Video zachycuje ruského prezidenta, jak obklopený členy ochranky pochoduje chodbou. Za ním pak kráčejí dva příslušníci ruského námořnictva v uniformě, z nichž každý má v ruce kufřík. Kamera následně zabírá detailně jeden z kufříků. "Jsou jisté kufříky, bez kterých se žádná Putinova cesta neobejde," uvedl korespondent ruské tiskové agentury RIA Novosti ve svém příspěvku na Telegramu pod videonahrávkou.
Takzvaný jaderný kufřík, který v Rusku nazývají jménem Čeget podle hory na Kavkaze, je zařízení, v němž jsou uloženy kódy ke spuštění jaderných zbraní. Těmito údaji v Rusku vždy disponují jen nejvyšší političtí a vojenští činitelé země - kromě hlavy státu také ministr obrany Sergej Šojgu a pravděpodobně i náčelník generálního štábu Valerij Gerassimov, píše agentura Reuters.
Prostřednictvím zařízení má prezident možnost spojit se s velením ruských strategických jaderných sil. Obdobným kufříkem k autorizaci použití jaderných zbraní disponuje také americký prezident Joe Biden. V americkém prostředí se kufříku říká "fotbal".
Putin dorazil do čínského hlavního města ve středu na okraj summitu k plánu takzvané nové Hedvábné stezky. Svůj čínský protějšek už předtím označil za drahého přítele, informuje Reuters. Šéf Kremlu, který je teprve na své druhé zahraniční cestě mimo státy někdejšího Sovětského svazu od loňského útoku Ruska na Ukrajinu, pak v rozhovoru se Siem vyjádřil přesvědčení, že v dnešní složité době je nutná úzká koordinace zahraniční politiky.
"Vstupujeme do nové fáze."
Tato událost přichází v týdnu, kdy ruská Státní Duma schválila návrh zákona o odstoupení od ratifikace Smlouvy o úplném zákazu jaderných zkoušek (CTBT). Rusko podle tamních představitelů k tomuto kroku přistoupilo kvůli nezodpovědnému přístupu Spojených států ke globální bezpečnosti. Ty smlouvu přijatou v roce 1996 podepsaly, ale neratifikovaly - stejně jako dalších několik zemí světa, například Čína, Indie, Severní Korea nebo Izrael.
I když Rusko míří k odvolání své ratifikace, zatím podle agentury Reuters hodlá zůstat signatářem smlouvy a má nadále dodávat data do příslušného globálního monitorovacího systému. I tak ale tímto krokem podle Patricie Lewisové, analytičky z prestižního politického institutu Chatham House, zpochybňuje mezinárodně ustavený řád a ohrožuje globální stabilitu.
"Jsme svědky toho, že se rozpadají omezení a kontrolní mechanismy, které ke kontrole těchto strašlivých a nelidských zbraní máme," prohlásila v rozhovoru pro agenturu Associated Press. "Vstupujeme do nové fáze neomezeného prostředí jaderných zbraní. A čím více začnou státy, které již jaderné zbraně vlastní, o nich znovu mluvit, tím více budou ostatní země revidovat své názory na to, zda by je měly vyvíjet, či nikoliv," dodala.
Pokud by Moskva od úmluvy odstoupila úplně, což v minulosti naznačoval i prezident Vladimir Putin, Rusko by pravděpodobně podle Lewisové obnovilo zkoušky především za účelem vývoje nové jaderné zbraně. "Nepochybně by to vedlo k tomu, že by i ve Spojených státech volali po nových jaderných zbraních, raketách a testech. Takže bychom tím zmařili čas i celou práci, které jsme již dosáhli," uzavřela analytička.
