Rusko má rakety maximálně na pět velkých náletů, tvrdí ukrajinská vojenská rozvědka
Vážení čtenáři a čtenářky, z technických důvodů uzavíráme tento online přenos. Nové informace naleznete zde.
Britské ministerstvo obrany se v dnešním shrnutí dění věnuje Chersonu:
Dokud budou mít Rusové rakety, neuklidní se, varuje Zelenskyj před dalšími útoky ➡️ https://t.co/MTp2ZwZe8B pic.twitter.com/Y34zw6v8xp
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) November 28, 2022
Ruské jednotky v noci na dnešek ostřelovaly tři obce v Dněpropetrovské oblasti, ale podle místních úřadů se ostřelování obešlo bez obětí. Nejméně dva civilisty zabily ruské útoky v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Kyjev tvrdí, že za poslední den bylo zabito 430 ruských okupantů.
Americké ministerstvo obrany zvažuje nabídku společnosti Boeing vyrobit pro ukrajinskou armádu nové rakety s dostřelem až 150 kilometrů odpalované ze země, napsala dnes agentura Reuters. Jde o jednu z asi šesti koncepcí dodávek zbraní pro Ukrajinu, které Pentagon od firem dostal.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Rusko podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v tomto týdnu chystá další raketové útoky.
- V Kyjevě leží sníh, je pod nulou. Úřady ve městě uvedly, že téměř obnovily dodávky elektřiny, vody a tepla, nicméně kvůli vysoké spotřebě musely zavést i plánované odstávky.
- Intenzita bojů na Ukrajině se v posledních dnech snížila kvůli špatnému počasí. Je ale pravděpodobné, že se v příštích několika týdnech opět zvýší, jakmile dále klesnou teploty a půda na frontě zmrzne.
- Ruské síly se možná chystají stáhnout ze Záporožské jaderné elektrárny.
Ukrajinský prezident Zelenskyj v projevu kromě energetiků opravujících poničenou infrastrukturu poděkoval firmám, které poskytly prostory pro takzvaná "centra nezničitelnosti", kam se lidé při výpadcích dodávek elektrické energie nebo tepla mohou přijít ohřát nebo si nabít mobilní telefony.
Kvůli příchodu zimy na Ukrajině roste poptávka po energiích a opravářské čety podle provozovatele rozvodné sítě, společnosti Ukrenerho, dělají vše pro to, aby opravily poničená zařízení. "Stále platí režim omezené spotřeby kvůli chybějícím kapacitám, momentálně jde asi o 20 procent," uvedla společnost Ukrenerho.
Agentura Reuters píše, že v Kyjevě leží sníh, je pod nulou a na dnešní noc byla hlášena mlha. Úřady ve městě uvedly, že téměř obnovily dodávky elektřiny, vody a tepla, nicméně kvůli vysoké spotřebě musely zavést i plánované odstávky.
"Naše obrana se připravuje. Připravuje se celý stát. Pracuje se na všech scénářích, včetně těch s partnery," řekl také Zelenskyj a vyzval lidi, aby nenechávali bez pomoci ty, kteří to potřebují, a také aby neignorovali protivzdušné poplachy.
Rusko podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v tomto týdnu chystá další raketové útoky, jimiž poškozuje energetickou infrastrukturu na Ukrajině. Příští dny tak budou podobně náročné jako ty předchozí, upozornil.
"Chápeme to tak, že teroristé připravují nové útoky, to přesně víme. A dokud budou mít rakety, neuklidní se," řekl prezident Zelenskyj v neděli ve svém pravidelném večerním proslovu.
Britský premiér Rishi Sunak dnes podle agentury Reuters zřejmě slíbí, že jeho vláda příští rok udrží pomoc Ukrajině čelící ruské agresi na současné úrovni nebo ji ještě zvýší. Sunak plánuje s velkým projevem o zahraniční politice vystoupit v londýnské finanční čtvrti.
Reuters uvádí, že z výňatků ze Sunakova plánovaného projevu vyplývá, že co se týče Ukrajiny, nebude se Sunakova pozice lišit od postojů jeho předchůdců v čele vlády. "Budeme podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak to bude potřeba. Příští rok udržíme nebo zvýšíme vojenskou pomoc. A poskytneme novou podporu protivzdušné obraně," píše se v projevu.
Ruská letadla hromadně létají do Číny, což podporuje spekulace o vojenských dodávkách.
Ruské dopravní letouny An-124 navštívily Čínu za poslední týden devětkrát, přičemž některé z nich vypnuly zařízení pro sledování letu, uvedl Defense Express.
V Chersonu byla v neděli večera obnovena dodávka elektřiny, je to vůbec poprvé od osvobození města 11. listopadu.
Na sociální sítích zaznamenalo ohlas video, ve kterém je vidět evakuace staré Ukrajinky z oblasti ostřelované ruskými raketami. Na dodávku se složili dobrovolníci a vozila civilisty pryč z frontových měst. Vydržela 10 dní, její konec zachycuje i následující video.
Here's a video posted by @ItsBorys of Ukrainian soldiers evacuating an older lady from an area that was shelled by Russian Grads, with captions added. pic.twitter.com/U93F4a4UQQ
— Dmitri (@wartranslated) November 27, 2022
"V posledních týdnech jsme skutečně dostali informace, že existují náznaky možných příprav odchodu ruských sil z elektrárny," řekl šéf ukrajinské státní jaderné společnosti Enerhoatom Petro Kotin v ukrajinské televizi. Zdůraznil přitom, že je příliš brzy na to tvrdit, že Rusové elektrárnu opouštějí, ukrajinská strana se ale na takovou variantu připravuje.
"V ruských médiích se objevilo velké množství zpráv, že by stálo za to (elektrárnu) opustit a předat kontrolu nad ní Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE)," prohlásil Kotin. "Zdá se, že balí kufry a kradou přitom, co můžou," dodal.
Ruské síly se možná chystají stáhnout ze Záporožské jaderné elektrárny.
Šéf ukrajinské státní jaderné společnosti Enerhoatom Petro Kotin uvedl, že společnost vidí známky toho, že se ruská vojska možná chystají opustit elektrárnu, kterou okupují od března.
Ruské útoky ohlásil Krivyj Rih v Dněpropetrovské oblasti. Na jeho předměstí zasáhly dvě rakety železniční infrastrukturu, uvedl podle agentury Unian šéf místní vojenské správy Jevhen Sytnyčenko.
Nikdo nebyl zraněn, útok ale podle něj způsobil velké hmotné škody a dočasně vyřadil z provozu železniční trať v obci Lozuvatka.
Deficit elektřiny na Ukrajině po posledním ruském útoku dosahuje 20 procent.
Několik dní po sedmém ruském útoku na ukrajinskou energetickou infrastrukturu uvedl provozovatel státní sítě Ukrenergo, že výrobci elektřiny pokrývají téměř 80 procent potřeb spotřeby, píše deník The Kyiv Independent.
Evropská unie pošle na pomoc Ukrajině 200 transformátorů, 40 generátorů a další materiál potřebný k obnově důležité infrastruktury, kterou v posledních týdnech systematicky ničí Rusové.
Válka na Ukrajině se změnila. Na začátku 🇷🇺Rusko terorizovalo civilisty na dobytých územích. Teď terorizuje civilisty na zbytku Ukrajiny a ničí jejich energetické sítě. 🇪🇺EU posílá 200 transformátorů, 40 generátorů a další pomoc. Teror nevyhraje! pic.twitter.com/oF9su6JYtB
— Armáda ČR (@ArmadaCR) November 27, 2022
Ukrajina čelí už desátý měsíc ruské invazi. V týlu i na frontových liniích v jejích řadách působí padesát tisíc žen v uniformách. Na rozdíl od mužů se jich netýká povinná mobilizace, proti ruským okupantům však bojují dobrovolně. Podívejte se ve fotogalerii na některé z nich.
Úřady v ruských městech Novokuzněck, Bělgorod a Rostov na Donu začaly umisťovat tisíce cedulí, které označují místa, kde se nacházejí nejbližší bombové kryty. Úřady vysvětlily potřebu instalace značek tím, že například v Novokuzněcku se nachází velké množství podniků, které pokračují ve výrobě i během "zvláštního období". Píše o tom web Holod.media.
Hluboko v lesích Charkovské oblasti se ukrajinští vojáci z tankové jednotky schovávají mezi stromy a pod ruskou palbou drží své pozice na frontové linii:
VIDEO: Deep in the woods of the Kharkiv region, Ukrainian soldiers from a tank unit hide under the trees as they hold their position on the frontline under Russian fire. pic.twitter.com/liFRijSLlZ
— AFP News Agency (@AFP) November 27, 2022
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- V Kyjevě byly k dnešnímu dopoledni téměř zcela obnoveny dodávky elektrického proudu, vody a tepla.
- Suverénní Ukrajiny je zapotřebí k tomu, aby Rusko nepředstavovalo pro Evropu hrozbu, říká maďarský premiér Viktor Orbán.
- Intenzita bojů na Ukrajině se v posledních dnech snížila kvůli špatnému počasí. Je ale pravděpodobné, že se v příštích několika týdnech opět zvýší, jakmile dále klesnou teploty a půda na frontě zmrzne
- Ruské síly se možná chystají stáhnout ze Záporožské jaderné elektrárny
Suverénní Ukrajiny je zapotřebí k tomu, aby Rusko nepředstavovalo pro Evropu hrozbu, uvedl podle agentury MTI maďarský premiér Viktor Orbán. V době vrcholícího sporu o vyplacení peněz z regionálních fondů Evropské unie jde o změnu rétoriky šéfa maďarské vlády, který v souvislosti s ruskou agresí vůči sousední zemi dával podle západních pozorovatelů opakovaně najevo spíše proruské postoje.
V Kyjevě byly k dnešnímu dopoledni téměř zcela obnoveny dodávky elektrického proudu, vody a tepla. Opravy rozvodné sítě, kterou poškodily středeční ruské vzdušné útoky, jsou podle úřadů třímilionové ukrajinské metropole v závěrečné fázi.
"Od dnešního rána má většina obyvatel elektřinu a nedochází ani k nouzovým, nebo dokonce stabilizačním výpadkům dodávek," uvedla kyjevská vojenská správa na Telegramu. Později oznámila, že přece jen nastávají dílčí výpadky kvůli nadměrnému zatížení přenosové soustavy.
Kvůli několikadenním výpadkům dodávek elektřiny v Kyjevě prezident Volodymyr Zelenskyj nezvykle otevřeně kritizoval kyjevského starostu Vitalije Klička. Ten v reakci varoval před politickými spory a vyzval Ukrajince k soudržnosti. Deníku Bild am Sonntag řekl, že na obnovení dodávek elektřiny se pracuje "rekordní rychlostí".
Dočasnou ochranu v Česku za posledních sedm dní získalo 2288 uprchlíků před válkou na Ukrajině. Počet udělených víz tak proti předchozímu týdnu vzrostl o 94, předtím dva týdny klesal. Vyplývá to z údajů, které ministerstvo vnitra zveřejňuje na Twitteru. Od únorového vpádu ruské armády na Ukrajinu dosud Česko vydalo 462 887 dočasných víz. Svým držitelům umožňují přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce v České republice.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na začátku listopadu uvedl, že zhruba pětina ukrajinských uprchlíků se už z Česka vrátila domů. Ve čtvrtek řekl, že si umí představit přijetí dalších desetitisíců běženců, na limit ale podle něj naráží kapacita kvalitního ubytování a také sociální a zdravotní systém. S nastupující zimou se do zahraničí mohou vydat Ukrajinci, které ruské útoky na infrastrukturu připravily o teplo, elektřinu a vodu.
Rusko v noci na dnešek ostřelovalo raketami ukrajinské město Záporoží, podle úřadů utrpěl zásah zemědělský podnik. Výbuchy dnes ráno hlásí také Kryvyj Rih. Podle dosavadních informací si útoky nevyžádaly oběti na životech.
Šéf oblastní správy Oleksandr Staruch uvedl, že v důsledku zásahu dvěma ruskými raketami vypukl požár v zemědělském podniku na předměstí Záporoží. Pravděpodobně se jednalo o rakety S-300, které jsou původně určeny k protivzdušné obraně, ruská armáda je ale používá i proti pozemním cílům. Lidé podle něj při tomto útoku zraněni nebyli.
Server RBK-Ukrajina s odkazem na místní obyvatele uvedl, že v Záporoží byla dnes ráno slyšet řada výbuchů. Městem zněly sirény. Úřady nové ruské údery na město zatím nepotvrdily.
Ruské raketové útoky hlásí také Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti. Šéf tamní vojenské správy Oleksandr Vilkul vyzval obyvatele, aby se odebrali do krytů. Není jasné, zda si útok vyžádal mrtvé nebo zraněné.
Intenzita bojů na Ukrajině se v posledních dnech snížila kvůli špatnému počasí. Je ale pravděpodobné, že se v příštích několika týdnech opět zvýší, jakmile dále klesnou teploty a půda na frontě zmrzne. Ve svém pravidelném hodnocení války na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války (ISW).
Ukrajinské a ruské zprávy z kritických oblastí fronty na východě a jihu Ukrajiny, včetně Svatova, Bachmutu či Vuhledaru, naznačují, že vojenské operace na obou stranách jsou v současné době komplikovány silným deštěm a následným velkým množstvím bahna.
"Je pravděpodobné, že půdě bude trvat několik dní stálých mrazivých teplot, než ztuhne, což znamená, že terénní podmínky pravděpodobně umožní zvýšení intenzity operací na celé Ukrajině až o víkendu 3. až 4. prosince a v následujícím týdnu," uvedl ISW.
Není jasné, zda některá ze stran na tuto dobu aktivně plánuje velké ofenzivní operace, zdůrazňují američtí experti. Meteorologické faktory, které takovým operacím nyní brání, se ale podle nich začnou v každém případě vytrácet.
Množství používaného dělostřelectva v bojích na Ukrajině je ohromující, říkají podle listu The New York Times představitelé NATO. V Afghánistánu mohly síly Severoatlantické aliance vypálit na 300 dělostřeleckých nábojů denně a neměly obavy o protivzdušnou obranu. Ukrajina však může vypálit tisíce střel denně a nadále zoufale potřebuje protivzdušnou obranu proti ruským raketám a dronům íránské výroby.
"Den na Ukrajině je měsíc nebo i více v Afghánistánu," řekl Camille Grand, odborník na obranu z think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy, který byl donedávna zástupcem generálního tajemníka NATO pro obranné investice. V létě Ukrajinci na Donbasu denně vypálili 6000 až 7000 dělostřeleckých nábojů, uvedl vysoce postavený představitel NATO. Rusové tehdy stříleli 40 000 až 50 000 nábojů denně. Spojené státy přitom vyrobí měsíčně jen 15 000 dělostřeleckých nábojů, píše NYT.
Prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním videoposelství uvedl, že omezení dodávek elektřiny se v současné době týká Kyjeva a 14 ukrajinských regionů. V každém z nich se to podle něj dotýká více než 100 000 odběratelů.
V Kyjevě se ode dneška očekává silné sněžení a teploty pod nulou ve dne i v noci, píše agentura Reuters. Miliony obyvatel ukrajinské metropole a jejího okolí přitom podle ní nadále nemají dostatečné dodávky elektřiny a tepla. To je důsledek dřívějších ruských vzdušných úderů na energetickou infrastrukturu země. Společnost Ukrenerho uvedla, že výrobci elektřiny jsou schopni pokrýt jen tři čtvrtiny potřeb spotřebitelů, což vyžaduje omezení a výpadky v dodávkách energií v celé zemi.
Prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním videoposelství uvedl, že omezení dodávek elektřiny se v současné době týká Kyjeva a 14 ukrajinských regionů. V každém z nich se to podle něj dotýká více než 100 000 odběratelů.
Ukrajinští energetici i v sobotu pokračovali v obnově energetické sítě země. "A máme už další možnosti výroby a dodávek elektřiny. Ale bohužel to nestačí na to, aby byly dodávky zcela stabilní," řekl Zelenskyj podle agentury Ukrinform. Prezident poznamenal, že pokud spotřeba elektřiny večer vzroste, může se množství výpadků zvýšit. "To opět ukazuje, jak důležité je nyní šetřit energií a spotřebovávat ji s rozumem," dodal.
Od osvobození jihoukrajinského města Cherson před dvěma týdny zahynulo v Chersonské oblasti v důsledku ruského ostřelování nejméně 32 lidí. Podle agentury Reuters to dnes oznámila ukrajinská policie.
"Každodenní ruské ostřelování ničí město a zabíjí mírumilovné místní občany. Celkem Rusko zabilo v Chersonské oblasti od deokupace 32 civilistů," napsal na Facebooku šéf ukrajinské policie Ihor Klymenko.
"Mnoho lidí se evakuuje, aby vyhledali útočiště v klidnějších regionech země. Ale mnoho obyvatel zůstává ve svých domovech a my jim musíme zajistit maximální možnou bezpečnost," dodal.
Zelenskyj navrhl výrazně přísnější strop na ruskou ropu než státy G7. Ukrajina by ráda, aby strop na ruskou ropu přepravovanou po moři činil 30 až 40 dolarů za barel, řekl dnes prezident Volodymyr Zelenskyj. To je výrazně nižší částka, než navrhují vyspělé země ze skupiny G7, které hovoří o ceně 65 až 70 dolarů. Informovala o tom agentura Reuters. Nižší částka by znamenala tvrdší trest pro Moskvu, protože cílem je omezit příjmy z prodeje ropy, které pomáhají Rusku financovat válku na Ukrajině.
Návrh G7 ale nemá na Západě jednoznačnou podporu.
Nejméně 13 lidí dnes utrpělo zranění při ruském ostřelování ukrajinského města Dnipro. S odvoláním na místní úřady o tom informovala ukrajinská agentura Unian. "Třináct lidí, kteří byli zraněni v důsledku raketového útoku na Dnipro, se již obrátilo na lékaře. Čtyři jsou v nemocnici. Mezi nimi je i 17letý chlapec," řekl šéf Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko. "Záchranáři odstraňují sutiny. Mohl by pod nimi být člověk," dodal.
Kyjev dnes přestavil mezinárodní program, který má zajistit dodávky ukrajinského obilí do nejchudších zemí v Africe a v Asii. Učinil tak symbolicky u příležitosti 90. výročí stalinského hladomoru na Ukrajině, informovaly zahraniční tiskové agentury.
"Ukrajina byla a zůstává garantem světové potravinové bezpečnosti a i v tak těžkých válečných podmínkách ukrajinské vedení pracuje ve prospěch globální stability," řekl podle agentury DPA ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s belgickým premiérem Alexandrem de Crooem v Kyjevě.
Ukrajina a Rusko si dnes vyměnily dalších v součtu více než 20 zajatců. Podle kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jsou mezi dvanácti navrátilci na Ukrajinu také obránci Mariupolu či tři civilisté. Moskva podle agentury TASS informovala o devíti propuštěných.
"Vojáci, kteří bránili Mariupol, černobylskou jadernou elektrárnu a Hadí ostrov, se vracejí domů," napsal šéf Zelenského kanceláře Andrij Jermak na komunikační síti Telegram. Mezi propuštěnými jsou podle něj příslušníci námořnictva, národní gardy a teritoriální obrany, pohraničníci a také tři civilisté - včetně muže, který byl považován za nezvěstného.
V ukrajinské metropoli Kyjevě po ruských útocích z tohoto týdne zůstává k sobotnímu dopoledni bez proudu kolem 130 tisíc lidí, uvedla městská rada. Vodu již podle ní mají k dispozici všichni obyvatelé a pokračuje také obnova dodávek tepla. V jihoukrajinském Chersonu byly podle prezidentské kanceláře poprvé od osvobození v první polovině listopadu obnoveny dodávky elektřiny. "Veškeré práce na obnově mají být hotovy do 24 hodin. Voda, teplo a komunikace se vrátí k normálnímu provozu," uvedla městská rada na komunikační síti Telegram. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nočním videoposelství nezvykle ostře kritizoval kyjevskou radnici za nedostatečnou pomoc lidem.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Od osvobození jihoukrajinského města Cherson před dvěma týdny zahynulo v Chersonské oblasti v důsledku ruského ostřelování nejméně 32 lidí.
- Kyjev představil mezinárodní program, který má zajistit dodávky ukrajinského obilí do nejchudších zemí v Africe a v Asii.
- Ukrajina a Rusko si dnes vyměnily dalších v součtu více než 20 zajatců. Podle kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jsou mezi dvanácti navrátilci na Ukrajinu také obránci Mariupolu či tři civilisté.
Rusko zaplatí za všechny oběti stalinského hladomoru i za současné zločiny na Ukrajině. U příležitosti 90. výročí ukrajinské národní tragédie, při níž ve 30. letech minulého století zemřely miliony lidí, to dnes uvedl šéf kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak. Ukrajinské ministerstvo zahraničí vyzvalo mezinárodní společenství, aby hladomor uznalo za genocidu. Při hladomoru - na Ukrajině známém jako holodomor - zahynulo v letech 1932 až 1933 za vlády sovětského diktátora Josifa Stalina podle odhadů historiků 3,5 až šest milionů Ukrajinců. Katastrofu vyvolala především tvrdá politika komunistického režimu a zabavování obilí a dobytka místním obyvatelům. Některé země světa včetně Česka, stejně jako část historiků, hladomor považují za úmyslně vyvolanou genocidu.
Královéhradecký kraj uvolnil na pomoc uprchlíkům před válkou na Ukrajině více než 166 milionů korun. Jedná se především o náklady na kompenzace za jejich ubytování, peníze na nákup potravin a na stravování uprchlíků a dobrovolníků v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině (KACPU). "Suma zahrnuje například i nákupy spacích pytlů či pronájmy," řekl mluvčí hejtmanství Dan Lechmann.
Rusko zřejmě na Ukrajině nasadilo střely, z nichž odstranilo jaderné hlavice. Ve své pravidelné svodce k válce na Ukrajině to uvedlo britské ministerstvo obrany. Krok Moskvy podle něj ukazuje na to, že zásoby ruských střel schopných zasáhnout cíle na Ukrajině se tenčí. Volně dostupné snímky z Ukrajiny ukazují trosky sestřelené ruské řízené střely, kterou je patrně typ Ch-55 (v označení NATO AS-15 Kent). Střela byla vyvinuta v 80. letech jako nosič jaderných hlavic. V případě sestřelené rakety byla jaderná hlavice nejspíše nahrazena jinou výplní.
Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo opozičního politika Jevgenije Rojzmana mezi takzvané zahraniční agenty, informoval dnes ruský servis BBC. Organizace nebo jedinci, kteří se ocitnou na seznamu zahraničních agentů, jsou vystaveni mnohem přísnější úřední kontrole. Bývalý starosta Jekatěrinburgu Rojzman je jedním z posledních známých ruských opozičních představitelů, kteří neskončili ve vězení nebo neprchli v posledních letech do exilu.
Na Ruskem okupovaném poloostrově Krym byli zlikvidováni íránští instruktoři, kteří pomáhali Rusům s naváděním útočných dronů Šáhed-136 na ukrajinské cíle, řekl deníku The Guardian šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Zároveň varoval, že Ukrajina bude považovat za cíl i další Íránce na okupovaném ukrajinském území, kteří budou Moskvě pomáhat v její invazi na Ukrajinu.
Kreml počítá, že do léta ztratí v bojích na Ukrajině až třetinu z asi 300 tisíc mužů, které letos na podzim mobilizoval, uvedl ruský investigativní web Važnyje istorii. Ruské vedení se touto prognózou neznepokojuje - padlé a raněné mobilizované nahradí v mezičase vycvičenými vojáky základní služby, napsal také web. Odvolal se přitom na své dva nejmenované zdroje, z nichž jeden je blízký ruské tajné službě FSB a druhý generálnímu štábu ruské armády.
"Plán je asi takovýhle - zatím získat čas a stabilizovat frontu s pomocí mobilizovaných. A se vším začít znova na jaře," sdělil portálu jeden z jeho zdrojů. Ruské politické i armádní velení podle něj chápe, že takovýto plán povede k velkým ztrátám. "Během jara příštího roku mohou ztráty, tedy mrtví a ranění, podle jedné z prognóz dosahovat okolo sto tisíc. Ale nikoho to neznepokojuje. Zamění je branci," sdělil stejný zdroj.
Ruské ministerstvo obrany plánuje podle druhého zdroje serveru do jara vycvičit k bojům na Ukrajině 120 tisíc branců. Právě kvůli plánu vyslat je na Ukrajinu jako náhradu za padlé a raněné mobilizované ruský prezident Vladimir Putin stále nevydal nařízení o ukončení částečné mobilizace.
Maďarská prezidentka Katalin Nováková míří na návštěvu Kyjeva na pozvání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, informoval ve středu maďarský server Index. Na Ukrajinu podle něj prezidentka cestuje vlakem přes Polsko.
Západní země a humanitární organizace posílají na Ukrajinu desítky generátorů. Milionům Ukrajinců, kteří čelí ruským útokům na kritickou infrastrukturu a s nimi spojenými výpadky dodávek energie, tak chtějí pomoci zajistit teplo a energii v zimních měsících. Francie ve středu oznámila, že vyslala na Ukrajinu sto vysoce výkonných generátorů. Americká vládní agentura pro humanitární pomoc USAID poskytla Ukrajincům 80 generátorů a celkem jich zemi podle ruskojazyčné BBC slíbila 1600.
Označení Ruska za stát podporující terorismus nemá nic do činění s opravdovým bojem s terorismem, reaguje Moskva na rezoluci Evropského parlamentu. Podle europoslanců, kteří rezoluci schválili ve středu, ruská armáda záměrně útočí na Ukrajině na civilní cíle. "Tento nepřátelský krok je součástí objednané informační a politické kampaně, kterou Západ vede proti naší zemi. Nemá nic společného s reálnou situací ohledně boje s mezinárodním terorismem," uvedl v prohlášení náměstek ruského ministra zahraničí Oleg Syromoloto
Při ruském ostřelování jihoukrajinského města Cherson zahynulo během pátku 15 obyvatel města, dalších 35 lidí utrpělo zranění. Je mezi nimi i dítě, napsala odvoláním na městskou radu Chersonu agentura Ukrinform. Nedávno osvobozený Cherson zasáhla smršť ruského ostřelování už druhý den v řadě.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii přezkoumá bezpečnostní opatření ve všech ukrajinských jaderných elektrárnách, oznámil podle agentury DPA generální ředitel organizace Rafael Grossi. Zatímco návštěva odstaveného rektoru v havarované jaderné elektrárně Černobyl už se uskutečnila, příští týden zamíří zástupci agentury do Jihoukrajinské jaderné elektrárny.
Evropská unie navýší svou podporu pro Ukrajinu s ohledem na ruské raketové útoky na infrastrukturu. Unie chce podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové pomoci při obnově elektrické sítě, jejím udržování i zajištění vytápění ukrajinských domů. "Evropská unie připravuje velký balíček podpory ze zemí unie i z rezerv komise," uvedla podle agentury Reuters Leynová.
Kyjev žádá zahraniční firmy, aby přestaly vyrábět čipy kompatibilní s ruským navigačním systémem Glonass. Tento systém totiž používá ruská armáda k raketovým útokům na Ukrajinu. Pokud nebude mít Rusko k zahraničním čipům přístup, bude muset začít s výrobou vlastních, a to od nuly, uvedla podle agentury Unian ukrajinská vojenská rozvědka.
Ve Švédsku dnes začal soud se dvěma bratry, švédskými občany narozenými v Íránu, obviněnými ze špionáže pro Rusko a jeho vojenskou zpravodajskou službu GRU. Dvaačtyřicetiletý Peyman Kia a pětatřicetiletý Payam Kia podle agentury AP stanuli před stockholmským okresním soudem kvůli obvinění, že spolupracovali na předávání tajných informací Rusku od září 2011 do září 2021.
Na Ukrajině přibývá kvůli výpadkům proudu veřejných míst, kde se lze ohřát nebo si dobít mobil.
Ukrajinci tomu říkají bod Nezlomnosti. Je to místo, kde se můžete ohřát, dobít si telefon nebo tablet a máte k dispozici wifi. Jen v Kyjevě je takových míst už 256. pic.twitter.com/y8VT7zyBId
— Future for Ukraine (@FutureFUkraine) November 24, 2022
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že sdílí hoře matek, které přišly o své syny. Z prezidentova setkání s matkami vojáků válčících na Ukrajině odvysílala zpravodajská televize Rossija 24 v přímém přenosu jen Putinova slova na úvod, až do prezidentova oznámení, že "začíná svobodná diskuse". Rusko za devět měsíců bojů přišlo podle odhadu ukrajinského generálního štábu o více než 86 tisíc vojáků.
Šéf ruského státu prohlásil, že život je mnohem složitější, než se ukazuje na obrazovce televizoru či počítače - a na internetu se podle Putina nedá "vůbec ničemu věřit", protože se tam vyskytuje "spousta všelijakých falešných informací, podvrhů, klamání a lží".
Ruské vojáky Putin označil za hrdiny. Ukrajinská strana naopak opakovaně upozorňuje na množící se důkazy o zločinech, jichž se na nyní už osvobozených územích příslušníci ruských ozbrojených sil dopouštěli. "Nikdo, kromě nich a jejich bezprostředních velitelů, kteří jim stojí po boku, neví, jak je tato práce těžká a jak moc souvisí s reálným ohrožením života a zdraví," prohlásil Putin.
Podle polského prezidenta Andrzeje Dudy záleží na rozhodnutí Německa, kde budou rozmístěny systémy protivzdušné obrany Patriot. Berlín je původně nabídl Varšavě, ale polský ministr obrany Mariusz Blaszczak navrhl, aby systémy získala Ukrajina čelící ruským raketovým útokům. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes řekl, že je na jednotlivých zemích, zda se rozhodnou systémy protivzdušné obrany poslat na Ukrajinu.
Rusko zařadilo společnost Meta Platforms, která provozuje například sociální sítě Facebook a Instragram, na seznam extremistických organizací.
Ukrajinci jsou připraveni vydržet kritickou energetickou situaci způsobenou rozsáhlými ruskými útoky další dva až tři roky. V rozhovoru se stanicí BBC to uvedla ukrajinská první dáma Olena Zelenská. "Jsme připraveni to vydržet. Máme za sebou spoustu příšerných útrap, zažili jsme tolik obětí, tolik ničení, takže výpadky proudu nejsou to nejhorší, co nás potkalo," uvedla manželka Volodymyra Zelenského..
NATO nepoleví v podpoře Ukrajiny, je to cesta k míru, řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Aliance podle něj dodá Kyjevu více vojenského vybavení včetně rušiček dronů. "Vyzvu spojence, aby dále navýšili svou podporu, zvláště u systémů protivzdušné obrany," uvedl Stoltenberg.
Shrnutí dění očima britského ministerstva obrany:
Na Putina jsem už neměla žádné páky. Jde mu jen o moc, přiznala Merkelová ➡️ https://t.co/MTp2ZxhnmJ pic.twitter.com/Uv4nkgWk2P
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) November 25, 2022
Nová ruská ponorka s dieselovým pohonem Magadan odpálila v Japonském moři střely s plochou dráhou letu Kalibr, které zasáhly stanovené námořní a pobřežní cíle. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany podle agentury Interfax.
Bývalá dlouholetá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru s týdeníkem Spiegel přiznala, že ke konci svého mandátu už neměla žádné páky, jak přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k jednání. Putinovi podle ní záleží jen na moci a tu ona jako odcházející politička neměla, řekla Merkelová.
Merkelová se s Putinem naposledy setkala v srpnu 2021. "Každý už tehdy věděl, že na podzim budu pryč," řekla Spiegelu Merkelová. "Z pohledu mocenské politiky jsem byla vyřízená. A pro Putina je moc to jediné, co se počítá," dodala žena, která stála v čele Německa 16 let až do loňského prosince.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- Ukrajinští vojáci za uplynulých 24 hodin odrazili ruské útoky u 11 obcí v Doněcké a Luhanské oblasti v Donbasu a způsobili nepříteli ztráty ostřelováním ruských sil v Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny.
- Při čtvrtečním ruském ostřelování rezidenční části Chersonu na jihu Ukrajiny zahynulo deset lidí. Během pátku zemřelo v Chersonu dalších 15 lidí.
- Na Ukrajině přibývá veřejných míst, kde se mohou lidé ohřát nebo si dobít mobil. Část Ukrajiny, včetně Kyjeva, je stále bez proudu po ruském ostřelování.
Ukrajinští vojáci za uplynulých 24 hodin odrazili ruské útoky u 11 obcí v Doněcké a Luhanské oblasti v Donbasu na východě země a způsobili nepříteli ztráty ostřelováním ruských sil v Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny, uvedl ráno ukrajinský generální štáb. Válka Ruska proti Ukrajině pokračuje už více než devět měsíců. Rusové každým dnem na frontě přicházejí o počet mužů odpovídající síle praporu, podotkl Oleksij Arestovyč, poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře. Tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách ověřit z nezávislých zdrojů.
"Ruská mobilizace nahradila kvalitu kvantitou a tím zvýšila ztráty. Na bachmutské frontě to vypadá jako v apokalyptickém filmu, rozkládají se tam těla ruských vojáků a nikdo je nesbírá," říká výsadkář a poradce ministryně obrany Ivo Zelinka. "Ruské útoky neznamenají nic pro schopnost Ukrajiny bránit se, i kdyby její průmyslový potenciál klesl na nulu. Dodávky zbraní jdou totiž ze Západu," dodává.
Zelinka: Rusové si kupují čas. V ostřelování můžou pokračovat týdny, ale ne měsíce
Rusové svými raketami decimují ukrajinskou infrastrukturu. Útočí na rozvody elektřiny, takže lidé po celé zemi zůstávají na mnoho hodin bez světla, tepla nebo vody. Podívejte se, jak to v potemnělých ukrajinských městech a na místech dopadů ruských raket vypadá.
Rusko za devět měsíců na přímých výdajích utratilo za válku na Ukrajině 82 miliard dolarů (1,9 bilionu korun), uvedlo ukrajinské vydání ekonomického časopisu Forbes. Částka vynaložená na konflikt, který odsuzuje Kyjev i Západ, představuje zhruba čtvrtinu příjmů loňského rozpočtu Ruska. Příjmy Moskvy z prodeje energetických surovin přitom kvůli sankcím klesají a válka se Kremlu dál prodražuje, píše Forbes.
Podle propočtů Forbesu se letos na podzim válečné výdaje Ruska zdvojnásobily, boje Moskvu vyjdou nejméně na deset miliard dolarů (234 miliard korun) měsíčně. Výdaje vzrostly kvůli počtu vojáků, kteří se do bojů na Ukrajině nově zapojili po mobilizaci vyhlášené ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Prezident země Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu uvedl, že zprávy o ruských útocích na Cherson a další města v oblasti přicházejí od doby, kdy Rusové ustoupili, téměř každou hodinu.
