Palestinci z Pásma Gazy už nesmí pracovat v Izraeli, oznámil Netanjahu
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, tento online přenos k dění z Izraele a Palestiny z technických důvodů končí, situaci ale sledujeme dál. Všechny nové informace najdete zde.
Obyvatelé Pásma Gazy už nebudou smět pracovat v Izraeli, uvedl v noci na pátek na síti X izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Tisíce přeshraničních pracovníků z Pásma Gazy se vrátilo zpět do palestinské enklávy. Část jich z Izraele odešla přes přechod Kerem Šalom na jihu Pásma. "Izrael přerušuje veškeré kontakty s Gazou. Z Gazy už nebudou přicházet žádní palestinští pracovníci. Ti pracovníci, kteří byli v Izraeli v den vypuknutí války, budou do Gazy vráceni," uvedl Netanjahu.
Osm Palestinců zemřelo v noci na dnešek při raziích izraelské armády na okupovaném Západním břehu. S odvoláním na palestinské úřady to uvedla televize al-Džazíra.
Americký ministr zahraničí Blinken přiletěl do Tel Avivu, podruhé od začátku bojů mezi Hamásem a Izraelem. Chce vyjednat pauzu v bojích, píše AFP.
Izrael mezitím pokračuje ve své operaci v Pásmu Gazy zahájené po krvavém útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael 7. října. Na izraelské straně je hlášeno na 1400 mrtvých, zejména civilistů zabitých při prvotním útoku. Podle úřadů v Pásmu Gazy, které od roku 2007 plně ovládá Hamás, zahynulo již více než 9000 lidí, včetně více než 3700 dětí.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes opět navštíví Izrael a zavítá také do dalších zemí v regionu. Zároveň je v Izraeli očekávána japonská ministryně zahraničí Jóko Kamikawaová.
Americká Sněmovna reprezentantů schválila balíček vojenské pomoci Izraeli v hodnotě téměř 14,5 miliardy dolarů (334 miliard korun), píše agentura AP.
Do Pásma Gazy odjelo z Egypta 100 nákladních vozů s pomocí, což bylo považováno za humanitární minimum. Uvedl to palestinský Červený půlměsíc.
Francie vyšle k pobřeží Pásma Gazy své vrtulníkové výsadkové plavidlo Dixmude. V rozhovoru, který odvysílala stanice France Info, to z Libanonu, kde je na návštěvě, oznámil francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu. U Pásma Gazy se již nachází sesterská loď Tonnerre. V oblasti by Dixmude mohla začít působit v polovině listopadu, uvádí francouzská média.
Izraelskou vládu rozděluje spor ohledně toho, zda pravidelně převádět finanční prostředky Palestinské samosprávě na okupovaném Západním břehu Jordánu. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž se jedná o další náznak rostoucího napětí v koaliční vládě Benjamina Netanjahua, kterou tvoří i i krajně pravicové a ultraortodoxní strany.
Do Egypta dnes přešlo 344 cizinců, včetně 72 dětí, uvedla agentura AFP s odkazem na ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy.
Wagnerova žoldnéřská skupina by mohla dodat systém protivzdušné obrany libanonskému šíitskému hnutí Hizballáh. S odvoláním na představitele amerických tajných služeb to dnes uvedl list The Wall Street Journal (WSJ). Existují podle nich také obavy, že by se Hizballáh mohl naplno zapojit do konfliktu mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás.
Izraelská armáda dnes večer oznámila, že týden po zahájení pozemní operace na palestinském území dokončila obklíčení města Gazy, píše AFP.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken chce při páteční návštěvě Izraele jednat o "konkrétních krocích" pro minimalizaci civilních obětí v Pásmu Gazy. Řekl to novinářům před odletem z Washingtonu. Podle informací deníku The New York Times (NYT) bude Izraelce nabádat k dojednání krátkých přestávek v bojích za účelem propuštění zajatců Hamásu a distribuce humanitární pomoci.
Raketová palba, k níž se přihlásil Hamás, dnes večer ve městě Kirjat Šmona na severu Izraele zranila dva lidi, uvedly izraelské záchranné služby. Podle prvních záběrů odvysílaných izraelskou veřejnoprávní televizí byla zasažena budova a shořelo několik automobilů.
Ozbrojené křídlo palestinského radikálního hnutí Hamás, které působí v Libanonu, uvedlo, že dnes vypálilo 12 raket přes hranice na severoizraelské město Kirjat Šmona. Podle agentury Reuters to Hamás oznámil na komunikační platformě Telegram. Při úderech utrpěli zranění dva lidé, informovala agentura AFP. Libanonské šíitské hnutí Hizballáh současně s tím uvedlo, že poprvé zaútočilo na pozice izraelské armády pomocí výbušných dronů, a tvrdí také, že zahájilo útoky na 19 různých pozic v severním Izraeli podél hranice s Libanonem. Izraelská armáda na útoky reagovala ostřelováním.
Při střetech na okupovaném Západním břehu Jordánu dnes zemřeli tři Palestinci a jeden izraelský voják. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na prohlášení palestinských úřadů a izraelské armády.
Izraelské jednotky se při postupu proti bojovníkům z radikálního palestinského hnutí Hamás v severní části Pásma Gazy dostaly dále než na okraj města Gazy. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
"Jsme na vrcholu bitvy. Dosáhli jsme působivých úspěchů a prošli jsme přes okraj města Gazy. Postupujeme vpřed," uvedl bez dalších podrobností Netanjahu v prohlášení zveřejněném jeho úřadem.
Izrael by mohl zmírnit válečné embargo na dovoz paliv do Pásma Gazy ve chvíli, kdy nemocnicím skutečně dojdou zásoby. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil náčelník generálního štábu izraelské armády Herci Halevi, který zdůraznil, že dodávky pohonných hmot by se v takovém případě uskutečňovaly pod přísným dohledem. Úřad premiéra Benjamina Netanjahua oznámil, že dovoz pohonných hmot do Pásma Gazy neschválil.
Bahrajn dnes oznámil, že kvůli pokračující izraelské vojenské operaci v Pásmu Gazy stáhl z Izraele svého velvyslance a přerušuje s Izraelem hospodářské vztahy. S odvoláním na oznámení bahrajnského parlamentu to napsala agentura DPA. Zpravodajský web The Times of Israel píše, že stažení velvyslance neoznámilo přímo ministerstvo zahraničí, což podle listu naznačuje, že spíše jde o snahu uklidnit nálady v bahrajnské společnosti než zásadně změnit zahraniční politiku vůči Izraeli.
Izraelská armáda tvrdí, že odhalila síť falešných profilů na sociálních sítích, jejichž prostřednictvím chtěl Írán a jeho spojenci získat informace od izraelských vojáků ve prospěch Hamásu. Profily se vydávaly za ženy, které chtějí s vojáky navázat milostný vztah. Informuje o tom dnes zpravodajský web The Times of Israel.
Z palestinského Pásma Gazy se dnes dostala do Egypta další skupina lidí se zahraničním pasem. Podle agentury AFP přešlo do Egypta dnes zatím 100 lidí, další tři stovky jsou podle DPA už v egyptské části přechodu Rafáh. Podle AFP by dnes mělo být rovněž převezeno z palestinské strany do Egypta také 60 až 100 zraněných Palestinců. První cizinci či lidé s dvojím občanstvím se od 7. října z Pásma Gazy dostali přes Rafáh ve středu.
Izraelští vojáci nebudou a za žádných okolností by neměli vstupovat do tunelů Hamásu v Pásmu Gazy. Podle zpravodajského webu The Times of Israel to uvedl někdejší zástupce náčelníka generálního štábu izraelské armády Jair Golan. Podle něj izraelská armáda může tunely palestinských ozbrojenců proměnit ve smrtící past, aniž by do nich vstupovala. Naopak boj v tunelech generálmajor v záloze považuje za nebezpečný a velmi riskantní.
Izraelská armáda zveřejnila nový počet potvrzených rukojmích, které ozbrojenci z Hamásu unesli 7. října do Pásma Gazy. Nově jich eviduje 242, informoval dnes deník The Times of Israel. Podle listu se ale stále po útoku pohřešují desítky lidí.
Izraelská vojenská rozvědka využívá umělou inteligenci k identifikaci vojenských cílů v Pásmu Gazy. Píše o tom zpravodajský web The Times of Israel s odkazem na izraelskou armádu. Podrobnosti ohledně toho, jak přesně může umělá inteligence pomáhat s identifikací a ověřováním terčů, však server nezmiňuje.
Není jasné, zda mezi lidmi, kteří ve středu opustili Pásmo Gazy, byla i čtveřice osob s českým pasem. Ty figurují na seznamu více než 500 lidí s možností z Pásma Gazy odejít, který byl zveřejněn ve středu. Jeden z těchto lidí s českým pasem ČTK ve středu telefonicky sdělil, že je na severu oblasti a nemůže se bezpečně dostat k Rafáhu.
Úřad pro hraniční přechody v palestinském Pásmu Gazy zveřejnil seznam dalších 600 cizinců, kteří mohou dnes odejít přes přechod Rafáh do Egypta. Informoval o tom deník The New York Times. Podle něj je na seznamu 400 Američanů a lidé s pasy mimo jiné Mexika, Maďarska, Chorvatska, Řecka, Itálie, Nizozemska či Belgie.
Egyptské ministerstvo zahraničí dnes podle agentury AFP oznámilo, že je připraveno pomoci evakuovat z Pásma Gazy asi 7000 cizinců či osob s dvojím občanstvím. Takový je podle dřívějších zpráv BBC počet cizinců či osob s dvojím občanstvím registrovaných v Pásmu Gazy.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Z Pásma Gazy se dosud dostalo přes přechod Rafáh do Egypta 335 držitelů zahraničních pasů. V průběhu čtvrtka míří do Egypta další stovky lidí.
- Izraelské údery na palestinský tábor Džabálija v Pásmu Gazy mohou být válečným zločinem. Ve středu to uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva.
- Izraelské pozemní síly podporované dělostřelectvem, tanky a letectvem v noci na čtvrtek zabily desítky bojovníků Hamásu v Gaze. S odvoláním na vyjádření izraelské armády o tom informoval list The Times of Israel.
"Nejčernější scénář, který si dokážu představit, se netýká pouze Gazy, ale celého Blízkého východu. Tedy, že by konflikt přestal být mezi Izraelem a Hamásem, ale zapojila se do něj i další hnutí," popisuje ředitelka Herzlova centra izraelských studií UK Irena Kalhousová.
Jednotky izraelských pozemních sil podporované dělostřelectvem, tanky a letectvem se v noci na dnešek na několika místech na severu Pásma Gazy střetly s buňkami Hamásu a zabily desítky bojovníků tohoto radikálního palestinského hnutí. S odvoláním na vyjádření izraelské armády o tom informoval list The Times of Israel.
Vojáci, kteří střeží farmu Aviho Chiviviana, kde pěstuje zeleninu v bio kvalitě, musí pročesat každou část pole, než ho na ně pustí. Na práci má šest hodin. Na farmách na jihu Izraele je doba sázení brambor. Jde o region nedaleko Pásma Gazy, o kterém izraelské ministerstvo zemědělství mluví jako o zeleninové zásobárně země, protože odtamtud pochází nejméně třetina zeleniny vyprodukované v Izraeli. Chivivian, který je po útocích Hamásu ze 7. října jedním z posledních zemědělců, kteří v oblasti zůstali, se neřídí ročními obdobími, ale režimem armády, píše agentura AP.
Souhrn nejdůležitějších zpráv:
- Z palestinského Pásma Gazy se dostalo přes přechod Rafáh do Egypta více než 320 cizinců a lidí s dvojím občanstvím.
- Zhruba 200 lidí se ve středu večer sešlo na pražském Václavském náměstí na demonstraci na podporu Palestinců v konfliktu s Izraelem.
- Izraelské údery na palestinský tábor Džabálija v Pásmu Gazy mohou být válečným zločinem. Uvedl to dnes Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva.
Americké ministerstvo zahraničí dnes označilo za "neuvěřitelně destabilizující" útoky židovských osadníků na Palestince na okupovaném Západním břehu Jordánu. Washington podle mluvčího Matthewa Millerai vzkázal Izraeli, že násilnosti jsou nepřijatelné a musí přestat, informovala agentura AFP.
Izraelské údery na palestinský tábor Džabálija v Pásmu Gazy mohou být válečným zločinem. Uvedl to dnes Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Podle úřadu vysoký počet obětí a rozsáhlé škody ukazují na to, že údery izraelského letectva mohly být nepřiměřené.
"Vzhledem k vysokému počtu civilních obětí a rozsahu destrukce po izraelských leteckých úderech na uprchlický tábor Džabálija máme vážné obavy, že se jednalo o nepřiměřené útoky, které by mohly být válečnými zločiny," uvedl úřad na sociální síti X.
Izraelská armáda tvrdí, že v posledních dnech zlikvidovala velkou část infrastruktury Hamásu. Ministr obrany Joav Galant dnes uvedl, že při pozemní operaci v Pásmu Gazy, kterou vede od pátku, armáda učinila "významný pokrok" a zasáhla "teroristy na všech úrovních, od bojovníků na poli po vysoce postavené (představitele Hamásu)".
Dodal, že za operaci Izrael platí, počet izraelských vojáků zabitých při pozemní operaci dnes vzrostl na 16, celkem tak od útoku Hamásu na Izrael zahynulo přes 330 izraelských vojáků.
Zhruba 200 lidí se dnes večer sešlo na pražském Václavském náměstí na demonstraci na podporu Palestinců v konfliktu s Izraelem. Kolem 18:30 vyšli na pochod centrem Prahy. Akci přihlížely asi dvě desítky lidí s izraelskými vlajkami, do konfliktu s podporovateli Palestinců se podle zpravodaje ČTK nedostali. Na Blízkém východě se rozhořely boje po útoku palestinského islamistického hnutí Hamás na Izrael z počátku října.
Mezi cizinci, kteří dnes opustili Pásmo Gazy, byli čtyři Italové, uvedl šéf italské diplomacie Antonio Tajani, podle kterého se jednalo o zaměstnance mezinárodních humanitárních organizací.
Mezi evakuovanými bylo také pět Francouzů, uvedla AFP, a podle agentury DPA i několik Němců. Agentura APA uvedla, že obléhané palestinské území dnes přes Rafáh opustilo rovněž 31 Rakušanů.
Americký prezident Joe Biden oznámil, že z Pásma Gazy by se dnes měli dostat také někteří Američané, aniž by upřesnil jejich počet. "Očekáváme, že v nadcházejících dnech odjedou další," dodal.
Hraniční přechod Rafáh mezi Egyptem a Pásmem Gazy se otevře i ve čtvrtek, aby byl umožněn odjezd držitelům zahraničních pasů, píše Reuters.
Izraelské bombardování poškodilo či zničilo desetitisíce budov v Pásmu Gazy, údery pokračují i na jihu, ukazují satelitní snímky.
Jordánsko kvůli izraelskému bombardování Pásma Gazy stahuje svého velvyslance v Izraeli, píše Reuters s odkazem na jordánskou diplomacii.
Z palestinského Pásma Gazy se dnes dostala přes přechod Rafáh první skupina cizinců či lidí s dvojím občanstvím od začátku války Izraele s palestinským hnutím Hamás. Informovala o tom agentura AFP. Podle ní byly v první skupině zejména ženy a děti. Podle serveru BBC už přešlo hranici do Egypta asi 110 osob s dvojím občanstvím. Sanitky z Pásma Gazy dnes také přes tento přechod převezly už nejméně 20 vážně zraněných Palestinců, uvádí BBC.
Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell dnes vyjádřil své zděšení nad vysokým počtem obětí izraelského bombardování uprchlického tábora Džabálija v Pásmu Gazy. V příspěvcích na síti X zdůraznil, že bezpečnost a ochrana civilistů je nejen morální, ale také právní povinnost. Počet obětí nelze nezávisle ověřit.
Building on EU Council’s clear stance that Israel has the right to defend itself in line with international humanitarian law and ensuring the protection of all civilians, I am appalled by the high number of casualties following the bombing by Israel of the Jabalia refugee camp.
— Josep Borrell Fontelles (@JosepBorrellF) November 1, 2023
Podle palestinských médií ostřelovala dnes izraelská armáda rezidenční čtvrt v táboře Džabálija. Při úterním bombardování tohoto tábora zahynulo nejméně 50 lidí, podle izraelské armády šlo o "50 teroristů", včetně jedno z vysoce postavených velitelů, kteří se podíleli na zosnování útoku Hamásu na Izrael ze 7. října. Ten si vyžádal na 1400 převážně civilních obětí a ozbrojenci z Hamásu při něm unesli přes dvě stě lidí jako rukojmí do Pásma Gazy.
Při izraelském bombardování Pásma Gazy, které je reakcí na krvavý útok palestinského hnutí Hamás na Izrael, zemřelo od 7. října 8796 Palestinců, včetně 3648 dětí. Informovaly o tom dnes podle agentur AFP a Reuters úřady v Pásmu Gazy, kterou ovládá hnutí Hamás. Počet obětí udávaných Hamásem nelze nezávisle ověřit.
Palestinská samospráva vyhlásila na dnešek na okupovaném Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě generální stávku, týkat se má obchodů, bank i univerzit. Strana Fatah předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse tím chce protestovat proti izraelským vojenským operacím v Pásmu Gazy i na Západním břehu. Podle serveru The Times of Israel (ToI) Fatah také vyzval Palestince k "eskalaci konfrontace s okupací".
Z palestinského Pásma Gazy dnes do Egypta začaly odjíždět přes přechod Rafáh první sanitky s vážně zraněnými Palestinci, informovaly agentury AFP a Reuters. Jde o součást dohody, kterou zprostředkoval Katar, a na jejímž základě by mělo odjet do egyptských nemocnic osm desítek zraněných. Přes přechod, který se otevřel poprvé od 7. října, kdy Izrael po útoku hnutí Hamás na jih země zahájil masivní bombardování Pásma Gazy, má dnes do Egypta přejít celkem okolo 500 cizinců, pracovníků mezinárodních organizací a lidí s dvojím občanstvím, na zveřejněném seznamu jsou také čtyři lidé s českými pasy.
Turecká letecká společnost Turkish Airlines zavádí slevu pro příbuzné lidí, kteří položili život za své muslimské náboženské přesvědčení. Polovinu ceny letenky jim uhradí turecká vláda, informoval server View from the Wing. Zpráva o takzvané mučednické slevě vzbudila rozruch na sociálních sítích. Turecko totiž v současném izraelsko-palestinském konfliktu podporuje palestinské radikální hnutí Hamás.
Z Pásma Gazy do Egypta odjíždějí přes přechod Rafáh první sanitky se zraněnými Palestinci, informují AFP a Reuters. Odjet by mělo asi 80 zraněných.
Při izraelských útocích na uprchlický tábor Džabálija zahynulo podle Hamásu sedm civilních rukojmích, z toho tři se zahraničním pasem, píší agentury.
Z Pásma Gazy by dnes mělo odejít na 500 cizinců, či osob s dvojím občanstvím, podle deníku The New York Times jsou mezi nimi i lidé s českým pasem.
První cizinci odcházejí z palestinského Pásma Gazy přes hraniční přechod Rafáh do Egypta, uvádí agentury AFP a AP i katarská televize Al-Džazíra. Izraelská armáda začala s rozsáhlým bombardováním Pásma Gazy po útoku palestinského hnutí Hamás na jižní Izrael 7. října. Odchod první skupiny cizinců dojednal Katar mezi Egyptem, Izraelem a Hamásem, uvedla agentura Reuters.
Z Pásma Gazy odcházejí přes přechod Rafáh do Egypta první cizinci od vypuknutí války Izraele s Hamásem 7. října, informují AFP a Al-Džazíra.
Dohromady dalších 11 izraelských vojáků bylo zabito v úterních a nočních bojích v Pásmu Gazy ve válce proti radikálnímu palestinskému hnutí Hamás. Uvedl to dnes podle listu Haarec izraelský ministr obrany Joav Galant.
Souhrn nejdůležitějších zpráv:
- Dalších 11 izraelských vojáků bylo zabito v úterních bojích na severu Pásma Gazy. Uvedl to server The Times of Israel s odvoláním na izraelské ozbrojené síly.
- Telefonní linky, mobilní komunikace a přístup na internet jsou v Pásmu Gazy, obleženém izraelskou armádou, opět "kompletně přerušeny", ohlásila palestinská telekomunikační společnost Paltel.
- Chile a Kolumbie povolávají své velvyslance z Izraele na konzultace kvůli izraelské operaci v Pásmu Gazy.
- Americké ministerstvo zahraničí potvrdilo, že Blinken v pátek zavítá do Izraele. Následně plánuje další zastávky na Blízkém východě.
S politováním musíme oznámit našim krajanům v milované zemi úplné přerušení komunikace a internetových služeb v Gaze," citovala agentura AFP ze sdělení společnosti, která je podle agentury Reuters největším poskytovatelem telekomunikačních služeb v Pásmu Gazy.
Telefonní linky, mobilní komunikace a přístup na internet jsou v Pásmu Gazy, obleženém izraelskou armádou, opět "kompletně přerušeny", ohlásila dnes podle tiskových agentur palestinská telekomunikační společnost Paltel.
Chile a Kolumbie povolávají své velvyslance z Izraele na konzultace kvůli izraelské operaci v Pásmu Gazy. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na vyjádření prezidentů obou zemí. V úterý Bolívie přerušila diplomatické vztahy s Izraelem.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken bude v pátek znovu jednat v Izraeli, uvádí zpravodajský web The Times of Israel a reportér webu Axios. Podle druhého z uvedených zdrojů se Blinken setká i s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.
Bývalý americký ministr financí Jacob Lew je novým velvyslancem Spojených států v Izraeli. Jeho nástup do funkce dnes schválil americký Senát, přestože se proti nominaci postavili téměř všichni senátoři Republikánské strany. Podle administrativy prezidenta Joea Bidena obsazení postu usnadní snahy Washingtonu pomáhat Izraeli v boji s islamistickým hnutím Hamás a odrazovat od útoků další ozbrojené skupiny v regionu.
Bolivijská vláda přerušila diplomatické vztahy s Izraelem kvůli bombardování Pásma Gazy, píše Reuters s odkazem na bolivijskou diplomacii.
Americké vládě se zatím nepodařilo zajistit pro Američany cestu ven z Pásma Gazy, uvedl dnes mluvčí Bílého domu John Kirby. Americký ministr zahraničí Antony Blinken předtím řekl, že v oblasti obléhané Izraelem zůstávalo asi 400 amerických občanů a dalších zhruba 600 jejich rodinných příslušníků.
"Kypr je připravený přispět k vytvoření námořního koridoru z kyperských přístavů pro přepravu humanitární pomoci (Pásmu) Gazy," uvedl prezident Christodulidis. Dodal, že bude o záležitosti dále jednat s představiteli Izraele, Evropské unie a USA.
USA posílají na Blízký východ dalších 300 vojáků, oznámil Pentagon. Americké jednotky v regionu byly podle mluvčího tento měsíc terčem 27 útoků.
Izraelská armáda oznámila, že získala kontrolu nad základnou Hamásu v západní Džabáliji na severu Pásma Gazy a zabila 50 teroristů, včetně velitele džabálijského praporu Hamásu Ibráhíma Biarího, který byl členem velení při útoku této radikální palestinské skupiny na Izrael 7. října.
Izraelská armáda v posledních dnech podle ToI cílila na podzemní tunely Hamásu postavené v rezidenčních čtvrtích. Izraelská stanice Channel 12 uvedla, že terčem náletu v táboře Džabálija bylo "zařízení Hamásu", a dodala, že usmrceno bylo několik "desítek teroristů, včetně vysoce postavených velitelů". Podle reportáže, která neuvedla zdroj těchto tvrzení, se objekt Hamásu v táboře nacházel nad zemí a v podzemí.
Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell odsoudil útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu Jordánu. Během rozhovorů s ministry zahraničí Egypta, Jordánska a Saúdské Arábie také vyzval k ochraně civilistů a k humanitárním pauzám v Pásmu Gazy, kde v odvetě za teroristický útok Hamásu operuje izraelská armáda. Uvedl to dnes Borrellův úřad.
Egypt rozmístil tanky a obrněná vozidla poblíž hraničního přechodu Rafáh u Pásma Gazy, napsal dnes zpravodajský web The Times of Israel . Káhira se podle něj obává přílivu desetitisíců palestinských uprchlíků
Hamás v příštích dnech propustí některá ze zahraničních rukojmí, jež drží po útoku na Izrael ze začátku tohoto měsíce. Zástupci Hamásu to podle Abú Ubajdy, mluvčího ozbrojeného křídla tohoto radikálního palestinského hnutí, řekli zprostředkovatelům.
"Ochrana civilistů na obou stranách je prvořadá a musí být vždy respektována," uvedl Guterres v prohlášení. "Mezinárodní humanitární právo stanoví jasná pravidla, která nelze ignorovat. Není to menu a la carte a nelze je uplatňovat selektivně," dodal. Guterres rovněž uvedl, že je "hluboce znepokojen" "zintenzivněním konfliktu" mezi Izraelem a Hamásem v Gaze, a varoval před rizikem "nebezpečné eskalace mimo Gazu".
Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k ochraně civilistů, kteří se ocitli v konfliktu mezi Izraelem a Hamásem. Obě strany podle něj musí postupovat přiměřeně a obezřetně.
Izraelská armáda uvedla, že v bojích na severu Pásma Gazy padli dva její vojáci. Krátce předtím informovala o tvrdých bojích s Hamásem v této oblasti.
Francouzská policie vyšetřuje, kdo na několik domů na jihu Paříže nakreslil Davidovy hvězdy. Symbol, kterým nacisté v období druhé světové války označovali Židy, může podle prokuratury souviset s rasově či nábožensky motivovaným trestným činem, informovala dnes agentura AFP. Podle francouzského ministra vnitra od vypuknutí bojů mezi Izraelem a Hamásem vzrostl počet antisemitských činů v zemi na více než osm stovek, policie vyslechla na 400 podezřelých.
Poradce izraelského premiéra Benjamina Netanjahua pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi uvedl, že egyptské nemocnice by měly sloužit jako alternativa pro ošetření obětí z Pásma Gazy. Nemocnice v obléhaném území jsou podle něj pod tlakem a trpí výpadky energie. Dodal nicméně, že Izrael chápe egyptské obavy z přílivu palestinských uprchlíků.
Kypr by chtěl otevřít námořní koridor pro přepravu humanitární pomoci do Pásma Gazy. Informuje o tom dnes agentura AP s odkazem na své zdroje. Návrh ostrovního státu má podle ní podporu několika evropských a arabských zemí. Humanitární pomoc by měla na palestinská území mířit během přestávek v bojích mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás.
Izraelská armáda dnes uvedla, že v posledních několika hodinách sváděla "kruté boje" s islamisty z hnutí Hamás "hluboko v Pásmu Gazy", informoval server The Times of Israel (ToI). Při bojích podle Izraele zahynuly desítky ozbrojenců Hamásu a armáda zabavila "mnoho náloží a zbraní". Informace o případných obětech bojů ve svých řadách izraelská armáda nezveřejnila.
Při izraelském bombardování bylo zabito nejméně 50 Palestinců v uprchlickém táboře Džabálija, tvrdí ministerstvo zdravotnictví v Gaze řízené Hamásem.
Íránem podporovaní jemenští šíitští povstalci Húsíové dnes uvedli, že vyslali "velké množství" balistických raket a bezpilotních letounů na Izrael. Jednalo se o třetí operaci namířenou proti Izraeli a bude jich více, uvedl podle agentury Reuters vojenský mluvčí skupiny v televizním prohlášení. Izraelská armáda dopoledne oznámila, že sestřelila blížící se "vzdušný cíl" v nejjižnějším izraelském městě Ejlat u Rudého moře.
Zástupce Světové zdravotnické organizace dnes varoval, že palestinské Pásmo Gazy, které čelí od 7. října masivnímu izraelskému bombardování a téměř totální blokádě, je na pokraji zdravotnické katastrofy. Mluvčí Dětského fondu OSN (UNICEF) na téže tiskové konferenci v Ženevě uvedl, že v Pásmu Gazy hrozí úmrtí dětí kvůli nedostatku vody.
Při izraelském bombardování Pásma Gazy od 7. října zemřelo 8525 lidí, včetně 3542 dětí, uvedly úřady v Gaze, kterou ovládá radikální hnutí Hamás.
Velké evropské státy podle informací serveru Financial Times zavrhly výzvy izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby tlačily na Egypt k přijímání palestinských uprchlíků z Pásma Gazy. Francie, Německo i Británie podle listu poukázaly na konzistentní postoj Káhiry, která svolila k otevření přechodu Rafáh do Pásma Gazy pro humanitární pomoc, ale odmítá odtud přijímat uprchlíky, a to ani krátkodobě. Nejmenované diplomatické zdroje však uvádějí, že na stole je možnost převozu zraněných z Pásma Gazy na léčení do Egypta.
Server The Times of Israel dnes napsal, že se zdá, že pozemní jednotky se snaží obklíčit město Gaza ze severu i z jihu, ale většinu jednotek zatím drží mimo město.
Thajsko se ze všech sil snaží o záchranu 22 thajských rukojmí, která v Pásmu Gazy zadržuje radikální palestinské hnutí Hamás. Šéf thajské diplomacie Panprí Bájdta-Nukara bude dnes v této věci jednat s katarským protějškem, ve středu se pak ve stejné záležitosti vypraví do Egypta, napsala dnes agentura AFP.
"Naše akce zaměříme na severní část Gazy, která je centrem Hamásu … ale pokračujeme v útocích i v jiných částech Gazy," uvedl dnes mluvčí izraelské armády. "Lovíme jejich velitele, útočíme na jejich infrastrukturu," dodal.
Server The Times of Israel ráno napsal, že Hamás tvrdí, že ostřeloval izraelské pozemní jednotky u přechodu Kerem Šalom na jihu Pásma Gazy.
Bývalý vojenský psycholog Daniel Štrobl popisuje, jak se v nepřátelském prostředí mohou rukojmí vyrovnat s obrovským stresem, nakolik je pravděpodobné, že se u zajatců projeví Stockholmský syndrom, a jakou roli mohly hrát při brutálním útoku teroristů drogy.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- V Pásmu Gazy i v noci na úterý pokračují boje mezi izraelskou armádou a radikálním palestinským hnutím Hamás.
- Izraelská armáda tvrdí že při pokračující pozemní operaci v Pásmu Gazy za posledních 24 hodin zasáhla na 300 cílů spojených s vojenskou infrastrukturou palestinského hnutí Hamás.
- Palestinský Červený půlměsíc podle agentury AFP uvedl, že je znepokojen útoky poblíž jedné ze svých nemocnic na severu Pásma Gazy, kam se civilisté uchýlili, aby se ochránili před izraelskými útoky.
- Stíhačky izraelské armády zaútočily na infrastrukturu šíitských milicí Hizballáh v Libanonu, oznámila izraelská armáda.
Izraelská armáda při pokračující pozemní operaci v Pásmu Gazy za posledních 24 hodin zasáhla na 300 cílů spojených s vojenskou infrastrukturou palestinského hnutí Hamás a zabila také mnoho jeho členů, informoval dnes podle deníku Haarec armádní mluvčí.
Palestinský Červený půlměsíc dnes podle agentury AFP uvedl, že je znepokojen útoky poblíž jedné ze svých nemocnic na severu Pásma Gazy, kam se civilisté uchýlili, aby se ochránili před izraelskými útoky.
"Budova se otřásá a vysídlení civilisté a pracovní týmy mají strach a panikaří," uvedla organizace, která o bombardování v této oblasti informovala i v neděli večer.
Stíhačky izraelské armády zaútočily na infrastrukturu šíitských milic Hizballáh v Libanonu, oznámila v noci na dnešek izraelská armáda. Tvrzení doprovodila černobílými záběry několika výbuchů, z nichž však není jasné, o co se jedná.
Armáda uvedla, že cílem útoku byly pozice používané Hizballáhem a sklady munice. Podle listu The Times of Israel šlo o odvetu za minometnou palbu a ostřelování severu Izraele z posledních dní.
Hamás podle agentury Reuters tvrdí, že "střílí kulomety a protitankovými střelami" na izraelské síly, které se blíží ke městu Gaza. Objevují se také informace o poškození nemocnic v Pásmu Gazy.
V Pásmu Gazy i v noci na dnešek pokračují boje mezi izraelskou armádou a radikálním palestinským hnutím Hamás. Zpravodajský server BBC News s odkazem na svědky v oblasti ovládané Hamásem informuje o explozích.
Izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan si na pondělní jednání Spojených národů připnul na klopu žlutou hvězdu a trval na tom, že ji bude hrdě nosit tak dlouho, dokud Rada bezpečnosti OSN neodsoudí útok radikálního palestinského hnutí Hamás na jeho zemi.
"Někteří z vás se za posledních 80 let nic nenaučili. Někteří z vás zapomněli, proč byl tento orgán ustaven. Já vám to tedy připomenu. Ode dneška, kdykoliv se na mne podíváte, tak si vzpomenete, co se stane, když tváří v tvář zlu zůstanete mlčet. Stejně jako mí prarodiče a prarodiče milionů Židů budeme i já a můj tým od nynějška nosit žluté hvězdy. Tuto hvězdu budeme nosit, dokud se neprobudíte a neodsoudíte zvěrstva Hamásu," uvedl Erdan podle serveru The Times of Israel.
Šéfka Dětského fondu OSN (UNICEF) Catherine Russellová dnes uvedla, že v Gaze je každý den zabito nebo zraněno více než 420 dětí. Toto číslo "rychle narůstá", přičemž dochází k "bezohlednému hrubému porušování" práv dětí, řekla Russellová.
S odkazem na oběti izraelského bombardování v Pásmu Gazy Netanjahu řekl, že je třeba rozlišovat mezi "cíleným vražděním nevinných a neúmyslnými oběťmi, které provázejí každou legitimní válku". Zopakoval, že Hamás civilisty využívá jako "lidské štíty" a že bude tuto "teroristickou taktiku" nadále uplatňovat, dokud to povede k tomu, že Izrael bude obviňován mezinárodním společenstvím.
"Izrael bude stát proti silám barbarství, dokud nezvítězí. Doufám, a modlím se za to, že civilizované země po celém světě tento boj podpoří, protože boj Izraele je i vaším bojem. Pokud zvítězí Hamás a íránská osa zla, budete dalším terčem vy," vzkázal Netanjahu spojencům. Dodal, že Izrael bude bojovat bez ohledu na to, které země se postaví na jeho stranu. "Bůh žehnej Izraeli a všem, kteří stojí za Izraelem," prohlásil.
Počet kamionů s humanitární pomocí, které se od začátku nové války mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás dostaly do Pásma Gazy, vzrostl na 150. V neděli totiž přijelo dalších 45 nákladních aut. Podle agentury Reuters to dnes oznámilo americké ministerstvo zahraničí. Zároveň uvedlo, že po víkendovém výpadku apelovalo na zachování internetového připojení v oblasti.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes vyloučil klid zbraní s Hamásem. Výzvy k příměří v Pásmu Gazy jsou podle něj výzvou, aby se Izrael vzdal teroristické skupině.
"Výzvy k příměří jsou výzvami k tomu, aby se Izrael vzdal Hamásu, aby se vzdal terorismu a barbarství. To se nestane," řekl premiér. "Bible říká, že je čas k míru a je čas k válce. Toto je čas na válku, na válku za naši společnou budoucnost," uvedl s tím, že nastal čas, aby se všichni rozhodli, na jaké straně stojí.
Izraelská armáda dnes informovala, že při noční pozemní operaci v Pásmu Gazy vysvobodila izraelskou vojačku, kterou 7. října uneslo palestinské islamistické hnutí Hamás při svém útoku na jižní Izrael.
Vojínka Ori Megidišová podle prohlášení izraelské armády podstoupila lékařskou prohlídku, je v dobrém zdravotním stavu a již se shledala se svou rodinou. V době útoku Hamásu 7. září měla hlídku u kibucu Nachal Oz, píše zpravodajský web The Times of Israel (ToI).
"Bezprostřední nebezpečí v tuto chvíli skutečně nehrozí, protože žádná řízená střela odpálená Hamásem k nám nedoletí. Což ale neznamená, že bychom měli být úplně v klidu," řekl prezident. Riziko rozšíření konfliktu je podle něj velmi vážné. "V případě, že by se do konfliktu zapojil například Hizballáh a prostřednictvím Hizballáhu Írán, může přerůst v regionální konflikt s globálními dopady," dodal.
