Chatrný jednoplošník se pomalu sune hustými mraky kdesi mezi francouzským Calais a britským Doverem. Hluboko pod ním plují nákladní a rybářské lodě. Je chladné ráno 25. července 1909 a slunce se teprve dere zpoza obzoru. Sedmatřicetiletý Francouz Louis Blériot v rukách svírá cosi, co vzdáleně připomíná dnešní knipl. Bezmezně důvěřuje stroji, který sám navrhl a zkonstruoval. Před ním je cesta, ke které směřoval celý svůj dosavadní život.
Jeden z nejslavnějších mužů letecké historie se narodil 1. července 1872 ve francouzském městě Cambrai. V deseti letech ho rodiče poslali na internátní školu. Mezi nejlepší žáky nikdy nepatřil, vždy však vynikal v technice. Za své kresby různých strojů vyhrál řadu studentských cen. Ve studiu inženýrství pokračoval i na střední a vysoké škole. Absolvoval prestižní École Centrale v Paříži a jeho další kroky směřovaly do armády. Povinnou vojenskou službu si odkroutil v dělostřeleckém pluku na úpatí Pyrenejí ve městě Tarbes.
Seriál Aktuálně.cz Velikáni nebes
Seriál Velikáni nebes, který na Aktuálně.cz vycházel každých čtrnáct dní, přináší pohled na zrod známých strojů a jejich trnité cesty od prvních náčrtů přes složitý vývoj až k prvním letům. Prostor dostaly i příběhy slavných pilotů, kteří před více než sto lety posouvali hranice letectví. Neopomeneme ani na první pohled obyčejné letouny, které si však ničím nezadají se svými slavnějšími sourozenci.
- Lindbergh při přeletu Atlantiku řešil každý gram. Bojoval s vidinami i sebou samým
- Rána, která změnila letectví. Hrdina osedlal raketu a uháněl rychleji než zvuk
- Postavil největší letoun dějin. Slavný milionář dožil jako troska mezi lahvemi s močí
- Nejslavnější pilotka historie předběhla dobu. Její tragická smrt je dodnes záhadou
- Nejlepší obranou je útěk. Nejrychlejší letoun jako ze sci-fi byl špionážním esem USA
- Neohrabaná kachna, která spadne. Blériot umlčel kritiky a přeletěl Lamanšský průliv
- "Panebože, co jsme to udělali?" Bombardér Enola Gay snesl zkázu na Hirošimu
- Nahatý prezident a zakrvácená první dáma. Air Force One je Bílým domem na nebi
- Jako zašlápnout mravence. Predator změnil pojetí války, USA jím zabíjely na dálku
- Obří bombardér děsil nacisty. Bezchybný příběh ikonického letounu má ale trhliny
- Pár sekund, které změnily letectví. Geniální nápady bratří Wrightů přetrvaly dodnes
- Velikán nebes, který na dovolenou vozí i vás. Skromný airbus je nenápadnou legendou
- Nadzvukové létání skončilo v plamenech. Přelomový Concorde zradila prasklá pneumatika
Jeho cílem však byla kariéra inženýra. Krátce po rozloučení s armádou vymyslel jedinečnou konstrukci automobilových světlometů. Vydělané peníze obratem investoval do svého největšího snu, zkonstruování vlastního letounu. V roce 1900 si vyzkoušel konstrukci takzvané ornitoptéry, letounu s kývavými křídly, které se inspirovaly v živočišné říši. Nepřekvapivě toto řešení příliš nefungovalo.
Blériot se nevzdal a spojil síly s designérem a průmyslníkem Gabrielem Voisinem. O pět let později měli v ruce funkční kluzák, později pak dvojplošník poháněný motorem od firmy Antoinette. Firma průkopníků letectví však zakrátko zkrachovala. Neoblomný Francouz s velkým a vždy upraveným knírem na letectví nezanevřel.
Sledoval prudký rozvoj tohoto odvětví po celém světě. Alfred Harmsworth, první vikomt z Northcliffe a vlastník britských deníků Daily Mail a Daily Mirror, v roce 1908 vyhlásil soutěž pro odvážné. Kdo jako první přeletí Lamanšský průliv ve stroji těžším než vzduch, tomu vyplatí odměnu tisíc liber (dnes asi 3,3 milionu korun). Tajně doufal, že vítězem bude jeho dobrý přítel Wilbur Wright, spolukonstruktér vůbec prvního letounu historie.
Zpráva o letecké výzvě se donesla i k Blériotovi. Přelet z Francie do Velké Británie byl dokonalou motivací pro talentovaného designéra. Stroj s názvem Blériot XI navrhl jako jednoplošník. Příhradový trup byl z části potažen plátnem, v nejexponovanějších místech vylepšeným o voděodolnou vrstvu. Tenké křídlo Blériot vyztužil kovovými lanky. Stroj poháněl vepředu umístěný tříválcový hvězdicový motor Anzani o síle pětadvaceti koní. Hlavní podvozek obstarala dvě kola z bicyklu, menší ostruhové kolo vzadu zajistilo manévrovatelnost na zemi.
Letoun pro náklon pochopitelně nevyužíval moderní systém křidélek. Blériot vsadil na takzvaný wing warping neboli zkroucení konců křídel, který se osvědčil na strojí bratří Wrightů. Směrové a výškové kormidlo umístil na záď stroje, což nebylo v té době stále standardem. Takové rozložení se však později ukázalo jako ideální pro ovladatelnost letounu a používá se dodnes. Směrovku Blériot ovládal pomocí pedálů, za jednoduchým kniplem seděl v obyčejné dřevěné židličce. Věděl, že musí na hmotnosti co nejvíce šetřil. Jeho stroj tak byl asi o polovinu lehčí než ostatní letouny té doby. To se však později negativně projevilo na jeho pevnosti.
Řidič pozoruhodného létajícího plavidla
Blériot nebyl jediným odvážlivcem, který chtěl zdolat Lamanšský průliv. Hubert Latham se na cestu vydal pár dní před ním. Devatenáctého července 1909 ve stroji pojmenovaném Antoinette. Selhání motoru jeho odvážný pokus překazilo. Jedno světové prvenství si však přesto připsal. S letounem se mu jako prvnímu člověku v historii podařilo přistát na moři.
Pětadvacátého července brzy ráno nebyly podmínky pro let ideální. Zatažená obloha odradila dva jeho konkurenty, kteří ještě pospávali ve svých stanech nedaleko Calais. Blériot se rozhodl, že zariskuje. Až později vyšlo najevo, že kdyby nad mořem havaroval, zřejmě by se utopil. Z jedné z mnoha předešlých nehod si odnesl silně popálenou nohu a chodil o berlích. Blériot se však odradit nenechal, a to i přesto, že jeho letečtí konkurenti se mu často posmívali. "Vždycky, když vzlétá, je neohrabaný jako kachna. A hned spadne," utahovali si z něj.
Krátce před pátou hodinou ráno Blériot nechal posměšky za sebou a vzlétl z travnaté plochy u Calais. Sám přiznal, že navigace není jeho silnou stránkou. K ruce neměl ani kompas. Vystoupal do 76 metrů a udržoval cestovní rychlost lehce přes 60 kilometrů za hodinu. Spoléhal na intuici a svůj zrak. V půli cesty byl v koncích. Neviděl pobřeží a trápila ho neprostupná oblačnost.
"Asi na deset minut jsem byl ztracen. Na dohled nebyly žádné lodě, neviděl jsem pobřeží. Mé oči jen urputně sledovaly hladinu paliva v nádrži. Čas se zastavil," popisoval později. Nemohl dělat nic jiného než letět kupředu a doufat. "Pak jsem v dáli uviděl siluetu anglického pobřeží. Sunul jsem se k té bílé hradbě. Strhl mě vítr a Dover už byl zase v nedohlednu. Spatřil jsem lodě. Vypadalo to, že směřují do přístavu. Sledoval jsem je. Vítr zesílil. Pak se přede mnou zjevil doverský hrad. Byl jsem šíleně šťastný," vzpomínal Blériot.
