Brusel - Summit Evropské unie je jednoznačným úspěchem německé kancléřky Angely Merkelové. Ve svých dnešních komentářích se na tom shoduje většina evropských médií.
Na vrcholné schůzce EU se totiž Merkelové podařilo získat pro konečnou podobu fiskálního paktu unie všechny země eurozóny a - s výjimkou Británie a Česka - i ty státy, jež společnou evropskou měnu nemají.
Právě nad tím, že ke smlouvě se zatím nepřipojila ČR, se pozastavuje řada komentátorů, britský nesouhlas byl znám předem.
"Uzavřeli jsme pakt 25 zemí," oznámil po konci jednání lakonicky francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
Finanční trhy na summit hned zrána zareagovaly tím, že euro mírně posílilo. Schůzka totiž vytvořila předpoklady také pro to, aby Řecko dostalo další úvěr, a mohlo tak začít konsolidovat své státní finance. Hrozba bezprostředního bankrotu země je tedy alespoň na čas zažehnána.
Sarkozy oznámil, že nový záchranný program pro Řeky by měl být hotov ještě tento týden. Bude tak moci být i definitivně stvrzena dohoda se soukromými věřiteli, kteří jsou ochotní na základě výměny obligací Aténám odpustit šedesát procent dluhu.
Posílily i evropské burzy akcií, frankfurtský DAX šel nahoru o 0,6 procenta, pařížský CAC 40 dokonce o 0,9 procenta.
Irsko a Itálie jdou nahoru, Portugalsko dolů
Uklidnění na trzích přinesly i dobré zprávy z Itálie a Irska. Italské ministerstvo financí v pondělí prodalo státní dluhopisy za mimořádně výhodných podmínek, ven z dluhové pasti vede svou zemi také nová irská koaliční vláda liberálů a labouristů v čele s Endou Kennym.
Kromě Řecka, které čeká několik těžkých let, se ovšem situace nelepší v Portugalsku. To v pondělí prodávalo státní obligace se sedmnáctiprocentním úrokem.
Velké problémy bude mít minimálně letos také Španělsko, jehož dluh sice není nijak extrémní, bez práce je dnes v zemi ale téměř čtvrtina práceschopného obyvatelstva.
Zatímco Řecko a Portugalsko mají letos zaznamenat tříprocentní hospodářský propad, Itálii recese zřejmě nečeká. Španělsko má růst o 0,7 a Irsko o 1,1 procenta.
Po summitu v Bruselu tak vládne v Evropě mírný optimismus, jakkoli řada analytiků varuje před příliš velkými očekáváními. Hodně bude záležet na tom, jak si povede hlavní motor evropské ekonomiky, Spolková republika, kde se v druhé polovině roku očekává postupné hospodářské oživení.
Pro mnohé těžko splnitelný úkol
Udržet deficit státního rozpočtu pod maastrichtskými třemi procenty, tím spíše pod nově stanovenou hranicí 0,5 procenta HDP, bude pro řadu členských zemí EU těžko splnitelný úkol. Německá kancléřka ale dala na summitu jasně najevo, že jiná cesta z krize nevede.
Deficity Řecka, Portugalska, Itálie, Španělska i Irska zůstanou letos vysoko nad stanovenou hranicí. S tím se ale počítalo a do textu smlouvy o fiskálním paktu byla proto vložena formule povolující výjimku pro případ hluboké recese. A v té se minimálně první dvě uvedené země nacházejí.
Podmínky paktu by nebyla ostatně schopna dodržet ani česká "vláda rozpočtové odpovědnosti" Petra Nečase, i kdyby k němu přistoupila.
Merkelové se přitom do paktu nepodařilo prosadit několik zásadních věcí. Kupříkladu to, aby Evropská komise mohla pohnat před Evropský soudní dvůr ty země, jež hranici povoleného deficitu státních financí překročí, neplní své závazky vyplývající z přísné rozpočtové disciplíny a nejsou schopny náležitě splácet své dluhy.
Neprošel ani další požadavek potvrzující platnost druhého z hlavních maastrichtských kritérií, totiž dodržení hranice celkového zadlužení na úrovni maximálně šedesáti procent hrubého domácího produktu.
Kromě skandinávských a postkomunistických zemí by s tímto kritériem měla problém většina členských zemí EU, nejenom katastrofálně zadlužené Řecko, Itálie či Belgie. Zadlužení Francie a Německa se dnes pohybuje kolem osmdesáti procent.
