Vědci z Národního zemědělského technologického institutu v Argentině mezi lety 2017 a 2018 zkoumali chování včel u čekankového pole nedaleko města San Juan. Své pozorování zaměřili na včely samotářky, které žijí mimo úly a spíše nenápadným, osamělým životem.
Aby jejich chování blíže porozuměli, uměle vytvořili 63 hnízd s dlouhými tunely, které včely samotářky běžně využívají jako úkryt pro svá vajíčka. Vědci je pak jednou měsíčně kontrolovali, aby zjistili, zda včely hnízda obsadily. Informaci o studii přinesl vědecký server Science Alert.
Unbelievable!! First record of a bee building its nest with plastic!! https://t.co/sQz0l2OJd9#bees #biodiversity #plasticpollution pic.twitter.com/HQOkTVWtQI
— Paula Montagnana (@carol_montag) May 24, 2019
Ze všech hnízd včely nakonec využily jen tři, která si ještě samy upravily tak, aby poskytovala bezpečný úkryt jejich larvám. Dvě včely lemovaly chodby hnízd bahnem a okvětími lístky. Třetí však vědce překvapila - využila pouze plast, který našla v okolí.
Když její hnízdo prozkoumali, našli modré a bílé plastové kousky, které pravděpodobně pocházely z igelitové tašky. Další, pevnější plast včela dokázala rozdělit na menší části kruhového či podlouhlého tvaru.
"Hnízdo, které jsme objevili, je neobvyklé ve dvou ohledech: zaprvé je plast jediným materiálem, který byl ke stavbě použit, a zadruhé jde o dva druhy plastů," píše se ve studii publikované v akademickém časopise Springer.
V "plastovém hnízdě" se navíc vyvinul i jeden potomek. Včela pro vajíčka dokončila celkem dvě buňky, v jedné z nich však vědci nakonec našli mrtvou larvu. Naopak ve dvou zbylých "klasických" hnízdech vylétlo loni na jaře pět dospělých jedinců.
Plast mohl být nutnost, ale i výhoda
Vědci se pak snažili přijít na to, proč jedna z trojice včel využila na vystlání hnízda právě plast. Podle nich to může mít více důvodů.
Jedním z nich by mohl být nedostatek jiných běžně užívaných materiálů, které z přírody mizí kvůli nadměrnému užívání pesticidů. Další možností je, že včela rozpoznala v plastech vědcům zatím neznámou výhodu, která jí pomáhá lépe se přizpůsobit měnícímu se životnímu prostředí.
"Neumíme určit, jestli plast při stavbě hnízda přináší včelám nějakou výhodu v přizpůsobení se. Zdůrazňuje to však jejich schopnost hledat alternativní materiály na stavbu hnízd tváří v tvář lidskému počínání," uzavírá studie.
Včel samotářek jsou stovky druhů, jen na území Česka jich je asi 600. Vědcům se tak nepodařilo identifikovat přesný druh té, která si hnízdo vylepšila plastem.
Domnívají se však, že by mohlo jít o evropský druh Megachile, který je po celém světě rozšířen díky své efektivní schopnosti opylování. Zároveň odborníci už dříve u tohoto druhu zaznamenali, že používá i jiné než přírodní materiály na stavbu hnízd - konkrétně polyester. Nikdy však v takovém rozsahu jako v případě argentinské včely.
Odpadky přetvořené ve stavební materiál
Včela z Argentiny není prvním živočichem, u kterého vědci zpozorovali využití člověkem vytvořeného materiálu ke stavbě hnízd. Celosvětový server zaměřený na hledání ekologických řešení pro města The Nature of Cities uvádí, že obzvlášť přizpůsobiví jsou ptáci, kteří dokáží místo přírodních materiálů využívat bavlněnou izolaci, alobal, elektrické kabely nebo dokonce cigaretové nedopalky či hřebíky.
Tyto materiály mohou mít různé dopady na život ptáků. Izolace může zvyšovat teplotu v hnízdech, což má negativní vliv na vývoj vajíček. Na nylonových vlascích se zase mohou mláďata uškrtit. Pozitivní vliv mohou mít naopak cigaretové nedopalky působící jako repelenty proti parazitům.
