Polsko přitvrzuje. Česku hrozí mezinárodním soudem a mění podmínky dohody o Turówu

Helena Truchlá Helena Truchlá
13. 1. 2022 9:45
Zásadní zvrat v česko-polském sporu ohledně pokračující těžby v hnědouhelném dole Turów bude muset řešit nová ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL). Příští týden v úterý chce navštívit svou polskou kolegyni Annu Moskwovou a navázat na jednání o dohodě, přerušená vloni v září. Jenže Varšava teď mění podmínky a hrozí soudem.
Důl Turów.
Důl Turów. | Foto: Reuters

Vláda polského premiéra Mateusze Morawieckého chce na Česko podat žalobu u mezinárodního rozhodčího soudu. "Máme dojem, že se Češi z nějakého důvodu nechtějí dohodnout. Proto padlo rozhodnutí, že opustíme naši neustále defenzivní pozici," řekl listu Gazeta Prawna zdroj z polského kabinetu. Informaci o zahájení řízení by měly české úřady obdržet příští týden.

Mezinárodní arbitráž slouží jako nástroj k řešení sporů, ve kterém rozhoduje nestranný orgán - většinou se ale uplatňuje ve sporech o investice mezi státy a soukromými firmami. Varšava se chce v tomto případě podle polského deníku  obrátit na soud ve švédském Stockholmu, a to kvůli údajnému porušení energetické charty z roku 1994. 

Dokument, který podepsaly Česko i Polsko, mimo jiné stanovuje, že země by neměly přistupovat "diskriminačně" k investicím do energetiky. A právě to teď podle Varšavy Praha dělá, když chce, aby polský státní koncern PGE u dolu Turów postavil podzemní bariéru proti odtoku podzemních vod, zatímco u českých dolů žádná taková podmínka není. 

Vybudování překážky pro odtékající vodu je přitom jedním ze základních požadavků českých vyjednavačů. Lidé z českých obcí v Libereckém kraji, které jsou důlní jámě nejblíž, už roky namítají, že jim hluboko se zakusující těžba cennou pitnou vodu odvádí pryč. To, že z pohraničí voda opravdu mizí, potvrdily opakovaně i analýzy České geologické služby.

Pře mezi státy

Podle Kateřiny Palkovské, která se zabývá mezinárodním právem a investicemi na Masarykově univerzitě v Brně, má ale polský návrh s arbitráží několik závažných nedostatků. "Energetická charta sice v článku 26 uvádí Mezinárodní obchodní komoru ve Stockholmu jako rozhodčí instituci, ale jen pro případy, kdy investor žaluje hostitelský stát z důvodu porušení této charty," vysvětluje.

Pře mezi jednotlivými státy, které se k chartě zavázaly, je podle ní jiný případ. Rozhoduje o ní totiž instituce, na které se oba státy domluví. Že zmíněná energetická dohoda neumožňuje jednomu členskému státu vést proti jinému státu rozhodčí řízení o porušení standardů ochrany investic (tedy třeba kvůli podezření z diskriminace), potvrdilo na dotaz deníku Aktuálně.cz také tuzemské ministerstvo financí. To republiku v případě mezinárodních arbitráží zastupuje. 

"Z rozsudku evropského soudního dvora z loňského září navíc vyplývá, že charta nemůže být základem pro spory mezi investorem z Evropské unie a členským státem EU, a tedy potažmo ani mezi členskými státy EU," dodává Kateřiny Palkovská. 

Právě Soudní dvůr Evropské unie případ Turówa už bezmála rok řeší. Česko k němu podalo žalobu na Polsko loni v únoru s tím, že Varšava a firma PGE neberou v potaz dopady na životní prostředí v okolí dolu. Obě strany v minulosti deklarovaly zájem dohodnout se mimosoudně, a proto v červnu 2021 začala série bilaterálních jednání. Výsledkem bylo několik verzí mezistátní dohody o podmínkách další těžby, žádná z nich ale nebyla přijatelná pro Prahu i Varšavu. 

Když pak česko-polská jednání loni na podzim překotně skončila, zůstaly podle účastníků dialogu dvě zásadní otázky nedořešené: za prvé kdy a za jakých podmínek by mohla některá ze stran smlouvu vypovědět a jak dlouho potom by muselo Polsko ještě brát ohled na českou pitnou vodu, hluk a prach. Těžit chce koncern PGE v Turówě až do roku 2044.

Jen půlka peněz na kompenzace

Ačkoliv Polsko nyní hrozí novým soudem, má podle zdrojů z tamní vlády zájem pokračovat i v dvoustranných jednáních. Ovšem za dost odlišných podmínek: nabízí jen poloviční kompenzace za dopady těžby na české území. Právě za ty si obce v okolí Turówa chtějí zajistit přístup k pitné vodě. Varšava místo 45 milionů eur (víc než miliarda korun) nabízí už jen 25 milionů (600 milionů korun). Důvodem má být pokuta ve výši 500 tisíc eur denně (v přepočtu 13 milionů korun), kterou Polsku vloni vyměřil evropský soud za to, že odmítlo těžbu v Turówě přerušit, dokud se situace nevyjasní. Platit ji Varšava nechce. 

