Ottawa - Vědci učinili krok k rozluštění záhady lidské paměti. Které vzpomínky si mozek uchovává, kde a na jak dlouho, se pokusili zjistit na základě studie, kterou zveřejnil časopis Science.
Pokus, na kterém je výzkum postaven, byl ale prováděn zatím jen na myších. Během spánku jim pomocí speciální techniky deaktivovali určité mozkové buňky bez toho, aniž by myši probudili.
Tím jim dokázali z paměti vymazat to, co se předchozí den naučily.
"Použili jsme u myší techniku, která narušila výhradně REM fázi spánku," řekl BBC vedoucí projektu Sylvain Williams z kanadské McGillovy univerzity.
Během jiné fáze spánku to nefungovalo. Myš byla po probuzení podrobována testům na paměť, při kterých selhávala, jen když byla takto narušena REM fáze jejího spánku.
Studie tak potvrdila její klíčovou funkci na fungování paměti, kterou vědci zatím jen předpokládali.
Když si mozek třídí myšlenky
U lidí je tato fáze spánku chvílí, kdy se jim zdají sny, které si pak z většiny pamatují. Pro vědce však vždy představovala záhadu.
U dospělého člověka zabírá zhruba 20 až 25 procent celkové doby, kdy spí. V takovou chvíli je snadné spícího člověka probudit, protože jeho spánek je nejlehčí. Předpokládá se, že si mozek během něho takzvaně třídí myšlenky.
Co přesně se ale během REM fáze spánku děje, je vědcům stále nejasné. Zajímavé nicméně je, že se vyskytuje napříč živočišnými druhy - od savců až po plazy.
Výzkum ztěžoval fakt, že budit spícího člověka nebo zvíře v této fázi spánku může způsobovat stres a jiné problémy, které pak mohou testy paměti přímo ovlivnit.
Tým vědců z Kanady a Švýcarska se proto rozhodl pracovat s mozkem přímo během spánku. Následky se dostavily, když byla mozková aktivita narušena právě během REM spánku.
"Narušením činnosti pouze během REM spánku a ne jiného se v podstatě smazává tvorba a konsolidace paměti," shrnul závěry doktor Williams.
Výzkum byl prováděn tak, že byly pokusné myši ukázány po takovém zásahu do spánku dva objekty: jeden zcela nový a druhý, který viděla již předtím, než usnula. Normální myš by začala prozkoumávat nový objekt a toho známého si nevšímala. Pokusná myš po narušení REM spánku ale zkoumala oba objekty tak, jako by nikdy neviděla ani jeden.
Ačkoliv se jedná jen o náznak toho, jak důležitou roli ve skutečnosti tato fáze spánku hraje, může studie výrazně přispět k dalšímu zkoumání. Členové týmu jsou přesvědčeni, že jimi vyvinutá metoda narušení spánku může přispět ke studiu demence a Alzheimerovy choroby.