"Dnešní den je další hroznou stránkou v historii našeho hrdinného města," napsal Januševyč.
Počet lidí, kteří při ruském ostřelování Chersonu zemřeli, stoupl na sedm.
Při čtvrtečním ruském ostřelování rezidenční části Chersonu na jihu Ukrajiny zahynuli čtyři lidé, uvedl na telegramu šéf oblastní správy Jaroslav Januševyč. Ruské síly se nedávno z Chersonu stáhly, usadily se ale na druhé straně řeky Dněpru, takže Cherson je vůči jejich ostřelování stále zranitelný. Středeční ruské nálety cílící na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zabily mimo jiné dvě děti, informovala ve stejný den ukrajinská policie.
Přátelé a rodinní příslušníci si psali zprávy, aby zjistili, kdo má opět elektřinu a vodu. Někteří měli jedno, ale ne druhé, píše z Kyjeva agentura AP. Mnozí neměli kvůli středním ruským vzdušným úderům na ukrajinskou energetickou rozvodnou síť ani jedno. Kyjevské kavárny, které nějakým zázrakem měly obojí, se během čtvrtka rychle staly oázami útěchy. Devětatřicetiletý investiční bankéř Oleksij Raščupkin po probuzení zjistil, že voda jeho bytě už teče, ale elektřina nefunguje. Během výpadku proudu mu roztál mrazák a na podlaze zůstala louže. Naskočil proto do taxíku a z levého břehu řeky Dněpr přejel na pravý do kavárny, která zůstala otevřená i po předchozích ruských úderech. Byla otevřená i tentokrát - servírovala horké nápoje, teplé jídlo, hrála v ní hudba a fungovala wi-fi. "Jsem tady, protože je tu teplo, káva a světlo. Je tady život," konstatoval.
"Nikdo nebude ustupovat ze své vůle a principů jen kvůli elektřině," prohlásila čtyřiatřicetiletá Alina Dubejková, která také vyhledala pohodlí v jiné, nicméně stejně přeplněné, teplé a osvětlené kavárně. Bez elektřiny, topení a vody ve svém domově byla odhodlaná pokračovat ve své pracovní rutině. "Raději budu žít bez elektřiny než s ruskou invazí," řekla. "Bez světla, nebo bez vás? Bez vás," zopakovala výrok prezidenta Volodymyra Zelenského, který ho pronesl poté, co Rusko 10. října spustilo první z masivních vzdušných útoků na klíčovou ukrajinskou infrastrukturu, píše ve své reportáži z Kyjeva agentura AP.
V Kyjevě tak lidé stáli ve frontách u veřejných vodních zdrojů, aby si naplnili plastové lahve. Jednatřicetiletá zaměstnankyně ministerstva zdravotnictví Kateryna Lučkinová se uchýlila ke sběru dešťové vody z okapu, aby si v práci, kde nebyla voda, alespoň mohla umýt ruce. Naplnila dvě plastové láhve, přičemž trpělivě čekala v dešti, dokud neměla vodu po okraj. Ve stejné činnosti ji následovala kolegyně. "My Ukrajinci jsme vynalézaví, něco vymyslíme. Neztrácíme ducha," pronesla Lučkinová. "Pracujeme, žijeme v rytmu přežití, jak můžeme. Neztrácíme naději, že všechno bude v pořádku," dodala.
V Kyjevě je ve čtvrtek v podvečer stále okolo 70 procent domácností bez elektřiny, informovala podle agentury Unian tamní správa. S výpadky elektřiny se ukrajinská města potýkají po středečním ruském ostřelování energetické infrastruktury a elektráren.
Soud v Moskvě potvrdil pokutu ve výši dvou miliard rublů, tedy přes 770 milionů korun, společnosti Google za zablokování několika kanálů na YouTube. Pokutu společnosti uložila ruská antimonopolní služba, napsala agentura RIA Novosti s odvoláním na soudní rozhodnutí.
Od začátku války už je nezvěstných 15 tisíc Ukrajinců, citovala agentura Reuters Mezinárodní komisi pro zmizelé osoby. Organizace se sídlem v Haagu v červenci otevřela pobočku v Kyjevě, aby pomáhala zadokumentovat a vystopovat pohřešované Ukrajince, kteří zmizeli kvůli ruské agresi.
Praha pošle na Ukrajinu pro Kyjev a Mykolaiv 626 naftových topidel a 18 elektrocentrál z majetku Správy služeb hlavního města Prahy, rozhodli městští zastupitelé. Vybavení má podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) pořizovací hodnotu 15 milionů korun. Zastupitelé schválili také další dar v podobě zdravotnického materiálu za asi tři čtvrtě milionu korun.
Dodávky ruské ropy na Slovensko ropovodem Družba byly obnoveny, uvedlo Mero, které je vlastníkem a provozovatelem české části ropovodu. Tok ropy byl během čtvrtka dočasně přerušen kvůli výpadkům elektřiny.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- Při čtvrtečním ruském ostřelování rezidenční části Chersonu na jihu Ukrajiny zahynulo sedm lidí.
- V Kyjevě bylo ve čtvrtek v podvečer stále okolo 70 procent domácností bez elektřiny.
- Maďarský premiér Viktor Orbán na summitu Visegrádské čtyřky v Košicích slíbil, že Budapešť ratifikuje do měsíce vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance.
V českých mateřských, základních a středních školách se na konci září učilo 50 285 dětí ukrajinských uprchlíků, což je 2,7 procenta žáků. Školáci s ukrajinským státním občanstvím se stali nejpočetnější skupinou cizinců mezi žáky českých škol. Nejvíce Ukrajinců je ve školách základních.
Ruský prezident Vladimir Putin udělil vysoké státní vyznamenání jednomu z válečných zpravodajů Semjonu Pegovovi. Ten je zakladatelem válečného blogu WarGonzo, který podporuje válku Ruska proti Ukrajině a který sledují statisíce Rusů i na sociální síti Telegram. Žurnalistu minulý měsíc zranily střepiny protipěchotní miny na východě Ukrajiny. Pegov dostal státní řád "za hrdinství, odvahu a obětavost při plnění profesních povinností", uvedl Kreml.
Pegov před únorovou invazí tvrdil, že Kyjev vyzbrojuje domobranu, aby ji poslal do Donbasu vraždit civilisty. Po dobytí Mariupolu tvrdil, že zde Rusové odhalili tajnou laboratoř, ve které Ukrajinci prý vyráběli biologické zbraně. Kvůli dezinformacím byl kanál WarGonzo vyřazen ze serveru YouTube.
Ukrajina a Rusko si dnes vyměnily po 50 válečných zajatcích. Vyplývá to z vyjádření šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Andrije Jermaka, vůdce separatistů z ukrajinské Doněcké oblasti Denise Pušilina a ruského ministerstva obrany. Je to druhá výměna zajatců v posledních dvou dnech. O den dříve přišly zprávy o výměně 35 ukrajinských vojáků a jednoho civilisty za 35 ruských vojáků.
Dodávky ruské ropy ropovodem Družba z Ukrajiny na Slovensko jsou kvůli výpadkům elektřiny přerušeny, uvedlo Mero. Česko čerpá ze zásob na Slovensku.
Maďarský premiér Viktor Orbán na summitu V4 v Košicích slíbil, že Budapešť ratifikuje do měsíce vstup Finska a Švédska do NATO. Dohodu už ratifikovaly všechny členské země aliance kromě Maďarska a Turecka.
Předsedové vlád zemí Visegrádské čtyřky (V4) se podle českého premiéra Petra Fialy při otevřené debatě shodli na summitu v Košicích na jednoznačné vojenské i humanitární podpoře Ukrajiny. V4 tvoří Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko.
Orbán podle českého premiéra potvrdil postoj sdílený Prahou, Varšavou i Bratislavou, že "Rusko nesmí představovat hrozbu pro Evropu a že je potřeba podporovat nezávislost Ukrajiny a její územní integritu v plném rozsahu".
Europoslanci dnes potvrdili finanční pomoc Ukrajině na příští rok ve výši 18 miliard eur (necelých 440 miliard korun). Peníze země dostane na zajištění základních veřejných služeb či na opravy válečných škod. Finance si Evropská komise (EK) hodlá půjčit na trzích a úroky by v prvních letech měly zaplatit členské země unie.
Za tři čtvrtě roku od začátku války na Ukrajině vyslal Český červený kříž do oblasti 40 misí s materiální pomocí, která pomáhá zvýšit dostupnost zdravotní péče i bezpečnost zdravotníků. Do země dopravil zhruba 409 tun zejména zdravotnických potřeb za víc než 118 milionů korun. V pomoci bude ve spolupráci se svými partnerskými organizacemi na Ukrajině pokračovat i v náročných zimních měsících - aktuálně pořizuje například vozidla, elektrocentrály a další materiál pro oběti i zdravotníky.
Ukrajina může ukončit utrpení svých obyvatel tím, že přistoupí na ruské podmínky a požadavky. V Kremlu to dnes řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
V budově Národního operetního divadla v Kyjevě se lidé rozloučili s tanečníkem a členem souboru tohoto divadla Vadimem Chlupjancem. Sólista baletu narukoval do armády a zemřel v Bachmutu na frontové linii na začátku týdne.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) si umí představit, že by Česko mohlo přijmout další desetitisíce ukrajinských uprchlíků. Kapacita kvalitního ubytování ale naráží na limit, stejně jako sociální a zdravotní systém. Rakušan to řekl novinářům po dnešním jednání ministrů vnitra Česka, Rakouska, Slovenska a Maďarska v Praze.
Zástupci Ruska a Ukrajiny se minulý týden sešli ve Spojených arabských emirátech, aby projednali možnost výměny zajatců, která by byla spojena s obnovením vývozu ruského čpavku do Asie a Afriky přes ukrajinské potrubí.
Tři ukrajinské elektrárny, odpojené ve středu od energetické sítě po ruském bombardování, znovu vyrábějí elektřinu.
Premiér Petr Fiala očekává, že na dnešním jednání předsedů vlád visegrádské čtyřky (V4 - ČR, Slovensko, Maďarsko, Polsko) bude s maďarským premiérem Viktorem Orbánem mluvit o některých odlišných maďarských názorech ve věcech zahraniční politiky. Chce dělat vše pro to, aby se podařilo udržet jednotu Evropské unie v otázkách podpory Ukrajiny a protiruských sankcí, řekl novinářům před odletem na summit do Košic.
Shrnutí dění očima britského ministerstva obrany je tentokrát zaměřené na ruské výsadkové jednotky:
"Tak vypadá ruský teror." Zelenskyj vyzval OSN k tvrdé reakci, která zastaví nálety ➡️
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) November 24, 2022
https://t.co/MTp2ZxgPxb pic.twitter.com/FRv4qdmXbi
Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se domnívá, že Rusko by mohlo na Ukrajině použít chemické zbraně předtím, než by se pustilo do eventuální jaderné konfrontace s NATO. Stát by se tak mohlo v případě, že Moskva bude kupit další neúspěchy na bojišti, napsal server Politico s odvoláním na anonymní zdroje.
Bez dodávek elektrického proudu je po středečních vzdušných útocích Ruska na ukrajinskou kritickou infrastrukturu stále 70 procent Kyjeva. Omezeny jsou nadále i dodávky vody a do ulic metropole nevyjely ani tramvaje, uvedl starosta Vitalij Kličko.
Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja si stěžoval, že je proti pravidlům Rady bezpečnosti, že Zelenskyj hovořil prostřednictvím videohovoru. Rovněž odmítl to, co nazval "bezohledné výhrůžky a ultimáta" Ukrajiny a jejích příznivců na Západě.
Americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová uvedla, že ruský prezident Vladimir Putin "jasně využívá zimu jako zbraň, aby ukrajinskému lidu způsobil nesmírné utrpení".
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby podnikla kroky, které zastaví ruské nálety na klíčovou infrastrukturu.
- Výpadky a odstávky proudu na Ukrajině, způsobené ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, mohou trvat až do jara. Bez energie je také několik jaderných elektráren, včetně té záporožské.
- Agentura Ukrinform v úterý s odkazem na kancelář ukrajinského prezidenta uvedla, že Ukrajinci doposud osvobodili od ruské okupace 1886 obcí. Podle Zelenského je nutné dobýt zpět ještě kolem 2000 měst a vesnic.
Zelenskyj dále ve svém videoprojevu řekl, že Ukrajina očekává "velmi tvrdou reakci" světa na nálety. Jak k tomu nicméně poznamenala agentura Reuters, je velmi nepravděpodobné, že by Rada bezpečnosti v reakci na výzvu nějaké kroky podnikla. Jejím členem je totiž Rusko, které má právo veta.
Zelenskyj v této souvislosti vyzval k tomu, aby bylo Rusku odepřeno hlasovat o jakémkoli rozhodnutí, které se týká jeho kroků. "Nemůžeme být rukojmími jednoho mezinárodního teroristy," dodal.
"Jen během jednoho dnešního dne to bylo 70 raket. Tak vypadá ruský teror," řekl Zelenskyj prostřednictvím videohovoru, který sledovali ostatní účastníci přítomní v jednací síni Rady bezpečnosti v New Yorku. Jak Zelenskyj dodal, zasaženy byly i nemocnice, školy, dopravní infrastruktura a rezidenční oblasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby podnikla kroky, které zastaví ruské nálety na klíčovou infrastrukturu v zemi. Rusko ve středu podniklo další masivní vzdušné údery na Ukrajinu, které si vyžádaly několik lidských životů, desítky zraněných a rozsáhlé výpadky proudu.
Podle ministra vnitra Denyse Monastyrského si dnešní ruské raketové útoky vyžádaly deset lidských životů. Úřady rovněž hlásí desítky zraněných a rozsáhlé výpadky proudu.
"Rusko pokračuje v masivních raketových útocích na civilní obyvatelstvo po celé Ukrajině. Dnes máme tři zásahy vícepodlažních domů. Bohužel zahynulo deset lidí. Jen od 10. října do 23. listopadu provedli Rusové na našem území téměř 600 raketových útoků," uvedl Monastyrskyj podle agentury Ukrinform.
Záporožská jaderná elektrárna je opět bez elektřiny ze sítě, spoléhá na dieselové generátory. Energií potřebuje k udržení základních funkcí reaktoru, například chlazení a bezpečnostní prvky, informovala na Twitteru Mezinárodní agentura pro atomovou energii. Enerhoatom, který provozuje všechny čtyři jaderné elektrárny na Ukrajině, hlásí odpojení tří zbývajících elektráren od sítě.
#Zaporizhzhya NPP has lost external electricity access again & is relying on diesel generators to power cooling & essential nuclear safety & security functions, on-site IAEA report. 🇺🇦Operator Energoatom report 3 other NPPs were automatically disconnected. https://t.co/NnjPszs1n3 pic.twitter.com/iAov7dJsHK
— IAEA - International Atomic Energy Agency ⚛️ (@iaeaorg) November 23, 2022
Ukrajina a Rusko si ve středu vyměnily dalších 71 zajatců. Rusové podle Kyjeva propustili ze zajetí 35 ukrajinských vojáků a jednoho civilistu, z ukrajinského zajetí do vlasti zamířilo 35 ruských vojáků. O výměně informovalo ruské ministerstvo obrany a šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. "Navrátíme všechny," přislíbil šéf ukrajinské prezidentské kanceláře.
"Mezi propuštěnými jsou chlapci, kteří bránili Mariupol a byli v Azovstalu, a také příslušníci národní gardy, kteří padli do zajatí v Záporožské jaderné elektrárně v prvních dnech invaze," napsal na telegramu Jermak.
Ruské útoky na ukrajinské elektrárny a elektrickou síť způsobily výpadky energie až v sousední Moldávii, píše deník Kyiv Independent. "Nemůžeme věřit režimu, který nás nechává ve tmě a chladu a který úmyslně zabíjí lidi z pouhé touhy udržet jiné lidi chudé a ponížené," citoval deník moldavskou prezidentku Maiu Sanduovou.
⚡️Russian attacks on Ukraine's energy infrastructure cause power outages in Moldova.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) November 23, 2022
President Maia Sandu said Moldova "can't trust a regime that leaves us in the dark and cold and that intentionally kills people for the mere desire to keep other people poor and humiliated."
Agenti ukrajinské tajné služby SBU narazili při úterní prohlídce ve slavném kyjevském klášteře Kyjevskopečerská lávra na podezřelé občany Ruska, ruskou propagandistickou literaturu a obnosy peněz v různých měnách. Informovala o tom na svém webu. Cílem úterní prohlídky v klášterním komplexu bylo podle kontrarozvědky předejít činnosti ruských tajných služeb na Ukrajině a zkontrolovat, zda areál neslouží k ukrývání cizích občanů, zpravodajců nebo zbraní.
Ukrajinská protiraketová obrana sestřelila 51 z 67 ruských střel s plochou dráhou letu, které Rusko během středy vypálilo, sdělil vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj. Útoky vyřadily některé elektrárny a poškodily i elektrickou infrastrukturu. Zalužnyj dodal, že jen na Kyjev útočníci vypálili 30 raket, 20 z nich protiraketová obrana sestřelila.
Tok ropy ukrajinskou částí ropovodu Družba byl po částečném omezení plně obnoven, uvedla agentura TASS ruského provozovatele ropovodu ropovodu Transněfť. Nebylo jasné, co způsobilo částečné omezení. Spekuluje se o výpadcích elektřiny v souvislosti s ruským ostřelováním ukrajinské energetické sítě i elektráren, dodává agentura Reuters.
Ukrajina požádá o urychlené zasedání Rady bezpečnosti OSN, aby projednala nejnovější ruské útoky proti elektrárnám a infrastruktuře, oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj. "Vraždění civilistů a ničení civilní infrastruktury jsou teroristické činy. Ukrajina bude i nadále vyžadovat rozhodnou reakci světa na tyto zločiny," napsal na Twitteru.
I have instructed our Ambassador to the UN to request an urgent meeting of UNSC following today’s Russian strikes. Murder of civilians, ruining of civilian infrastructure are acts of terror. Ukraine keeps demanding a resolute response of international community to these crimes.
— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) November 23, 2022
Norský soud ve středu poslal 34letého Rusa na 90 dní do vězení za to, že létal bezpilotním letounem nad norským územím, což je v rozporu se zákazem vyhlášeným kvůli válce na Ukrajině. Muž uvedl, že pomocí dronu pozoroval přírodu. Podle norských médií nebyl obviněn ze špionáže. Norsko už od vydání zákazu zadrželo necelou desítku Rusů, kteří s drony přelétali nad vojensky citlivými oblastmi. Verdikt je v tomto kontextu první, který norské soudy vynesly, píše AFP.
"Vše obnovíme a všechno to zvládneme, protože jsme nezlomní lidé," řekl po raketových útocích na ukrajinskou infrastrukturu prezident země Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury Reuters dodal, že poškozené a zničené prvky infrastruktury obnoví, a ocenil ducha svého lidu.
V Česku si od začátku ruské invaze do konce října našlo práci téměř 160 tisíc Ukrajinců s dočasnou ochranou. Část z nich se už vrátila domů, aktuálně tak v Česku pracuje více než 98 tisíc ukrajinských uprchlíků, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí. Zatímco zaměstnaných uprchlíků podle resortu dlouhodobě přibývá, počty příjemců humanitární dávky původem z Ukrajiny stabilně klesají.
Evropský parlament čelí kybernetickému útoku, kvůli kterému například nefungují jeho stránky, uvedli představitelé této unijní instituce. Podle předsedkyně Roberty Metsolaové se k útoku přihlásila "prokremelská skupina" hackerů. Evropský parlament ve středu schválil rezoluci, ve které označuje Rusko za stát podporující terorismus.
Ukrajinské síly podle Ukrinform hlásí sestřelení 51 ze 70 střel s plochou dráhou letu a pěti dronů, které dnes Rusko vyslalo na Ukrajinu.
Evropský parlament čelí kybernetickému útoku, Nefungují webové stránky a části vnitřních sítí v Štrasburku. Stalo se tak poté, co Europarlament schválil rezoluci, která označuje Rusko za stát podporující terorismus. Ke kyberútoku se přihlásila ruská hackerská skupina.
Při dnešních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu zemřelo nejméně šest lidí a 36 utrpělo zranění, uvedl podle Ukrinform šéf ukrajinské policie.
Ruská armáda tento měsíc utrpěla zásadní porážku, když se musela stáhnout z klíčového jihoukrajinského města Cherson. Událost ještě více posílila tlaky uvnitř Kremlu, aby Moskva začala s Ukrajinou vyjednávat. "Lidé začínají přemýšlet, jak postupovat dál, jakou pozici mají do budoucna zaujmout, na co vsadit a jakou kartu zahrát," tvrdí člověk blízký prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Kvůli situaci v ukrajinské energetické soustavě byla aktivována havarijní ochrana v Rivnenské, Jihoukrajinské a Chmelnycké jaderné elektrárně a důsledkem je automatické odpojení všech energetických bloků, uvedla společnost Enerhoatom.
Radiace je v elektrárnách a jejich okolí podle Enerhoatomu v normě. Zařízení v současné době nevyrábějí elektrickou energii do energetické soustavy. "Jakmile bude provoz energetické soustavy normalizován, budou dodávky elektřiny z jaderných elektráren obnoveny," sdělila ukrajinská společnost.
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) poskytne spolu s Nizozemskem 372 milionů eur na pomoc ukrajinské elektrárenské společnosti Ukrenergo.
Provoz ropovodu Družba na Ukrajině je omezen. Dodávky do České republiky a na Slovensko ale pokračují, uvedl mluvčí ruské firmy Transněfť.
Tři ukrajinské jaderné elektrárny jsou odpojené od energetické sítě po ruských masivních úderech, oznámila ukrajinská společnost Enerhoatom.
Pro rezoluci Evropského parlamentu, která označila Rusko za stát podporující terorismus, nezvedli ruku tři čeští europoslanci. Ivan David a Hynek Blaško zvolení za SPD hlasovali proti, předsedkyně KSČM Kateřina Konečná se hlasování zdržela.
Exploze hlásí také Oděská a Mykolajivská oblast na jihu Ukrajiny, Záporožská a Dněpropetrovská oblast na jihovýchodě i západoukrajinská Lvovská a Vinnycká oblast. Výbuchy zaznamenali také obyvatelé Poltavské oblasti, podle tamního gubernátora Dmytra Lunina ale zafungovala obrana v Kremenčuku.
Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak upozornil, že Moskva údery zahájila krátce poté, co Evropský parlament schválil rezoluci označující Rusko za stát podporující terorismus.
Jaderná elektrárna ve městě Chmelnyckij na západě Ukrajiny v důsledku ruského raketového útoku odpojila své bloky od energetické sítě.
Rusko dnes po dvacetileté přestávce obnovilo výrobu automobilů značky Moskvič, známé ze sovětské éry. Vyrábí se v bývalém závodě francouzské automobilky Renault v Moskvě. Oznámil to výrobce nákladních automobilů Kamaz, který je technologickým partnerem závodu.
Renault prodal v květnu ruskému státu svůj většinový podíl v automobilce Avtovaz, podle médií zřejmě za jeden rubl, ale s šestiletou opcí, že jej může znovu odkoupit. Moskevský závod, nyní přejmenovaný na Moskevský automobilový závod Moskvič, Renault prodal za další rubl. "První vozy Moskvič sjedou z výrobní linky v prosinci 2022," uvedl Kamaz.
Podle serveru Ukrainska Pravda vypálily ruské bombardéry na Ukrajinu patnáct raket.
Celá Kyjevská oblast je po ruských útocích bez proudu, oznámila tamní správa. Ukrajinská metropole je bez vody, hlásí nejméně tři mrtvé a šest zraněných.
Kvůli výpadku elektrického proudu, způsobeného ruským ostřelováním, přerušilo provoz metro v Charkově. Lidé jsou evakuováni.
Столичне метро працює в обмеженому режимі, оскільки велика кількість людей використовує його як укриття. Також у Києві тимчасово призупинили рух кільцевої електрички.
— hromadske (@HromadskeUA) November 23, 2022
У Харкові через відключення світла зупинили електротранспорт. Людей евакуюють з метроhttps://t.co/PeOAXdKUBH
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) chce rekrutovat špiony z řad ruských vojenských představitelů, oligarchů a podnikatelů nespokojených s válkou, kterou Rusko vede na Ukrajině, řekl šéf operací CIA David Marlowe. Dnes o tom informoval list The Wall Street Journal. "Hledáme ve světě Rusy, kteří jsou invazí na Ukrajinu stejně znechucení jako my, a jsme otevření spolupráci," uvedl Marlowe v projevu na Univerzitě George Masona ve státě Virginie.
Moldavsko hlásí po dnešních ruských útocích na Ukrajinu masivní výpadek proudu na svém území.
Premiér Petr Fiala (ODS) vítá rezoluci, ve které europoslanci označili Rusko za stát podporující terorismus kvůli záměrným útokům ruské armády na civilní cíle na Ukrajině. Fiala po zasedání vlády novinářům řekl, že Rusku je potřeba i těmito symbolickými kroky dávat jasně najevo, že se chová nepřijatelně. Rezoluci kvůli tomu považuje za důležitou.
V několika ukrajinských oblastech se dnes po poledni ozvala série výbuchů, informují s odkazem na sociální sítě ukrajinská média. Explozi hlásí i Kyjev, podle starosty Vitalije Klička byla zasažena infrastruktura. Nad celou zemí se rozezněl protiletecký poplach. Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak upozornil, že Rusko údery zahájilo krátce poté, co Evropský parlament schválil rezoluci označující Rusko za stát podporující terorismus.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj uvítal rezoluci europarlamentu, která označila Rusko za stát podporující terorismus. Rusko podle něj musí být izolováno.
Europoslanci vyzývají ve schválené rezoluci k dalšímu posílení protiruských sankcí a zařazení Wagnerovy skupiny nebo čečenského 141. motorizovaného pluku, takzvaných kadyrovců, na unijní seznam teroristických organizací. Podle EP by také členské státy měly zakázat oficiální či krajanské organizace, které fungují s podporou ruského státu. Evropský parlament vyzval rovněž k silnější podpoře Ukrajině a ruské obyvatele k protestům proti válečným zločinům páchaným v sousední zemi.
Na jihu Ukrajiny se ozvala série výbuchů, uvádí tisková agentura Interfax-Ukrajina. Nad celou Ukrajinou se rozezněly protiletecké sirény.
Ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko označil za lež tvrzení Ruska, že Ukrajina zadržuje dodávky ruského plynu určené Moldavsku.
Evropa by se díky mírnému počasí posledních týdnů mohla vyhnout nedostatku plynu tuto i příští zimu. Řekl to dnes Jeremy Weir, šéf společnosti Trafigura, která je jedním z největších světových obchodníků s komoditami.
Jestliže bude obvyklé počasí a Rusko bude plyn i nadále posílat přes Ukrajinu, zásoby suroviny se v Evropě tuto zimu patrně sníží zhruba o dvě třetiny, řekl Weir. To znamená, že region bude schopen přečkat nadcházející zimní období a mohl by mít dostatečnou zásobu suroviny na to, aby se vyhnul krizi i v příštím roce.
Europoslanci schválili označení Ruska za stát podporující terorismus kvůli záměrným útokům jeho armády na civilní cíle a infrastrukturu na Ukrajině. Pro rezoluci se vyslovilo téměř 500 poslanců, europarlament má 705 křesel.
Při ruském ostřelování města Kupjansk nedaleko Charkova zemřeli dva lidé.
Ruští poslanci z komise pro vyšetřování zahraničního vměšování do vnitřních záležitostí Ruska navrhli zakázat tři desítky zahraničních nevládních organizací. V Rusku by tyto spolku měly být prohlášeny podle návrhu za "nežádoucí", v některých případech i "extremistické" organizace, napsala agentura TASS s odvoláním na šéfa komise, předsedu bezpečnostního výboru dolní komory parlamentu Vasilije Piskarjova. Jde mimo jiné o blíže neupřesněné organizace z České republiky.
Bývalý britský premiér Boris Johnson řekl v rozhovoru pro televizi CNN, že francouzští politici do poslední chvíle nevěřili v ruskou agresi na Ukrajinu. Italský premiér Mario Draghi podle Johnsona tvrdí, že tvrdá reakce Evropy na agresi není možná kvůli energetické závislosti na Rusku a Berlín naznačoval, že dává přednost rychlé porážce Ukrajiny před dlouhou válkou. Po 24. únoru, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, ale vlády zmiňovaných zemí změnily postoj a pochopily, že není možné ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi ustupovat.
Ukrajinský vojenský analytik Oleksij Melnyk řekl webu Obozrevatěl, že levý břeh Dněpru budou Rusové bránit za každou cenu a scénář jejich nedávného odchodu z Chersonu a pravého břehu je nepravděpodobný. Podle Melnyka jde na levém břehu už o pozemní spojení s Krymem a to Moskva nechce v žádném případě ztratit.
Británie dodá Ukrajině tři záchranářské a pátrací vrtulníky, oznámil ministr obrany Ben Wallace. Je to poprvé od začátku ruské invaze, co britská armáda posílá Kyjevu pilotované stroje, uvedla stanice BBC.
První ze tří helikoptér Sea King, které do roku 2018 sloužily v Královském letectvu a Královském námořnictvu, již převzala ukrajinská armáda. V uplynulých týdnech prošli v Británii výcvikem na pilotování těchto strojů ukrajinští letci.
Londýn pošle Ukrajině také dalších deset tisíc dělostřeleckých nábojů, uvedl Wallace na návštěvě Norska, kde se účastní jednání o posílení vojenské spolupráce mezi severskými zeměmi.
Od začátku invaze letos v únoru vyslalo na Ukrajinu pilotovaná letadla jen několik zemí. Patří k nim nejspíše také Česko, které Kyjevu podle dostupných informací předalo bitevní vrtulníky Mi-24/35. Žádosti ukrajinských představitelů o dodávky stíhaček nechávají západní země dosud bez odezvy.
Shrnutí dění očima britského ministerstva obrany:
Kreml může chystat útok na své území, aby získal podporu pro válku, varují analytici ➡️ https://t.co/MTp2ZxgPxb pic.twitter.com/RM15KzpjGw
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) November 23, 2022
Kreml si zřejmě chystá informační prostor pro zinscenovaný útok "pod cizí vlajkou" na Belgorodskou oblast, která leží u hranic s Ukrajinou, aby se tak pokusil opět získat podporu veřejnosti pro válku proti Ukrajině, tvrdí analytici amerického Institutu pro studium války (ISW).
Ukrajinský generální štáb v ranním přehledu situace na bojišti uvedl, že ukrajinské jednotky během uplynulých 24 hodin odrazily ruské útoky u tuctu obcí v Donbasu na východě Ukrajiny, Rusové podle něj útočí především ve směru na Bachmut a Avdijivku.
ISW poukazuje na to, že kremelští propagandisté začali rozvíjet hypotézy ohledně "nevyhnutelného" ukrajinského vpádu do Belgorodské oblasti. Kvůli zmenšení hrozby ukrajinského útoku prý je nezbytné znovu dobýt Kupjansk v Charkovské oblasti. Tyto spekulace podle analytiků již dávno kolují v prostředí vojenských blogerů, kteří kritizují ruské vojenské velení za ústupy na bojišti a vyzývají k opětovnému dobytí území v Charkovské oblasti, které osvobodili Ukrajinci.
Varování před ukrajinským útokem na Belgorodskou oblast, kde místní úřady začaly budovat obranu a záseky, ale mají podle expertů ISW za cíl pouze vystrašit veřejnost, jejíž podpora pro válku klesá, a Ukrajina nemá žádný důvod ke vpádu do Ruska.
Moldavsko zatím nemá z Ruska signály, že by se chystalo zastavit v prosinci dodávky plynu do země, jak v úterý varoval Gazprom, uvedla premiérka.
Kreml podle ISW může kvůli veřejnému mínění chystat zinscenovaný útok na ruské pohraničí. Pokračují ruské útoky v Donbasu, hlásí ukrajinské velení.
Ruská raketa v noci na dnešek zasáhla porodnické oddělení nemocnice ve Vilňansku v Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny. Při ostřelování zahynulo novorozené dítě, oznámil šéf oblastní správy Oleksandr Staruch, kterého citovala ukrajinská a zahraniční média.
"Ruské zrůdy v noci ostřelovaly velkými raketami malé porodnické oddělení vilňanské nemocnice. Naše srdce jsou plná smutku: zabili dítě, které sotva přišlo na svět," napsal Staruch na sociální síti Telegram. Na místě podle něj zasahují záchranáři.
Okresní město Vilňansk leží asi 30 kilometrů na severovýchod od centra Záporoží, které je oblastní metropolí. Před válkou mělo asi 15 tisíc obyvatel. Ve válečných podmínkách nelze tvrzení bojujících stran ověřit z nezávislých zdrojů.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- Ukrajina požádala o urychlené zasedání Rady bezpečnosti OSN, aby projednala ruské raketové útoky na elektrárny a infrastrukturu.
- Výpadky a odstávky proudu na Ukrajině, způsobené ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, mohou trvat až do jara. Bez energie je také několik jaderných elektráren, včetně té záporožské.
- Ukrajinské ozbrojené síly doposud osvobodily od ruské okupace 1886 obcí. Také záhajily námořní operace v Černém moři.
Ukrajinská armáda se pustila do námořní operace. Její vojáci se vylodili v Černém moři na Kinburnské kose, aby z tohoto úzkého pruhu země vytlačili Rusy. Ti toto území využívali k ostřelování pevniny a k ohrožování ukrajinských přístavů i plujících lodí.
Rusky, které usilují o návrat svých manželů nebo synů z fronty na Ukrajině, vyzývají ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se s nimi sešel. Spolku Rada matek a manželek se totiž nelíbí, že ani jedna z jejích členek nebo představitelek dalších kritických skupin k částečné mobilizaci nebyla pozvána na Putinovo plánované setkání s matkami vojáků. Nespokojené ženy tvrdí, že setkání bude dopředu zinscenované. Informoval o tom server Ukrajinska pravda.
Ukrajinské ozbrojené síly doposud osvobodily od ruské okupace 1886 obcí. S odvoláním na zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyryla Tymošenka o tom dnes informovala agentura Ukrinform. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že je nutné dobýt zpět ještě kolem 2000 měst a vesnic.
Za "nejvíce bolestivé" aspekty války Rusové v neveřejném průzkumu označili částečnou mobilizaci, ekonomické obtíže vyvolané sankcemi, ale také například zablokování sociální sítě Instagram ruskými úřady.