Rozhořením konfliktu mezi Izraelem a arabskými zeměmi by se mimořádně zvýšilo riziko terorismu, svět by to pocítil okamžitě například i na cenách ropy a všech navazujících produktů a služeb. Na dnešním briefingu při návštěvě Olomouckého kraje to řekl prezident Petr Pavel. Bezprostřední nebezpečí ale v tuto chvíli nehrozí, uvedl.
Ceny ropy na světových trzích budou v letošním čtvrtém čtvrtletí činit v průměru 90 dolarů za barel a v příštím roce se v důsledku zpomalování růstu globální ekonomiky sníží na 81 dolarů za barel. Předpověděla to dnes Světová banka ve svém výhledu pro komoditní trhy. Banka nicméně varovala, že výhled by mohla zvrátit eskalace ozbrojeného konfliktu mezi Izraelem a Hamásem.
Ruská federální agentura pro leteckou dopravu Rosaviacija dnes informovala o přesměrování letů z Tel Avivu do Machačkaly na ruském Kavkazu na jiná ruská letiště. Stalo se tak po nedělním násilném protestu na letišti v Machačkale proti přistání letadla z Izraele.
Smrt Shani Louk, dvaadvacetileté ženy unesené Hamásem 7. října do Gazy, potvrdil v rozhovoru pro německý deník Bild izraelský prezident Jicchak Herzog. Žena měla izraelské a německé občanství.
Raketa odpálená z Gazy zasáhla izraelské město Netivot.
Dvaadvacetiletá Shani Louk, unesená Hamásem 7. října z hudebního festivalu na jihu Izraele, v zajetí v Gaze zemřela. Oznámila to rodina ženy, která měla izraelské a německé občanství. Záběry těžce zraněné ženy, ležící v autě, obletěly svět na sociálních sítích, ale její příbuzní tehdy řekli, že útok přežila.
Izraelské tanky podle svědků postoupily na okraj města Gazy a obsadily významnou silnici, která Pásmo Gazy spojuje ze severu na jih. S odvoláním na svědky to napsala agentura AFP.
Propalestinská demonstrace ve Varšavě.
Fotbal, Hamás a Izrael. Výroky některých arabských hráčů v Německu narazily.
Izraelská armáda uvedla, že její pozemní síly v noci na dnešek v Pásmu Gazy zničily desítky teroristů. Skrývali se prý v domech a tunelech.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- V severní části Pásma Gazy pokračují těžké letecké a dělostřelecké útoky Izraele.
- Střety s Palestinci jsou hlášeny z jihu pásma z pohraniční oblasti východně od města Chán Júnis. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na palestinské zdroje.
- Do Pásma Gazy se v neděli z Egypta dostalo 33 kamionů s jídlem, vodou a léky, což je zatím nejvíce za jediný den od 7. října.
- Na izraelském ministerstvu pro zpravodajské služby vznikl dokument, který doporučuje nuceně vysídlit Palestince z Pásma Gazy do Egypta, na Sinajský poloostrov, napsal server The Times of Israel.
Po protiizraelském protestu, který zastavil provoz na letišti v ruské Machačkale, zadržela policie 60 lidí. Devět policistů utrpělo zranění.
Izraelská vláda význam dokumentu podle The Times of Israel snižuje. Kancelář premiéra Benjamina Netanjahua deníku Haarec řekla, že materiál představuje "počáteční úvahy" týkající se této otázky, kterými se teď úřady nezabývají, protože se soustředí na válku, a ne na to, co bude den po ní.
Dokument upozorňuje na pravděpodobné potíže mezinárodního schválení takového kroku, ale zároveň nucený transfer obyvatel ospravedlňuje jako řešení problému uprchlíků, kteří hledají úkryt před válkou.
Materiál předkládá i dvojici jiných možných řešení. Jedním z nich by bylo nechat po skončení války, jejímž cílem je zničit Hamás, v Gaze vládnout palestinskou samosprávu, která nyní kontroluje části Západního břehu. Druhým pak podpořit jiný místní režim.
Na izraelském ministerstvu pro zpravodajské služby vznikl dokument, který doporučuje vysídlit Palestince z Gazy do Egypta, napsal The Times of Israel.
Nezisková organizace Save the Children s odvoláním na dostupná čísla uvedla, že v Gaze za poslední tři týdny zemřelo nejméně 3195 dětí, což je více, než jich běžně umírá v ozbrojených konfliktech po celém světě za celý rok. Loni jich ve 24 různých zemích podle zprávy generálního tajemníka OSN zemřelo 2985, rok předtím 2515. V roce 2020 dětí zabitých v konfliktech na celém světě bylo 2674.
Izrael tvrdí, že radikální hnutí Hamás využívá nemocnice jako střediska svých operací.
Jeruzalém požaduje evakuaci nemocnice Al-Kuds v Gaze, podle zdejších lékařů by to ale vedlo k úmrtí mnoha pacientů. Server BBC News píše o bombardování v okolí této nemocnice. "Všichni, všichni, zejména děti, jsou vyděšení," napsal serveru jeden ze zdejších doktorů. "Bombardují (obytné) věže za nemocnicí," doplnil.
Některé nálety na Gazu, v níž žije 2,3 milionu Palestinců, zasáhly i oblasti poblíž dvojice nemocnic ve městě Gaza, v jejichž areálech je podle palestinských činitelů dohromady kolem 64 000 lidí.
V severní části Pásma Gazy v noci na dnešek pokračují těžké letecké a dělostřelecké útoky Izraele, střety s Palestinci jsou hlášeny z jihu pásma z pohraniční oblasti východně od města Chán Júnis. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na palestinské zdroje. Server listu The Times of Israel informoval o útoku izraelské armády na cíle v Sýrii.
Do Pásma Gazy se v neděli z Egypta dostalo 33 kamionů s jídlem, vodou a léky, což je zatím nejvíce za jediný den od 7. října, kdy radikální palestinské hnutí Hamás zaútočilo na Izrael.
I tak je to ale podle OSN a humanitárních organizací málo a bylo by třeba, aby do Gazy, v níž na území menším než Praha žije 2,3 milionu lidí, denně přijelo kolem 100 kamionů s pomocí. Uvedly to agentury AP a DPA.
Situace na letišti v dagestánské Machačkale má být již pod kontrolou. Tamní úřady oznámily, že se v jeho prostorách už nezdržují osoby bez patřičného oprávnění.
Kvůli lidem demonstrujícím proti postupu Izraele v Pásmu Gazy dnes museli uzavřít letiště na jihu Ruska v převážně muslimské republice Dagestán. Několik desítek lidí večer vtrhlo na letištní plochu a terminál letiště v hlavním městě Machačkala, když se dozvěděli, že tam má přistát letadlo z Izraele. S odkazem na ruská média o tom informuje agentura AFP. Izrael podle ní vyzval Rusko, aby ochránilo jeho občany. Ruské ministerstvo zahraničí podle agentury Reuters v reakci na situaci na letišti uvedlo, že ruské úřady spolupracují s izraelskou ambasádou, aby zajistily bezpečí Židů a Izraelců, kteří se tam nacházejí.
Podle deníku Izvestija a televize RT vtrhli demonstranti na střechu letiště a na letištní plochu. Na videozáznamech zveřejněných na sociálních sítích je vidět, jak desítky lidí boří zábrany, snaží se kontrolovat auta vyjíždějící z letiště nebo vyrážejí dveře uvnitř terminálu. Jedno z videí ukazuje muže, jak stojí na jednom z křídel letadla ruské letecké společnosti Red Wings.
Bránit humanitární pomoci Gaze by mohlo být posuzováno jako válečný zločin v soudní pravomoci Mezinárodního trestního soudu (ICC). Dnes to při návštěvě hraničního přechodu mezi Pásmem Gazy a Egyptem v Rafáhu řekl prokurátor ICC Karim Khan.
Khan na tiskové konferenci v egyptské metropoli Káhiře také řekl, že Izrael musí vynaložit viditelné úsilí o zajištění toho, že civilisté dostanou základní potraviny a léky.
Prokurátor dnes na sociální síti X uvedl, že chce navštívit Pásmo Gazy a Izrael. Zdůraznil přitom, že dodávky pomoci civilistům nesmějí být žádným způsobem zadržovány.
"Neměly by být kladeny žádné překážky humanitární pomoci určené dětem, ženám a mužům, civilistům. Jsou nevinní," řekl Khan. Dodal, že civilisté mají práva na základě mezinárodního humanitárního práva.
"Česká republika dlouhodobě podporuje reformy Organizace spojených národů (OSN) včetně Rady bezpečnosti, což ale může dělat pouze zevnitř organizace." Na sociální síti X to v neděli uvedl prezident Petr Pavel. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v sobotu vyzvala k vystoupení ČR z OSN, a to kvůli podobě rezoluce vyzývající mimo jiné k humanitárnímu příměří mezi radikálním palestinským hnutím Hamás a Izraelem.
