Rozhodla jediná věta. Ta, co vynesla sudetskou kartu

Petr Holub
27. 1. 2013 16:00
Zeman drtivě vyhrál právě v německém pohraničí, přesněji řečeno v bývalých Sudetech
Foto: Ludvík Hradilek

* Tento článek poskytla sesterská redakce deníku Insider. * Insider připravil Prezidentský speciál, který si můžete zdarma [stáhnout zde](http://www.denikinsider.cz/clanky-a-vydani/?eid=453)

Praha - O prvním prezidentovi po éře Václava Havla a Václava Klause rozhodla jedna věta a na ni navazující kampaň účelových tvrzení, polopravd a dokonce jasných lží.

Od chvíle, kdy Karel Schwarzenberg spojil týden před volbami poválečný odsun sudetských Němců, Edvarda Beneše a mezinárodní tribunál v Haagu, začal štáb nově zvoleného prezidenta nepokrytě živit voliče návratem sudetských Němců a strachem z lidí, kteří žijí za hranicemi České republiky.

Že se to povedlo, ukazují podrobné výsledky druhého kola přímé volby, které Miloš Zeman drtivě vyhrál právě v německém pohraničí, přesněji řečeno v bývalých Sudetech.

Právě díky výsledkům na pomezí Německa a Rakouska dokázal otočit porážku, kterou utrpěl v prvním kole v Čechách. Přímo v českém pohraničí dokázal ve druhém kole vyhrát stejně drtivě jako na většině moravského území.

Trojnásobný náskok

Nejlépe dopadl Zeman před čtrnácti dny v Kraji Vysočina, když vyhrál nad Schwarzenbergem o patnáct procent. Teď svůj náskok zdvojnásobil.

Takový výsledek byl běžný i v dalších levicových okresech Moravy, například v Prostějově nebo ve Vyškově. Někde si polepšil ještě víc, třeba v celém Olomouckém kraji zvýšil svůj zisk dvaapůlkrát.

Tradičně levicové je i české pohraničí, přesto ho Zeman nedokázal v prvním kole přesvědčit stejně dobře jako moravský venkov. Dokázal to až tažením za záchranu Benešových dekretů.

Například v západočeských okresech Tachov, Cheb a Domažlice dokázal svůj náskok proti Schwarzenbergovi ve druhém kole ztrojnásobit, stejně úspěšný byl i v některých městech dalších pohraničních okresů, například na Liberecku, Děčínsku, Českokrumlovsku a Jindřichohradecku.

Úspěšný přitom byl i v některých obcích dále od hranic, které však rovněž patřily k německým Sudetům. To se týká například Mimoně na Českolipsku, Podbořan na Lounsku nebo Toužimi na Karlovarsku.

Naopak se výjimečně najdou pohraniční obce, kde Zeman neuspěl ani ve druhém kole. Nejtypičtějším příkladem je jihočeský Vyšší Brod, kde naopak mírně posílil Schwarzenberg. Obdobné výsledky se najdou také na západě Čech v Mariánských Lázních a Nejdku, tedy vesměs v regionech, které jsou závislé na přílivu německy mluvících turistů.

Opačný případ Hlučína

Zvýšit svůj náskok z prvního kola na trojnásobek dokázal Zeman už jen v některých oblastech Moravskoslezského kraje, hlavně mimořádně levicovém Bruntálsku a Karvinsku. Výjimkou je na severní Moravě paradoxně pohraniční region Hlučínska, kde Zeman posílil pouze dvakrát.

Například ve správním obvodu města Kravaře vyhrál první kolo nad Schwarzenbergem o devět procent, tedy zhruba stejně jako v západočeském Tachově. Ve druhém kole porazil v Tachově Schwarzenberga o 32 procent, v Kravařích pouze o osmnáct.

Důvodem může být fakt, že na Hlučínsku nejsou Benešovy dekrety ani poválečný odsud Němců populární. Obyvatelům Hlučínska totiž po válce hrozilo, že budou také označeni za Němce a rovněž odsunuti.

Projděte si fotogalerii: Tak slavil Miloš Zeman

Váha "skutečného Čecha"

Jakou roli sehrála otázka Sudet na voliče, připomíná také průzkum agentury STEM/ MARK.

V České televizi po 2. kole volby její tým uvedl, že největší skupina (19 procent) voličů Miloše Zemana označila za jeho největší pozitivum skutečnost, že je Čech.

Naopak u Karla Schwarzenberga nevadilo jeho nevoličům ani tak angažmá v Nečasově vládě jako to, že Čech není (také šlo zhruba o pětinu), a pak také názor na Benešovy dekrety. Dokonce sedm procent Schwarzenbergových odpůrců vyslyšelo Livii Klausovou a vadilo jim, že jeho manželka není Češka.

Národnostní a sudetoněmecké akcenty ostatně zdůraznila v povolebním zpravodajství rakouská i německá média.

Rakouský list Presse zdůraznil, že Benešovy dekrety kampaň výrazně ovlivnily. "Hlasování předcházela agresivní kampaň. Otázka Benešových dekretů a vyhnání sudetských Němců po druhé světové válce bylo pravděpodobně nejžhavější téma," uvedl list a dodal, že Beneš je v České republice považován za národního hrdinu.

Německý Frankfurter Allgemeine Zeitung pak ve své internetové verzi napsal: "Zeman postavil volební kampaň na převaze levicových populistických a nacionalistických argumentů. Schwarzenberg se musel hájit proti obvinění, že není ,skutečný Čech' a že kritikou Benešových dekretů ohrožuje národní zájmy."

Poražený Karel Schwarzenberg na otázku, zda byla role Benešových dekretů velká, řekl: "Byla veliká, hlavně v tom, že mě špatně citovali a falešně interpretovali."

Jde o rozdíl mezi ziskem Zemana a Schwarzenberga v procentech. Ve výsledcích měst jsou započteny všechny obce jejich správního obvodu.
Jde o rozdíl mezi ziskem Zemana a Schwarzenberga v procentech. Ve výsledcích měst jsou započteny všechny obce jejich správního obvodu. | Foto: Jiří Kropáček

 

Právě se děje

před 51 minutami

Manželé Kottovi z kauzy Rath nastoupili do vězení

Manželé Petr a Kateřina Kottovi nastoupili do vězení, kde si bude každý z nich odpykávat šestiletý trest za ovlivňování tendrů Středočeského kraje. ČTK to řekl důvěryhodný zdroj. Někdejší poslanec za ODS a bývalá ředitelka kladenské nemocnice podle rozsudku zmanipulovali zakázky na rekonstrukci zámku Buštěhrad a hostivického gymnázia, přijali na úplatcích téměř 17 milionů korun a sedm milionů předali tehdejšímu hejtmanovi Davidu Rathovi (dříve ČSSD).

Další zprávy