Výsledky tohoto šetření v zásadě potvrzují veřejný průzkum provedený společností Russian Field začátkem listopadu v Moskvě, ve kterém pouze 19 procent oslovených uvedlo, že v blízké době očekává změnu svého života k lepšímu, připomněla Meduza. Naopak 29 procent respondentů ve stejném průzkumu sdělilo, že očekává změnu k horšímu, a 36 procent, že se jejich život nezmění. Vedle toho se 57 procent respondentů přiznalo, že je válka unavuje, zatímco na konci července o takovém pocitu v sociologickém šetření stejné společnosti mluvilo jen 41 procent lidí.
Rusové cítí lhostejnost, nevidí optimisticky budoucnost země a válka na Ukrajině je unavuje, vyplývá podle zpravodajského portálu Meduza z neveřejných průzkumů, které si nechal vypracovat Kreml. Na úplné odmítání takzvané speciální vojenské operace, jak Kreml označuje válku na Ukrajině, ale výsledky průzkumů neukazují, zjistil portál od dvou nejmenovaných zdrojů blízkých Kremlu.
"Když se člověk dívá jen na kousek videa, může nabýt dojmu, že během toho, co se Rusové vzdávali, byly narušeny Ženevské úmluvy. Když ale sleduje celý videozáznam, je z toho jasné, že část ruských vojáků se opravdu chystala vzdát, ale část začala na Ukrajince střílet," uvedl zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Dodal, že pokud ze strany vzdávajících se přetrvává hrozba, tak nejsou považováni za válečné zajatce.
Ukrajinské úřady podle Podoljaka v nejbližší době události osvětlí na základě úplné verze videozáznamu. "Máme plnou verzi videa, u ní je důležitý nesestříhaný konec. Podle toho, co zatím bylo ukázáno, leží na zemi nějací lidé, a potom už najednou leží v loužích krve," poznamenal ukrajinský představitel. V úplné verzi je podle něj lépe než v dosud zveřejněných záběrech vidět, že dva Rusové zaútočili na Ukrajince, kteří je obklíčili.
V plné verzi videí, která podle Moskvy ukazují popravu ruských zajatců Ukrajinci, je jasně vidět, že část z těchto Rusů na Ukrajince zaútočila. V rozhovoru s ruským novinářem Alexandrem Pljuščevem to řekl zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak a dodal, že Kyjev má tuto plnou verzi k dispozici. Ukrajinský představitel podtrhl, že videozáznamy podle něj zachytily obvyklý vojenský střet, a nikoli popravu zajatců.
Švédská policie dnes ráno podle tiskových agentur zadržela dvě osoby podezřelé ze špionáže vůči této skandinávské zemi a jednomu dalšímu státu. Švédský list Aftonbladet uvedl, že jde o manželský pár ruských šedesátníků, kteří se do země přistěhovali na konci devadesátých let. Zadržení muže a ženy, kteří dosud žili alespoň navenek klidným životem na předměstí Stockholmu, média líčí jako dramatickou akci. Nasazena při ní byla i dvojice vrtulníků Black Hawk a speciální síly.
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva v úterý uvedl, že na Ukrajině zemřelo od 24. února v důsledku ruské agrese 6595 civilistů a 10 189 lidí utrpělo zranění.
Ředitel ukrajinské státní energetické společnosti Ukrenergo Vladimir Kudrickij oznámil, že Rusové zasáhli raketami všechny tepelné a vodní elektrárny na Ukrajině. Škody jsou podle něj rozsáhlé a lidé musí počítat s odstávkami elektřiny, ale podle Kudrického není nutné žádná města nebo oblasti evakuovat. Firma podle něj shání náhradní díly na opravy v zahraničí.
Ruská plynárenská společnost Gazprom varovala, že od 28. listopadu může začít snižovat dodávky plynu do Moldavska přes Ukrajinu. Ta podle něj zadržuje dodávky pro Moldavsko.
Ukrajinští vojáci budou v Česku cvičeni ve výcvikovém prostoru Libavá. Na jednání sněmovního výboru pro obranu to dnes řekl velitel Velitelství pro operace české armády Josef Kopecký. Výbor dnes schválení příslušné mise podpořil, stejně jako vyslání vojáků do Kosova a do Iráku.
Do konce příštího roku by se měl výcvik uskutečnit v pěti čtyřtýdenních turnusech, každého se může zúčastnit až 800 vojáků. Návrh nyní musí schválit obě komory Parlamentu. První cyklus by se měl uskutečnit ještě letos. Celkové náklady na výcvik v Česku se odhadují na 975 milionů korun.
Česko a Ukrajina uzavřely dohodu o spolupráci ve vzdělávání. Jejím cílem je mimo jiné sjednotit postup ve výchově a výuce. Pro ukrajinské školáky se například omezí online výuka z ukrajinských škol. Novinářům to dnes sdělili ministr školství Vladimír Balaš (STAN) a jeho ukrajinský protějšek Serhij Škarlet, kteří dnes bilaterální smlouvu podepsali. Smlouva se týká všech stupňů vzdělávání. Ukrajina a Česko si budou vzájemně uznávat své vzdělávací programy a obsah výuky.
Bělorusko žádá o zvýšení poplatku za tranzit ropy od ledna o 39 procent, uvedla ruská tisková agentura TASS. Země očekává, že objem ropy v běloruském systému klesne na polovinu.
Ministerstvo kultury připravuje s Národním muzeem další pomoc ukrajinskému kulturnímu dědictví. Plánuje dodávku odvlhčovačů pro zajištění klimatu ohrožených sbírkových předmětů. Zakoupilo se jich 40 a jedná se o jejich přepravě na Ukrajinu. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) o tom informoval ukrajinského ministra kultury prostřednictvím videohovoru.
Plukovníka Ivana Mertviščeva z ruského generálního štábu, kde dosud působil v oddělení zodpovědném za mobilizaci, poslal moskevský posádkový soud do domácího vězení. Důstojník je obviněn, že přijal úplatek v podobě pračky. Plukovník vinu přiznal, napsal dnes na svém webu list Kommersant.
Plukovník měl za úkol zkontrolovat odvody do armády na západě Moskvy. Týden před plánovanou kontrolou zavolal tamnímu vojenskému komisaři a dal mu najevo, že kontrola dozajista dopadne špatně, což postihne komisařovu pověst a kariéru. Ledaže by mu koupil pračku za přinejmenším 70 tisíc rublů (asi 27 400 korun), napsal list s odvoláním na nejmenovaný zdroj z vyšetřování.
Bezpečnost Česka a celé Evropy je spjata s výsledkem války na Ukrajině. Bude proto pokračovat česká materiální i politická podpora Ukrajině, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Válka na Ukrajině podle ní ukázala na důležitost početných armádních záloh. Zmínila také nutnost rychlé modernizace armády, zvyšování jejích bojových schopností nebo připravenost na nové hrozby. Černochová to řekla na dnešním velitelském shromáždění české armády.
Ruská agrese na Ukrajině je tvrdou lekcí v tom, jak kombinuje konvenční i hybridní způsob válčení. Na velitelském shromáždění armády to řekl premiér Petr Fiala. Vojákům poděkoval za to, jak rychle dokázali zařídit dodávky zbraní a munice na Ukrajinu. "Především díky vám jsme se zařadili mezi nejvýznamnější podporovatele Ukrajiny v Evropě," uvedl.
Prezident Miloš Zeman zopakoval plnou podporu Ukrajině v boji s ruskou agresí. Zapomínat se ale podle něj nesmí ani na dalšího nepřítele, a to mezinárodní terorismus.
Česká armáda si musí zachovat zkušenosti z protiteroristických operací, primárně se ale musí chystat na války velkého rozsahu proti vyspělému protivníkovi. Na každoročním velitelském shromáždění to dnes řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Řekl také, že pokud by došlo ke střetu mezi Ruskem a NATO, česká armáda by byla jeho aktivním účastníkem od první minuty.
Válce na Ukrajině podle Řehky nasvědčovala řada indicií, a to ještě před rokem 2014, kdy Rusko obsadilo Krym. "Naše západní společnosti to ale nechtěly vidět a těm, co to viděli, nechtěly naslouchat," poznamenal.
"Nemusíme se přesvědčovat, že eskalační potenciál války na Ukrajině stále roste. Vyloučit nelze ani ty nejvážnější scénáře," řekl Řehka. Dodal, že pokud by došlo ke střetu mezi Ruskem a NATO, Česka by se to dotklo okamžitě a jeho armáda by byla aktivním účastníkem od první minuty. "Území České republiky, naše infrastruktura a naši spoluobčané budou cílem nepřátelského působení ve všech doménách," uvedl Řehka.
Pokud by začal střet mezi Ruskem a NATO, Česka se to dotkne okamžitě, řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Armáda ČR by byla podle něho aktivním účastníkem od první minuty.
Agenti ukrajinské tajné služby SBU, policisté a příslušníci ukrajinské národní gardy vstoupili do kyjevského pravoslavného kláštera Kyjevskopečerská lávra, kde zhruba před týdnem zazněla píseň o "matičce Rusi". Prohledávání kláštera, který figuruje na seznamu světového dědictví UNESCO, souvisí podle SBU s "kontrarozvědnou činností" a snahou "čelit záškodnické činnosti ruských tajných služeb na Ukrajině".
Podle prohlášení je cílem operace nepřipustit využívání lávry jako buňky "ruského světa" a kontrola, zda klášter neslouží jako úkryt diverzantů či zbraní. Vedení lávry se snaží podle ukrajinských médií zahladit skandál, kdy tu před časem zazněla píseň či modlitba "za matičku Rus". Ukrajinská církev je rozštěpená na část, která vyhlásila nezávislost na Moskvě, a na část historicky podřízenou moskevskému patriarchátu, od kterého se osamostatnila až na konci května. Právě této církvi patří proslulý kyjevský klášter Kyjevskopečerská lávra.
Při nočním a ranním ruském ostřelování Chersonu zemřeli dva lidé. Rusové pálí na město z východního břehu Dněpru.
Americký republikánský senátor John Rice vyzval vládu, aby Ukrajině dodala letouny F-16.
Britský deník Guardian ve své reportáži z Chersonu s odvoláním na svědectví místních obyvatel napsal, že ruští vojáci pálili těla svých mrtvých spolubojovníků na místní skládce. Ukrajinské úřady to oficiálně nepotvrdily. Text je ZDE.
Shrnutí dění očima britského ministerstva obrany:
Ukrajinci se chystají na tuhou zimu, Zelenskyj vyzval k šetření elektřinou ➡️ https://t.co/MTp2ZxgPxb pic.twitter.com/UVPhBbhX5D
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) November 22, 2022
Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková uvedla, že obyvatelé Chersonu se mohou evakuovat do bezpečnějších míst Ukrajiny, pokud o to mají zájem. Město, osvobozené minulý týden, nemá vodu ani elektřinu a z protějšího břehu Dnepru pálí ruské dělostřelectvo. Ze 280 tisíc předválečných obyvatel jich zůstalo v Chersonu 80 tisíc.
"Energetici se nyní i přes nepřízeň počasí snaží ze všech sil dokončit obnovu (energetické sítě) dřív, než přijde ještě větší chlad. Zásobujte se teplým oblečením, dekami, promyslete možnosti, díky kterým přečkáte dlouhou odstávku," napsal v příspěvku na Facebooku Kovalenko.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí naléhal na členy NATO, aby zaručili ochranu ukrajinských jaderných elektráren před ruskou sabotáží. Píše to Reuters.
I přes víkendové ostřelování, které způsobilo rozsáhlé škody, neexistují žádné bezprostřední bezpečnostní obavy v Ruskem ovládané jaderné elektrárně v Záporoží na Ukrajině. Uvedl to dle Reuters jaderný dozor OSN poté, co jeho experti místo navštívili.
Výpadky a odstávky proudu na Ukrajině, způsobené ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, mohou trvat až do jara. Uvedl to šéf ukrajinské energetické společnosti Yasno Serhij Kovalenko.
Při ruském ostřelování obce Ševčenkove v Charkovské oblasti na východě země zemřela místní prokurátorka, informovala dnes oblastní prokuratura. Olena Maslyčová zahynula 20. listopadu v důsledku ruského raketového útoku na obytné domy, zůstal po ní patnáctiletý syn, sdělil úřad na svém telegramovém účtu. Maslyčová pracovala na prokuratuře deset let a dokumentovala fakta o ruské ozbrojené agresi na území Kupjanského okresu, poznamenal úřad.
Zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko dnes oznámil, že kvůli rannímu ruskému ostřelování Chersonu zemřel jeden člověk. "Do oblastní nemocnice byli převezeni čtyři lidé se zraněními. Během hospitalizace bohužel jeden člověk zemřel," sdělil podle ruskojazyčné služby BBC Tymošenko. Kromě toho jedna žena utrpěla zranění při ruském ostřelování předměstí Antonivka, dodal.
Americký deník The New York Times (NYT) uvádí, že ověřil pravost videí, která podle Ruska ukazují popravu asi deseti ruských válečných zajatců Ukrajinci v obci Makijivka v Luhanské oblasti. Deník ale podotkl, že stále není jasné, jakým způsobem a z jakého důvodu byli ruští vojáci zabiti. Ukrajinská armáda už dříve uvedla, že videa prověřuje.
Ukrajinská prokuratura informuje o nálezu čtyř míst, kde podle ní ruské jednotky za okupace Chersonu brutálně mučily nezákonně zadržované lidi. Mučírny zřídily v budovách vazebních věznic a policejních oddělení, uvedl ukrajinský úřad na svém webu. Moskva navzdory mnoha svědectvím dlouhodobě popírá, že by se její vojáci dopouštěli na Ukrajině zločinů.
"Byly zajištěny části gumových obušků, dřevěná pálka, zařízení, jímž okupanti týrali civilisty elektřinou, žárovka a náboje ze zdí," informuje prokuratura, podle níž se v jedné místnosti našla také část trubky a pouta. "Využívali různé metody mučení, fyzického i psychického násilí," obvinil ukrajinský úřad ruské okupační síly. Vyšetřování pokračuje, poznamenala kancelář generálního prokurátora, která dále uvádí, že se snaží dohledat všechny oběti.
Podle zjištění STEM nadpoloviční většina Čechů soudí, že by se státy EU měly společně chránit před působením Ruska.
Letošní zima ohrozí životy milionů lidí žijících na Ukrajině a bude zkouškou tamního zdravotního systému, varoval dnes šéf evropské pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) Hans Kluge. Deseti milionům Ukrajinců, tedy čtvrtině obyvatelstva, hrozí podle něj psychické obtíže, zejména kvůli trvalému vystavení stresu, úzkostem, depresím nebo posttraumatickému syndromu. Klugeho dnešní tiskovou konferenci WHO vysílala živě na internetu.
Ukrajinské úřady jednají o demolici budovy ukrajinské tajné služby SBU v Chersonu na jihu země. Je podle nich plná min a výbušnin, napsala dnes agentura Interfax-Ukrajina. Podle úřadů bude levnější a jednodušší zajistit řízenou detonaci stavby než budovu od min důkladně vyčistit. Ukrajinské tajné služby si tak budou muset najít nové sídlo.
"Máme zprávu od Státní služby Ukrajiny pro mimořádné situace (DSNS), že dnes vydá rozhodnutí o detonaci budovy ukrajinské tajné služby, podobně jako tomu bylo s budovou policie," uvedl dnes poradce šéfa správy Chersonské oblasti Serhij Chlaň.
Ukrajina chce od ledna zvýšit poplatek za tranzit ropy do Maďarska a na Slovensko o více než 18 procent na 13,60 eura (331 korun) za tunu. S odkazem na provozovatele ukrajinské sítě ropovodů Ukrtransnafta o tom dnes informovala agentura Bloomberg. Ukrajinský podnik tvrdí, že ke zvýšení ceny je nucen kvůli tomu, že Rusové poškodili jeho energetickou infrastrukturu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes vyzvali, aby mezinárodní společenství ochránilo Záporožskou jadernou elektrárnu, kterou na Ukrajině okupují ruská vojska. Oba přitom ve svých prohlášeních obvinili druhou stranu z ostřelování zařízení, které je největším svého druhu v Evropě. Informovala o tom agentura Reuters.
Areálem jaderné elektrárny v sobotu a v neděli otřásly silné exploze. Odborníci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), kteří jsou v zařízení přítomni, ohlásili škody na některých budovách, systémech a vybavení. Poškození ale podle nich jadernou bezpečnost neohrožuje.
"Nikdo z našich národů nemá zájem na tom, aby se v našich jaderných zařízeních odehrály nějaké nebezpečné incidenty," řekl Zelenskyj ve videopřenosu na parlamentním shromáždění NATO v Madridu. "Všichni potřebujeme zaručit ochranu před ruskou sabotáží," dodal.
Rusko předtím uvedlo, že při ostřelování Záporožské jaderné elektrárny hrozí riziko jaderného neštěstí. Podobně jako v neděli přitom uvedlo, že je za útoky zodpovědná Ukrajina, což Kyjev opakovaně odmítl.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó je v Rusku, kde se dnes účastní fóra o jaderné energetice. Maďarsko udržuje politické i ekonomické vztahy s Moskvou navzdory ruské invazi na Ukrajinu.
Szijjártó uvedl na Facebooku, že se v Soči na fóru Atomexpo sejde se šéfem ruského Rosatomu kvůli plánovanému rozšíření jediné maďarské jaderné elektrárny, jejíž dva nové bloky má postavit tato ruská státní společnost pro jadernou energetiku. Podle maďarského ministra zahraničí je tento projekt "v maďarském národním strategickém a národním bezpečnostním zájmu". Globální energetická krize podle něho znamená, že pro každou zemi je naprosto zásadní, aby si vyráběla elektrickou energii pro vlastní spotřebu.
Agentura AP napsala, že Szijjártóova cesta do Soči je dalším dokladem toho, že Maďarsko nemění nic na své diplomatické a ekonomické orientaci navzdory tomu, že Rusko vede útočnou válku proti Ukrajině. V Rusku byl naposledy v říjnu, kdy jednal se zástupci státního plynárenského gigantu Gazprom. Český ministr zahraničí Jan Lipavský označil za skandální, že se jeho maďarský kolega energetického fóra zúčastnil, protože na něm byli i lidé, kteří figurují na sankčním seznamu Evropské unie.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes poslance z členských zemí aliance varoval před polevující pomocí Ukrajině. Řekl, že státy NATO by za případné vítězství Ruska zaplatily vysokou cenu, informovala agentura DPA.
Na sociálních sítích podporovala ruskou agresi, zpochybňovala vraždění v Buči, oslavovala bombardování ukrajinských měst. Třicetiletá Ruska Julia Prochorovová to vše dělala z Německa, kde žila. Policie nyní zjistila, že je v zemi nelegálně.
V Luhanské oblasti na východě Ukrajiny přišel o život bývalý důstojník ruské policie, který byl ve vlasti odsouzen na 15 let do vězení za vraždu manželky. Bývalý major Sergej Kadackij z Rostova bojoval v řadách žoldnéřů z Wagnerovy skupiny. Po smrti byl vyznamenán medailí Za odvahu, napsala na svém ruskojazyčném webu stanice BBC s odvoláním na rostovská média.
Ukrajinská vláda plánuje evakuaci Chersonu a Mykolajivu kvůli přicházející zimě. Boje v obou jihoukrajinských městech vážně poničily klíčovou energetickou infrastrukturu a ukrajinské úřady vyjádřily obavu z humanitární krize, kterou by klesající teploty mohly způsobit. Pomoc s evakuací nabídne v následujících dnech vláda těm, kteří mají zájem odejít dobrovolně, informoval dnes list The New York Times.
"V současnosti nemluvíme o nucené evakuaci, ale i v případě dobrovolné evakuace nese stát odpovědnost za dopravu. Lidé se musí dostat do místa, kde budou moct strávit zimu," uvedla ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková.
Téměř všechny ruské regiony se rozhodly částečně zrušit slavnostní akce k vítání nového roku, hlavně ohňostroje a firemní večírky. Část akcí se nicméně uskuteční, a to hlavně ty, které jsou určeny dětem, napsala dnes agentura TASS s odvoláním na regionální úřady. Deník Kommersant dal rušení oslav do souvislosti se "speciální vojenskou operací na Ukrajině", jak Moskva nazývá válku Ruska proti sousední zemi.
Reportér Aktuálně.cz navštívil ukrajinsko-ruskou hranici severně od Charkova. Místo tvrdých bojů, kde stále zní dělostřelecká palba.
Ukrajina zatím v nynější sezoně vyvezla téměř 16,2 milionu tun obilí, což je ve srovnání se stejným obdobím předchozí sezony pokles o 31,7 procenta.
Španělsko oznámilo, že otevře v prosinci výcvikové středisko pro ukrajinské vojáky ve městě Toledo.
Hodnota dovozu zemního plynu, uhlí, ropy a ropných produktů z Ruska do Číny od invaze na Ukrajinu stoupla o více než 70 procent, uvedla agentura Bloomberg.
Polsko přijme nabídku Německa na dodání systémů Patriot pro posílení protivzdušné obrany, řekl ministr obrany Mariusz Blaszczak. Chce je rozmístit u hranic s Ukrajinou.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- Těžká dělostřelecká bitva zuří u města Svatove v Luhanské oblasti. Podle britské vojenské rozvědky je ruská obrana v těchto místech slabá.
- Podle analytického centra Oryx přišlo Rusko od začátku války na Ukrajině už o 1500 tanků.
- Nová italská vláda požádala parlament, aby schválil dodávky zbraní na Ukrajinu pro příští rok. Nová premiérka Giorgie Meloniová chce v pomoci Ukrajině pokračovat.
Podle analytického centra Oryx přišlo Rusko od začátku války osm tisíc kusů vojenské techniky, z toho 1500 tanků. Ukrajina přišla o 2300 kusů vojenské techniky.
Rusko šíří v afrických zemích antifrancouzskou propagadnu a dezinformace, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru pro televizi TV5 Monde.
V Makejevce na předměstí okupovaného Doněcka hoří velký sklad nafty, který využívá ruská armáda.
Italská vláda požádá parlament, aby přijal nový zákon týkající se poskytování vojenské a humanitární pomoci Ukrajině i v příštím roce. V rozhovoru s listem Il Foglio to řekl italský ministr obrany Guido Crosetto. Nyní italská vláda může pomoc Ukrajině čelící ruské agresi posílat, aniž by musela pokaždé žádat parlament o souhlas. Platnost dekretu, který to umožňuje, ale vyprší koncem roku. Crosetto je členem strany Bratři Itálie premiérky Giorgii Meloniové, která se jasně vyslovuje pro podporu Ukrajiny.
Nejvyšší soud potvrdil verdikt nad Lukášem Nováčkem, jenž se zapojil do činnosti proruských separatistů na východní Ukrajině. Má si odpykat šest let.
Evropští obchodníci pospíchají s doplňováním zásob ruské nafty před tím, než začne v únoru platit v Evropské unii zákaz jejího dovozu, protože alternativní zdroje jsou stále omezené. EU zakáže dovoz ruských ropných produktů 5. února.
271. den ruské invaze pohledem britského ministerstva obrany.
Rusko v neděli podniklo na východě Ukrajiny 400 dělostřeleckých úderů, řekl Zelenskyj ➡️ https://t.co/MTp2ZxgPxb pic.twitter.com/CuSTAn0EQa
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) November 21, 2022
Zbraně, které západní země dodávají Ukrajině čelící ruské agresi, mohou skončit v rukou zločineckých skupin nebo teroristů operujících v Británii. V rozhovoru s listem The Sunday Times na to upozornil šéf Národního kriminálního úřadu Graeme Biggar. Bezpečnostní činitelé v Evropě sledují, zda se na černém trhu neobjevily kulomety, pistole nebo granáty.
Šéf jaderného dozoru OSN varoval, že kdokoli ostřeloval ukrajinskou jadernou elektrárnu v Záporoží, "zahrává si s ohněm." Uvedl to za situace, kdy se jeho tým v pondělí připravoval na inspekci, zda nedošlo k poškození v důsledku víkendových úderů.
Ruská armáda pokračuje v ostřelování ukrajinských pozic dělostřeleckou palbou, na východě země podnikla jen za neděli téměř 400 takových úderů. Ve svém pravidelném večerním projevu to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
"Nejtvrdší boje se nadále odehrávají v Doněcké oblasti. Ačkoli dnes (v neděli) bylo vzhledem k horšícímu se počasí zaznamenáno méně ruských útoků, jejich počet zůstává stále extrémně vysoký," prohlásil Zelenskyj. "V Luhanské oblasti se pomalu posouváme kupředu," dodal.
Ukrajinské ministerstvo obrany zveřejnilo fotky vyrabovaného regionálního muzea v Chersonu.
The Kherson regional history museum was completely looted by russian occupiers. For centuries, the collections of the world-famous museums of St. Petersburg and Moscow were replenished solely at the cost of the looting of invaded and occupied countries and peoples. pic.twitter.com/qOSRAix55J
— Defense of Ukraine (@DefenceU) November 20, 2022
Česká republika pošle na Ukrajinu jako humanitární pomoc další dvě těžké mostní soupravy. V nadcházejícím týdnu pomohou s jejich přepravou hasiči. Nakládka začne v pondělí ve Velkých Albrechticích na Novojičínsku. Podobně pomáhali hasiči s přepravou mostních souprav už v červenci. Na převoz dvou mostních souprav budou hasiči potřebovat sedm tahačů s návěsy, pět nákladních automobilů a dvě doprovodná vozidla. Do akce se celkem zapojí 28 příslušníků sboru.
Německo nabídlo Polsku své systémy protivzdušné obrany Patriot, aby mu pomohlo zajistit polský vzdušný prostor. Uvedla to německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Berlín tím reaguje na úterní incident, kdy na východ Polska dopadla pravděpodobně ukrajinská raketa protivzdušné obrany a zabila dva lidi.
Zpočátku se předpokládalo, že se jednalo o raketu vypálenou z Ruska. Moskva totiž týž den masivně ostřelovala celé území Ukrajiny ve snaze vyřadit z provozu její energetickou infrastrukturu. Ve středu pak představitelé Polska i Severoatlantické aliance uvedli, že se jednalo pravděpodobně o raketu ukrajinské protivzdušné obrany, která se snažila ruskou raketu zneškodnit.
Ukrajinské ministerstvo obrany připomnělo dnešní Světový den dětí vedený také pod názvem Výročí Úmluvy o právech dítěte smutnými čísly. Podle úřadu bylo od začátku invaze v důsledku ruských útoků na Ukrajinu zabito nejméně 437 dětí a více než 837 bylo zraněno.
Před několika týdny ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ruské síly jsou v Chersonu zapojeny do masových krádeží zdravotnického vybavení a sanitek. Nyní má město nové sanitky.
Ambulances arrived in Kherson to replace those stolen by the Russians pic.twitter.com/N1CJ2eP4gX
— Special Kherson Cat 🐈🇺🇦 (@bayraktar_1love) November 20, 2022
Ukrajinské úřady vyšetřují záběry, které podle Ruska zachycují popravu deseti ruských válečných zajatců. Podle poradce prezidentské kanceláře a ukrajinského ombudsmana záběry naznačují, že ruští vojáci předstírali, že se vzdávají, aby mohli na ukrajinské vojáky zaútočit.
Video tento týden sdílely ruské účty na sociálních sítích. Na neověřených záběrech jsou údajně ruští vojáci, kteří leží na zemi poté, co se vzdali mužům se žlutými páskami na pažích. Následně zazní střelba a video ukáže nehybné tělo. Není jasné, kdo a kdy video, které podle BBC vzniklo u obce Makijivka v západní části Luhanské oblasti, natočil.
Armáda ČR informuje na Twitteru, že podle Institutu pro studium války se v Rusku mluví o druhé vlně mobilizace. "I pro nás jde o hrozbu. Musíme modernizovat, abychom byli připraveni na všechno," uvádí armádní tweet.
Podle Institutu pro studium války se v Rusku mluví o druhé vlně mobilizace. Putinův režim zřejmě ztrácí pud sebezáchovy a chce zmařit životy dalších mužů, synů a otců ve jménu své dobyvačné války.
— Armáda ČR (@ArmadaCR) November 20, 2022
I pro nás jde o hrozbu. Musíme modernizovat, abychom byli připraveni na všechno! pic.twitter.com/gj3cUXwVtK
Ve vsi Przewodów na východě Polska se v neděli konal státní pohřeb druhého z dvojice mužů, kteří přišli v úterý o život při explozi po dopadu zřejmě ukrajinské rakety. Informovala o tom agentura DPA. Podle agentury PAP z místa neštěstí už odjeli vyšetřovatelé. Úřady tuto informaci nekomentovaly. Státní pohřeb Bogdana C. se uskutečnil ve vesnici, která leží jen několik kilometrů od ukrajinských hranic. Druhou oběť výbuchu v zemědělském zařízení, Boguslawa W., pohřbili už v sobotu. Podle agentury PAP se dnešní obřad na přání rodiny odehrál bez účasti polské armády.
Ruští vojáci areál Záporožské jaderné elektrárny obsadili na začátku března, provoz stále zajišťují Ukrajinci. Z ostřelování a poškozování zařízení se Kyjev a Moskva opakovaně viní navzájem. Ruský prezident Putin na začátku října nařídil vládě převést elektrárnu do ruského vlastnictví. MAAE navzdory Putinovu dekretu elektrárnu považuje za ukrajinskou.
Ruské ministerstvo obrany obvinilo Ukrajinu, že ostřelovala elektrické vedení vedoucí k Záporožské elektrárně. Podle agentury TASS ostřelování zasáhlo sklady v areálu zařízení.
"(Elektrárnu) ostřelovali nejenom včera, ale i dnes, ostřelují ji právě teď," uvedl Renat Karčaa, poradce generálního ředitele Rosenergoatomu, který je součástí energetické divize ruského koncernu Rosatom. Rusko podle něj zaznamenalo 15 střel. Ukrajinská společnost Enerhoatom, která největší jadernou elektrárnu v Evropě provozuje, obvinila z ostřelování naopak ruskou armádu. Informace ani jedné z válčících stran nelze nezávisle ověřit.
Areálem Ruskem okupované ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny v neděli a v sobotu večer otřásly silné exploze, uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Odborníci agentury, kteří jsou v zařízení přítomni, ohlásili poškození, které ovšem neohrožuje jadernou bezpečnost. Moskva a Kyjev se z ostřelování objektu viní navzájem. "Odborníci MAAE nahlásili desítku výbuchů, které mají původ patrně v ostřelování, a škody na některých budovách, systémech a vybavení," uvedla MAAE na Twitteru.
"Zprávy našeho týmu ze včerejška a dnešního rána jsou extrémně znepokojivé," uvedl šéf MAAE Rafael Grossi. "Ať je za tím kdokoliv, musí okamžitě přestat," dodal.
Počet víz dočasné ochrany vydaných v Česku uprchlíkům z Ukrajiny za posledních sedm dní oproti předchozímu týdnu klesl zhruba o šestinu na 2194. Celkem bylo vydáno od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu 460 599 víz. Vyplývá to z údajů, které zveřejňuje na Twitteru ministerstvo vnitra. Víza jejich držitelům umožňují přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce v zemi. Uprchlíci se musí do tří dnů od příjezdu do České republiky přihlásit na cizinecké policii. Od začátku války se takto zaregistrovalo 593 035 Ukrajinců. V uplynulém týdnu počet přihlášených klesl oproti předešlému týdnu na 9525 lidí, před týdnem to bylo přes 11 000 lidí. Ohlašovat se nemusí děti do 15 let, kterých je mezi uprchlíky asi třetina.
Statistiky za sobotu 19. listopadu. pic.twitter.com/HwUVYhCSwa
— Ministerstvo vnitra (@vnitro) November 20, 2022
Nedávné stahování ruských jednotek z jihoukrajinského Chersonu se uskutečnilo relativně spořádaně v porovnání s jinými velkými ústupy, které Rusko muselo od začátku invaze na Ukrajinu učinit. Napsalo to dnes britské ministerstvo obrany s odvoláním na informace vojenské rozvědky. Podle analytiků amerického Institutu pro studium války (ISW) nyní Rusko stažené jednotky z jihu nasazuje v Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Ruské síly po sobě při ústupu za řeku Dněpr zanechaly pravděpodobně mnohem méně vybavení, které by mohlo padnout do rukou Ukrajinců, než v předchozích případech, píše britská vojenská rozvědka.
Ukrajinské úřady naráží v osvobozených oblastech kolem Chersonu, Charkova a Doněcka na stále více důkazů o zvěrstvech někdejších ruských okupantů. Za poslední dva měsíce se na těchto územích našlo přes 700 těl, uvedl v sobotu večer ve státní televizi ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin. Ve zhruba 90 procentech případů šlo podle Kostina o civilisty. Kromě toho bylo objeveno zhruba 20 míst, na nichž byli civilisté vyslýcháni a drženi v zajetí, pokračoval generální prokurátor.
"Rusko na Ukrajině páchá zvěrstva, nejde jen o přehmaty. Nevede jen útočnou válku, ale záměrně útočí na civilní cíle a infrastrukturu," řekl americký ministr obrany Lloyd Austin na bezpečnostní konferenci v Kanadě. Varoval také, že pokud se nepodaří zajistit Ukrajině budoucnost, mohlo by to vést ke "světu tyranie".
Do Kyjeva dnes neohlášeně přicestoval britský premiér Rishi Sunak. Během svého setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přislíbil, že Londýn pošle napadené zemi vojenskou pomoc za 50 milionů liber. "Poskytujeme novou protivzdušnou obranu, včetně protiletadlových děl, radarového a protidronového vybavení a posílíme humanitární podporu vzhledem k nadcházející tuhé zimě," přiblížil charakter pomoci Sunak.
Ukrajinu po zahájení ruské agrese opakovaně navštívil i Sunakův předchůdce Boris Johnson, který do ukrajinské metropole zavítal hned třikrát. Velká Británie se nyní řadí k nejbližším spojencům Kyjeva. Celkově už letos avizovala podporu ve výši 2,3 miliardy liber (64,27 miliardy korun).
ČTK
Ukrajinská armáda oznámila, že ověřuje pravost videí, která podle Ruska dokazují, že Ukrajina popravila desítku ruských vojáků, kteří se vzdali. Mluvčí generálního štábu ukrajinské armády dnes uvedl, že záběry zkoumají specialisté protože v poslední době se zvýšil počet nejrůznějších podvržených videonahrávek.
"Než zahájíme vyšetřování, musíme mít podklady. Snažíme se zjistit, zda ta videa nejsou podvrh," uvedl mluvčí Bohdan Senyk.
