"Pokračující obrana Bachmutu nám dává čas a prostor připravit se na jarní ofenzivu, která už není daleko," tvrdí velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj.
Na Ukrajinu v posledních týdnech míří výzbroj a munice, která má armádě pomoci osvobodit další okupovaná území a zatlačit Rusy zpět. Tanky Leopard 2, obrněná bojová vozidla Bradley a Stryker, houfnice a z Polska mají přijít také letouny MiG-29. "Doslova v nejbližších dnech předáme Ukrajině čtyři letouny," uvedl ve čtvrtek polský prezident Andrzej Duda. "Zbytek se připravuje, zajišťuje se jim servis."
Tisíce Ukrajinců se také cvičí nebo už dokončily výcvik ve Velké Británii, Německu, Polsku, České republice a v dalších zemích. Americké stroje F-16 však Ukrajina zatím nedostane.
"Velká ofenziva začne zhruba za měsíc a půl nebo za dva měsíce, nejpozději za dva a půl měsíce," uvedl tento týden Mychajlo Podoljak z ukrajinské prezidentské kanceláře.
Obvykle velmi dobře informovaný zpravodajský web Politico píše s odvoláním na Pentagon, že Američané a další spojenci chtějí dát Ukrajincům dostatek zbraní a munice na ofenzivu, ale nebudou jim říkat, kdy a jak zaútočit.
"Vidíme mohutný a koordinovaný postup v zásobování Ukrajiny municí a technikou a také trénink jejích sil, aby se mohla bránit," uvedl šéf generálního štábu americké armády Mark Milley. Ten patří spíše mezi skeptiky a nedávno vyslovil pochybnosti, zda bude ukrajinská armáda schopná dobýt celou zemi zpět, včetně Krymu.
Dva hlavní směry
Ukrajina se podle zpráv tamních médií chystá nasadit čerstvé síly, včetně tří nově složených armádních sborů. Podle webu Politico přicházejí v úvahu dva směry ofenzivy: první z Chersonu přes Dněpr a s rychlým přechodem k pobřeží Azovského moře. Druhou variantou je útok ze severu na Melitopol a pak průlom k Azovskému moři.
Útok z Chersonu je méně pravděpodobný, protože přechod přes široký Dněpr by představoval složitou operaci a Rusové si na druhém břehu vybudovali opevněnou obrannou linii.
Cílem operace každopádně bude dostat se na pobřeží a přetnout tak pozemní spojení mezi Krymským poloostrovem a dalšími okupovanými územími.
Předpovídat další sled událostí na bojišti je ale ošidné. Na přelomu února a března se očekávala ruská ofenziva s cílem postoupit dále na západ. Ta se ale zadrhla a Rusové uvázli v těžkých a vyčerpávajících bojích v Bachmutu a Soledaru. Žádný průlom se nekonal.
Málo střeliva
S nedostatkem munice zápasí obě strany. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu nařídil tento týden ruským zbrojovkám zdvojnásobit výrobu munice a šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin si v Bachmutu postěžoval, že nedostatek střeliva ohrožuje úspěch jeho operací.
Ukrajinské velení zase tlačí na Západ, aby zrychlil a navýšil dodávky munice. Rusové ještě loni v létě vystříleli v průměru přes dvacet tisíc granátů denně, teď už to je jen deset tisíc. Stále to je ale mnoho oproti ukrajinskému dennímu průměru, který se pohybuje kolem tří tisíc vystřelených granátů.
Dobrou zprávu pro Ukrajinu oznámil ve čtvrtek Armin Papperger, ředitel německého zbrojařského koncernu Rheinmetall. Podle něj je firma schopna dodávat Ukrajině až padesát procent munice, kterou spotřebuje, a nyní čeká na společné rozhodnutí Kyjeva a Berlína ohledně spuštění výroby tanků Leopard 2 přímo na území Ukrajiny.