Izrael v noci z pátku na sobotu zahájil rozsáhlou pozemní ofenzivu proti hnutí Hamás, které Pásmo Gazy ovládá. Nová fáze války vyvolala ve světě obavy z dalšího utrpení palestinských civilistů. Zatímco členové Hamásu 7. října při útoku na Izrael pozabíjeli na 1400 lidí, většinou civilistů, následné útoky izraelské armády na Pásmo Gazy si vyžádaly podle místních úřadů přes 8000 lidských životů.
"My se domníváme, že každou hodinu, každý den této vojenské operace, by izraelská vláda měla přijmout všechna možná opatření, která má k dispozici, aby rozlišovala mezi Hamásem - teroristy, kteří jsou legitimními vojenskými cíli - a civilisty, kteří jimi nejsou," řekl ve zpravodajské televizi CNN bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan.
Britský premiér Rishi Sunak a francouzský prezident Emmanuel Macron v neděli v telefonátu zdůraznili nutnost naléhavé humanitární podpory Pásma Gazy, oznámil Sunakův úřad v londýnské Downing Street.
Oba vrcholní představitelé rovněž vyjádřili znepokojení kvůli nebezpečí eskalace v regionu a shodli se na nutnosti "neztrácet ze zřetele dlouhodobou budoucnost regionu" a zvláště nezbytnost takzvaného dvoustátního řešení. To předpokládá vznik samostatného palestinského státu po boku Izraele.
Ministr zahraničí Lipavský nepočítá s tím, že by se vláda zabývala vystoupením Česka z OSN. Myšlenku je potřeba odmítnout, řekl v České televizi. "Je tam celá řada důvodů, ale nejhlavnějším je, že na troskách druhé světové války vznikla Charta OSN, která má v sobě zakotveny některé naprosto klíčové principy, které i pro Česko při jeho velikosti a pozici v mezinárodním společenství (představují) určitý stabilní a předpokládatelný rámec," poznamenal Lipavský.
Novinářům po debatě v ČT Lipavský řekl, že OSN vznikla po druhé světové válce právě proto, aby se další války neopakovaly. "Pro Česko je Charta OSN významným dokumentem, který vytváří prostředí, ve kterém se dá předvídatelně pro stát naší velikosti fungovat," uvedl. Neočekává, že by výroky ministryně obrany ovlivnily kandidaturu ČR na nestálé členství v Radě bezpečnosti OSN v letech 2032 a 2033.
Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že rozhořčení ministryně obrany Jany Černochové (ODS) nad rezolucí OSN ke Gaze chápe. Ministerský předseda to sdělil Deníku N. Následně ve vyjádření pro ČTK uvedl, že Česko společně například se Spojenými státy či Rakouskem hlasovalo v souladu s tím, co dlouhodobě zastává.
Česko podle Fialy bude v organizaci nadále prosazovat své postoje a přesvědčovat o jejich správnosti další státy. Černochová vyzvala kvůli rezoluci vyzývající mimo jiné k humanitárnímu příměří mezi radikálním palestinským hnutím Hamás a Izraelem k vystoupení Česka z OSN.
Pochopení pro osobní rozhořčení ministryně vyjádřil i vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), odchod z OSN ale podle něj není řešením. Vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) myšlenku vystoupení z OSN jednoznačně odmítl. "Charta OSN a mezinárodní řád z ní odvozený je doslova štítem české státní nezávislosti a suverenity," uvedl. Pro středně velké země, jako je Česko, podle Bartoše není výhodné živořit ve světě, kde neplatí žádná pravidla a silnější hoduje na úkor slabšího. "Historie 20. století nám jasně ukázala, jak tragické důsledky měla pro český národ absence mezinárodního řádu," dodal.
Generální tajemník OSN António Guterres v neděli opět vyjádřil velké obavy ohledně situace v Pásmu Gazy, kterou označil za humanitární katastrofu. S politováním rovněž komentoval zintenzivnění vojenských operací, které v této oblasti Izrael zesílil v pátek večer, když kromě masivního bombardování od té doby pokračuje v rozsáhlé pozemní operaci na severu Pásma Gazy.
"Situace v Gaze je každou hodinou zoufalejší. Je mi líto, že místo naléhavě potřebné humanitární přestávky podporované mezinárodním společenstvím Izrael zintenzivnil své vojenské operace," řekl Guterres při návštěvě nepálské metropole Káthmándú. "Svět je svědkem humanitární katastrofy," dodal.
"Více než dva miliony lidí, kteří nemají kam jít, nemají bezpečí, jídlo, vodu, přístřeší ani lékařskou péče a jsou vystaveni nepřetržitému bombardování," řekl šéf OSN. Izraelská armáda sice už dlouho vyzývá civilisty ze severu Pásma Gazy, aby se přesunuli na jih oblasti, což statisíce z nich udělaly, ale rakety dopadají i na jih tohoto území, které je menší než Praha. Masivnímu ostřelování čelí sever oblasti, kde leží i hlavní město Gaza.
Izrael v neděli oznámil, že humanitární pomoc do Pásma Gazy se v příštích dnech výrazně zvýší. "V příštím týdnu plánuje dramatický nárůst množství (humanitární) pomoci," řekl v neděli důstojník Elad Goren z agentury COGAT z ministerstva obrany, která se zabývá civilními záležitostmi na palestinských územích.
Humanitární pomoc se dostává do Pásma Gazy přes hraniční přechod Rafáh z Egypta, záleží ale na Izraeli, jakou pomoc a v jakém množství povolí. Absolutní izraelský zákaz platí na palivo, které podle Izraele zneužívá hnutí Hamás ke svým vojenským operacím.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se po o široké kritice izraelských činitelů, včetně lídra opozice Bennyho Gance, omluvil za své dřívější vyjádření. V něm obvinil tajné služby ze selhání, které vedlo k útoku palestinského hnutí Hamásu na Izrael ze 7. října.
"Byla to chyba. Věci, které jsem řekl po tiskové konferenci, neměly být řečeny a já se za ně omlouvám. Plně podporuji všechny šéfy bezpečnostních složek a také šéfa generálního štábu a velitele a vojáky, kteří jsou na frontě a bojují za naši vlast. Společně vyhrajeme," napsal v neděli po kritice Netanjahu na síti X.
Tisíce lidí na jihu a v centrální části Pásma Gazy vtrhly do skladů s humanitární pomocí, berou jídlo a další zásoby nutné k přežití. Informoval o tom v neděli Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA). Podle zástupce úřadu je to varovný signál, že občanský pořádek se v oblasti začíná hroutit.
"Lidé mají strach, jsou frustrovaní a zoufalí. Napětí a strach ještě zesílily kvůli přerušení telefonického a internetového spojení," řekl šéf pobočky UNRWA v Pásmu Gazy Thomas White. Velmi málo kamionů, pomalé procesy, přísné kontroly a zákaz dodávek pohonných hmot, to vše podle něj komplikuje pomoc a zvyšuje napětí v oblasti.
UNRWA v neděli uvedla, že do několika jejích skladů a distribučních center ve střední a jižní části Pásma Gazy vtrhly tisíce lidí a braly mouku a další základní potraviny i hygienické potřeby. Přesun statisíců lidí ze severu oblasti, kde se vedou největší boje, způsobuje kolaps na jihu.
V sobotu nedorazila žádná humanitární pomoc. Podle mluvčího palestinského Červeného půlměsíce to bylo kvůli přerušení telefonického spojení, takže se nedalo spojit s egyptskou stranou.
Netanjahu obvinil tajné služby ze selhání, které přispělo k útoku Hamásu na Izrael. Po kritice toto vyjádření ze sítě X smazal, píše Haarec.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu večer na sociální síti X obvinil tajné služby ze selhání, které vedlo k útoku Hamásu na Izrael ze 7. října. Netanjahu také napsal, že od tajných služeb žádné varování ohledně případného teroristického útoku nedostal. Po široké kritice izraelských činitelů, včetně lídra opozice Bennyho Gance, který je nyní i ve válečném kabinetu, Netanjahu své vyjádření ze sítě X stáhl.
Při střetech s izraelskou armádou zemřeli v noci na dnešek na Západním břehu Jordánu další tři Palestinci, několik dalších bylo při střetech zraněno. S odvoláním na palestinské ministerstvo zdravotnictví o tom informoval deník Haarec. Izrael Západní břeh od roku 1967 okupuje.
Od 7. října, kdy Izrael zahájil masivní bombardování palestinského Pásma Gazy v odvetě za brutální útok Hamásu na Izrael, izraelská armáda ještě více zesílila razie na Západním břehu a cílí na palestinské radikály. Podle palestinských zdrojů ale hlavně v posledních třech týdnech zatýká i civilisty. Palestinci na tomto území také od té doby demonstrují proti bombardování Pásma Gazy, přičemž se střetávají s bezpečnostními složkami.
Palestinská agentura WAFA dnes napsala, že od 7. října zemřelo při střetech na Západním břehu 114 Palestinců. Roste i násilí židovských osadníků vůči palestinským obcím na Západním břehu. Tento týden například izraelská nevládní organizace na ochranu lidských práv Ješ Din informovala o útoku desítek židovských osadníků na palestinskou vesnici Burin na Západním břehu. Osadníci při tom zapalovali vozidla a útočili na farmáře.
Izrael svým postupem vůči Pásmu Gazy překročil červenou linii, což může donutit další aktéry k akci, uvedl íránský prezident Raísí na sociální síti X. Kritizoval také Spojené státy, že poskytují širokou podporu Izraeli, zatímco vyzývají Teherán, aby se do konfliktu nezapojoval.
