"Už její přítomnost je hrozivá." Myšlení Evropanů se změnilo, usilují o zásadní zbraň

lis lis
26. 7. 2024 9:11
"Válka na Ukrajině otevřela Pandořinu skříňku," tvrdí expert na jaderné zbraně Hans Kristensen. Odkazuje tím na fakt, že Spojené státy proto, aby posílily vojenský arzenál svých spojenců, plánují rozmístit v Evropě střely dlouhého doletu. Tyto zbraně vyvolávají obavy z eskalace konfliktu.
USA a jejich spojenci otestovali v dubnu na Havaji balistickou raketu SM-6, která zasáhla cíl. | Video: Reuters

Spojené státy začnou v roce 2026 umisťovat nové střely dlouhého doletu v Německu. Nejprve dočasně, v budoucnu by měly být v zemi natrvalo. Mělo by se jednat o protiletadlové řízené střely SM-6, střely Tomahawk nebo hypersonické střely, které mají výrazně delší dolet než zbraně, kterými je vyzbrojená Evropa v současnosti. 

Některé evropské země se rozhodly, že začnou samy vyvíjet nové střely s plochou dráhou letu. Francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu prohlásil, že jde zjevně "o segment, kterým nedisponujeme". S plánem souhlasilo Polsko, Německo a Itálie. Do projektu hodlají zapojit další spojence. "Válka na Ukrajině ukazuje, že střely dlouhého doletu jsou pro obranu Evropy zásadní," napsal Lecornu na sociální síti X (dříve Twitter).

Agrese podle expertů odhalila zranitelnost Evropy v případě přímé ruské agrese. "Tyto země věděly, že zbraně dlouhého doletu jsou důležité ještě před ruskou invazí na Ukrajinu, ale sama agrese otevřela Pandořinu skříňku ohledně dalších vojenských kroků," uvedl pro Business Insider Hans Kristensen, ředitel projektu Nuclear Information Project.

Střely dlouhého doletu mohou mít obrovský operační a strategický význam, zejména pokud se použijí k úderům na logistická a velitelská centra nepřítele. Už jejich přítomnost v daných zemích je podle expertů dostatečně hrozivá, aby odradila potenciálního agresora.

Problémem je, že tyto zbraňové systémy představují riziko pro eskalaci daného konfliktu. A to jak svou přítomností, tak samotným použitím. Podle Kristensena existuje riziko "tit-for-tat" (úder za úder). "Na druhou stranu ale úsilí o vývoj těchto nových zbraňových systémů signalizuje důležitou změnu v myšlení," říká Kristensen. 

Po desetiletí evropské státy ignorovaly využití těchto zbraní a výdaje na obranu omezovaly. "Nyní, když panují obavy z ruské agrese proti členům NATO a když konec války na Ukrajině není na dohled, vítr v plachtách má obranný průmysl. Je na něm, aby přesvědčil západní lídry k investicím do nových zbraní. Ti by tím ukázali, že dělají něco pro to, aby se postavili Rusku," dodává Kristensen.

Rusové to myslí vážně. Máme nakročeno ke světové katastrofě, varuje filozof Němec (celý článek s videem zde)

Spotlight Aktuálně.cz - Václav Němec | Video: Tým Spotlight
 

Právě se děje

Další zprávy