Venezuela v rozkladu, Maduro ji táhne ke dnu. Třetina lidí má jen jedno jídlo denně

Simone Radačičová Simone Radačičová
10. 1. 2019 17:02
Když má třiatřicetiletý technik z metra v Caracasu Jairo Colmeras den volna, tak si rád dlouho přispí. Nemusí díky tomu nic snídat a ušetří jedno jídlo denně, které si beztak nemůže dovolit. Není sám, kdo ve Venezuele trpí v důsledku hluboké ekonomické a humanitární krize. Prezident Nicolás Maduro, kterého experti s krizí přímo spojují, se navíc ve čtvrtek ujal moci na dalších šest let.
Demonstranti ve Venezuele s nápisem "Maduro je hlad".
Demonstranti ve Venezuele s nápisem "Maduro je hlad". | Foto: Reuters

Ve Venezuele chybí základní potraviny a léky, kolabují tamní služby a zdravotnictví. Každý den odjede do zahraničí na pět tisíc Venezuelců, což dostává do potíží i okolní země, které se musí vyrovnat se silným migračním náporem.

"Zhubl jsem sedm kilo," říká pro agenturu AFP technik Colmeras. Jí hlavně luštěniny. "Jednou měsíčně si mohu dovolit koupit kuřecí nebo jiné maso," dodává muž, který si měsíčně vydělá v přepočtu asi jen 160 korun. Jeho manželka a dvě dcery s ním už nežijí. Před dvěma lety je raději poslal do sousední Kolumbie.

Odhaduje se, že asi třetina obyvatel Venezuely si může dovolit jen jedno jídlo denně. A jejich situace nevypadá příliš optimisticky ani do budoucna. Vše nasvědčuje tomu, že pod dalším vedením Madura, který stojí v čele země od roku 2013, se situace v kdysi bohaté jihoamerické zemi ještě zhorší. 

Na slavnostní ceremonii, kde se Maduro ujal druhého mandátu, bylo pusto. Celá EU a velká část zemí amerického kontinentu včetně USA nebo Kanady výsledky prezidentských voleb z května 2018, ve kterých Maduro zvítězil, neuznává.

Napětí roste hlavně mezi Venezuelou a Brazílií, kde se před pouhými deseti dny ujal moci Jair Bolsonaro, kterého mnozí politologové označují za krajně pravicového politika. Mezi ním a Madurem létají ostrá slova.

Venezuela se ještě nedostala na dno

Odborníci se domnívají, že Venezuelu, její ekonomiku a obyvatele čekají další potíže. "Venezuela se zatím nedostala na dno. Obávám se, že tento rok to bude ještě mnohem horší. Venezuelská vláda navíc nemůže udělat nic, aby to zastavila a vystoupila ze začarovaného kruhu," myslí si Russ Dallen z investiční banky Caracas Capital Markets.

Letos podle analytiků ve Venezuele výrazně vzroste inflace. Ta se už loni vymkla kontrole, podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) v listopadu vyšplhala na 1,3 milionu procent. V příštím roce MMF očekává zrychlení inflace na deset milionů procent.

Také bude pokračovat pokles v produkci ropy, která tvoří páteř venezuelské ekonomiky. Bez ní režim nemá přístup k devizám a nedokáže financovat dovoz.

Ekonomika by se tak mohla propadnout zhruba o pětinu. Nedostatek potravin i léků se bude jen prohlubovat.

"Když máme antibiotika, tak chybí injekční stříkačky. A když máme injekční stříkačky, tak nám zase dojdou antibiotika," uvedl pro agenturu AFP neurochirurg José. Asi 70 procent venezuelských nemocnic navíc trápí výpadky v dodávce vody. Podobné je to i v psychiatrických léčebnách. Kvůli nedostatku léků jsou tamní pacienti často ponecháni napospas svým běsům. 

Migrační krize zasahuje celý region

Experti varují především před prohlubující se migrační krizí, která dopadá na celou Jižní Ameriku. Od roku 2015 podle odhadů OSN odešlo z Venezuely na tři miliony lidí, tedy asi deset procent populace. Vůbec nejvíce lidé prchali do Kolumbie a Peru, dále také do Ekvádoru či do Brazílie.

"Tato migrační krize nemá aktuálně žádné srovnání jinde ve světě. Bohužel je to ale jen začátek," uvedl pro britský list Financial Times Felipe Munoz, poradce kolumbijské vlády.

