Uklízecí četa nalezla při odklízení trosek továrny v Mariupolu sedmdesát mrtvých
Vážení čtenáři, z technických důvodů uzavíráme tento online přenos. Nové informace naleznete ZDE.
Slovensko podepsalo nové kontrakty na dodávky zemního plynu, kterými postupně sníží závislost na dodávkách suroviny z Ruska asi o dvě třetiny. Ministr hospodářství Richard Sulík dnes novinářům řekl, že země má zajištěny dodávky plynu do konce roku 2023. Podepsaly smlouvy na dodávky norského plynu a zkapalněného plynu. "Od 1. června bude realita taková, že jsme snížili závislost na ruském plynu o 65 procent. Ruský plyn budeme ovšem dál nakupovat, abychom co nejvíce naplnili zásobníky. Žádný plyn nenakupujeme dráž než ten z Ruska," řekl Sulík.
Státem ovládané slovenské plynárny SPP, které jsou největším dodavatelem plynu na Slovensku, podle Sulíka nakoupily norský plyn v objemu 32 procent roční spotřeby. Kromě toho SPP uzavřela dohody o nákupu zkapalněného zemního plynu (LNG), který pokryje dalších 34 procent spotřeby.
Krajské asistenční centrum pomoci pro uprchlíky z Ukrajiny se od 1. června přesune v Brně z výstaviště do prostor v budově Výzkumného ústavu stavebních hmot v Hněvkovského ulici. Velké prostory pavilonu B už nejsou v posledních týdnech potřeba, protože příliv uprchlíků se po první vlně po napadení Ukrajiny Ruskem stabilizoval na výrazně nižších počtech. V průměru centrum odbaví denně 200 lidí, řekl dnes při představení prostor novinářům jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).
V nových prostorech je klíčová hlavně administrativní část. Aby se zde mohli uprchlíci registrovat, udělat si vízum a zdravotní pojištění a měli první kontakt s úřadem práce. Naopak už zde nebudou služby bank a operátorů. "Velká část lidí, která nyní do centra přichází, pouze potřebuje nahlásit změny, například v ubytování," uvedl Grolich.
Nové plynovodní propojení mezi Slovenskem a Polskem je už naplněno plynem a podstoupí tlakové zkoušky. Zanedlouho pak bude ve zkušebním provozu, oznámil dnes slovenský premiér Eduard Heger. Slovensku, které dříve nakupovalo zemní plyn hlavně z Ruska, nové potrubí zlepší přístup k alternativním dodávkám surovin.
"Nový plynovod pro nás znamená bezpečnost v dodávkách plynu, přístup k plynu přepravovanému po moři, propojení na zdroje zemního plynu v Norsku. Jeho kapacita ve směru na Slovensko je 5,1 miliardy metrů krychlových, což je přibližně roční spotřeba plynu na Slovensku," uvedl Heger.
Při ruském ostřelování kasáren ukrajinské národní gardy v oblasti Dnipra zemřelo deset lidí a 35 utrpělo zranění, uvedl zástupce teritoriální obrany.
Britský premiér Boris Johnson dnes vyzval k další vojenské podpoře Ukrajiny včetně poskytnutí útočných zbraní, jako jsou salvové raketomety MLRS. V rozhovoru s agenturou Bloomberg také uvedl, že ruské jednotky na ukrajinském Donbasu pomalu, ale jistě postupují.
"Obávám se, že Putin, za cenu velkých ztrát pro sebe i pro ruskou armádu, se dál prokousává Donbasem," řekl Johnson. "Pokračuje v pomalém, ale, obávám se, zřejmém postupu, tudíž je absolutně nezbytné, abychom pokračovali s vojenskou podporou Ukrajiny," řekl Johnson.
Premiér v rozhovoru rovněž zopakoval přirovnání z předchozího týdne, kdy o Putinovi mluvil jako o krokodýlovi. "Jak můžete jednat s krokodýlem, když vám zrovna žere levou nohu?" odpověděl Johnson na otázku o možnosti budoucího vyjednávání s ruským státníkem. "Tomu chlápkovi se vůbec nedá věřit," dodal na adresu šéfa Kremlu.
Při odklízení trosek v bývalém průmyslovém podniku v Mariupolu bylo nalezeno asi 70 lidských těl, uvedl poradce mariupolského starosty.
Finský velvyslanec v Praze Jukka Pesola příští týden končí svou misi a vrací se do Helsinek. Polovinu svého úřadu přežíval pandemii koronaviru, nyní odchází v době, kdy se o Finsko všichni zajímají. Země se totiž po letech neutrality rozhodla kvůli ruské agresi na Ukrajině vstoupit do NATO. V rozhovoru pro Aktuálně.cz Pesola vysvětluje, proč byl krok nutný nebo jak probíhají hovory s Tureckem.
Ruská agrese vůči Ukrajině podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyhnala z domovů asi 12 milionů lidí z této země, která má zhruba 45 milionů obyvatel. Z nich okolo 5,5 milionu odešlo do zahraničí. Válka dnes pokračuje 93. dnem a Zelenskyj podle agentury Reuters řekl, že si nemyslí, že by Rusko mělo zájem na jejím ukončení.
Česko ve čtvrtek uprchlíkům z Ukrajiny vydalo 965 víz, před týdnem jich bylo o 148 více. Za více než tři měsíce trvání ruské invaze získalo víza 356 666 běženců. Údaje dnes zveřejnilo ministerstvo vnitra na Twitteru. Podle úterního vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je v současné době v zemi mezi 75 až 80 procenty z původně registrovaných běženců.
Statistiky za čtvrtek 26. května. pic.twitter.com/oWA7H35sNU
— Ministerstvo vnitra (@vnitro) May 27, 2022
Nejméně pět civilistů přišlo o život během uplynulých 24 hodin při ruském ostřelování Luhanské oblasti v Donbasu na východě Ukrajiny, který je epicentrem bojů mezi ruskými a ukrajinskými silami. Oznámil to v pátek oblastní gubernátor Serhij Hajdaj. Mrtvé a raněné hlásí i další ukrajinské regiony. Ruské úřady dnes oznámily smrt ženy zraněné při čtvrtečním ukrajinském ostřelování vsi v ruské Belgorodské oblasti.
Dodávky ruského plynu přes ukrajinský propojovací bod Sudža do Evropské unie mírně klesly. Dnešní objem dosahuje 43,6 milionu metrů krychlových oproti 44,5 milionu ve čtvrtek. Ruská plynárenská společnost Gazprom oznámila, že její požadavek na tranzit plynu přes ukrajinskou stanici Sochranovka Ukrajina odmítla. Plyn pro evropský trh je teď přesto nejlevnější od poloviny února, tedy od doby, než začala válka na Ukrajině.
Rusové patrně vytáhli ze skladů staré tanky T-62 a přesouvají je na jih Ukrajiny, stojí v denním souhrnu britského ministerstva obrany.
Rusové vymazávají města na východě Ukrajiny z povrchu zemského, řekl Zelenskyj ➡ https://t.co/vRFVgDVn3t pic.twitter.com/kMCv3PjHUv
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) May 27, 2022
Na Ukrajině začala opotřebovávací fáze války. Rusové se podle bezpečnostního analytika z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jana Ludvíka poučili ze svých chyb a bojují lépe. Více ve videu.
Jednou z dobrovolnic, která v ukrajinské obci Dubno prakticky od začátku ruské vojenské agrese na Ukrajině pomáhá dalším obyvatelům napadené země, je česká krajanka Ludmila Melniková. "Dělám to pro ukrajinské vítězství," řekla ČTK.
Asi po čtyřech dnech od ruského útoku na Ukrajinu začala spolu s dalšími ženami v rámci místní Ukrajinské řeckokatolické církve připravovat vareniky (plněné těstovinové taštičky) a péct pečivo pro ukrajinské vojáky. Poté se pustily mimo jiné do šití vest s kapsami pro munici, které putovaly k obráncům země v době, kdy se jim podobného vybavení nedostávalo. "Ze začátku to bylo těžké, vojáci neměli skoro nic. Kdo by si pomyslel, že může vypuknout válka," vzpomíná na první dny ruské vojenské agrese Melniková, jejíž praprababička přišla z území dnešního Česka do oblasti současné Ukrajiny v době carského Ruska.
Ruské jednotky ve směru na město Slovjansk v Donbasu na východě Ukrajiny ostřelují pozice ukrajinských sil a obnovily ofenzivu, uvádí ukrajinský generální štáb v ranním hlášení o situaci na bojišti. Válka Ruska proti Ukrajině dnes pokračuje 93. dnem. Ruská vojska se podle britské vojenské rozvědky dál snaží obklíčit ukrajinské síly u Severodoněcka a Lysyčanska.
Ruské útočné operace pokračují i na dalších místech v Donbasu, kde ukrajinské jednotky za posledních 24 hodin odrazily dvanáct nepřátelských útoků, tvrdí ukrajinské velení. Na jihu země Rusové posilují své jednotky okupující Chersonskou oblast. V Azovském a Černém moři ruské námořnictvo nadále blokuje plavbu civilních lodí, upozornil štáb.
Ruské armádě chybí už jen málo, aby okupovala celou Luhanskou oblast na severovýchodě Ukrajiny.
Obránci brání už jen takzvaná dvojčata, jak se přezdívá Severodoněcku a Lysyčansku. Tato bývalá průmyslová města tvoří ve skutečnosti jeden celek, který rozděluje řeka Severní Doněc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Západ, aby co nejdříve poslal na Ukrajinu další salvové raketomety. Podle něj by mohly pomoci odvrátit ruskou ofenzivu v Donbasu, informovala dnes agentura AP.
"Bojujeme za to, aby Ukrajina dostala veškeré zbraně potřebné ke změně charakteru bojů a aby začala rychleji a jistěji vyhánět okupanty," řekl Zelenskyj ve svém pravidelném nočním videoposelství k národu.
Uvedl také, že ruská armáda vymazává některá města na východě země z povrchu zemského. Donbas by podle něj proto mohl skončit jako neobyvatelná oblast. "Chtějí proměnit Popasnu, Bachmut, Lyman, Lysyčansk a Severodoněck v popel, jako to udělali s Volnovachou a Mariupolem," řekl ukrajinský prezident.
Kyjev prověřuje zprávy o ztrátě východoukrajinského města Lyman. O možném dobytí jedné z posledních ukrajinských bašt na severním břehu řeky Severní Doněc napsal ruskojazyčný server BBC s odvoláním na poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksije Arestovyče a hlášení ukrajinského generálního štábu. O Lyman vedou ukrajinští vojáci tvrdé boje s ruskými silami již několik dní.
Šéf ruské diplomacie Lavrov podle TASS uvedl, že zásobování Ukrajiny západními zbraněmi, které mohou zasáhnout ruské území, je krok k eskalaci.
Rusko je ochotné přispět k řešení potravinové krize způsobené válkou na Ukrajině, jako podmínku si ale klade uvolnění protiruských sankcí, které na ně Západ uvalil po invazi na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin to podle Kremlu sdělil italskému premiérovi Mariu Draghimu, se kterým dnes telefonoval.
Při ostřelování Charkova zemřelo sedm lidí, dalších 17 jich bylo zraněno, včetně devítiletého dítěte, oznámila podle agentury Unian oblastní správa.
Ukrajinská prokuratura vyšetřuje bezmála 14 tisíc obvinění z válečných zločinů spáchaných ruskými silami, uvedla dnes ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktová. Úřady podle ní každý den obdrží 100 až 200 nových hlášení, napsal server BBC.
"Dnes máme téměř 14 tisíc případů týkajících se pouze válečných zločinů a dalších téměř 6000 podobných případů," uvedla Venediktová na návštěvě v Británii. Ukrajinské úřady podle ní nejčastěji vyšetřují ostřelování civilních budov, zejména nemocnic a škol. Celkem bylo od začátku války zničeno více než 1000 zdravotnických a vzdělávacích zařízení, uvedla prokurátorka, podle které se hlášení týkají i rabování a znásilnění, vyšetřuje se ale i možná genocida.
"Jednoznačně souhlasím, že máme na Ukrajině co dočinění s genocidou. Proč? Protože ruská (armáda) a nejvyšší ruské velení přišly (na Ukrajinu), aby zničily ukrajinský stát, zabily všechny Ukrajince, a chtějí, aby toto území bylo součástí Ruské federace," uvedla Venediktová.
Ukrajinští velitelé připustili těžkou situaci na bojišti na Donbase a vyzvali západní partnery k dodávkám zbraní, především dalekonosných. "Je nám velice těžko, ale držíme se. Bojujeme za každý kousek fronty, za každou ves. Vyhnat nepřítele z naší země nám pomůžou západní zbraně a techniky," uvedl náčelník ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj podle listu Ukrajinska pravda. "Velice potřebujeme typy zbraní, které nám umožní zasahovat nepřítele na velkou vzdálenost. S tím nelze čekat, vždyť za zpozdilost se platí životy lidí, kteří brání svět před ruskými fašisty," dodal.
Podle ukrajinské vojenské rozvědky přesunulo Rusko rakety Iskander do Běloruska, zřejmě se je chystá odpálit na západní Ukrajinu.
Nejméně čtyři lidé zemřeli při ruském bombardování Charkova, uvedlo dnes vedení města.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve vystoupení před postsovětskými spojenci z Euroasijské hospodářské unie prohlásil, že západní sankce Rusko posílily. Jako příklad uvedl, že Rusko, které v minulosti obilí dováželo, se stalo prvořadým vývozcem pšenice.
Na českou ambasádu v Kyjevě se ve středu vrátil velvyslanec Radek Matula s dalším diplomatem politicko-ekonomického oddělení. Celkově na velvyslanectví aktuálně působí pět diplomatů, uvedlo v tiskové zprávě ministerstvo zahraničí. První se do Kyjeva vrátili v polovině dubna.
Státy Severoatlantické aliance se neformálně dohodly neposkytovat Ukrajině určitá bojová vozidla pěchoty a tanky západní výroby. Podle agentury DPA to řekl německý poslanec Wolfgang Hellmich, který je mluvčí vládních sociálních demokratů (SPD) pro obrannou politiku. Důvodem jsou obavy z toho, že by Rusko mohlo dodávky vybraných západních těžkých zbraní vnímat jako vstup NATO do války.
Ruský prezident Vladimir Putin válku na Ukrajině nevyhraje. O míru však začne vyjednávat, teprve až si uvědomí, že nemůže prolomit ukrajinskou obranu. Ve vystoupení na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu to řekl německý kancléř Olaf Scholz.
Dodal, že je nepřípustné, aby ruský prezident nastavoval podmínky příměří. "Žádný diktovaný mír nebude. Ukrajina to nepřijme a my také ne," zdůraznil kancléř.
Souhrn dění očima britského ministerstva obrany:
Zelenskyj odmítl územní ústupky vůči Rusku. Tohle není Mnichov v roce 1938, řekl ➡ https://t.co/RuC563RhBT pic.twitter.com/NDHLByeo35
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) May 26, 2022
Vůdce doněckých separatistů Denis Pušilin tvrdí, že je třeba urychlit vojenskou operaci na severu regionu, píše ruská agentura RIA. Podle Pušilina Kyjev blokuje dodávky vody do klíčových měst na severu doněcké oblasti.
V Luhanské a Doněcké lidové republice je asi 8 tisíc ukrajinských válečných zajatců, cituje ruská agentura TASS úředníka luhanských separatistů Rodiona Miroshnika. Každý den podle něj přibývají stovky dalších.
Ruské síly se soustředí na plné ovládnutí města Lyman v Doněcké oblasti a na upevnění pozic poblíž Severodoněcku a Avdijivky v téže oblasti, uvedl generální štáb ukrajinské armády ve svém pravidelném ranním přehledu. Rusko se také chystá k novým útokům na Slovjansk v Doněcké oblasti, doplnil štáb a upozornil, že invazní síly nadále ostřelují rezidenční oblasti.
Na budově v Kyjevě se objevila kresba svaté Javeliny. Jde o madonu s přenosným protitankovým raketovým kompletem, která se stala jedním ze symbolů ukrajinského odporu proti ruské invazi.
V Kyjevě se objevila Sv. Javelina, madona s přenosným protitankovým raketovým kompletem. Mural nakreslili umělci ze sdružení Kailas-V, autoři mnoha nastěnných muralů v Avdijivce, Izjumu, Bachmutu a dalších městech, o která v těchto dnech jdou těžké boje. #StandWithUkraine pic.twitter.com/fr2qrV4Bxe
— UKR Embassy in CZE (@UKRinCZE) May 25, 2022
Zelenskyj se ve svém nočním projevu vymezil například proti americkému listu The New York Times, který minulý týden napsal, že jednání o míru si ze strany Kyjeva zřejmě vyžádají tvrdé ústupky. "The New York Times možná psal něco podobného i v roce 1938," řekl.
Kritizoval také vystoupení bývalého amerického ministra zahraničí Henryho Kissingera, který na Světovém ekonomickém fóru v Davosu uvedl, že Ukrajina by měla přijmout ruskou okupaci Krymu. "Vyvolává to pocit, že pan Kissinger nemá ve svém kalendáři rok 2022, ale 1938," řekl ukrajinský prezident s další narážkou na odtržení Sudet a mnichovskou dohodu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl názor některých západních politiků a komentátorů, kteří Kyjevu doporučili postoupit území okupované Ruskem výměnou za mírovou dohodu. Zelenskyj to řekl ve svém nočním videu. Srovnal to se snahami britských a francouzských politiků, kteří v roce 1938 schválili připojení části československého pohraničí k Německu v naději, že to zabrání nové válce, uvedla agentura AP.
Politici, kteří radí Ukrajině, aby se vzdala okupovaných území, podle Zelenského neberou v potaz osud milionů Ukrajinců, kteří v těchto oblastech žijí. Podle něj nad ukrajinskými zájmy nesmí převážit vůle těch, kteří spěchají, aby se mohli znovu scházet s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. "Vždy musíme myslet na lid a pamatovat si, že hodnoty nejsou jen slova," uvedl Zelenskyj.
Severoatlantická aliance by kvůli ruské hrozbě ve východní Evropě neměla zapomínat ani na další rizika, například na rostoucí vliv Ruska v Africe. Shodli se na tom ve středu na jednání v Madridu ministři obrany Španělska a Británie Margarita Roblesová a Ben Wallace. Roblesová podle deníku El País označila situaci v Africe za "velmi znepokojující" a upozornila mimo jiné na šíření džihádismu či sílící ruskou vojenskou přítomnost, ať už oficiální, či ve formě žoldnéřů, na tomto kontinentě.
Primář nemocnice v Chersonu Maksym Ovčar v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, že dochází zásoby léků a dalšího vybavení.
Turecko podle deníku Hürriyet dnes opět vyzvalo Finsko i Švédsko, aby mu daly konkrétní záruky, že budou bojovat proti terorismu, zejména proti kurdským separatistům z PKK a syrským kurdským jednotkám YPG.
"Velmi jasně jsme uvedli, že pokud v jistém časovém obzoru nevyvolají turecké bezpečnostní obavy konkrétní kroky, tak proces (rozšíření NATO) nepostoupí," uvedl mluvčí tureckého prezidenta Erdogana Ibrahim Kalin.
Podle něj zástupci skandinávských zemí projevili "pozitivní přístup" k tureckému požadavku na zrušení omezení vývozu zbraní do Turecka.
Z Mariupolu povede dvě námořní míle široký a 115 mil dlouhý koridor do Černého moře.
Černomořský koridor o délce 80 mil umožní vyplutí z přístavů Cherson, Mykolaiv (Nikolajev), Černomorsk, Očakiv, Oděsa a Južne, uvedlo podle Interfaxu ministerstvo.
Ve jmenovaných přístavech je zablokováno 70 lodí patřících 16 státům, uvedl ruský generál Michail Mizincev.
Námořní humanitární koridory umožní proplutí lodí denně od 08:00 do 19:00 moskevského času (07:00 až 18:00 SELČ).
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že otevře dva námořní humanitární koridory pro vyplutí cizích lodí z přístavů v Černém a Azovském moři, uvedl Interfax.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij ve středu nařídil ukončení bezvízového styku pro ruské občany s odkazem na potřebu zlepšit bezpečnost hranic v důsledku ruské invaze.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- Ruské síly obsadily město Svitlodarsk v Doněcké oblasti. Ruská armáda se spolu se separatistickými jednotkami nejspíše připravuje k novým pokusům o obklíčení ukrajinských vojsk u Severodoněcku a Lysyčansku.
Ruské síly pravděpodobně vzdaly snahy o široké obklíčení ukrajinských jednotek na východě země, uvádí ve zprávě o situaci na Ukrajině americký Institut pro výzkum války.
V Mariupolu zemřelo za tři měsíce války nejméně 22 tisíc obyvatel, sdělil poradce mariupolského starosty Petr Andrjuščenko.
Podle Kyjeva už v bojích padlo téměř 30 tisíc ruských vojáků.
Severoatlantická aliance nedělá naprosto nic proti ruské agresi na Ukrajině, řekl ve středu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Uvítal naopak "revoluční rozhodnutí" Evropské unie.
"Vnímáme NATO jako alianci a jako instituci odstavenou a absolutně nic nedělající," řekl Kuleba podle agentury AFP. Dodal, že na počátku války zahájené 24. února Ukrajinci NATO vnímali jako "mocnost" a EU pouze jako instituci, která "vyjadřuje znepokojení". "Ale válka strhla masky," prohlásil Kuleba. Evropská unie v souvislosti s invazí přijala už pět balíků sankcí proti Rusku a nyní chystá šestý balík s ropnými sankcemi. "Byli jsme svědky revolučních rozhodnutí přijatých Evropskou unií, která ani oni sami nepředpokládali, že přijmou," řekl Kuleba na adresu sedmadvacítky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by měl k českému parlamentu promluvit 15. června. Poslanci a senátoři si jeho projev formou videopřenosu vyslechnou ve svých sídlech. Po večerním jednání vedení obou komor to ve středu řekli předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Rusko je připraveno poskytnout koridor pro plavidla převážející potraviny, aby mohly opustit Ukrajinu, výměnou za zrušení některých sankcí, citovala agentura Interfax ve středu prohlášení ruského náměstka ministra zahraničí Andreje Rudenka. Ukrajinské černomořské přístavy byly zablokovány poté, co Rusko 24. února zaútočilo na Ukrajinu, v zemi uvízlo více než 20 milionů tun obilí.
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu podepsal dekret, který obyvatelům ukrajinské Chersonské a Záporožské oblasti usnadní podání žádosti o ruské občanství. Moskvou dosazené vedení Záporožské oblasti, kterou zčásti ovládají ruští vojáci, už zahájilo přípravy na vydávání ruských pasů. Ukrajina krok Moskvy považuje za "závažné narušení územní celistvosti" a obává se, že Ukrajinci budou k přijetí ruského občanství nuceni, informovala agentura AFP.
Vysoký představitel Organizace spojených národů má v nadcházejících dnech navštívit Moskvu, aby "projednal schéma, podle kterého můžeme vyvážet hnojiva", řekl ve středu ruský velvyslanec při OSN Vasilij Nebenzia.
Nebenzia řekl, že "formálně hnojiva a obilí nepodléhají sankcím, ale existují problémy s logistikou, dopravou, pojištěním a bankovními převody" způsobené západními sankcemi uvalenými na Rusko, které "nám brání ve volném vývozu".
Ruský prezident Vladimir Putin dnes poprvé od začátku nynější války na Ukrajině navštívil ruské vojáky zraněné při "speciální operaci", jak Moskva invazi do sousední země označuje. Hlavu státu v ústřední vojenské nemocnici Mandryk v moskevské oblasti doprovázel ministr obrany Sergej Šojgu. O návštěvě informovala ruská média.
Česká republika pošle na Ukrajinu regály na pomoc s uchováním cenných archiválií v oblastech zasažených válečným konfliktem s Ruskem za 1,7 milionu korun. Ministerstvo vnitra pak poskytne 3,2 milionu korun ukrajinskému velvyslanectví v Praze na nákup taktických brýlí pro ukrajinskou policii. Po jednání vlády o tom informovala mluvčí ministerstva Klára Dlubalová.
V ukrajinském Mariupolu zemřelo za tři měsíce války nejméně 22 tisíc obyvatel, řekl stanici CNN poradce mariupolského starosty Petr Andrjuščenko. Údaj podle něj vychází z komunikace s úředníky na místě, skutečný počet obětí ruské agrese ale může být ještě vyšší. Sám Andrjuščenko z přístavního města na pobřeží Azovského moře uprchl.
Nouzový stav vyhlášený v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny potrvá v Česku do konce června. Po souhlasu sněmovny termín potvrdila vláda. Celkem potrvá nouzový stav 119 dnů. Do července chce kabinet prosadit takové úpravy zákonů ke zvládání migrační krize, aby nouzový stav už nebyl potřebný.
V Záporožské oblasti už začaly přípravy na vydávání ruských pasů. Oznámil to Vladimir Rogov, člen rady okupační vojensko-civilní administrativy oblasti, podle kterého budou moci tamní obyvatelé pasy získat už během několika následujících dní.
Agentura AFP s odkazem na tamního guvernéra uvádí, že ruská armáda už je na okraji města Severodoněck na východě Ukrajiny.
#BREAKING Fighting reaches 'outskirts' of key eastern Ukraine city Severodonetsk: governor pic.twitter.com/fMoS7vpK0t
— AFP News Agency (@AFP) May 25, 2022
Moskva připravuje balík sankcí namířený proti anglosaským médiím působícím v Rusku, oznámila dnes mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, kterou citovala agentura TASS. "Připravujeme celý balík opatření vůči médiím, novinářům z anglosaských médií, a to vzhledem k tomu, že podobné represivní kroky byly namířeny i proti ruským médiím," uvedla mluvčí.
"Ruská armáda je vyčerpaná a rozložená. V budoucnu bude hrozbu představovat spíše ruské námořnictvo," uvedl britský ministr obrany Ben Wallace.
"Ukrajina musí zvítězit, jinak je Slovensko další na řadě," prohlásil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu slovenský premiér Eduard Heger.
Vývoz z Běloruska v letošním roce zřejmě klesne o 30 procent a příjmy z vývozu se sníží zhruba o 14 miliard dolarů (přes 323 miliard korun). Důvodem jsou sankce, které vůči Bělorusku začaly uplatňovat západní státy. S odvoláním na místopředsedu vlády Nikolaje Snopkova to uvedla běloruská státní tisková agentura BelTA. Běloruský premiér Raman Haloučanka v polovině května uvedl, že sankce zablokovaly roční vývoz na Západ v objemu 16 až 18 miliard dolarů, uvedla agentura Reuters.
Litva brzy dodá Ukrajině dvě desítky obrněných transportérů americké výroby M113, deset vojenských kamionů a deset terénních vozidel určených pro odminování. Oznámil to dnes na Twitteru ministr obrany Arvydas Anušauskas.
Deník Ukrajinska pravda k tomuto oznámení dodal, že americký ministr obrany Lloyd Austin v pondělí informoval, že nové balíky vojenské pomoci Ukrajině ohlásily dvě desítky zemí. Jako příklad dodal, že Dánsko poskytne Ukrajině protilodní střely Harpoon a odpalovací zařízení k nim a že Česko předalo bojové vrtulníky, tanky a raketomety, aby se Ukrajina mohla bránit ruskému vpádu. Kanada zase nakoupila pro Ukrajinu 20 tisíc dělostřeleckých nábojů.
Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. "Téměř nikdo není spokojen," tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin "v dohledné budoucnosti" odejde - a vybírají nástupce.
Jednu zabitou ženu a tři raněné si vyžádalo dnešní ostřelování Záporoží ruskými střelami s plochou dráhou letu. Poškozeno je přes 60 domů, uvedl list RBK-Ukrajina s odvoláním na místní úřady. Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že vysoce přesné střely zasáhly dílny podniku Motor Sič, kde se vyrábějí motory pro vojenské letectvo.
Slovensko nezavede daň z ruské ropy v plánovaném termínu od začátku června. Kvůli nedohodě ve čtyřčlenné vládní koalici dnes sněmovna odložila jednání o návrhu až na další schůzi, jejíž začátek je naplánovaný na polovinu června.
Od příštího školního roku budou muset na české základní školy povinně chodit také děti ukrajinských uprchlíků. Pro školství to může představovat stejný nápor, jako kdyby najednou nastoupilo dvakrát více prvňáků, než bylo dosud obvyklé. Školy v některých regionech jsou však už nyní plné. Jedním z možných řešení je svoz dětí do jiných oblastí.
Rusko je připraveno utvořit koridory pro ukrajinské lodě s potravinami, uvedl ve středu náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko. Podmínkou je podle něj ale odminování ukrajinských přístavů a uvolnění protiruských sankcí, napsal ruskojazyčný server BBC.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu neproudí z Oděsy ani do ní žádná lodní doprava, stojí v denním souhrnu britského ministerstva obrany. Válka tak silně poškodila tamní obchod.
Rusko mění ofenzivu a použije více letadel k podpoře pozemních jednotek, uvádí Kyjev ➡ https://t.co/hyD8gvkY3R pic.twitter.com/7xxadtcFvo
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) May 25, 2022
Ruské síly pravděpodobně vzdaly snahy o široké obklíčení ukrajinských jednotek na východě země, uvádí ve zprávě o situaci na Ukrajině americký Institut pro výzkum války (ISW). Novým cílem je podle odborníků obklíčit menší buňky ukrajinských jednotek v Doněcké a Luhanské oblasti a dosáhnout tak menších, ale jistějších územních zisků.
Britský maloobchodní řetězec Marks & Spencer uvedl, že po 17 letech zcela opouští ruský trh. Tak jako další západní firmy tím protestuje proti ruské invazi na Ukrajinu.
Ukrajina hlásí další ruské ztráty. Podle Kyjeva už v bojích padlo téměř 30 tisíc ruských vojáků. Ruská strana své ztráty téměř nezveřejňuje. Informace nelze nezávisle ověřit.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of May 25, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/p0FcKbNNk0
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) May 25, 2022
Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. "Téměř nikdo není spokojen," tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin "v dohledné budoucnosti" odejde - a vybírají nástupce.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.
První měsíc po invazi ruských vojsk na Ukrajinu hrál pianista Oleksij Karpenko denně na klavír u lvovského nádraží, kudy proudili lidé, kteří se snažili uprchnout před boji do bezpečí. Hrál, i když se nad západoukrajinským městem rozezněla siréna ohlašující letecký poplach. Natočil ho při tom fotoreportér časopisu National Geographic a záběry na svém koncertu promítl autor hrané skladby Hans Zimmer. Lvovský klavírista teď už na železniční stanici hrát nechodí, připravuje však své vlastní album. Zpravodajce ČTK ve Lvově řekl, že byl při své tvorbě inspirován emocemi, které cítí od začátku ruského útoku na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že chce jednat pouze přímo se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, a ne přes prostředníky. Pokud Putin "pochopí realitu", bude možné nalézt diplomatické východisko z konfliktu, dodal Zelenskyj podle agentury Reuters. Ukrajinský prezident ve vystoupení před účastníky Světového ekonomického fóra zdůraznil, že Ukrajina bude bojovat, dokud nezíská zpět území obsazená Ruskem.
Moskva by podle něj měla stáhnout svá vojska do pozic, ve kterých byla před útokem na Ukrajinu 24. února. "To by mohl být první krok k rozhovorům," řekl Zelenskyj s tím, že Rusko při jednáních s Ukrajinou hraje o čas.
Téměř před dvaceti lety John Spencer seskočil padákem v Iráku, aby zde vedl do boje četu americké pěchoty. Během dvou nasazení v Bagdádu zažil drsné bitvy muže proti muži, zkušenosti z nich zúročil na akademické půdě a postupně se vypracoval ve světového experta na válčení ve městech. Spencer nyní pro Aktuálně.cz vysvětluje, co se děje v myslích ruských vojáků a proč invaze na Ukrajinu selhává.
Ruská ofenziva na Ukrajině se změnila. Moskva nemá dostatečné zásoby vysoce přesných raketových zbraní, zintenzivnila proto využití letectva k podpoře pozemních jednotek. V pravidelné ranní zprávě o situaci na bojišti to dnes uvedl ukrajinský generální štáb. Pokračují ruské dělostřelecké útoky na město Severodoněck na severu Luhanské oblasti.
"Vzhledem k nedostatečným zásobám vysoce přesných raketových zbraní hledá nepřítel jiné způsoby, jak zničit kritická a vojenská zařízení na území Ukrajiny," uvádí ukrajinská armáda.
V oblasti Volyně a Polesí běloruská armáda dále plní úkoly k posílení svých sil na hranicích s Ukrajinou. "Hrozba raketových a bombových útoků na civilní a vojenskou infrastrukturu z území Běloruské republiky přetrvává," varovalo velení ukrajinské armády.
Ukrajinci sbírají těla mrtvých ruských vojáků roztroušená v troskách ještě nedávno okupovaných vesnic a městeček a používají všechno od DNA po tetování, aby je identifikovali. Doufají, že mrtvé vymění za válečné zajatce v ruském zajetí, napsala agentura Reuters. Dobrovolníci v Charkovské oblasti na severovýchodě země, odkud se ruské jednotky stáhly v uplynulých týdnech, pomohli armádě shromáždit v osvobozených vesnicích více než šest desítek těl. Uložili je do chladírenského železničního vagonu.
Podle štábu ukrajinské armády nelze vyloučit, že se Rusové pokusí překročit řeku Severní Doněc východně od Severodoněcku a Lysyčansku. Pro krytí této operace nepřítel soustřeďoval raketomety a dělostřelectvo. Tyto síly by představovaly severní část předpokládaných "kleští" k obklíčení ukrajinských jednotek, píše server BBC News. V Severodoněcku dnes ruská vojska ostřelovala továrnu na výrobu čpavku Azot. Při tomto útoku zemřeli čtyři civilisté, uvedl na sociálních sítích gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj.
Ruské síly dnes obsadily město Svitlodarsk v Doněcké oblasti, uvedl podle agentury Unian šéf svitlodarské vojenské a civilní správy Serhij Hoško. Ruská armáda se spolu se separatistickými jednotkami nejspíše připravuje k novým pokusům o obklíčení ukrajinských vojsk u Severodoněcku a Lysyčansku a Rusové také posilují jednotky k obnově útoku ve směru na Záporoží, varoval ukrajinský generální štáb v pravidelné ranní zprávě o situaci na bojišti. Mluvčí ukrajinského ministerstva obrany Oleksandr Motuzjanyk upozornil, že ruská ofenziva nyní vstoupila do své nejaktivnější fáze.
Ukrajina se nakonec stane součástí Evropské unie, řekl dnes francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune. Podle agentury Reuters se výrokem snažil ujistit Kyjev, že Francií navrhované vytvoření nového mezinárodního útvaru pro sbližování EU a aspirujících členů nebude znamenat, že se uchazeči o vstup ve skutečnosti k bloku nikdy nepřipojí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron nedávno navrhl vytvoření "evropské politické komunity", což by byla nová struktura, jež by například umožnila bližší spolupráci se zeměmi, které se ucházejí o vstup do EU. Některé členské státy nicméně přijaly nápad s opatrností vzhledem k nejasnostem ohledně řady jeho detailů a Kyjev vyjádřil obavy, že tato struktura bude využita jako alternativa k plnohodnotnému členství v EU.
"Jsem přesvědčen, že Ukrajina bude součástí Evropské unie," řekl dnes Beaune novinářům. "Víme, že to zabere nějaký čas, a během tohoto období si nemůžeme dovolit jednoduše čekat. Musíme živit evropskou naději," dodal ministr, který tento týden řekl, že vstup Ukrajiny do bloku by mohl trvat 15 až 20 let. Dnes poznamenal, že Macronem navržená struktura nebude alternativou k plnému členství.
Proruští separatisté ze samozvané Doněcké lidové republiky (DNR) na chystaný soudní proces se zajatými ukrajinskými obránci mariupolských oceláren Azovstal pozvou zástupce různých zemí, včetně těch západních. Dnes to podle agentury Interfax řekl lídr DNR Denis Pušilin.
Uvedl, že na ustanovení tribunálu pracuje úřad generálního prokurátora DNR "za pomoci příslušných orgánů Ruské federace". Podle Pušilina by se procesu mělo zúčastnit co nejvíce představitelů z různých zemí. "Řada zemí už předběžně vyjádřila souhlas s účastí na mezinárodním tribunálu," řekl. O které státy jde, ale neuvedl.
Metalurgický areál v jihoukrajinském Mariupolu byl poslední baštou ukrajinské obrany strategicky položeného přístavního města. Moskva jeho dobytí oznámila v pátek, ukrajinští vojáci podle ní kapitulovali a 1900 jich je v ruském zajetí. Britské zpravodajské služby počet zajatců odhadují na 1700.
Ve východoukrajinském Charkově dnes po téměř tříměsíční pauze vynucené ruskými útoky obnovilo provoz metro. Jeho stanice během ruské ofenzivy sloužily jako protiletecký kryt. Informovala o tom agentura AFP.
Vedení města požádalo lidi, kteří se od začátku invaze uchýlili do stanic, aby do neděle odešli. Nabídlo jim dočasné ubytování. Mnohé domy ve městě byly zničeny nebo stojí v oblastech, kde stále není bezpečno. V zavřených stanicích zůstává ještě asi sto lidí. Obyvatelé Charkova mohou metro nadále používat jako kryt v době leteckých poplachů, zdůraznila místní média.
Tři měsíce od začátku ruské invaze na Ukrajinu volá řada států Evropské unie po snazším zabavování majetku ruských oligarchů, který by měl pokrýt část škod. Ministři financí unijních zemí dnes projednali výzvu skupiny států Pobaltí a Slovenska, podle nichž by ruské peníze měly hradit "podstatnou část" poválečné obnovy Ukrajiny.
Praha podle českého ministra Zbyňka Stanjury konfiskace majetku podporuje, musí však stát na pevném právním základě. Evropská komise se ve středu chystá představit pravidla, která by měla členským zemím usnadnit zabavování majetků lidí či firem obcházejících unijní sankce. "Myslím, že najdeme legální možnosti, jak tento majetek zabavovat, protože se jedná zejména o firmy a osoby, které podporují agresivní válku. A to je podle mě zločin," prohlásil Stanjura.
Někdejší americký ministr zahraničí Henry Kissinger by bez váhání Rusku obětoval nejen Ukrajinu, ale i Polsko nebo Litvu, uvedl dnes poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Reagoval tím na Kissingerův proslov na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu, ve kterém bývalý šéf americké diplomacie naznačil, že by se Ukrajina měla vzdát části svého území.
Ukrajinští činitelé takovou podmínku míru odmítají a požadují navrácení všech území zpátky Ukrajině. Prezident Volodymyr Zelenskyj, který v pondělí rovněž vystoupil na WEF, dříve uvedl, že jeho země přijme jen úplné stažení ruských vojsk a to, že se Moskva vzdá nároku na všechna ukrajinská území.
"Tak jednoduše, jak Kissinger navrhuje odevzdat kus Ukrajiny, aby zastavil válku, tak by dovolil postoupit Polsko a Litvu," napsal na Twitteru Podoljak. "Je dobře, že Ukrajinci v zákopech nemají čas 'panikářům z Davosu' naslouchat. Mají trochu moc práce s obranou svobody a demokracie," dodal poradce.
Rozdílné názory na ruskou válku proti Ukrajině poznamenaly dnešní jednání německého kancléře Olafa Scholze v Jihoafrické republice. Scholz při jednání s prezidentem Cyrilem Ramaphosou ruskou válku odsoudil a bránil sankční postup Západu proti Rusku. Ramaphosa se k Rusku kriticky nevyjádřil a sankce označil za politiku, která poškozuje také další země.
"I ty státy, které jsou pouze diváky a konfliktu se nijak neúčastní, budou sankcemi uvalenými na Rusko trpět," řekl Ramaphosa. JAR byla mezi 17 africkými státy, které se v březnu v OSN zdržely hlasování o rezoluci kritizující ruskou válku proti Ukrajině. Jak píše agentura DPA, celkem se tehdy zdrželo 35 zemí a pět hlasovalo proti rezoluci.
Německo podle polského prezidenta Andrzeje Dudy porušilo dané slovo, když polské armádě nedodalo tanky z vlastních zásob místo těch, které Varšava poslala na Ukrajinu. "Dali jsme Ukrajině k dispozici velké množství tanků a tím jsme oslabili svůj vlastní vojenský potenciál," řekl Duda v rozhovoru pro televizi deníku Die Welt na okraj Světového ekonomického fóra v Davosu. Polský rozhlas před časem uvedl, že Polsko na Ukrajinu poslalo více než 200 tanků T-72.
Polská armáda má ve své výzbroji i německé tanky Leopard. "Německo nám opravdu slíbilo, že nám dodá tyto tanky," řekl Duda. "A oni (vláda v Berlíně) tento slib nedodrželi. A řeknu to otevřeně: jsme kvůli tomu velmi zklamaní," uvedl polský prezident.
Šéf polské diplomacie Zbigniew Rau vyzval rovněž Berlín, aby se ujal hlavní role v bezpečnostním systému Evropy. "Ruská invaze byla nejen fiaskem a otřesem německé východní politiky," řekl Rau, podle kterého se plně ukázala energetická závislost západních zemí na Rusku. "Polsko opakovaně varovalo německé vlády před politikou vůči Rusku, která byla založena na přáních, a ne na hodnocení politického vývoje v Rusku," řekl. Poznamenal, že německá snaha zakotvit Rusko v evropských strukturách vedla k růstu energetické závislosti a zároveň s tím i k respektování ruských zahraničních politických zájmů.
Rau zdůraznil, že Německo po invazi prošlo složitou proměnou svého přístupu k Rusku. "Obdivuji změnu německé zahraniční politiky," řekl s tím, že Německo se může plně na podporu Varšavy spolehnout. Zároveň vyzval Berlín, aby převzal odpovědnost za evropskou bezpečnost. "Nepochybujeme, že Německo by mělo převzít hlavní roli v otázce bezpečnosti Evropy," řekl Rau. Chce také, aby Berlín podpořil kandidátský status Ukrajiny na členství v Evropské unii. "Neexistuje jiná alternativa," poznamenal.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes telefonoval se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou a hovořil s ním mimo jiné o možnostech, jak dostat ukrajinské obilí na mezinárodní trh, a zmírnit tak hrozící světovou potravinovou krizi.
"Hovořil jsem s ministrem Blinkenem, abych poděkoval USA za jejich skálopevnou podporu Ukrajiny. Na Ukrajinu směřují další zbraně včetně těch těžkých, zatímco Rusko pokračuje ve svých ničivých útocích na Donbas. Hovořili jsme rovněž o způsobech, jak odblokovat ukrajinský export a zajistit světovou potravinovou bezpečnost," napsal na Twitteru Kuleba.
Spoke with @SecBlinken to thank the U.S. for its ironclad support of Ukraine. More weapons, including heavy, are headed to Ukraine as Russia continues its devastating attacks in the Donbas. We also discussed ways to unblock Ukraine’s exports and ensure global food security.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) May 24, 2022
Moskva zakázala vstup na ruské území 154 členům britské Sněmovny lordů v odvetě za dřívější obdobný krok Británie, informovalo dnes ruské ministerstvo zahraničí na svém webu. Ministerstvo uvedlo, že osoby na zveřejněném seznamu se bezprostředně podílely na vypracování protiruských sankcí přijatých Londýnem nebo šířily protiruské nálady.
"V reakci na rozhodnutí britské vlády z března přidat téměř všechny členy Rady federace Federálního shromáždění (senátu) na sankční seznam se na základě principu vzájemnosti zavádějí osobní omezení vůči 154 členům Sněmovny lordů britského parlamentu," uvedlo ruské ministerstvo. Dodalo, že práce na rozšiřování ruského sankčního seznamu bude pokračovat.
Aktivní fáze války na Ukrajině skončí do konce roku s obratem v srpnu, kdy počet zbraní dodaných napadené zemi dosáhne významné úrovně, uvedl náčelník ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov. V dnes zveřejněném rozhovoru s listem Ukrajinska pravda také řekl, že Ukrajina chce do konce roku přinejmenším zatlačit ruské jednotky a vstoupit na Ruskem anektovaný Krym.
Větší dodávky zbraní a vojenského vybavení od západních spojenců se podle Budanova k ukrajinským vojákům dostanou zhruba v srpnu kvůli prodlevě nutné mimo jiné pro jejich přepravu a distribuci. "Od srpna budou u vojenských jednotek a budou aktivně používány v bojích. Proto v tu chvíli začne obrat, protože nyní máme katastrofální nedostatek zbraní," řekl Budanov, podle kterého se pak aktivní fázi války podaří ukončit do konce roku.
"Aktivní fáze je aktivní vedení bojových operací, tedy bitvy na zhruba stejné úrovni, jako vidíme nyní, kdy se z ruky do ruky přecházejí celé vesnice," vysvětluje Bodanov, podle kterého ke konci roku tyto aktivní boje klesnou téměř na nulu. "Ke konci roku musíme vstoupit na Krym," uvedl také šéf rozvědky, podle kterého má Rusko dost prostředků na to, aby mohlo bojovat dalších 12 měsíců.
V Česku pobývá zhruba 75 až 80 procent z 350 tisíc uprchlíků před ruskou invazí na Ukrajinu, kteří se zde registrovali. Na briefingu po jednání s hejtmany to v úterý řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle ministra to znamená, že pro většinu běženců je Česko cílovou, nikoli tranzitní zemí. Skutečně by tedy mělo být v Česku mezi 262 500 až 280 tisíci uprchlíků.
Rusko zřejmě pokračuje v krádežích ukrajinského obilí, napsal dnes server CNN s odkazem na satelitní snímky americké společnosti Maxar Technologies. Nové snímky z 19. a 21. května ukazují plavidla - Matros Pozynič a Matros Koška - v loděnici patrně vedle sil s obilím, ze kterých do otevřeného nákladního prostoru proudí náklad. Obě lodě už ze Sevastopolu vypluly. Podle monitorovací online služby MarineTraffic se Matros Pozynič plaví Egejským mořem a jeho cílem má být libanonský Bejrút. Matros Koška je stále v Černém moři.
Prezident Miloš Zeman v úterý nevyhověl 11 žádostem českých občanů o souhlas se vstupem do ukrajinských ozbrojených sil. Nedoporučilo to ministerstvo obrany. Na Twitteru to dnes oznámil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Dříve Zeman vstup odsouhlasil 103 Čechům.
"Již není s námi, ale je proti nám," okomentoval dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov rozhodnutí ruského diplomata Borise Bondareva odstoupit z funkce rady ruského zastoupení při OSN v Ženevě kvůli nesouhlasu s ruskou invazí na Ukrajinu. Bondarev rezignoval jako první z přibližně 4500 ruských diplomatů. "Zaujal stanovisko odsuzující kroky ruského vedení, které podporuje prakticky všechno obyvatelstvo naší země. Znamená to, že tento pán vystoupil proti společnému sjednocenému názoru naší země," dodal.
V Kremlu se podle Peskova dosud neseznámili s otevřeným dopisem, kterým diplomat vysvětlil důvody svého rozhodnutí. Mluvčí doporučil obrátit se s dalšími dotazy na ministerstvo zahraničí. Bondarev v dopise uvedl, že se za svou zemi nikdy nestyděl více. "Putinem rozpoutaná agresivní válka s Ukrajinou a vlastně s celým západním světem je nejen zločinem proti ukrajinskému lidu, ale pravděpodobně i nejtěžším zločinem proti ruskému lidu," uvedl.
Podle Bondareva se ruské ministerstvo zahraničí již nevěnuje diplomacii, ale "rozsévání lží a podněcování války a nenávisti". "Rusko už nemá žádné spojence," dodal.
V troskách jednoho vybombardovaného domu v Mariupolu bylo nalezeno bezmála 200 těl civilistů. S odvoláním na poradce mariupolského starosty Petra Andrjuščenka o tom informovaly agentury Ukrinform a Unian.
"Při odstraňování sutin výškové budovy nedaleko čerpací stanice u třídy Myru bylo ve sklepě nalezeno bezmála 200 těl v pokročilé fázi rozkladu," napsal Andrjuščenko na Telegramu. Mrtví podle poradce, který Mariupol v příspěvku nazval pohřebištěm, zůstávají na místě, a kvůli částečně odklizeným troskám domu je proto po celé čtvrti cítit zápach.
Těžba ropy v Rusku byla podle údajů ministerstva v polovině května o 830 tisíc barelů denně nižší než v únoru.
Ruská státní ropná společnost Rosněfť, kterou řídí blízký spojenec prezidenta Vladimira Putina Igor Sečin, zaznamenala od invaze ruských vojsk na Ukrajinu největší pokles produkce ve srovnání s ostatními těžaři. Na celkovém snížení těžby v zemi od invaze se firma Rosněfť spolu se svými dceřinými společnostmi podílela dvěma třetinami, ukazují podle agentury Bloomberg údaje ruského ministerstva energetiky. Je to zhruba dvojnásobek podílu firmy na celkové těžbě, což znamená, že ruský gigant byl zasažen neúměrně.
"Je to pravděpodobně firma, kterou poslední etapy mezinárodních sankcí zasáhly nejvíce," řekl analytik trhu s ropou ze společnosti Kpler Viktor Katona. "Rosněfť se stala hlavním zdrojem snižování těžby v Rusku."
Postup ruské armády na Ukrajině zpomalují ohledy na to, aby nebyly oběti mezi civilním obyvatelstvem, prohlásil ruský ministr obrany Sergej Šojgu na jednání ministrů obrany proruského vojenského paktu ODKB podle agentury Interfax. Odhadl také, že na ukrajinské straně bojuje více než 6000 žoldnéřů.
Kromě toho Rusko podle Šojgua vyhlašuje místní příměří a vytváří humanitární koridory, kterými civilisté mohou opustit obklíčená místa. "Nepochybně to zpomaluje tempo ofenzívy, ale děláme to vědomě, abychom se vyhnuli obětem mezi civilisty," prohlásil Šojgu.
Moskva trvale stále popírá, že by ruská armáda útočila na civilisty a civilní objekty, přestože fakta hovoří o opaku. Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva v pondělním komuniké potvrdil, že ve válce Ruska proti Ukrajině bylo zabito přinejmenším 3 930 civilistů, včetně 257 dětí, a dalších 4532 utrpělo zranění, včetně 394 dětí. Skutečný počet civilních obětí bude ale nejspíše mnohem vyšší.
Počty uprchlíků z Ukrajiny cestujících po železnici do Česka po třech měsících války na Ukrajině klesly zhruba na desetinu množství z prvních týdnů v únoru a březnu. Celkově jde o 5000 až 7000 lidí, přibližně stejný počet z Česka naopak odjíždí do zahraničí. Vyplývá to z informací dopravců pro ČTK.
Celková hodnota pomoci uprchlíkům z Ukrajiny vyšla tuzemské mobilní operátory během tří měsíců na více než 400 milionů korun. Podpora zahrnuje zejména rozdávání přednabitých SIM karet nebo zvýhodněná volání na Ukrajinu. ČTK to dnes řekl prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund.
Společnosti T-Mobile, O2 a Vodafone celkově distribuovaly od ruského vpádu na Ukrajinu 24. února prostřednictvím neziskových organizací přes 100 tisíc SIM karet s kreditem na volání či internet. Největší část pomoci byla ve formě bezplatného volání a SMS na Ukrajinu, za které operátoři musí odvádět propojovací poplatky.
"Ve spolupráci s ministerstvem vnitra navíc operátoři rozesílají informační SMS na všechna nově přihlášená ukrajinská čísla do českých sítí, aby podpořili informování utečenců - kam se obrátit v ČR o pomoc," dodal Grund.
Počty uprchlíků z Ukrajiny cestujících po železnici do Česka po třech měsících války na Ukrajině klesly na zhruba desetinu množství z prvních týdnů v únorů a březnu. Celkově jde o 5000 až 7000 lidí, přibližně stejný počet z Česka naopak odjíždí do zahraničí.
Ukrajinský odpor je silný, jednotky zaujímají dobré obranné pozice v zákopech, píše v denním přehledu z bojiště britské ministerstvo obrany.
Bitva o Donbas je nejhorší od druhé světové války. Chybí nám zbraně, vzkazuje Kyjev ➡ https://t.co/KXOsHg15Jm pic.twitter.com/6dEcDiEdIz
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) May 24, 2022
Internetové sdružení CZ.NIC ve středu odblokuje osm dezinformačních webů, jejichž domény znepřístupnilo 25. února v souvislosti s válkou na Ukrajině. Weby již nepředstavují hrozbu, mimo jiné kvůli očekávanému poklesu návštěvnosti. ČTK to řekl mluvčí sdružení Vilém Sládek.
Hlavním cílem tohoto opatření v době zahájení agrese Ruské federace bylo omezit šíření nepravdivých a zavádějících informací v on-line prostoru, které se snažily relativizovat, ospravedlňovat či schvalovat agresi. V současnosti již tyto weby nepředstavují z tohoto pohledu hrozbu, protože tříměsíční vypnutí se projeví na výrazném poklesu jejich návštěvnosti.
Švédsko a Finsko se příští měsíc zúčastní summitu NATO v Madridu. Podle agentury Reuters to dnes uvedl španělský premiér Pedro Sánchez ve svém vystoupení na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu.
Finsko a Švédsko v minulých dnech prohlásily, že je ruská invaze na Ukrajinu z 24. února přiměla oficiálně požádat o členství v Severoatlantické alianci. Zásadním způsobem tak změnily svou několik desetiletí trvající politiku vojenské neangažovanosti.
Slovenská sněmovna dnes odložila kvůli nedohodě vládních stran hlasování o návrhu na zdanění ruské ropy, kterou v zemi zpracovává rafinerie Slovnaft z maďarské skupiny MOL. Jedna ze stran čtyřčlenné koalice, liberální Svoboda a solidarita (SaS), žádá výměnou za zavedení zmíněné nové daně snížit jinou daň, v opačném případě chce zdanění ropy vetovat. Očekává se, že o předloze budou ještě jednat špičky vládní koalice.
Novou daň na ruskou ropu prosazuje ministr financí a šéf nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igor Matovič, podle kterého Slovnaft těží z vývoje ceny suroviny na trhu. Ruská ropa se po invazi Ruska na Ukrajinu prodává s vyšší slevou oproti ropě typu Brent než v minulosti. Tento cenový rozdíl snížený o pět dolarů na barel (zhruba 159 litrů) při zohlednění objemu zpracované ruské ropy na Slovensku by se podle předlohy zdanil 30 procenty.
Úřady práce schválily dosud 613 000 žádostí o humanitární dávku pro válečné uprchlíky z Ukrajiny. Rozhodly také o vyplacení peněz u 26 000 žádostí o solidární příspěvek na bezplatné ubytování běženců, sdělil šéf tiskového oddělení ministerstva práce Jakub Augusta. Česko za tři měsíce vydalo uprchlíkům přes 353 400 víz k ochraně. Téměř dvě pětiny z nich dostaly děti, skoro tři čtvrtiny dospělých tvoří ženy. Cizinecké policii se přihlásilo 257 400 příchozích.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- Hlavním terčem ruských útoků jsou obce Bachmut v Doněcké oblasti a Popasna a Severodoněck v Luhanské oblasti, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
- Česká republika nedávno věnovala ukrajinské armádě bojové helikoptéry, tanky a raketové systémy, oznámil americký ministr obrany Lloyd Austin. Ministerstvo obrany nechtělo dodávky vojenského vybavení na Ukrajinu specifikovat.
- Ruská ofenziva na Donbase je největší bitvou na evropské půdě od druhé světové války, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Ukrajinský soud poslal ruského vojáka na doživotí do vězení za vraždu civilisty. Jedenadvacetiletý příslušník tankové jednotky Vadim Šišimarin zastřelil 62letého muže ve vesnici Čupachivka v Sumské oblasti na severovýchodě země.
V pondělí Česko udělilo běžencům z Ukrajiny 2097 víz, o 109 více než před týdnem. Od počátku války víza dočasné ochrany získalo 353 412 uprchlíků. Údaje dnes na Twitteru zveřejnilo ministerstvo vnitra. Podle posledního vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je v Česku zhruba 200 tisíc uprchlíků. Vnitro nemá přesný přehled o tom, kolik lidí ze země odjelo.
"Vezl jsem táty od rodin, bývalé vojáky, kteří se rozhodli, že je potřeba něco udělat. Zažívají tam zvěrstva, středověk se vší jeho krutostí," říká v rozhovoru pro DVTV dobrovolník David Řehoř, který vozí české bojovníky na Ukrajinu.
Ukrajině se nedostává zbraní a munice, zatímco v Donbasu na východě země zuří největší bitva v Evropě od konce druhé světové války, upozornil dnes ministr zahraničí Dmytro Kuleba na Twitteru. Vyzval partnery k urychlení dodávek hlavně raketometů, dalekonosných děl a obrněných transportérů.
"Příliš brzy se dělají závěry, že Ukrajina už má všechny nezbytné zbraně," napsal Kuleba. "Ruský útok v Donbasu je nelítostná bitva, největší na evropské půdě od druhé světové války. Vyzývám partnery k urychlení dodávek zbraní a munice, zejména raketometů, dalekonosného dělostřelectva a obrněných transportérů," dodal.
Too early to conclude that Ukraine already has all the arms it needs. Russian offensive in the Donbas is a ruthless battle, the largest one on European soil since WWII. I urge partners to speed up deliveries of weapons and ammunition, especially MLRS, long-range artillery, APCs.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) May 24, 2022
Britský deník The Times dnes napsal, že Británie a další spojenci mimo jiné zvažují vyslání válečných lodí do Černého moře, a to kvůli ochraně nákladních plavidel s ukrajinským obilím. Pro ukrajinské lodě by měl vzniknout bezpečný koridor směrem od Oděsy k úžině Bospor.
Británie hledá způsoby, jak pomoci Ukrajině s vývozem obilnin, které kvůli ruské invazi a zablokovaným přístavům nemůžou zemi opustit obvyklou lodní cestou. Stanici Sky News to dnes řekl britský ministr dopravy Grant Shapps, který toto téma řeší se svým ukrajinským protějškem Oleksandrem Kubrakovem. Ukrajina kvůli válce čelí problémům, jak vyvézt téměř 25 milionů tun obilí, přičemž jeho nedostatek může ohrozit miliony hladovějících lidí v chudých zemích.
"Mluvili jsme o podrobnostech, do nichž tady nemůžu zacházet, ale obecně šlo o to, jaká infrastruktura je potřeba, aby se zajistilo, že se obilí dostane ven," řekl Shapps. "Existuje spousta dalších možných způsobů, jak obilí a další zboží dostat ze země… A je klíčové, aby se to podařilo, protože jinak bude problém s hladověním a možná i s hladomorem," dodal britský ministr.
Od začátku ruské invaze uplynuly tři měsíce. Víte, kde se nachází Buča, Sumy, Cherson nebo třeba Záporoží? Otestujte si své geografické znalosti Ukrajiny ve slepé mapě.
Je příliš brzy tvrdit, že Ukrajina má již všechny zbraně, které potřebuje. Ruská ofenziva na Donbase je nelítostná bitva, největší na evropské půdě od druhé světové války. Vyzývám partnery, aby urychlili dodávky zbraní a střeliva, napsal na Twitteru ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Too early to conclude that Ukraine already has all the arms it needs. Russian offensive in the Donbas is a ruthless battle, the largest one on European soil since WWII. I urge partners to speed up deliveries of weapons and ammunition, especially MLRS, long-range artillery, APCs.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) May 24, 2022
Britský ministr dopravy Grant Shapps se minulý týden sešel se svým ukrajinským protějškem, řešili, jak z Ukrajiny vyvážet obilí. Bez nedostatku obilí hrozí podle Shappse hladomor.
Český státní železniční nákladní dopravce ČD Cargo odvezl první vlak s kukuřicí z Ukrajiny do německého přístavu Brake. Odtud zásilka zamíří lodí do Egypta. Informoval o tom dnes server Zdopravy.cz. Ukrajina nemůže kvůli ruské invazi vyvážet obilí po moři. Podle OSN kvůli tomu hrozí nedostatek potravin v chudých zemích.
Ukrajinským silám v Donbasu se za uplynulých 24 hodin podařilo odrazit 16 nepřátelských útoků, zničit osm tanků, 22 obrněných vozidel a jeden automobil. Letectvo a protivzdušná obrana sestřelily šest ruských dronů, střelu s plochou dráhou letu a 30 obrněných vozidel, uvedl ukrajinský štáb.
Podle štábu nelze vyloučit, že se Rusové pokusí překročit Severní Doněc východně od Severodoněcka a Lysyčanska. Pro krytí této operace nepřítel soustředil raketomety a dělostřelectvo.
Tyto síly by představovaly severní část předpokládaných "kleští" k obklíčení ukrajinských jednotek, píše server BBC News.
Rusko soustřeďuje síly k místním útokům a ruská armáda se spolu se separatistickými jednotkami nejspíše připravuje k novým pokusům o obklíčení ukrajinských vojsk u Severodoněcka a Lysyčanska. Rusové také posilují jednotky k obnově útoku ve směru na Záporoží, varuje ukrajinský generální štáb v pravidelné ranní zprávě o situaci na bojišti k ránu 90. dne války.
Příměří, které by neprovázelo stažení ruských jednotek z Ukrajiny, by vedlo k prodloužení probíhajícího konfliktu o několik let, uvedl poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.
Odložení války by dalo Rusku čas na shromáždění zdrojů a obnovení útoků na Ukrajinu s novou vervou, řekl Podoljak podle agentury Unian.
Hlavním terčem ruských úderů jsou obce Bachmut v Doněcké oblasti a Popasna a Severodoněck v Luhanské oblasti. "Nikdo nezničil Donbas tak, jak to nyní dělá ruská armáda," zdůraznil Zelenskyj.
Nejhorší situace je podle ukrajinského prezidenta v těchto dnech na Donbasu a nadcházející týdny války budou těžké. Rusové se snaží zničit co nejvíce lidských životů a infrastruktury, řekl Zelenskyj po třech měsících od začátku ruské invaze na Ukrajinu.
"Celkem od 24. února ruská armáda provedla na Ukrajinu 1474 raketových úderů, přičemž použila 2275 různých střel. Naprostá většina z nich mířila na civilní objekty. Za necelé tři měsíce došlo k více než 3000 náletů ruských letadel a vrtulníků," řekl Zelenskyj a zopakoval svůj požadavek na další dodávky zbraní od spojenců.
Ukrajinci nemají jinou alternativu než bojovat a vyhrát, řekl v pravidelném nočním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V projevu ke studentům Lavrov prohlásil, že když západní politici tvrdí, že Rusko musí být poraženo, tak prokazují velmi špatnou znalost historie. Odsoudil také "rusofobní projevy", které jsou podle něj znepokojující.
Moskva ještě zváží, zda bude mít zájem obnovit vztahy se Západem, uvedl dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Jeho země se chce ještě intenzivněji orientovat na spolupráci s Čínou, která "neskáče, jak ostatní pískají", řekl Lavrov. O obsahu projevu předneseném na Primakovově střední škole informovala agentura TASS.
"Pokud budou chtít (západní země) něco navrhnout, pokud jde o obnovení vztahů, budeme vážně zvažovat, zda to potřebujeme, nebo ne," upozornil Lavrov. "Budeme se spoléhat pouze na sebe a na ty země, které prokázaly svou spolehlivost a které neskáčou tak, jak ostatní pískají," dodal šéf ruské diplomacie. "Nyní, když Západ zaujal pozici diktátora, budou naše ekonomické vazby s Čínou růst ještě rychleji," uzavřel.