Rusko v pátek obvinilo Ukrajinu, že popravila více než deset ruských vojáků, kteří složili zbraně. Rusko to označilo za válečný zločin. Jeho ministerstvo obrany uvedlo, že "záměrnou a metodickou vraždu deseti odzbrojených ruských vojáků zasažených do hlavy nemůže nikdo vydávat za tragickou výjimku".
Do osvobozeného ukrajinského Chersonu dnes přijel první vlak z Kyjeva. Ruské jednotky obsadily Cherson krátce po únorovém začátku invaze a na podzim se ho Kreml pokusil anektovat. Minulý týden se z něj ale ruská armáda stáhla.
Obnova železniční tratě, která byla silně poškozená a zaminovaná, umožní lepší zásobování města, jež nyní naléhavě potřebuje pomoc - Rusové při ústupu zničili klíčovou infrastrukturu, takže v Chersonu neteče voda a nefunguje elektřina.
ČTK
Ve vsi Przewodów na východě Polska se dnes uskutečnil pohřeb prvního ze dvou Poláků, kteří tam přišli o život v úterý po dopadu zřejmě ukrajinské rakety. Dvaašedesátiletý muž, který je jednou ze dvou prvních polských civilních obětí ruské agrese proti Ukrajině, se dočkal státního pohřbu. Jeho šedesátiletý kolega bude pohřben v neděli.
Na záběrech polské televize byly vidět velké smuteční věnce s mašlemi v barvách polské a ukrajinské vlajky. Samotný obřad se na přání rodiny uskutečnil v kruhu nejbližších.
Tři ukrajinští vojenští pracovníci byli propuštěni z ruského zajetí v jedné z okupovaných ukrajinských částí. Ukrajinské námořní síly informovaly, že se domů vrátili tuto sobotu. Ukrajina od března získala zpět z ruského zajetí přes tisíc civilistů a vojáků.
Ruské síly zaútočily v pátek v noci na Záporoží, zabily jednoho člověka a přerušily dodávky tepla do jedné z městských čtvrtí, oznámila prokuratura Záporožské oblasti.
Více než 17 tisíc obyvatel bylo odříznuto od tepla, uvedl guvernér Záporožské oblasti Oleksandr Starukh. Tuto sobotu řekl, že ruské akce jsou "zaměřeny na vytvoření humanitární katastrofy".
Ukrajinské ministerstvo energetiky v sobotu požádalo občany, aby snížili spotřebu elektrické energie o 25 procent. Mají si zajistit teplé oblečení, termosky a zásobit se vodou a potravinami. Premiér Denys Šmyhal v pátek oznámil, že kvůli ruským útokům na ukrajinskou infrastrukturu je vyřazena z provozu už téměř polovina energetického systému země.
"Jsme vděční občanům, kteří už v průměru spotřebu energie omezili o deset procent. Abychom ale síť mohli odpojit a obnovit dodávky co nejrychleji, žádáme je o omezení spotřeby o 25 procent a o to, aby nepoužívali elektrické přístroje, které nejsou nezbytné," citovala v sobotu agentura Unian náměstka ministra energetiky Farida Safarova.
V přesnějších pokynech pak radí nesvítit v místnostech, kde nikdo není, raději nepoužívat mikrovlnné trouby a místo nich vařit a ohřívat na sporácích. Nezapínat také naráz pračky se žehličkami a snížit teplotu v bojlerech na 50 stupňů.
Do osvobozeného Chersonu přijel v sobotu z Kyjeva první osobní vlak s 200 cestujícími. Železniční spojení s bylo obnoveno po osmiměsíční přestávce. Na snímku místní muž očekává příjezd vlaku.
⚡️ First passenger train arrives in liberated Kherson from Kyiv, carrying 200 passengers.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) November 19, 2022
Railway connection with Kherson was resumed after 8-month break.
In the photo, a local man awaits the arrival of the train in Kherson on the morning of Nov. 19.
📷by @IMatviyishyn pic.twitter.com/6xe9bA37Lh
Ruská armáda pokračuje v dělostřeleckých a raketových útocích na okolí jihoukrajinského města Nikopol, které leží na severním břehu řeky Dněpr.
Server Ukrajinska pravda s odvoláním na šéfa místní vojenské správy Jevhena Jevtušenka v sobotu ráno uvedl, že celkem tři obce v okolí byly v noci zasaženy přibližně šedesátkrát.
Lidé podle prvotních informací zraněni nebyli, poničeny však podle něj byly rodinné i činžovní domy a automobily. Místa dopadů nyní prověřují specialisté, dodal Jevtušenko.
Na město a jeho okolí podobně ruské síly střílely také v minulých dnech, v noci na pátek ukrajinská správa hlásila asi 40 dopadů dělostřeleckých nábojů a raket.
Britský ministr zahraničí James Cleverly v sobotu obvinil Írán z podpory konfliktů od Blízkého východu až po Ukrajinu. Cleverly na bezpečnostní konferenci v Bahrajnu prohlásil, že Londýn bude proto spolupracovat s partnery a usilovat o potlačení íránské hrozby.
Írán po určité době přiznal, že dodal Rusku bezpilotní letadla, jimiž nyní ruská armáda útočí na Ukrajinu. Tvrdí ale, že drony poskytl ještě před zahájením ruské invaze.
"Zatímco jejich národ (občané Íránu) protestuje proti desetiletím útlaku, prolévají íránští představitelé krev po celém regionu a až do Kyjeva," řekl ministr s odkazem na rozsáhlé protirežimní protesty, které v Íránu začaly v půlce září.
"Írán ohrožuje celou oblast. Jeho jaderný program je pokročilejší než kdy jindy, jeho režim prodává Rusku armádní drony, které zabíjejí ukrajinské civilisty. Británie je odhodlaná ve spolupráci s přáteli tuto hrozbu zastavit," zdůraznil Cleverly na bezpečnostní konferenci.
Většina členů Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v prohlášení odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu, shodnout se na komuniké se však všechny země nedokázaly.
Zasedání APEC probíhá v americkém San Franciscu, organizace založená roku 1989 má 21 členů. Nejvýznamnějšími jsou Spojené státy, Čína, Kanada, Austrálie nebo Rusko.
Ruské útoky vůči ukrajinské kritické infrastruktuře vyřadily z provozu téměř polovinu energetického systému v zemi, oznámil dnes ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Moskva v posledních týdnech cílí na ukrajinskou energetickou síť, zatím nejrozsáhlejší útok podle Kyjeva podnikla v úterý.
Zelenskyj ve svém projevu zmínil, že pracovníci energetických společností pracovali dnes po celý den, aby dodávky elektřiny v mnoha ukrajinských městech znovu obnovili. Obtížná situace, pokud jde o zásobování energií, podle něj přetrvává v 17 oblastech a v metropoli Kyjevě.
Ukrajinské síly odrazily v Doněcké oblasti na východě země asi 100 útoků, boje nijak neustávají, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním videoprojevu. Vojáky, kteří na Donbase bojují, označil za opravdové hrdiny.
"Tvrdé boje v Doněcké oblasti pokračovaly i dnes… nedošlo k žádnému zmírnění bojů ani období klidu," řekl ukrajinský prezident. "Jen během včerejšího dne bylo v Doněcké oblasti odraženo asi 100 ruských útoků. Všichni naši bojovníci, kteří se drží na Donbasu, jsou skuteční hrdinové," dodal. Jak doplnil, Ukrajinci se "nikde na frontové linii nevzdávají nepříteli".
Zpráva, do které agentura Reuters nahlédla ještě před její publikací, dokumentuje zadržení a zmizení 226 lidí v Chersonu mezi březnem a říjnem letošního roku. Čtvrtina z nich byla údajně mučena a pět jich zemřelo ve vazbě nebo krátce poté, co se dostali na svobodu.
V ukrajinské Chersonské oblasti, když byla letos pod ruskou kontrolou, zmizely nebo byly zadrženy stovky lidí. Další desítky lidí byly nejspíš mučeny. Vyplývá to ze zprávy, kterou vypracovali výzkumníci z americké Yaleovy univerzity.
"Rusko musí zastavit tyto operace a stáhnout své síly, aby ukončilo zbytečnou válku, kterou nemůže vyhrát a nevyhraje - bez ohledu na to, jak opovrženíhodná a zoufalá je jeho taktika," uvedlo v prohlášení ke zprávě americké ministerstvo zahraničí.
Polsko odmítlo povolit vstup na své území ruské delegaci v rámci setkání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě chystaného na začátek prosince. Agentuře AFP to potvrdil mluvčí polské diplomacie Lukasz Jasina. Polsko nyní organizaci předsedá.
Rusko začalo ve velkém produkovat rakety Iskander a střely Kalibr s plochou dráhou letu už před únorovou invazí na Ukrajinu, píše list The New York Times s odvoláním na analýzu bezpečnostní společnosti Janes. Podle listu to může být jedním z vysvětlení, kde Rusko bere munici na současné masivní ostřelování ukrajinské infrastruktury a měst.
"Pravděpodobně je vyrábějí i teď… mnoho závodů spojených s ruským vojensko-hospodářským průmyslem pracuje na tři směny, a dokonce i o víkendech," píše se v analýze. Rusko si před vpádem na Ukrajinu rovněž velmi pravděpodobně vytvořilo zásoby mikročipů a dalších technologií potřebných k výrobě přesně naváděných raket.
Plot, který chtějí postavit finské úřady na hranici s Ruskem, bude vysoký tři metry a dlouhý až 200 kilometrů. Výstavba má stát 380 milionů eur, tedy bezmála deset miliard korun, uvedli na tiskové konferenci představitelé pohraniční stráže. Plot, který pokryje méně než jednu šestinu délky hranice mezi Finskem a Ruskem, by měl být dokončen v roce 2026, uvedla agentura AFP.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že Ukrajina popravila deset ruských válečných zajatců. Odkazovalo se při tom na video sdílené ruskými účty na sociálních sítích, které podle něj smrt zajatců ukazuje. Ukrajina se k záběrům nevyjádřila, autenticitu videa se podle ruskojazyčného serveru BBC zatím nepodařilo ověřit.
Ruské útoky vůči ukrajinské kritické infrastruktuře vyřadily z provozu téměř polovinu energetického systému v zemi, oznámil dnes ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Moskva v posledních týdnech cílí na ukrajinskou energetickou síť, zatím nejrozsáhlejší útok podle Kyjeva provedla tento týden v úterý.
"Rusko pokračuje s útoky na civilní kritickou infrastrukturu na Ukrajině, bojuje proti civilní populaci a v zimě jí odepírá světlo, vodu, teplo a komunikaci. Jenom 15. listopadu Rusko na ukrajinská města vypálilo okolo 100 střel. Vyřadilo tím z provozu téměř polovinu našeho energetického systému," řekl podle agentury Unian premiér na setkání s místopředsedou Evropské komise Valdisem Dombrovskisem.
Když ruští vojenští pohlaváři v televizním přenosu oznamovali, že stahují jednotky z jihoukrajinského Chersonu, jeden člověk u toho chyběl - prezident Vladimir Putin. V době, kdy velitel ruských vojsk na Ukrajině Sergej Surovikin a ministr obrany Sergej Šojgu 9. listopadu v toporně působícím vystoupení mluvili o důvodech ústupu, byl Putin na návštěvě neurologické kliniky v Moskvě, kde sledoval, jak lékaři operují mozek, všímá si agentura AP.
Později toho dne se Putin objevil ještě na jiné akci, ale ani tam se nezmínil o stažení z Chersonu, zřejmě největším vojenském ponížení Ruska od začátku invaze na Ukrajinu. A neudělal to ani v následujících dnech.
Vypadá to, že šéf Kremlu úkol sdělovat špatné zprávy delegoval na jiné, což je taktika, kterou používal už během pandemie covidu-19.
Putin "stále žije v zaběhnuté logice: nejde o válku, ale o speciální vojenskou operaci a hlavní rozhodnutí dělá úzký okruh 'profesionálů', zatímco prezident si udržuje odstup," uvedla nedávno v komentáři politická analytička Taťjana Stanová.
Nezávislý politický analytik Dmitrij Oreškin Putinovo mlčení připisuje tomu, že prezident buduje politický systém podobný tomu sovětskému, ve kterém vůdce, vožď - což je termín používaný pro Josifa Stalina - už ze své podstaty nedělá chyby. "Putin a Putinův systém … je vystaven tak, že za všechny porážky může někdo jiný: nepřátelé, zrádci, globální rusofobie - cokoliv," říká Oreškin. "Takže pokud někde prohrál - zaprvé to není pravda, zadruhé to nebyl on," dodává analytik.
Do nedávno osvobozeného Chersonu na jihu Ukrajiny vyrazí dnes večer z Kyjeva první vlak, uvádí portál Obozrevatel. Jízdenky si zakoupilo asi 200 lidí, kteří do města dorazí v sobotu ráno. Vlak do Chersonu má vyjet dnes ve 22:14 místního času (21:14 SEČ) z Kyjeva. Plánovaný příjezd do Chersonu je orientačně v sobotu 9:00 místního času (8:00 SEČ). "Pojede jím asi 200 cestujících, kteří si koupili takzvanou jízdenku k vítězství… Gratuluji všem, kdo se vrací domů!" napsal na Facebooku poradce šéfa správy Chersonské oblasti Serhij Chlaň.
Další vlaky budou podle Chlaně vyjíždět z Kyjeva do Chersonu v sudé dny a z Chersonu do Kyjeva v liché. Vlak vyzdobili ukrajinští umělci motivy připomínajícími ukrajinský boj za svobodu.
«Укрзалізниця» возобновляет регулярное пассажирское сообщение с недавно освобождённым Херсоном.
— Скат media (@mediaskat) November 18, 2022
Первый поезд отправляется уже сегодня и прибудет в Херсон ориентировочно в 9:00 19 ноября. pic.twitter.com/dpK88SbBjb
Ruský prezident Vladimir Putin dnes telefonicky jednal se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem o společných projektech v energetice. Vyzdvihl také pozitivní vývoj obchodních vztahů mezi oběma zeměmi, informovala agentura TASS.
"Zvláštní pozornost byla věnována perspektivám realizace iniciativy vytvoření velkého plynárenského uzlu v Turecku," uvádí se v prohlášení, které vydal Kreml. Možnost vzniku plynovodního uzlu v Turecku navrhl v říjnu Putin jako způsob, jak po poškození plynovodu Nord Stream pokračovat v dodávkách ruského plynu na evropské trhy. Erdogan s ideou souhlasil.
Rusko se usilovně snaží dezinformacemi rozvrátit demokratické společnosti, což se mu ale nikdy nepodaří. Dnes to po jednání ministrů vnitra velkých světových ekomomik G7 prohlásila německá ministryně vnitra Nancy Faeserová, podle které bude Západ své hodnoty a ideály bránit.
"Od začátku ruské útočné války proti Ukrajině výrazně vzrostlo ohrožení naší kritické infrastruktury a šíření zahraničních dezinformací a propagandy. Rusko se snaží šířením lží znejistit společnost, podkopat důvěru veřejnosti ve státní instituce a rozdělit naši společnost. Co nejdůrazněji to odsuzujeme," řekla Faeserová. "Můžeme ale říci, že se to (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi nepodaří," dodala.
Ve vsi Przewodów na východě Polska, kterou v úterý zasáhla raketa, už pracují i ukrajinští experti. Dnes to na Twitteru napsal ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Poděkoval Polákům za to, že Ukrajincům umožnili přístup na místo neštěstí, při kterém zemřeli dva lidé.
"Ukrajinští experti už pracují na místě tragédie v Przewodówě, kterou způsobil ruský raketový teror proti Ukrajině," napsal Kuleba. Uvedl také, že Ukrajina bude s Poláky "pokračovat v otevřené a konstruktivní spolupráci, tak jak to u nejbližších přátel bývá".
Solidární příspěvek pro lidi, kteří u sebe zdarma ubytovávají uprchlíky z Ruskem napadené Ukrajiny, navrhuje ministerstvo práce a sociálních věcí prodloužit beze změn do konce března 2023. Příslušné nařízení poslalo do zkráceného připomínkového řízení. Pokud by ho vláda nepřijala, příspěvky na bydlení v domácnostech by stát přestal poskytovat ke konci prosince. Měsíčně činí výdaje rozpočtu při ubytování zhruba 50 tisíc běženců zhruba 178 milionů korun. Prodloužení opatření ministerstvo zdůvodňuje měnícími se podmínkami uprchlické krize a zajišťování forem ubytování.
Běloruský soud poslal na dva roky do vězení muže, který přišel při ruském ostřelování Kyjeva o dceru a napsal na sociální síti příspěvek, v němž zmínil běloruského lídra Alexandra Lukašenka v souvislosti s útoky na Ukrajinu. Muž upozorňoval, že Lukašenkův režim umožňuje ruské armádě, aby z běloruského území na Ukrajinu útočila.
Odsouzený Bělorus Aljaksandr Patapav má na Ukrajině příbuzné. Ostřelování Kyjeva připravilo jeho dceru o život a jeho neteř o nohu. Patapov v červenci sdílel na sociální síti Odnoklassniki dva komentáře, v nichž reagoval na odpalování raket z Běloruska a v této souvislosti také zmínil běloruského autoritářského prezidenta Lukašenka.
Ruské ozbrojené síly ve čtvrtek na Ukrajině zasáhly energetické objekty a vojenská zařízení včetně výrobny raket. Podle agentury TASS to tvrdí ministerstvo obrany v Moskvě. Zasaženy byly podle mluvčího ministerstva Igora Konašenkova budovy vojenské správy, ukrajinský obranný průmyslový komplex a související palivová a energetická infrastruktura.
Informace o ruských útocích proti vojenským objektům nebylo možné potvrdit z nezávislých zdrojů.
Polsko chystá státní pohřeb pro oba muže, kteří přišli o život v úterý při výbuchu způsobeném dopadem rakety. Podle faráře z vesnice Przewodów, kde se incident stal, jsou pohřby plánované na sobotu a neděli. Státní pohřeb je v Polsku určen pro lidi, kteří přišli o život ve službě státu. Podrobnosti ohledně smutečních obřadů v Przewódowě nejsou zatím známy.
Raketa dopadla do Przewódowa, který leží několik kilometrů od hranice s Ukrajinou, v úterý odpoledne. Při výbuchu nedaleko sušírny obilí zemřeli dva muži. Šlo o 60letého traktoristu a o dva roky staršího skladníka. Traktorista zrovna najížděl na váhu s nákladem kukuřice a druhý muž jeho počínání přihlížel. V souvislosti s neštěstím místní úřady vyhlásily několikadenní smutek a slíbily finanční pomoc rodinám obětí.
Rusko je po plánovaném rusko-americkém jednání v Káhiře o jaderných zbraních, které se má uskutečnit koncem tohoto měsíce, ochotno jednat s Washingtonem dál, a to na úrovni vyšších představitelů. Novinářům to dnes podle agentury TASS řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. O Ukrajině se ale Moskva s Washingtonem bavit nehodlá, dodal.
V Turecku tento týden poprvé od začátku války na Ukrajině jednali ruští a američtí představitelé, potvrdilo ve čtvrtek ruské ministerstvo zahraničí. Ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns a šéf ruské rozvědky SVR Sergej Naryškin na svém pondělním setkání v Ankaře hovořili o "citlivých" otázkách, uvedla Moskva.
Podle ruského ministerstva zahraničí budou kontakty pokračovat později tento měsíc, protože 29. listopadu má v Káhiře začít rusko-americké jednání o strategických zbraních v rámci smlouvy Nový START. Rjabkov dnes na tiskové konferenci odpověděl kladně na otázku, zda se po Káhiře plánují rusko-americké kontakty na vyšší úrovni.
"Pokud dají Američané najevo ochotu a zájem o takováto jednání, tak se jim nebudeme bránit," sdělil náměstek. Uvedl také, že ruskou delegaci v Káhiře povede zástupce šéfa odboru pro nešíření zbraní z ruského ministerstva zahraničí Vladimir Leontěv. Zároveň ale dodal, že o Ukrajině, kde Rusko rozpoutalo koncem února válku, Moskva jednat nechce.
Ruský špion Arťom Zinčenko, kterého estonské úřady před několika lety předaly Moskvě v rámci výměny zadržených zpravodajců, uprchl zpět do Estonska a požádal zde o politický azyl. Jako důvod uvedl nesouhlas s ruskou invazí na Ukrajinu, uvedla estonská veřejnoprávní stanice ERR.
"24. únor pro mě zničil vše, co bylo mezi mnou a mým státem," řekl Zinčenko deníku Eesti Päevaleht s odkazem na datum zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Situace v Rusku se podle něj v posledních letech čím dál více zhoršuje. "Viděl jsem, že tu vládne režim se všemi aspekty totality," dodal.
Estonská služba zatkla Zinčenka v lednu 2017 pro podezření, že předával Rusům informace o armádních a jiných důležitých objektech v Estonsku a o pohybech estonské vojenské techniky i jednotek aliančních sil NATO na estonském území. Soud jej poté poslal na pět let do vězení.
Po odpykání zhruba ročního trestu byl Zinčenko omilostněn a vyměněn za estonského občana Raiva Susiho, který byl zadržen v Rusku na základě obvinění ze špionáže a odsouzen na 12 let v trestanecké kolonii. Výměna se uskutečnila v únoru 2018 na estonsko-ruské hranici.
268. den ruské invaze pohledem britského ministerstva obrany.
Rusové vypálili 40 raket na Nikopol. Ukrajinci se je snaží odříznout od zásobování ➡️ https://t.co/MTp2ZxgPxb pic.twitter.com/DklX5MQgBw
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) November 18, 2022
Vyšetřování zářijových úniků plynu z plynovodů Nord Stream potvrdilo, že se jednalo o sabotáž, uvedla dnes podle agentury Reuters švédská prokuratura. Na poškozených plynovodech byly objeveny zbytky výbušnin, dodala.
Švédské a dánské úřady vyšetřují čtyři úniky plynu z plynovodů Nord Stream 1 a 2 ve švédské a dánské výlučné ekonomické zóně v Baltském moři. Vlastní vyšetřování oznámila i německá generální prokuratura. Dánsko minulý měsíc oznámilo, že podle předběžných výsledků vyšetřování byly úniky plynu způsobeny mohutnými explozemi.
"Provedená analýza ukázala stopy výbušnin na několika předmětech, které byly zajištěny v místě úniků," uvedl dnes švédský prokurátor Mats Ljungqvist, který byl pověřen předběžným vyšetřováním. Analytická práce bude podle něj pokračovat, aby bylo možné z incidentu vyvodit přesvědčivější závěry.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Německo nabídlo Polsku své systémy protivzdušné obrany Patriot, aby mu pomohlo zajistit vzdušný prostor. Berlín tím reaguje na úterní incident, kdy na východ Polska dopadla pravděpodobně ukrajinská raketa protivzdušné obrany a zabila dva lidi.
- Polsko uspořádalo státní pohřeb pro oba muže, kteří přišli o život v úterý při výbuchu způsobeném dopadem rakety.
- Areálem Ruskem okupované ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny v neděli a v sobotu večer otřásly silné exploze. Poškozené jsou některé budovy, systémy a vybavení. Zatím ale nic z toho neohrožuje jadernou bezpečnost, radiační situace je v normě.
- Ukrajinské úřady našly v osvobozených oblastech kolem Chersonu, Charkova a Doněcka jen za poslední dva měsíce přes 700 těl, většinou se jednalo o civilisty.
Ruská armáda v noci na dnešek vypálila více než 40 raket na jihoukrajinský Nikopol, informoval šéf Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko. Zasáhly několik obytných domů včetně výškových, elektrické vedení, automobily a hospodářské objekty. Žádné oběti nejsou hlášeny.
Nikopol leží na jihu Dněpropetrovské oblasti nedaleko administrativní hranice s Chersonskou oblastí, jejíž západní část se ukrajinským silám v uplynulých týdnech podařilo znovu ovládnout. Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) ve svém nejnovějším hodnocení vývoje na bojišti uvádějí, že ruské jednotky jsou ve východní části regionu zranitelné vůči taktice Ukrajinců, kteří se snaží je odříznout od zásobování.
Ukrajinci minulý týden osvobodili Cherson a nyní kontrolují celý pravý břeh Dněpru. Řeka, která pro ně dosud byla pomocníkem, se najednou stala překážkou. S blížící se zimou a hrozícím zamrznutím fronty se stále častěji skloňuje, že další útok ukrajinské armády by mohl vést směrem na okupovaný Melitopol, který leží na půli cesty mezi Chersonem a Mariupolem.
Zatímco v Kyjevě ve čtvrtek poprvé sněžilo, ruské vzdušné útoky za pomoci střel a dronů na energetická zařízení pokračovaly a vyžádaly si životy nejméně sedmi lidí a dvě desítky zraněných, napsala agentura AP. Zesílení ruských náletů na ukrajinskou energetiku a další civilní cíle dala do souvislosti s ruskými porážkami na bojišti, naposledy ústupem z Chersonu na jihu Ukrajiny.
Bez elektřiny je aktuálně více než deset milionů Ukrajinců, uvedl Volodymyr Zelenskyj. Výpadky jsou důsledkem ruských útoků na ukrajinskou energetiku.
"Opět jsou havarijní vypnutí elektřiny k doplnění těch plánovaných, sloužících ke stabilizaci situace. V této chvíli je bez elektřiny více než deset milionů Ukrajinců," řekl Zelenskyj s tím, že nejvíce je postižena Vinnycká, Oděská, Sumská oblast a Kyjev. "Děláme vše, aby se dodávky elektřiny vrátily k normálu," dodal prezident.
Objem výpadků byl ve čtvrtek v Kyjevě tak veliký, že představoval "rekord všech dob", uvedl podle ukrajinských médií Serhij Kovalenko, ředitel firmy YASNO, která je dodavatelem elektřiny v metropoli. Vypínání ale nezávisí na dodavatelích. "Když létají rakety nad hlavou, nikdo neví, kdy se podaří dodávky elektřiny obnovit," dodal na vysvětlenou.
Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko na Facebooku přirovnal Rusko k teroristické organizaci Islámský stát. "Teroristé z Islámského státu se chovají stejně, zabíjejí nevinné lidi, aby dosáhli splnění svých požadavků," uvedl. "Peskovovo prohlášení by mělo otevřít oči některým zemím, které stále věří, že ruskou agresi lze zastavit rozhovory," dodal v reakci na prohlášení mluvčího Kremlu.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí dnes zdůraznilo, že ruská agrese může být zastavena jedině systémy protivzdušné obrany, tanky a salvovými raketomety. Reagovalo tak na prohlášení Dmitrije Peskova o tom, že Kreml chce útoky na ukrajinskou infrastrukturu donutit prezidenta Volodymyra Zelenského k jednáním.
Kreml přiznal, že chce útoky na ukrajinskou infrastrukturu donutit prezidenta Volodymyra Zelenského k jednáním. S odvoláním na prohlášení mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova o tom informoval list Ukrajinska pravda. Deník citoval Peskovovo vyjádření z rozhovoru poskytnutého agentuře Interfax.
Putinův mluvčí podle něj prohlásil, že raketové údery na Ukrajině jsou zaměřeny na takovou infrastrukturu, která "přímo či nepřímo souvisí s jejich vojenským potenciálem". Nedostatek elektřiny a tepla v mnoha ukrajinských oblastech jsou podle Peskova důsledkem toho, že kyjevské úřady odmítají vyjednávat.
Desítky lidí v maskách se v Praze účastní 11. ročníku Sametového posvícení, které má tentokrát kvůli válce na Ukrajině odlišnou podobu. V předchozích deseti letech byla akce spíše satirickým karnevalem, letos se ale pořadatelé chtěli obejít bez satiry. Motto akce zní Výlet ještě neskončil. Odkazuje na to, že řada ukrajinských rodin je téměř devět měsíců na nuceném útěku ze své země. Do práce na maskách se zapojilo mnoho z nich, včetně ukrajinských výtvarnic.
Mír na Ukrajině nebude možný, dokud Rusko nestáhne své vojáky, uvedl dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Moskva ale nedává nijak najevo, že by k tomu byla připravena, dodal Borrell během své návštěvy Uzbekistánu. "Obávám se, že Rusko není připraveno se stáhnout, a pokud se nestáhne, mír nebude možný," řekl Borrell agentuře Reuters v uzbeckém Samarkandu. "Je to Rusko, kdo musí umožnit dosažení míru, agresor se musí stáhnout, pokud chce udržitelný mír," dodal.
Spojeným státům docházejí vysoce moderní zbraňové systémy a munice, které by mohly dodávat Ukrajině. S odvoláním na americké představitele obeznámené se situací o tom dnes informovala zpravodajská stanice CNN. Nápor na zbrojní zásoby a schopnost amerického průmyslu dostát poptávce patří ke klíčovým problémům, s nimiž se potýká administrativa prezidenta Joea Bidena. USA posílají Ukrajině k jejímu boji proti ruské armádě zbraně za miliardy dolarů.
Verdikt nizozemského soudu v souvislosti se sestřelením letu MH17 nad východní Ukrajinou v roce 2014, vyslal silný signál, že "každý válečný zločin spáchaný Rusy" bude vyšetřen a uzavřen. Agentuře Reuters to dnes řekl představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Soud v nizozemském Haagu dnes v nepřítomnosti odsoudil na doživotí dva Rusy a jednoho ukrajinského občana, které shledal vinnými z vraždy všech 298 cestujících a členů posádky letu MH17.
Pochodu za demokracii se v Praze účastní stovky lidí. Vyjadřují také podporu Ukrajině. Má jít o tichou akci, žádné proslovy se nechystají.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že jeho země válku vyhraje, pokud přežije nastávající zimu. Rusku už prý docházejí zbraně.
- Rusko schválilo prodloužení dohody o vývozu ukrajinského obilí z černomořských přístavů o další čtyři měsíce.
- Jihoukrajinský přístav Oděsa a východoukrajinské Dnipro ve čtvrtek zaznamenaly útoky na infrastrukturu.
Na internetu se objevila elektronická petice požadujícího navrácení mývala, kterého Rusové odvezli z chersonské zoologické zahrady. Vyměnit ho chtějí za pomník ruské carevny Kateřiny Veliké, který se nachází v Oděse. Informoval o tom zpravodajský kanál Nexta. Elektronickou petici je možné podepsat na stránkách ukrajinského prezidenta, jestliže dosáhne 25 tisíc podpisů, měl by se prezident návrhem zabývat.
Mýval z Chersonu zmizel před pár dny společně s několika dalšími zvířaty, mimo jiné oslem, lamou či vlky, když město opouštěla ruská armáda.
Ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal v únoru pokyn k útoku na Ukrajinu, si připomínají i lidé oslavující 17. listopadu na pražské Národní třídě. Více ve videu.
Ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns a šéf ruské rozvědky SVR Sergej Naryškin na svém setkání v Turecku tento týden jednali o "citlivých" otázkách. Oznámil to dnes náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Schůzka se podle něj konala na žádost Washingtonu.
Burns upozornil Naryškina na důsledky použití jaderných zbraní a na rizika zvyšování napětí pro strategickou stabilitu. Jak uvádí agentura Reuters, šlo o první kontakt USA s Ruskem na tak vysoké úrovni od února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu.
Nejméně 14 lidí bylo při ranním útoku na město Dnipro zraněno. Ruská střela zasáhla industriální objekt, která následně vzplál, píše The Guardian.
Státní ropná a plynárenská společnost Ukrajiny Naftogaz potvrdila, že dnešní ruské útoky zničily nebo poškodily několik jejích plynových zařízení. Ředitel společnosti Oleksij Černyšov rozsah útoků označil za masivní, uvádí deník The Guardian.
Prodloužení dohody o vývozu ukrajinského obilí potvrdil podle agentury TASS i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, jehož země společně s OSN dohodu zajišťuje. Generální tajemník OSN António Guterres dohodu rovněž přivítal.
Rusko schválilo prodloužení dohody o vývozu ukrajinského obilí. V prohlášení to dnes oznámilo ruské ministerstvo zahraničí. Dohoda poprvé uzavřená v červenci umožnila obnovit vývoz ukrajinských zemědělských produktů z několika černomořských přístavů, které do té doby Rusko blokovalo. Platila do 19. listopadu, její prodloužení Moskva schválila beze změny, napsala agentura TASS. O prodloužení o 120 dnů dříve informoval ukrajinský ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov.
Přestože Kyjev stále čelí ruským útokům, život v hlavním ukrajinském městě pokračuje. V týdnu do něj bylo naistalováno vánoční osvětlení.
Ukrajina kontroluje jedno procento Luhanské oblasti na Donbase, oznámilo Kremlem dosazené vedení oblasti. Rusko oblast anektovalo po nezákonně vyhlášeném referendu o připojení k Rusku.
Lehká sněhová pokrývka dnes ráno zahalila ukrajinskou metropoli Kyjev, která se podobně jako celá země potýká s výpadky elektřiny po rozsáhlých ruských útocích na energetickou infrastrukturu. Sníh pokryl zejména auta zaparkovaná v ulicích hlavního města, kde byla dnes ráno řada čtvrtí bez proudu. Guvernér Kyjevské oblasti Oleksij Kuleba ve středu varoval, že nadcházející týden bude obtížný, neboť teploty mohou klesnout až na minus deset stupňů Celsia.
"Vlivem prudkého ochlazení vzrostla spotřeba elektřiny v ukrajinských oblastech, (…) což dále zkomplikovalo už tak složitou situaci v elektrické síti" a povede k "širším omezením" ve spotřebě elektřiny napříč Ukrajinou, napsala společnost Ukrenerho na facebooku.
Kyiv, Day 266
— Euan MacDonald (@Euan_MacDonald) November 17, 2022
Conditions outside: 0 degrees C, light snow, fair chance of hail of cruise missiles, killer drones later
Conditions inside: No power, no cold water supply. Cat just sneezed into its own water bowl while drinking, sending fountain of water jetting across the kitchen pic.twitter.com/D2kVYKo3bo
Australský miliardář Andrew Forrest založil investiční fond na obnovu válkou poničené Ukrajiny. Doufá, že se v něm sejde nejméně 25 miliard dolarů (586 miliard korun).
Forrest, který patří k nejbohatším lidem v Austrálii, věnoval do fondu spolu s manželkou 500 milionů dolarů. Podle organizátorů by se mohly rozrůst až na 100 miliard dolarů. Doufají, že iniciativa získá podporu suverénních investičních fondů a dalších profesionálních investorů.
V noci na dnešek Rusko podle zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyryla Tymošenka ostřelovalo Vilňansk v Záporožské oblasti. Zasažena byla obytná budova. Záchranáři zatím z trosek domu vytáhli čtyři těla, pod sutinami dál pátrají po přeživších.