"Zločiny sionistického režimu překročily červenou linii, což může každého donutit jednat. Washington nás žádá, abychom nic nedělali, ale Izraeli stále poskytuje širokou podporu. Spojené státy poslaly vzkaz ose odporu," napsal Raísí. Za osu odporu Teherán označuje libanonské hnutí Hizballáh, palestinské militantní skupiny a další spřízněné milice v Iráku a Sýrii, které podporuje.
Hizballáh už z jihu Libanonu ostřeluje izraelské území, což izraelská armáda opětuje. Také šíitští povstalci z Jemenu vypálili směrem k Izraeli několik raket, většinu sestřelila americká vojenská loď v Rudém moři či evropský protiraketový systém. Jedna ale zasáhla zdravotnické zařízení v egyptském letovisku Taba nedaleko hranic s Izraelem a zranila šest lidí.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na sociální síť X napsala, že se stydí za OSN a vyzvala k vystoupení z mezinárodní organizace. Reagovala tak na rozhodnutí valného shromáždění, které v pátek přijalo rezoluci vyzývající k humanitárnímu příměří mezi Hamásem a Izraelem. Česko bylo jako jedna ze 14 zemí proti.
"Jenom 14 zemí, včetně té naší, se proti bezprecedentnímu teroristickému útoku spáchanému teroristy z Hamásu jasně a srozumitelně postavilo. Stydím se za OSN. Dle mého názoru nemá Česko v organizaci, která fandí teroristům a nerespektuje základní právo na sebeobranu, co pohledávat. Vystupme," napsala na sociální síť.
Vím, že je dnes významný den pro 🇨🇿 a chceme slavit naše 105 výročí republiky. Ale tímto se prostě nedá promlčet, promiňte mi to. Přesně před 3 týdny Hamas vyvraždil více než 1400 Izraelců, což je na jejich počet obyvatel více obětí, než zavraždila militantní islamistické… pic.twitter.com/gd1hk8vdZU
— Jana Černochová (@jana_cernochova) October 28, 2023
Šéf Hamásu Jahjá Sinvár je ochoten okamžitě vyměnit židovské rukojmí zadržované jeho hnutím za všechny palestinské vězně v Izraeli. "Jsme připraveni okamžitě uskutečnit výměnu za účelem propuštění všech vězňů z věznic sionistického nepřítele výměnou za všechny rukojmí v rukou hnutí odporu," prohlásil šéf Hamásu.
Stávající pozemní operace v Pásmu Gazy je druhou fází války a bude obtížná a dlouhá, řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Ministr obrany Joav Galant prohlásil, že Izrael nemá zájem na rozšiřování války, ale je připraven na všech frontách. Armáda podle něj Hamásu zasazuje těžké rány.
Souhrn nejdůležitějších událostí
- Náčelník generálního štábu izraelské armády Herci Halevi potvrdil, že izraelská armáda přechází k nové fázi války, v Pásmu Gazy nyní operují izraelské pozemní síly. Dosažení cílů války podle něj vyžaduje pozemní operaci.
- OSN varovala, že izraelská invaze může přinést další tisíce mrtvých civilistů.
- Izrael po turecké kritice izraelského boje s palestinským hnutím Hamás stahuje z Turecka své diplomaty a přehodnotí vztahy s Ankarou.
Šéf OSN Guterres řekl, že je překvapen vystupňováním bombardování Pásma Gazy ze strany Izraele a zopakoval výzvu k okamžitému humanitárnímu příměří. "V posledních dnech mě povzbudil zdánlivý rostoucí konsensus mezinárodního společenství na potřebě alespoň humanitární přestávky v bojích," uvedl Guterres v dnešním prohlášení. "Bohužel místo přestávky jsem byl překvapen bezprecedentní eskalací bombardování a jeho zničujícími dopady, které zhatily zmíněné humanitární cíle," dodal šéf OSN.
Izrael po turecké kritice izraelského boje s palestinským hnutím Hamás stahuje z Turecka své diplomaty a přehodnotí vztahy s Ankarou. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na dnešní propalestinské demonstraci v Istanbulu označil Izrael za okupanta a zopakoval, že Hamás vládnoucí v Pásmu Gazy není teroristická organizace.
Turecko v posledních týdnech opakovaně ostře kritizovalo izraelské vojenské akce v Pásmu Gazy, které jsou odvetou za útok Hamásu na jižní Izrael 7. října.
Dnes Erdogan v Istanbulu prohlásil, že Izrael je v regionu jen "pěšákem", který bude obětován, "až přijde den". Izrael se dopouští "válečných zločinů", řekl turecký prezident a zároveň obvinil "západní vlády", že především ony jsou zodpovědné za "masakry" v Pásmu Gazy.
Saúdskoarabské ministerstvo zahraničí odsoudilo veškeré pozemní operace izraelských sil v Pásmu Gazy. "Království odsuzuje a odmítá pozemní operace prováděné izraelskou armádou v Pásmu Gazy proti našim bratrským Palestincům a varuje před nebezpečím v případě pokračování tohoto zjevného a neoprávněného porušování mezinárodního práva," uvedla v prohlášení diplomacie Saúdské Arábie.
Organizace spojených národů se obává, že izraelská pozemní operace v Pásmu Gazy by v případě svého rozšíření mohla přinést další tisícovky civilních obětí.
"Vzhledem k tomu, jakým způsobem byly vojenské operace dosud prováděny a v kontextu okupace trvající 56 let, biji na poplach kvůli potenciálně katastrofálním důsledkům rozsáhlých pozemních operací v Gaze a možnosti, že přinesou smrt dalším tisícovkám civilistů," uvedl vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk
Americký miliardář Elon Musk oznámil, že jeho satelitní komunikační systém Starlink poskytne své služby mezinárodně uznaným humanitárním organizacím v Pásmu Gazy.
Musk oznámil, že Starlink "podpoří konektivitu mezinárodně uznávaným humanitárním organizacím v Gaze". Učinil tak na své síti X v reakci na prohlášení americké kongresmanky Alexandrie Ocasiové-Cortezové, která uvedla, že přerušení komunikace v Gaze je nepřijatelné.
Humanitární organizace si stěžují, že nemohou komunikovat se svými týmy v Pásmu Gazy, protože se během intenzivního izraelského bombardování na podporu pozemních operací zhroutily telekomunikační a internetové služby.
Starlink provozuje Muskova společnost SpaceX. Služba byla aktivována také na Ukrajině krátce po jejím napadení Ruskem loni v únoru. Síť mimo jiné pomáhá provádět vojenské operace v oblastech, kde nefungují jiné komunikační prostředky.
Mnozí Palestinci se podle BBC marně snaží spojit se svými blízkými. Telekomunikační spojení ale chybí i záchranářům a řidiči sanitek vyjíždějí jen podle toho, kde slyší exploze. Na sociální síti X se dnes objevily výzvy řady jejích uživatelů adresované Muskovi, aby Palestincům v Pásmu Gazy internetovou službu Starlink poskytl.
Do londýnských ulice dnes opět vyšel dlouhý pochod propalestinských demonstrantů, kteří požadují zastavení izraelského bombardování Pásma Gazy a vznik svobodné Palestiny. Minulou sobotu se v Londýně sešlo na podporu Palestinců podle policie na 100 000 lidí, dnes organizátoři akce podle médií očekávají stejnou či ještě větší účast. Propalestinská demonstrace se dnes konala také například na Novém Zélandu a v Istanbulu svolala manifestaci na podporu Palestinců turecká vládní strana.
Mnozí Palestinci se podle reportéra BBC marně snaží spojit se svými blízkými. Telekomunikační spojení ale chybí i záchranářům. Řidiči sanitek vyjíždějí jen podle toho, kde slyší exploze. A v oblasti panuje "totální chaos", popsal reportér BBC.
V Pásmu Gazy po nočním izraelském bombardování a po nové izraelské pozemní operaci, která je rovněž nejrozsáhlejší od útoku palestinském Hamásu na Izrael, panuje podle reportéra BBC "panika, strach a chaos".
Po přerušení internetu a mobilního spojení, které trvá ve většině oblasti od pátečního večera, lidé nemají zprávy o svých blízkých a řidiči sanitek jezdí pro raněné jen podle toho, kde slyší exploze. Některá média mají informace díky satelitním telefonům.
Egyptský prezident Abdal Fattah Sísí varoval před rozšířením nynější války Izraele s palestinským hnutím Hamás do širšího regionu. Informovala o tom agentura Reuters. Sísího apel přichází v den, kdy Izrael ještě více zesílil bombardování Pásma Gazy, které ovládá Hamás; od noci tam izraelská armáda vede rozsáhlou pozemní operaci. V pátek raketa zasáhla zdravotnické zařízení v egyptském letovisku Taba nedaleko hranic s Izraelem a zranila šest lidí.
Egyptský prezident rovněž dnes na veletrhu v Káhiře prohlásil, že egyptská armáda je schopná ochránit svou zemi. Vyzval přitom všechny strany izraelsko-palestinského konfliktu, aby respektovaly egyptskou svrchovanost. Zároveň řekl, že jeho země se bude dál snažit o zprostředkování příměří v současném konfliktu.
