Větší, mladší a vtipnější. Zemanovy zbraně v Evropě

Martin Novák Martin Novák
27. 1. 2013 18:31
Porovnejte si nově zvolenou hlavu státu s jejími protějšky z okolních zemí
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Miloš Zeman bude ve skupině středoevropských či evropských státníků výrazný nejen kvůli své mohutné a vysoké postavě, která bude na skupinových fotografiích ze summitů nepřehlédnutelná.

Téměř žádné noviny či zpravodajský server neopomenou po sobotě v jeho profilu zdůraznit, že se rád napije a má bohatou zásobu bonmotů a vtipů na adresu svých kritiků či soupeřů.

V tom se od svých kolegů v okolních zemích dost liší. Například rakouský prezident Heinz Fischer je doma považován za až příliš "profesionálního" a chladného politika. Maďarskému prezidentovi Jánosovi Áderovi dokonce přezdívají Charles Bronson, protože se jen zřídkakdy usmívá.

Ivan Gašparovič občas baví Slovensko svými přebrepty. Například "Organizace spojených nádorov" nebo "Slovensko niekedy žiaľbohu, a niekedy je to aj chvalabohu, že žiaľbohu..."

Ve svých osmašedesáti letech patří Zeman stále k mladším prezidentům. Německému Joachimu Gauckovi je  třiasedmdesát, Heinz Fischer je ještě o rok starší.

Rakouský prezident Heinz Fischer s manželkou Margit.
Rakouský prezident Heinz Fischer s manželkou Margit. | Foto: Reuters

Ivanu Gašparovičovi je jedenasedmdesát let. Mladší než český prezident je tak Polák Bronislav Komorowski (šedesát let) a Maďar János Áder (třiapadesát).

Ačkoliv je Fischer z této skupiny nejstarší, udržuje si stále svého dlouholetého náročného koníčka. Horolezectví. Miloš Zeman zůstává se svým pověstným objímáním stromů raději při zemi.

Co se týká počtu dětí, Miloš Zeman je otcem syna a dcery, stejně jako Ivan Gašparovič. V tom za dalšími kolegy zaostávají. Gauck i Áder mají čtyři potomky, Komorowski dokonce pět.

Jako jediný z nich má Zeman za sebou premiérskou funkci. Fischer, Gašparovič a Komorowski v minulosti působili jako předsedové parlamentu, Áder byl europoslancem.

S Heinzem Fischerem Zemana spojuje sociálnědemokratická orientace, také Joachim Gauck byl v Německu navržen na prezidenta sociální demokracií, ovšem není členem strany.

Naproti tomu Komorowski byl členem liberální Občanské platformy a Áder konzervativní strany Fidesz.

Ivan Gašparovič s Václavem Klausem na Pražském hradě.
Ivan Gašparovič s Václavem Klausem na Pražském hradě. | Foto: CPA Eduard Erben

Ivan Gašparovič byl původně v Hnutí za demokratické Slovensko Vladimíra Mečiara a později ho opustil. Názorově však má blízko k premiérovi Robertu Ficovi, a tedy straně Směr-sociální demokracie.

Se Zemanem slovenského prezidenta spojuje jedna věc. Oba vstoupili v roce 1968 do Komunistické strany Československa a po srpnové okupaci a začátku normalizace z ní byli vyloučeni.

Joachim Gauck byl v Německé demokratické republice odpůrcem režimu, vystudoval teologii  a stal se luteránským pastorem. Aktivní v disentu byl za hnutí Solidarita  Bronislav Komorowski.

Ten má ale více společného s poraženým kandidátem Karlem Schwarzenbergem. Je totiž šlechtického původu a jeho vzdálenými příbuznými jsou příslušníci belgické královské rodiny.

Joachim Gauck v Lidicích.
Joachim Gauck v Lidicích. | Foto: Vojtěch Marek

V názorech na evropskou integraci bude Miloš Zeman více kompatibilní s okolím. Žádný z dalších prezidentů střední Evropy není pověstný kritikou na adresu Bruselu.

Bronislav Komorowski naopak v polských prezidentských volbách porazil euroskeptického Jaroslava Kaczyńského.

Zatímco v Polsku a na Slovensku je jméno Miloš Zeman vnímáno jako bezproblémové, v Rakousku a Maďarsku to až tak neplatí.

Zeman byl premiérem v době, kdy mezi Prahou a Vídní bylo hodně emocí kolem Jaderné elektrárny Temelín. S kancléřem Wolfgangem Schüsselem podepsal v roce 2000 takzvaný Melkský protokol, ve kterém se Česká republika zavázala projednávat všechny sporné otázky s rakouskou stranou a hlásit jí poruchy a závady na elektrárně.

Z Rakouska ale často zaznívá kritika, že Češi dohody neplní.

Bronislaw Komorowski a Václav Klaus s manželkami.
Bronislaw Komorowski a Václav Klaus s manželkami. | Foto: Reuters

Zeman se vyjadřoval o rakouských kriticích Temelína nevybíravě. K jejich petici řekl: "Pouze někdo, kdo není informován - vyhýbám se pojmu idiot -, může tuto petici podpořit."

Tehdejší rakouský prezident Thomas Klestil si na to stěžoval svému českému protějšku Václavu Havlovi.

Špatné vzpomínky na sebe mají Miloš Zeman a maďarský premiér Viktor Orbán. V roce 2002 se na dálku tvrdě střetli o Benešovy dekrety. Orbán vyzýval k tomu, aby byly z českých a slovenských zákonů odstraněny. Přitom si jen několik měsíců předtím oba předsedové vlád ve Strakově akademii notovali, jak jsou česko-maďarské vztahy bezproblémové.

Ale vzhledem k tomu, že Zeman bude nyní prezident a Orbán je pořád premiér, se zřejmě příliš často nepotkají…

 

Právě se děje

Další zprávy