Nová data: Více než čtvrtina uprchlíků v Německu má práci. Jiní bojují s jazykem nebo neumí číst

Martin Novák Martin Novák
13. 8. 2018 6:13
Někteří uprchlíci v Německu neumí latinku. Afghánské ženy pak často neumí číst ani psát.
Syrští uprchlíci v Německu.
Syrští uprchlíci v Německu. | Foto: Reuters

Hamburk - Více než čtvrtina uprchlíků, kteří přišli do Německa v roce 2015 nebo o něco později, si našla zaměstnání. Přesně 27,2 procenta z nich. V nové statistice to uvádí Spolkový úřad práce.

V létě a na podzim před třemi lety, během takzvané velké uprchlické vlny, dorazilo přes Balkán do Německa 890 tisíc běženců. Šlo především o Syřany, Iráčany a Afghánce. A 307 tisíc lidí z těchto tří zemí je nyní zaměstnaných, napsal německý týdeník Die Zeit.

Většina lidí našla práci v menších firmách, které nemají více než 250 zaměstnanců. Často ve službách spojených s hotely či restauracemi. Anebo mají dočasné zaměstnaní prostřednictvím pracovní agentury, která zájemci najde zaměstnání a sama s ním uzavře smlouvu.

Zbylých půl milionu uprchlíků vede spolkový úřad práce jako nezaměstnané nebo hledající práci. "Jsou mezi nimi i ti, kteří stále navštěvují integrační nebo jazykové kurzy," dodává Die Zeit.

Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) ve své nedávné zprávě uvedl, že pro mnohé žadatele o azyl je hlavní překážkou při hledání práce neznalost nebo špatná znalost němčiny. V některých případech i neznalost latinky. Někteří běženci dokonce neumí vůbec číst ani psát - to je podle úřadu problém hlavně u žen z Afghánistánu.

Na druhé straně mají někteří vysokoškolské nebo středoškolské vzdělání. Nejvíc vysokoškoláků, kteří žádali v Německu o azyl, pochází z Íránu. Podle údajů BAMF, posbíraných během loňského roku, má 34 procent azylantů středoškolské a 20 procent vysokoškolské vzdělání.

Záchytná centra i dohody o vracení

Od vrcholu v roce 2015 se počet lidí, kteří v Německu žádají o azyl, snižuje. V roce 2016 požádalo o azyl 280 tisíc lidí, loni 186 tisíc. BAMF na své webové stránce informuje, že letos od ledna do července to zatím bylo 110 tisíc osob.

Vláda v Berlíně podepsala tento měsíc dohodu se Španělskem o vracení migrantů na německých hranicích, kteří se již dříve zaregistrovali ve Španělsku. Berlín vede podobné rozhovory také s Řeckem a Itálii, odkud přichází do Německa ještě více migrantů než ze Španělska.

Bavorsko jako první spolková země otevírá nová záchytná centra, v nichž se žadatelé o azyl mají připravovat na integraci v Německu a zároveň čekat na to, zda jejich žádost bude přijata nebo odmítnuta.

Německá kancléřka Angela Merkelová loni prohlásila, že krize v roce 2015 byla výjimečná a už se nesmí opakovat.

Vyřešilo si Německo uprchlickou krizi?

Diskuse o tom, zda země integraci uprchlíků zvládá či nikoliv, stále hýbe německou politikou.

Negativní názor má především krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která rozhodnutí Merkelové nechat v roce 2015 otevřené hranice pro běžence hodnotí jako katastrofu. Nejen ekonomickou, ale i bezpečnostní. Naopak Strana zelených, která je rovněž v opozici, kritizuje snahy omezit udělování azylu.

Paradoxně v průzkumech rostou preference jak Alternativě pro Německo, tak zeleným. Na úkor kancléřčiny Křesťansko-demokratické unie (CDU).

Posledního srpna uplynou tři roky od legendární výroku Angely Merkelové "Wir schaffen das" (Zvládneme to), kterým chtěla říci, že se Německu podaří zajistit uprchlíkům v zemi nový život. Výrok pronesla na tiskové konferenci poté, co navštívila saské městečko Heidenau, Tam se předtím konala demonstrace proti příjezdu autobusů s běženci.

 

Právě se děje

před 38 minutami

Praha najímá manažery Krupauera a Grosse pro přípravu koncertního sálu

Pražský magistrát uzavře manažerskou smlouvu se dvěma externími členy komise pro stavbu koncertního sálu na Vltavské, architektem Martinem Krupauerem a Martinem Grossem, který vlastní produkční společnost a zároveň je spoluzakladatelem Spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze. Do 30. června 2021 budou připravovat projekt, pro nějž nyní vzniká studie proveditelnosti. Manažeři mají pobírat odměnu 1600 korun za hodinu, součástí jejich práce budou studijní cesty kvůli sběru informací o obdobných stavbách. Celková cena za služby obou manažerů nepřesáhne dva miliony korun.

Praha chce na podobu nové filharmonie vypsat architektonickou soutěž, konkrétní rozhodnutí o stavbě padne na základě výsledků studie proveditelnosti. Zastupitelé nedávno schválili pořízení změny územního plánu. Stavba koncertního domu se sálem pro zhruba 2000 posluchačů by podle dřívějších odhadů měla stát přibližně čtyři miliardy korun, přesnější odhad vzejde ze studie. Budova filharmonie by mohla stát v roce 2032.

Zdroj: ČTK
Další zprávy