Při explozích ve městě Dnipro byla zasažena dvě zařízení infrastruktury. Starosta města později oznámil, že zranění jsou tři, včetně 15letého dítěte. Původní zprávy mluvily o jednom zraněném.
Ukrajina pravděpodobně získá přistup k polské vesnici, kam v úterý dopadla střela, která zabila dva lidi. Nyní na místě okolnosti nehody vyšetřují polští a američtí vyšetřovatelé, uvádí agentura Reuters.
Ruský cenzurní úřad dnes zablokoval přístup k webu opozičního listu Novaja gazeta. Informovala o tom agentura Reuters. Redakce pozastavila kvůli zpřísněným cenzurním podmínkám vydávání listu v papírové podobě i na internetu v březnu.
V dubnu vznikl web Novaja Gazeta Europe se sídlem v Rize. V září soud prohlásil licenci listu Novaja gazeta za neplatnou. Jeho šéfredaktor Dmitrij Muratov získal loni Nobelovu cenu za mír. Když v březnu ohlásil přerušení práce, sdělil, že je to do ukončení ruské "speciální operace" na Ukrajině.
Části Dnipra jsou po několika explozích bez proudu. Podle místních úřadů byla zasažena dvě zařízení infrastruktury. Jeden člověk je zraněn.
"Hrozí masivní vzdušný útok na celém území Ukrajiny. Žádám obyvatele oblasti, aby zůstali v krytech," uvedl gubernátor Oděské oblasti Maksym Marčenko.
Od 7:30 do 8:45 místního času (6:30 až 7:45 SEČ) byl ve všech oblastech Ukrajiny vyhlášen letecký poplach, napsala agentura Unian. Před možným nebezpečím varovali šéfové několika ukrajinských oblastí, včetně centrální Kirovohradské a Čerkaské a Poltavské na severovýchodě, Luhanské na východě a Chmelnycké na západě Ukrajiny.
Dohoda o vývozu ukrajinského obilí bude prodloužena o 120 dnů, napsal na twitteru ukrajinský ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov. Na základě této dohody uzavřené v červenci bylo možné obnovit vývoz ukrajinských zemědělských produktů z několika černomořských přístavů, které do té doby blokovalo Rusko. Platí do 19. listopadu.
"Černomořská iniciativa bude prodloužena o 120 dnů," napsal Kubrakov. Jde podle něho o "další důležitý krok v boji proti globální potravinové krizi". Uvedl také, že strany se na prodloužení domluvily v Istanbulu a že dohodu nadále zaštiťuje Turecko společně s OSN.
#BlackSeaGrainInitiative will be prolonged for 120 days. 🇺🇦 @ZelenskyyUa together w/ @antonioguterres 🇺🇳@UN, 🇹🇷 @RTErdogan & Minister of Defence Hulusi Akar @tcsavunma made another important step in the global fight against the food crisis.
— Oleksandr Kubrakov (@OlKubrakov) November 17, 2022
Kyjevem a Dniprem otřásly exploze, uvádí ukrajinská média. Rozsah škod zatím není známý.
Americký generál Mark Miley se domnívá, že není pravděpodobné, že by Ukrajina rychle vyhrála. "Pravděpodobnost ukrajinského vojenského vítězství, které by znamenalo vystrnadění Rusů z celé Ukrajiny, včetně Krymu, není v blízké době nijak vysoká," řekl na tiskové konferenci v Pentagonu.
"Ukrajinci dosáhli jednoho úspěchu za druhým. A Rusové pokaždé prohráli. Prohráli strategicky, operativně i takticky," cituje ho deník The Guardian.
Ve městě Džankoj na okupované Krymu byly dnes ráno podle ukrajinských médií slyšet výbuchy. Zasaženo mělo být ruské letiště.
Explosions are being reported in occupied #Dzhankoi, #Crimea. Allegedly, a #Russian airfield was hit. pic.twitter.com/0QBZRxJplS
— NEXTA (@nexta_tv) November 17, 2022
V úterý odpoledne 15. listopadu vypálilo na ukrajinskou kritickou infrastrukturu až 80 střel. Jde pravděpodobně o nejvyšší denní počet střel, které Kreml od začátku invaze na sousední zemi vyslal, píše v denním přehledu britské ministerstvo obrany.
Latest Defence Intelligence update on the situation in Ukraine - 17 November 2022
— Ministry of Defence 🇬🇧 (@DefenceHQ) November 17, 2022
Find out more about the UK government's response: https://t.co/2OxkATVv01
🇺🇦 #StandWithUkraine 🇺🇦 pic.twitter.com/ia3CMnGxxE
Ruská raketa zasáhla město Oděsa na jihu země, píše agentura Reuters.
"Česká republika je klíčový partner, pokud jde o odpor vůči ruské agresi a zachovávání evropské bezpečnosti," napsal po schůzce s českým ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti) na svůj twitter James Cleverly, šéf britské diplomacie. Ministři se dohodli na užší spolupráci i nutnosti další podpory Ukrajiny.
🇬🇧🇨🇿 Czech Republic is a vital ally in standing up to Russian aggression and protecting European security.
— James Cleverly🇬🇧 (@JamesCleverly) November 16, 2022
Today, Czech FM @JanLipavsky and I reiterated our absolute support for Ukraine in winning the war, and pledged to intensify our close cooperation on sanctions. pic.twitter.com/26wwcdOzjv
Největší polská rafinerská společnost PKN Orlen zažádala na příští rok o dodávky tří milionů tun ruské ropy přes ropovod Družba v rámci pokračujících dlouhodobých kontraktů, informoval s odvoláním na své zdroje ruský deník Kommersant. Ruský monopolní provozovatel ropovodů Transněfť listu potvrdil, že obdržel žádosti od spotřebitelů v Polsku na příští rok. Neupřesnil však, kdo žádost podal ani o jaký objem se jedná.
Organizace spojených národů má důvod být "opatrně optimistická", pokud jde o obnovení dohody o vývozu ukrajinského obilí z černomořských přístavů. S odvoláním na nejmenovaný zdroj z OSN o tom informovala agentura Reuters. Obilná dohoda vyprší koncem tohoto týdne a vyjednává se o jejím prodloužení. Rusko po útoku na Černomořskou flotilu na konci října od dohody krátce odstoupilo, ale o čtyři dny později se k ní vrátilo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před novináři prohlásil, že Ukrajina válku vyhraje, pokud přežije nastávající zimu. Rusku podle Zelenského už totiž docházejí zbraně.
"Jestli přežijeme tuto zimu - a my ji přežijeme - určitě v této válce vyhrajeme," řekl Zelenskyj podle listu Ukrajinska pravda. "Věřte, že toto (ruské útoky na ukrajinskou energetiku) jsou nejsilnější zbraň, která Rusku zůstala z těch, které již nasadilo, anebo se chystá tak učinit," dodal šéf státu v rozhovoru se skupinou novinářů, který vysílaly ukrajinské televizní stanice.
Cenu Platformy evropské paměti a svědomí za rok 2021 získala ruská lidskoprávní organizace Memorial. Předali ji představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a prezident platformy Marek Mutor.
Cenu převzal člen vedení organizace Boris Belenkin a připomněl dlouholetou práci organizace i její současný zákaz. "Přes veškeré překážky naše práce pokračuje," prohlásil. Uvedl, že členové společnosti jsou nyní pronásledováni organizace pak čelí pokutám a žalobám. Memorial letos obdržel Nobelovu cenu za mír. Ruská společnost Memorial proslula odhalováním zločinů komunismu a stalinismu v někdejším Sovětském svazu a postupně se stala největším lidskoprávním sdružením v Rusku.
Polský prezident Andrzej Duda dnes večer jednal se šéfem americké Ústřední zpravodajské služby Willliamem Burnsem, který je ve Varšavě po návštěvě Ankary a Kyjeva. Oznámil to na Twitteru šéf polské kanceláře národní bezpečnosti Jacek Siewiera. "Jednání se týkalo celkové bezpečnostní situace, objevil se kontext posledních událostí. Na linii mezi Polskem a Spojenými státy je nyní hodně práce," napsal Siewiera
Šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley uvedl, že se po incidentu v Polsku chtěl telefonicky spojit se svým ruským protějškem Valerijem Gerasimovem. Pokus byl ale neúspěšný, napsala agentura Reuters.
"Nepochybuji, že to nebyla naše raketa a nebyl náš raketový útok," řekl Zelenskyj dnes novinářům s odvoláním na hlášení, které obdržel od náčelníka generálního štábu ještě v úterý večer. Podle serveru RBK-Ukrajina zdůraznil, že nevidí důvod, proč by neměl důvěřovat ukrajinským vojákům. Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Danilov dnes ale na Twitteru uvedl, že Ukrajina má důkazy o ruském pozadí události.
Zelenskyj položil také otázku, zda lze činit konečné závěry bez toho, že by vyšetřování dospělo k závěru. "Jestli to bylo způsobeno zapojením naší protivzdušné obrany, tak chci vidět důkazy. Pokud ten úlomek zabil lidi, pak je nutné se omluvit. Ale nejdřív je třeba vyšetřování a přístup k údajům," prohlásil prezident.
Premiér Petr Fiala (ODS) s hlavní představitelkou běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou odsoudili podporu, kterou běloruský autoritářský prezident Alexandr Lukašensko poskytuje Rusku při jeho agresi vůči Ukrajině, uvedl na Twitteru Fiala po setkání s Cichanouskou. Podpořil také záměr vytvořit v Česku kancelář běloruské opozice.
Jsem moc rád, že jsem se mohl potkat s @Tsihanouskaya. Ujistil jsem ji, že chceme pomoci se zřízením kanceláře běloruské opozice v ČR.
— Petr Fiala (@P_Fiala) November 16, 2022
Mluvili jsme i o vízech pro běloruské studenty a odsoudili jsme kroky Lukašenkova režimu, který pomáhá Rusku v jeho agresi na Ukrajině. pic.twitter.com/OgU5uIA0th
Ukrajinští pyrotechnici vyhodili do povětří budovu policejního ředitelství v osvobozeném městě Chersonu. Rusové ji zaminovali předtím, než se minulý týden z oblasti na pravém břehu řeky Dněpru stáhli, uvedl šéf ukrajinské policie Ihor Klymenko. "Ruští okupanti v budově ukryli výbušniny. Výbuchu se nedalo vyhnout. Díky vynalézavosti a zručnosti našich pyrotechniků nebyl nikdo zraněn. To je to hlavní. Zdi obnovíme," napsal policejní šéf Klymenko
Ruská ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně klesla o čtyři procenta. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil ruský statistický úřad Rosstat. Hospodářství země se potýká s dopady pokračující ruské agrese vůči Ukrajině.
Ukrajinský parlament vrátil městu Novohrad-Volyňskyj v Žytomyrské oblasti historický název Zvjahel, uvedl list Ukrajinska pravda. Název Zvjahel byl pro město používán předtím, než v roce 1793 po druhém dělení Polska připadlo carskému Rusku, které jej o dva roky později přejmenovalo.
Ukrajinská armáda sdělila spojencům, že v době dopadu střely do Polska střílela v oblasti po ruské raketě. Stanici CNN to řekl americký činitel.
Výcvik ukrajinských vojáků v Česku by se měl do konce příštího roku uskutečnit v pěti čtyřtýdenních turnusech, každého se může zúčastnit až 800 vojáků. Na zasedání ve středu souhlas s pobytem a výcvikem vojáků vyslovila vláda, oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Návrh předloží oběma komorám parlamentu. První cyklus se uskuteční letos. Celkové náklady na výcvik se podle informací resortu obrany odhadují na 975 milionů korun.
Výcvik vychází z bilaterální dohody české a ukrajinské vlády, výhledově však bude převeden pod asistenční misi Evropské unie. Na potřebě připravit výcvikové mise se shodli ministři obrany zemí unie na srpnovém neformálním jednání v Praze. Česko by následně mělo vyčlenit až 55 lidí do unijní asistenční mise, působili by na území jiných členských států Evropské unie.
Britský ministr zahraničí James Cleverly dnes prohlásil, že všechny podrobnosti o úterním zásahu Polska zatím nejsou známy, a Británie proto nebude spěchat s vyřčením soudu. "Polsko povede vyšetřování, aby se přesně zjistilo, co se stalo, a Británie je připravena mu poskytnout jakoukoli praktickou nebo technickou pomoc," uvedl Cleverly. "Naše reakce se bude vždy řídit fakty," dodal.
Polský prezident Andrzej Duda odpoledne před novináři uvedl, že s ukrajinskou účastí na vyšetřování úterního incidentu by kromě Polska musely souhlasit také Spojené státy. "Americký prezident Joe Biden navrhl o včerejší noci společný postup, spojenecký postup. Pokud by kdokoliv měl být připuštěn k tomuto postupu, vyžadovalo by to oboustrannou shodu. Jedině tak na to můžeme hledět," vysvětlil Duda podle serveru Onet na tiskové konferenci.
V úterý odpoledne dopadla na polské území raketa, která po sobě zanechala dva mrtvé. Zpočátku nebylo jasné, kdo ji vypálil a s jakým cílem, ale indicie ukazovaly na Rusko. Co v tuto chvíli o události víme?
Spojené státy v roce 2023 umístí na své základně v bavorském Ansbachu dodatečných 500 vojáků. Oznámila to dnes bavorská vláda, která to označila za jasné posílení bezpečnosti celé Evropy. Vyslání dodatečných 500 amerických vojáků do Německa již loni v dubnu ohlásil americký ministr obrany Lloyd Austin a závazek letos v červnu na summitu NATO zopakoval prezident USA Joe Biden.
USA v příštím roce umístí na základně v bavorském Ansbachu dodatečných 500 vojáků, Bavorsko to označilo jako posílení bezpečnosti celé Evropy.
Ukrajina žádá Polsko, aby ji zahrnulo do vyšetřování úterního incidentu, kdy v obci ve východní části Polska po zásahu rakety ruské výroby zahynuli dva lidé. Kyjev také požaduje, aby mu Polsko neprodleně poskytlo na místo, kam střela dopadla, přístup. S odvoláním na vyjádření tajemníka ukrajinské bezpečnostní rady Oleksije Danilova o tom informovala agentura Unian.
Rusko zakázalo vstup do země irskému premiérovi Micheálu Martinovi a 51 dalším irským politikům. Dublin podle Moskvy vede "agresivní protiruskou propagandistickou kampaň", informovala agentura Reuters.
Polský expremiér a šéf opoziční strany Občanská platforma Donald Tusk sdělil, že v politickém smyslu je Rusko za úterní incident stoprocentně odpovědné, informoval portál onet.pl. Tusk podtrhl, že příčinou tragické události v Przewodówe byl rozsáhlý ruský útok na Ukrajinu.
Na polský Przewodów v úterý dopadly podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona dvě střely. Řekl to na závěr summitu G20 na Bali, informovala agentura DPA. Také belgická ministryně obrany Ludivine Dedonderová na Twitteru napsala, že podle dostupných informací do vesnice poblíž ukrajinských hranic nejspíš dopadly zbytky ruské střely i ukrajinská protivzdušná střela. Polsko oficiálně hovoří jen o jedné raketě S-300, která po výbuchu zabila dva lidi. Válečný reportér stanice Polsat News Mateusz Lachowski uvedl, že podle jeho informací na Przewodów dopadla jedna ze střel s plochou dráhou letu Ch-101, které Rusko používá k útokům na Ukrajinu.
Švédsko poskytne Ukrajině další vojenskou podporu ve výši tří miliard švédských korun (6,7 miliardy Kč). Je to největší balík obranné pomoci od únorové ruské invaze na Ukrajinu, uvedl dnes podle agentury Reuters švédský premiér Ulf Kristersson. Podle něj pomoc zahrnuje i systém protivzdušné obrany.
"Není to chyba Ukrajiny, konečnou odpovědnost nese Rusko, neboť pokračuje ve své nelegální válce proti Ukrajině," řekl šéf NATO Jens Stoltenberg.
Výbuch v Polsku podle předběžných zjištění NATO zřejmě způsobila střela ukrajinské protivzdušné obrany namířená proti ruské raketě. Prohlásil to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg po mimořádné schůzce velvyslanců členských zemí svolané kvůli incidentu, při němž na východě Polska zemřeli dva lidé. NATO podle něj nemá náznaky, že by šlo o úmyslný čin nebo že by Rusko chystalo útok na území aliance.
"Střela, která dopadla na polské území, byla pravděpodobně ruským výrobkem ze 70. let. Nemáme ale žádné důkazy, že byla vypálena z Ruska. Je vysoce pravděpodobné, že patřila ukrajinským obranným silám," citovala polského prezidenta Andrzeje Dudu polská tisková agentura PAP. Duda podle agentury Reuters dodal, že patrně šlo o protiletadlovou raketu S-300.
Výbuch v Polsku podle předběžných zjištění NATO zřejmě způsobila ukrajinská střela namířená proti ruské raketě, řekl generální tajemník Jens Stoltenberg.
Německý vládní mluvčí řekl, že je třeba počkat na objasnění incidentu. Varoval také před vynášením rychlých soudů nad Ukrajinou. "Je třeba vzít v úvahu, jak masivnímu ruskému bombardování Ukrajina čelí. Situaci musíme hodnotit velmi opatrně," řekl.
Vyvozovat předčasné závěry dnes odmítl i kancléř Olaf Scholz, poznamenal ale, že hlavní odpovědnost nese Rusko. "Jedno je jasné - nic z toho by se nestalo, kdyby Rusko nevedlo proti Ukrajině útočnou válku," napsal kancléř na Twitteru německy a polsky.
Německo po úterním dopadu rakety na polské území nabídlo Varšavě pomoc s protivzdušnou obranou země. Dnes to na tiskové konferenci v Berlíně řekl mluvčí německého ministerstva obrany. Ten také oznámil, že německé systémy protivzdušné obrany Patriot na Slovensku zůstanou nejméně do konce roku 2023.
Raketa, která v úterý zasáhla polskou obec a vyžádala si tam dvě oběti, zřejmě byla střela S-300 ruské výroby, řekl podle Reuters polský prezident Andrzej Duda.
Polsko nakonec nejspíše nebude muset kvůli úterním zásahu raketou aktivovat článek 4 Severoatlantické smlouvy, řekl podle Reuters polský premiér Mateusz Morawiecki.
Náčelníci generálních štábů armád zemí visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko) se na společném jednání dohodli na užší spolupráci s ozbrojenými silami Ukrajiny. "Jsem rád, že kolegové podpořili novou iniciativu slovenského předsednictví V4, kterou chceme podpořit sdílení poznatků a praktických zkušeností z probíhajících vojenských operací včetně užší spolupráce našich ozbrojených sil s ozbrojenými silami Ukrajiny," uvedl po třídenním jednání náčelník generálního štábu slovenské armády Daniel Zmeko.
Země Evropské unie si chtějí půjčit 18 miliard eur, aby je předaly Ruskem napadené Ukrajině na financování provozu státu v příštím roce. Maďarsko vzkazuje, že s tím nesouhlasí. Důležitou roli ve vyjednávání kompromisu budou mít předsedající Češi. Více v článku.
Raketu, která v úterý zasáhla obec na východě Polska poblíž ukrajinských hranic, patrně vystřelila ukrajinská protivzdušná obrana, uvedl dnes podle agentury Reuters polský prezident Andrzej Duda. Podle polského prezidenta nic nenasvědčuje tomu, že šlo o úmyslný útok. Pravděpodobně se tak jednalo o nehodu. Ukrajina se v úterý bránila masivním ruským útokům na energetickou infrastrukturu, které byly podle Kyjeva nejrozsáhlejší od začátku války.
Přestože raketa byla ruské výroby, Polsko nemá podle Dudy žádný důkaz, že byla vypálena z Ruska. Americký prezident Joe Biden dříve řekl, že soudě podle trajektorie nejspíše střela z Ruska neletěla.
Německo nabídlo Polsku pomoc s protivzdušnou obranou, na Slovensku pak německé systémy Patriot zůstanou podle Berlína nejméně do konce roku 2023.
Většina států skupiny největších ekonomik světa G20 ostře odsoudila válku na Ukrajině a vyzvala k bezpodmínečnému stažení Ruska z ukrajinského území. V závěrečném prohlášení ze summitu na indonéském ostrově Bali ale skupina připouští, že na konflikt existují i jiné názory. Do skupiny G20 patří nejen Rusko, ale i země jako Čína či Indie, které udržují intenzivní obchodní vztahy s Moskvou a ruskou invazi na Ukrajinu otevřeně nekritizovaly.
Západ rovněž v poslední době Rusko kritizoval kvůli jeho výrokům o možném použití jaderných zbraní a Moskva naopak obvinila západní země z provokativní jaderné rétoriky. "Použití jaderných zbraní či hrozby jejich použitím jsou nepřijatelné," píše se v deklaraci vydané na závěr summitu G20.
Úlomky z místa výbuchu u polské obce Przewodów jsou z ukrajinské protiletecké rakety S-300, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany, podle kterého to zjistili jeho experti ze zveřejněných snímků. Ministerstvo rovněž tvrdí, že na Ukrajinu v úterý udeřilo přesně naváděnými střelami, které zasáhly pouze ukrajinské území a k ukrajinsko-polské hranici se dostaly nejblíže na 35 kilometrů, napsala agentura RIA Novosti.
Rakety S-300 používají obě strany. Ačkoliv jsou určeny k sestřelování vzdušných cílů, Rusko je v nynější fázi války proti Ukrajině používá k ostřelování pozemních cílů, protože zřejmě již vyčerpalo zásoby vhodnějších zbraní. Rakety S-300 se při palbě na pozemní cíle vyznačují značnou nepřesností.
Setkání zástupců členských zemí NATO začalo dnes dopoledne v Bruselu.
Výbuch v Polsku způsobila střela ukrajinské protivzdušné obrany, řekl podle zdroje agentury Reuters z NATO americký prezident Joe Biden partnerům z G7 a NATO.
Britský premiér Rishi Sunak řekl, že se zástupci států NATO a G7 shodli, že je nutné zjistit fakta o úterním výbuchu v Polsku. Sunak také kritizoval Rusko, že podniká plošné útoky na civilní infrastrukturu na Ukrajině.
Podle snímků z místa výbuchu v Polsku patří úlomky ukrajinské raketě S-300, tvrdí Moskva. Úterní ruské útoky podle ní mířily jen na ukrajinské území.
"Rusko proměnilo východní část evropského kontinentu v nepředvídatelné bojiště. Záměry, způsoby provedení, rizika, eskalace, za tím vším je pouze Rusko. Nemůže být žádné jiné vysvětlení pro incidenty s raketami," zdůraznil představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.
Pokud nese někdo vinu za "incidenty s raketami", tak je to Rusko, řekl agentuře Reuters představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Jeho vyjádření následuje poté, co americký prezident Joe Biden řekl, že raketa, která v úterý na východě Polska zabila dva lidi, nejspíše nebyla vypálena z Ruska.
"Podle mého názoru se musíme držet jediné logiky. Válku začalo a vede Rusko. Rusko na Ukrajinu masivně útočí řízenými střelami," uvedl Podoljak.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. uvedla, že představitelé zemí G7 a NATO, kteří se účastnili summitu G20, odsoudili masivní raketové útoky, které v úterý Rusko podniklo proti civilní infrastruktuře a energetické síti na Ukrajině. "My všichni odsuzujeme brutální činy Ruska," uvedla na videu ze summitu. "Nabízíme plnou podporu a pomoc Polsku s vyšetřováním," dodala von der Leyenová.
Rusko podle analytiků amerického Institutu pro studium války (ISW) pravděpodobně při úderech použilo podstatnou část svých zbývajících přesně naváděných zbraňových systémů. Podle Ukrajiny její vzdušná obrana sestřelila v úterý 73 z 90 vyslaných ruských střel s plochou dráhou letu a všech deset bezpilotních letounů. V porovnání se zásahem ukrajinské obrany z 10. října, kdy Rusko rovněž zahájilo masivní útok na města a infrastrukturu, se podle ISW ukrajinská obrana zlepšila. Podle ukrajinského generálního štábu k tomu přispěly systémy protivzdušné obrany dodané Západem.
Rusko nyní podle ISW značně vyčerpává své zásoby přesně naváděných zbraňových systémů, a bude tak pravděpodobně muset zpomalit tempo své kampaně proti ukrajinské infrastruktuře.
Po úterních rozsáhlých ruských útocích na Ukrajinu bylo automaticky odstaveno několik reaktorů ve dvou ukrajinských jaderných elektrárnách. Oznámil to podle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Polsko neaktivovalo článek 4, píše s odkazem na zdroje NATO bruselský zpravodaj Jack Parrock.
Confirmation from NATO officials - Poland has NOT officially invoked Article 4 of the NATO treaties.
— Jack Parrock (@jackeparrock) November 16, 2022
Šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns se v úterý v Kyjevě setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a vedením ukrajinských zpravodajských služeb. Informoval je o setkání s ruskými protějšky v Ankaře, na němž v pondělí předal Rusku zprávu Spojených států o důsledcích potenciálního použití jaderných zbraní na Ukrajině. S odkazem na americké činitele o tom dnes informovala agentura AFP.
Šéf CIA na své cestě opětovně vyjádřil jasné odhodlání své země nadále podporovat Ukrajinu. Burns dříve působil jako americký velvyslanec v Moskvě. V Kyjevě se ocitl v den, kdy Ukrajina čelila prudkému ruskému ostřelování. Po čas ostřelování byl v prostorách velvyslanectví, ukrajinskou metropoli už opustil, píše AFP.
Polský prezident Andrzej Duda uvedl, že úřady zatím s jistotou neví, kdo raketu odpálil. S největší pravděpodobností šlo podle něj ale o raketu ruské výroby. Střela v úterý zasáhla ves Przewodów asi šest kilometrů od ukrajinské hranice a zabila dva lidi. Tři nejmenovaní američtí činitelé agentuře AP řekli, že podle předběžných zjištění raketu zřejmě vypálily ukrajinské ozbrojené síly ve snaze zastavit přilétající ruskou střelu. Rusko v úterý podniklo na Ukrajinu masivní vzdušné útoky.
Čínské ministerstvo zahraničí vyzvalo po úterním výbuchu rakety na východě Polska všechny zainteresované strany ke klidu a umírněnosti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil výbuch rakety v Polsku za vzkaz Ruska summitu skupiny G20. Je mezi vámi teroristický stát, jemuž je třeba se bránit, řekl podle agentury AFP.
Raketa, která v úterý zasáhla Polsko, je snahou Západu posunout se k další světové válce. Prohlásil to dnes bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, kterého citovala agentura Reuters. Stejný názor vyjádřil i šéf stálé mise Ruska při OSN Dmitrij Poljanskij, podle nějž jde o snahu vyprovokovat přímý střet mezi Ruskem a NATO.
"Jde o pokus vyprovokovat přímý vojenský střet mezi NATO a Ruskem se všemi následky pro svět," napsal Poljanskij na sociální síti Telegram.
Představitelé zemí skupiny G7 a Severoatlantické aliance, kteří jsou na summitu velkých ekonomik G20 v Indonésii, nabídli Polsku pomoc s vyšetřováním úterního výbuchu rakety na východě země. Řekla to dnes šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Ruské rakety dopadající na ukrajinské území způsobují výpadky elektřiny i v sousedním Moldavsku. Na Twitteru to napsal moldavský ministr zahraničí Nicu Popescu.
Parts of Moldova are experiencing power outages as a result of Russia's missiles hitting Ukrainian cities & vital infrastructure.
— Nicu Popescu (@nicupopescu) November 15, 2022
Every bomb falling on Ukraine is also affecting Moldova and our people.
We call on Russia to stop the destruction now.
Většina států skupiny největších ekonomik světa G20 ostře odsoudila válku na Ukrajině. V závěrečném prohlášení ze summitu na indonéském ostrově Bali ale skupina přiznává, že na konflikt existují i jiné názory, informovaly zahraniční agentury. Státy se také usnesly, že hrozby použití jaderných zbraní jsou nepřijatelné.
"Většina členů (skupiny G20) ostře odsuzuje válku na Ukrajině," cituje z textu deklarace agentura AFP. Podle něj ale mezi státy skupiny, do které patří i Rusko a Čína, panuje na konflikt více názorů, napsala agentura Reuters.
Včera se mimořádně sešli představitelé zemí G7 a NATO, kteří se účastní summitu G20 v Indonésii. Schůzku svolal americký prezident Joe Biden.
Dnes se ještě sejdou velvyslanci členských zemí NATO.
Zdroje, které agentuře AP prozradily, že předběžná zjištění naznačují, že inkriminovanou raketu vypálily ve snaze zastavit přilétající ruskou střelu ukrajinské ozbrojené síly, jsou tři nejmenovaní američtí činitelé. Hovořili pod podmínkou anonymity, jelikož nemají oprávnění o záležitosti veřejně hovořit.
Reportér Aktuálně.cz Martin Novák je právě teď na Ukrajině. Píše z druhého největšího ukrajinského města Charkov, které se Rusové neúspěšně pokoušeli dobýt.
Rusové v úterý provedli nejmasivnější raketový útok na ukrajinskou infrastrukturu od začátku války.
Pravděpodobně k tomu využili podstatnou část svých zbývajících vysoce přesných raketových systémů.
#Russian forces conducted the largest set of missile strikes against #Ukrainian critical infrastructure since the start of the war, likely using a substantial portion of their remaining high-precision weapon systems.https://t.co/YTIzBhQY6l pic.twitter.com/ZELTYO8N6i
— ISW (@TheStudyofWar) November 16, 2022
Podle předběžných zjištění vypálily raketu, která zasáhla Polsko, zřejmě ukrajinské síly - mířily na ruskou střelu, píše AP s odkazem na činitele USA.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Ukrajinský prezident Zelenskyj prohlásil, že jeho země válku vyhraje, pokud přežije nastávající zimu. Rusku už prý docházejí zbraně.
- Zelenskyj také popřel, že do Polska dopadla ukrajinská raketa. Bezpečnostní rada Ukrajiny má údajně důkazy o jejím ruském původu.
- Šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley se chtěl spojit se svým ruským protějškem Valerijem Gerasimovem, pokus byl ale neúspěšný.
Nejdůležitější je zachovat klid, počkat na další informace a vyhodnotit fakta, uvedl dnes na Twitteru české armády náčelník generálního štábu Karel Řehka k dopadu rakety ruské výroby v Polsku. Armáda je podle něj připravená podpořit jakoukoli akci dohodnutou v Severoatlantické alianci, jejíž je ČR i Polsko členem.
Další komentáře Řehka považuje za předčasné, uvedl. "Území Polska je územím NATO. Je tudíž i naším územím a jsme proto připraveni podpořit jakoukoli akci, na které se v alianci dohodneme," dodal.
Generál Řehka: “V tuto chvíli je jisté, že na území Polska došlo k explozi zaviněné dopadem nějakého typu munice. V současné situaci je nejdůležitější zachovat klid, počkat na další informace a pečlivě vyhodnotit fakta. To je přesně to, čemu se teď my vojáci věnujeme.”
— Armáda ČR (@ArmadaCR) November 16, 2022
Fotografie z místa v polské vesnici Przewodów, kam dopadla raketa, která usmrtila dva lidi.
Výbuchy se polskou obcí ozvaly přibližně v době, kdy ruské invazní síly zasáhly vzdušnými útoky města a energetickou infrastrukturu po celé Ukrajině včetně její západní části, která hraničí s Polskem.
Polský prezident Andrzej Duda byl ohledně původu střely opatrnější než polské ministerstvo zahraničí a uvedl, že úřady zatím s jistotou neví, kdo ji odpálil ani kde byla vyrobena, podotkla AP. Uvedl, že byla "s největší pravděpodobností" zkonstruována v Rusku, ale tato informace se ještě ověřuje. Moskva už dříve své zapojení popřela.
"Existují předběžné informace, které to zpochybňují," odpověděl Joe Biden novinářům na otázku, zda byla raketa vypálena z Ruska. "Vzhledem k trajektorii je nepravděpodobné, že by byla vypálena z Ruska, ale uvidíme," uvedl šéf Bílého domu.
K novinářům promluvil poté, co svolal mimořádnou schůzku představitelů zemí G7 a NATO, kteří se účastní summitu G20 v Indonésii. Spojence podle svých slov informoval o svých dřívějších rozhovorech s polským prezidentem Andrzejem Dudou a šéfem NATO Jensem Stoltenbergem. "Zjistíme, co se přesně stalo," uvedl dále Biden. "Pak společně určíme další postup," dodal.
Dnes se na základě článku 4 smlouvy Severoatlantické aliance sejdou velvyslanci NATO - učiní tak na žádost Polska, píše agentura Reuters s odvoláním na dva evropské diplomaty. Mluvčí polské vlády dříve sdělil, že Varšava zvažuje, zda má požádat o konzultace na základě článku 4 po dnešní explozi na východě země u hranic s Ukrajinou, při níž zahynuli dva lidé. Okolnosti exploze polské úřady vyjasňují.
Podle amerického prezidenta Bidena existují ukazatelé, které naznačují, že v Polsku dopadla protiraketová střela z Ukrajiny.
#BREAKING There are indications that the rocket which hit a village in eastern Poland was an anti-aircraft missile from Ukraine, US President Joe Biden told world leaders during a meeting on Wednesday, dpa has learned. pic.twitter.com/T0i838LKmc
— dpa news agency (@dpa_intl) November 16, 2022
Americký prezident Biden svolal kvůli úterní explozi v Polsku mimořádnou schůzku lídrů zemí G7 a NATO, jež se účastní summitu G20 v Indonésii. Jednání se podle AP účastní vrcholní představitelé skupiny G7 - tedy Spojených států, Francie, Německa, Británie, Itálie, Kanady a Japonska. Připojili se k nim také lídři Španělska, Nizozemska a Evropské unie.
Polsko pokračuje ve vyšetřování okolností úterního výbuchu na východě země, řekl premiér Mateusz Morawiecki. Pomáhají mu experti ze zahraničí. "Na místě několik hodin pracují naše bezpečnostní složky," řekl Morawiecki. Kromě některých vojenských jednotek má zvýšenou pohotovost policie, pohraniční stráž a hasiči. Premiér také řekl, že Polsko zůstává v kontaktu s Ukrajinou. Morawiecki Poláky vyzval, aby zachovali klid a nenechali sebou manipulovat. "Musíme se opírat o fakta," řekl.
Polsko na setkání velvyslanců NATO velmi pravděpodobně požádá o aktivaci Článku 4, uvedl Duda na tiskové konferenci.
Prezydent @AndrzejDuda: Poinformowałem @jensstoltenberg, @POTUS, @RishiSunak i @OlafScholz, że nasz ambasador będzie uczestniczył w Radzie Północnoatlantyckiej i że jest wysoce prawdopodobne, że wystąpi z wnioskiem o uruchomienie art.4., czyli konsultacji sojuszniczych
— Kancelaria Prezydenta (@prezydentpl) November 15, 2022
📍@BBN_PL
Polsko se rozhodlo zvýšit ostrahu svého vzdušného prostoru, informuje agentura Reuters. "Severoatlantická aliance je v pohotovosti. Posílili jsme připravenost polských ozbrojených sil, včetně protivzdušné obrany. Naše letadla budou podporována spojeneckými letadly. Jednáme klidně a rozvážně, uvedl polský prezident na tiskové konferenci.
Prezydent @AndrzejDuda: Sojusz Północnoatlantycki jest w stanie gotowości. Wzmocniliśmy gotowość polskich sił zbrojnych, także obrony powietrznej. Nasze samoloty będą wspierane przez samoloty sojusznicze. Działamy spokojnie i w sposób rozważny.
— Kancelaria Prezydenta (@prezydentpl) November 15, 2022
📍@BBN_PL
Dopad rakety na polské území šest kilometrů od hranic s Ukrajinou potvrdil na tiskové konferenci také polský prezident Andrzej Duda. "S největší pravděpodobností to byla raketa ruské výroby," uvedl. Podle něj však zatím nejsou důkazy o tom, kdo raketu vypálil.
#NaŻywo | Oświadczenie Prezydenta RP Andrzeja Dudy https://t.co/uF00g68lEN
— Kancelaria Prezydenta (@prezydentpl) November 15, 2022
Polské ministerstvo zahraničí potvrdilo, že na vesnici Przewodów nedaleko ukrajinských hranic v 15:40 dopadla raketa ruské výroby.
Americký prezident Joe Biden nabídl svému polskému protějšku Andrzeji Dudovi plnou americkou podporu při vyšetřování výbuchu, který zabil dva lidi poblíž hranic s Ukrajinou, uvedl Bílý dům. Na místo vyšle americké experty.
Prezydent @AndrzejDuda: Wszystkim przywódcom opisałem sytuację: są prowadzone czynności śledcze na miejscu wybuchu. @POTUS zadeklarował, że udzieli nam wsparcia w postaci amerykańskich ekspertów, którzy pomogą nam w badaniu miejsca tego zdarzenia.
— Kancelaria Prezydenta (@prezydentpl) November 15, 2022
📍@BBN_PL
Polský ministr zahraničí si předvolal ruského velvyslance, píše agentura Reuters.
Velká Británie prověřuje zprávy o raketovém útoku v Polsku a podpoří spojence, až zjistí, co přesně se stalo, uvedl na Twitteru britský premiér Rishi Sunak. Postup koordinuje také s NATO. Sunak již také telefonicky hovořil s polským prezidentem a vyjádřil mu solidaritu a soustrast s rodinami obětí.
I have just spoken with the Foreign Secretary and Defence Secretary.
— Rishi Sunak (@RishiSunak) November 15, 2022
We are urgently looking into reports of a missile strike in Poland and will support our allies as they establish what has happened.
We are also coordinating with our international partners, including NATO.
Šéf NATO Jens Stoltenberg konzultoval telefonicky situaci v Polsku s americkým prezidentem Joem Bidenem, informuje agentura Reuters.
Polský generál Stanislaw Koziej portálu onet.pl řekl, že předpokládá, že Rusko nechtělo zaútočit na území NATO, ale že používá stále méně přesné rakety. Generál Mieczyslaw Bieniek řekl, že situace je vážná, protože zemřeli dva lidé. "Jsem silně přesvědčen o tom, že šlo o zbloudilé střely, které dopadly na naše území," uvedl v televizi TVN24. Dodal, že na ukrajinské straně hranice je důležitý železniční uzel a že možná ten se Rusové snažili zasáhnout. Bezpečnostní expert Michal Piekarski z Vratislavské univerzity také soudí, že Polsko nemá důvody se domnívat, že šlo o úmyslný útok. Připustil, že šlo o ruskou raketu, která havarovala, nebo dokonce o střelu ukrajinské protivzdušné obrany, která rovněž mohla mít havárii.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a předseda Evropské rady Charles Michel chtějí jednat na summitu G20 v Indonésii o výbuchu na východě Polska. "Navrhnu na středu koordinační schůzi s lídry (států) EU, kteří jsou na summitu G20 na Bali," uvedl Michel. "(Macron) zvažuje možnost diskuse (ohledně výbuchů v Polsku) zítra (ve středu) ráno na úrovni lídrů," uvedla prezidentská kancelář s tím, že v Indonésii jsou nejvýznamnější francouzští spojenci.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová označila zprávy o výbuchu v Polsku za znepokojivé. Vyzývá zároveň k trpělivosti, než budou objasněny příčiny a okolnosti celého incidentu.
Petr Fiala je v kontaktu se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým, uvedl na Twitteru. "Zasedá polská vláda a bezpečnostní složky v tuto chvíli vyšetřují a zjišťují, co přesně se stalo. Jsme připraveni s polskými přáteli koordinovat další kroky," napsal. Téma chce otevřít také v rámci českého předsednictví EU.
Jsem v kontaktu s @MorawieckiM. Zasedá polská vláda a bezpečnostní složky v tuto chvíli vyšetřují a zjišťují, co přesně se stalo.
— Petr Fiala (@P_Fiala) November 15, 2022
Jsme připraveni s polskými přáteli koordinovat další kroky. Zítra se budeme vzniklé situaci věnovat na pracovní úrovni v rámci @EU2022_CZ.
Na všech hraničních přechodech s Ukrajinou v Podkarpatském vojvodství Polska byla zastavena doprava.
❗️Traffic was stopped at all border crossings with Ukraine in the Subcarpathian Voivodeship of Poland.
— NEXTA (@nexta_tv) November 15, 2022
The Ukrainian side has suspended border checks, a spokesman for the Bieszczady border detachment said in an interview with Gazeta Wyborcza.
Na místo výbuchu dorazila polská vojenská expertní skupina, která bude analyzovat jeho příčiny.
A Polish military expert group arrives at the scene of an explosion in the village of Przewodów, Lublin Voivodeship.
— NEXTA (@nexta_tv) November 15, 2022
Since there may be the remains of the missiles, experts will conclude what kind of missiles it was. pic.twitter.com/VvKudJbROK
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba se důrazně ohradil vůči konspiračním teoriím o tom, že za výbuchy v Polsku stojí ukrajinské síly.
Russia now promotes a conspiracy theory that it was allegedly a missile of Ukrainian air defense that fell on the Polish theory. Which is not true. No one should buy Russian propaganda or amplify its messages. This lesson should have been long learnt since the downing of #MH17.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) November 15, 2022
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová je znepokojena zprávami o explozi v Polsku, uvedla na Twitteru. "Vyjadřuji svou upřímnou soustrast a nejhlubší zprávu o podpoře a solidaritě s Polskem a našimi ukrajinskými přáteli," napsala. Situaci podle svých slov bedlivě sleduje a je v kontaktu s polskými představiteli.
Alarmed by reports of an explosion in Poland, following a massive Russian missile strike on Ukrainian cities.
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) November 15, 2022
I extend my condolences and my strongest message of support and solidarity with Poland and our Ukrainian friends.
Na Ukrajině pokračuje obnova připojení k elektrické síti. Z původních asi 10 milionů domácností bez proudu již bylo obnoveno zásobování 8 milionů z nich. Energetici a opraváři budou pracovat celou noc, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Heard reports on the restoration of 🇺🇦 electricity supply. About 10 million Ukrainians were disconnected after the terrorist attack. Supply to 8 million consumers has already been restored. Power engineers and repairmen will work all night. Thanks to everyone!
— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) November 15, 2022
Polský prezident Andrzej Duda hovořil telefonicky s prezidenty USA Joem Bidenem a Ukrajiny Volodymyrem Zelenským, informovala o tom jeho kancelář.
Trwa pilna rozmowa Prezydentów @AndrzejDuda i @POTUS @JoeBiden. pic.twitter.com/0p7R4YtZ4G
— Kancelaria Prezydenta (@prezydentpl) November 15, 2022
Ve středu se na základě článku 4 smlouvy Severoatlantické aliance sejdou velvyslanci NATO - učiní tak na žádost Polska, píše agentura Reuters s odvoláním na dva evropské diplomaty.
Podporu Polsku vyjádřila i předsedkyně Sněmovny Markéta Adamová Pekarová (TOP 09). Rusko podle ní eskaluje napětí a je potřeba se bránit společně.
Ruská raketa velmi pravděpodobně zasáhla naši sousední zemi a blízkého spojence Polskou republiku. Dva její občané v důsledku útoku zemřeli.
— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) November 15, 2022
Ráda bych vyjádřila plnou podporu polským přátelům. Rusko eskalaluje napětí a tomu se musíme bránit společně. #WeAreNATO
Předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer považuje incident za těžkou zkoušku pro Polsko a všechny členské státy NATO. "Myslím na polské rodiny, které přišly o své blízké. Zločinný režim pálil ruské rakety nejen na civilisty na Ukrajině, ale také na území NATO, tedy Polska. Odsuzuji tento zločin," napsal na twitteru.
Okamžik těžké zkoušky pro Polsko a všechny členské státy NATO.
— Pavel Fischer (@PavelFischer) November 15, 2022
Myslím na polské rodiny, které přišly o své blízké.
Zločinný režim pálil ruské rakety nejen na civilisty na Ukrajině, ale také na území NATO, tedy Polska. Odsuzuji tento zločin.
"Vyjadřujeme soustrast příbuzným obětí. Česko stojí při Polsku," uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Čekáme na výstup z jednání polské bezpečnostní rady státu, která se sešla kvůli podezření z dopadu ruských raket na území Polska. V důsledku toho zemřeli dva polští občané. Vyjadřujeme soustrast příbuzným obětí. Česko stojí při Polsku.
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) November 15, 2022
"Zda šlo o omyl nebo schválnost a provokace se dozvíme brzy. Všechny strany se to nyní snaží teď rychle vyšetřit včetně zjištění toho, o jaký typ raket přesně šlo. Víc v tuhle chvíli říct nemohu," řekla Deníku N ministryně obrany Jana Černochová.
Polský prezident Andrzej Duda svolal na středu ve 12 hodin Národní bezpečnostní radu.
Pan Prezydent @AndrzejDuda zdecydował o zwolaniu jutro Rady Bezpieczeństwa Narodowego na g. 12.00.
— Paweł Szrot (@PSzrot) November 15, 2022
Severoatlantická aliance sleduje situaci ohledně dvou dnešních výbuchů v Polsku a vede konzultace s členskými státy. Uvedl to šéf NATO Jens Stoltenberg po telefonátu s polským prezidentem Andrzejem Dudou. Dodal, že je důležité, aby byla všechna fakta ověřena.
Spoke with President Duda @prezydentpl about the explosion in #Poland. I offered my condolences for the loss of life. #NATO is monitoring the situation and Allies are closely consulting. Important that all facts are established.
— Jens Stoltenberg (@jensstoltenberg) November 15, 2022
Polsko zvyšuje pohotovost svých vojenských sil. Na krátkém tiskovém brífinku to uvedl mluvčí vlády Piotr Muller. Polský prezident Andrzej Duda je v kontaktu s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Mluvčí vlády rovněž potvrdil, že při výbuchu zemřeli dva lidé.
Polsko zatím zvažuje, zda využít Článku 4 Severoatlantické smlouvy (její plné znění najdete zde). Podle něj "smluvní strany budou společně konzultovat vždy, když podle názoru kterékoli z nich bude ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost kterékoli smluvní strany".
"Údery na území Polska nejsou náhoda, ale záměrně naplánovaný 'pozdrav' z Ruska, maskovaný jako 'omyl'," napsal na Twitteru poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. "To se děje, když zlo zůstává nepotrestáno a politici se zabývají 'uklidňováním' agresora," dodal.
Francouzský prezident Emmanuel Macron je v kontaktu s Polskem ohledně výbuchu dvou raket na východu země. Podle médií by se mohlo jednat o ruské rakety. Macron by chtěl probrat záležitost s dalšími státníky na summitu zemí G20 v Indonésii, kde se zrovna nachází, uvedla agentura AFP s odkazem na Elysejský palác.
Macron také vyzval k prověření toho, co se na východě Polska stalo. "(Macron) zvažuje možnost diskuse (ohledně výbuchů v Polsku) zítra (ve středu) ráno na úrovni lídrů," uvedla prezidentská kancelář.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že myslí na Polsko a že Německo je kvůli incidentu v kontaktu s Poláky a dalšími spojenci z NATO.
"Moji známí v okolí Przewodówa viděli krátce před výbuchem na obloze divný, rychle padající předmět. Chvíli poté celým okolím otřásl silný výbuch," popsal deníku Gazeta Wyborcza dobrovolník pomáhající v Lublinském vojvodství.
Po výbuchu v obci Przewodów zůstal v zemi malý kráter, ukazují záběry z místa.
Kráter po dopadu raket v Polsku
V ruských prokremelských kanálech na sociálních sítích a také v prokremelských médiích se objevila tvrzení, že do Polska mohl dopadnout úlomek protiletecké rakety S-300, které používá ukrajinská protivzdušná obrana, upozornil server Meduza, působící v lotyšském exilu. Rakety S-300 ale používají obě strany. Ačkoliv jsou určeny k sestřelování vzdušných cílů, Rusko je v nynější fázi války proti Ukrajině používá k ostřelování pozemních cílů, protože zřejmě již vyčerpalo zásoby vhodnějších zbraní. Rakety S-300 se při palbě na pozemní cíle nevyznačují přesností.
"Na důkladné vysvětlení události musíme počkat. Předpokládám, že jde o incident, chybu vyplývající z toho, že Rusko používá stále starší typy raket, které jsou méně přesné," uvedl bývalý šéf polského Národního bezpečnostního úřadu Stanisław Koziej ve zpravodajské televizi TVN24.
Předseda Evropské rady Charles Michel uvedl je šokován tím, že rakety nebo jiná munice zabíjely lidi v Polsku. Vyjádřil soustrast rodinám obětí.
Shocked by the news of a missile or other ammunition having killed people on Polish territory.
— Charles Michel (@CharlesMichel) November 15, 2022
My condolences to the families.
We stand with Poland.
I am in contact with Polish authorities, members of the European Council and other allies.@AndrzejDuda @MorawieckiM
K explozi došlo v obci Przewodów v Lublinském vojvodství nedaleko. Przewodów je malá obec vzdálená od ukrajinsko-polské hranice pouhých šest kilometrů. Výbuch bylo podle svědků slyšet i 15 km daleko, píše Gazeta Wyborcza.
⚡️The place of the fall of missiles in #Poland on the map. pic.twitter.com/F428shGiW6
— NEXTA (@nexta_tv) November 15, 2022
Severoatlantická aliance prověřuje informace o dopadu raket v Polsku a úzce spolupracuje s místními úřady.
Předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer považuje incident za těžkou zkoušku pro Polsko a všechny členské státy NATO. "Myslím na polské rodiny, které přišly o své blízké. Zločinný režim pálil ruské rakety nejen na civilisty na Ukrajině, ale také na území NATO, tedy Polska. Odsuzuji tento zločin,"
V reakci na zásah Polska raketami uvedl ministr vnitra Vít Rakušan, že Česku nic podobného nejspíše nehrozí. "Zcela bezpečně se ovšem budeme moci cítit teprve tehdy, až se Rusko stáhne z Ukrajiny," dodal na Twitteru.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznažil údajný dopad ruských raket na polské území za další výraznou eskalaci konfliktu. "Teď je důležité jednat," vyzval.
Zelensky commented on the explosions in Poland
— NEXTA (@nexta_tv) November 15, 2022
"Terror is not limited to our state borders and it would be a matter of time before Russian terror goes further."
He added that the attack on NATO territory is "a very significant escalation" and said that "it is necessary to act." pic.twitter.com/vfTYqk6EWj
Bílý dům nemůže potvrdit zprávy přicházející z Polska a spolupracuje s polskou vládou, aby získal více informací, píše agentura Reuters.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Při výbuchu na východě Polska nedaleko hranic s Ukrajinou přišli o život dva lidé. Podle nejmenovaného vysoce postaveného představitele amerických tajných služeb na místo dopadly ruské rakety.
- Polsko v reakci na incident zvyšuje pohotovost svých vojenských sil. Ve středu se na polskou žádost na základě Článku 4 sejdou představitelé NATO ke konzultacím.
- Rusové během úterý masivně bombardovali ukrajinská města. Výbuchy hlásil Kyjev, Lvov i Žytomyr. V Kyjevě si útoky vyžádaly nejméně jednu oběť, střely zasáhly dva obytné domy.
- Energetická situace na Ukrajině je kritická. Bez proudu bylo podle ukrajinského prezidenta až 10 milionů domácností, zásobování 8 milionů z nich se již podařilo obnovit.
Ministryně obrany Jana Černochová označila dopad raket do Polska považuje za prokázaný, informovali jí o něm náčelník českého Generálního štábu Karel Řehka i šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun. Řekla to Deníku N. "Považujeme dopad raket za prokázaný, protože dnes proběhlo i jednání s polským náčelníkem generálního štábu v rámci V4, který se vzdálil a tu situaci v Polsku řeší. V tuto chvíli se situace vyhodnocuje. Incident považuje za eskalaci konfliktu i v případě, že by šlo o omyl."
Rusko neútočilo na cíle u ukrajinsko-polské hranice, úlomky na místě nemají nic společného s ruskými zbraněmi, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Spekulace o dopadu ruských raket označilo za provokaci.
"Tvrzení polských médií a státních představitelů o údajném dopadu 'ruských' raket u obce Przewodów se zdají být úmyslnou provokací s cílem vyostřit situaci. Ruskými zbraněmi nebyly podniknuty žádné útoky na cíle u ukrajinsko-polské hranice," citovala agentura TASS vyjádření ruského ministerstva obrany.
🤡⚡️ The Ministry of Defense of the Russian Federation: statements by the Polish media and officials about the alleged fall of "Russian" missiles in the area of the settlement of Przewodów are a deliberate provocation in order to escalate the situation.
— NEXTA (@nexta_tv) November 15, 2022
1/2
Slovensko velmi znepokojily zprávy o explozích ve východním Polsku, uvedl premiér Eduard Heger. Situaci bude konzultovat se spojenci.
🇸🇰 is very concerned about recent news on explosions in Polish town #Przewodow. I’ve contacted Polish PM @MorawieckiM to express our #solidarity and full #support. We will consult #Poland and other allies about the situation.
— Eduard Heger (@eduardheger) November 15, 2022
Pokud Polsko potvrdí, že rakety zasáhly i jeho území, půjde o další eskalaci ze strany Ruska, uvedl premiér Fiala. "Stojíme pevně za naším spojencem v EU a NATO," dodal.
Dnešní masivní raketové útoky ruské armády na Ukrajinu jasně ukazují, že Rusko chce terorizovat její obyvatele a zemi dál ničit.
— Petr Fiala (@P_Fiala) November 15, 2022
Pokud Polsko potvrdí, že rakety zasáhly i jeho území, půjde o další eskalaci ze strany Ruska.
Stojíme pevně za naším spojencem v EU a NATO.
Mimořádná bezpečnostní rada ministrů pro záležitosti národní bezpečnosti a obrany Polska zasedne ve 21 hodin.
At 9 a.m. Polish time, an urgent meeting of the National Security Bureau is scheduled @BBN_PL
— Poland Daily 24 (@polanddaily24) November 15, 2022
Na sociálních sítích se začínají objevovat první videa z místa výbuchu. Polský deník Gazeta Wyborcza uvádí, že výbuch nastal u stroje, na kterém se váží obilí. Na místě zahynul pracovník firmy a farmář, který odpoledne přivezl kukuřici. Zděná budova je zcela zničená.
The first video from the place of the explosion in the Polish village of #Przewodów, Lubelskie Voivodeship.
— Daria Matviichuk (@DariaMatviichuk) November 15, 2022
Source: Lachen Telegram Channel #Poland #Russia #Lublin #RussianUkrainianWar #war #NATO pic.twitter.com/21y9PZrxMJ
Také Litva vyjádřila Polsku svou naprostou podporu. "Udržujeme úzký kontakt s našimi polskými přáteli. Litva je silně solidární s Polskem. Každý centimetr území NATO musí být ochráněn!" tweetuje litevský prezident Gitanas Nausėda.
Concerning news from Poland tonight on at least two explosions.
— Gitanas Nausėda (@GitanasNauseda) November 15, 2022
Keeping a close contact with our Polish friends. Lithuania 🇱🇹 stands in strong solidarity with Poland 🇵🇱.
Every inch of #NATO territory must be defended!
Maďarsko svolalo mimořádnou Radu obrany kvůli přerušení dodávek ropovodem Družba i kvůli situaci v Polsku, oznámil na Twitteru mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács.
In response to the stop in oil transfer through the Druzhba pipeline and the missile hitting territory of Poland, @PM_ViktorOrban has convened HU's Defense Council for 8 p.m.
— Zoltan Kovacs (@zoltanspox) November 15, 2022
O obraně území Severoatlantické aliance tweetuje také estonské ministerstvo zahraničí. "Jsme v úzkém kontaktu s Polskem a dalšími spojenci. Estonsko je připraveno bránit každý centimetr území NATO. Jsme plně solidární s naším blízkým spojencem Polskem."
Latest news from Poland is most concerning. We are consulting closely with Poland and other Allies. Estonia is ready to defend every inch of NATO territory. We’re in full solidarity with our close ally Poland 🇵🇱
— Estonian MFA 🇪🇪 | 🌻 #StandWithUkraine (@MFAestonia) November 15, 2022
Lotyšský ministr obrany a místopředseda vlády Artis Pabriks vyjádřil Polsku podporu a údajný dopad ruských raket odsoudil. "Zločinecký ruský režim odpálil rakety, které míří nejen na ukrajinské civilisty, ale dopadly také na území NATO v Polsku. Lotyšsko plně stojí za polskými přáteli a odsuzuje tento zločin."
My condolences to our Polish brothers in arms. Criminal Russian regime fired missiles which target not only Ukrainian civilians but also landed on NATO territory in Poland. Latvia fully stands with Polish friends and condemns this crime.
— Artis Pabriks (@Pabriks) November 15, 2022
V Kyjevě je po ruském ostřelování téměř paralyzována veškerá doprava, ukazují záběry na sociálních sítích.
The traffic in Kyiv is almost completely paralyzed. pic.twitter.com/cQLtCakG8q
— NEXTA (@nexta_tv) November 15, 2022
Americké ministerstvo obrany nemůže v této chvíli potvrdit zprávy o tom, že dvě ruské rakety dopadly na polské území, píše agentura Reuters.
Podle informací Rádia Lublin došlo k výbuchu v obci Przewodów v 15:40, mluvčí hasičů médiu potvrdil úmrtí dvou osob. "Dostali jsme hlášení o výbuchu v sušárně obilí. Po příjezdu potvrzujeme, že se něco takového skutečně stalo. Dva lidé byli na místě usmrceni. V tuto chvíli zabezpečujeme místo události a osvětlujeme terén," uvedl mluvčí okresního velitelství hasičského sboru v Hrubieszówě Marcin Lebiedowicz.
O dopadu ruských raket do Polska informuje také polská zpravodajská televize TVN24. Podle ní však zatím není oficiálně potvrzeno, že schůzka bezpečnostní rady souvisí s dopadem raket. "Veškeré informace, které budou dnes předloženy výboru, budou předány později veřejnosti, pokud to bude možné," uvedl mluvčí polské vlády k zasedání.
Kapitán Marcin Lebiedowicz z okresního velitelství státního hasičského sboru Hrubieszów v rádiu Zet potvrdil, že v lokalitě Przewodów došlo k výbuchům. Jejich příčiny v tuto chvíli neznáme, řekl.
Portál Gazeta.pl píše, že výbuch nastal v sušírně obilí v obci Przewodów v Lubelském vojvodství. Polská policie zatím neuvedla nic k tomu, co bylo jeho příčinou. Przewodów je asi 100 kilometrů vzdušnou čarou na sever od Lvova. Na místě je podle médií kromě policie také armáda i státní zástupce.
BREAKING - Radio Zet: Two stray rockets fell in the town of Przewodów in Poland on the border with Ukraine. They hit the grain dryers. Two people died. The police, the prosecutor's office and the army are on site. https://t.co/WhAoxH7YQc pic.twitter.com/9VhnoZwl81
— Faytuks News Δ (@Faytuks) November 15, 2022
Po ruském ostřelování zemřeli podle agentury AP dva lidé v Polsku, kam dopadly kusy ruské rakety. Polský premiér svolal mimořádné zasedání bezpečnostní rady, uvedl na Twitteru mluvčí polské vlády. Na schůzce jsou kromě premiéra ministři obrany, vnitra, spravedlnosti, šéf resortu zahraničí a ministr, který má na starosti tajné služby.
Premier @MorawieckiM zwołał w trybie pilnym Komitet Rady Ministrów do spraw Bezpieczeństwa Narodowego i spraw Obronnych.
— Piotr Müller (@PiotrMuller) November 15, 2022
Dodávky ropovodem Družba, kterým ropa proudí do Maďarska, Česka a na Slovensko, byly dnes dočasně pozastaveny poté, co ruská raketa zasáhla transformátor na severu Ukrajiny u běloruských hranic. Uvádí to maďarská média a petrochemická společnost MOL.
Sněmovna dnes v usnesení označila současný ruský režim za teroristický. Odsoudila zejména rozsáhlé útoky na ukrajinské civilní obyvatelstvo nebo klíčovou energetickou infrastrukturu. Neuznává také výsledky takzvaných referend o připojení čtyř okupovaných oblastí na východě Ukrajiny k Rusku. Pro návrh usnesení hlasovalo 129 ze 156 přítomných poslanců, proti bylo všech 14 zákonodárců opozičního hnutí SPD.
Ve Lvově na západě Ukrajiny se v důsledku zásahu energetického objektu při útoku ruských raket ocitlo 80 procent města bez elektřiny. Kvůli tomu také neteče teplá voda a výpadek postihl dodávky tepla, uvedl starosta Andrij Sadovyj podle agentury Interfax-Ukrajina.
Dnešní ruské ostřelování je nejrozsáhlejším útokem na ukrajinskou energetickou infrastrukturu od začátku invaze, uvedl ministr energetiky Haluščenko.
Při ostřelování města Šebekino, ležícího v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, dnes dva lidé přišli o život a tři utrpěli zranění. O obětech informoval gubernátor tohoto regionu Vjačeslav Gladkov. Agentura TASS uvedla, že na město zaútočila ukrajinská armáda. Ukrajina se k útokům za svou východní hranicí oficiálně nevyjadřuje.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v reakci na vlnu ruských vzdušných útoků varoval, že mohou následovat další. Ukrajince ale ujistil o budoucí obnově země.
Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba na Twitteru napsal, že očekává reakci zemí G20, které jsou momentálně na summitu na indonéském ostrově Bali. Rozsáhlé útoky tvrdě odsoudily Spojené státy.
Moldavsko po nové vlně ruských útoků na ukrajinskou energetiku postihly masivní výpadky dodávek elektřiny, ohlásil vicepremiér a ministr infrastruktury a regionálního rozvoje Andrei Spinu. Moldavsko dováží elektřinu z Ukrajiny, ale nyní bylo odpojeno jedno z elektrických vedení.
Čínský ministr zahraničí Wang I na setkání se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem na summitu G20 na Bali řekl, že postoj Moskvy, podle které je jaderná války nepřípustná, oceňuje jako rozumný a zodpovědný.
"Čína zaznamenala, že Rusko v poslední době potvrzuje dlouhodobý postoj, že jadernou válku nelze vyhrát, a proto nikdy nesmí být vedena, což je rozumný a zodpovědný přístup," citovala čínského ministra zahraničí oficiální agentura Nová Čína.
Dnešní vzdušné útoky na Ukrajinu jsou rozsáhlejší než ty z 10. října, kdy Ukrajinci zaznamenali 84 raketových útoků, uvedl podle agentury Ukrinform mluvčí ukrajinských vzdušných sil. Rusko podle něj dnes na sousední zemi vyslalo okolo 100 raket. Moskva na začátku října podnikla rozsáhlé útoky na ukrajinská města a energetickou infrastrukturu, tehdy to byl jeden z největších úderů od prvních měsíců invaze.
Situace na Ukrajině je po nové vlně ruských vzdušných úderů na energetickou infrastrukturu kritická, uvedl zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. Ukrajinskou společnost Ukrenerho podle něj útoky donutily nouzově odpojit část země od sítě. Polovina odběratelů v Kyjevě je bez elektřiny, uvedl starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko.
Ruské útoky způsobily na Ukrajině na řadě míst výpadky proudu. Výpadky jsou hlášeny ze Lvova nebo Rivne v západní části země, uvádí Meduza.
Praha nemá kapacitní nouzové ubytování pro nové uprchlíky z Ukrajiny. Město žádá vládu o vytvoření pravidel pro jejich případné umisťování mezi kraje.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Je čas zastavit ruskou válku na Ukrajině, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj ve videoprojevu na summitu G20. Stát by se tak mělo na základě jím navrženého plánu na nastolení míru.
- Rusové po projevu Zelenského začali bombardovat ukrajinská města. Výbuchy hlásí Kyjev, Lvov i Žytomyr.
- Rusové podle britského ministerstva obrany přesunuli velitelské stanoviště do přístavu Heničesk u Azovského moře. Město není v dostřelu ukrajinského dělostřelectva.
- Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci, která vyzývá k tomu, aby bylo Rusko pohnáno k odpovědnosti za to, že invazí na Ukrajinu porušilo mezinárodní právo.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes odjel ze summitu G20 na Bali ještě před jeho koncem a oficiálním přijetím závěrečného prohlášení. Informuje o tom agentura DPA. Schůzka nejvyšších představitelů hlavních světových ekonomik skončí ve středu.
Lavrov na summitu zastupoval prezidenta Vladimira Putina, který podle Kremlu na Bali nemohl přijet z časových důvodů. Šéf ruské diplomacie se dnes zúčastnil mnoha jednání a schůzek. Uvedl také, že závěrečné prohlášení je prakticky hotové a obsahuje podle něho jak pohled Západu, tak Ruska na válku na Ukrajině.
Ruský raketový útok necílí jen na Kyjev. Podle agentury Reuters výbuchy hlásí také města Lvov a Žytomyr.
Další dílo, které také připomíná Banksyho styl, zobrazuje dvě děti sedící na "ježku", tedy protitankové překážce, kterou používají jako houpačku. Toto dílo autor nastříkal na betonovou obrannou překážku v Kyjevě.
Banksy byl také v ukrajinském městě Hostomel, které bylo ruskými jednotkami silně poničeno.
Graffiti britského umělce Banksyho se objevilo v ukrajinském městě Horenka.
Rezidenční dům v Kyjevě krátce poté, co byl zasažený ruskými raketami.
#Ukraine Russia launched missiles attacking Kyiv. This terrorist state must be stopped. pic.twitter.com/F0OM6YrQPL
— Hanna Liubakova (@HannaLiubakova) November 15, 2022
Z obytného domu zasaženého ruskými raketami stoupá dým. Na místě zasahují hasiči.
Včera poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu vyjel vlak na trase Kyjev-Mykolajiv. Město na jihu Ukrajiny je jen pár desítek kilometrů od frontové linie.
The Kyiv-Mykolaiv train departs - the first one since the beginning of the large-scale russian invasion. Mykolaiv repelled an attempted assault in the spring and withstood 8 months of missile attacks.
— Defense of Ukraine (@DefenceU) November 14, 2022
Now, the front line has been pushed to the east.
Thanks to the #UAarmy. pic.twitter.com/JG4kT2R4Gs
Při ruském útoku na Kyjev byly zasaženy dvě obytné budovy, cituje agentura Reuters starostu města Vitalije Klička. Několik raket nad městem sestřelila protivzdušná obrana.
V Kyjevě a na dalších místech Ukrajiny včetně Černihivské oblasti na severu se ozývají výbuchy, uvedla agentura Unian. Po celé Ukrajině vyjma Ruskem obsazeného Krymu byl dnes odpoledne vyhlášen letecký poplach.
V Sumské oblasti na severu země a v Oděské oblasti na jihu zafungovala protivzdušná obrana. V pohotovosti jsou také Mykolajivská nebo Záporožská oblast na jihu, jejichž představitelé obyvatele vyzvali, aby se kvůli nebezpečí ruských raketových útoků schovali do krytů. Podobné varování vydal šéf vojenské správy Kryvého Rihu Oleksandr Vilkul, podle něhož Rusové útočí střelami s plochou dráhou letu Ch-101.
Nejméně dvě exploze byly v úterý slyšet v Kyjevě. Ruské útoky přišly poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj promluvil přes video k vůdcům zemí G20, kteří se setkali na Bali, píše agentura Reuters.
Russia responds to @ZelenskyyUa's powerful speech at #G20 with a new missile attack. Does anyone seriously think that the Kremlin really wants peace? It wants obedience. But at the end of the day, terrorists always lose.
— Andriy Yermak (@AndriyYermak) November 15, 2022
Ukrajinské město Nová Kachovka, které leží na levém břehu řeky Dněpr vedle Kachovské vodní elektrárny, opustili pracovníci ruské okupační správy. Informovala o tom samotná správa na sociální síti Telegram a odchod úředníků odůvodnila údajným neustálým ostřelováním města ukrajinskými silami.
"Když ruská vojska na rozkaz opustila pravý břeh Chersonské oblasti, ocitla se Nová Kachovka pod přímou palbou velkorážního dělostřelectva a minometů ukrajinských ozbrojených sil," uvedla správa. Dodala, že vedle úředníků a pracovníků státních institucí se z města stáhly také tisíce jeho obyvatel.
Ruské okupační úřady už dříve vyzývaly obyvatele na pravém břehu řeky i na některých místech na opačném břehu k evakuaci. Výzvu odůvodňovaly obavou, že ukrajinská armáda se chystá mimo jiné k útokům na Kachovskou vodní elektrárnu. Kyjev toto obvinění popřel a z přípravy útoků na tento energetický objekt naopak obvinil ruské síly.
Rusko i Ukrajina mučily válečné zajatce, včetně šoků elektrickým proudem a nuceného svlékání, uvedla dnes šéfka mise OSN monitorující humanitární situaci na Ukrajině Matilda Bognerová. Prohlášení je založeno na svědectví 159 mužů a žen zajatých Ruskem a 175 mužů zajatých ukrajinskou stranou, uvedly agentury.
"Zákaz mučení a špatného zacházení je absolutní, a to také a zejména v době ozbrojeného konfliktu," uvedla Bognerová ve videohovoru přenášeném z Kyjeva.
Rusko hodlá bojovat proti možnému převedení zabavených ruských zahraničních rezerv Ukrajině, uvedl dnes podle agentury TASS mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Kremelský mluvčí tak reagoval na pondělní schválení rezoluce Valného shromáždění OSN, podle níž má Rusko zaplatit Ukrajině válečné reparace.
Rusko podle prohlášení Peskova udělá vše pro to, aby nedopustilo použití těchto rezerv. Jejich možné využití k zaplacení válečných reparací Ukrajině Peskov označil za "krádež". "Organizátoři tohoto procesu se snaží dovést do konce krádež našich devizových rezerv, které byly zcela nezákonným způsobem zablokovány," prohlásil Peskov.
Na otázku, zda je Rusko připraveno podílet se na obnově ukrajinské infrastruktury, kterou zničilo svými útoky, odpověděl Peskov záporně. "Ne, to nepřichází v úvahu," sdělil.
Orgány Evropské unie volají po silnější koordinaci mezi členskými zeměmi při doplňování zásob vojenského materiálu, které se tenčí v důsledku podpory Ukrajiny ve válce s Ruskem. Možné společné nákupy jsou jedním z hlavních témat schůzky unijních ministrů obrany v Bruselu.
"Evropské armády se musí dělit… postupovat společně v maximální možné míře," uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell při příchodu na ministerskou radu, které předsedá.
Americký prezident Biden poděkoval tureckému prezidentovi Erdoganovi za jeho snahy o obnovu dohody o vývozu ukrajinského obilí. Obilná dohoda vyprší koncem tohoto týdne a vyjednává se o jejím prodloužení. Rusko po útoku na Černomořskou flotilu na konci října od dohody krátce odstoupilo, ale o čtyři dny později se k ní vrátilo. Postoj změnil ruský prezident Vladimir Putin po jednání s Erdoganem, který se zasazuje o pokračování dohody, spolu s OSN a Kyjevem.
Nejlepším způsobem, jak dosáhnout oživení světové ekonomiky, by bylo ukončení ruské války na Ukrajině, řekl dnes německý kancléř Olaf Scholz na zahájení summitu hlavních světových ekonomik G20 na indonéském ostrově Bali. Podle Scholze jsou na jednání cítit povzbudivé náznaky toho, že se do závěrečného komuniké promítne pasáž o nepřijatelnosti ruské agrese na Ukrajině a použití jaderných zbraní.
Šéf německé spolkové vlády na summitu znovu varoval Rusko před použitím jaderných zbraní. "Prezident Putin svými nezodpovědnými gesty jaderné hrozby záměrně usiluje o další eskalaci situace," řekl Scholz. "Použití jaderných zbraní a jakákoli jejich hrozba jsou a zůstávají nepřípustné: to by mělo být jasným společným signálem tohoto summitu," dodal.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu G20 prohlásil, že mírová jednání o ukončení konfliktu na Ukrajině "nebude žádná třetí minská dohoda". Odkazoval tím na dvě dohody o urovnání konfliktu na východní Ukrajině, které byly uzavřeny v letech 2014 a 2015 v běloruské metropoli Minsku. "Nedovolíme Rusku, aby vyčkávalo, posilovalo armádu a pak zahájilo nový teror a destabilizaci světa. Nebude žádná třetí minská dohoda, kterou by Rusko hned po uzavření porušilo," zdůraznil ukrajinský prezident.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes obvinil Kyjev, že protahuje řešení konfliktu na Ukrajině a stanovuje nerealistické podmínky pro mírová jednání. Čím déle bude Ukrajina odmítat jednání, tím těžší bude dosáhnout dohody, prohlásil Lavrov na tiskové konferenci na summitu skupiny G20 na indonéském ostrově Bali.
Kyjev dlouhodobě deklaruje, že je ochoten jednat s Moskvou o příměří pouze pod podmínkou, že se ruské síly zcela stáhnou z Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes ve videoprojevu na summitu G20 uvedl, že přišel čas zastavit válku na Ukrajině, což by se mělo stát na základě jím navrženého plánu. Válka by podle něj měla skončit "spravedlivě" a na základě Charty OSN a mezinárodního práva. Zelenskyj přitom zopakoval, že Rusku nelze důvěřovat.
Podle Lavrova projev Zelenského svědčí o tom, že ukrajinský prezident nenaslouchá radám západních zemí.
USA zkoumají, zda mohou Ukrajině dodat vyspělé bojové drony Gray Eagle, o které má Kyjev dlouhodobě zájem. Američtí odborníci ale nyní analyzují, zda se na dronech dají provést modifikace, které by umožnily jejich předání Ukrajině, uvedla CNN. Jde o úpravy, které mají snížit potenciální riziko ztráty tajných technologií. pokud by padly do rukou Rusů. Pokud se ale taková modifikace nezdaří, je málo pravděpodobné, že se drony v ukrajinském arzenálu ocitnou, podotkla stanice.
Bojový bezpilotní letoun Gray Eagle MQ-1C je schopen vyvinout maximální rychlost 309 kilometrů za hodinu a ve vzduchu vydrží i přes 30 hodin. Může nést až čtyři střely Hellfire. Američané drony v minulosti využívali v Iráku a v Afghánistánu. Dron je dlouhý devět metrů a rozpětí křídel má 17 metrů.
The United States is considering to modify the MQ-1C Gray Eagle UAVs so that they can be transferred to Ukraine without the risk that the Russians will be able to use the drone technology if it is shot down and captured. pic.twitter.com/HgFbiSEXf3
— NOËL 🇪🇺 🇺🇦 (@NOELreports) November 15, 2022
Rusko i Ukrajina mučily válečné zajatce, včetně šoků elektrickým proudem a nuceného svlékání, uvedla šéfka mise OSN na Ukrajině Matilda Bognerová.
Německo bude na Slovensku pro Ukrajinu opravovat například samohybnou houfnici PzH 2000 nebo salvové raketomety, které Berlín dodává Kyjevu.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov obvinil Kyjev, že protahuje řešení konfliktu na Ukrajině a stanovuje nerealistické podmínky pro jednání.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) se v nadcházejících týdnech na ukrajinskou žádost chystá vyslat kontrolní mise do Černobylské jaderné elektrárny a do dalších tří funkčních ukrajinských jaderných zařízení. Mise, které se zaměří na jadernou bezpečnost, by měly v každém ze zařízení strávit asi týden.
Vedle odstavené Černobylské jaderné elektrárny se agentura chystá navštívit také Chmelnyckou, Rovenskou (Rivnenskou) a Jihoukrajinskou jadernou elektrárnu. Do Černobylské elektrárny, která je sice nefunkční, ale kde se chladí spotřebované jaderné palivo, vyšle agentura odborníky již potřetí od začátku války na Ukrajině.
Německo bude na Slovensku opravovat zbraně, které byly použité v bojích na Ukrajině, aby je bylo možné znovu nasadit. Oznámila to dnes v Bruselu německá ministryně obrany Christine Lambrechtová před jednáním s kolegy z ostatních zemí Evropské unie.
Doplnila, že na spuštění projektu se dohodla se svým slovenským protějškem Jaroslavem Naděm a práce na něm mohou začít okamžitě.
Po opuštění Chersonu udělalo Rusko z přístavního města Heničesk "dočasné hlavní město" okupované oblasti, píše v denním přehledu z bojů britské ministerstvo obrany.
Je čas zastavit ruskou válku na Ukrajině, řekl Zelenskyj na summitu G20. ➡️ https://t.co/uxTCvlWBPZ pic.twitter.com/NLq5Nd8IYG
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) November 15, 2022
Rusko po stažení vojáků z části Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny patrně posílí svá vojska na ukrajinském Donbasu. Boje v okolí Bachmutu a Doněcku v Doněcké oblasti by tak mohly zintenzivnit, varovali dnes analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW).
"Tyto úspěchy ale budou z operačního hlediska jen stěží významné," napsali analytici. Na ovládnutí Donbasu se ruská armáda soustředí od doby, kdy na jaře vzdala snahy o dobytí Kyjeva. Ukrajinská armáda za poslední den odrazila až deset útoků, z toho devět v Doněcké oblasti, například u Bachmutu a Krasnohorivky, a jeden severozápadně od města Svatove v Luhanské oblasti, uvedl dnes generální štáb ukrajinské armády.
Britský premiér Rishi Sunak dnes řekl představitelům skupiny G20, že ruský prezident Vladimir Putin měl být připraven se na summitu postavit světovým lídrům. "Je pozoruhodné, že Putin se necítil na to připojit se k nám. Možná kdyby to udělal, mohli bychom se pustit do řešení věcí," řekl Sunak, který se podle deníku se svými slovy obrátil na Lavrova, což bylo poprvé od začátku války v únoru, kdy se britský premiér setkal tváří v tvář s vysoce postaveným ruským představitelem.
"Protože největší změna, kterou by kdokoli mohl udělat, je, že by Rusko odešlo z Ukrajiny a ukončilo tuto barbarskou válku," dodal.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Je čas zastavit ruskou válku na Ukrajině, řekl Zelenskyj ve videoprojevu na summitu G20. Stát by se tak mělo na základě jím navrženého plánu na nastolení míru.
- Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci, která vyzývá k tomu, aby bylo Rusko pohnáno k odpovědnosti za to, že invazí na Ukrajinu porušilo mezinárodní právo.
- Ukrajinská armáda za poslední den odrazila až deset útoků, z toho devět v Doněcké oblasti. Na okupovaném území Luhanské oblasti hledá ruská armáda ubytování v soukromých domech pro nové rekruty.
- Prezidenti Joe Biden a Si Ťin-pching se podle Bílého domu shodli na tom, že jaderná válka by nikdy neměla nastat. Odsoudili také ruské atomové hrozby kolem Ukrajiny.
Ukrajinská armáda za poslední den odrazila až deset útoků, z toho devět v Doněcké oblasti, například u Bachmutu a Krasnohorivky, a jeden severozápadně od města Svatove v Luhanské oblasti. Na okupovaném území Luhanské oblasti hledá ruská armáda ubytování v soukromých domech pro nové rekruty, informoval ukrajinský generální štáb ve svém pravidelném hlášení na Facebooku.
Ukrajinské jednotky podle jižního operačního velení zničily ruský raketový systém S-300 a protiletadlový systém Tor-M2. "Celkem naše raketové a dělostřelecké jednotky provedly 50 misí," uvedlo velení, které v úterý citoval server Ukrajinska pravda.
Доброго ранку, Україно! "Краби" продовжують методично нищити російських окупантів на українській землі. Вірте воїнам!
— Генеральний штаб ЗСУ (@GeneralStaffUA) November 15, 2022
Разом переможемо!#Краб #артилерія pic.twitter.com/WaAfUatYRn
"Prosím, zvolte cestu vůdcovství. Společně jistě najdeme vzorec pro mír," dodal Zelenskyj.
Navrhl také prodloužit na neurčito dohodu mezi Ukrajinou, Ruskem, OSN a Tureckem, která Kyjevu umožňuje vyvážet z ukrajinských přístavů obilí a další zemědělské produkty. Mezinárodní společenství by se podle Zelenského mělo rovněž zaručit za "radiační bezpečnost" v Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárně.
V něm Zelenskyj popsal svůj plán na nastolení míru a "záchranu tisíců životů": Nedůvěřovat Rusku, netolerovat jeho jaderné hrozby a provést úplnou výměnu zajatců. Válka by podle něj měla skončit "spravedlivě" a na základě Charty OSN a mezinárodního práva.
Stát by se tak mělo na základě jím navrženého plánu. Kyjev dlouhodobě deklaruje, že je ochoten jednat s Moskvou o příměří pouze pod podmínkou, že se ruské síly zcela stáhnou z Ukrajiny.
"Jsem přesvědčen, že nyní nastal čas, kdy ruská ničivá válka musí a může být zastavena," řekl Zelenskyj na uzavřeném jednání skupiny G20. Agentury AFP a Reuters získaly anglický přepis jeho projevu.
Je čas zastavit ruskou válku na Ukrajině, řekl Zelenskyj ve videoprojevu na summitu G20. Stát by se tak mělo na základě jím navrženého plánu.
Se zjevným odkazem na Rusko a jeho invazi na Ukrajinu indonéský prezident dále uvedl, že státy by měly dodržovat mezinárodní zásady. "Musíme válku ukončit. Dokud válka neskončí, bude obtížné dostát naší zodpovědnosti za budoucí generace," dodal s tím, že země G20 nesmí v tomto ohledu selhat.
Indonéský prezident Widodo dnes na úvod summitu G20 na ostrově Bali varoval před novým rozdělením světa na vzájemně nepřátelské části. Jako hostitel vrcholné schůzky také vyzval k ukončení války na Ukrajině, informovala agentura DPA.
"Máme odpovědnost vůči národům světa," apeloval Widodo na ostatní účastníky summitu hospodářsky nejsilnějších zemí světa. "Neměli bychom rozdělovat svět na dva různé tábory. Nesmíme dopustit, aby svět upadl do další světové války," uvedl v souvislosti se soupeřením mezi státy, které podle něj sílí čím dál více.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a německý kancléř Olaf Scholz uvítali dnešní prohlášení prezidentů USA a Číny Joea Bidena a Si Ťin-pchinga, kteří na svém prvním osobním jednání kritizovali ruské výhrůžky použitím jaderných zbraní ve válce proti Ukrajině. Na rozhovory mezi prezidenty reagoval i Tchaj-wan, který zopakoval, že je odhodlán chránit svou suverenitu.
"Je obzvláště důležité, že Spojené státy a Čína společně zdůraznily, že hrozby použití jaderných zbraní jsou nepřijatelné. Každý chápe, komu jsou tato slova určena," citovala agentura Reuters z nočního videoposelství ukrajinského prezidenta.
Vedení slavného kyjevského pravoslavného kláštera Kyjevskopečerská lávra se snaží podle ukrajinských médií zahladit víkendový skandál, kdy tu zazněla píseň či modlitba "za matičku Rus". Ukrajinská církev je rozštěpená na část, která vyhlásila nezávislost na Moskvě, a na část historicky podřízenou moskevskému patriarchátu, od kterého se osamostatnila až na konci května. Právě duchovní této církve Pavlo Lebiď stojí v čele slavného kláštera, zatímco skandál okolo modlitby za matičku Rus rozvířil kněz z "konkurenční" církve.
Ekonomika eurozóny v příštím roce pravděpodobně zažije recesi. Spojené státy by se jí však mohly těsně vyhnout, a to díky odolnému trhu práce. Předpověděla to dnes americká investiční banka Morgan Stanley. Dodala, že globální inflace by mohla dosáhnout vrcholu už v nynějším čtvrtletí.
Valné shromáždění OSN dnes schválilo rezoluci, která vyzývá k tomu, aby bylo Rusko pohnáno k odpovědnosti za to, že invazí na Ukrajinu porušilo mezinárodní právo. Podle rezoluce by Rusko mělo Ukrajině zaplatit reparace za způsobené škody, informuje agentura AP.
Rezoluci podpořilo 94 z 193 členských států, včetně Česka. Čtrnáct hlasovalo proti, včetně Ruska, Běloruska, Sýrie, KLDR, Číny, Kuby a Íránu, a 73 se zdrželo, včetně Brazílie, Indie či JAR. Jde o nejméně podporovanou z pěti rezolucí týkajících se Ukrajiny, které Valné shromáždění přijalo od zahájení ruské invaze 24. února.
Ukrajinské bezpečnostní složky v osvobozeném jihoukrajinském Chersonu zadržely ruského vojáka, který se skrýval v převlečení za civilistu. Na Telegramu to uvedla ukrajinská tajná služba SBU. Tvrzení bojujících stran není možné v podmínkách konfliktu nezávisle ověřit.
Maďarsko potvrdilo, že nesouhlasí s plánem Evropské komise pro finanční podporu Ukrajiny v příštím roce. Odmítá pokračování společných půjček EU.
USA uvalily nové sankce na mezinárodní síť jednotlivců a společností, které pracují na opatřování vojenských technologií pro ruskou válku na Ukrajině.
Ukrajinská armáda osvobodila více než polovinu území, kterého se zmocnila ruská vojska po invazi z 24. února, píše Unian s odvoláním na experta.
V bojích na Ukrajině zemřel v řadách ruských jednotek 23letý zambijský student Lemekhani Nathan Nyirenda, který si od roku 2020 odpykával trest ve věznici na předměstí Moskvy za blíže nespecifikovaný zločin. Zambijský ministr zahraničí Stanley Kakubo podle agentury AFP požaduje po Moskvě vysvětlení. Ruská strana se zatím nevyjádřila.
Americký prezident Joe Biden ocenil opětovné získání kontroly ukrajinskou armádou nad jihoukrajinským Chersonem, informovala agentura AFP.
Bělorusko je v podstatě okupováno Ruskem a běloruský prezident Alexandr Lukašenko nemá pod kontrolou ruská vojska, která se v Bělorusku pohybují. Tvrdí to hlavní představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Po jednání s ministry zahraničí Evropské unie v Bruselu dnes vyzvala členské státy sedmadvacítky k dalšímu tlaku na běloruský režim. Řekla to v rozhovoru s agenturou AFP. S Cichanouskou se setkal i český ministr zahraničí Jan Lipavský, který podpořil opozici.
Několik zahraničních novinářů, mezi nimi reportéři britské televize Sky News a americké stanice CNN, přišlo na Ukrajině o akreditaci v souvislosti s reportážemi z osvobozeného Chersonu. Píše o tom internetový portál Ukrajinska pravda s odvoláním na nevládní organizaci Detektor media a ukrajinský generální štáb. Ukrajinský ombudsman se dnes obrátil na ministra obrany, aby odebrané akreditace novinářům vrátil.
Generální štáb v neděli na svém facebookovém profilu uvedl, že "některým novinářům, kteří porušili pravidla pro působení médií v oblasti bojových operací, bylo zrušeno povolení k práci a jejich novinářské průkazy se považují za neplatné". Někteří novináři podle něho bez souhlasu příslušných vojenských velitelů a zástupců armády pro média informovali o dění v Chersonu ještě před tím, než ukrajinská armáda město "stabilizovala". Generální štáb neuvedl, pro jaká média novináři, kteří přišli o akreditaci, pracují.
V Moskvě dnes policie zadržela dva externí spolupracovníky stanice Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda Jurije Lebeděva a Jelizavetu Movčanovou. Žurnalisté byli zadrženi během práce, když pokládali lidem na ulici otázky, informovala stanice.
Ruský prezident Vladimir Putin poprvé uděloval čestný titul Matka-hrdinka. Obdržela jej mimo jiné manželka vůdce autonomního Čečenska Medni Kadyrovová. Oznámil to dnes na svém webu list Kommersant s odvoláním na příslušný prezidentův výnos.
Titulem jsou oceňovány ženy, které porodily a vychovaly deset a více dětí. Kadyrov předloni tvrdil, že má 14 dětí, dodal deník.
Členské státy Evropské unie se dnes rozhodly oficiálně zahájit výcvikovou misi na podporu ukrajinské armády, oznámilo české předsednictví v Radě EU. Cílem je poskytnout výcvik až 15 tisícům Ukrajinců, především na základně v Polsku. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella operace začne do několika týdnů.
Šéf americké tajné služby CIA William Burns je v Ankaře, aby předal zprávu zástupci ruské tajné služby SVR, řekl Reuters zdroj z Bílého domu. Nejde podle něj o jednání.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Prezidenti Joe Biden a Si Ťin-pching se podle Bílého domu shodli na tom, že jaderná válka by nikdy neměla nastat. Odsoudili také ruské atomové hrozby kolem Ukrajiny.
- V Ankaře se sešli představitelé USA a Ruska. Spojené státy zastupoval šéf tajné služby CIA William Burns, Rusko ředitel zahraniční rozvědky SVR Sergej Naryškin.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil nově osvobozený Cherson.
- Vyšetřovatelé odhalili v osvobozené Chersonské oblasti přes 400 ruských válečných zločinů a nalezli těla vojáků i civilistů.
Americký prezident Joe Biden a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching se podle Bílého domu shodli na tom, že jaderná válka by nikdy neměla nastat. Odsoudili ruské jaderné hrozby kolem Ukrajiny.
Biden a Si měli podle Bílého domu upřímný rozhovor o prioritách. Podle Bidena USA budou nadále s Čínou soupeřit, ale nesmí sklouznout ke konfliktu.
Polsko mění svůj přístup k Ukrajincům, kteří utekli z domova kvůli ruské agresi. List Rzeczpospolita napsal, že se vláda ve Varšavě chce zaměřit na pomoc lidem uvnitř Ukrajiny, postaví například kontejnerové domky pro 20 tisíc lidí. Také úřady v Kyjevě se snaží zabránit odlivu obyvatel.
Po 24. únoru, kdy začala ruská invaze na Ukrajinu, do Polska přišlo 7,6 milionu Ukrajinců, ale 5,8 milionu jich Polsko zase opustilo. V posledních dnech se jen jednotky procent Ukrajinců na hraničních přechodech s Polskem označovaly za válečné uprchlíky, většina lidí mířila za příbuznými nebo na nákupy.
Ukrajinská vláda se snaží zabránit tomu, aby ze země odjížděly další rodiny. "Ukrajina si je vědoma velkého úbytku obyvatel a demografických problémů, jaké to pro ni může znamenat," cituje Rzeczpospolita sociologa Piotra Dlugosze z Pedagogické univerzity v Krakově. Ukrajinci proto podle něho vytváří různé strategie, jak zabránit dalšímu vylidňování země. Polsko coby jeden z nejbližších spojenců Ukrajiny nebude usilovat o to, aby v něm zůstalo co nejvíce jejích obyvatel. Bude se snažit vytvořit podmínky pro to, aby se Ukrajinci vraceli do vlasti a přičinili se při její obnově, řekl Dlugosz.
Podceňovat Rusko by byla chyba, neboť stále ještě kontroluje rozsáhlé části Ukrajiny, řekl na tiskové konferenci generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Ukrajinu podle něj čekají těžké měsíce a o podmínkách jednání o ukončení války by měl rozhodovat Kyjev a nikoliv Moskva, dodal šéf NATO, citovaný agenturami Reuters a AFP.
"Je na Ukrajině, aby rozhodla, jaké podmínky jsou přijatelné. Na nás je, abychom ji podpořili," řekl Stoltenberg. Úkolem NATO je nenechat Ukrajinu s prázdnýma rukama, dodal šéf obranné aliance, která Kyjevu dodává zbraně, ale do konfliktu se přímo nezapojila.
"Nadcházející měsíce budou těžké," řekl Stoltenberg. "Cílem (ruského prezidenta Vladimira) Putina je nechat Ukrajinu letos v zimě ve tmě a v chladu," dodal. Rusové v posledních týdnech cílí své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s vojáky v Chersonu.
— Illia Ponomarenko 🇺🇦 (@IAPonomarenko) November 14, 2022
Slavnostního vyvěšování ukrajinské vlajky v osvobozeném Chersonu se účastní prezident Volodymyr Zelenskyj.
Official flag-raising in Kherson with the participation of the President of Ukraine pic.twitter.com/djFHbFRbCB
— Special Kherson Cat 🐈🇺🇦 (@bayraktar_1love) November 14, 2022
Podle dřívějších informací list Kommersant mezi Ruskem a USA probíhají jednání o plánech na zasedání komise pro dohodu Nový START, která se týká strategických jaderných zbraní. Naposledy komise s ruskou a americkou účastí zasedala v říjnu 2021.
Kreml se podle agentury Reuters vyjádřil k jednání zástupců Ruska a USA v Ankaře. Uvedl, že schůzku nemůže potvrdit ani vyvrátit.
Ruský deník Kommersant píše, že se v Ankaře setkali představitelé Ruska a USA. Moskvu zastupoval šéf zahraniční rozvědky SVR Sergej Naryškin, USA pak ředitel tajné služby CIA William Burns.
Russian newspaper @kommersant reports on 🇺🇸🇷🇺 secret talks in Ankara. According to Kommersant, Moscow is represented by SVR director Sergey Naryshkin. His usual U.S. counterpart is @CIA director William Burns.
— Alexander Gabuev 陳寒士 (@AlexGabuev) November 14, 2022
Záběry z návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského z osvobozeného Chersonu.
Na hlavním chersonském náměstí se kromě vojáků sešli rodiče s dětmi, někteří s ukrajinskou vlajkou v ruce, jiní kolem ramen. "Mám radost, podle chování lidí se dá říct, že jejich reakce není hraná," řekl Zelenskyj. Na otázku, kam budou ukrajinské jednotky dál postupovat, řekl, že 'Moskva to nebude'. "Nemáme zájem o území jiné země," dodal. V neděli v pravidelném večerním projevu obvinil Rusy z toho, že se v regionu kolem Chersonu dopustili více než 400 válečných zločinů.
Reuters píše, že jen krátce před tím, než Zelenskyj dnes do Chersonu přijel, lidé v centru slyšeli, že se nedaleko ozývá dělostřelecká palba. Nad městem zazněla i poté, co domluvil.
Video of Zelensky's visit to liberated Kherson. The President waves at residents of #Kherson pic.twitter.com/iw6qGZaGWe
— Michael A. Horowitz (@michaelh992) November 14, 2022
Ruské ministerstvo zahraničí zveřejnilo video, na kterém se Sergej Lavrov usmívá a připravuje na summit. Agentura TASS dodala, že je ministr Lavrov v hotelu. Sám Lavrov zprávy o tom, že byl převezen do nemocnice, označil za "politickou hru".
Lavrov at his hotel in Bali. Says reports about his health are a "political game" https://t.co/OddllPDgq7 pic.twitter.com/GKu0Ffo1st
— Pjotr Sauer (@PjotrSauer) November 14, 2022
Záběry z příletu Sergeje Lavrova na Bali:
Přílet Lavrova na Bali. Ze záběru nelze poznat, že by měl zdravotní problémy
Guvernér Bali uvedl, že Sergej Lavrov už byl z nemocnice propuštěn a prý šlo jen o prohlídku. Podle ruské státní agentury TASS se ministr zahraničí připravuje na summit G20.
Ruské ministerstvo zahraničí ústy své mluvčí Marije Zacharovové popírá, že by byl Sergej Lavrov po příletu na Bali převezen do nemocnice.
The Russian foreign ministry says this is a "top-class fake."
— max seddon (@maxseddon) November 14, 2022
"Sergei Viktorovich and I are reading the news in Indonesia and can't believe our eyes: turns out, he's been hospitalized 😹," his spox Maria Zakharova writeshttps://t.co/JM0KBPZrH4 https://t.co/c8f5vcgrKY
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov byl dnes hospitalizován po příletu na summit skupiny velkých světových ekonomik G20, který se koná na indonéském ostrově Bali. S odvoláním na indonéské činitele o tom informovala agentura AP.
Podle indonéských úřadů byl Lavrov převezen do nemocnice na ostrově kvůli zdravotním problémům. Jde patrně o potíže se srdcem, sdělili AP dva zdravotníci, kteří si nepřáli být jmenováni. Oficiální činitele ruského velvyslanectví se zatím agentuře AP nepodařilo kontaktovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijel do Chersonu na jihu země, odkud se před několika dny stáhla ruská vojska. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na svědka na místě.
"Postupujeme," řekl Zelenskyj ukrajinským vojákům v Chersonu. "Jsme připraveni na mír, mír pro celou naši zemi," uvedl. Poděkoval Severoatlantické alianci a dalším spojencům, které Ukrajinu ve válce s Ruskem podporují. Obrovský posun podle něho znamenaly dodávky raketometů HIMARS.
Cherson ruské jednotky obsadily krátce po začátku invaze na Ukrajinu. Šlo o jediné ukrajinské oblastní centrum, které se jim podařilo ovládnout. Ruská armáda se odtud na levý břeh Dněpru stáhla poté, co v uplynulých měsících utrpěla sérii porážek v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny.
⚡️Reuters: Zelensky visits liberated Kherson.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) November 14, 2022
President Volodymyr Zelensky is visiting the city of Kherson, according to a Reuters witness. Kherson was liberated by Ukrainian troops on Nov. 11.
Ruský prezident Vladimir Putin dělá chybu, když nenechává ruské jednotky vydechnout a tlačí na ruské generály, aby na Ukrajině za každou cenu pokračovali s ofenzivou, uvedl ve své nejnovější zprávě o vývoji války na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW). Ukrajina by toho měla využít a nezanechat protiofenzivy, protože jakákoli dohoda ohledně klidu zbraní by Rusku v tuto chvíli pomohla, míní také analytici z ISW.
"Napoleon jednou vtipně prohodil: ‚Svého nepřítele nikdy nepřerušuj, když dělá chybu.‘ Tento aforismus nikdy nebyl přiléhavější - Ukrajina a její spojenci by měli využít Putinovy chyby a pokračovat s protiofenzivou v podmínkách, které jsou výhodnější pro Kyjev než pro Moskvu," podotkli američtí analytici. Putin by podle nich měl dát ruským silám čas na zotavení a záložníkům prostor na výcvik a na začlenění do jednotek.
Odborníci dlouhodobě upozorňují, že ruští vojáci jsou demotivovaní a že nově mobilizovaní muži v řadách ruské armády mají často nedostatečný výcvik i vybavení.
Ukrajina patrně využije síly, kterou získala osvobozením Chersonu, k posílení své protiofenzivy v Luhanské oblasti na ukrajinském Donbasu nebo k zahájení nových protiútoků jinde, míní ISW. Šéf správy Luhanské oblasti Serhij Hajdaj dnes uvedl, že v jeho regionu ukrajinské síly osvobodily z ruských rukou už 12 obcí. "Postup není jednoduchý, každý metr Luhanské oblasti se nám vydává velmi těžce," sdělil podle serveru Ukrajinska pravda.
Několik zahraničních novinářů, mezi nimi reportéři britské televize Sky News a americké stanice CNN, přišlo na Ukrajině o akreditaci v souvislosti s reportážemi z osvobozeného Chersonu. Píše o tom internetový portál Ukrajinska pravda s odvoláním na nevládní organizaci Detektor media a ukrajinský generální štáb.
Generální štáb v neděli na svém facebookovém profilu uvedl, že "některým novinářům, kteří porušili pravidla pro působení médií v oblasti bojových operací, bylo zrušeno povolení k práci a jejich novinářské průkazy se považují za neplatné". Někteří novináři podle něho bez souhlasu příslušných vojenských velitelů a zástupců armády pro média informovali o dění v Chersonu ještě před tím, než ukrajinská armáda město "stabilizovala". Generální štáb neuvedl, pro jaká média novináři, kteří přišli o akreditaci, pracují.
Organizace Detektor media informovala, že akreditaci ztratilo nejméně šest členů televizních štábů, včetně zástupců Sky News a CNN. Zpravodaj CNN v sobotu informoval z jednoho z chersonských náměstí o tom, jak Ukrajinci oslavují osvobození města. V živém vstupu připomněl, že město se po začátku ruské okupace snažilo klást odpor. Za ním jásající dav s ukrajinskými vlajkami v rukou i kolem ramen zpíval ukrajinskou hymnu a provolával slávu Ukrajině a ukrajinským ozbrojeným silám. "Jsou pryč (Rusové) a toto je den osvobození," zakončil reportér CNN Nic Robertson v sobotu svůj vstup z Chersonu.
Výcviková mise EU pro ukrajinské vojáky bude spuštěna do několika týdnů, řekl šéf unijní diplomacie Borrell.
Yellenová zároveň uvedla, že Spojené státy budou pokračovat ve finanční a ekonomické pomoci Ukrajině.
Spojené státy uvalí nové sankce na mezinárodní síť jednotlivců a společností, které pracují na opatřování vojenských technologií pro ruskou válku na Ukrajině. Podle agentury Reuters to dnes prohlásila americká ministryně financí Janet Yellenová na okraj summitu G20 na indonéském ostrově Bali.
Podle Yellenové se nové sankce budou týkat 14 jednotlivců a 28 dalších subjektů, včetně finančních zprostředkovatelů. Odkud dotyční pocházejí, odmítla ministryně zatím sdělit.
Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko na Telegramu informoval, že v jedné z osvobozených obcí v Chersonské oblasti najelo dnes auto na minu a při výbuchu utrpěli zranění čtyři lidé, včetně jedenáctiletého dítěte.
"Ruští teroristé po sobě zanechali mnoho min. Neúnavně vás žádáme, abyste byli opatrní a nejezdili po silnicích, které ještě nebyly zkontrolovány odborníky," dodal Tymošenko.
Ve svém projevu ukrajinský prezident zmínil i situaci na bojišti v Doněcké oblasti. "Boje v Doněcké oblasti jsou stejně intenzivní jako v předchozích dnech. Počet ruských útoků neklesl. Odvaha a statečnost našich bojovníků je ale nejvyšší, jaká může být. Nedovolíme jim přejít přes naši obranu," dodal Zelenskyj.
"Snažíme se obnovit komunikace, internet, televizi. Děláme všechno pro to, abychom co nejdříve obnovili dodávky elektřiny a vody," uvedl ukrajinský prezident. "Znovu začne fungovat i doprava a poštovní služby, sanitky i zdravotnictví," dodal.
Obyvatele Chersonské oblasti nicméně znovu varoval, aby byli velmi opatrní, protože situace v regionu je stále velmi nebezpečná. "Zaprvé, jsou tam miny. Bohužel jeden z expertů při jejich odstraňování zemřel a další čtyři utrpěli zranění. Vyzývám všechny obyvatele Chersonu, aby byli opatrní a ihned informovali o všech nebezpečných předmětech," doplnil.
Vyšetřovatelé odhalili v osvobozené Chersonské oblasti přes 400 ruských válečných zločinů a nalezli těla vojáků i civilistů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Gubernátor Chersonské oblasti Jaroslav Januševyč již dříve během dne informoval, že se úřady z bezpečnostních důvodů rozhodly ponechat v platnosti zákaz vycházení od 17. hodiny do osmi rána a také zákaz odjíždět a vstupovat do města.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Vyšetřovatelé odhalili v osvobozené Chersonské oblasti přes 400 ruských válečných zločinů a nalezli těla vojáků i civilistů.
- Gubernátor Chersonské oblasti Jaroslav Januševyč v neděli vyzval obyvatele osvobozených částí ukrajinského regionu, aby se evakuovali do bezpečnějších míst. Výzva souvisí s vysokým rizikem nepřátelských útoků.
- Ústup ruských vojsk z Chersonu, jediného oblastního centra dobytého Rusy při invazi, vyvolává podle amerického Ústavu pro studium války silnou kritiku ruského prezidenta Vladimira Putina a budí rozkol mezi ním a radikálními stoupenci války.
Během dnešního dne byla ve městě slyšet dělostřelecká palba, ani to ale neodradilo davy jásajících lidí, kteří se opět s vlajkami shromáždili na hlavním chersonském náměstí. "Teď jsme šťastní, ale všichni se bojíme bombardování z levého břehu," citovala agentura Reuters jednu z místních obyvatelek, Janu Smyrnovovou.
"Obyvatelé Chersonu a dalších osvobozených obcí v regionu! Na pravém břehu Chersonské oblasti existuje stále vysoká pravděpodobnost nepřátelských útoků. Když ruská armáda prchá, začíná ze zoufalství bojovat s civilisty. Viděli jsme to v mnoha osvobozených oblastech," napsal Januševyč. "Proto vám důrazně doporučujeme evakuovat se do bezpečnějších oblastí," dodal s tím, že se lidé mají obrátit na místní úřady, když budou potřebovat jakoukoli pomoc. Zveřejnil i telefonní čísla, kam je možné zavolat.
Gubernátor Chersonské oblasti Jaroslav Januševyč dnes vyzval obyvatele osvobozených částí ukrajinského regionu, aby se evakuovali do bezpečnějších míst. Výzva souvisí s vysokým rizikem nepřátelským útoků.
Na ruských sociálních sítích se rozšířilo video, které údajně zachycuje zabití bývalého ruského žoldnéře, který přešel na stranu Ukrajiny. Muž je ubit kladivem do hlavy a podle proruských blogerů jde o pomstu za jeho údajnou zradu, napsala agentura Reuters. Jak se Rus jménem Jevgenij Nužin dostal zpátky do rukou Rusů, není jasné. Podle některých informací se tak stalo při výměně zajatců, on sám nicméně říká, že byl unesen.
V nejbližší době mají v Chersonu podle gubernátora začít fungovat místa, odkud bude možné si bezplatně zavolat nejbližším; Januševyč podle agentury Reuters zmiňoval ještě dnešek, podle agentury Unian hovořil o 48 hodinách. Očekává také, že začnou fungovat mobilní sítě.
"Doufám, že v nejbližší době začne fungovat mobilní spojení a že budu mít dobrou zprávu pro všechny: lidé si budou moci bezplatně zavolat svým blízkým," řekl šéf oblastní správy. "Doufáme, že během dvou dnů rozmístíme po celém městě centra, kde se lidé budou moci bezplatně připojit ke spojení," řekl.
Odebírat ruské občanství za "diskreditaci armády", za výzvy k porušení územní celistvosti Ruska a také za účast v činnosti organizací, prohlášených ruskými úřady "nežádoucí", navrhl podle tiskových agentur ruský prezident Vladimir Putin. Příslušný návrh k novele zákona o občanství schválené zatím poslanci v prvém čtení, šéf státu předložil Státní dumě, dolní komoře parlamentu.
"Prezidentův pozměňovací návrh je velice významný a naprosto spravedlivý," řekl novinářům šéf bezpečnostního výboru dumy Vasilij Piskarjov podle agentury Interfax. "Pokud lidé, kteří při udělení občanství přísahali věrnost Rusku a slibovali dodržovat naše zákony, to porušili, tak už tím dobrovolně zrušili dohodu se státem, kterým jim skýtá ochranu a práva občana, a to dává státu právo zrušit rozhodnutí o udělení občanství," dodal.
Šéf ukrajinských železnic očekává, že se vlakové spojení do osvobozeného Chersonu podaří obnovit během týdne. Jiný místní představitel ale upozornil, že humanitární situace ve městě zůstává velmi svízelná. "Většina domů je bez elektřiny, bez vody a s dodávkami plynu jsou potíže," řekl v televizi místopředseda oblastního sněmu Jurij Sobolevskyj.
Městské podniky v Chersonu, osvobozeném v pátek ukrajinskou armádou, pracují na obnově klíčové infrastruktury. Tu ale Rusové při svém ústupu zaminovali. Většina domů zůstává bez elektřiny a vody, uvedli místní představitelé v ukrajinské televizi. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dříve podle agentury Interfax-Ukrajina uvedl, že při odstraňování min utrpěl zranění ukrajinský ženista, a vybízel obyvatele k opatrnosti, než pyrotechnici dokončí svou práci.
Fotografie z území kolem Chersonu osovobozeného v pátek ukrajinskými jednotkami od invazních vojsk Ruska přinesla agentura AFP.
🇺🇦 After enduring more than eight months of Russian soldiers occupying her village near Kherson, Svitlana Galak said she cried "tears of happiness" when Ukrainian soldiers arrived to liberate them.
— AFP News Agency (@AFP) November 13, 2022
Full story: https://t.co/COqQiekEM4 pic.twitter.com/A1QO5QBSJx
Oslavy osvobození Chersonu pokračují. Poté co kontrolu nad městem převzala v pátek ukrajinská armáda, vítají obyvatelé odchod invazních ruských jednotek. Video zveřejnil Luke Harding, redaktor listu The Guardian.
Meanwhile, the liberation party outside #Kherson's main administration building goes on, this morning with pink smoke, as well as the usual flags and passing cars tooting pic.twitter.com/4gl2ozaf9b
— Luke Harding (@lukeharding1968) November 13, 2022
Počet víz dočasné ochrany vydaných v Česku uprchlíkům z Ukrajiny za posledních sedm dní klesl oproti předchozímu týdnu asi o pětinu na 2650. Celkem bylo vydáno od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu 458 405 víz. Údaje zveřejňuje na Twitteru ministerstvo vnitra. Víza jejich držitelům umožňují přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce v zemi.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov po asijském summitu ASEAN obvinil USA a jejich západní spojence, že chtějí militarizovat region ve snaze omezit zde čínské a ruské zájmy. Summit Sdružení zemí jihovýchodní Asie se konal v Kambodži v době, kdy ukrajinská vojska osvobozují Cherson od jednotek invazní ruské armády.
Proti ruské invazi na Ukrajinu demonstrovali v neděli lidé u ruské ambasády v Soulu, hlavním městě Jižní Koreje.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Ústup ruských vojsk z Chersonu, jediného oblastního centra dobytého Rusy při invazi, vyvolává podle amerického Ústavu pro studium války silnou kritiku ruského prezidenta Vladimira Putina a budí rozkol mezi ním a radikálními stoupenci války.
- Ukrajinské síly během uplynulých 24 hodin odrazily ruské útoky proti 12 obcím na východě země a ukrajinské letectvo podniklo 13 náletů proti soustředění sil nepřítele a jeho protileteckým zbraním, uvádí ukrajinský generální štáb.
- Předseda poslaneckého klubu ukrajinské vládní strany Sluha národa Davyd Arachamija, který vedl ukrajinskou delegaci při jarních rozhovorech s Rusy, odhadl, že šance na jednání s Ruskem by se mohla objevit v druhé polovině příštího roku.
Ukrajinské jednotky prohledávají Cherson. Nacházejí místa, kde ruští vojáci skladovali zbraně i kořist uloupenou ve městě. Jedno z nich ukazuje na fotografii analytik Michael Horowitz ze společnosti Le Beck International.
A #Russian warehouse found in a recently liberated area of Kherson. They stored weapons and ... TVs/ looted home appliances #Ukraine pic.twitter.com/Z9HsCXviI3
— Michael A. Horowitz (@michaelh992) November 13, 2022
Předseda poslaneckého klubu ukrajinské vládní strany Sluha národa Davyd Arachamija, který vedl ukrajinskou delegaci při jarních rozhovorech s Rusy, odhadl, že šance na jednání s Ruskem by se mohla objevit v druhé polovině příštího roku, před blížícími se prezidentskými volbami ve Spojených státech a v Rusku v následujícím roce. Nyní Moskva podle Arachamiji nastoluje otázku rozhovorů, protože potřebuje čas na obnovu sil.
Informační kanály spojené s ruskou žoldnéřskou Vagnerovou (Wagnerovou) skupinou také kvůli ztrátě Chersonu vyjádřily výhrady ke Kremlu, což může podle amerických analytiků svědčit o tom, že vliv proválečných "jestřábů" dále roste. Někteří blogeři tvrdili, že Kreml "prodal" Cherson, a psali, že ruské vedení se pravidelně vzdává území, aniž by se ptalo lidí. Sílící kritika ústupu z Chersonu kontrastuje s dosavadní celkovou podporou válečných blogerů pro toto rozhodnutí, upozornil americký Ústav pro studium války.
Nacionalisticky naladění propagandisté v Rusku, jako je televizní moderátor Vladimir Solovjov, stále častěji požadují od Kremlu a vojenského velení plné zapojení do války proti Ukrajině. Solovjov po ústupu z Chersonu dokonce vyzval k úplné mobilizaci a propuštění neschopných hodnostářů.
Ústup ruských vojsk z Chersonu, jediného oblastního centra dobytého Rusy při invazi na Ukrajinu, vyvolává podle analytiků amerického Ústavu pro studium války (ISW) bezprecedentní kritiku namířenou proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a budí ideologický rozkol mezi Putinem a radikálními stoupenci války.
Ukrajinské síly během uplynulých 24 hodin odrazily ruské útoky proti 12 obcím v Donbasu na východě země a ukrajinské letectvo podniklo 13 náletů proti soustředění sil nepřítele a jeho protileteckým zbraním, uvádí ukrajinský generální štáb v pravidelném přehledu situace na bojišti v 263. den války. Tvrzení znepřátelených stran nelze v podmínkách válečného konfliktu ověřit z nezávislých zdrojů.
Ruské síly zničily před svým útěkem z Chersonu všechnu kritickou infrastrukturu, uvedl v sobotu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Konkrétně zmínil komunikační sítě, dodávky vody, tepla a elektřiny. "Všechno ale obnovíme, věřte mi," dodal ve svém pravidelném večerním videoprojevu. Ukrajinským vojákům se podle něj podařilo získat kontrolu nad více než 60 obcemi v Chersonské oblasti a nyní se snaží stabilizovat situaci v samotném městě.
Ruský prezident Vladimir Putin hovořil telefonicky se svým íránským protějškem Ebráhímem Raísím a shodli se na prohloubení politické, obchodní a ekonomické spolupráce mezi oběma zeměmi. Informovala o tom dnes agentura TASS s odvoláním na tiskové prohlášení Kremlu. Kdy se telefonát odehrál, není jasné.
Ruské okupační síly vážně poškodily hráz Kachovské vodní elektrárny v Chersonské oblasti, uvedla dnes ukrajinská televize Hromadske s odvoláním na satelitní snímky americké společnosti Maxar Technologies. Podle ní severní část přehrady a vrata zdymadel byly zničeny.
Posledních osm měsíců museli žít pod ruskou okupací. Mnoho místních zažilo mučení, přežívalo v otřesných podmínkách, teď ale v ulicích ukrajinského Chersonu zavládla euforie, popsal zpravodaj americké televizní stanice CNN, který byl jedním z prvních západních novinářů, kteří se dnes do města dostali. Dobrou náladu obyvatelům podle něj nekazilo ani to, že jsou téměř bez vody, bez elektřiny a bez internetového spojení.
Rusové při ústupu zničili sedm mostů, z toho čtyři přes Dněpr, včetně silničního a železničního mostu na přehradě Kachovské vodní elektrárny, uvedl dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na satelitní snímky. Rusové při ústupu poničili i klíčový Antonivský most.
Rusko při jednáních se zástupci OSN o osudu obilné dohody zdůraznilo význam, který přikládá možnosti svobodných dodávek svých hnojiv a obilí na světový trh, uvedla dnes agentura Interfax s odvoláním na dnešní prohlášení ruské diplomacie. Rozhovory s představiteli OSN v Ženevě v pátek vedl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin.
Obilná dohoda umožňující vývoz ukrajinského obilí z černomořských přístavů a export ruských plodin a hnojiv podle tohoto prohlášení představují dvě nedílné součásti "jednoho balíku opatření k zajištění globální potravinové bezpečnosti".
Když prezident Vladimir Putin rozpoutal válku na Ukrajině, Viktor Mučnik uprchl z Ruska. Spolu s desítkou dalších pak založil médium zaměřené na Rusy žijící v regionech. Funguje navíc velmi odlišně: na sociální síti Telegram. Pokud se chce Rusko změnit, musí podle Mučnika začít právě na Sibiři nebo v Tatarstánu. "Dokud regiony nezačnou hájit své zájmy, nic se nezmění," říká pro deník Aktuálně.cz.
Ruské stažení z Chersonu, jediné oblastní metropole dobyté od února ruskými silami, je veřejným přiznáním potíží ruské armády a přináší značné škody na pověsti. Uvedlo to britské ministerstvo obrany v pravidelném situačním přehledu, sestavovaném na základě poznatků vojenské rozvědky. Šéf resortu Ben Wallace označil ruský ústup za "strategickou porážku", ale varoval před podceňováním ruské hrozby. Rusko od začátku války přišlo na Ukrajině o více než 80 tisíc vojáků, odhadlo dnes ukrajinské velení. V médiích zaznívají dohady, že ukrajinská protiofenziva se nyní zaměří na osvobození Melitopolu v Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny.
Zasahují klíčové ruské cíle. Ukrajinské dělostřelecké jednotky využívají samohybné dělo Krab polské výroby. Vojáci tvrdí, že z něj vypálili už 3500 nábojů. Přitom životnost hlavně udávaná polskými výrobci je 1500 výstřelů.
Zpravodaje britské televizní stanice SkyNews během jeho živého vstupu z kraje osvobozeného Chersonu vítali nadšení a dojatí obyvatelé města. S novinářem se objímali a děkovali za zahraniční pomoc.
BREAKING: Sky’s international correspondent @alexrossiSKY is welcomed by crowds of Ukrainian civilians as Sky News team are the first foreign journalists to reach the liberated city of Kherson.
— Sky News (@SkyNews) November 12, 2022
Live updates: https://t.co/X3flQUBL0r
📺 Sky 501, Freeview 233 and YouTube pic.twitter.com/lGhmgzXkMA
Ruský list Izvestija dnes na svém webu zveřejnil video údajně zachycující vyhození silničního mostu na přehradě Kachovské vodní elektrárny u Chersonu do povětří. "Na záběrech je vidět jasný záblesk a následný silný výbuch," napsal deník, aniž zmínil, že inkriminovaný most - podobně jako další mosty v Chersonu a okolí - zničili Rusové při ústupu za řeku Dněpr. Ten podle ruského ministerstva obrany ruské jednotky dokončily v pátek ráno.
Ruské okupační síly vážně poškodily hráz Kachovské vodní elektrárny v Chersonské oblasti, uvedla dnes ukrajinská televize Hromadske s odvoláním na satelitní snímky americké společnosti Maxar Technologies. Podle ní severní část přehrady a vrata zdymadel byly zničeny.
Soud ve Varšavě rozhodl, že mají být zatčeni tři ruští dispečeři, kteří řídili provoz na letišti v západoruském Smolensku 10. dubna 2010, kdy se tam při pokusu o přistání zřítil stroj s tehdejším polským prezidentem Lechem Kaczyńským na palubě. Informoval o tom pravicový portál wPolityce.pl, podle kterého to znamená, že prokuratura bude moci na trojici dispečerů vydat mezinárodní zatykač.
Podle soudu hrozí vysoké nebezpečí, že tito Rusové úmyslně způsobí katastrofu v letecké dopravě. Tohoto trestného činu se podle prokuratury dopustili v dubnu 2010.
Ukrajinský generální štáb dnes uvedl, že Rusko od vpádu na Ukrajinu před 262 dny přišlo již přibližně o 80 210 vojáků, což je o 810 více než před 24 hodinami, 2838 tanků, 5730 obrněných vozidel a 1829 děl. Tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách ověřit z nezávislých zdrojů.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of Nov. 12, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/di14h0PvKi
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) November 12, 2022
Část ruských vojáků zřejmě ještě zůstává na západním břehu, ale jejich počet nelze podle amerického Institutu pro studium války (ISW) odhadnout. Nejspíše se pokusí ustoupit, ale nelze vyloučit, že někteří Rusové si zvolí partyzánský boj v malých skupinách. Analytici nicméně soudí, že ruské síly se připravily o možnost udržet území na západním břehu. Zničením mostů přes Dněpr se ruské síly pokoušejí zastavit postup ukrajinských jednotek do centrální části Chersonské oblasti. Snímky z družic rovněž potvrzují, že ruská vojska vybudovala dvě obranné linie jižně od Dněpru. Snahy posílit postavení na levém břehu zřejmě budou pokračovat v dalších dnech, předpověděl ISW.
NEW: #Ukrainian forces are completing the liberation of the western (right) bank of #Kherson Oblast after the #Russians retreated from it.
— ISW (@TheStudyofWar) November 12, 2022
The latest with @criticalthreats:https://t.co/L9PzmCGXgN pic.twitter.com/XSc1mHXz4C
Prozatímním oblastním centrem Ruskem okupované části Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny se stal Heničesk, okresní město ležící na pobřeží Azovského moře. Oznámila to dnes agentura TASS s odvoláním na okupační úřady. Stalo se tak poté, co v pátek ukrajinští vojáci osvobodili Cherson, ležící na pravém, západním břehu řeky Dněpr poblíž jejího ústí do Černého moře.
Ukrajina potřebuje flotilu námořních dronů, aby se dokázala ubránit ruským raketovým útokům z Černého moře, uvedl v pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který zároveň podpořil sbírku na jejich pořízení. Ukrajinská vládní nadace United24 shání prostředky na pořízení stovky takových dronů, z nichž každý stojí 10 milionů hřiven (asi 6,4 milionu korun).
Britský umělec Banksy odhalil své nejnovější dílo, nástěnnou malbu ukrajinské gymnastky na budově poničené ruským ostřelováním během války proti Ukrajině. Snímek graffiti v městečku Boroďanka, které leží asi 50 kilometrů severozápadně od Kyjeva, zveřejnil autor na svém účtu na instagramu a všimla si jej také světová média. Gymnastka dělá stojku uprostřed trosek, napsala britská stanice BBC na svém webu.
Bílý dům v sobotu pogratuloval Ukrajině k "úžasnému vítězství", jak označil dobytí města Cherson, které okupovala ruská armáda, píše agentura AFP.
Existuje asi jediné místo na světě, kde najdete Stalinův přehlídkový ZiS v pozadí s ukrajinskou vlajkou nebo jeho obrněný ZiS 115 se sloganem #StandWithUkraine na čelním skle. Takové místo je v Rize, tamní automobilové muzeum se totiž po ruské invazi na Ukrajinu rozhodlo ruská auta z expozice nestáhnout, jen je trochu "vylepšit".
Ruské ministerstvo obrany potvrdilo kompletní stažení sil z Chersonu a to jen dva dny poté, co o něm informovali. Je tak pravděpodobné, že stahování začalo už 22. října, kdy městská správa začala vyzývat civilisty, aby se evakuovali, všímá si ve svém denním souhrnu britské ministerstvo obrany.
Je pravděpodobné, že ukrajinské jednotky již jsou ve městě a mají pod kontrolou i velké části okolní oblasti na západní straně řeky Dněpr. Poslední ruské jednotky se nejspíš stále snaží dostat na druhý břeh.
Latest Defence Intelligence update on the situation in Ukraine - 12 November 2022
— Ministry of Defence 🇬🇧 (@DefenceHQ) November 12, 2022
Find out more about the UK government's response: https://t.co/3KZRVyGntj
🇺🇦 #StandWithUkraine 🇺🇦 pic.twitter.com/EZn7Ae67xH
Ruská státní televize prakticky mlčí o posledním vývoji v Chersonu na jihu Ukrajiny, do kterého v pátek vstoupily ukrajinské jednotky poté, co ho opustila ruská armáda. V pátek večer na to upozornil nezávislý ruský zpravodajský portál Meduza, podle něhož například v dnešních denních zpravodajských relacích na Prvním kanálu, známé stanici spojované s prokremelskou propagandou, nebo na podobně zaměřené stanici Rossija 1 nepadla o stahování ruských vojáků z Chersonu ani zmínka.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) zjistila vážné poškození jaderného výzkumného zařízení v Charkově, ale nezjistila únik radioaktivity nebo radioaktivního materiálu. Informoval o tom v pátek šéf MAAE Rafael Grossi. Ukrajina v červnu uvedla, že místo ostřelovaly ruské síly.
Ukrajina začala na hranici s Běloruskem stavět obrannou bariéru, uvedl šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. Opevnění, které tvoří železobetonový plot s ostnatým drátem, zatím podle něj vzniklo na prvním tříkilometrovém úseku.
Zeď okomentoval i poradce lídryně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské. "Diktátor ohrožuje mezinárodní bezpečnost. Nikdo nemůže ve východní Evropě klidně spát, když je u moci," napsal na Twitter poradce Franak Viačorka s odkazem na běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka.
Ukraine is building a wall on the border with Belarus. Lithuania, Latvia & Poland had already done it after Lukashenka tried to blackmail 🇪🇺 with illegal migration. The dictator threatens international security. No one can sleep peacefully in eastern Europe while he's in power. pic.twitter.com/yvbk155ixe
— Franak Viačorka (@franakviacorka) November 11, 2022
Video zachycující přivítání ukrajinských vojáků v Chersonu. Obyvatelé města, kteří přežili ruskou okupaci, zastavují ukrajinská vojenská auta a objímají své osvoboditele.
🇺🇦Ukrainian soldiers are ambushed by Special Kherson Hugging Forces
— Special Kherson Cat 🐈🇺🇦 (@bayraktar_1love) November 11, 2022
🌺💐🌷🌺💐🌷🌺💐🌷 pic.twitter.com/eTdsraMm75
Německý kancléř Olaf Scholz dnes telefonicky hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Před summitem velkých světových ekonomik G20, který se koná příští týden v Indonésii, hovořili o aktuální situaci na Ukrajině. Scholz slíbil pokračování německé podpory energetické infrastruktuře na Ukrajině i ukrajinské obraně proti ruské agresi.
"Naši. Náš. Cherson," napsal v pátek večer stručně ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který na svém účtu na sociální síti Telegram sdílel video slavících obyvatel Chersonu. V dalším příspěvku upřesnil, že ve městě jsou zatím speciální ukrajinské jednotky a že na místo míří další ukrajinští vojáci.
"Ukrajina vždy navrátí, co jí patří," uvedl Zelenskyj a poděkoval všem vojákům podílejícím se na ukrajinské protiofenzivě na jihu země. Doplnil, že město se ještě zcela nezbavilo "přítomnosti nepřítele", ale že Ukrajinci už odstraňují z ulic ruské symboly a připomínky ruské okupace.
Ukrajina potřebuje flotilu námořních dronů, aby se dokázala ubránit ruským raketovým útokům z Černého moře, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který zároveň podpořil sbírku na jejich pořízení. Ukrajinská vládní nadace United24 shání prostředky na pořízení stovky takových dronů, z nichž každý stojí deset milionů hřiven, tedy zhruba 6,4 milionu korun.
"Musíme bránit vody našich moří a pokojná města před ruskými střelami vypálenými z lodí," napsal Zelenskyj na sociální síti Telegram. "Námořní drony také pomohou odblokovat koridor pro plavbu civilních lodí vyvážejících do světa obilí," zdůraznil.
Předsunuté jednotky ukrajinských ozbrojených sil dosáhly západního břehu řeky Dněpru v části Chersonské oblasti, uvedl generální štáb v pátečním prohlášení.
Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že v reakci na sankce Washingtonu zakázalo vstup do Ruska 200 lidem ze Spojených států, včetně sestry a dvou bratrů amerického prezidenta Joea Bidena. Na seznam zařadilo i mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierrovou.
Podle eurokomisařky pro energetiku Kadri Simsonové je u jaderné energetiky důležité snížit závislost na Rusku, které se ukázalo jako nespolehlivý partner už u dodávek plynu. Simsonová upozornila, že část nyní provozovaných reaktorů v EU využívá ruské jaderné palivo, některé elektrárny jsou navíc závislé na ruských dodávkách i při údržbě. Také Česko zatím nakupuje jaderné palivo pro své elektrárny od ruské společnosti Tvel, energetická společnost ČEZ ale nově uzavřela kontrakt s americkou společností Westinghouse a francouzskou firmou Framatome na dodávky palivových souborů pro jadernou elektrárnu Temelín.
Svět letos vynaloží na dovoz potravin zhruba dva biliony dolarů (47 bilionů Kč), což je zhruba o deset procent více než loni. Ve své zprávě to dnes odhaduje Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Růst výdajů na dovoz potravin podle FAO vzroste více, než se původně předpokládalo. Dovoz potravin výrazně zdražil po ruské invazi na Ukrajinu, později se ale růst cen zmírnil. Ke zdražení pro mnohé země přispívá i růst kurzu dolaru vůči místním měnám.
Spojené státy přestávají považovat Rusko za zemi s tržní ekonomikou, oznámilo ve čtvrtek americké ministerstvo obchodu. Zrušilo tím status, který v posledních dvaceti letech omezoval možnost uplatnění antidumpingových cel na dovoz ruského zboží. Informovala o tom agentura Reuters. Mluvčí Kremlu dnes toto rozhodnutí označil za pokračování tlaku, který západní země uplatňují vůči Rusku.
Slavící lidé už zaplnili hlavní náměstí v Chersonu.
This speaks for itself #Kherson 🥳 #KhersonisUkraine pic.twitter.com/C6pZuQF8RW
— ✙ The Venetian Doge ✙ (@thevenetiandoge) November 11, 2022
Nyní se ze zajetí vrátilo 45 vojínů a poddůstojníků z jednotek mechanizované pěchoty, do zajetí se dostali na východě Ukrajiny. Po osvobození budou potřebovat delší čas, aby se zotavili, někteří z nich ještě mají nezhojená zranění, uvedl mluvčí armádní rozvědky Andrij Jusov.
Z ruského zajetí se dnes do vlasti vrátilo 45 ukrajinských vojáků, oznámil šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak, podle kterého Rusové při této příležitosti předali také dvě mrtvá těla. Výměna zajatců se podle ruských zdrojů odehrála v poměru jeden za jednoho, ale Moskva se k výměně ještě oficiálně nevyjádřila. "Od začátku ruské invaze proti Ukrajině se domů vrátilo 1183 Ukrajinců," oznámila podle agentury Ukrinform rozvědka ministerstva obrany.
Ukrajinci se po odchodu Rusů z pravého břehu Dněpru obávají, že okupanti dělostřeleckou palbou přes řeku promění nyní už osvobozený Cherson v "město smrti". Regionální centrum invazní armáda kontrolovala od března, v pátek do něj vstoupila ukrajinská armáda. Ztráta důležitého města, které režim v Moskvě prohlásil za připojené k Rusku, znamená velkou porážku Vladimira Putina.
Ruské ministerstvo obrany na dnešní tiskové konferenci oznámilo, že ráno dokončilo stažení ruských sil z pravého břehu řeky Dněpr, na kterém leží i Cherson. Zatímco ministerstvo tvrdí, že ruské síly při stahování z města neutrpěly žádné ztráty, podle Kyjeva se ruský ústup nesl ve znamení chaosu.
Mluvčí ukrajinské armády Natalija Humenjuková podle Reuters varovala, že mnozí ruští vojáci se převlékli do civilu a zůstávají ve městě, kde tak podle ní hrozí sabotážní akce.
Ruská okupace Chersonu trvala 254 dní. Začala 2. března, skončila dnes, 11. listopadu.
Další video, zachycující radost obyvatel již osvobozeného Chersonu:
Another video from Kherson downtown. Incredible! 🇺🇦💛💙 pic.twitter.com/ggTiAdrnQN
— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) November 11, 2022
Cherson se vrací pod kontrolu Ukrajiny, vojáci ukrajinské armády vstupují do města, donedávna okupovaného Rusy, uvedl dnes server RBK-Ukrajina s odvoláním na vojenskou rozvědku. Cherson, ležící na západním břehu Dněpru poblíž ústí do Černého moře, byl prvním větším městem, kterého se Rusové zmocnili po svém jarním vpádu na Ukrajinu.
"Cherson se vrací pod kontrolu Ukrajiny, do města vstupují jednotky ukrajinských ozbrojených sil. Ústupové cesty ruských okupantů svou palbou kontroluje ukrajinská armáda. Skoncuje s jakýmikoliv pokusy klást odpor," uvedla rozvědka podle zpravodajského serveru.
Chersonský novinář Konsťantyn Ryženko popisuje situaci ve městě po odchodu ruských vojáků:
"Není elektřina. Neteče voda. Není žádné vytápění. Funguje plyn," uvádí. Ve městě ve čtyři ráno zahřměl silný výbuch v teplárně, není ale jasné, zda Rusové odpálili nachystanou nálož, anebo šlo o zásah z ostřelování. Teplárna byla podminována, ale někteří svědci hovoří o zásahu.
"Lidé chodí pro vodu k řece. Chleba je velmi málo, nedostatek je vážně citelný," poznamenal novinář. Když si lidé potřebují zavolat či se podívat na internet, vycházejí podle něj ven, aby chytili signál. Místy je spojení poskytované mobilními operátory ruské, místy ukrajinské.
Vojáci vcházejí do Chersonu.
I can't even imagine what these people went through. What incredible joy.
— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) November 11, 2022
📹:_zablotskii_03/TikTok pic.twitter.com/dftcw1iA82
Začínají oslavy.
Lidé s ukrajinskými vlajkami se sbíhají do centra Chersonu, ukrajinská armáda už je ve městě. @Aktualnecz @hospodarky https://t.co/UsMDpWuSTU
— Martin Novák (@novakmartin) November 11, 2022
Lidé už očekávají ukrajinské vojáky na náměstí.
Lidé přicházejí na hlavní náměstí Chersonu a mávají ukrajinskými vlajkami.
Obyvatelé vesnice Bilozerka, vzdálené deset kilometrů od Chersonu, vyvěsili na náměstí ukrajinskou vlajku.
Ruský prezident Vladimir Putin na nadcházejícím summitu velkých světových ekonomik G20 na indonéském ostrově Bali nevystoupí ani přes video. Oznámil to dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na zprávy, že se ruský prezident připojí k jedné ze schůzek na dálku nebo předem nahraje proslov.
Putin se osobně rozhodl, že na summit nepřijede kvůli svému plnému programu a nutnosti zůstat v Rusku, řekl podle agentury TASS Peskov.
Summitu se podle ukrajinských médií zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, nejspíše přes video. Svou účast už dříve podmínil Putinovou nepřítomností.
V katedrále v Simferopolu na Krymu se koná pohřeb Kirilla Stremousova, Rusy jmenovaného zástupce gubernátora Chersonské oblasti, který podle oficiálních zpráv zahynul ve středu při autonehodě.
V jedné z osvobozených vesnic v Chersonské oblasti přišla dívka zahrát ukrajinským vojákům hymnu na housle.
Kherson liberation chronicles, from Ukrainian social media: When soldiers enter to clear a village that was occupied by Russia and a local girl comes out with a violin to play the Ukrainian anthem. pic.twitter.com/jcWNcquHZ4
— Yaroslav Trofimov (@yarotrof) November 11, 2022
Ruská vojska završila v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny stažení z pravého, západního břehu Dněpru, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany. Podle agentury TASS také uvedlo, že zastavilo postup ukrajinských sil přibližně 30 až 40 kilometrů před místem přepravy ruských jednotek z pravého na levý břeh Dněpru.
"Na chersonském směru dnes v pět hodin ráno moskevského času (03:00 SEČ) skončila přeprava ruských jednotek na levý břeh řeky Dněpr. Ani jediný kus vojenské techniky a výzbroje jsme nenechali na pravém břehu," prohlásil mluvčí ministerstva, generál Igor Konašenkov. "Jednotky zaujaly dříve připravené obranné pozice," dodal.
Ve válečných podmínkách nelze tvrzení znepřátelených stran ověřit z nezávislých zdrojů.
Konašenkov podle agentury Interfax také tvrdil, že postup ukrajinských sil na různých úsecích fronty během posledních 48 hodin nepřesáhl deset kilometrů.
Další podrobnosti ke zřícení Antonivského mostu:
Stavbu už dříve poničilo ukrajinské ostřelování, kterým se jednotky Kyjeva snažily zkomplikovat zásobování ruských sil na pravém, západním břehu Dněpru. Co způsobilo dnešní kolaps, zatím není jasné. Rusko v oblasti ustupuje před ukrajinskou armádou.
Ani ruské, ani ukrajinské úřady se ke zřícení mostu oficiálně nevyjádřily, napsal ruskojazyčný server BBC. Pouze představitel ruské okupační správy Chersonské oblasti Sergej Jelisejev tvrdil, že "Antonivskyj most nebyl vyhozen do povětří, je stále ve stejném stavu".
Zřícení několika mostních oblouků na sociálních sítích ukazuje i fotografie, kterou zveřejnil chersonský novinář Konsťantyn Ryženko, a video pořízené zaměstnancem listu Komsomolskaja pravda Alexandrem Kocem. Propadlou silnici natočil přímo na mostě, podle BBC z levého, východního břehu Dněpru.
Ráno se zřítil Antonivskyj most přes řeku Dněpr nedaleko Chersonu. Zatím není jasné, co způsobilo jeho kolaps. Zprávy z místa ale naznačují, že most odstřelili ustupující ruští vojáci.
#Ukraine The Antonivka Road Bridge in Kherson was destroyed. Russian Telegram channels claim that this is the Russian army that blew it up tonight. Russians withdrew their troops partly through this bridge pic.twitter.com/glTM3zt4fJ
— Hanna Liubakova (@HannaLiubakova) November 11, 2022
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Ukrajinci slaví v ulicích Chersonu na jihu země. Město po odchodu ruských vojáků osvobozuje ukrajinská armáda. Předsunuté jednotky ukrajinských ozbrojených sil dosáhly západního břehu řeky Dněpru.
- Ustupující ruská vojska za sebou zanechala zřícený Antonivskyj most přes Dněpr, který je důležitou strategickou stavbou.
- Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že v reakci na sankce Washingtonu zakázalo vstup do Ruska 200 lidem ze Spojených států.
- Ukrajina začala na hranici s Běloruskem stavět obrannou bariéru. Právě z Běloruska v únoru vpadla na Ukrajinu část ruských vojsk.
Dobrý den vážení čtenáři a vážené čtenářky,
z technických důvodů přesouváme online přenos o válce na Ukrajině sem. Dřívější zpravodajství naleznete zde:
Právě se děje
Zpěvačkou roku v Českém slavíkovi je znovu Ewa Farna, kapelou opět Kabát
Policie dopadla muže, který na filozofické fakultě v Praze mluvil o střelbě
ŽIVĚ
Zelenskyj naznačil, že ukončí válku na Ukrajině výměnou za členství země v NATO
Sedlák řídil čtyřmi body obrat Pardubic v Liberci, Oceláři se zvedají ze dna
Papež František v souvislosti s utrpením Ukrajinců mluví o mučednictví. Válku přirovnal k hladomoru z 30. let, při němž zemřely miliony Ukrajinců.