Almaty - Stanoviska světových mocností a Íránu ohledně íránského jaderného programu se ani po pátečním a sobotním jednání v kazašském Almaty nepřiblížila. Oznámila to na tiskové konferenci ministryně zahraničí Evropské unie Catherine Ashtonová.
"Během dvou dnů jsme vedli dlouhou a intenzivní diskusi o otázkách, jichž se dotýkal náš návrh budování důvěry," řekla Ashtonová podle agentury Reuters. "Bylo jasné, že naše pozice zůstávají vzdálené."
"Došli jsme k závěru, že se všechny strany vrátí do svých hlavních měst, aby posoudily, kam proces (jednání) dospěl," vyjádřila se Ashtonová podle agentury AFP.
"Budu nadále v kontaktu s (šéfem íránských vyjednávačú Saídem) Džalílím, abychom se domluvili, jak pokračovat," dodala.
Vyjednávání budou pokračovat a směřovat ke kompromisu
Rovněž ruský zástupce Sergej Rybakov konstatoval, že se nepodařilo dosáhnout kompromisu. Nicméně poznamenal, že jednání v Almaty znamenalo pokrok.
"Určitě, tyto rozhovory byly krokem vpřed," zdůraznil podle Reuters. Podle něj je ovšem předčasné hovořit o datu a místu konání dalších rozhovorů.
Agentura DPA nedlouho před koncem jednání napsala, že se hovoří o možném kompromisu. Podle něho by Írán měl zastavit obohacování uranu na 20 procent, za což by výměnou USA a Evropská unie zrušily některé sankce, které přijaly proti Teheránu.
Podle německé agentury se v íránské delegaci hovořilo o tom, že jednání je konstruktivní.
Na únorovém setkání mocnosti z takzvané skupiny 5+1 (pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN - USA, Rusko, Čína, Francie, Británie - a Německo) přišly s návrhem, v němž zmírnily své předchozí požadavky.
Především prý už netrvají na tom, aby se Írán úplně vzdal programu obohacování uranu, nýbrž ho jen omezil. Nežádají ani uzavření jaderného zařízení v íránském Fordo.
Írán ale na tuto nabídku, jež by mu mohla přinést zmírnění mezinárodních sankcí, v pátek jednoznačně nereagoval. Naproti tomu údajně přišel s protinávrhy, žádné podrobnosti k nim ale nebyly zveřejněny.
Některé západní státy v čele s USA a Izraelem podezřívají Írán, že tajně pracuje na jaderném vyzbrojení. Teherán to vytrvale popírá.
Mocnosti chtějí, aby Írán výrazně omezil svou produkci a hromadění uranu obohaceného na 20 procent, který je jen krok od získání uranu využitelného k výrobě jaderné zbraně.
>