Naopak si nyní hodlá vymoct právo od případné mezivládní smlouvy odstoupit už za čtyři roky, píše Gazeta Prawna. Upravit chtějí polští vyjednavači i ustanovení týkající se maximální dosažené hloubky těžby. Původní návrh hovořil o dvanácti metrech pod hladinou moře, pokud nebudou splněny další podmínky, jako je vznik už zmíněné podzemní stěny nebo povrchového protihlukového valu. "Už se začalo kopat hlouběji," uvádí nyní zdroj z polské vlády.

Podle vyjádření českého ministerstva životního prostředí ze začátku tohoto týdne byl zájem o pokračování rozhovorů oboustranný. "Věříme, že obě strany najdou společnou řeč a jednání se podaří společně dovést ke zdárnému konci," uvedla na dotaz deníku Aktuálně.cz mluvčí ministerstva Dominika Pospíšilová. Ministryně Anna Hubáčková si před schůzkou se svojí polskou kolegyní, která je předběžně domluvená na příští úterý, naplánovala tento čtvrtek ještě cestu do Libereckého kraje, aby se seznámila s konkrétními postoji zástupců obcí zasažených těžbou. 

Soudní dvůr EU by měl své stanovisko k případu zveřejnit na začátku února. Reakci ministerstva životního prostředí, české diplomacie a také hejtmana Půty na nové požadavky polské strany redakce zjišťuje. 

Polský důl, české a německé starosti

V okolí německé Žitavy, Hirschfelde a polské Bogatyně se hnědé uhlí těží od konce 18. století. V současnosti zásobuje polský důl Turów hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, plánuje postupně důlní jámu rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice z Žitavy do Bogatyně. Těžit se Poláci chystají až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Rozšíření těžby předloni Polsko povolilo bez ohledu na námitky sousedů, nejen v Česku. Propadů půdy se totiž kvůli těžbě obává i sousední německá Žitava.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Házenkáři Španělska vyhráli na ME i pátý zápas a míří do semifinále

Házenkáři Španělska vyhráli na mistrovství Evropy i pátý zápas a jsou blízko postupu do semifinále. Dvojnásobní úřadující šampioni dnes ve svém druhém duelu ve čtvrtfinálové skupině v Bratislavě porazili Rusko těsně 26:25.

Španělé, kteří byli v základní skupině jediným přemožitelem českého týmu, byli dnes blízko první bodové ztrátě na turnaji. Rusko ve 41. minutě vedlo 22:18 a krátce před koncem měl ještě šanci vyrovnat ze sedmičky Igor Soroka, ale trefil tyč. Nejlepším střelcem vítězů byl se sedmi góly Agustín Casado.

Mistři Evropy z let 2018 a 2020 vedou tabulku skupiny II s plným počtem šesti bodů před čtyřbodovými Švédskem a Norskem. Vicemistři světa Švédové, kteří se dostali do čtvrtfinálové fáze po remíze s českým mužstvem v závěrečném utkání základní skupiny, porazili jednoznačně 28:18 poslední Polsko. Norsko zdolalo 28:23 koronavirem zdecimovaný tým Německa.

Mistrovství Evropy házenkářů - čtvrtfinálová skupina II v Bratislavě:

Rusko - Španělsko 25:26 (11:12), Polsko - Švédsko 18:28 (6:14), Německo - Norsko 23:28 (12:14).

Tabulka:

1. Španělsko 3 3 0 0 87:76 6
2. Norsko 3 2 0 1 92:77 4
3. Švédsko 3 2 0 1 85:73 4
4. Německo 3 1 0 2 76:80 2
5. Rusko 3 1 0 2 71:77 2
6. Polsko 3 0 0 3 72:100 0
Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Barmský soud odsoudil k trestu smrti dva prodemokratické aktivisty

Barmský vojenský soud v pátek odsoudil k trestu smrti dva prodemokratické aktivisty. O vyneseném rozsudku informovala v oficiálním prohlášení vojenská junta, která převzala moc v Barmě po loňském převratu, při němž svrhla demokraticky zvolenou vládu vedenou Do Aun Schan Su Ťij a její Národní ligou pro demokracii (NLD). Barma nicméně už celé desítky let žádnou popravu nevykonala.

Podle informací agentury AFP byl k trestu smrti na základě protiteroristického zákona odsouzen člen NLD a bývalý poslanec Maun Ťjo. Stejný trest od vojenského tribunálu dostal také přední prodemokratický aktivista Ťjo Min Yu, známější pod přezdívkou "Kou Jimmy".

Vojenská junta v rámci své snahy rozdrtit disent v zemi odsoudila k trestu smrti desítky aktivistů brojících proti vojenskému převratu.

NLD držitelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij vyhrála s převahou volby v listopadu 2020. V únoru 2021 pak těsně předtím, než mohla její vláda zahájit druhý pětiletý mandát, následoval vojenský puč.

Zdroj: ČTK
Další zprávy