reklama
 
 

Přijdou Češi pracující v Německu o část peněz na děti? Ať odpovídají životním nákladům, žádá Berlín

11. 8. 2018 6:14
Německo chce snížit přídavky na děti cizinců, kteří u nich pracují, ale rodiny nechávají doma. Zatím jim v tom brání Evropská unie.

Berlín - Zdeněk Jirsa dojíždí z jižních Čech už bezmála třicet let vařit do bavorského Pasova a okolních vesnic. Díky tomu dostával od německého státu příspěvky na své dvě děti, dnes už jednatřicetiletého jmenovce Zdeňka a čtyřiadvacetiletou Elišku.

"Zaplatilo mi to ubytování po celou dobu studia," vzpomíná na pět let na české vysoké škole jeho syn Zdeněk. "Každý měsíc jsem od táty dostával mezi 150 a 190 eur," popisuje. Podle dnešního kurzu je to asi 3800 až 4800 korun.

"Bylo s tím dost papírování. Pamatuji si, že dřív byly formuláře jenom v němčině a české školy to nechtěly podepisovat," naráží na jednu z podmínek, kterou musí rodiče doložit, aby nárok na peníze získali: Děti musí chodit do školy. "Přesto příspěvky brali všichni, kdo mohli," dodává Zdeněk Jirsa. Letos se na výplatním seznamu německých úřadů objevilo zatím 21 tisíc českých dětí. 

Čechům a občanům dalších států Evropské unie však nyní hrozí, že se budou muset smířit s nižšími přídavky na děti. Německo totiž tlačí na Brusel, aby povolil omezit výši příspěvku podle nákladů na život v zemi, kde rodina převážně žije. Pro lidi z mnohem levnějšího Česka by to jednoznačně znamenalo zhoršení.

Uprchlíci před chudobou

Debata o příspěvcích na děti se v Německu vede dlouhodobě. Na začátku srpna znovu ožila poté, co tamní ministerstvo financí zveřejnilo data, podle nichž byly letos v červnu vyplaceny příspěvky zhruba 270 tisícům dětí, žijících v Evropské unii a v zemích patřících do Evropského hospodářského prostoru. Od konce loňského roku tak přibylo 25 tisíc dětí. 

Němečtí starostové v návaznosti na to kritizovali velký nárůst počtu cizinců, kteří mají u nich v obci zaměstnání, ale jejich rodiny zůstávají doma. "Spolková vláda tento problém zaspala, musí konečně něco udělat v souvislosti s tím, že v Evropě existují uprchlíci před chudobou," citovala agentura DPA starostu přístavního města Duisburgu Sörena Linka. 

Link tak naráží na podezření, že si kvůli benefitu, který se podle počtu dětí v rodině pohybuje mezi 194 a 225 eury (zhruba 4900 až 5700 korunami), v Německu zařizují trvalé bydliště lidé z chudších zemí, jako je Rumunsko nebo Bulharsko, a z přídavků na děti pak žijí doma. 

Většina žije v Německu

Vloni Němci vyplatili na příspěvcích dětem cizinců pracujících v Německu zhruba 343 milionů eur (skoro osm miliard korun). Je to zhruba desetinásobek částky vyplacené v roce 2010, upozorňuje deník Handelsblatt

Nárůst o 25 tisíc příjemců příspěvku, o kterém mluví němečtí starostové, je podle Handelsblattu výrazný, ovšem při srovnání dat z června 2018 a června 2017 se zmenšuje: Meziroční nárůst je asi jen o sedm procent.

Navíc, jak upozorňují německá média, drtivá většina, asi 98 procent, dětí, kterým mají příspěvky pomoct, prokazatelně žije v Německu. Podle deníku Spiegel tedy není jasné, z jakých dat starostové, kteří si na příspěvkovou turistiku stěžují, vlastně vychází. 

Podle dat z letošního roku, která má k dispozici deník Süddeutsche Zeitung,  putují dávky k dětem žijícím především v Polsku (117 tisíc osob), Česku (21 tisíc), Chorvatsku, Rumunsku, Francii, Maďarsku a Bulharsku. K nárůstu oproti loňsku přitom došlo u Poláků a Čechů, kdežto přírůstek Rumunů je takřka zanedbatelný. Bulharů dokonce ubylo. 

Také Rakousko a Nizozemí

Německá vláda dlouhodobě prosazuje u Evropské komise, aby zohlednění životních nákladů příjemců ve výši těchto příspěvků povolila. Za stávajících okolností by takový postup porušoval takzvaný princip nediskriminace státních příslušníků jednotlivých členských států. Brusel německé žádosti opakovaně odmítá. 

Téma se řeší také v Nizozemí a v Rakousku. Že by se měl příspěvek přizpůsobit výši cen v zemi, kde dítě pobývá, rozhodla v květnu letošního roku rakouská vláda. Zatímco Východoevropané by měli dostávat méně, například občanům Belgie by se příspěvek zvýšil, napsal tehdy deník Die Presse.

Rakušané se už dříve pokusili omezit vyplácení přídavku rodinám, které nepobývají trvale v Rakousku. I proti tomu se tehdy Evropská unie ohradila. 

Video: Přestaňme stigmatizovat matky samoživitelky, říká Špitálníková. 

V poslední době přibývá samoživitelek, které se ocitají na hranici životního minima, říká Nina Špitálníková. | Video: DVTV |  02:00

autor: Helena Truchlá | 11. 8. 2018 6:14

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama