Canberra - Vědci v centrální Austrálii objevili stopy obřího kráteru, který vznikl před stovkami milionů let při dopadu velkého meteoritu.
Kráter má průměr 400 kilometrů a podle vědců je - co do rozlohy - největší dosud zjištěnou oblastí dopadu meteoritu na světě, informovala agentura AFP.
Vesmírné těleso se před dopadem rozlomilo na dvě části, z nichž každá měla průměr více než deset kilometrů, tvrdí badatelé v článku, který vyšel v pondělí v odborném časopisu Tectonophysics.
"Jejich dopad musel tehdy způsobit vyhynutí mnoha živočišných druhů," uvedl podle agentury AFP hlavní autor studie Andrew Glikson z katedry archeologie a antropologie Australské národní univerzity.
Kráter již na zemském povrhu není patrný. Nachází se v zemské kůře, zanechal však po sobě "jizvy", které objevili australští geofyzici.
Otázka stáří kráteru
Badatelé si zatím nejsou jisti, kdy k dopadu došlo. Horniny v okolí kráteru jsou staré zhruba 300 až 600 milionů let. Nepodařilo se však objevit vrstvu popela, která by vznikla v důsledku nárazu ve vrstvách hornin pocházejících ze stejného období.
Obdobné vrstvy se naopak spojují s dopadem jiného vesmírného tělesa do oblasti Mexického zálivu, který podle současných teorií stojí za vyhynutím dinosaurů a jiných živočišných druhů.
Tato planetka u průměru více než deset kilometrů při srážce se Zemí před zhruba 66 miliony let vyslala do atmosféry ohromná oblaka prachu a popela, které lze zpětně nalézt ve formě vrstev usazenin v horninách po celé Zemi, vysvětlují podle AFP vědci.
V sedimentech starých 300 milionů let se ale podle Gliksona nenašlo nic, co by odpovídalo dvojitému nárazu velkých planetek v oblasti dnešní Austrálie.
"Je to záhada, protože nedokážeme najít žádné vymírání živočišných druhů, které odpovídá této dvojí kolizi. Což vede k domněnce, že tento dopad by mohl být ještě starší," uvedl Glikson podle AFP.