Dvakrát obkroužil Dover, než dosedl na svah Northfall Meadow. Ulomil podvozek, trup si také odnesl nemalé šrámy. V pět hodin a dvanáct minut ráno se Blériot zapsal do historie. Osmatřicet kilometrů Lamanšského průlivu překonal za 36 minut. Jako první člověk v dějinách. Na místo se seběhli místní. Blériota legitimoval i zdejší celník. "Louis Blériot je řidičem pozoruhodného létajícího plavidla, přistál v Anglii. Tvrdí, že nemá žádnou nakažlivou chorobu. Povoluji mu tedy pokračovat v cestě," poznamenal si.
O pár hodin později už Blériot seděl ve vlaku směr Londýn, kde se setkal s vikomtem z Northcliffe a několika tisíci nadšených příznivců letectví. Při návratu do Paříže ho vítalo sto tisíc krajanů. Deník The Daily Mail na titulní straně otiskl oslavný text o historickém letu. Jeden z britských průkopníků letectví Alan Cobham však přinesl i mnohem depresivnější pohled. Prohlásil, že Velká Británie se v budoucnu bude muset zaměřit na zlepšení obrany země, jelikož nebezpečí nyní může přijít i z nebes. Historie mu v letech následujících dala za pravdu.
Blériot úspěšným letem zlomil neúspěšné podnikatelské roky. Získal zakázky na dodávku nejméně stovky letounů. Jeho pilotní kariéra však záhy skončila. Při leteckém vystoupení v Istanbulu havaroval a utrpěl těžká zranění. Dál však pokračoval v budování úspěšného byznysu. Jeho firma vyrobila přes osm set kusů stroje Blériot XI. Využíván byl mimo jiné italskou armádou během italsko-turecké války v letech 1911 až 1912. Ve svých letkách ho měly Francie, Británie i Rakousko. Sloužil jako výzvědný letoun, často ho armády nasazovaly rovněž pro shazování výbušnin na pozici nepřítele.
Česká stopa a pozdrav leteckých velikánů
Stopu má slavný letoun i v Česku. Jeden kus si svého času zakoupil průkopník letectví na našem území Jan Kašpar. Později si sestrojil vlastní stroj, který se však v mnohém inspiroval Blériotem XI. V něm absolvoval 13. května 1911 svůj památný let z Pardubic do Prahy. Vzdálenost 121 kilometrů tehdy překonal za slušných 92 minut.
Série nehod kvůli křehkosti letounu však postupně vedla k ukončení jeho výroby. Blériot se ale, jako mnohokrát v minulosti, nevzdal. V roce 1914 převzal výrobu jiného kultovního stroje, dvojplošníku SPAD S.XIII, na konci první světové války byl pilířem francouzského letectva.
Slavný francouzský letec se těšil velké oblibě veřejnosti i pilotů a pilotek, pro které byl vzorem. V roce 1927 osobně gratuloval na letišti kousek u Paříže Charlesovi Lindberghovi, který právě jako první v historii přeletěl Atlantik. Blériot se v leteckém odvětví udržel až do své smrti v roce 1936, kdy mu selhalo srdce. Pochován byl v rodinné hrobce na hřbitově ve Versailles.
Milovníci letectví se i po více než sto letech vydávají na památná místa spjatá s prvním přeletem Lamanšského průlivu. V Calais se fotí s památníkem, který stojí nedaleko místa startu. V britském Doveru, přesně v místě přistání, najdou žulový památník, který tvarem připomíná letoun Blériot XI. V době, kdy jsou transatlantické lety každodenní rutinou desítek pilotů po celém světě, se výkon Louise Blériota může zdát zanedbatelný. Byl to však právě on, kdo všem následovníkům dokázal, že možnosti letectví lze neustále posouvat.