Ministryně obrany Černochová ocenila pochvalná slova šéfa Pentagonu Austina v souvislosti s českou vojenskou pomocí Ukrajině. Nespecifikovala ji však.
Austin jmenovitě poděkoval (zmínka o Česku v čase 02:30) dvěma zemím, a to Dánsku za technologii pro obranu pobřeží a České republice za "její značnou podporu, včetně nedávného darování útočných helikoptér, tanků a raketových systémů".
"Mnoho zemí daruje dělostřeleckou munici, systémy pobřežní obrany, tanky a další obrněná vozidla, která jsou (pro ukrajinskou armádu) nepostradatelná," dodal americký ministr obrany a zmínil Itálii, Řecko, Norsko či Polsko.
"Dnešní setkání bylo velmi dobré," řekl Austin o virtuální schůzce skupiny, která se poprvé sešla na Austinovo pozvání ke konci dubna na americké základně Ramstein v Německu.
Česká republika nedávno věnovala ukrajinské armádě bojové helikoptéry, tanky a raketové systémy, řekl dnes americký ministr obrany Lloyd Austin na tiskové konferenci po virtuálním setkání se zástupci spřízněných zemí, na němž se jednalo o další vojenské pomoci Ukrajině.
Rusko na Ukrajině soustředí své síly u východoukrajinského Severodoněcku, od Izjumu chystá další útok na Slovjansk, uvedl dnes podle ruskojazyčného serveru BBC ukrajinský generální štáb. Invazní síly dnes útočí také na město Lyman v Doněcké oblasti. Za první tři měsíce od únorové invaze do sousední země Rusko přišlo pravděpodobně o podobný počet vojáků jako Sovětský svaz za devět let války v Afghánistánu, napsala na Twitteru britská vojenská rozvědka.
Ukrajinský soud dnes vydal zatykač na bývalého prezidenta Viktora Janukovyče, který byl v nepřítomnosti obviněn z vlastizrady. Informovala o tom agentura Reuters. Obvinění souvisí s dohodou, kterou Janukovyč v roce 2010 podepsal a která prodloužila ruský pronájem námořních zařízení na Krymu. Dohoda, na Ukrajině obecně známá jako Charkovská smlouva, umožnila Rusku ponechat v krymském přístavu Sevastopol svou Černomořskou flotilu.
Představitel ruské mise při OSN v Ženevě Boris Bondarev dnes odstoupil kvůli nesouhlasu s válkou na Ukrajině. V dopise, ve kterém zdůvodnil svůj krok, napsal, že se za svou zemi nikdy nestyděl více, informovala agentura AP. Bondarev je podle stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) patrně prvním ruským diplomatem, který se oficiálně vzdal funkce kvůli invazi na Ukrajinu. Ministerstvo zahraničí v Moskvě se k případu zatím nevyjádřilo.
Asi 20 zemí se zavázalo poskytnout další zbraně ukrajinské armádě, řekl po setkání s představiteli spřízněných států šéf Pentagonu Lloyd Austin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, nedávno zvolená členka amerického Nejvyššího soudu Ketanji Brownová Jacksonová, ruský prezident Vladimir Putin či předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová - tyto světové osobnosti vybral časopis Time mezi stovku nejvlivnějších lidí roku 2022 v kategorii vůdců. Časopis nicméně vybíral také v pěti dalších kategoriích - inovátoři, umělci, giganti, idolové a průkopníci.
Z Ukrajiny před válkou uprchlo do zahraničí už více než 6,5 milionu lidí. Vyplývá to z nejnovějších údajů, které dnes v Ženevě zveřejnil Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Zdaleka nejvíce, 3,5 milionu, jich na útěku překročilo hranici s Polskem.
V Doněcké a Luhanské oblasti na Ukrajině jsou ode dneška kvůli poškození plynovodu při bojích pozastaveny dodávky plynu, informuje agentura Unian.
V ukrajinské Chersonské oblasti se od pondělí bude používat vedle ukrajinské hřivny také ruský rubl. Oznámil to současný šéf Chersonské oblastní správy Volodymyr Saldo, který byl do funkce dosazen koncem dubna poté, co nad částí oblasti získaly kontrolu ruské síly. Informovala o tom ruskojazyčná redakce stanice BBC.
Člen ruské diplomatické mise při OSN Boris Bondarev rezignoval. Řekl, že se kvůli válce na Ukrajině stydí za svoji zemi.
Ruský diplomat skončil v ženevské misi OSN a ostře kritizoval svou zemi. Obviňuje Lavrova a ministerstvo zahraničí z válečného štvaní, ruská elita podle něj chce jen zůstat u moci a plavit se po světě na jachtách "s větší tonáží než ruské námořnictvo". https://t.co/YggzFC533c
— Lukáš Valášek (@lukasvalasek) May 23, 2022
Dcera Donalda Trumpa Ivanka Trumpová navštívila Polsko, kde se setkala s ukrajinskými uprchlíky. Informuje o tom polská televize.
Americký kavárenský řetězec Starbucks odchází po téměř 15 letech z ruského trhu. Společnost to uvedla ve svém dnešním sdělení. Následuje tak další západní firmy, naposledy McDonald's, které se tímto způsobem rozhodly zareagovat na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu. Starbucks v Rusku provozuje 130 restaurací, podrobnosti o finančních dopadech svého rozhodnutí nesdělil. Svým téměř dvěma tisícům zaměstnanců v Rusku bude po dobu šesti měsíců dál vyplácet mzdu.
Slovensko, Litva, Lotyšsko a Estonsko vyzvou ke konfiskaci ruských aktiv zmrazených Evropskou unií, aby je bylo možné využít pro obnovu Ukrajiny. S odvoláním na společný dopis těchto čtyř zemí to dnes uvedla agentura Reuters. Ukrajina 3. května odhadla částku potřebnou k obnově infrastruktury a nápravě ekonomiky na přibližně 600 miliard dolarů. Tato částka ale pravděpodobně ještě vzroste vzhledem k tomu, že válka je stále v plném proudu, uvádí se v dopise. "Podstatnou část nákladů na obnovu Ukrajiny, včetně odškodnění obětí ruské vojenské agrese, musí uhradit Rusko," píší čtyři země v dopise, který v úterý předloží ministrům financí členských zemí.
Zhruba na třetině základních škol se nedaří zajistit potřebnou psychologickou podporu pro žáky z řad válečných uprchlíků z Ukrajiny. Vyplývá to ze zjištění České školní inspekce, které dnes představili ústřední vrchní inspektor Tomáš Zatloukal s ministrem školství Petrem Gazdíkem (STAN). Psychické problémy u žáků z Ukrajiny zaznamenala podle inspekce asi polovina školek a dvě třetiny základních škol, nejčastěji šlo o uzavřenost a emoční citlivost.
Ruský prezident Vladimir Putin se stal před časem terčem atentátu. K pokusu došlo po ruské invazi na Ukrajinu, ale akce podniknutá Kavkazany se vůbec nepovedla. Uvedl to náčelník ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v rozhovoru, jehož úryvek dnes zveřejnil na svém webu list Ukrajinska pravda. Tvrzení není možné ověřit z nezávislých zdrojů.
"Šlo o atentát (na Putina) po linii představitelů Kavkazu, a to ne tak dávno. Nedostalo se to na veřejnost. Byl to naprosto nepovedený pokus, ale skutečně se to odehrálo. Přibližně před dvěma měsíci," řekl Budanov. "Ještě jednou říkám, že se to nepovedlo. Akce neměla žádnou publicitu. Ale stala se," dodal.
Celý rozhovor s šéfem vojenské rozvědky má v novinách vyjít v úterý.
Představitel ruské mise při OSN v Ženevě odstoupil kvůli nesouhlasu s válkou na Ukrajině. Vyplývá to z dopisu, který diplomat podle stanice Rádio svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RF) zveřejnil na sociální síti LinkedIn. V něm Bondarev uvedl, že se za svou zemi nikdy nestyděl více. Pokud se zpráva potvrdí, bude Bondarev patrně prvním ruským diplomatem, který se oficiálně vzdal funkce kvůli invazi na Ukrajinu. Ministerstvo zahraničí v Moskvě se k případu zatím nevyjádřilo.
"Putinova rozpoutaná agresivní válka s Ukrajinou a vlastně s celým západním světem je nejen zločinem proti ukrajinskému lidu, ale pravděpodobně i nejtěžším zločinem proti ruskému lidu," citovala RFE/RL z vyjádření Bondareva.
Podle webu OSN v Ženevě působil Bondarev jako poradce ruské stálé mise. V diplomatických službách byl podle svých slov 20 let. "Bohužel, za těch dvacet let se míra lží a neprofesionality v práci ministerstva zahraničí neustále zvyšuje," uvedl v prohlášení.
Ruský prezident Vladimir Putin je kvůli své invazi na Ukrajinu zodpovědný za narůstající hlad lidí po celém světě, píše list The Washington Post (WP). Ruská blokáda jihoukrajinského přístavu Oděsa a dalších klíčových námořních cest v Černém moři totiž brání napadené zemi vyvážet obilí, čímž jsou ohroženy zásoby potravin do zemí Blízkého východu, Afriky a částečně i Asie.
"Putinova válka se blíží tomu, aby se z ní stal Putinův globální hladomor," píše WP.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v závěru minulého týdne uvedl, že Rusko blokuje v ukrajinských přístavech 22 milionů tun obilí. O hrozbě nedostatku potravin v chudých zemích kvůli ochromenému vývozu zemědělských produktů z Ukrajiny hovořila i OSN.
Dopady ruské války i blokády lze podle WP vidět na příkladu Srí Lanky, která se potýká s významnou hospodářskou krizí a kde chybí mimo jiné potraviny a palivo. Právě ceny potravin se na ostrovní zemi prudce zvedly po 24. únoru, tedy po začátku ruské invaze na Ukrajinu.
Sankce mezinárodního společenství vůči Moskvě by měly být "maximální" včetně embarga na ruskou ropu či úplného zákazu obchodování s Ruskem. V projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu (WEF) to dnes podle agentury AP řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval také k urychlení dodávek zbraní Ukrajině.
Společnost YouTube ze svého serveru v souvislosti s válkou na Ukrajině odstranila za porušování uživatelských pravidel přes 9000 kanálů a 70 tisíc videí, které z velké části šířily propagandu ruské vlády. V rozhovoru s deníkem The Guardian to řekl hlavní produktový manažer platformy Neal Mohan. Mimo jiné uvedl, že youtube zůstává pro Rusy zdrojem necenzurovaných informací o agresi proti sousední zemi, kterou Moskva lživě prezentuje jako osvoboditelskou misi.
Ukrajinští vojáci, kteří bránili ocelárny Azovstal v Mariupolu, budou v samozvané Doněcké lidové republice (DLR) postaveni před soud. Uvedl to podle agentury Interfax šéf této separatistické proruské republiky Denis Pušilin. Ruské ministerstvo zahraničí následně nevyloučilo možnost výměny zajatců z Azovstalu za vlastní vojáky v ukrajinském zajetí, píše Interfax.
Ruský letecký úder na ukrajinskou vesnici Desna minulý týden si vyžádal 87 mrtvých, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu na ekonomickém fóru v Davosu.
Do základních škol chodilo v polovině května asi 26 tisíc ukrajinských uprchlíků, do mateřských škol 3800. Jejich počet od začátku dubna vzrostl o 12 procent, zjistila inspekce.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) oznámil, že za tři měsíce od začátku války uprchlo z Ukrajiny už více než 6,5 milionu lidí.
Ukrajinský soud poslal ruského vojáka na doživotí do vězení za vraždu civilisty. Jedenadvacetiletý příslušník tankové jednotky Vadim Šišimarin zastřelil 62letého muže ve vesnici Čupachivka v Sumské oblasti na severovýchodě země. "Je mi to opravdu líto," řekl u soudu Šišimarin. "Lituji toho, co jsem udělal. Byl jsem v té situaci nervózní. Nechtěl jsem zabít," dodal mladý muž s oholenou hlavou, který byl u soudu ve skleněné ochranné kóji.
Bývalá šéfka rakouské diplomacie Karin Kneisslová podle agentury Reuters opouští dozorčí radu ruské ropné společnosti Rosněft. Stejný krok oznámil už bývalý německý kancléř Gerhard Schröder.
Zdrojem problémů, které hrozí vypuknutím hladu ve světě, není Rusko, ale ti, kdo proti němu zavedli sankce, a sama opatření. Prohlásil to dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury TASS.
V neděli Česko vydalo uprchlíkům z Ukrajiny 520 víz dočasné ochrany, výrazně méně než předchozí týden. Minulou neděli dostalo speciální víza 937 lidí prchajících před ruskou invazí. Za téměř tři měsíce od počátku války udělila ČR ochranu celkem 351 315 běžencům.
Podle týden starého vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je v Česku zhruba 200 tisíc uprchlíků. Vnitro nemá přesný přehled o tom, kolik lidí ze země odjelo.
Statistiky za neděli 22. května. pic.twitter.com/X5c7eDpo3r
— Ministerstvo vnitra (@vnitro) May 23, 2022
Agrese na Ukrajině trvá tři měsíce. Kreml za tu dobu dobyl pás na jihu země, který propojil s územím pod kontrolou proruských separatistů. Invazní vojska naopak neuspěla u Kyjeva a na severu Ukrajiny, rovněž ofenziva na Donbase postupuje velmi pomalu. V grafice shrnujeme, jak se měnily pozice ruské a ukrajinské armády. Co Rusové okupovali a jakou část tohoto území se Kyjevu podařilo dobýt zpět.
Počet firem v ČR s ruskými majiteli klesl meziročně o osm procent na 11 708. Celkově za posledních devět let klesl počet firem registrovaných v ČR, které mají majitele s ruskou adresou, téměř o třetinu z 16 991 v roce 2014. Vyplývá to z aktuální analýzy společnosti Dun & Bradstreet.
Polsko vypovědělo smlouvu o výstavbě sítě plynovodů na svém území, kterou v roce 1993 podepsalo s Ruskem. Oznámila to dnes ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Vláda podle ní příslušnou rezoluci přijala 13. května. Smlouva z 25. srpna 1993 byla podepsána ve Varšavě a předpokládala, že na polském území vznikne síť plynovodů.
Rusko na Ukrajině přišlo o podobný počet vojáků jako Sovětský svaz v Afghánistánu, píše britské ministerstvo obrany ve svém denním souhrnu.
Rusko na Ukrajině přišlo o podobný počet vojáků jako Sovětský svaz v Afghánistánu ➡ https://t.co/wvws64RpME pic.twitter.com/njelII7spO
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) May 23, 2022
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal nový zákon o sankcích, který umožňuje zabavovat majetky přívrženců ruské invaze, uvedl dnes na svém webu list RBK Ukrajina s odvoláním na prezidentskou kancelář. Od tohoto kroku si hlava státu slibuje zvýšení příjmů státního rozpočtu na účet nepřátel.
Ruská propaganda stojí na přesvědčení o vlastní velikosti, pracuje ale také s pocitem obklíčené pevnosti a strachem ze Západu. V Evropě nás nemají rádi, mají nás za barbary, to jsem slyšel mnohokrát, líčí historik a rusista Marek Příhoda. "V Rusku jsem měl dva nepříjemné dojmy. První byl u řady lidí pocit ublíženosti a naštvanosti na Západ. Druhý byl komplex méněcennosti," říká v rozhovoru.
Invaze Ruska na Ukrajinu by mohla způsobit roztříštěnost globální ekonomiky, varovala na svém blogu šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová. Zrušení desítky let trvající integrace by podle ní znamenalo, že svět by se stal chudším a nebezpečnějším.
Mapa ukazuje, jak postupovala ruská invaze na Ukrajinu. Z prvních rychle získaných území se Rusové museli postupně stáhnout, jak se Ukrajincům velkou část povedlo získat zpět.
🇺🇦Od prvního dne ruského útoku na @Aktualnecz aktualizujeme mapy bojiště. Takhle se během tří měsíců vyvíjela invaze na Ukrajinu⬇️
— Jan Hejl (@janhejl) May 23, 2022
Zlomové dny a další mapy: https://t.co/GgUDk4NB6g pic.twitter.com/7G3REFhp2e
Jižně od Izjumu se Rusko pokusilo o útočnou operaci v okolí obce Dovhenke, kterou však ukrajinské síly odrazily, píše v ranním hlášení ukrajinská armáda. Intenzita útoků na východní frontě se ale v posledních 24 hodinách snížila, píše s odkazem na hlášení BBC.
Německo chce ruské ropné embargo, ať už s Maďarskem, nebo bez něj, řekl německý ministr hospodářství Robert Habeck.
Ruská armáda soustředí své síly u Severodoněcku a ze severního směru chystá další útok na Slovjansk, píše v hlášení ukrajinský generální štáb.
Ve světě bylo vysídleno rekordních více než 100 milionů lidí. S odkazem na nové údaje o lidech, kteří utíkají před násilím, konflikty, pronásledováním a porušováním lidských práv to dnes uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). K překonání smutného milníku podle něj zásadně přispěla ruská invaze na Ukrajinu i vleklé konflikty v Etiopii či Kongu.
"Je to rekord, ke kterému nikdy nemělo dojít," uvedl vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi v prohlášení zaslaném novinářům. "Musí to sloužit jako budíček k vyřešení a prevenci destruktivních konfliktů, ukončení pronásledování a řešení základních příčin, které nutí nevinné lidi prchat ze svých domovů," dodal.
Dcera bývalého amerického prezidenta Ivanka Trumpová se při pobytu v Krakově a Varšavě setkala s ukrajinskými rodinami v polském exilu, uvedla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Ivanka na twitteru napsala, že je vděčná za poslední dny a za to, že se mohla stát svědkem lásky, síly a odhodlání ukrajinských rodin.
Někdejší "první dcera" navštívila Polsko na pozvání nevládní organizace CityServe a setkala se tam s desítkami duchovních, kteří slouží Ukrajincům přímo na frontě v první linii. Mnozí z nich pomohli s distribucí milionu porcí jídla.
Thankful for the incredible Ukrainian church leaders that I met in Poland this past week and for their courage and compassion to help bring 1 Million meals to families in need throughout Ukraine in March. ❤️ pic.twitter.com/2ROnFVuTdu
— Ivanka Trump (@IvankaTrump) May 22, 2022
Britský premiér Boris Johnson v otevřeném dopise ocenil odvahu a sílu ukrajinských dětí tváří v tvář ruské invazi a vyjádřil přesvědčení, že Ukrajina zvítězí. Dopis v noci na dnešek zveřejnila Johnsonova kancelář.
"Od začátku invaze byli mnozí z vás přinuceni opustit své domovy. Opustit rodiny, přátele, mazlíčky, hračky a všechno povědomé a hledat útočiště ve stanicích metra, dalekých městech nebo v jiných zemích. Neumím si představit, jak těžký pro vás byl tento rok," napsal Johnson.
Válka, kterou rozpoutalo Rusko na Ukrajině, podle ukrajinských a západních vojáků přešla do "dlouhodobé" fáze. Poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč napsal v aplikaci Telegram, že "skoro po celé linii fronty se ruští vojáci začali zakopávat a připravovat k obraně", napsala BBC.
Britský premiér Boris Johnson v neděli jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o ruské blokádě ukrajinského námořního přístavu Odesa, uvedl mluvčí Downing Street. Píše to Reuters.
České raketomety RM-70 byly již nasazeny do bojů proti ruským invazním silám, které napadly Ukrajinu. Raketomety RM-70 díky podvozkům Tatra mají významnou výhodu nad ruskými raketomety BM-21 Grad, napsal dnes ukrajinský server Defense Express.
Schůzka ministrů obchodu členských zemí Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) dnes skončila bez vydání společného prohlášení.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli odmítl výzvy ke zrušení zákazu odjezdu mužů v branném věku z Ukrajiny.
- Britská rozvědka uvedla, že Rusko pravděpodobně nasadilo do ofenzivy v Donbasu ve směru na Severodoněck svou jedinou akceschopnou jednotku nových bojových vozidel BMP-T Terminator.
- Ukrajinská armáda má také informaci, že Rusové rozmisťují rakety Iskander v Belgorodské oblasti, která sousedí s Ukrajinou.
- Ukrajinský parlament schválil zákon, který zakazuje symboly používané ruskými silami při agresi na Ukrajině. Také prodloužil o 90 dnů válečný stav a všeobecnou mobilizaci.
- Běloruská armáda zintenzivnila průzkum v oblasti Polesí, oznámil ukrajinský štáb. Rusko se zřejmě chystá obsadit zbytek Chersonské oblasti.
- Zakladatel skupiny ruských investigativních novinářů Conflict Intelligence Team Ruslan Leviev uvedl, že ukrajinské ozbrojené síly získají ve válce rozhodující převahu nad Rusy do jednoho a půl až dvou měsíců.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes odmítl výzvy zrušit zákaz odjezdu mužů v branném věku z Ukrajiny. Argumentoval podle listu Ukrajinska pravda tím, že denně v bojích na východě země umírá 50 až 100 lidí. Kyjev se zdržuje vyčíslení ztrát ukrajinských sil ve válce proti Rusku, která dnes pokračuje 88. dnem. Rusko od začátku bojů podle ukrajinského velení přišlo už o více než 29 tisíc vojáků.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken a nová francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonna diskutovali v nedělní výzvě o alianci NATO včetně toho, jak nejlépe podpořit žádosti Finska a Švédska o členství, uvedlo v prohlášení ministerstvo zahraničí USA.
Senegalský prezident Macky Sall řekl, že v nadcházejících týdnech navštíví Moskvu a Kyjev jako předseda Africké unie, která podle něj chce na Ukrajině deeskalaci a mír prostřednictvím dialogu mezi oběma stranami.
Podle britského The Guardian odstranil Youtube přes 70 tisíc videí a 9 tisíc kanálů, které šíří falešné zprávy o válce na Ukrajině. Píše to ukrajinské nezávislé médium Hromadske International.
According to @guardian, @YouTube has removed over 70,000 videos and 9,000 channels that spread fakes about the war in Ukraine.
— Hromadske Int. (@Hromadske) May 22, 2022
It is noted that the content was removed for violating the rules of the platform. These include videos calling the war in Ukraine a "liberation mission"
Ukrajinský parlament dnes schválil zákon, který zakazuje symboly používané ruskými silami při agresi na Ukrajině a který označuje Rusko za teroristický stát. Nejvyšší rada také prodloužila o 90 dnů válečný stav a všeobecnou mobilizaci, které vstoupily v platnost 24. února po zahájení ruské invaze.
Polským občanům na Ukrajině budou přiznána stejná práva, která v současnosti dostávají ukrajinští uprchlíci v Polsku, řekl v neděli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij během návštěvy svého polského protějšku Andrzeje Dudy v Kyjevě.
Ukrajinské armádě se v Donbasu na východě země poprvé podařilo zničit ruský těžký samohybný minomet 2S4 Tulpan (česky Tulipán), oznámila dnes agentura Unian s odvoláním na velení ukrajinských sil.
Jestli obchodní zájmy zapříčiní, že Ukrajina ztratí centimetr svého území, bude to rána pro celý západní svět, řekl podle Reuters polský prezident Andrzej Duda.
Ukrajinský parlament schválil prodloužení válečného stavu a všeobecné mobilizace o dalších 90 dnů. V podmínkách válečného stavu má armáda poskytnuta rozšířená práva. Řadu pravomocí mají také úřady. Kapacity podniků a institucí včetně jejich pracovní síly mohou být využity k obranným účelům a může být zavedena pracovní povinnost. Úřady mohou také rozhodnout o zákazu vycházení, demonstrací nebo jiných hromadných událostí a omezit svobodu pohybu.
Ukrajinský prezident, který má s Dudou na neděli naplánované jednání, za přítomnosti polského prezidenta poslancům sdělil, že má v úmyslu předložit návrh zákona o postavení polských občanů na Ukrajině, který bude obdobný zákonu schválenému pro Ukrajince polským Sejmem.
"Jde o bezprecedentní rozhodnutí, na jehož základě naši občané, kteří byli kvůli ruské agresi nuceni odjet do Polska, získají téměř stejná práva a možnosti jako polští občané. Legální pobyt, zaměstnání, studium, lékařská péče a sociální zabezpečení. To je velký krok a šlechetné gesto, jaké je schopen jen velký přítel Ukrajiny. A tento krok nezůstane jednostranný," prohlásil Zelenskyj.
Polský prezident Andrzej Duda zdůraznil, že ruská agrese ukázala nedostatečnost současné sítě silničního, železničního a infrastrukturního propojení mezi Ukrajinou a Polskem. "Polsko-ukrajinská hranice by měla spojovat, ne rozdělovat", řekl. Podle něj by známkou dobrých vztahů bylo vybudování rychlého železničního spojení mezi Kyjevem a Varšavou.
Počet uprchlíků, kteří přebývají na pražském hlavním nádraží, se snižuje a situace se zlepšuje. V pořadu Partie Terezie Tománkové televize CNN Prima News to řekl pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Je přesvědčen o tom, že situaci se podaří do konce května vyřešit. Podle primátora v sobotu z nádraží odjela skupina asi 80 lidí do Maďarska. Na místě bylo v sobotu ve 23:00 asi 260 lidí, v předchozích dnech jich bylo kolem 500, dodal.
Podle polského prezidenta je načase podepsat novou dohodu o dobrých sousedských vztazích Polska a Ukrajiny. Andrzej Duda v ukrajinském parlamentu řekl, že je pro tento krok vzhledem k přátelským vztahům Varšavy a Kyjeva, které jsou zvláště patrné nyní v souvislosti s ruskou agresí.
Ruským vojskům velí Putler, ukrajinská vojska zase odráží útoky skřetů či hordy. Ruská invaze se promítá i do jazyka. Na Ukrajině vznikají nová hanlivá označení pro okupanty, Rusové zase oživují staré výrazy, dehonestující sousední zemi. Přinášíme přehled těch nejpoužívanějších.
Počet uprchlíků z Ukrajiny odbavených v uprchlickém středisku v Hradci Králové v posledním týdnu klesl proti minulým týdnům zhruba o pětinu. Za posledních sedm dní hradecké Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině zaregistrovalo 397 uprchlíků, zatímco ve třech týdnech předtím se týdenní počet pohyboval od 482 do 523 registrovaných.
Při explozi v jihoukrajinském Enerhodaru, obsazeném v Zaporožské oblasti ruskými silami, utrpěl zranění okupanty dosazený šéf správy města Andrij Ševčyk. Informoval o tom list Ukrajinska pravda, jehož zprávu později s odvoláním na své zdroje potvrdila ruská agentura TASS.
Pražské nemocnice hospitalizovaly od začátku uprchlické vlny už zhruba tisícovku příchozích z Ukrajiny. Další tisíce přišly do nemocničních ambulancí a desítky žen v Praze porodily. Vyplývá to z informací od mluvčích jednotlivých nemocnic.
Britská rozvědka v aktualizované informaci k situaci na ukrajinských bojištích, uvedla, že Rusko pravděpodobně nasadilo do ofenzivy v Donbasu ve směru na Severodoněck svou jedinou akceschopnou jednotku nových bojových vozidel BMP-T Terminator.
Jejich přítomnost naznačuje, že do tohoto útoku je zapojené centrální uskupení vojsk, které jako jediné tato vozidla určená pro podporu tanků má. Nicméně podle Londýna není pravděpodobné, že by nasazení maximálně deseti Terminátorů mohlo nějak významně ovlivnit průběh operace.
Počet zjištěných obětí zabitých ruskými silami v době okupace míst v Kyjevské oblasti se přiblížil k 1300. Podle agentury Unian o tom informovala tisková služba oblastní správy policie v souvislosti s objevením dalších dvou civilistů zavražděných okupanty nedaleko Kyjeva.
Víza dočasné ochrany získalo v Česku za sobotu 493 uprchlíků z Ukrajiny, zhruba o polovinu méně než před týdnem. Celkem víza dostalo 350 795 běženců.
Správa Chersonské oblasti uvádí, že ruští okupanti doplňují jednotky na severu této části Ukrajiny vojáky z Archangelska a připravují se na boje v oblasti mezi Chersonem a Mykolajivem.
Ukrajinská armáda má také informaci, že Rusové rozmisťují rakety Iskander v Belgorodské oblasti, která sousedí s Ukrajinou. Jsou tam podle ní rakety Iskander-M krátkého doletu. Rusko také v této části své země navyšuje logistiku a opravuje základny.
Polský prezident Andrzej Duda dorazil na Ukrajinu, promluví v ukrajinském parlamentu.
⚡️Polish President Duda arrives in Ukraine to address Ukrainian parliament.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) May 22, 2022
President Andrzej Duda arrived in Ukraine on May 21 and will become the first head of a foreign state to deliver a speech to Ukraine’s Verkhovna Rada since the start of Russia's full-scale invasion.
Zemní plyn bude Evropa podle oslovených odborníků potřebovat ještě řadu let. Dodávky ruského plynu lze postupně nahradit dodávkami plynu z jiných zemí, ale i investicemi do zelené energetiky, tedy obnovitelných zdrojů. ČTK to řekli oslovení odborníci. Evropská komise představila strategii, jejíž pomocí chce v příštích letech ukončit závislost EU na energiích z Ruska.
Generální štáb ukrajinské armády na svém facebookovém účtu napsal, ze se Rusko připravuje obsadit zatím neokupované části Chersonské oblasti. Velké množství ruských vojáků se soustředí jižně od zaporožského města Huljajpole.
"Jednotky běloruské armády posílily průzkum, rozmístily další elektronická pozorovací zařízení do pohraničních částí Homelské oblasti," citovala z pravidelného ranního prohlášení ukrajinského generálního štábu agentura Unian.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- Běloruská armáda zintenzivnila průzkum v oblasti Polesí, oznámil ukrajinský štáb. Rusko se zřejmě chystá obsadit zbytek Chersonské oblasti.
- Po ruském ostřelování Doněcké oblasti zahynulo sedm civilistů. Dalších deset lidí podle guvernéra oblasti Pavla Kyrylenka utrpělo zranění.
- Zakladatel skupiny ruských investigativních novinářů Conflict Intelligence Team Ruslan Leviev uvedl, že ukrajinské ozbrojené síly získají ve válce rozhodující převahu nad Rusy do jednoho a půl až dvou měsíců.
- Americký prezident Joe Biden podepsal zákon o poskytnutí pomoci Ukrajině v objemu téměř 40 miliard dolarů (933 miliard korun). Jde o největší balík americké zahraniční pomoci za posledních nejméně 20 let.
Běloruská armáda zintenzivnila průzkum v oblasti Polesí, oznámil ukrajinský štáb. Rusko se asi chystá obsadit zbytek Chersonské oblasti.
Po sobotním ruském ostřelování Doněcké oblasti zahynulo sedm civilistů. Dalších deset lidí podle guvernéra oblasti Pavla Kyrylenka utrpělo zranění.
- Americký prezident Joe Biden podepsal zákon o poskytnutí pomoci Ukrajině v objemu téměř 40 miliard dolarů (téměř 933 miliard korun). Jde o největší balík americké zahraniční pomoci za posledních nejméně 20 let. Podpora Spojených států Ukrajině se tím od začátku války zvýšila asi na 54 miliard dolarů.
- Podle ruského vyjednavače Leonida Sluckého Rusko zváží výměnu ukrajinských vojáků, kteří jako poslední obránci Mariupolu složili zbraně v ocelárnách Azovstal. Získat by za ně mohli prokremelského poslance Viktora Medvedčuka, jehož dcera má za kmotra ruského prezidenta Vladimira Putina.
- Ruské jednotky zničily most spojující Lysyčansk a Severodoněck v Luhanské oblasti. Ze Severodoněcku se tak není možné evakuovat.
- Portugalský premiér Antonio Costa po návštěvě v ukrajinském městě Irpiň poblíž Kyjeva prohlásil, že jeho země poskytne Ukrajině finanční pomoc ve výši 250 milionů eur.
- Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko blokuje 22 milionů tun úrody určených pro vývoz v ukrajinských přístavech. Část z nich Rusové kradou.
Zakladatel skupiny ruských investigativních novinářů Conflict Intelligence Team Ruslan Leviev pro zpravodajský web Medusa uvedl, že ukrajinské ozbrojené síly získají ve válce rozhodující převahu nad Rusy do jednoho a půl až dvou měsíců.
Ruské letectvo zasáhlo kostel v Bohorodyčne v Doněcké oblasti. V jeho suterénu se ukrývalo asi 100 jeptišek, mnichů a dětí, nikdo ale nebyl zraněn. Policie a armáda evakuovali asi 40 žen, 20 dětí a mužů a pět místních lidí se zdravotním handicapem na bezpečnější místo.
🇷🇺aircraft hit church in Bohorodychne, Donetsk Oblast, destroyed hermitage
— Euromaidan Press (@EuromaidanPress) May 21, 2022
Its basement sheltered some 100 nuns, monks, children, no one was injured. Police&military evacuated some 40 women, 20 children&men, 5 locals with disabilities to a safer place https://t.co/VfaVaMyFk8 pic.twitter.com/UL6jSumRbL
Podle ruského vyjednavače Leonida Sluckého Rusko zváží výměnu ukrajinských vojáků, kteří jako poslední obránci Mariupolu složili zbraně v ocelárnách Azovstal, za prokremelského poslance Viktora Medvedčuka, jehož dcera má za kmotra ruského prezidenta Vladimira Putina. Informoval o tom deník Kyiv Independent.
⚡Ukraine's Security service has detained pro-Russian politician Victor Medvedchuk, whose daughter's godfather is Putin
— Euromaidan Press (@EuromaidanPress) April 12, 2022
SBU promises that the same fate awaits all pro-Russian figures and agents of Russian secret services in Ukraine pic.twitter.com/ulLwHJHEGr
"Ukrajina a pouze Ukrajina rozhodne, kdy a jak válka skončí. Po brutální ozbrojené invazi uplatňujeme své právo na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Prezident Zelenskyj se vyjádřil jasně. Nepotřebujeme zemi někoho jiného, ale nevzdáme se toho, co je naše," uvedl v sobotu na sociální síti Twitter ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Ukraine, and only Ukraine will define when and how the war ends. We exercise our right to self-defence under article 51 of the UN Charter following a brutal armed attack. President @ZelenskyyUa has been clear. We don’t need anyone else’s land, but we won’t give up on what’s ours.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) May 21, 2022
Ruské jednotky zničily most spojující Lysyčansk a Severodoněck v Luhanské oblasti. Ze Severodoněcku se tak není možné evakuovat. Most už Rusové zničili jednou v roce 2014, když vyvolali válku na Donbase. Ukrajinci most v roce 2016 opravili.
Russian troops destroyed the bridge connecting Lysychansk and Sievierodonetsk, Luhansk Oblast - RegAdm Head Serhii Haidai
— Euromaidan Press (@EuromaidanPress) May 21, 2022
Back in 2014, retreating Russian troops had already destroyed this bridge, later it was rebuilt 2016. https://t.co/04Kz8SQcnm pic.twitter.com/qIHOubkTLX
Podle britského ministerstva obrany mohou Rusové brzy přijít o drony, které nad Ukrajinou mapují situaci. Ukrajinští vojáci je úspěšně sestřelují mimo jiné britskými protileteckými systémy.
Ztráta stávajících dronů určených ke sledování může být pro Rusy velká komplikace při získávání zpravodajských poznatků. Kvůli ekonomickým sankcím přišlo Rusko o podstatnou část kapacit pro výrobu dronů.
#Russia may run out of surveillance drones, according to the #British Ministry of Defense.
— NEXTA (@nexta_tv) May 21, 2022
If the #Russian army continues to lose drones, as is happening now, this will further weaken its intelligence capabilities, the ministry says.
1/2 pic.twitter.com/bnDMT0PDs2
Portugalský premiér Antonio Costa po návštěvě v ukrajinském městě Irpiň poblíž Kyjeva prohlásil, že jeho země poskytne Ukrajině finanční pomoc ve výši 250 milionů eur.
"Pomůže nám to udržet ekonomickou stabilitu během války a umožní nám to dříve se zotavit po našem vítězství," reagoval na pomoc podle deníku Kyiv Independent ukrajinský premiér Denis Šmyhal. Ukrajinská ekonomika se po začátku ruské invaze propadla zhruba o polovinu.
"Nikdy nezapomenu na návštěvu v Irpini. Míra ničení a násilí je tu naprosto zničující. Viděl jsem následky krutých, nevybíravých a zločinných útoků," prohlásil portugalský premiér Antonio Costa o návštěvě města v Kyjevské oblasti, kde ruští vojáci vraždili civilisty.
I will never forget the visit to #Irpin. The levels of destruction and violence are completely devastating. I testified the evidence of vicious, indiscriminate and unjustified attacks. pic.twitter.com/f9f1Kmh9Ra
— António Costa (@antoniocostapm) May 21, 2022
Portugalský premiér Antonio Costa navštívil město Irpiň v Kyjevské oblasti, kde ruské jednotky podle dostupných informací systematicky vraždily civilisty.
The Prime Minister of #Portugal, Antonio Costa, visited #Irpen. pic.twitter.com/NZRiw6Ao2X
— NEXTA (@nexta_tv) May 21, 2022
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Rusko blokuje 22 milionů tun úrody určených pro vývoz v ukrajinských přístavech. Část z nich Rusové kradou. Podle ukrajinského ministerstva pro agrární politiku je vývoz obilí omezen na 500 000 tisíc tun měsíčně ve srovnání s 5 miliony před válkou.
⚡️ Zelensky: Russia blocks 22 million tons of crops in Ukrainian ports.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) May 21, 2022
President Zelensky added that Russia steals Ukrainian crops. According to Ukraine’s agrarian policy ministry, grain exports are limited to 500,000 metric tons per month, compared to 5 million before the war.
Ankara tvrdí, že Švédsko a Finsko ukrývají osoby napojené na militantní skupinu Strana kurdských pracujících (PKK) a na stoupence Fethullaha Gülena, kterého Ankara obviňuje z organizování pokusu o státní převrat z roku 2016. PKK označují za teroristickou organizaci i Spojené státy a Evropská unie.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes telefonicky hovořil s představiteli Švédska a Finska o jejich členství v Severoatlantické alianci, které Ankara odmítá. Švédské premiérce Magdaleně Anderssonové řekl, že Ankara chce, aby Stockholm zastavil podporu a dodávky zbraní teroristickým organizacím. Finský prezident Sauli Niinistö po telefonátu řekl, že jeho rozhovor s Erdoganem byl otevřený a přímý. Uvedla to agentura Reuters.
Erdogan švédské premiérce řekl, že očekává, že země podnikne konkrétní kroky, aby ukázala, že sdílí obavy Turecka týkající se teroristických organizací, uvádí se v prohlášení zveřejněném Ankarou po telefonátu. Erdogan také očekává, že bude zrušeno embargo na vývoz zbraní do Turecka zavedené v roce 2019 po vpádu do Sýrie.
Do Polska přišlo od začátku ruské invaze na Ukrajinu z této země asi 3,5 milionu lidí. Oznámila to dnes polská pohraniční stráž. Ukrajinský velvyslanec v Polsku Andrij Děščycja řekl, že je Ukrajina Polsku vděčná za přijetí milionů ukrajinských uprchlíků. Vyjádřil také naději, že Evropská unie poskytne brzy Polsku peníze, aby nebyla tato pomoc poskytována na úkor Poláků.
Pohraniční stráž podle svého dnešního oznámení v pátek zaznamenala příchod 24 000 lidí do Polska, do dnešního rána pak dalších 5600 lidí. V pátek se na Ukrajinu vrátilo z Polska 28 400 lidí.
Ministerstvo obrany poskytlo ubytování téměř 600 uprchlíků z Ukrajiny. Ubytovalo je ve svých objektech a v nemovitostech svých příspěvkových organizací.
Představitelé Japonska, Spojených států a dalších tří zemí dnes při vystoupení ruského zástupce nakrátko opustili schůzku Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v Bangkoku, aby vyjádřili protest proti agresi Ruska na Ukrajině. Ruský zástupce pak na oplátku odešel, když hovořil americký činitel.
Koordinovaný protest, do něhož se zapojily také Austrálie, Kanada a Nový Zéland, se odehrál v okamžiku, kdy se při ranním zasedání slova ujal ruský ministr pro hospodářský rozvoj Maxim Rešetnikov. Místnost opustili přibližně na tři minuty, během nichž ruský delegát mluvil, sdělili podle Kjódó nejmenovaní japonští činitelé.
Ruská delegace následně stejným způsobem zareagovala při vystoupení představitele Spojených států. Zpět se vrátila až poté, co přišli na řadu mluvčí dalších zemí, napsal TASS s odvoláním na informaci ruského ministerstva hospodářství a nejmenovaného účastníka jednání.
Americký prezident Joe Biden podepsal zákon o poskytnutí pomoci Ukrajině v objemu téměř 40 miliard dolarů (téměř 933 miliard korun). Podle médií jde o největší balík americké zahraniční pomoci za posledních alespoň 20 let.
Návrh vojenské a humanitární podpory už schválila jak americká Sněmovna reprezentantů, tak i Senát. Biden původně navrhoval pomoc zhruba o sedm miliard dolarů nižší, jeho rychlý souhlas s navrhovanou pomocí se ale očekával.
Schválením nového balíku pomoci už se podpora Spojených států Ukrajině od začátku války zvýšila asi na 54 miliard dolarů (1,26 bilionu korun). Pravděpodobně ale nejde o poslední pomoc ze strany Washingtonu v reakci na ruskou invazi.
Ukrajinu v současné době brání proti ruskému agresorovi na 700 tisíc vojáků, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj. "Dnes je to 700 tisíc. Vidíte výsledek práce 700 tisíc bojujících lidí. Sedmi set tisíc. To je ve chvíli války," řekl Zelenskyj podle Ukrajinské pravdy novinářům v souvislosti s dotazy, kolik je nyní v ukrajinských silách zapojeno lidí do boje proti invazním jednotkám. Toto množství vojáků i veškerá výzbroj jsou přitom rozmístěny po celé zemi.
Původně měla ukrajinská armáda 120 tisíc nasazených vojáků a začátkem roku Zelenskyj podepsal dekret o zvýšení početního stavu o dalších 100 tisíc lidí v příštím roce. Ale ani s tímto zvýšením by to podle Zelenského nestačilo na zastavení totálního ruského útoku.
Ruská armáda zničila na severozápadě Ukrajiny velké množství zbraní a techniky, které ukrajinským silám na Donbasu poslaly západní země. Podle mluvčího ministerstva obrany Igora Konašenkova, kterého citovala agentura TASS, šlo o úder raketami Kalibr odpálenými z moře. K této informaci, kterou nelze ověřit z nezávislých zdrojů, se ukrajinská strana zatím nevyjádřila.
"Vysoce přesné námořní rakety Kalibr dlouhého doletu zničily v oblasti železniční stanice Malin v Žytomyrské oblasti velkou dávku zbraní a vojenského vybavení dodaného ze Spojených států a evropských zemí pro seskupení ukrajinských jednotek na Donbasu," oznámil Konašenkov.
Mluvčí také řekl, že "vysoce přesnými raketami dlouhého doletu odpalovanými ze vzduchu" byla také v Oděse zničena skladiště paliv určených pro obrněná vozidla ukrajinských jednotek.
Konašenkov rovněž uvedl, že byla na různých místech zasažena i tři velitelská stanoviště ukrajinských ozbrojených sil, včetně velitelství 109. brigády územní obrany u města Bachmut. Terčem úderů podle něj bylo také "36 oblastí soustředění živé síly a vojenské techniky a osm muničních skladů".
Británie chce poslat do Moldavska moderní zbraně, které by této balkánské zemi poskytly ochranu před případnou hrozbou ruské invaze. S odvoláním na britskou ministryni zahraničí Liz Trussovou to napsal web listu The Daily Telegraph.
Šéfka britské diplomacie přitom podle deníku poukázala na to, že ruský prezident Vladimir Putin je rozhodnutý vytvořit "větší Rusko". A to bez ohledu na to, že se při jeho nařízené invazi na Ukrajinu nepodařilo dosáhnout rychlého úspěchu.
Trussová podle webu The Telegraph sdělila, že s Kišiněvem nyní pokračují jednání, jež mají zjistit, zda moldavská obrana dokáže odradit jakékoli možné budoucí napadení země. "Chtěla bych, aby bylo Moldavsko vyzbrojené podle standardů Severoatlantické aliance. O tom s našimi spojenci diskutujeme," řekla.
"Putinovy ambice vytvořit větší Rusko jsou naprosto jasné. A to, že jeho pokusy o dobytí Kyjeva nebyly úspěšné, neznamená, že se těchto svých ambicí vzdal," upozornila ministryně.
Ruská armáda se již jednou pokoušela řeku Severní Doněc překročit, nepovedlo se jí to však a přišla o více než sedmdesát tanků, desítky vozidel bojové pěchoty, pontonový most a techniku na jeho postavení.
Ruské síly se chystají obnovit útočné operace ve směru na města Jampil a Siversk v Doněcké oblasti s dalším pokusem o přechod přes řeku Severní Doněc. Ve svém pravidelném ranním hlášení o situaci na bojištích o tom informoval ukrajinský generální štáb.
Předchozí pokus agresora postavit pontonový most a přejít Severní Doněc u obce Bilohorivka skončil drtivým nezdarem. Ukrajinská armáda intenzivní palbou zničila nejen přemostění, ale podle odhadů z leteckých snímků i na 70 ruských bojových vozidel, převážně obrněných.
O tom, že ruské invazní síly budují přes stejný vodní tok další pontonový most, ukrajinské velení informovalo už v pátek večer. Tentokrát se o to Rusové snaží u vesnice Jaremivka, přibližně 20 kilometrů jihovýchodně od města Izjumu.
Česko udělilo od začátku ruské invaze dočasnou ochranu více než 350 000 uprchlíkům z Ukrajiny.
Čísla za pátek 20. května 👇 pic.twitter.com/XSOZYUyuQn
— Ministerstvo vnitra (@vnitro) May 21, 2022
Stanový tábor, ve kterém je v pražské Troji ubytovaná část uprchlíků z Ukrajiny, poškodila v noci na dnešek silná bouřka. Uprchlíci proto byli přesunuti do dvou evakuačních autobusů. Několik jednotek profesionálních i dobrovolných hasičů spolu s personálem tábora ihned zahájilo odstraňování následků bouřky. "Ve 2:00 byl provoz tábora plně obnoven a uprchlíci byli uloženi na lehátka," uvedl mluvčí pražských hasičů Martin Kavka.
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes ráno zastavila vývoz plynu do Finska. "Dovoz plynu přes vstupní bod Imatra byl zastaven," sdělil finský operátor Gasgrid. "Počínaje dneškem, během nadcházející letní sezony, bude Gasum zásobovat své zákazníky z jiných zdrojů prostřednictvím plynovodu Balticconnector," uvedla finská společnost Gasum, která odmítla platit Gazpromu za dodávky v rublech.
Český a polský postoj k posílání zbraní na Ukrajinu přesvědčil Spojené státy, aby do země rovněž posílaly své zbraně, tvrdí náměstek ministerstva obrany Tomáš Kopečný.
Ruské ministerstvo vnitra nově zařadilo mezi "zahraniční agenty" šachového velmistra Garriho Kasparova a někdejšího nejbohatšího ruského podnikatele Michaila Chodorkovského, kteří jsou známými kritiky Kremlu.
Podle stránek ministerstva vnitra byla u Chodorkovského jako zdroj financování zmíněna Ukrajina. Také Kasparov údajně dostával finanční podporu z Ukrajiny a od lidskoprávní nadace.
Nálepkou "zahraniční agent", která je v Rusku od sovětských dob vnímána značně hanlivě, ruské úřady označují nevládní organizace, nezávislá média a jednotlivce dostávající podle názoru úřadů finanční podporu ze zahraničí a vyvíjející politickou činnost. Takto označené spolky, média a jedinci jsou vystaveni mnohem přísnější úřední kontrole a také musí každé sdělení doprovázet upozorněním, že plní roli "zahraničního agenta".
Podle kritiků jde ve skutečnosti o další tažení proti oponentům režimu a o umlčení kritických hlasů v zemi.
Ruské jednotky odklidily trosky divadla v Mariupolu, uvádí ukrajinská správa tohoto města na jihovýchodě Ukrajiny. Budovu v polovině března zničil nálet ruské armády. Vojáci spolu se sutinami odvezli i těla mrtvých, uvedl podle agentury Unian poradce mariupolského starosty Petro Andrjuščenko, podle kterého už nyní nebude možné zjistit, kolik civilistů při náletu zahynulo.
Ruské síly opět budují pontonový most přes řeku Severní Doněc na východě Ukrajiny, uvedl dnes ukrajinský generální štáb. V pravidelném večerním hlášení také napsal, že ruští vojáci přesunuli desítky jednotek vojenského vybavení na předměstí jihoukrajinského Chersonu. Podle šéfa ukrajinské vojenské rozvědky ruský prezident Vladimir Putin v ofenzivě uvázl na mrtvém bodě.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu podal hlášení ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi o osvobození oceláren Azovstal v Mariupolu. Stalo se tak poté, co se poslední obránci této východoukrajinské bašty vzdali, uvedla dnes večer agentura Interfax s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Ruské jednotky obléhaly Mariupol, strategický přístav u Azovského moře, od 1. března.
Slavnostní premiéru nového filmu režiséra George Millera na francouzském filmovém festivalu v Cannes dnes narušila žena, která se svlékla na červeném koberci, aby odhalila vzkaz proti znásilnění napsaný na svém těle a ukrajinskou vlajku. O incidentu informovala agentura AP. Neznámá žena pronikla do průvodu na červeném koberci, kde ze sebe strhla šaty, aby ukázala na prsa namalovanou žluto-modrou ukrajinskou vlajku a nápis "Přestaňte nás znásilňovat". Po nohou a rozkroku jí stékala červená barva. Ženu, která křičela "Neznásilňujte nás", ochranka rychle odtáhla do ústraní. Představitelé festivalu se k incidentu bezprostředně nevyjádřili.
Ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že ruští vojáci dobyli tovární komplex Azovstal v Mariupolu, napsala ruská státní agentura RIA Novosti. Podle ministerstva se posledních více než 500 obranců vzdalo.
Podle Spojených států neexistují žádné náznaky, že by Rusko na Ukrajině používalo laserové zbraně. Moskva ve čtvrtek tvrdila, že na Ukrajině staví novou generaci výkonných laserů, které budou moct zničit nepřátelské drony.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že zbývající obránci továrny Azovstal v Mariupolu mají zastavit odpor a tovární komplex opustit, informovala agentura Reuters.
Litva od neděle přestane spolupracovat s ruským dodavatelem elektrické energie v regionu, skupinou společnosti Inter RAO, oznámilo dnes ministerstvo energetiky pobaltské země. Litva tak přestane využívat všechny druhy energie z Ruska: plyn, ropu i elektřinu, poznamenala ruská redakce BBC na svém webu.
"Je to mimořádně důležitý milník nejen na cestě Litvy k energetické nezávislosti. Je to výraz naší solidarity s bojující Ukrajinou, protože nemůžeme dovolit, aby naše peníze financovaly ruskou válečnou mašinérii," prohlásil ministr energetiky Dainius Kreivys.
Rusko v pátek poslalo peníze na zaplacení úroků ze dvou svých mezinárodních dluhopisů. Peníze poslalo předčasně ve snaze odvrátit platební neschopnost. Příští týden totiž vyprší platnost důležité americké licence, která takové převody umožňuje, a Spojené státy naznačily, že licenci již možná dále neprodlouží, uvedla agentura Reuters.
V ukrajinské obci Lozova v Charkovské oblasti zasáhla ruská střela Palác kultury, který zničila. Na místě je nejméně sedm zraněných, včetně jednáctiletého dítěte.
‼️ The moment of the Russian missile attack on the Culture House in Lozova near Kharkiv, #Ukraine. At least seven people were injured, including an 11-year-old child. pic.twitter.com/raXhxRcRGx
— Ostap Yarysh (@OstapYarysh) May 20, 2022
Německo v červenci dodá Ukrajině prvních 15 kusů protivzdušného systému Gepard, oznámilo německé ministerstvo obrany. Země by tak mohla začít systémy používat v první polovině července poté, co ukrajinští vojáci dostanou výcvik, jak se zbraňovým systémem zacházet. Dalších 15 Gepardů Německo slíbilo Ukrajině do konce léta, uvedla agentura DPA.
Německo s Katarem podepsaly energetické partnerství, podle kancléře Olafa Scholze je to krok ke snížení energetické závislosti na Rusku.
Lidé a organizace poslali na účet ukrajinského velvyslanectví v Praze od začátku války přes 1,1 miliardy korun. Naprostá většina už byla využita na nákup zbraní a vojenské techniky, řekl dnes České televizi a ČTK velvyslanec Jevhen Perebyjnis. Ačkoli v poslední době výše příspěvků klesá, každý den podle velvyslance na účtu přibývá jeden až dva miliony korun. "Hned nakupujeme to, co nejvíc potřebujeme, v těsné spolupráci s ministerstvem obrany a českými výrobci zbraní a vojenského materiálu," poznamenal.
Ambasáda dosud využila zhruba 1,05 miliardy, zbývá jí tedy aktuálně několik desítek milionů korun. "Už máme jasno, co za to nakoupíme, takže v nejbližších dnech i tuto částku utratíme," řekl Perebyjnis. Peníze velvyslanectví darují lidé, organizace i některé firmy, dostává je i ze zahraničí.
Kybernetická agrese proti Rusku selhala, stejně jako sankční nátlak, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin na dnešní poradě své bezpečnostní rady o bezpečnosti informačních systémů. Putin podle agentury TASS nicméně připustil, že počet hackerských útoků řádově vzrostl a staly se také závažnějšími a komplexnějšími, což podle něj není v silách jednotlivých hackerů, ale jde o počínání "státních struktur".
"Už se dá říci, že kybernetická agrese proti nám, jako i celý sankční nátlak na Rusko, selhaly. Celkově jsme byli připraveni na tento útok, a to je výsledek té systémové práce, která se vedla v posledních letech," citovala šéfa státu agentura TASS. "Množství počítačových útoků na ruskou informační infrastrukturu v posledních letech ustavičně roste, zejména v posledních letech. A spolu se začátkem speciální vojenské operace v Donbasu, na Ukrajině, se výzvy v této oblasti staly ještě tvrdším a závažnějšími, rozsáhlejšími," řekl.
Ruské síly při ostřelování Severodoněcka zasáhly školu, kde se ukrývalo přes 200 lidí. Nejméně tři osoby zemřely, uvedl gubernátor Luhanské oblasti.
Německo s Katarem uzavřelo energetické partnerství, které Berlínu pomůže se snížením závislosti na ruském plynu. Dnes to v Berlíně po jednání s katarským emírem Tamimem bin Hamadem Sáním oznámil německý kancléř Olaf Scholz. Katarský vládce řekl, že jeho země vnímá evropský trh s plynem jako velmi zajímavý, zároveň Německu přislíbil další katarské investice.
"Podepsali jsme energetické partnerství, které otevírá mnoho možností pro úspěšnou spolupráci," řekl Scholz. Spolupráci s Katarem, který patří k největším dovozcům zkapalněného zemního plynu (LNG) do zemí Evropské unie, pak označil za cestu, jak snížit závislost na ruském plynu.
"Chápeme, že energetická situace v Evropě je velmi citlivá a že plyn bude důležitým přechodovým energetickým zdrojem," řekl emír. "Jsme proto rádi, že budeme moci přispět k energetické bezpečnosti Evropy," uvedl.
Lídr populární ruské rockové skupiny DDT Jurij Ševčuk se dostal do problémů kvůli svým slovům, že "vlast není Putinova řiť, kterou je potřeba líbat". Výrok o Rusku a prezidentovi země Vladimiru Putinovi pronesl na středečním koncertu v Ufě. Hned po koncertu přišla do zákulisí sálu za zpěvákem policie a sepsala s ním protokol o přestupku, uvedl zpravodajský web stanice Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda.
"Vlast, přátelé, není prezidentova řiť, kterou musíte pořád líbat. Vlast je chudá babička na nádraží, která prosí o brambory," zadeklamoval zpěvák. Lidé v sále na slova reagovali souhlasnými pokřiky a ovacemi. Ředitel produkční společnosti Radius Radmir Usajev na sociálních sítích uvedl, že policie po koncertu mluvila se zpěvákem asi hodinu a ptala se ho na jeho výroky o "válce a vlasti".
🧵Yuri Shevchuk, Russian Rock Band DDT, at a concert in #Russia:
— Igor Sushko (@igorsushko) May 19, 2022
"Motherland, my friends, is not the president's ass that must be constantly kissed & comforted. Motherland is the beggar grandma at a railway station, trying to sell potatoes. That's motherland." ✊#WindofChange pic.twitter.com/n5JBSQbzMh
Ukrajinské velení dalo obráncům mariupolského metalurgického komplexu Azovstal rozkaz zastavit odpor proti ruským útokům v zájmu zachování života ukrajinských vojáků. Ve videoprohlášení to uvedl velitel ukrajinského pluku Azov Denis Prokopenko. Velitel také řekl, že těžce ranění vojáci byli z areálu evakuováni a že se plánuje jejich následná výměna za ruské zajatce.
"Těžce raněným se dostalo potřebné pomoci, podařilo se je evakuovat s jejich pozdější výměnou na území pod kontrolou Ukrajiny," řekl podle zpravodajského serveru Meduza podplukovník Prokopenko.
Denis Prokopenko. The #Azovstal heroes had three duties : save the civilians, save the wounded and honor the dead. Now, the military command ordered them to stop defense and save the lives of the soldiers. #SaveAzovstal #SaveUkraine #StandWithUkraine pic.twitter.com/4r6YzEnbRq
— Bernard-Henri Lévy (@BHL) May 20, 2022
Někdejší německý kancléř Gerhard Schröder se rozhodl skončit v dozorčí radě ruské státní ropné společnosti Rosněfť. Firma v pátek oznámila, že jí Schröder sdělil, že nemůže mandát v dozorčí radě dále vykonávat. Oznámení přišlo jen den poté, co rozpočtový výbor Spolkového sněmu odebral Schröderovi peníze na kancelář, na kterou měl z veřejných peněz jako bývalý šéf německé vlády nárok.
Velitelé ukrajinského pluku Azov, který bránil Mariupol, oznámili konec bitvy o město. Dostali prý rozkaz zachránit životy zbylých vojáků, kteří jsou v ocelárně Azovstal.
Na pomoc obětem války na Ukrajině a uprchlíkům poslali lidé, firmy a nadace organizaci Člověk v tísni přes 1,85 miliardy korun. Přispělo půl milionu dárců.
Bývalý finský ministr zahraničí Alexander Stubb nepředpokládá, že ukončení dodávek ruského plynu způsobí Finsku vážnější problémy. Na celkové energetické spotřebě země se ruský plyn podílí jen zhruba z pěti procent.
Finland is 100% dependent on Russian gas.
— Alexander Stubb (@alexstubb) May 20, 2022
Russia likely to cut off gas supply today.
Absolutely no problem for us, bc gas only ~5% of energy portfolio.
Easy to divert to alternative energy sources and grids.
This is what we call being prepared for different scenarios.
Rusko zastaví zítra ráno dodávky plynu do Finska. Oznámila to finská plynárenská společnost Gasum. Vláda Finska, které je neutrální zemí a má s Ruskem dlouhou hranici, ve středu schválila vstup země do Severoatlantické aliance. Učinila tak poté, co Rusko 24. února vojensky napadlo Ukrajinu, která také není členem NATO.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu označil přihlášku Švédska a Finska do NATO za hrozbu pro Rusko.
Deník New York Times publikoval svědectví a důkazy o ruských válečných zločinech ve městě Buča.
Ruská duma (dolní komora parlamentu) uvažuje o schválení zákona, který by umožnil vstup do armády Rusům starším čtyřiceti let a cizincům starším třiceti let. Oznámení se objevilo na webových stránkách dumy.
Při ruském raketovém útoku na severoukrajinskou vesnici Desna zemřelo několik lidí, uvádějí ukrajinská média. Desna leží blízko města Černihiv severně od Kyjeva.
Ruský rockový hudebník Jurij Ševčuk je obviněn z takzvané diskreditace ruské armády. Na koncertě v Ufě se vyslovil proti válce na Ukrajině. "Staří lidé, ženy a děti umírají. Pro nějaký druh napoleonských plánů našeho posledního Caesara?" řekl Ševčuk do mikrofonu.
Výrobní ceny v Německu v dubnu meziročně vzrostly o rekordních 33,5 procenta. Ve své zprávě to dnes uvedl německý statistický úřad. Za dalším silným růstem výrobní inflace, která se později zpravidla promítá i do cen pro spotřebitele, jsou dražší energie. K jejich růstu výrazně přispívá i válka na Ukrajině. Podle statistického úřadu jde o největší měsíční nárůst od roku 1949, kdy se tyto údaje začaly sledovat.
Ruské invazní jednotky zesílily ofenzivu a útočné operace v doněckém směru, aby zlepšily svou taktickou situaci v některých oblastech, uvedl dnes generální štáb ukrajinské armády ve své situační zprávě o vývoji bojů. Velení ukrajinské armády zároveň tvrdí, že současně na některých částech fronty ukrajinské ozbrojené síly postup okupačních vojsk zastavily.
"Hlavní pozornost ruského nepřítele se soustředila na doněcký směr, kde použil letectvo, dělostřelectvo a minomety," uvádí ukrajinský generální štáb. Invazní jednotky podle něj pokračují v ofenzivě v oblasti Severodoněcku, který se nachází v Luhanské oblasti.
"V oblasti Severodoněcku nepřítel provedl útočné akce, utrpěl ztráty a stáhl se na dříve obsazené pozice. V okolí osady Toškivka pokračují boje," sdělil štáb, který zároveň hlásí, že invazní jednotky ostřelovaly civilní infrastrukturu v některých obcích u Slovjansku.
Donbas připomíná peklo, Rusové se snaží zabít co nejvíce Ukrajinců, řekl Zelenskyj ➡ https://t.co/G8IbIH5TXi pic.twitter.com/AofHxJM7BA
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) May 20, 2022
Spojené státy zvažují, že dočasně zruší některé sankce vůči Bělorusku, pokud by umožnilo přes své území vyvážet ukrajinské obilí. Informoval o tom deník The Wall Street Journal. Provoz přístavů na jihu Ukrajiny blokují ruské invazní jednotky a námořnictvo, země tak nemá jak ve velkém vyvážet zemědělské produkty.
OSN opakovaně apeluje, aby ukrajinské černomořské přístavy obnovily činnost, což by umožnilo export obilí a snížilo riziko hrozícího nedostatku potravin v chudších zemích. Rusko to odmítá a tvrdí, že za nedostatek obilí na světových trzích mohou západní sankce, nikoliv válka na Ukrajině.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken při čtvrtečním zasedání Rady bezpečnosti OSN uvedl, že Moskva používá potraviny jako zbraň. Na Ukrajině je podle něj 20 milionů tun obilí, které kvůli válce není ze země jak vyvézt.
Američtí představitelé podle zjištění deníku ve spolupráci s OSN zkoumají možnost vývozu ukrajinského obilí přes Bělorusko do litevského přístavu Klajpeda. Jako pobídku pro běloruského vůdce Alexandra Lukašenka zvažují šestiměsíční výjimku ze sankcí na uhličitan draselný neboli potaš, který slouží jako hnojivo či látka k výrobě pracích prášků.
Donbas zničila ruská armáda tak, že tato někdejší průmyslová oblast na východě Ukrajiny nyní připomíná peklo. Ve svém pravidelném videoposelství to v noci na dnešek uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Obvinil ruská vojska, že se snaží zabít co nejvíce Ukrajinců a záměrně zemi způsobit co největší hmotné škody. Zopakoval také obvinění, že Rusko páchá na Ukrajině genocidu.
Zelenskyj dále uvedl, že zatímco ukrajinské síly pokračují v osvobozování Charkovské oblasti, Rusko se snaží vyvíjet ještě větší tlak v Donbasu. "Je tam peklo, a to bez přehánění," citovala jej agentura Reuters. Prezident také připomněl, že při čtvrtečním "brutálním a naprosto nesmyslném bombardování" města Severodoněck bylo zabito nejméně 12 lidí. "Donbas je zcela zničen," dodal.
Ukrajinu podle Zelenského stojí vedení války měsíčně zhruba pět miliard dolarů (117 miliard korun). V této souvislosti vyzval zahraniční partnery Ukrajiny, aby nevnímali pomoc Kyjevu jako dodatečné výdaje nebo dary, nýbrž jako "příspěvek k jejich vlastní bezpečnosti". Ukrajina chrání ostatní země před válkou, dodal podle agentury DPA.
"Nadále máme za to, že tento konflikt se potáhne," citovala AFP z dnešního pravidelného brífinku. Nejmenovaný pracovník Pentagonu řekl, že Rusové se stále potýkají se stejnými problémy, jaké provází jejich tažení od počátku, a že jejich síly nyní nejsou dostatečné na to "vyhrát válku". Moskva má ovšem "stále k dispozici významnou část prostředků, které hromadili od podzimu" podél ukrajinských hranic.
Ukrajinská armáda v těchto dnech slaví úspěchy v okolí Charkova, ruští okupanti ale posilují kontrolu na Donbase a stále mají k dispozici značnou část sil nashromážděných před únorovou invazí. Takové bylo podle agentury AFP hodnocení vývoje války, které dnes tlumočil novinářům vysoce postavený činitel amerického ministerstva obrany. Varoval, že konflikt ještě může trvat dlouho.
Premiér Fiala považuje finanční podporu od EU ve výši téměř 680 milionů korun na pomoc s uprchlíky za vstřícný krok. Částka ale podle něj není konečná.
Nouzový stav vyhlášený v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny po ruské invazi potrvá do konce června. Sněmovna dnes dala vládě Petra Fialy (ODS) souhlas s jeho prodloužením o dalších 30 dnů. Hlasování předcházela skoro šestihodinová debata poslanců. Dolní komora schválila pokračování nouzového stavu zejména hlasy poslanců pětice koaličních stran. Zákonodárci opozice žádost kabinetu až na jednoho z poslanců ANO nepodpořili. O prodloužení stavu nouze ještě musí rozhodnout vláda. Celkem potrvá 119 dnů. Do července chce vláda prosadit takové úpravy zákonů ke zvládání migrační krize, aby nouzový stav už nebyl potřebný.
Stav nouze vyhlášený kvůli uprchlické vlně z Ukrajiny do Česka potrvá do konce června. Sněmovna umožnila vládě jeho prodloužení po skoro šestihodinové debatě.
Bělorusko koupilo od Ruska "potřebné množství" raket Iskander a systémů protivzdušné obrany S-400, oznámil ve čtvrtek běloruský vůdce Alexandr Lukašenko podle státní agentury BelTA. Lukašenko také vyjádřil naději, že se běloruským zbrojovkám podaří do konce roku vyvinout vlastní obdobu rakety Iskander, kterou ruské síly používají během 85 dnů trvající války proti Ukrajině.
Finsko bude řešit požadavky Turecka, které se postavilo proti vstupu Finska a Švédska do Severoatlantické aliance, řekl ve čtvrtek finský prezident Sauli Niinisto po setkání s jeho švédským protějškem a americkým prezidentem Joem Bidenem v Bílém domě.
Americký Senát dnes jasnou většinou schválil masivní balík vojenské a humanitární podpory pro Ukrajinu a poslal tak návrh na vyčlenění 40 miliard dolarů, tedy zhruba 933 miliard korun, k podpisu prezidentovi Joeu Bidenovi. Očekává se, že šéf Bílého domu, který původně navrhoval o sedm miliard nižší objem, rychle připojí svůj souhlas. Podle listu The New York Times opatření přijaté Kongresem představuje největší balík americké zahraniční pomoci za posledních alespoň 20 let.
Německý kancléř Olaf Scholz řekl, že je přesvědčen, že Švédsko a Finsko uspějí s žádostí o připojení k Severoatlantické alianci. Německo dělá vše pro to, aby se tak stalo, dodal.
Nizozemský premiér Mark Rutte uvedl, že je přesvědčen, že bude nalezena dohoda na vstupu obou zemí do aliance. Vstup Finska a Švédska musí schválit všechny členské země aliance.
Česko dostane z fondů Evropské unie 27,4 milionu eur, tedy téměř 680 milionů korun, na pomoc s uprchlíky z Ukrajiny, sdělila mluvčí Evropské komise, podle níž kromě Česka získají peníze také Polsko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Celková částka, kterou komise nyní z fondů pro vnitřní záležitosti uvolní, je 248 milionů eur.
Peníze mají sloužit především na jídlo, dopravu a ubytování lidí prchajících před ruskou invazí.
Spojené státy poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši sto milionů dolarů. Součástí pomoci by měla být dělostřelecká munice nebo vojenské radary, píše s odvoláním na informované zdroje agentura Reuters.
Při ruském ostřelování města Severodoněck v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny dnes zahynulo nejméně 12 obyvatel. Další čtyři desítky lidí utrpěly zranění. Na sociální síti Telegram o tom informoval gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj.
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov ve čtvrtek telefonicky hovořil o situaci na Ukrajině se svým americkým protějškem, šéfem sboru náčelníků štábů Markem Milleyem, uvedla agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo obrany.
Telefonát se podle ministerstva uskutečnil z americké iniciativy a oba generálové "posoudili otázky, představující vzájemný zájem, a to včetně situace na Ukrajině", citovala ruská agentura z prohlášení ministerstva.
Finsko a Švédsko podle amerického prezidenta Joea Bidena splňují veškeré podmínky pro vstup do NATO. Vláda USA předkládá zprávy o jejich připojení Kongresu, řekl podle Reuters.
Písmena Z a V sloužící jako rozpoznávací znaky na vojenské technice ruských invazních sil na Ukrajině nepředstavují oficiální vojenské symboly a nemají žádný zvláštní dodatečný význam. Tvrdí to ruské ministerstvo obrany v odpovědi na dotaz jednoho z moskevských poslanců. Písmena Z a V se v ruské abecedě, azbuce, nevyskytují.
"Doufám, že tato odpověď pomůže někomu vyhnout se neodůvodněnému stíhání za vyjádření postoje k písmenům cizích abeced. Nemám nic proti použití odpovědi ministerstva obrany v libovolných soudních případech," napsal poslanec moskevského sněmu Jevgenij Stupin, který vyjádření ministerstva, podepsané zástupcem náčelníka hlavní politické správy, zveřejnil.
Ruská invaze na Ukrajinu způsobila obrovské ekologické škody, za něž bude Kyjev prostřednictvím mezinárodních soudů žádat na Moskvě kompenzace. Podle agentury Reuters to na dnešní tiskové konferenci řekl ukrajinský ministr životního prostředí Ruslan Strilec.
"Během uplynulých dvaceti let je toto první vojenský konflikt na světě, při němž byly způsobeny ekologické škody takových rozměrů," prohlásil ministr. Válka zahájená ruským agresorem zničila celé ekosystémy, připravila divokou přírodu o její přirozené prostředí a kontaminovala půdu v zemi, která patří k hlavním světovým producentům obilí, dodal.
Ukrajinské úřady podle něj zaznamenaly 1500 případů zničení ekosystémů nebo kontaminace půdy.
Severoatlantická aliance se zabývá obavami, které Turecko vyjádřilo ohledně rozšíření o Švédsko a Finsko, a chystá se na ně reagovat. Podle agentury AFP to dnes řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dal opakovaně najevo, že Ankara se staví odmítavě k žádosti o členství této dvojice severských zemí.
"Samozřejmě chceme reagovat na obavy, které Turecko vyjádřilo, abychom nalezli dohodu o dalším postupu," řekl Stoltenberg při návštěvě dánské Kodaně. Zopakoval, že schválení žádostí podle něj bude i přes výhrady Turecka rychlé. Dodal, že neshody v alianci nejsou nic neobvyklého. "V NATO máme mnoho zkušeností s tím, že v případě rozdílných názorů si sedneme a najdeme řešení," uvedl.
Nezisková organizace Romodrom, která se podílí na zajištění organizace stanového městečka pro uprchlíky v pražské Troji, předala ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi (STAN) seznam míst, kde by mohla vzniknout místa pro delší ubytování romských uprchlíků. Ředitel organizace Nikola Taragoš míní, že stanový tábor v Troji a i další, které mohou vzniknout, mohou fungovat, jen pokud to dovolí počasí, tedy zhruba do konce září. Rakušan novinářům potvrdil, že nabídku míst převzal a bude se jí zabývat.
Ukrajinský prokurátor požádal o trest vězení na doživotí pro ruského vojáka, obžalovaného z válečného zločinu kvůli zastřelení civilisty na Ukrajině. Agentura AFP to uvedla ze soudní síně v Kyjevě, kde se koná první proces svého druhu od začátku ruské invaze na Ukrajinu.
Soud má podle stanice CNN pokračovat v pátek. Jedenadvacetiletý příslušník tankové jednotky Vadim Šišimarin ve středu přiznal vinu, dnes vypověděl, že jednal na přímý rozkaz, uvedla reportérka listu The Guardian.
Prodloužení nouzového stavu do konce června je podle premiéra Petra Fialy (ODS) nezbytné ke zvládnutí uprchlické krize v důsledku invaze Putinova Ruska proti Ukrajině.
Někdejší německý sociálnědemokratický kancléř Gerhard Schröder nebude mít kvůli svým vazbám na ruského prezidenta Vladimira Putina a na ruské energetické společnosti nárok na kancelář placenou z veřejných peněz. Dnes o tom rozhodl rozpočtový výbor Spolkového sněmu. Schröderovi, který se odmítá jasně distancovat od Ruska po invazi na Ukrajinu, zůstane výsluhový důchod určený pro bývalé kancléře a také nárok na státem placenou ochranku.
Výbor jednal o dvou hlavních návrzích, jak Schrödera potrestat. Opoziční konzervativní unie CDU/CSU chtěla bývalému kancléři sebrat veškeré výhody s výjimkou ochranky. Vládní sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze a koaliční Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) zvolili mírnější postih, kdy by Schröder přišel jen o kancelář a její personál. Tento návrh také získal podporu.
Prodloužení nouzového stavu jen o 14 dní, jak navrhuje opoziční hnutí ANO, by podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nestačilo k projednání potřebné novely ve sněmovně. Vláda navrhuje prodloužit nouzový stav po konci května na 30 dnů. Rakušan i premiér Petr Fiala (ODS) dnes před sněmovním hlasováním ubezpečili, že poslancům žádost o delší trvání stavu nouze předkládají naposledy. Nouzový stav byl v Česku vyhlášen v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny.
K přerozdělení uprchlíků po Česku by mohlo přispět zavedení garantovaného nájmu od státu. Kvůli snadnější integraci by příchozí měli směřovat hlavně do měst. Doporučují to experti organizace Člověk v tísni. Podle analýzy, kterou pro organizaci vypracovali sociální geografové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, má volné kapacity k přijetí uprchlíků s bydlením, prací a školami osm krajských měst. V Česku je pak celkem 156 měst s víc než 5000 obyvateli, dostupnými úřady a víc než stovkou volných pracovních míst a míst ve školách.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) jednají o vystoupení ukrajinského prezidenta Zelenského na zasedáních obou komor. Vše je na dobré cestě, uvedli.
Europoslanci požadují zřízení tribunálu pro vyšetření zločinů agrese na Ukrajině. Schválili také roční pozastavení cel na dovoz z Ukrajiny.
Británie ve čtvrtek uvalila sankce na ruské letecké společnosti Aeroflot, Ural Airlines a Rossiya Airlines. Aerolinky nebudou moci prodat své nevyužívané sloty, vyhrazená časová pásma rezervovaná na britských letištích, a přijdou tak až o 50 milionů liber (1,46 miliardy korun). Krok oznámilo britské ministerstvo zahraničí.
Ropu, kterou evropské země nechtějí, bude Rusko posílat do Asie a dalších regionů, řekl místopředseda ruské vlády Alexandr Novak. Dodal, že Evropané si budou muset najít jiné, dražší dodavatele. Evropská unie zavedla proti Rusku sankce za jeho únorovou invazi na Ukrajinu. Mnoho odběratelů ruské ropy si ji následně odmítalo převzít, což přispělo k poklesu těžby suroviny v Rusku.
Evropa se snaží ukončit svou závislost na ruských energiích. Ve středu zveřejnila Evropská komise (EK) plán za 210 miliard eur (5,2 bilionu Kč), který by měl pomoct dosáhnout tohoto cíle do roku 2027 a zároveň urychlit přechod k obnovitelným zdrojům.
Do Evropy denně proudí asi čtyři miliardy barelů ruské ropy, řekl Novak. Rusko je podle něj nyní připraveno tyto dodávky přesměrovat. V dubnu byla těžba v Rusku asi o jeden milion barelů denně nižší, v květnu ale vykazuje růst o 200 000 až 300 000 barelů denně a příští měsíc se počítá s dalším růstem.
Rusko vypovědělo ze země pět portugalských diplomatů. Informovalo o tom dnes ruské ministerstvo zahraničí, podle kterého jde o reakci na obdobný krok Lisabonu, který začátkem dubna nařídil deseti pracovníkům ruského zastoupení opustit Portugalsko.
Finsko po NATO nechce, aby na jeho území rozmisťovalo jaderné zbraně nebo zřizovalo vojenské základny, a to ani poté, co se severská země stane členem aliance. Řekla to italskému deníku Corriere della Sera finská premiérka Sanna Marinová. Podobný postoj zastává Švédsko.
Helsinky a Stockholm ve středu oficiálně podaly přihlášku do NATO, což je krok, který urychlila ruská invaze na Ukrajinu. Severní rozšíření aliance by však mohlo zbrzdit Turecko, které svůj souhlas podmiňuje mimo jiné tím, že mu obě země vydají členy kurdských organizací považovaných Ankarou za teroristické.
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí řekl, že Moskva by vstup Švédska a Finska do vojenského bloku nevnímala jako bezprostřední hrozbu, Rusko by ale podle něj muselo reagovat, pokud by Severoatlantická aliance chtěla do těchto zemí rozšiřovat svou vojenskou infrastrukturu. Stockholm už dříve opakovaně sdělil, že na svém území nechce jaderné zbraně ani trvalou základnu aliance.
Rusko nesmí válku na Ukrajině vyhrát a Ukrajina a také Německo nikdy nepřijmou podmínky zastavení boje, které by Rusko chtělo diktovat. Dnes to před poslanci Spolkového sněmu prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Řekl, že Německo bude Ukrajinu nadále podporovat, ale zatažení NATO do války je nepřijatelné. V projevu, ve kterém hovořil o tématech nadcházejícího mimořádného summitu Evropské unie, zdůraznil, že unijní země se již nyní musí připravovat na pomoc s rekonstrukcí Ukrajiny, která bude stát miliardy eur.
"Rusko nesmí válku vyhrát a Ukrajina ji musí přestát," řekl Scholz s tím, že také proto Německo spolu s ostatním západními zeměmi Kyjevu pomáhá humanitárně, finančně i dodávkami zbrojního materiálu včetně těžkých zbraní. "Pomoci bránit se zemi, která je brutálně napadena, neznamená žádnou eskalaci konfliktu. Je to naopak pomoc s odražením útoku a s co nejrychlejším zastavením násilí," řekl.
Areál oceláren Azovstal v Mariupolu od pondělka opustila více než polovina ukrajinských bojovníků, kteří tam v předchozích týdnech čelili útokům ruských jednotek, tvrdí podle agentury TASS šéf separatistické proruské Doněcké lidové republiky Denis Pušilin, aniž upřesnil, o kolik lidí se jedná. Ruské ministerstvo obrany ve středu uvedlo, že se vzdalo 959 ukrajinských vojáků z Azovstalu, Kyjev to nekomentoval.
Ukrajinská a ruská strana o osudu bojovníků z Azovstalu informují rozdílně. Zatímco Moskva označuje jejich odchod za kapitulaci, Kyjev se tomuto termínu vyhýbá. Rozdílné jsou také uváděné počty ukrajinských vojáků, kteří ocelárny opustili.
Ruské invazní jednotky se v Charkovské oblasti na severovýchodě země snaží udržet obsazené linie a vést protiútoky s cílem získat zpět ztracené pozice. Ve své ranní zprávě o vývoji bojů to sdělil generální štáb ukrajinské armády. Ten zároveň tvrdí, že v tomto regionu působí ruské sabotážní a průzkumné skupiny. Tyto informace není možné ověřit z nezávislých zdrojů.
Ruské nepřátelské jednotky nadále útočí na východě země - hlavní pozornost je upřena k Doněcké oblasti, konstatuje velení ukrajinských ozbrojených sil, podle něhož invazní síly nezaznamenaly významný postup.
V oblasti města Slovjansk se ruské jednotky snaží zlepšit taktickou situaci, informuje ukrajinský generální štáb. Boje se podle něj odehrávaly u obce Velyka Komyšuvacha, ale ruským jednotkám se nepodařilo postoupit. Naopak v některých oblastech utrpěly významné ztráty a byly nuceny stáhnout se na dříve okupované pozice, tvrdí štáb.
Neúspěšné byly mimo jiné i pokusy ruské armády zaútočit u Severodoněcku a Bachmutu, dodal.
Ve středu Česko udělilo uprchlíkům z Ukrajiny 1407 víz dočasné ochrany, o 272 méně než před týdnem. Celkem víza dostalo 348 177 běženců.
Dnešní shrnutí situace na Ukrajině od britského ministerstva obrany:
Rusko tvrdí, že nasadilo laserové zbraně. Podle Ukrajiny se jen snaží krýt neúspěchy ➡ https://t.co/CuEQ4kkLLq pic.twitter.com/wOoqyPd2Qp
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) May 19, 2022
Na Ukrajině se dnes slaví Den vyšyvanky. Vyšyvanka představuje tradiční vyšívanou košili, která se stala národním symbolem odvahy, svobody, víry a síly pro celý svět. Na Twitteru o tom informovalo ukrajinské ministerstvo zahraničí.
Happy #VyshyvankaDay! 💙💛
— MFA of Ukraine 🇺🇦 (@MFA_Ukraine) May 19, 2022
Embroidered shirt, #Vyshyvanka is a symbol of #Ukraine! Today it is a symbol of courage, freedom, faith and strength for the whole world 🇺🇦 pic.twitter.com/6H1RaRfPUN
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Ukrajinský generální štáb tvrdí, že se Rusko chystá znovu obnovit útočné operace v Doněcké oblasti s dalším pokusem o překročení řeky Severní Doněc.
- Ruská společnost Gazprom přerušila dodávky plynu do Finska. Stalo se tak potom, co země ve středu schválila vstup do NATO.
- Britská ministryně zahraničí oznámila, že Spojené království chce Moldavsku poslat moderní zbraně, aby se případně mohlo ubránit ruské agresi.
- Rusko nově zařadilo mezi "zahraniční agenty" šachového velmistra Garriho Kasparova a někdejšího nejbohatšího ruského podnikatele Michaila Chodorkovského, kteří jsou známými kritiky Kremlu.
- Ukrajinské vojenské vedení přikázalo zbývajícím obráncům mariupolské továrny Azovstal zastavit odpor proti ruským útočníkům v zájmu zachování životů ukrajinských vojáků. Podle Moskvy se v pátek poslední obránci komplexu vzdali.
Místopředseda ruské vlády Jurij Borisov ve středu k laserovým zbraním také uvedl, že se jedná o laserový komplex Zadira, který umí zasáhnout objekt na vzdálenost pěti kilometrů. Díky tepelnému účinku dokáže zasažený objekt propálit. První vzorky se již na Ukrajině používají, upřesnil podle webu vesti.ru Borisov. Díky nasazení komplexu lze podle něj šetřit s drahými raketami Tor a s protiletadlovým systémem Pancir S1.
Při dnešním útoku ukrajinských sil na ruské městečko v Kurské oblasti nedaleko rusko-ukrajinských hranic zemřel jeden civilista a další lidé utrpěli zranění, uvedl oblastní gubernátor Roman Starovojt. Podle něj se cílem úderu stal lihovar v Ťotkinu, informovala agentura TASS.
Rusko během bojů na Ukrajině používá laserové zbraně, které dokážou zlikvidovat bezpilotní letouny. Ve středu to ve vysílání státní televize řekl místopředseda ruské vlády Jurij Borisov. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se Rusko tímto oznámením snaží vyvolat dojem, že má k dispozici jakousi zázračnou zbraň ve chvíli, kdy v bojích na Ukrajině není úspěšné.
⚡️ Zelensky: Russia’s alleged ‘laser’ weapons indicate ‘complete failure of the invasion.’
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) May 19, 2022
Russia said on May 18 that it is has deployed a new generation of lasers in Ukraine, which can burn up drones.
Ruská firma Očakovo představila novou řadu nealkoholických nápojů s názvy CoolCola, Fancy a Street, které mají nahradit značky Coca-Cola, Fanta a Sprite poté, co se po invazi Moskvy na Ukrajinu stáhly z ruského trhu. Informoval o tom zpravodajský server EconoTimes.
Chorvatský prezident Zoran Milanović požádá chorvatského zástupce v NATO, aby hlasoval proti přijetí Finska a Švédska do aliance. Podle webu The Kyiv Independent to prezident řekl kanálu N1 TV. Záměr blokovat případný vstup obou skandinávských zemí do NATO avizoval prezident už koncem dubna. Milanović je ohledně otázky, zda podpořit finskou a švédskou přihlášku do NATO, ve sporu s chorvatských premiérem Andrejem Plenkovičem, uvedla agentura AP. Plenković tvrdí, že prezident zastává proruské postoje.
Praha už další ukrajinské uprchlíky přijmout nemůže, hlásí opakovaně primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Mapa Člověka v tísni a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ukazuje, že i další města jsou na hraně svých kapacit.
Americký senát jednohlasně potvrdil jmenování zkušené diplomatky Bridget Brinkové do funkce velvyslankyně na Ukrajině. Nastoupením Brinkové do úřadu se zaplní klíčová pozice, která byla po tři roky prázdná, uvedla agentura Reuters. Do funkce Brinkovou koncem dubna nominoval americký prezident Joe Biden.
Oznámení o potvrzení Brinkové ve funkci přichází několik hodin poté, co šéf americké diplomacie Antony Blinken informoval, že velvyslanectví Spojených států obnovilo v Kyjevě svoji činnost.
Organizace spojených národů dnes výrazně zhoršila svoji prognózu globálního hospodářského růstu pro letošní rok, protože válka na Ukrajině vyvolala růst světových cen potravin a komodit a prohloubila inflační tlaky, což narušuje křehké oživení z pandemie nemoci covid-19.
Hrubý domácí produkt má vzrůst o 3,1 procenta místo původně očekávaných čtyř procent. Vyplývá to ze zprávy oddělení OSN pro ekonomické a sociální záležitosti.
Ukrajinští partyzáni dokázali v okupovaném Melitopolu na jihu země vyhodit do povětří ruský obrněný vlak. Uvedl to dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na místní média a štáb obrany Záporožské oblasti, kde se Melitopol nachází. Toto tvrzení nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.
Spojené státy po třech měsících znovuotevřely svou ambasádu v Kyjevě, píše agentura Reuters.
Izrael podle ministra zdravotnictví Nicana Horovice zaplatí za leteckou přepravu zraněných Ukrajinců do Izraele, aby tam mohli podstoupit léčbu, píše zpravodajský web The Times of Israel.
Pokrok v žádostech Finska a Švédska o členství v NATO bude možný pouze tehdy, budou-li podniknuty konkrétní kroky k řešení obav o národní bezpečnost Turecka, řekl mluvčí prezidenta Tayyipa Erdogana svým severským protějškům ve středečních hovorech.
"Pokud by se nenaplnila očekávání Turecka, pokrok v procesu by nebyl možný," uvedla kancelář prezidenta Erdogana.
Americký prezident Joe Biden přivítal žádosti Finska a Švédska o vstup do NATO. V prohlášení dodal, že se těší na spolupráci s Kongresem a spojenci při rychlém přijetí.
Západní sankce mají na Rusko a jeho hospodářství mimořádný dopad, země čelí recesi a vysoké inflaci, uvedla americká ministryně financí Yellenová.
Na 11 obětí vzrostla bilance úterního ruského náletu na ves Desna v Černihivské oblasti, uvedla média. Původně bylo hlášeno osm mrtvých.
Vláda schválila vstup Švédska a Finska do Severoatlantické aliance, uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Armády zemí podle něj plní kritéria pro přijetí. Ještě tak musí učinit sněmovna a Senát.
Ruský voják, obžalovaný ze zabití neozbrojeného ukrajinského civilisty, přiznal u soudu v Kyjevě vinu. Informovala o tom agentura Reuters. Je to první takový proces od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Jedenadvacetiletý zajatý příslušník tankové jednotky Vadim Šišimarin čelí obvinění, že v prvním týdnu války zabil výstřelem do hlavy muže ve vesnici Čupachivka v Sumské oblasti na severovýchodě země. Pokud ho soud shledá vinným, hrozí mu doživotní vězení. "Ano," odpověděl dnes na otázku, zda přiznává vinu.
Moskva také vyhostí 27 pracovníků španělské diplomatické mise v Rusku, píše agentura RIA Novosti s odkazem na ministerstvo zahraničí. To krok označilo jako odvetný.
Slovenská vláda schválila návrh na zdanění ruské ropy, která se zpracovává na Slovensku. Stát by z ní mohl získat kolem 290 milionů eur ročně.
Rusko vyhostí 24 italských diplomatů. Oznámilo to v Moskvě ministerstvo zahraničí. Řím prohlásil nežádoucími osobami 30 ruských diplomatů na začátku dubna. Šéf italské diplomacie Luigi Di Maio tehdejší krok zdůvodnil ohledem na národní bezpečnost a také v kontextu ruské invaze na Ukrajinu.
Ruské ministerstvo zahraničí dnes oznámilo vyhoštění 34 francouzských diplomatů. Jde o odvetný krok za to, že Francie v dubnu vyhostila ze země 35 Rusů s diplomatickým statusem. Tehdy k podobnému kroku v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistoupila celá řada evropských zemí a celkem více než 300 ruských diplomatů muselo opustit evropské metropole, informovala agentura Reuters.
Později stejný měsíc francouzské ministerstvo zahraničí označilo šest ruských agentů vydávajících se za diplomaty za "nežádoucí osoby" poté, co vyšetřování domácí rozvědky došlo k závěru, že jednali proti francouzským národním zájmům.
Od pondělí se vzdalo téměř 1000 ukrajinských vojáků, kteří zůstávali v mariupolských železárnách a ocelárnách Azovstal, uvedl dnes mluvčí ruského ministerstva obrany podle tiskových agentur. Za posledních 24 hodin se vzdalo 694 bojovníků, z nichž 29 bylo zraněno, tvrdí mluvčí Igor Konašenkov. Ukrajinské úřady tuto informaci zatím nepotvrdily a údaje o tom, kolik bojovníků za uplynulý den opustilo hutní komplex, nesdělily.
Zatímco Rusko označuje odchod ukrajinských bojovníků z Azovstalu za jejich kapitulaci, Ukrajina se tomuto termínu vyhýbá, poznamenala agentura AP. Kyjev už dříve uvedl, že vojáci splnili svou bojovou misi, když na sebe po řadu dní v Mariupolu vázali množství ruských invazních sil, a nyní mají rozkaz chránit životy personálu.
Praha minimálně do konce května nebude zavírat asistenční centrum pro uprchlíky ve Vysočanech. Ke konci května naopak ukončí pomoc na hlavním nádraží.
Kvůli Rusku hrozí největší hladomor od druhé světové války, řekla německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulzeová. Chce alianci pro výživovou bezpečnost.
Bývalý sociálnědemokratický kancléř Gerhard Schröder kvůli neochotě distancovat se od Ruska zřejmě přijde o většinu finančních výhod, na které má jako někdejší šéf německé vlády nárok. Se Schröderem, který je znám úzkými vazbami na ruského prezidenta Vladimira Putina a zastáváním vysokých postů v ruských energetických společnostech, nyní došla trpělivost i jeho domovské sociální demokracií (SPD).
Schröderovi, který Německo vedl v letech 1998 až 2005, stát ze zákona platí chod kanceláře, zaměstnance, ochranku a řidiče. Bývalí kancléři dostávají také důchod a cestovní náhrady. Jen na kancelář a personální výdaje dostal Schröder v loňském roce od daňových poplatníků 407 tisíc eur (přes deset milionů korun).
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko podepsal zákon, podle něhož nyní hrozí za pokus o spáchání teroristického činu trest smrti. Informovaly o tom ruské tiskové agentury. Režim přitom terorismus vykládá široce, poznamenal běloruský nezávislý server Naša Niva. Podle agentury AFP jde o obvinění, kterému čelí řada opozičních aktivistů.
Shrnutí dění očima britského ministerstva obrany:
Švédsko a Finsko zažádaly o vstup do NATO. Naše bezpečnost posílí, řekl Stoltenberg ➡ https://t.co/ukdZ4KeWB7 pic.twitter.com/WvhxVom8KL
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) May 18, 2022
Švédsko a Finsko dnes učinily klíčový krok na cestě do Severoatlantické aliance. Zástupci obou zemí předali v Bruselu generálnímu tajemníkovi aliance Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do NATO. Šéf aliance jejich rozhodnutí přivítal a prohlásil, že skandinávské země posílí společnou bezpečnost spojenců.
Aby mohly oba státy řady třicetičlenné vojenské organizace rozšířit, musí nejprve přihlášku schválit zástupci všech stávajících členských zemí a poté ratifikovat jejich parlamenty. Většina členů NATO dává najevo, že hodlá toto rozšíření rychle podpořit, kriticky se k němu naopak staví turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Ruské síly se většinou soustředí na udržení pozic. Dál se snaží o postup v Donbasu a pokračují v palbě podél celé linie střetu u Doněcku, uvedl Kyjev.
Ruská vojska pokračují v palbě podél celé linie střetu v oblasti Doněcku na východě Ukrajiny. Na ostatních frontách zaměřují své úsilí na udržení dříve dosažených pozic, průzkum, ženijní zajištění, doplnění zásob a snahu zlepšit své taktické postavení. V dnešní ranní zprávě o vývoji bojů o tom informoval generální štáb ukrajinské armády.
Ruský agresor podle Kyjeva pokračuje v dělostřeleckém ostřelování ukrajinských vojenských pozic a civilní infrastruktury také v pohraničních osadách Černihivské a Sumské oblasti. U Charkova se ruské jednotky soustřeďují na snahu udržet obsazené pozice a zabránit dalšímu postupu ukrajinských jednotek.
V Mariupolu Rusové dál dělostřelectvem a letecky útočí na zbývající ukrajinské vojáky zablokované v ocelárnách Azovstal.
Jednotky čečenského vůdce Ramzana Kadyrova získaly kvůli svým aktivitám na sociálních sítích přezdívku "tiktokoví vojáci".
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Švédsko a Finsko společně podaly žádost o vstup do NATO. Příslušné dokumenty předaly v bruselském ústředí NATO ve středu. Turecký prezident Tayyip Erdoğan podmínil vstup obou zemí do aliance podnikáním kroků k řešení tureckých bezpečnostních obav.
- U Kyjeva v hromadném hrobě bylo nalezeno tělo českého občana. Podle policie Kyjevské oblasti jde o řidiče kamionu, který po začátku ruské invaze přijel na Ukrajinu, aby pomáhal jako dobrovolník.
- Přes 260 ukrajinských vojáků bylo evakuováno z obklíčených oceláren Azovstal. Kyjev usiluje o to, aby dostal do bezpečí i zbylé vojáky, kteří se v ocelárnách stále nachází.
- V Kyjevě po třech měsících obnovila činnost americká ambasáda.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle serveru The Kyiv Independent podepsal výnos, kterým zřizuje komisi, jež bude mít za úkol vyhodnotit škody způsobené Ukrajině ruskou vojenskou agresí. Úkolem orgánu bude rovněž zajistit kompenzace za škody způsobené ruskou armádou a nastavení opatření pro poválečnou obnovu země.
Rusko stupňuje své raketové a letecké útoky, protože se mu nedaří na bojišti. V noci na dnešek to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V příhraničních oblastech ukrajinské síly zaznamenávají ruské "sabotážní akce". Podle Zelenského Ukrajina nadále usiluje o to, aby dostala do bezpečí vojáky, již se nachází v ocelárnách Azovstal v Mariupolu, napsala agentura AP.
Zelenskyj zmínil ruské raketové a letecké útoky, které v posledních 24 hodinách zasáhly cíle ve Lvovské, Sumské, Černihivské či Luhanské oblasti. "Je to způsob, jak si ruská armáda kompenzuje řadu neúspěchů na východě a na jihu naší země," uvedl Zelenskyj. Podle něj tyto útoky nemají zásadní vojenský dopad. "Tyto útoky, jako mnohé další před tím, v zásadě nic nemění," dodal. Ukrajinská armáda však posílí svou protivzdušnou obranu.
Švédsko a Finsko dnes v centrále NATO v Bruselu požádají o přijetí do aliance. Obě skandinávské země, které dlouhá léta nejsou členy žádného vojenského uskupení, v posledních měsících svůj postoj změnily v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.
Pokud Ukrajina ze Západu dostane dostatek těžkých zbraní, dobude zpět okupovaná města, jako je Cherson, Mariupol nebo Melitopol, tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Ihor Žovkva.
Gubernátor Kurské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, v úterý večer podle agentury Interfax oznámil, že Ukrajinci ostřelovali cukrovar v pohraniční obci. "Pod minometnou palbu se dostal areál cukrovaru na okraji městečka Ťotkino. Palbu nepřítele umlčela odvetná opatření našich pohraničníků a vojáků," uvedl Roman Starovojt. Ostřelování si nevyžádalo žádné oběti či zraněné.
"V souvislosti s politickou situací je třeba počítat s dalšími DDoS útoky proti německým internetovým stránkám," upozorňuje Spolkový úřad pro ochranu ústavy, jak se civilní kontrarozvědka oficiálně jmenuje.
Německá civilní kontrarozvědka varuje firmy před útoky proruské hackerské skupiny Killnet, informuje na svém webu týdeník Der Spiegel. Hackeři podle rozvědky vedou kampaň proti internetových stránkám soukromých firem a výzkumných institucí.
Ruská ekonomika letos kvůli sankcím klesne o 7,8 procenta, odhaduje ruské ministerstvo hospodářství. Příští rok pokles zpomalí na 0,7 procenta.
Ruské úřady obvinily ukrajinskou stranu z ostřelování vsi v ruské Belgorodské oblasti, při kterém jeden člověk utrpěl zranění, píše TASS.
Nákladní divize německých drah DB Cargo se zapojila do pomoci s exportem ukrajinského obilí, které kvůli ruské invazi není možné vyvážet do světa přes černomořské přístavy. Dnes to oznámil německý ministr dopravy Volker Wissing. Nákladní vlaky umožní přepravu zemědělských produktů do přístavů v Severním moři a na Jadranu.
"DB Cargo se již podílí na zprovoznění železničního mostu, přes který bude moci v budoucnu proudit značné množství zemědělských produktů z Ukrajiny do severomořských a jadranských přístavů," řekl Wissing, který dnes jednal s evropskou komisařkou pro dopravu Adinou Valeanovou a americkým ministrem dopravy Petem Buttigiegem.
Šéf německé železniční společnosti Deutsche Bahn Richard Lutz uvedl, že tento drážní koncern již nyní na objednávku exportérů vyváží až tři vlaky ukrajinského obilí denně.
Téměř stovka bombových hrozeb, které v pondělí ochromily srbské hlavní město Bělehrad, je součástí zahraničního tlaku na Srbsko, které odmítlo přijmout protiruské sankce v souvislosti s válkou na Ukrajině. Podle agentury Reuters to dnes řekla srbská premiérka Ana Brnabićová.
Úřady v pondělí kvůli e-mailovým výhrůžkám evakuovaly téměř 100 základních škol, několik restaurací, nákupních center, mosty, zoologickou zahradu, letiště, železniční stanici a vodárenskou společnost. Kvůli policejní prohlídce pořadatelé odložili fotbalový zápas.
Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) přislíbil, že do konce jednání o přerozdělování uprchlíků mezi kraji nebude dělat ukvapené a unáhlené kroky, k nimž by patřilo uzavření pražského asistenčního centra ve Vysočanech. Po dnešním jednání vlády to novinářům řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). O přemisťování uprchlíků do regionů bude s hejtmany opět jednat ve čtvrtek.
Zelenskyj minulý týden v italské televizi kritizoval Macrona za to, že podle něj selhal v roli prostředníka v jednáních o ukončení ruské invaze na Ukrajinu. Tvrdil, že se Macron ve snaze najít způsob, jak by si ruský prezident Vladimir Putin mohl zachovat při vycouvání z konfliktu důstojnost, pokusil přimět Ukrajinu k ústupkům ohledně její územní celistvosti.
"Hovořili jsme také o obranné podpoře od Francie, o přípravě šestého balíčku sankcí (Evropské unie proti Rusku) či o možných cestách vývozu ukrajinské zemědělské produkce," uvedl Zelenskyj na Twitteru. Dodal, že s francouzským prezidentem věcně jednal také o ukrajinské žádosti o postavení kandidáta členství v Evropské unii.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že měl "dlouhý a obsažný" telefonický rozhovor se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem o vývoji války na Ukrajině, o možnosti záchrany ukrajinských vojáků z oceláren Azovstal v Mariupolu, o perspektivách rozhovorů s Ruskem a o dodávkách pohonných hmot, jejichž nedostatkem Ukrajina trpí i kvůli ruským náletům na sklady paliv a rafinerie.
EU nepoleví v dodávkách zbraní na Ukrajinu, kde jsou boje ve zlomové fázi, řekl Borrell. Unie podle něj také podpoří vstup Švédska a Finska do NATO.
Vláda odsouhlasila návrh na prodloužení nouzového stavu vyhlášeného kvůli vlně migrace z Ukrajiny o 30 dnů. Rozhodla tak na dnešním mimořádném zasedání. Žádost kabinetu posoudí sněmovna. Bez prodloužení by opatření skončilo 31. května.
Kabinet vyhlásil nouzový stav na 30 dnů od 4. března, sněmovna následně odsouhlasila jeho prodloužení do konce května. Vládní představitelé zdůrazňují, že na rozdíl od nouzového stavu během epidemie koronaviru tentokrát nijak neomezuje české občany. Rakušan dříve řekl, že prodloužení o 30 dnů má věcnou podstatu. Pomůže například s ubytováváním uprchlíků.
Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto podepsal žádost své země o vstup do NATO. Předtím dnes přihlášku do NATO podpořil finský parlament.
Česká armáda zveřejnila na sociálních sítích video, na jehož záběrech české bojové letouny Gripen zasahovaly proti trojici ruských letadel v Pobaltí.
Rakouský kancléř Karl Nehammer je podle premiéra Petra Fialy (ODS) připraven podpořit rozšíření kapacity Transalpinského ropovodu. Česko by tak mělo zajištěnou dostatečnou kapacitu pro případ, že by nemohlo využívat ropu z Ruska. Více v článku.
Ruské ministerstvo zahraničí poslalo Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, návrhy na vystoupení Ruska ze Světové obchodní organizace (WTO) a Světové zdravotnické organizace (WHO), napsal dnes na svém webu list Kommersant s odvoláním na místopředsedu sněmovny.
Ministerstvo poslalo dumě seznam dohod Ruska s mezinárodními organizacemi kvůli možnému vypovězení. Posuzovat se bude i odchod z WTO a WHO, uvedl místopředseda dumy Pjotr Tolstoj. Poslanci podle něj všechny návrhy posoudí společně se senátory.
Podle Tolstého je zapotřebí přehodnotit všechny dohody, které "nepřinášejí užitek, ale přímé škody". "Rusko již vystoupilo z Rady Evropy. Teď je na řadě odchod z WTO a WHO, které vůči naší zemi ignorovaly veškeré závazky," prohlásil.
Přes 50 tisíc uprchlíků z Ukrajiny si už v Česku našlo práci. Většinou obsadili místa, která byla dlouho volná. Více v článku.
Švédská premiérka Magdalena Anderssonová a finský prezident Sauli Niinistö ve čtvrtek zavítají do Bílého domu, aby s americkým prezidentem Joem Bidenem probrali snahu svých zemí vstoupit do NATO či podporu Ukrajiny. V prohlášení to dnes oznámila americká prezidentská kancelář. Švédská vláda už přihlášku do NATO podepsala, obdobný krok dnes schválil finský parlament.
"Prezident Biden ve čtvrtek v Bílém domě přivítá premiérku Magdalenu Anderssonovou ze Švédska a prezidenta Sauliho Niinistö z Finska. Lídři proberou švédskou a finskou přihlášku do NATO a evropskou bezpečnost, jakož i posílení našich blízkých partnerství napříč různými globálními otázkami a podporu pro Ukrajinu," píše se ve stručném komuniké Bílého domu. Avizované setkání přijde necelý týden po společném telefonátu tří lídrů.
Alianční letouny během minulého týdne vzlétly v Pobaltí pětkrát k ruským strojům. Na svém webu to v pravidelné zprávě uvedlo litevské ministerstvo obrany. Které ze strojů NATO se ostrých vzletů zúčastnily, zpráva neuvádí. V Litvě již téměř dva měsíce působí české gripeny, při hlídkování spolupracují s dalšími spojenci. Armáda ČR působení svých stíhacích letounů z bezpečnostních důvodů nekomentuje. Dnes ale zveřejnila video, ze kterého vyplývá, že čeští stíhači zasahovali u tří ruských letadel.
Litevské ministerstvo uvedlo, že od 9. do 15. května alianční stroje střežící pobaltský vzdušný prostor odstartovaly pětkrát k hranicím s Ruskem a Běloruskem, aby identifikovaly a doprovodily ruská letadla. Například 12. května vzlétly k letounu Il-20, který letěl z Kaliningradu do Ruska. Stroj neměl zapnutý letový odpovídač. O tři dny později zasahovaly u letounu Il-76, který neměl letový plán ani zapnutý odpovídač.
Finský parlament dnes drtivou většinou hlasů podpořil podání přihlášky do NATO, uvádějí tiskové agentury. Přihlášku do aliance už dříve dnes podepsala ministryně zahraničí Švédska Ann Lindeová. Obě skandinávské země byly léta neutrální, kvůli letošní ruské invazi na Ukrajinu ale během několika měsíců svůj postoj přehodnotily. Předseda finského parlamentu Matti Vanhanen oznámil, že návrh podat přihlášku do NATO podpořilo 188 poslanců, osm bylo proti, nikdo se nezdržel.
Ke vstupu Švédska i Finska do NATO má výhrady Turecko, drží podle něj ochrannou ruku nad skupinami, které Ankara považuje za teroristické.
Rusko se rozhodlo vyhostit dva pracovníky finského velvyslanectví v reakci na obdobný krok Finska, uvedlo dnes ruské ministerstvo zahraničí. Ministerstvo také informovalo, že finskému velvyslanci v zemi tlumočilo svůj nesouhlas s dřívějším vyhoštěním dvou ruských diplomatů z Finska a také s "konfrontačním" postojem Helsinek k Moskvě.
Rusko konkrétně nesouhlasí s finskými dodávkami zbraní na Ukrajinu, uvedlo ministerstvo v prohlášení. Helsinky obvinilo, že také kryjí zločiny, které údajně páchají "ukrajinští nacionalisté" na civilním obyvatelstvu na ukrajinském Donbasu a jinde na Ukrajině. Finsko v první třetině dubna oznámilo, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu vyhostí dva ruské diplomaty a dalšímu neprodlouží víza.
Raketový úder Rusů na vesnici Desna si ráno vyžádal osm mrtvých. Dalších nejméně 11 osob utrpělo zatím neupřesněná zranění.
Německý kancléř Olaf Scholz telefonicky hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o vojenské a humanitární situaci na Ukrajině. Informovala o tom podle agentury Reuters mluvčí německé vlády. Zelenskyj na Twitteru napsal, že tématem rozhovoru bylo i zvyšování tlaku na Rusko a zavádění dalších sankcí.
"Shodli se na tom, že diplomaticky vyjednané urovnání mezi Ukrajinou a Ruskem by vyžadovalo okamžité ukončení nepřátelských akcí ze strany Ruska a stažení ruských jednotek z Ukrajiny," uvedla mluvčí německé vlády. Scholz a Zelenskyj podle ní hovořili také o možnostech podpory Ukrajiny a dohodli se, že nadále zůstanou v těsném kontaktu.
"Měl jsem přínosné jednání se spolkovým kancléřem. Debatovali jsme o situaci na frontové linii, dalším tlaku na Rusko, zesilování sankcí a o vyhlídkách na mír," napsal ukrajinský prezident na Twitteru.
Held productive talks with @Bundeskanzler. Discussed the situation on the frontline, further pressure on Russia, sanctions increase, the prospects of peace. Appreciate 🇩🇪 support, including defensive one. We count on further 🇩🇪 assistance on 🇺🇦 path to full membership in the #EU
— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) May 17, 2022
Rusku již nesmí být dovoleno zneužívat energetickou závislost ostatních států, a Německo se proto od ruských energetických dodávek zcela odpoutá. Dnes to na tiskové konferenci v Berlíně s dánským ministrem zahraničí Jeppem Kofodem prohlásila šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková. Zdůraznila také, že Německo plně podporuje ukrajinský boj proti ruské invazi a také vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance.
"Rusko již nesmí nikdy zneužívat vůči jiným zemím jejich energetickou závislost. To platí pro celou Evropskou unii. Německo proto závislost na Rusku sníží na nulu. A ostatní státy postupují stejně," upozornila Baerbocková. Poznamenala, že škodlivost závislosti na Rusku byla očividná už v roce 2014, kdy Moskva anektovala ukrajinský poloostrov Krym a podpořila proruské povstání na Donbasu. "O to je nyní důležitější se od naší závislosti odpoutat," řekla ministryně.
České ministerstvo zahraničí je v kontaktu s rodinou Čecha, který přišel o život na Ukrajině. Jedná s ní o možné repatriaci. "Informovali jsme rodinu, jsme s ní v kontaktu a poskytujeme jí konzulární služby, které mohou být spojené s případnou repatriací. Po dohodě s rodinou ale žádné další detaily nemůžeme sdělovat," uvedla mluvčí ministerstva Lenka Do. Český zastupitelský úřad v Kyjevě případ podle ní řeší s policejními složkami na místě.
Americká ministryně financí Janet Yellenová vyzvala spojence USA, aby zesílili finanční podporu Ukrajině. Dosud ohlášená podpora podle ní není dostatečná pro krátkodobé potřeby země, která bojuje proti ruské invazi. Americká ministryně to podle agentury Reuters uvedla v proslovu určeném Bruselskému hospodářskému fóru.
"Finanční potřeby Ukrajiny jsou značné," řekla Yellenová a dodala, že vláda země nadále funguje díky vynalézavosti a statečnosti svých představitelů. "V měsících, než bude možné rychle vybrat daně, Ukrajina potřebuje rozpočtové zdroje na zaplacení vojáků, zaměstnanců a důchodců a také držet v chodu ekonomiku, která uspokojuje základní potřeby občanů," řekla Yellenová. "Krátkodobě se bude muset vrhnout na opravu a obnovu kriticky důležitých veřejných služeb," zdůraznila Yellenová. Ukrajina podle ní bude potřebovat "masivní podporu" obnovy o rozsahu srovnatelném s Marshallovým plánem pro Evropu po 2. světové válce.
Ruský prezident Vladimir Putin a náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov jsou podle britského deníku The Times zapojení do plánování postupu ruských vojsk na Ukrajině víc, než jim přísluší. Výjimkou není podle západních vojenských zdrojů jejich rozhodování o běžných a každodenních činnostech.
"Prezident Putin činí taktická rozhodnutí na nízké úrovni, o kterých by normálně rozhodoval důstojník, který má na starosti jen 700 ruských vojáků," píše The Times.
Podle listu jsou Putin a Gerasimov zapojení do taktického plánování, které se běžně očekává od plukovníků nebo generálů. Gerasimov šéfuje vojskům v hodnosti armádního generála.
Západní zdroje se také domnívají, že Putinův mikromanagement bojů může být důvodem vojenského neúspěchu Ruska na Donbase.
Deník The Times Putinovo zapojení do invaze srovnává se zakladatelem a šéfem americké firmy Amazon: "Jeff Bezos nedoručuje vaše balíky, dělá strategická rozhodnutí," poukazuje.
Ukrajinskou metropoli tento týden navštíví arcibiskup Paul Gallagher, který má ve Vatikánu funkci odpovídající ministrovi zahraničí. Do Kyjeva by měl dorazit ve středu a v pátek se tam má setkat se šéfem ukrajinské diplomacie Dmytrem Kulebou. Informovala o tom dnes agentura AP. Gallagherova cesta se měla uskutečnit už před Velikonocemi, ale arcibiskup tehdy onemocněl covidem-19.
Podle AP se Vatikán touto návštěvou snaží vyhovět ukrajinskému vedení a zároveň udržet otevřené dveře k dialogu s Ruskem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj či kyjevský starosta Vitalij Kličko totiž už před mnoha týdny pozvali k návštěvě Ukrajiny i papeže Františka. Ten zprvu uvedl, že tuto možnost zvažuje. Minulý měsíc ale řekl, že na Ukrajinu nepojede. "K čemu by bylo, kdyby papež jel do Kyjeva a válka by následující den pokračovala?" řekl tehdy argentinskému deníku La Nación.
NATO dávno počítá s Finskem a Švédskem při vojenském plánování postupu na Východ, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v reakci na odhodlání obou zemí vstoupit do aliance.
Jednání mezi Moskvou a Kyjevem ohledně vyřešení situace na Ukrajině nepokračují, uvedl podle agentury TASS náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko. Podle Ruděnka se tak děje vinou ukrajinské strany, Kyjev prý nereagoval na ruský návrh dohody.
"Rozhovory nepokračují. Ukrajina se z vyjednávacího procesu fakticky stáhla," reagoval dnes Ruděnko na otázku novinářů ruské agentury. O pauze v ukrajinsko-ruských jednáních o ukončení války na Ukrajině psala média již dříve. Deník Ukrajinska pravda také začátkem května oznámil, že poklesly vyhlídky na setkání prezidentů obou zemí.
Švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová dnes podepsala žádost své země o vstup do Severoatlantické aliance. Dokument má být předán spolu s obdobnou finskou žádostí do ústředí NATO v Bruselu tento týden. Informoval o tom deník The Local.
V ČR vzrostla podpora rozvoje jaderné energetiky i obnovitelných zdrojů. V aktuálním průzkumu agentury IBRS, do nějž se zapojilo 500 Čechů, se pro rozvoj jaderné energetiky vyslovilo 68 procent z nich. Je to druhý nejlepší výsledek od roku 1994. Vyšší podporu jádra ovlivnila i válka na Ukrajině. Téměř polovina respondentů se ale také bojí, že kvůli válce na Ukrajině může být poškozená i jaderná elektrárna mimo území Ukrajiny. O výsledcích průzkumu informoval ČTK mluvčí Jaderné elektrárny Temelín Marek Sviták.
"Hlavní roli v podpoře jádra nyní hraje energetická soběstačnost. Zatímco na podzim 2021 byl růst podpory jádra posilován hlavně situací kolem krachujících dodavatelů a růstem cen energií, na jaře 2022 se do růstu podpory jádra promítá navíc i obava o energetickou soběstačnost, která souvisí s válečným konfliktem na Ukrajině," uvedl v tiskové zprávě jednatel agentury IBRS Miloš Rybáček.
Stoupla i podpora obnovitelných zdrojů. Téměř polovina populace (46 procent) podporuje rozvoj jaderné energetiky i rozvoj obnovitelných zdrojů, což je od podzimu mírný nárůst. "Kvůli hrozbě, že Rusko přestane dodávat fosilní paliva, výrazně posílil názor, že budoucnost energetiky v České republice je především v koexistenci jádra a obnovitelných zdrojů," doplnil Rybáček. S tím, že stát podporuje jadernou energetiku, souhlasilo 82 procent respondentů.
Přes 250 obránců Azovstalu v Mariupolu se vzdalo, uvedli podle TASS proruští separatisté poté, co bylo v pondělí z místa evakuováno přes 260 vojáků.
"Dohromady se vzdalo 256 ukrajinských bojovníků. Raněných mezi nimi bylo 51," citovala ruská agentura dnešní prohlášení štábu územní obrany samozvané Doněcké lidové republiky.
Brno naváže partnerství s ukrajinským městem Užhorod v Zakarpatské oblastí. Pošle mu materiální pomoc za půl milionu korun. Schválili to dnes zastupitelé. Brno už má z minulosti partnerství s Charkovem. Letos po vojenském vpádu Ruska na Ukrajinu navázalo partnerství i se Lvovem.
Skupiny PPF a Home Credit podepsaly dohodu se skupinou individuálních investorů v čele s Ivanem Tyryškinem o prodeji svých bankovních aktiv v Rusku, včetně dceřiných společností. Znamená to odchod skupiny Home Credit z Ruska. Více v článku.
Je nepravděpodobné, že by se situace ruských vojsk v následujících 30 dnech dramaticky zlepšila, uvádí v denním přehledu z invaze britské ministerstvo obrany.
V hromadném hrobě u Kyjeva se podle policie našlo tělo Čecha, potvrzují to doklady ➡ https://t.co/u1Ml3mrKe8 pic.twitter.com/yD34UC2kTp
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) May 17, 2022
Evropská komise (EK) se chystá představit plán na obnovu Ukrajiny, jehož součástí má být i balík finanční pomoci včetně výhodných půjček. Komise chce také dál zkoumat možnost, zda by se dal na nápravu válečných škod využít majetek zabavený v rámci sankcí ruským a běloruským oligarchům. Napsaly o tom agentura Reuters a deník The Guardian. Návrh EK představí ve středu, o konkrétní výši finanční pomoci zatím není jasno.
Ukrajina podle vyjádření svých představitelů potřebuje na základní provoz státu v příštích třech měsících 15 miliard eur (371 miliard korun). Pokrýt jimi hodlá jak platy či důchody, tak i výdaje vyvolané ruskou agresí. EU proto zvažovala, že si v zájmu finanční pomoci Ukrajině vezme další společnou půjčku na finančních trzích v objemu deseti miliard eur (247 miliard korun). Dalších pět miliard eur by podle představ Bruselu měly zemi devastované ruskou invazí poskytnout Spojené státy, které už tuto částku přislíbily.
V západoukrajinském městě Lvov byla v noci na dnešek slyšet série explozí. Informovaly o tom agentury Reuters a stanice CNN. Oběti ani zranění z místa hlášeny nejsou, sdělil gubernátor Lvovské oblasti Maksym Kozyckyj. Gubernátor podle CNN původně uvedl, že ruské invazní jednotky raketovými údery cílily na ukrajinskou vojenskou základnu nedaleko polských hranic v Javorivu, o několik hodin později ale sdělil, že cílem byl objekt Lvovských drah, místní pobočky národního vlakového dopravce, v Javorivském okrese.
"Ani jedna raketa nedopadla ve Lvově. Dobrá práce sil protivzdušné obrany. Z toho důvodu nevíme, zda bylo naše město tentokrát cílem, nebo ne," napsal starosta.
Velitel vojenské správy Černihivské oblasti Vjačeslav Čaus na sociální síti Telegram informoval o ranním raketovém útoku nepřítele na obec Desna. "Předběžně máme mrtvé a mnoho raněných," sdělil. Přesné počty nemohl uvést, zatím na místě pracují záchranáři.
Přístup maďarské vlády, která se rozhodla nepodpořit jakékoli sankce mířící na ruský energetický export, považuje ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) za nepřijatelný.
Ruský agresor pokračuje v útocích v operační zóně na východě Ukrajiny, zejména v oblasti Doněcku. V okolí Severodoněcku u obce Syrotyne ale utrpěl ztráty a stáhl se. V dnešní ranní svodce bojových událostí o tom informoval generální štáb ukrajinské armády. Podle představitele černihivských úřadů si ráno raketový úder Rusů na vesnici Desna vyžádal mrtvé a zraněné.
V ranní zprávě, kterou citoval list Ukrajinska pravda, generální štáb rovněž uvedl, že letectvo nepřítele ve východní operační zóně útočilo na vojenskou, ale také civilní infrastrukturu. Letecké údery rovněž mířily na průmyslové objekty hluboko na ukrajinském území.
Česko v pondělí vydalo Ukrajincům 2000 speciálních víz, o 800 méně než minulý týden. Za necelé tři měsíce od počátku války dostalo víza 345 tisíc lidí.
Skupiny PPF a Home Credit podepsaly dohodu se skupinou individuálních investorů v čele s Ivanem Tyryškinem o prodeji svých bankovních aktiv v Rusku, včetně dceřiných společností. Znamená to odchod skupiny Home Credit z ruského trhu. PPF a Home Credit to dnes oznámily v tiskové zprávě. Cenu transakce nezveřejnily.
Ruské síly podle Kyjeva pokračují v útocích na východě Ukrajiny, zejména v oblasti Doněcku, ale na několika místech utrpěly ztráty a ustoupily.
Do Česka přijelo vlaky v první polovině května zhruba 15 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, naopak kolem 13 500 jich vlaky ze země odcestovalo, sdělil ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
České ministerstvo zahraniční ví o případu Čecha, který zemřel na Ukrajině, a je v kontaktu s jeho rodinou. Podrobnosti zatím nechce sdělovat.
Poblíž pohřebiště, kde byl nalezen i český občan, byla objevena část granátu F-1, který na místě podle ukrajinské policie zanechali okupanti. Policisté u obce Rakivka našli také tělo dalšího zastřeleného místního. Obětí okupantů se stal bývalý operativec policie, který byl v důchodu. Píše to web Ukrajinská pravda.
"Dvě osoby byly zabity střelou do hlavy, jedna osoba do žaludku," řekl webu Ukrajinská pravda náčelník policie Kyjevské oblasti Andrej Nebitov ke třem tělům nalezeným v hromadném hrobě, mezi nimi má být i český občan.
Hroby byly podle webu nalezeny na obou stranách silničního okruhu u Makarova, kde byly během bojů umístěny ruské pozice. Mrtvé okupanti stříleli do různých částí těla.
Tělo českého občana bylo nalezeno u Kyjeva v hromadném hrobě. Na Ukrajinu český řidič kamionu přijel po začátku ruské invaze, aby tam pomáhal jako dobrovolník, uvedla na sociálních sítích policie Kyjevské oblasti.
V hrobě u města Makariv, v němž byly objeveny ostatky občana České republiky, byla ještě dvě další těla. Na místě se našly české doklady. Místní policie uvedla, že devětačtyřicetiletý Čech se přestal blízkým ozývat 3. března. Dvě další těla se úřadům zatím nepodařilo identifikovat, byla ale v civilním oblečení.
Souhrn nejdůležitějších událostí posledních hodin:
- U Kyjeva v hromadném hrobě bylo nalezeno tělo českého občana. Na místě se našly české doklady.
- Obléhání továrny Azovstal v Mariupolu zřejmě skončilo.
- Přes 260 ukrajinských vojáků bylo z obklíčených oceláren Azovstal evakuováno, oznámil Kyjev. Někteří vojáci ale v areálu zřejmě zůstávají dál.
- Ve Lvově byla v noci na úterý slyšet série explozí. Podle gubernátora Lvovské oblasti ruské údery cílily na ukrajinskou vojenskou základnu nedaleko polských hranic v Javorivu.
- Ruská armáda ztratila nejméně 400 vojáků, když se snažila překročit řeku Doněc v Luhansku.
- Země Evropské unie se stále neshodly na nových sankcích proti Rusku, jejichž přijetí stále brání nejednota kolem embarga na dovoz ruské ropy.
Krátce po náměstkyni šéfa resortu obrany se k situaci v Azovstalu vyjádřil prezident Zelenskyj, jenž rovněž naznačil, že v Azovstalu zůstávají obránci.
"Díky akcím ukrajinské armády - ozbrojeným silám Ukrajiny, tajné služby, vyjednávacího týmu, Mezinárodního výboru Červeného kříže a OSN doufáme, že se nám podaří zachránit životy našich mužů," uvedl Zelenskyj podle CNN. Vyjednání jejich návratu podle něj vyžaduje citlivost a čas.
"Tím, že drželi pozice u Azovstalu, nedovolili nepříteli v přesunu až 17 praporových taktických skupin (kolem 20 000 lidí) na jiné směry. Narušili tím realizaci plánu na rychlé dobytí Záporoží, dosažení administrativní hranice Doněcké a Záporožské oblasti a vytvoření podmínek pro obklíčení sil OOS," dodal štáb s odkazem na ukrajinské síly zapojené do operace na východě země (OOS).
Ukrajinští vojáci v Mariupolu splnili svou bojovou misi, uvedl v noci na dnešek generální štáb ukrajinských ozbrojených sil.
Někteří vojáci však v areálu zřejmě zůstávají. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že doufá v záchranu ukrajinských obránců z Azovstalu.
"Vrchní vojenské velení nařídilo velitelům jednotek umístěných v Azovstalu, aby chránili životy personálu. Operace na záchranu ukrajinských obránců zablokovaných uvnitř závodu pokračuje," oznámil generální štáb ukrajinské armády podle agentury Unian a bojovníky označil za "hrdiny naší doby".
Gubernátor Lvovské oblasti Maksym Kozyckyj podle CNN uvedl, že ruské invazní jednotky raketovými údery cílily na ukrajinskou vojenskou základnu nedaleko polských hranic v Javorivu. Na Telegramu poděkoval za práci protivzdušné obraně.
V západoukrajinském městě Lvov byla v noci na úterý slyšet série explozí. Informovaly o tom agentury Reuters a stanice CNN. Zatím nejsou informace o případných obětech.
Podle některých zpráv bylo slyšet v rychlém sledu po sobě osm až deset výbuchů, popsala agentura Reuters.
Krátce před explozemi se městem rozezněly varovné sirény, píše CNN, podle níž výbuchy zahřměly městem asi 45 minut po půlnoci místního času, tedy asi 15 minut před půlnocí SELČ.
⚡️⚡️ #Ukrainian media reported that #Lviv was attacked by the largest missile strike since the beginning of the war. pic.twitter.com/Yx5BzdvJTK
— NEXTA (@nexta_tv) May 16, 2022
Německý kancléř Olaf Scholz nečeká rychlé ukončení války na Ukrajině, která se brání ruské invazi. V pondělí večer to prohlásil v pořadu Direkt v televizi RTL. Řekl, že Německo bude nadále poskytovat Ukrajině zbraně, ale nedovolí, aby byly do konfliktu vtaženy země Severoatlantické aliance.
"Zatím bohužel nelze pozorovat, že by konflikt mohl brzy skončit," řekl Scholz. Kancléř se dokonce i po pátečním telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem obává, že konflikt by se mohl ještě více vyhrotit.
Všichni evakuovaní budou vyměněni, uvedla nyní Maljarová.
Podle nočního vyjádření Maljarové pokračuje mise na záchranu zbývajících ukrajinských obránců v metalurgickém komplexu, který představuje poslední baštu ukrajinského odporu ve strategicky důležitém přístavním městě na jihovýchodě Ukrajiny, které je nyní pod kontrolou ruských invazních sil.
Přes 260 ukrajinských vojáků, včetně 53 zraněných, bylo evakuováno z obklíčených oceláren Azovstal v Mariupolu, oznámila náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová podle světových agentur.
Pět desítek raněných podle ní zamířilo do města Novoazovsk na území proruské separatistické Doněcké lidové republiky, kde budou ošetřeni.
Dalších 211 evakuovaných podle ní bylo převezeno humanitárním koridorem do Olenivky, která se podle stanice CNN nachází pod kontrolou ruských sil.
Agentura Reuters zveřejnila před chvílí fotografie z odvozu ukrajinských obránců Azovstalu ruskými autobusy.
Ukrajinští bojovníci evakuovaní z továrny Azovstal přijeli pozdě večer do Novoazovsku, uvádí agentura Reuters s odvoláním na očitého svědka. Podle něj některé vynesli z autobusu na nosítkách. Novoazovsk je pod kontrolou proruských separartistů, kteří drží v moci části východní Ukrajiny od roku 2014.
Ukrainian troops reportedly leaving the Azovstal by Russian busses now.
— Illia Ponomarenko 🇺🇦 (@IAPonomarenko) May 16, 2022
By @Reuters pic.twitter.com/3r0G4uubTS
Oznámení, že posádka plní rozkazy k záchraně životů vojáků, je zjevný náznak toho, že se dlouhé obléhání blíží ke konci, poznamenala agentura Reuters. Prokopenko v doprovodném videu neupřesnil, co přesně ukrajinští obránci podnikají. Video se na sociálních sítích objevilo několik hodin poté, co Moskva prohlásila, že Rusko souhlasilo s evakuací zraněných ukrajinských vojáků do zdravotnických zařízení ve městě Novoazovsk, které okupují ruské síly.
Kyjev údajnou dohodu o evakuačním koridoru nekomentoval a informace o dění na místě není možné ověřit z nezávislých zdrojů.
Ruská armáda ztratila nejméně 400 členů servisního týmu, když se snažila překročit řeku Doněc v Luhansku. Podle deníku New York Times, který cituje data z Ústavu pro studium války, je to jedna z nejkrvavějších bitev celé války na Ukrajině.
‼️ #Russian army lost more than 400 servicemen while trying to cross the Siverskyi #Donets River in #Luhansk region — NYT, citing data from the Institute for Study of War.
— NEXTA (@nexta_tv) May 16, 2022
NYT notes that this was one of the bloodiest battle of the entire war in #Ukraine.https://t.co/LkGodNZVM9
Velitel pluku Azov Denys Prokopenko na sociální síti Telegram zveřenil video, ve kterém žádá o záchranu životů svých podřízených, napsala Ukrajinská pravda. "Obránci Mariupolu splnili rozkaz bez ohledu na všechny překážky, 82 dní na sebe poutali přesilu nepřítele a umožnili tak ukrajinské armádě přeskupit se, vycvičit více posádky a získat velké množství zbraní z partnerských zemí," uvedl.
Nejdelší a nejkrvavější bitva na Ukrajině je u konce, napsala agentura Reuters. Podle jejích informací skončilo obléhání továrny Azovstal v Mariupolu, kterou bránili ukrajinští vojáci. Asi deset autobusů je odvezlo, ale skutečný počet lidí uvnitř se nedá odhadnout. Dosud agentury uváděly, že uvnitř továrny bylo asi 600 ukrajinských vojáků.
Země Evropské unie se stále neshodly na nových sankcích proti Rusku, jejichž přijetí stále brání nejednota kolem embarga na dovoz ruské ropy. Po dnešním jednání ministrů zahraničí členských zemí to novinářům řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Zástupci vlád sedmadvacítky podle něj naopak jednotně podpořili poskytnutí dalších 500 milionů eur (12,5 miliardy Kč) na nákup zbraní pro Ukrajinu. Její ministr Dmytro Kuleba při jednání opět vyzval kolegy z unijních zemí k co nejrychlejšímu přijetí embarga, které má režim ruského prezidenta Vladimira Putina připravit o významnou část peněz k financování války. Většina zemí včetně Česka sankce podporuje, proti embargu je Maďarsko.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová podporuje vstup Finska a Švédska do NATO. Řekla to dnes v Brně při debatě, která je součástí doprovodného programu festivalu Divadelní svět Brno. Sama si ani nechce představit, že by Slovensko nebylo součástí NATO nebo Evropské unie. Podle ní je členství v alianci odstrašujícím elementem pro Rusko. Obě země projevily zájem o vstup do NATO. Turecko ale avizovalo, že rozšíření neschválí kvůli tomu, že obě země podporují organizace, které Turecko považuje za teroristické. Přijetí nových zemí musí schválit ale všichni členové.
O Finsko, Švédsko, ani Severoatlantickou alianci tolik nejde. Turecký prezident hraje v první řadě o své postavení doma, píše v komentáři pro Aktuálně.cz historik Erik Siegl.
Ukrajinský soud zabavil majetek ruského miliardáře Michaila Fridmana v hodnotě 12,4 miliardy hřiven (téměř deset miliard Kč). Jak uvedla ukrajinská žalobkyně Iryna Venediktová, jde o cenné papíry kyperských společností, které byly drženy na Ukrajině.
Fridman patří mezi nejbohatší občany Ruska. Pod kontrolou má soukromou investiční firmu LetterOne a je zakladatelem největší ruské soukromé banky Alfa Bank. Evropská unie na něj uvalila sankce po ruské invazi na Ukrajinu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podle Reuters řekl, že neschválí vstup Švédska a Finska do NATO. Uvedl také, že se švédská a finská delegace nemusí obtěžovat cestou do Turecka.
Plány na přijetí Finska a Švédska do NATO nejsou problém, prohlásil dnes podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin. Rusko by muselo reagovat, pokud by Severoatlantická aliance chtěla do těchto zemí rozšiřovat vojenskou infrastrukturu, upozornil.
Dosavadní informaci, že to problém je, ČTK opravila s odkazem na chybný překlad agentury Reuters.
Nejméně deset civilistů bylo v pondělí zabito ruským ostřelováním města Severodoněck na východě Ukrajiny, uvedl regionální guvernér Serhij Hajdaj.
Hajdaj, guvernér Luhanské oblasti, již dříve v pondělí řekl, že těžké ostřelování způsobilo požáry v obytných oblastech.
Ukrajinský soud zabavil majetek ruského miliardáře Michaila Fridmana v hodnotě 12,4 miliardy hřiven (420 milionů dolarů), uvedla v pondělí ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktová. Píše to Reuters.
Představitelé Švédska a Finska plánují "brzy" odcestovat do Turecka na jednání, kde se budou zabývat námitkami Ankary proti členství obou severských zemí v NATO, uvedla podle Reuters tisková agentura TT s odvoláním na švédské ministerstvo zahraničí.
Česká republika chce se státy paralelně vyšetřujícími možné válečné zločiny na Ukrajině koordinovat shromažďování důkazů, které má být základem pro případné sestavení obžaloby. Novinářům to dnes řekl český ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který spolu s nejvyšší státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou jednal se šéfem Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu. Podle Bradáčové nelze vyloučit, že kvůli činům spáchaným při ruské invazi v budoucnu vznikne specializovaný tribunál.
Na české úrovni prozatím zajišťuje vyšetřování Národní centrála proti organizovanému zločinu. Mimo jiné shromažďuje svědectví uprchlíků, kteří kvůli ruské invazi utekli na české území. Podobná vyšetřování provádí například Polsko, pobaltské země či Británie.
V Mariupolu začala podle ruského ministerstva obrany evakuace raněných ukrajinských vojáků z obléhaných oceláren Azovstal, uvádí ruské státní tiskové agentury. Plánem je podle Moskvy přepravit raněné na východ do zdravotnických zařízení ve městě Novoazovsk, které okupují ruské síly. Kyjev údajnou dohodu o evakuačním koridoru ihned nekomentoval.
"Aktuálně je v platnosti režim klidu (zbraní) a je otevřený humanitární koridor, kterým jsou ranění ukrajinští vojáci přepravovaní do zdravotnických zařízení v Novoazovsku," citovala z komuniké ruského ministerstva obrany agentura AFP.
Francie plně podporuje rozhodnutí Švédska vstoupit do NATO. Stejně se vyjádřilo Dánsko. Slíbilo - podobně jako Norsko - i podporu při napadení.
Situaci na hlavním nádraží v Praze, kde i po otevření stanového městečka pro romské uprchlíky v Troji zůstávají stovky lidí, lze podle vicepremiéra Víta Rakušana (STAN) vyřešit pouze systémově, nikoli ze dne na den. Rakušan v pondělí sdělil, že zastavit jejich hlavní motivaci pro příjezd by měla změna vyplácení dávky na naturální podobu. Peněžní pomoc pro uprchlíky nyní činí pět tisíc korun. Změnu by podle něj mohla vláda projednat ve středu.
Švédsko se rozhodlo oficiálně požádat o členství v Severoatlantické alianci. Ve Stockholmu to oznámila premiérka Magdalena Anderssonová, která věří, že proces přijetí nebude trvat déle než rok. Agentura AP poznamenává, že jde o historickou změnu. Švédsko si léta zakládalo na neutralitě, kvůli letošní ruské invazi na Ukrajinu ale během pár měsíců přehodnotilo svůj postoj. Do NATO ze stejného důvodu směřuje i sousední Finsko.
Dobrovolníci před vybombardovanou budovou oblastní správy v Charkově sázejí květiny v ukrajinských barvách. Ruské vojáky z okolí druhého největšího města země vytlačili v posledních dnech ukrajinští obránci.
Kharkiv these days. Volunteers and city workers plant pansies in front of the administration building destroyed by Russian Kalibrs. Ukrainian tanks pass by. pic.twitter.com/dtH84vR5Zz
— Maria Avdeeva (@maria_avdv) May 16, 2022
Plány na přijetí Finska a Švédska do NATO jsou problém, prohlásil podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin. Rusko by muselo reagovat, pokud by Severoatlantická aliance chtěla do těchto zemí rozšiřovat vojenskou infrastrukturu, upozornil.
Řekl rovněž, že Rusko nemá se Švédskem ani Finskem potíže a že rozšíření aliance je zájmem Spojených států.
Podívejte se na aktuální mapu bojů na Donbase.
Parlamenty v Helsinkách a Stockholmu zahájily diskuse o začlenění Finska a Švédska do Severoatlantické aliance. Předpokládá se, že zákonodárné sbory obou zemí, které přehodnocují svou dlouholetou neutralitu v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, podání žádosti o vstup do NATO schválí.
Pro členství v alianci se v minulých dnech vyjádřili finský prezident Sauli Niinistö i premiérka Sanna Marinová. V neděli oznámila svou podporu vstupu do NATO také švédská vládnoucí sociálně demokratická strana, která byla dlouho proti. Nyní je tedy ve švédském parlamentu pro vstup do aliance šest z osmi parlamentních stran a teoreticky by tento historický krok mohlo podpořit 304 z celkových 349 poslanců Riksdagu, napsala agentura AFP.
Vybudování stanového městečka v pražské Troji nevyřešilo nevyhovující situaci na hlavním nádraží. Z nádraží do stanového tábora odešlo podle Organizace na pomoc uprchlíkům a iniciativy Hlavák 17 lidí. Na nádraží tak podle nich nadále zůstávají stovky lidí, kteří často nemají nárok na dočasnou ochranu nebo s nimi řízení o udělení ochrany ani nebylo zahájeno.
Oleh Psiuk, frontman ukrajinské skupiny Kalush Orchestra, která se stala vítězem letošního ročníku mezinárodní písňové soutěže Eurovize, se vrací na Ukrajinu. Podle webu Ukrajinska pravda bude bojovat proti Rusům.
Oleh Psiuk, the frontman of Eurovision winner Kalush Orchestra, returns from Italy to the frontline to defend Ukraine in the ongoing war against Russia. pic.twitter.com/j7BVH7MfhH
— Ukrainska Pravda in English (@pravda_eng) May 16, 2022
Ruská sabotážní a průzkumná skupina se dnes ráno snažila proniknout do Sumské oblasti na Ukrajině, informovala podle agentury Ukrinform ukrajinská pohraniční stráž. Dodala, že se jí podařilo přinutit ruské vojáky k ústupu zpět za hranici.
Ruští ozbrojenci podle pohraniční stráže zahájili střelbu z minometů, raketometů a kulometů a po krytím této palby se na ukrajinské území snažila proniknout ruská průzkumná skupina.
Ukrajinský generální štáb na Facebooku napsal, že při nedělních bojích zemřelo dalších 300 ruských vojáků, čímž se celkový počet padlých na ruské straně dostal na 27 700. Rusko nicméně uvádí výrazně nižší počty, tvrzení obou stran nelze nezávisle ověřit.
Vladimir Putin na počátku tisíciletí převzal odkaz postsovětského Ruska a po dvacet let ho úspěšně posiloval. Teď během dvou měsíců vše ztratil, píše David Klimeš.
V Bruselu jednají ministři zahraničí členských zemí Evropské unie o šestém balíku sankcí proti Rusku po jeho agresi vůči Ukrajině. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell při příchodu na jednání uvedl, že dohoda o zákazu dovozu ruské ropy dnes nejspíš uzavřena nebude. Na vině je podle něj "silná pozice některých států".
Proti embargu se staví Maďarsko, které není spokojeno s Evropskou komisí navrženými výjimkami. Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis prohlásil, že jeden člen dělá z ostatních rukojmí, informovala agentura Reuters.
Případný vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance by byl vážnou chybou, se kterou by se Rusko jen tak nesmířilo, řekl podle agentury Interfax náměstek ruského ministerstva zahraničí Sergej Rjabkov. Švédská vládní sociálně demokratická strana v neděli podpořila vstup země do NATO, již dříve se podobným způsobem vyjádřila i finská vláda. Obě severské země se k historickému kroku rozhodly po ruské invazi na Ukrajinu.
"Neměli by si dělat iluze, že se s tím jednoduše smíříme," poznamenal Rjabkov. "Je to další vážná chyba s dalekosáhlými důsledky," dodal. Moskvě je podle Rjabkova jasné, že Stockholm a Helsinky svým rozhodnutím bezpečnost neposílí.
"Obecná úroveň vojenského napětí vzroste, předvídatelnost v této sféře se sníží. Je škoda, že zdravý rozum padá za oběť nějakému zdánlivému ujednání ohledně toho, co by se za této stále se vyvíjející situace mělo dělat," řekl.
Souhrn nejdůležitějších událostí posledních hodin:
- Jedna z jednotek ukrajinské domobrany vytlačila ruské síly u Charkova až za hranice země.
- Britské ministerstvo obrany informovalo, že Bělorusko přesouvá k ukrajinské hranici své speciální jednotky.
- Po Finsku podá přihlášku do NATO také Švédsko.
- Stanové městečko v pražské Troji je téměř plné. Během víkendu tam nalezlo azyl 142 ukrajinských uprchlíků včetně několika rodin. Kapacita městečka je 150 lůžek.
- Podle britského vojenského zpravodajství je nepravděpodobné, že by Rusko v příštích 30 dnech výrazně urychlilo svůj postup na Ukrajině.
- Na západní ukrajinské hranici je v posledních dnech více lidí, kteří do země přijíždějí než těch, kdo odjíždějí.
- Ruské autobusy večer odvezly neznámý počet ukrajinských obránců továrny Azovstal v Mariupolu do nemocnice v Novoazovsku, která je pod ruskou kontrolou.
Britské ministerstvo obrany nabízí pravidelný souhrn situace na ukrajinském bojišti:
"Pane prezidente, jsme na hranicích." Ukrajinská jednotka vytlačila Rusy od Charkova ➡ https://t.co/6I15Bzv85w pic.twitter.com/ARTjwPqeE6
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) May 16, 2022
Záběry jednotky ukrajinské domobrany, která ruské okupanty vytlačila až za hranici.
“Mr. President, we reached Ukraine’s state border with the enemy state. Mr. President, we made it!”
— olexander scherba🇺🇦 (@olex_scherba) May 15, 2022
Glory to #Ukraine! Glory to Heroes!#StandWithUkraine️ #UkraineWillWin #RussiaUkraineWar
pic.twitter.com/kdD6kD1w3x
Ruské jednotky nyní své hlavní úsilí soustředí v Doněcké oblasti, kde se dělostřelbou a leteckými útoky snaží zničit ukrajinské opevněné obranné pozice, uvedl v dnešní ranní zprávě ukrajinský generální štáb. Pokračuje také těžké ostřelování mariupolských oceláren Azovstal s cílem způsobit co největší ztráty uvězněným obráncům závodu, uvádí Kyjev.
U Avdijivky, severně od Doněcku, se Rusové kvůli ztrátám stáhli na dříve obsazené pozice. Shromažďují své jednotky u Izjumu a připravují tam pokus o další ofenzivu.
V neděli Česko vydalo uprchlíkům z Ukrajiny 937 víz. Od začátku války získalo víza 343 215 lidí.
Čísla za včerejší den 👇 pic.twitter.com/pa2mauXyUn
— Ministerstvo vnitra (@vnitro) May 16, 2022
V neděli jednotky ukrajinské protivzdušné obrany sestřelily jedenáct vzdušných cílů, z toho dva vrtulníky Ka-52 a Mi-18, sedm bezpilotních letounů a dvě raketové střely, uvádí generální štáb.
V Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajinci podle něj odrazili celkem 17 útoků a zničili tři ruské tanky.
U Avdijivky, severně od Doněcku, se Rusové kvůli ztrátám stáhli na dříve obsazené pozice. Shromažďují své jednotky u Izjumu a připravují tam pokus o další ofenzivu.
Pokračuje také těžké ostřelování mariupolských oceláren Azovstal s cílem způsobit co největší ztráty uvězněným obráncům závodu, uvádí Kyjev.
Ruské jednotky soustředily hlavní úsilí k Doněcku; oblast ostřelují a útočí na ni letadly, uvedl v ranní zprávě ukrajinský generální štáb.
Souhrn nejdůležitějších událostí posledních hodin:
- Po Finsku podá přihlášku do NATO také Švédsko. Oficiální žádost by Švédsko podle premiérky Magdaleny Anderssonové mělo podat během několika dní.
- Jedna z jednotek ukrajinské domobrany v Charkovské oblasti vytlačila ruské síly z ukrajinského území a dosáhla státní hranice s Ruskem, oznámil na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na ministerstvo obrany.
- Stanové městečko v pražské Troji je téměř plné. Během víkendu tam nalezlo azyl 142 ukrajinských uprchlíků včetně několika rodin. Kapacita městečka je 150 lůžek.
- Podle britského vojenského zpravodajství je nepravděpodobné, že by Rusko v příštích 30 dnech výrazně urychlilo svůj postup na Ukrajině.
- Na západní ukrajinské hranici je v posledních dnech více lidí, kteří do země přijíždějí, než těch, kdo odjíždějí.
- V Česku je podle odhadu přes 200 000 uprchlíků z Ukrajiny, řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Nové sankce proti Rusku, na nichž se Evropská unie zatím nedokázala shodnout kvůli maďarskému nesouhlasu s ropným embargem, budou hlavním tématem dnešního jednání ministrů zahraničí členských zemí EU.
Zástupci vlád budou hovořit také o tom, jak dále vojensky či finančně podpořit Kyjev při pokračující ruské ofenzivě na východě a jihu země. Podrobnosti o současné situaci a dalších potřebách Ukrajiny jim sdělí jejich ukrajinský kolega Dmytro Kuleba.
Jedna z jednotek ukrajinské domobrany v Charkovské oblasti vytlačila ruské síly z ukrajinského území a dosáhla státní hranice s Ruskem, oznámil na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na ministerstvo obrany. U Charkova ukrajinské jednotky před několika dny přešly do protiútoku a osvobodily řadu obcí.
"Hlásím, že 227. prapor 127. brigády sil územní obrany dosáhl hranice, na demarkační linii ze zemí-okupantů. Došli jsme sem, pane prezidente, jsme tu, jsme na hranicích," hlásí v natočeném videu jeden z vojáků ukrajinskému prezidentovi Volodomyru Zelenskému.
Deník poznamenal, že voják zřejmě omylem uvádí, že video bylo natočeno 15. dubna, a ne května.
“Mr. President, we reached Ukraine’s state border with the enemy state. Mr. President, we made it!”
— olexander scherba🇺🇦 (@olex_scherba) May 15, 2022
Glory to #Ukraine! Glory to Heroes!#StandWithUkraine️ #UkraineWillWin #RussiaUkraineWar
pic.twitter.com/kdD6kD1w3x
Západní sankce zablokovaly prakticky veškerý běloruský vývoz do Evropské unie a Severní Ameriky. Roční ztráty tím způsobené dosahují 16 až 18 miliard dolarů (asi 380-428 miliard Kč), uvedl běloruský premiér Raman Haloučanka v televizním rozhovoru podle státní agentury BelTA.
Západ uvalil sankce proti Bělorusku za jeho podíl na ruské invazi na Ukrajinu. Té se běloruské vojsko přímo nezúčastní, nicméně Minsk poskytl běloruské území ruským silám k útoku na sousední zemi.
Po Finsku podá přihlášku do NATO také Švédsko. Oficiální žádost by Švédsko podle premiérky Magdaleny Anderssonové mělo podat během několika dní. V pondělí půjde premiérka se žádostí do parlamentu, kde pro ni chce získat širokou podporu. "Pro bezpečnost Švédska a švédského lidu je nejlepší začlenit se do NATO," uvedla premiérka Anderssonová na tiskové konferenci. "Myslíme si, že Švédsko potřebuje formální bezpečnostní záruky, které v sobě zahrnuje členství v Severoatlantické alianci," dodala.
Stanové městečko v pražské Troji je téměř plné. Během víkendu tam nalezlo azyl 142 ukrajinských uprchlíků včetně několika rodin. Kapacita městečka je 150 lůžek. ČTK to dnes sdělil mluvčí magistrátu Vít Hofman. Praha se potýká s nedostatkem kapacit pro uprchlíky. Městečko má sloužit zejména pro uprchlíky, kteří jsou nyní na hlavním nádraží. V Troji by měli pobývat, než se rozhodne, zda mají nárok na víza dočasné ochrany. "Situace ve stanovém městečku je klidná. Stejně tak v asistenčním centru ve Vysočanech a na hlavním nádraží," řekl dnes okolo šesté večer Hofman.
Podle britského vojenského zpravodajství je nepravděpodobné, že by Rusko v příštích 30 dnech výrazně urychlilo svůj postup na Ukrajině. Uvedlo to dnes ráno britské ministerstvo obrany ve svém každodenním hodnocení vývoje války. Rusko mezitím pokračovalo v ostřelování některých objektů na ukrajinském území. "Za současných podmínek není pravděpodobné, že by Rusko během příštích 30 dní dramaticky urychlilo svůj postup," konstatují britští vojenští zpravodajci. Ruská ofenziva na Donbase podle nich ztratila na síle a výrazně se opožďuje za plánem.
Speciality národní kuchyně připravily dnes pro obyvatele Bečova nad Teplou Ukrajinky, které našly dočasné útočiště před válkou mimo jiné i v areálu zdejšího zámku. Ukrajinky poděkovaly vedení zámku i města, místním podnikatelům i ostatním lidem za jejich štědrost a vstřícnost. Ukrajinský boršč, pampušky a vareniky čí ukrajinské písně a tance si nenechaly ujít desítky lidí. V Bečově, kde žije necelých 1000 obyvatel, dočasně pobývá kolem 50 Ukrajinců. V drtivě většině jde o ženy a děti. Polovina z nich už nějakou dobu žije na bečovském zámku, ostatní jsou rozmístění po městě. Asi 17 dětí dochází do místní školky i školy, podle starosty Miroslava Nepraše je jejich kapacita stále dostatečná.
Na západní ukrajinské hranici je v posledních dnech více lidí, kteří do země přijíždějí, než těch, kdo odjíždějí. Podle webu Interfax-Ukrajina to na facebooku uvedla ukrajinská pohraniční služba. Trend trvá od 9. května a je nejvýraznější od začátku ruské invaze na Ukrajinu. V sobotu přes západní hranici z Ukrajiny odcestovalo 37 tisíc lidí a v pátek 34 tisíc. Na Ukrajinu ale zároveň v sobotu přijelo 46 tisíc lidí a v pátek 40 tisíc lidí.
Severoatlantická aliance intenzivně pracuje na vyřešení tureckých výhrad k očekávané přihlášce ke vstupu Finska a Švédska. Po skončení dvoudenního neformálního jednání ministrů zahraničí zemí NATO v Berlíně to v neděli prohlásil šéf české diplomacie Jan Lipavský. Konkrétní požadavky Ankary neuvedl, řekl ale, že problém pomáhají překonat zejména Spojené státy. Turecko tvrdí, že obě severské země otevřeně podporují Kurdskou stranu pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci.
Některé taktické chyby, kterých se dopouštějí ruská vojska na Ukrajině, šokují i ruské vojenské komentátory, uvedl ve svém zhodnocení bojů na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW). Jednou z nich je například středeční pokus o překročení řeky Siverskyj (Severní) Doněc na západ od Severodoněcku přes pontonový most, při němž ruská motostřelecká brigáda utrpěla zdrcující ztráty. Satelitní snímky ukázaly poničená ruská vozidla, nakupená po obou stranách zničeného mostu. Ukrajinští dělostřelci měli možnost zabít stovky (lidí) a zničit mnoho vozidel díky úderům soustředěným na jedno místo," uvedl ISW.
Více než 200 lidí se odpoledne sešlo na pražském Staroměstském náměstí, aby podpořilo evakuaci vojáků z oceláren Azovstal v ukrajinském Mariupolu, ale také jejich rodiny žijící v Česku. Na shromáždění také lidé mohli podepsat petici vyzývající svět k okamžité reakci na situaci v Mariupolu a potřebě zachránit životy ukrajinských obránců.
Rusko ve válce nedosáhlo svých strategických cílů a konflikt nepokračuje podle plánů Moskvy. Ruská armáda nedobyla Kyjev ani Charkov, prohlásil v Berlíně po jednání ministrů zahraničí členských zemí NATO generální tajemník aliance Jens Stoltenberg.
"Rusko už pravděpodobně utrpělo ztráty ve výši jedné třetiny pozemních bojových sil, které vyčlenilo v únoru," stojí v nedělním reportu britského ministerstva obrany o průběhu konfliktu na Ukrajině. Podle ukrajinských médií jde o doposud nevídaně vysoké procento. Není ale jasné, z čeho přesně britská rozvědka vychází. Podle oficiálních statistik Kyjeva ztratila Moskva od 24. února do půlky května v bojích na ukrajinském území nejméně 27 000 vojáků z celkových cca. 140 000, které shromáždila před dvěma měsíci u hranic.
Latest Defence Intelligence update on the situation in Ukraine - 15 May 2022
— Ministry of Defence 🇬🇧 (@DefenceHQ) May 15, 2022
Find out more about the UK government's response: https://t.co/VBPIqyrgA5
🇺🇦 #StandWithUkraine 🇺🇦 pic.twitter.com/n6dBVZHAos
V Česku je podle odhadu přes 200 000 uprchlíků z Ukrajiny, řekl v dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Zemi tak patrně opustilo zhruba 140 000 osob, protože dosud vydala přibližně 342 300 víz dočasné ochrany. Přesný přehled Česko zatím postrádá kvůli tomu, že není hraniční zemí schengenského prostoru, podotkl Rakušan.
"Zatím jsou to odhady, ale bavíme se po nějaké konzultaci s lokálem, že v současné době máme reálně v ČR přes 200 000 lidí z Ukrajiny," řekl Rakušan. Na doplňující dotaz uvedl, že ostatní Ukrajinci Česko pravděpodobně opustili. "Ale my nejsme hraniční země, na rozdíl od Slovenska nebo Polska nevidíme odchod lidí zpátky na Ukrajinu," vysvětlil, proč hovoří pouze o přibližných údajích.
Lživé informace a lživá obvinění nejvyšších ruských představitelů vůči Ukrajině a vůči svobodnému a demokratickému světu se čím dál víc podobají nacistické propagandě před 80 lety. Při tradiční tryzně k uctění obětí nacistické perzekuce na terezínském Národním hřbitově to dnes řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Válka na Ukrajině podle něj ukazuje, jak je důležité nebýt lhostejný k vlastní minulosti. Zároveň Vystrčil varoval před množstvím dezinformací, které v současné době zaplňují veřejný prostor.
"Nacházíme se v místě, doufám, že bývalého zla, ponížení a nenávisti, v místě, které se stalo svým válečným příběhem, symbolem a mementem. Také se ale nacházíme v místě, které dnes varuje, připomíná a vyzývá," uvedl předseda Senátu. Zdůraznil, že je nutné znovu varovat a připomínat fakta a skutečnost, a to zvláště v současné době, kdy se podle něj znovu lži, navíc často umocněné předsudky a spikleneckými teoriemi, stávají nebezpečnou válečnou zbraní.
Lidé nyní podle Vystrčila žijí v době relativizace, co je dobré a co špatné, v době relativizace pravdy a lži. Informace a dezinformace zaplnily veřejný i mediální prostor a je těžké je od sebe rozlišit, podotkl. Přesun reálného života do virtuálního považuje za nepřirozený a nebezpečný. "Je naší povinností to zastavit. Nic nás totiž nemůže zbavit a nezbavuje odpovědnosti a povinnosti hledat pravdu a říkat pravdu. Vím, že říkat pravdu a nebýt populistou v dnešní době vyžaduje, a zejména bude vyžadovat, vytrvalost a odvahu. Odvahu vystoupit z davu a pojmenovávat věci jejich pravým jménem, to nás však nesmí odradit," řekl.
Dnešní závěrečný den neformálního zasedání ministrů zahraničí států NATO se věnuje ruské invazi a také přípravě červnového summitu NATO v Madridu. Do Berlína dorazil rovněž americký ministr zahraničí Antony Blinken, Česko zastupuje šéf diplomacie Jan Lipavský. Jednání uzavře ve 14:30 tisková konference Baerbockové a Geoany.
Blinken se dnes v Berlíně na okraj jednání NATO sešel se svým ukrajinským kolegou Dmytrem Kulebou. "Na cestě na Ukrajinu jsou další zbraně a další pomoc," napsal Kuleba na twitteru. "Dohodli jsme se úzce spolupracovat na tom, aby se ukrajinské vývozní potraviny dostaly k zákazníkům v Africe a Asii," dodal.
Rusko zablokovalo námořní cesty pro vývoz ukrajinského obilí a dalších zemědělských produktů, jako jsou kukuřice nebo slunečnicový olej. Na importu ukrajinské pšenice je přitom závislá řada zemí na Blízkém východě, akutní nedostatek potravin hrozí také v některých afrických státech.
S Kulebou již v sobotu jednal španělský ministr zahraničí José Manuel Albares. Tématem rozhovoru bylo možné embargo Evropské unie na ruskou ropu nebo status kandidáta unijního členství, o který Ukrajina usiluje.
O přitvrzení sankcí v sobotu hovořil Kuleba s deníkem Bild. Ukrajinský ministr vyzval Němce, aby zvážili, zda není i za cenu krátkodobého strádání výhodnější Ukrajině pomoci, než nic nedělat, sedět u televize a čekat, až problémy zaklepají přímo na německé dveře. "Dejte nám vše, co potřebujeme, a my Rusko zastavíme a na Ukrajině porazíme, aby nikdy na vaše dveře nezaklepalo," řekl.
Met @SecBlinken in Berlin. More weapons and other aid is on the way to Ukraine. We agreed to work closely together to ensure that Ukrainian food exports reach consumers in Africa and Asia. Grateful to Secretary Blinken and the U.S. for their leadership and unwavering support. pic.twitter.com/E3oru9jfIJ
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) May 15, 2022
Pro ubytování ukrajinských Romů je potřeba najít i lokality mimo Prahu, řekl dnes v pořadu Partie televize CNN Prima News ministr zdravotnictví a vicepremiér Vlastimil Válek (TOP 09). Dosavadní návrhy ministerstva vnitra však podle něj narážely v regionech na odpor. Kvůli situaci v hlavním městě se chystá příští týden jednat s pražským primátorem Zdeňkem Hřibem (Piráti).
Válek v debatě CNN Prima News uvedl, že ve spolupráci s hejtmany musí vláda najít i mimo Prahu lokality, které budou romské uprchlíky ochotné přijmout. Kabinet v posledních týdnech vytipoval řadu nemovitosti, kam by mohl romské uprchlíky umístit, ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) koncem dubna hovořil až o 21 místech. Válek podotkl, že plány narážejí na odpor místních. "Pokud vytipujeme nějakou lokalitu, musíme jim umožnit, aby tam byli a zbytečně tu situaci nehrotit," vybídl.
Stanové městečko pro ukrajinské uprchlíky v pražské Troji přijalo v sobotu v první den svého fungování 77 uprchlíků. Další přibudou dnes, kolik jich bude, ale není zatím jasné. Uvedla to Kateřina Suchánská, mluvčí pražských hasičů, kteří městečko v noci na čtvrtek vybudovali. Prvních 16 uprchlíků přijelo v sobotu krátce po poledni. Městečko má sloužit zejména pro uprchlíky, kteří jsou nyní na hlavním nádraží. V Troji by měli pobývat, než se rozhodne, zda mají nárok na víza dočasné ochrany.
"Včera (v sobotu) večer bylo v areálu 77 lidí z celkové kapacity 150 míst. Převozy lidí probíhají, kolik jich ale dnes přibude, nelze nyní říct, je to závislé na odbavení v KACPU (Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině) ve Vysočanech," řekla Suchánská.
Někteří, především romští uprchlíci přebývají na hlavním nádraží v nedůstojných podmínkách. Čekají na prověření, zda nemají dvojí občanství, tedy ukrajinské i maďarské. Pokud ho mají, tak nemají nárok na dočasnou ochranu v Česku. Lidé, kteří mají pouze ukrajinské občanství, tak jsou registrováni v asistenčním centru ve Vysočanech a následně se přesunou do Troji.
Rusko svou agresivitou ohrožuje svobodu zemí Severoatlantické aliance, proto je třeba NATO posílit politicky i vojensky. Dnes to na úvod neformálního zasedání ministrů zahraničí států NATO prohlásila šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková.
"Naše bezpečnost, svoboda a demokracie jsou ohroženy, společně se ale ubráníme," řekla Baerbocková. Ministryně odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu, kterou označila za agresivní porušení mezinárodního práva. "NATO je nezbytné posílit nejen politicky, ale také vojensky," dodala.
Ministři zahraničí aliance dvoudenní neformální jednání v Berlíně zahájili v sobotu pracovní večeří a dnes v diskuzích pokračují. V sobotu byly zvláštními hosty Finsko se Švédskem, které zvažují kvůli ruské invazi vstup do NATO. Sobotní debata se proto týkala tureckých výhrad. Podle Turecka obě severské země otevřeně podporují Kurdskou stranu pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci. Náměstek generálního tajemníka Severoatlantické aliance Mircea Geoana ale věří, že spor se podaří vyřešit.
Česká republika dosud vydala lidem, kteří uprchli z Ukrajiny před ruskou invazí, zhruba 342 300 víz dočasné ochrany. V sobotu jich přibylo 970, zhruba o 180 méně než před týdnem. Údaje dnes zveřejnilo ministerstvo vnitra na twitteru. Úřady zatím nemají informace o tom, kolik uprchlíků zůstává na českém území. Někteří se vracejí na Ukrajinu, nebo se přesouvají do dalších zemí. Vízum umožňuje uprchlíkům pobývat v zemi až rok a zároveň otevírá uprchlíkům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.
Cizinecké policii se za necelé tři měsíce trvání ukrajinsko-ruského konfliktu přihlásilo 240 675 lidí, v sobotu jich bylo 1069. Hlásit se nemusí děti mladší 15 let, kteří podle statistik tvoří zhruba třetinu uprchlíků. Mezi dospělými Ukrajinci s dočasnou ochranou jsou asi tři čtvrtiny žen.
Vítězem letošního ročníku písňové soutěže Eurovize se stal ukrajinský Kalush Orchestra se skladbou Stefania. Ta vznikla jako pocta frontmanově matce. Od ruské invaze na Ukrajinu 24. února se ale změnila v hymnu národa, jehož zemi pustoší válka, píše agentura AP. Původní text nabyl nový význam. "Vždycky najdu cestu domů, i když jsou všechny cesty zničené," zpívá se v ní. Skladba mísí ukrajinské rytmy, kostýmy a taneční pohyby se současným hip hopem.
Skupina v závěru finálového vystoupení vyzvala k podpoře Ukrajiny. "Prosíme, pomožte Ukrajině a Mariupolu, pomožte Azovstalu," zvolal zpěvák Oleh Psjuk s odkazem na ocelárny v Mariupolu, kde se již několik týdnů skrývají poslední ukrajinští vojáci vzdorující ruské přesile.
Podle britského vojenského zpravodajství je nepravděpodobné, že by Rusko v příštích 30 dnech výrazně urychlilo svůj postup na Ukrajině. Uvedlo to dnes ráno britské ministerstvo obrany ve svém každodenním hodnocení vývoje války.
"Za současných podmínek není pravděpodobné, že by Rusko dramaticky urychlilo svůj postup během příštích 30 dní," konstatují britští vojenští zpravodajci. Ruská ofenziva na Donbase podle nich ztratila na síle a výrazně se opožďuje za plánem.
Kromě toho Rusko dosud pravděpodobně přišlo o třetinu pozemních vojenských sil, které do ofenzivy zapojilo v únoru. V posledním měsíci se ruské armádě nepodařilo dosáhnout výrazných územních zisků a naopak se potýká s vysokou mírou opotřebování.
Ruské síly vypálily od začátku invaze z běloruského území na Ukrajinu už 633 raket, uvedla agentura Unian s odvoláním na běloruskou monitorovací skupinu Belaruski Hajun. Ukrajinský velvyslanec při OSN Serhij Kyslycja ve čtvrtek informoval, že dohromady pak Rusko na Ukrajinu vypálilo nejméně 2100 raket.
První raketový útok z Běloruska na Ukrajinu byl zaznamenán hned v první den ruské invaze, tedy 24. února, uvedla ruská redakce Deutsche Welle. Nejvíce raketových úderů se pak odehrálo 1. dubna, kdy bylo z Běloruska podniknuto nejméně 56 útoků. Zakladatel monitorovací iniciativy, bloger Anton Matolka, vysvětlil, že skupina dostává denně tisíce upozornění od uživatelů internetu po celém Bělorusku.
Do stanového městečka v Troji převezli hasiči ke čtvrté hodině odpoledne asi 40 uprchlíků. Dnes počítají s naplněním kapacity, která je 150 míst, ze 70 až 80 procent.
V mariupolských ocelárnách Azovstal je v nehygienických podmínkách, bez dostatku léků, pitné vody a jídla přibližně 600 raněných. Ve vysílání ukrajinské televize to podle webu Ukrajinska pravda řekl představitel generálního ředitelství policie Doněcké oblasti, který se nachází přímo v ocelárnách a vystupuje pod krycím jménem Policie.
Turecko navrhlo evakuovat zraněné bojovníky, kteří se ukrývají v ocelárnách v jihoukrajinském městě Mariupol, po moři. Uvedl to mluvčí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Jak Ibrahim Kalin v rozhovoru s agenturou Reuters dodal, osobně o tomto návrhu před dvěma týdny v Kyjevě hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a návrh i nadále "zůstává na stole", i když s ním Moskva nesouhlasila.
Nová maďarská prezidentka Katalin Nováková v sobotu během slavnostní inaugurace odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu a uvedla, že její první zahraniční cesta bude směřovat do Polska. Podle agentury Reuters jde o zjevné gesto ukazující snahu napravit vztahy mezi Budapeští a Varšavou. Maďarsko sousední Ukrajině odmítá dodávat zbraně a rovněž se staví odmítavě i ke zvažovanému embargu na dovoz ruské ropy do Evropské unie.
Celý svět ponese následky totální hybridní války, kterou rozpoutal proti Rusku Západ, prohlásil podle agentury RIA Novosti ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Ve svém vystoupení na schůzi ruské Rady pro pro zahraniční politiku a obranu také řekl, že západní sankce proti Rusku nedosáhnou zamýšleného výsledku.
Finský prezident Sauli Niinistö řekl v telefonátu svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi o plánech Finska vstoupit do NATO. Putin mu řekl, že opuštění neutrality by byla chyba.
Strmá a úzká ulička, jakých je v centru gruzínského hlavního města Tbilisi mnoho. Na vývěsce u vchodu hlásá nápis v azbuce slovo "Plocho", tedy v ruštině "špatně". V miniaturní místnosti na zdi svítí neonové heslo "Tak špatně, až je dobře". Bar s místním řemeslným pivem je jedním z center zdejší ruské a běloruské opozice.
Ministři zahraničí zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 dnes na závěr schůzky v severoněmeckém Weissenhausu slíbili pokračování ekonomického tlaku na Rusko i dodávky zbraní Ukrajině v dalších letech, pokud to bude nutné.
Ministři přislíbili zesílení ekonomické a politické izolace Ruska, pokračování dodávek zbraní na Ukrajinu a řešení globálního nedostatku potravin způsobeného válkou na Ukrajině. Po setkání na 400 let starém zámku u Baltského moře šéfové diplomacie z Německa, USA, Británie, Kanady, Francie, Itálie, Japonska a EU ujistili, že vojenská a obranná pomoc Ukrajině bude pokračovat tak dlouho, dokud to bude nezbytné.
Stanové městečko pro ukrajinské uprchlíky v pražské Troji dnes zahájilo provoz. Po poledni vyjel od asistenčního centra ve Vysočanech první autobus s 16 lidmi. Na dotaz ČTK to dnes sdělil mluvčí magistrátu Vít Hofman. Stanové městečko postavili hasiči v noci na čtvrtek, v areálu jsou lůžka pro 150 lidí. Městečko má sloužit zejména pro uprchlíky, kteří jsou nyní na hlavním nádraží. V Troji by měli pobývat, než se rozhodne, zda mají nárok na víza dočasné ochrany.
Ruské jednotky pravděpodobně opouští své pozice v Charkově a okolí a Ukrajině se podařilo vyhrát bitvu o své druhé největší město. Uvádí to americký Institut pro studium války (ISW). Podle ukrajinského generálního štábu se nyní ruské jednotky zaměřují na odchod z města a okolí. Dobytí Charkova původně patřilo k hlavní cílům ruské invaze na Ukrajině, připomněla dnes stanice BBC. Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v televizním rozhovoru vyjádřil přesvědčení, že válka skončí do konce roku.
Podle ISW se ruská armáda v posledních dnech nepokusila dobýt nové pozice ve městě, a to kvůli ukrajinské protiofenzívě i obtížím s doplňováním svých jednotek. Ruské armádě se nepodařilo dosáhnout svého cíle město obklíčit a následovně ho obsadit. "Zdá se tedy, že Ukrajina vyhrála bitvu o Charkov," uvedl ISW.
Moskva podnikne odpovídající preventivní opatření, pokud NATO rozmístí jaderné síly a infrastrukturu blíže ruským hranicím. Varoval před tím dnes podle ruských tiskových agentur náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško v souvislosti s možným vstupem Švédska a Finska do Severoatlantické aliance.
"Bude nutné odpovědět podniknutím přiměřených preventivních opatření, která by zajistila proveditelnost odstrašení," citovala náměstka agentura Interfax. Gruško rovněž řekl, že Moskva nemá nepřátelské záměry vůči Finsku a Švédsku a nevidí "skutečné" důvody, proč by tyto dvě severské země měly vstupovat do NATO.
Česko vydalo ukrajinským uprchlíkům od začátku ruské invaze 341 308 víz dočasné ochrany. V pátek jich bylo 1143, téměř o 600 méně než před týdnem.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Finský prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marinová v neděli oznámili, že Finsko požádá o členství v Severoatlantické alianci. V příštích dnech by měl rozhodnutí ještě schválit finský parlament, tento krok je ale považován za formalitu. Podle švédské premiérky Magdaleny Anderssonové by měla podat přihlášku během několika dní také její země.
- V Česku se podle odhadů z regionů aktuálně nachází přes 200.000 uprchlíků z Ukrajiny, uvedl ministr vnitra Rakušan. Zemi tak patrně opustilo zhruba 140.000 osob, protože dosud vydala přibližně 342.300 víz dočasné ochrany.
- Rusko už od počátku invaze pravděpodobně utrpělo ztráty ve výši jedné třetiny pozemních bojových sil, uvedlo britské ministerstvo obrany s odkazem na své tajné služby. Ukrajinské i jiné zdroje uváděly doposud nižší ztráty.
- Podle vojenských analytiků se Ukrajině "pravděpodobně povedlo vyhrát bitvu" o Charkov, druhé největší město v zemi. Některé taktické chyby, kterých se Rusové na Ukrajině dopouštějí, šokují i ruské vojenské komentátory, napsal americký Institut pro studium války (ISW).
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil vyjednávání s Moskvou o evakuaci zraněných vojáků z Mariupolu za "velmi náročná". V pravidelném projevu vyzval k tvrdším sankcím proti Kremlu a varoval, že ruská blokáda ukrajinských přístavů může vést k nedostatku jídla ve světě.
Indie, která je druhým největším výrobcem pšenice na světě, zakázala s okamžitou platností vývoz této komodity do zahraničí. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Důvodem jsou rychle rostoucí ceny na domácím trhu. Vláda bude ale moci udělit ze zákazu výjimky. Analytici se obávají dalšího růstu cen pšenice na mezinárodních trzích poté, co omezení vývozu hrozí kvůli válce i v případě dalších dvou velkých světových dodavatelů - Ruska a Ukrajiny.
Před vyhlášením zákazu Indie počítala s tím, že letos do světa vyveze na deset milionů tun pšenice. Hlavními jejími trhy jsou další asijské země, například Filipíny, Indonésie či Thajsko. Kvůli přerušení vývozu z Ruska a Ukrajiny se však indičtí obchodníci chtěli zaměřit i na trhy v Evropě, Africe či na Blízkém východě. Většina indické produkce pšenice však putuje na domácí trh.
Ústřední součástí původního ruského plánu invaze na Ukrajinu bylo s vysokou pravděpodobností podřídit většinu ukrajinských oblastí dlouhodobé proruské správě, ale podařilo se to zatím jen v Chersonské oblasti. Uvedlo to dnes ráno britské ministerstvo obrany ve své pravidelné svodce o situaci na Ukrajině, zveřejněné na Twitteru.
Latest Defence Intelligence update on the situation in Ukraine - 14 May 2022
— Ministry of Defence 🇬🇧 (@DefenceHQ) May 14, 2022
Find out more about the UK government's response: https://t.co/tAa8K8A12w
🇺🇦 #StandWithUkraine 🇺🇦 pic.twitter.com/Ya1mzfvjY4
Od začátku ruského útoku proti Ukrajině na konci února se v Německu registrovalo přes 700 tisíc lidí prchajících před válkou v této zemi. Uvedl to dnes list Welt am Sonntag. V drtivé většině případů se jednalo o ženy či děti. Podle posledních údajů OSN před válkou z Ukrajiny uprchlo na šest milionů lidí, část z nich se ale začíná do země vracet.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požaduje ještě větší tlak mezinárodního společenství na Rusko. Jednání s Moskvou o osvobození obránců továrny Azovstal v Mariupolu jsou podle něj velmi složitá a Kyjev v nich využívá prostředníky. Zelenskyj to podle agentur Reuters a DPA uvedl ve svém každodenním videoproslovu v pátek večer.
"S každým dnem války globální hrozby narůstají, je tu nová příležitost pro Rusko vyvolat nestabilitu v jiných částech světa, nejen tady v Evropě," řekl Zelenskyj. Mezitím však na Ukrajině umírají muži a ženy, "kteří dělají vše pro to, aby každý mohl žít svobodně," pokračoval. "Je potřeba mnohem větší tlak na Rusko," dodal.
V Londýně se od 15. do 22. května uskuteční online aukce uměleckých děl 25 českých a slovenských umělců, jejíž výtěžek půjde na pomoc Ukrajině. V tiskové zprávě to uvedla Česká a slovenská škola Okénko v Londýně, která aukci pořádá. Mezi draženými díly jsou tisky, grafiky, ilustrace, malby či plastiky, mezi jejichž autory patří například Ján Brychta, Ester Šimerová-Martinčeková, Tereza Bušková nebo Patrik Antczak.
V Berlíně dnes začíná dvoudenní neformální jednání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance, tématem schůzky bude ruská invaze na Ukrajinu. Česko bude zastupovat šéf diplomacie Jan Lipavský. Do německé metropole dostali pozvání i ministři zahraničí Švédska a Finska, které by mohly v brzké době požádat o vstup do NATO.
Při ostřelování ukrajinskými silami v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny utrpěli zranění dva novináři ruské stanice RT (dříve Russia Today), oznámila podle agentury AFP tato televize. Událostí se podle agentury TASS zabývá ruský vyšetřovací výbor, který plní funkci kriminální ústředny.
Americký ministr obrany Lloyd Austin v pátek v telefonickém rozhovoru s ruským protějškem Sergejem Šojguem vyzval k okamžitému příměří na Ukrajině a zdůraznil důležitost udržování komunikačních kanálů. Informoval o tom Pentagon. Mluvčí Pentagonu John Kirby v prohlášení řekl, že šlo o první rozhovor obou ministrů od 18. února, což bylo ještě před vpádem Ruska na Ukrajinu.
Jednání s Ruskem o tom, jak evakuovat obránce z ocelárny Azovstal v Mariupolu, jsou "velmi obtížná", popsala ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. "Výsledek se nemusí všem líbit, ale naším úkolem je evakuovat naše chlapce. Všechny. Živé," napsala Vereščuková.
Referendum o připojení gruzínské separatistické oblasti Jižní Osetie k Rusku se bude konat 17. července. Podle agentury TASS o tom v pátek rozhodl jihoosetský vůdce Anatolij Bibilov, který o záměru tento krok učinit po vzoru předáků proruských separatistů v Luhanské a Doněcké oblasti na východě Ukrajiny informoval koncem března.
Ukrajinští občané, které ruští vojáci násilně deportovali na okupovaný Krym, nuceně dostávají po příjezdu ruské pasy, citovala stanice Hromadske ukrajinskou ombudsmanku Ljudmilu Denisovou.
Ukrainian citizens forcibly deported to the temporarily occupied Crimea from Kherson and Zaporizhzhia oblasts are forced to obtain Russian passports when they arrive in the peninsula.
— Hromadske Int. (@Hromadske) May 13, 2022
This was announced by the Verkhovna Rada Commissioner for Human Rights Lyudmyla Denisova.
Americký prezident Joe Biden v telefonátu se švédskou premiérkou Magdalenou Anderssonovou a finským prezidentem Saulim Niinistöem podpořil politiku otevřených dveří NATO a právo obou severských zemí určovat "vlastní budoucnost, zahraniční politiku a bezpečnostní opatření".
Ruské letectvo zaútočilo na sklad zbraní v ukrajinské Charkovské oblasti, citovala agentura RIA ruské ministerstvo obrany.
Ukrajina nakoupí 300 tisíc tun nafty a 120 tisíc tun benzinu na pokrytí květnové spotřeby, sdělila ministryně hospodářství Julia Svyrydenková. Rusko zaměřuje útoky na infrastrukturu a od začátku invaze zničilo 27 skladů paliva.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Rusku v dubnu zrychlil na 17,83 procenta z březnových 16,69 procenta. Inflace tak byla nejvyšší od ledna 2002.
Ruská energetická společnost Inter RAO přestane dodávat od páteční půlnoci do Finska elektřinu, uvedla podle Reuters finská rozvodná firma Fingrid. Dodávky elektřiny budou prozatím pozastaveny kvůli potížím s přijímáním plateb za elektřinu prodanou na trhu, uvedl Fingrid v prohlášení s odkazem na Inter RAO.
Francouzský prezident Emmanuel Macron coby prostředník v jednáních o ukončení ruské invaze na Ukrajině selhal. V rozhovoru s italským televizním kanálem RAI 1 to podle ukrajinského webu Jevropejska pravda řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinský lídr také kritizoval, že Macron se ve snaze najít způsob, jak by si ruský prezident Vladimir Putin mohl zachovat při vycouvání z konfliktu důstojnost, pokusil Ukrajinu přimět k ústupkům ohledně její územní celistvosti.
Americký ministr obrany Lloyd Austin v telefonátu s ruským protějškem Šojguem vyzval k okamžitému příměří na Ukrajině.
Rusové v okupovaných částech Ukrajiny kradou obilí a snaží se ho vyvážet.
Ruský soud dnes uložil rozhlasové stanici Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) pokutu ve výši 12,8 milionu rublů (4,7 milionu korun) za to, že odmítla odstranit ze svého webu zprávy, které jsou v Rusku zakázané. Informovala o tom agentura TASS. Mezi zprávy nepřípustné v Rusku patří informace o ruské agresi na Ukrajině, které Moskva označuje za lživé. Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor už začátkem března zablokoval přístup na stránky RFE/RL. Stanice podle něj šířila "společensky významné falešné informace o údajném ruském útoku na ukrajinském území".
Případné rozšíření Severoatlantické aliance o Finsko a Švédsko bude přínosem pro spojence a posílí i bezpečnost České republiky. ČTK to řekl český velvyslanec při NATO Jakub Landovský, podle něhož by mohl být přijímací proces rychlejší než při českém vstupu před 23 lety. Obě země se novými členy stanou v případě, že po podání přihlášky získají souhlas všech 30 aliančních států. Řada zemí včetně Česka již dala najevo, že je hodlá podpořit. Kriticky se naproti tomu dnes k věci postavil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Ministři zahraničí Finska a Turecka se v sobotu setkají v Berlíně. Tématem bude dnešní vyjádření tureckého prezidenta Recepa Erdogana, který se vyslovil proti přijetí Finska a Švédska do NATO.
Rusko vyhrožuje Finsku za jeho přihlášku do NATO "odvetnými opatřeními". Už se na toto téma objevují na sociálních sítích první vtipy.
— Peter Jensen (@C0MM0NZENSE) May 13, 2022
Kyjev dnes požádal státy ze skupiny nejsilnějších ekonomik G7, aby přijaly zákony o zabavení majetku ruského státu na svém území a financovaly tak obnovu Ukrajiny. Novinářům to na okraj setkání ministrů zahraničí skupiny G7 v Německu řekl šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.
Finsko se chystá na vstup do NATO. Tamní armáda už přes dvacet let s NATO spolupracuje s aliančními složkami a je proto na vstup připravena, tvrdí Helsinki.
Na tiskové konferenci finského velvyslanectví řekl Janne Kuusela z ministerstva obrany, že členství v NATO bude sice zemi stát desítky milionů eur ročně, že je to ale investice, která se vyplatí. Je totiž zárukou další bezpečnosti @Aktualnecz pic.twitter.com/Zmf3TMxfZu
— Dominika Perlinova (@dperlinova) May 13, 2022
Dodávat zbraně na obranu Ukrajiny je za dodržení některých podmínek morálně ospravedlnitelné. Uvedl to druhý nejvýše postavený muž ve Vatikánu, šéf diplomacie kardinál Pietro Parolin. Podle něj ale musí být obrana přiměřená a nesmí přinést větší škodu než samotná agrese, uvedla agentura AP. V minulosti dodávky zbraní kritizoval papež František.
Rusko vyhostilo deset rumunských diplomatů a jednoho pracovníka bulharského velvyslanectví v Moskvě, informovalo dnes ruské ministerstvo zahraničí podle agentury TASS. Jde o odvetný krok za dřívější stejné rozhodnutí vlád v Bukurešti a Sofii.
Ruský rubl k americkému dolaru dnes v Moskvě poprvé po více než dvou letech zpevnil za hranici 63 rublů a v růstu pokračuje i k euru, kde je nejsilnější za pět let. Měnu i nadále podporuje centrální banka, která na devizovém trhu zavedla restrikce jako odpověď na západní sankce. Informovala o tom agentura Reuters. Hlavní indexy ruských akcií jsou na maximech od února, než začala válka na Ukrajině.
Rubl si v letošním roce vede nejlépe ze všech světových měn, což je ale výsledek umělé podpory v podobě omezení pohybu kapitálu. Centrální banka k tomuto opatření sáhla krátce po ruské invazi na Ukrajinu, aby ochránila ruský finanční sektor před dopadem západních sankcí.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan uvedl, že není nakloněn vstupu Finska a Švédska do NATO. Podle něj by přijetí skandinávských zemí do Severoatlantické aliance bylo chybou, protože obě země na svém území hostily "velký počet teroristických organizací". V minulosti Ankara kritizovala Stockholm například za některé protesty namířené proti muslimům.
Podle aliančních pravidel musí rozhodnutí o rozšíření aliance členské země přijmout jednomyslně. Turecko tak může přijetí obou skandinávských zemí vetovat, uvedla agentura AP. Švédsko a Finsko o vstupu do NATO uvažují po ruské agresi vůči Ukrajině.
Země Evropské unie ani téměř po deseti dnech nebyly schopné nalézt shodu na ohlášeném odchodu od ruské ropy, vyjednávání o ní se zřejmě vyjme z připravovaného balíku nových sankcí. Mezi členskými státy panuje shoda na drtivé většině položek, Maďarsko ale blokuje to hlavní: embargo na dovoz ruské ropy do EU počínaje příštím rokem.
Mapa posledního vývoje bojů na východě Ukrajiny.
Na sankčním seznamu Británie nově přibyla někdejší ruská gymnastka Alina Kabajevová, která je podle médií přítelkyní prezidenta Vladimira Putina a stojí v čele velké mediální skupiny NMG. Kreml opakovaně popřel zprávy, že Putin má s Kabajevovou milostný vztah nebo děti. Zákaz cestování a zmrazení majetku se dotkne i babičky Kabajevové, která je blízkou spolupracovnicí oligarchy Gennadije Timčenka.
Londýn uvalil sankce také na bývalou Putinovu manželku Ljudmilu, s níž strávil v manželství 30 let. Pár se rozvedl v roce 2013. Jejich společné dcery Jekatěrina Tichonovová (35) a Marija Voroncovová (36) se na britský sankční seznam dostaly již dříve. Odvetná opatření za invazi na Ukrajinu se dotknou také nejméně tří Putinových bratranců a několika dalších příbuzných či důvěrníků. Celkem se nové sankce týkají 12 lidí.
Ruský prezident Vladimir Putin podle Kremlu hovořil s německým kancléřem Olafem Scholzem o evakuaci civilistů z oceláren Azovstal v Mariupolu. Mírová jednání prý podle Putina zablokovali Ukrajinci.
Británie rozšířila sankční seznam o 12 subjektů napojených na ruského prezidenta Vladimira Putina. Je mezi nimi i jeho bývalá manželka nebo bratranci.
Ukrajina bude s Ruskem bojovat o Hadí ostrov v Černém moři tak dlouho, jak to bude potřeba. Dnes to prohlásil šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov. Podle některých vojenských činitelů mohou být boje z posledních dnů u Hadího ostrova předzvěstí bitvy o nadvládu nad západem černomořského pobřeží, píše agentura Reuters.
Měří 43 kilometrů a spojuje Finsko s Ruskem. Po jeho hladině plují obchodní lodě vrchovatě naložené dřevem a dalším zbožím i turistická plavidla. Kanál Saimaa vybudovali Finové v polovině 19. století, dnes ho mají od Ruska pronajatý za 1,2 milionu eur ročně. Hrozí ale, že důležitou obchodní tepnu ztratí. Vztahy s Ruskem se zhoršily a severská země po téměř 80 letech neutrality míří do NATO.
Členství Švédska v NATO by posílilo bezpečnost sousedních zemí a snížilo riziko konfliktu v severní Evropě. Vyplývá to z bezpečnostní zprávy švédského parlamentu, která mimo jiné analyzuje přínosy a rizika vstupu země do Severoatlantické aliance. Švédsko přehodnocuje svou neutralitu v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.
V Kyjevě začal soud s ruským vojákem obviněným ze zabití 62letého civilisty. Jde o první takový proces od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Jedenadvacetiletý zajatý příslušník tankové jednotky čelí obvinění, že v prvním týdnu války zabil výstřelem do hlavy muže ve vesnici Čupachivka na severovýchodě země.
Ruský voják je v soudní místnosti umístěný v prosklené buňce. Proces, který sleduje mnoho novinářů, má pro Ukrajinu obrovský symbolický význam, píše agentura Reuters.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Ruský prapor přišel o téměř všechna svá obrněná vozidla při neúspěšném pokusu o překročení řeky blízko Severodoněcka na východě Ukrajiny. Podle Británie ukazují letecké snímky desítky vyhořelých tanků.
- Před soudem stanul ruský voják obviněný ze zabití neozbrojeného ukrajinského civilisty. Jedná se o první proces kvůli možnému válečnému zločinu.
- Poprvé od začátku ruské invaze spolu telefonicky mluvili americký ministr obrany Lloyd Austin se svým ruským protějškem Sejgejem Šojguem. Austin vyzval k okamžitému příměří na Ukrajině.
- Americký prezident Joe Biden podpořil vstup Švédska a Finska do Severoatlantické aliance.
Podle Kyjeva už od začátku invaze na Ukrajinu padlo téměř 27 tisíc ruských vojáků. A bylo zničeno 13 lodí. Informace nelze nezávisle ověřit.
Information on Russian invasion
— MFA of Ukraine 🇺🇦 (@MFA_Ukraine) May 13, 2022
Losses of the Russian armed forces in Ukraine, May 13 pic.twitter.com/w8DtonCAkr
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pátek jako "extrémně sebevědomý, drzý a nevychovaný" kritizoval postoj Západu k Rusku a Číně. Za spornou označil podle ruské agentury TASS i neškodnost tužby Ukrajiny vstoupit do Evropské unie, které předpověděl budoucnost "přívěsku Severoatlantické aliance".
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, vítáme Vás u nového online přenosu k válce na Ukrajině. Starší informace najdete v tomto článku.
Právě se děje
Český mistr Evropy mění tým. Byli složité, aby splnili moje požadavky, přiznal
Vatikán změní papežské pohřby, trval na tom František. Tři rakve nahradí jen jedna
Kapra z kádi už nesežene ani v síti Tesco, řetězec se přidává k Lidlu a Bille
Ruská invaze na Ukrajinu může znamenat začátek třetí světové války. Na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu to dnes řekl americký miliardář a filantrop maďarského původu George Soros. Nejlepším způsobem, jak zachovat svobodnou civilizaci, je podle něj porazit ruského prezidenta Vladimira Putina. Informovala o tom agentura Reuters.