reklama
 
 

Ve Venezuele protestují stovky lidí proti prezidentu Madurovi. Čtyři přišli o život

Aktualizováno 23. 1. 2019 16:52
Během ostrých demonstrací ve Venezuele zemřelo nejméně 16 lidí | Video: Reuters |  01:10
V Caracasu i dalších městech Venezuely už v úterý večer protestovaly stovky lidí proti autoritářskému prezidentovi Nicolási Madurovi. Na řadě míst se demonstrující střetli s policií a nejméně čtyři zemřeli. Na středu svolala venezuelská opozice demonstrace po celé zemi.

Maduro nedávno zahájil další prezidentský mandát, který ale opozice a řada amerických států, včetně USA, považují za nelegitimní kvůli nedemokratickým volbám.

Šestapadesátiletý Maduro je u moci od března 2013 a od té doby se konala v zemi řada manifestací za demokratické volby a protestů proti porušování lidských práv režimem a proti řízené hospodářské politice vlády, kvůli níž kolabuje ekonomika. Nyní je ale opozice optimistická, uvedl deník El País. Má totiž stále větší otevřenou podporu ze zahraničí a nespokojenost narůstá i mezi dřívějšími příznivci socialistické vlády, takzvanými chavisty.

Protesty se v noci na středu SEČ konaly i ve čtvrtích Caracasu a dalších měst, považovaných za baštu vládních příznivců. Nejméně čtyři lidé při nich zemřeli. Jednou z obětí je podle nevládní organizace Observatoř sociálního konfliktu (OVCS) šestnáctiletý chlapec, který byl zastřelen při mítinku v jedné z caracaských čtvrtí. Policie tvrdí, že další tři mrtví byli zabiti při rabování ve městě Ciudad Bolívar.

V obci San Félix, která leží asi 800 kilometrů jižně od metropole, lidé zapálili sochu exprezidenta Huga Cháveze, který stál v čele země před Madurem 14 let až do své smrti a který byl mnohými velmi oblíbený.

Při úterních protestech, které byly jako obvykle svolány přes sociální sítě, vyšli lidé do ulic, někteří zapalovali pneumatiky, jiní dávali svou nespokojenost najevo takzvaným cacerolazo, tedy bušením do hrnců, což je forma protestu hojně používaná v Jižní Americe.

Středeční protesty, které se konají v den výročí svržení diktatury generála Marcose Péreze v roce 1958, svolal pětatřicetiletý Juan Guaidó, donedávna poměrně neznámý poslanec, který se stal tento měsíc předsedou parlamentu. Pod jeho vedením parlament minulý týden označil Madura za nelegitimního prezidenta, což znamená, že by podle ústavy měl prezidentský úřad převzít Guaidó. Parlament také vyzval všechny Venezuelany, včetně vojáků, aby pomohli obnovit v zemi ústavní pořádek.

Venezuelskou opozici tento týden opět podpořily i USA. Americký viceprezident Mike Pence na sociálních sítích zveřejnil video, na němž španělsky pozdravil Venezuelany a řekl jim, že ve svém boji nejsou sami.

Nejasnosti panují ohledně toho, zda se k protestům připojí i některé vojenské posádky. Tento týden režim zatkl tři desítky vojáků kvůli rebelii proti vládě, skupina předtím zveřejnila na sociálních sítích sérií videí, v nichž vyzvala k demonstracím s tím, že prezidenta neuznává. Kvůli obavě z převratu pozatýkal režim v předchozím více než roce už mnoho vojáků, včetně řady armádních důstojníků.

autor: ČTK | 23. 1. 2019 8:25

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama