New York - Jedna z největších politických záhad - tedy co řekl americký prezident Richard Nixon během podezřele zmizelých osmnácti minut na audio nahrávce z aféry Watergate - by mohla být podle amatérských historiků vyřešena díky zápiskům Nixonova šéfa kanceláře Bílého domu H. R. "Boba" Haldemana.
Informoval o tom britský list The Times. Aféra Watergate byla zřejmě největším americkým politickým skandálem 20. století.
Vyšlo v ní díky práci novinářů amerického listu The Washington Post najevo, že lidé pověření republikánským prezidentem Richardem Nixonem se vloupali do sídla demokratů, kde mimo jiné ukradli důležité stranické materiály.
Odhalení kriminálních praktik vedlo k první a zatím poslední rezignaci amerického prezidenta v historii. Nixonovi ostatně nic jiného nezbylo, kdyby sám neodešel, zřejmě by ho po tzv. impeachementu odvolal Kongres.
Chybějící část ze 79 minutové nahrávky konverzace mezi Nixonem a Haldemanem byla smazána úmyslně, i když to Nixonova sekretářka ve své výpovědi popřela.
Páska zaznamenala setkání ze dne 20. června 1972, přesně tři dny poté, co došlo k vloupání do sídla demokratů.
Objev toho, že je na pásce mezera, vyvolal řadu spekulací. Například o tom, že Nixon anebo jeho asistenti část pásky smazali proto, aby zametli stopy. Americký národní archiv se snažil za pomoci nejmodernějších technologií zjistit, co bylo na páskách nahráno, jejich pokusy ale vyšly naprázdno.
Ani nejmodernější přístroje záhadu neobjasnily. Historikům osudných osmnáct minut ostatně zamotává hlavu dodnes. Amatérští detektivové zabývající se aférou Watergate však našli další možnost, jak přijít na to, co Nixon tehdy řekl.
Haldeman byl pečlivým zapisovatelem a psal latinkou do poznámkového bloku. Jeho poznámky bývaly vždy dost podrobné a čitelné. Phil Mellinger, jeden z analytiků případu, dospěl k názoru, když si vloni v říjnu nechal z archivu přinést Haldemanovy poznámky, že by bylo dobré se pokusit vše zrekonstruovat z Haldemanova rukopisu.
Podle jeho slov to byl "heuréka moment" tohoto případu. Mellinger se domnívá, že v době, kdy se aféra Watergate rozhořela, zničil Haldeman stránky z notesu, které zaznamenávaly chybějících osmnáct minut a zasvorkoval zbytek zápisu - tedy pouze dvě stránky ze 79 minutového záznamu, čehož si doposud nikdo nevšiml a nikomu se to nezdálo divné.
Experti se nyní budou snažit ze zbývajících dvou stránek sestavit text, který chybí - z vyrytých otisků, které na papírech zbyly po kuličkovém peru, kterým Haldeman psal. Pokud se to povede, je dost pravděpodobné, že se záhadu zmizelé výpovědi podaří vyřešit, míní Mellinger.