Mezinárodní organizace pro migraci už loni v létě varovala, že Venezuela rozpoutá podobnou migrační krizi, jaká zasáhla v roce 2015 Středomoří. Tehdy do Evropy přišlo přes milion lidí.

OSN očekává, že to bude ještě horší - jen letos podle jejích odhadů Venezuelu opustí asi dva miliony obyvatel.

A existují i mnohem pesimističtější odhady. Je tu dokonce možnost, že exodus Venezuelců přesáhne útěk Syřanů. Pro srovnání, těch od roku 2011 odešlo na 5,6 milionu. Například americký think-tank Brookings Institutions odhaduje, že v příštích letech z Venezuely odejde dalších pět až sedm milionů obyvatel. Rozklad země tak bude nadále pokračovat.

Video: Ulice ve venezuelském Caracasu se změnily ve válečnou zónu

Ulice ve venezuelském Caracasu se změnily ve válečnou zónu | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 5 minutami

James v 1300. startu v NBA dovedl Lakers k výhře nad Golden State

LeBron James odehrál 1300. zápas v základní části NBA a jubileum oslavil přesvědčivým vítězstvím Los Angeles Lakers 117:91 nad Golden State. Stále bez zraněného Anthonyho Davise domácí rozhodli už během první půle, úvodní čtvrtinu vyhráli o dvacet bodů a v poločase vedli 73:44. K triumfu si Lakers pomohli 60 doskoky proti 35 soupeřovým. James za 24 a půl minuty hry dal 19 bodů a byl nejlepším střelcem zápasu.

Výsledky NBA:

Boston - Washington 111:110, Detroit - New York 90:109, Houston - Memphis 84:133, LA Lakers - Golden State 117:91, Miami - Atlanta 109:99, Milwaukee - LA Clippers 105:100, Minnesota - Phoenix 99:118, Sacramento - Charlotte 126:127.

Utkání Toronto - Chicago bylo odloženo.

před 29 minutami

AstraZeneca prodala svůj podíl ve firmě Moderna. Obě vyrábí vakcíny na covid-19

Britsko-švédská farmaceutická firma AstraZeneca prodala svůj podíl 7,7 procenta v americké biotechnologické společnosti Moderna za více než jednu miliardu USD (21,6 miliardy Kč). Akcie Moderny v poslední době výrazně rostly díky její vakcíně proti covidu-19. AstraZeneca byla druhým největším akcionářem Moderny. Informuje o tom list The Times.

Ze zprávy nebylo okamžitě jasné, za jak dlouhé období AstraZeneca svůj podíl prodala. Cena akcie Moderny se minulý měsíc zvýšila až na 186 USD z 29 USD před rokem. V pátek akcie firmy uzavřely na ceně 154,81 USD, což celou firmu ohodnotilo na 61 miliard USD.

Zisk z prodeje akcií posílí finance firmy AstraZeneca, která stejně jako Moderna vyrábí vlastní vakcínu proti covidu-19, vyvinutou ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou. Na rozdíl od Moderny ji však v době pandemie prodává bez zisku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Netanjahu obvinil Írán z výbuchu na izraelské obchodní lodi

 Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes obvinil Írán z odpovědnosti za páteční výbuch na izraelské obchodní lodi v Ománském zálivu. Vyhnul se ale přímé odpovědi na otázku, zda Izrael chystá nějakou odvetu. Informovala o tom agentura Reuters.

Už v sobotu uvedl izraelský ministr obrany Benny Ganc, že za výbuchem na lodi pravděpodobně stojí Írán. Plavidlo MV Helios Ray pro přepravu vozidel zasáhl výbuch nad hladinou vody, který prorazil otvor v obou stranách kýlu. Nikdo z posádky nebyl zraněn. "Jednalo se nepochybně o íránskou operaci. To je jasné," řekl dnes Netanjahu izraelské rozhlasové stanici Kan.

Na dotaz, zda Izrael bude nějak reagovat, Netanjahu zopakoval svá předchozí prohlášení, že je odhodlaný zabránit Íránu ve vývoji jaderné kapacity a dodal: "Írán je největším nepřítelem Izraele, a my proti němu budeme nadále zasahovat po celé oblasti," uvedla agentura AFP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy