Praha - Obama s Medveděvem podpisem v Praze sníží své jaderné arzenály a na tiskové konferenci poté velmi pravděpodobně prohlásí, že to je pro dobro obou zemí, Evropy i celého světa.
Nejmocnější muži Spojených států a Ruska (dříve Sovětského svazu) vůbec rádi a nápadně často v Praze slibovali nový, lepší svět.
Posuďte sami. Začněme třeba u Leonida Brežněva. V roce 1971 se zúčastnil XIV.sjezdu KSČ, který definitivně potvrdil vítězství konzervativního křídla strany a začátek normalizace pod vedením Gustáva Husáka.
Brežněv jej tehdy přijel osobně podpořit, společně se chytli za ruce a vychutnávali aplaus delegátů sjezdu. Sovětský lídr v projevu všechny ujistil, že obě země a strany teď budou zase bok po boku směřovat ke šťastné budoucnosti a zase bude dobře.
V lednu 1983 se uskutečnilo na Pražském hradě - tedy v místech, kde podepíší Obama a Medveděv dohodu - dnes už téměř zapomenuté jednání států Varšavské smlouvy.
Tehdejší kremelský vůdce Jurij Andropov na něm zveřejnil návrh na stažení části raketové arzenálu z Evropy jak Sovětským svazem, tak Spojenými státy. Tvrdil, že to pomůže odvrátit hrozící konflikt v Evropě a všem se bude dýchat lépe.
Zajímavé je nahlédnout do dobových amerických médií. Do Prahy tehdy přijel zpravodaj agentury AP Larry Gerber a ve své reportáži konstatoval, že většina Pražanů je k zasedání na Hradě naprosto apatická a nezajímá jí to.
"Lidé, kterých jsem se ptal na ulici, říkali, že o summitu nevědí nebo je to nezajímá," reportoval v lednu 1983 z Prahy americký novinář.
O čtyři roky později to ale vypadalo jinak, když přijel do Prahy v roce 1987 Michail Gorbačov. Část československé veřejnosti se domnívala, že by mohl naznačit nesouhlas s tehdejším československým vedením a změnu oficiálního postoje Moskvy k roku 1968.
Gorbačovova perestrojka skýtala jistou naději na změny v Československu. Gorbačov ale neučinil nic, čím by Husákův režim dostal do úzkých.
V Praze sliboval, že "přestavba a nové myšlení" jsou budoucností socialismu a všem už bude brzy lépe.
"Prohlásil, že další vývoj je věcí československých soudruhů a že Sověti už nebudou zvenčí do ničeho zasahovat. Tím víceméně naznačil distanc od dřívější politiky sovětského intervenování v okolních zemích. Jestli to bylo málo? Já zklamán nebyl, protože zklamán mohl být jen někdo, kdo očekával věci, které se nemohly stát," shrnul pro Aktuálně.cz své vzpomínky na návštěvu před 23 lety tehdejší disident, později československý ministr zahraničí a dnes senátor Jiří Dienstbier.
Rok 1989 je mezníkem. Začali jezdit američtí prezidenti.
Návštěva George Bushe v listopadu 1990 se nesla v revoluční euforii roku předchozího roku. Americký prezident na Václavském náměstí vyzváněl na zvon svobody a všemi jeho proslovy se nesla poselství o budoucnosti demokracie, svobody a prosperity po pádu komunismu.
Bill Clinton přijel do Prahy v roce 1994 a znovu sliboval lepší budoucnost. V Severoatlantické alianci. Tehdy totiž byla v plném proudu jednání o vstupu České republiky a ldaších postkomunistických zemí do NATO, což bylo hlavní téma jeho jednání s prezidenty celé Visegrádské čtyřky.
Pobyt v Praze si navíc pořádně užíval. V jazzovém klubu Reduta na Národní třídě si zahrál na saxofon Summertime a My Funny Valentine, o kus dál na téže ulici přednesl projev k byznysmenům a finančníkům v obchodním domě K-Mart (dříve Máj). S Václavem Havlem a Bohumilem Hrabalem poseděl nad pivem v hostinci U Zlatého tygra.
Hillary Clintonová po večeři v jedné z restaurací s výhledem na Karlův most údajně prohlásila, že si přála, aby tento večer nikdy neskončil.
A konečně Barack Obama. V projevu 5.dubna na Hradčanském náměstí hovořil o vizi jaderně odzbrojeného světa. Podpis ve Španělském sále rok poté na jeho projev navazuje, je jeho volným pokrčováním.
Praha jakoby státníky velmocí vždy stimulovala k pozitivním prohlášením a vizím.
Výjimku představuje návštěva ruského prezidenta Vladimira Putina v roce 2006. Tehdy se o žádných vizích nemluvilo. Naopak, Putinův pobyt rámovaly spory mezi prezidentem Klausem a premiérem Paroubkem o to, kde a jak se ním má podepisovat smlouva a jak má být hostův program organizován.
Klaus označil Paroubkovo chování za "klukovinu." Tehdejší premiér kritizoval, že na setkání s ruským prezidentem mu Hrad dal jen dvacet minut. "To je hrubá chyba na úrovni diletantismu," prohlásil Paroubek.
Tentokrát čeští politici žádnou smlouvu nepodepisují, tak patrně na "české frontě" zavládně v době summitu klid.