Izraelská armáda uvedla, že na severu země sestřelila protiletadlovou raketu vypálenou z Libanonu. Informoval o tom deník Haarec. Střela země-vzduch měla podle izraelské armády za cíl její dron, který ale nezasáhla. Z jihu Libanonu ostřeluje obvykle Izrael hnutí Hizballáh, které je spřízněné s palestinským Hamásem a podporované Teheránem.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Palestinské Pásmo Gazy čelí největšímu izraelskému ostřelování od 7. října, informovala v pátek večer agentura AFP. V Pásmu Gazy bylo zároveň přerušeno internetové i telefonické spojení.
- Silné ostřelování směřuje i z Pásma Gazy na Izrael, kde zní v mnoha místech sirény, napsal server The Times of Israel.
- Už mnoho dní se spekuluje o zahájení rozsáhlé izraelské pozemní ofenzivy do Pásma Gazy.
Izrael postupuje ve fázích této války proti Hamásu, řekl dnes izraelský armádní mluvčí citovaný serverem The Times of Israel. Podle něj pokračuje rozsáhlá pozemní akce v Pásmu Gazy zahájená v noci i silné ostřelování.
Armáda podnikla v noci na dnešek už několikátý pozemní výpad do Pásma Gazy od útoku Hamásu na Izrael ze 7. října, její dnešní akce je ale zatím nejrozsáhlejší a stále pokračuje. Rovněž páteční večerní izraelské ostřelování této oblasti bylo dosud nejintenzivnější a také trvá.
Rodiny lidí, které před třemi týdny ozbrojenci z palestinského hnutí Hamás unesli do Pásma Gazy, žádají schůzku s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a dalšími členy válečného kabinetu. Mají stále větší obavy o život svých blízkých v souvislosti se zesílenými údery izraelské armády vůči Gaze. Armáda v pátek večer toto malé území, v němž žije přes dva miliony lidí, masivně ostřelovala, podle tiskových agentur dosud nejvíce od útoku Hamásu ze 7. října na Izrael. V noci také armáda provedla další pozemní výpady do tohoto území a stále tam bojuje s radikály z Hamásu. Podle reportéra BBC v Pásmu Gazy nyní panuje totální chaos.
Světová zdravotnická organizace nemá kvůli izraelskému odvetnému bombardování Pásma Gazy kontakt se svými zaměstnanci a zdravotnickými zařízeními v oblasti. Uvedl to dnes šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus, který zároveň vyzval k okamžitému vyjednání klidu zbraní.
Zabitý velitel vzdušných sil Hamásu měl podle izraelské armády na starosti bezpilotní letouny, parašutisty a vzdušnou obranu. "Byl součástí plánování masakru v komunitách v okolí Pásma Gazy ze 7. října. Naváděl teroristy, kteří pronikli do Izraele ze vzduchu, a byl zodpovědný za dronové útoky na pozice Izraelských obranných sil," uvedly podle agentury Reuters IDF v prohlášení.
Při nočních bojích v Pásmu Gazy podle Izraele nastalo několik střetů mezi Hamásem a Izraelskými obrannými silami (IDF), žádný z jejich vojáků ale nebyl zraněn. Při operaci bylo zabito několik "teroristů Hamásu", uvádí IDF v prohlášení.
Server listu The Jerusalem Post napsal, že izraelská armáda útočí především na sever Gazy a s odkazem na palestinská média informoval o střetech vojáků s bojovníky radikálního palestinského hnutí Hamás v oblasti mezi městem Bajt Hanún na severu pásma a uprchlickým táborem Búrajdž v jeho střední části.
"Naši vojáci a naše tanky jsou uvnitř Pásma Gazy. Střílejí a zasahují," řekl NYT mluvčí izraelské armády Nir Dinar. CBS News bližší podrobnosti o vyjádření amerických činitelů nepřinesla. Z oblasti bylo celou noc slyšet a vidět množství výbuchů.
Rozšíření vojenských operací v Pásmu Gazy, k němuž Izrael přistoupil v pátek večer, je zřejmě postupným začátkem rozsáhlé pozemní invaze, sdělili televizi CBS News dva američtí činitelé. Izrael to zatím nepotvrdil, serveru listu The New York Times (NYT) ale řekl, že izraelští vojáci a tanky jsou v Gaze. Jeruzalém také varoval novináře v úzkém pobřežním pásu, kde na území menším než Praha žije 2,3 milionu Palestinců, že není schopen zaručit jejich bezpečnost.
Podle izraelského velvyslance Erdana dala většina světového společenství přijetím rezoluce najevo, že spíše než Izrael podporuje "nacistické teroristy". Izraelský diplomat podle Reuters také hovořil o potřebě zničit Hamás. Mimo to uvedl, že OSN po dnešku přišlo o svoji legitimitu a relevanci.
Podle izraelského velvyslance Erdana dala většina světového společenství přijetím rezoluce najevo, že spíše než Izrael podporuje "nacistické teroristy". Izraelský diplomat podle Reuters také hovořil o potřebě zničit Hamás. Mimo to uvedl, že OSN po dnešku přišlo o svoji legitimitu a relevanci.
OSN podle izraelského velvyslance ztratilo po přijetí rezoluce na VS legitimitu. Většina světa dala podle něj najevo, že podporuje teroristy.
Valné shromáždění OSN dnes přijalo rezoluci vyzývající z humanitárnímu příměří ve válce mezi radikálním palestinským hnutím Hamás a Izraelem. Text navržený Jordánskem a dalšími arabskými zeměmi získal podporu 120 zemí, 45 se zdrželo hlasování.
Izrael, Spojené státy a dalších 12 zemí včetně Česka, Rakouska, Maďarska a Chorvatska hlasovalo proti, uvedla agentura Reuters. Rezoluce Valného shromáždění OSN nejsou sice závazné, ale jsou silně symbolické.
Z Egypta vyrazily tři lety s evakuovanými českými turisty. Dva mají dorazit před 01:00 do Prahy, jeden o půlnoci do Brna, uvedla mluvčí Smartwings.
Rakety a drony, které dnes zasáhly Egypt, vypálili jemenští šíitští povstalci, uvedlo izraelské ministerstvo zahraničí. Cílem byl podle něj Izrael.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Palestinské Pásmo Gazy čelí největšímu izraelskému ostřelování od 7. října, informovala v pátek večer agentura AFP. V Pásmu Gazy bylo zároveň přerušeno internetové i telefonické spojení.
- Silné ostřelování směřuje i z Pásma Gazy na Izrael, kde zní v mnoha místech sirény, napsal server The Times of Israel.
- Mluvčí izraelské armády oznámil, že v noci armáda rozšíří pozemní výpady do Pásma Gazy, kam pronikla na několik hodin i v noci na pátek.
- Už mnoho dní se spekuluje o zahájení rozsáhlé izraelské pozemní ofenzivy do Pásma Gazy.
"Jsme zcela odstřiženi od spojení… mezi oblastmi v Pásmu Gazy i se světem. Spojení nefunguje v téměř celém Pásmu Gazy," uvedla reportérka televize Al-Džazíra. "I místní rozhlas je přerušován izraelskou armádou… která místním lidem stále posílá varování," dodala reportérka, která je v centrální části Pásma Gazy.
Izraelská armáda rozšíří v noci pozemní výpady do Pásma Gazy, řekl její mluvčí. Opět vyzval obyvatele Gazy k přesunu na jih, informuje Reuters.
Palestinské Pásmo Gazy čelí největšímu izraelskému ostřelování od 7. října, informuje agentura AFP s odkazem na své satelitní snímky a také na vyjádření radikálního hnutí Hamás. V Pásmu Gazy bylo zároveň přerušeno internetové i telefonické spojení, uvedla agentura Reuters. Silné ostřelování směřuje i z Gazy na Izrael, kde zní v mnoha místech sirény, napsal server The Times of Israel.
Lídři zemí Evropské unie se na dvoudenním jednání v Bruselu shodli na podpoře Izraele a vyzvali k vytvoření humanitárních koridorů a přestávek, aby mohla být doručena humanitární pomoc potřebným v Pásmu Gazy.
Prezidenti a premiéři zároveň zopakovali odhodlání pokračovat v ekonomické i vojenské podpoře Kyjeva, který čelí ruské agresi, jakkoli v konkrétních bodech nejsou zcela jednotní.
Pro Izrael je v současné chvíli návrh Evropské unie na humanitární přestávky v bojích s radikálním palestinským hnutím Hamás nepřijatelný, uvedl dnes podle agentury DPA mluvčí izraelského ministerstva zahraničí. Reagoval tak na výstupy z unijního summitu, který po čtvrteční diskusi ve společných závěrech vyzval k umožnění "přestávek" pro humanitární účely.
"Izrael v současné době odmítá humanitární příměří… což zahrnuje jakékoli požadované přestávky," uvedl mluvčí. Nicméně upozornil, že Izrael v zásadě "umožňuje, aby se humanitární pomoc dostala do Pásma Gazy, pokud neskončí v rukou teroristů z Hamásu".
Terorismus nemá v naší společnosti místo, nelze nijak ospravedlnit hrozné činy Hamásu v Izraeli, řekl český prezident Petr Pavel v projevu k zahraničním diplomatům, akreditovaným v České republice.
Osm Indů se odvolá proti rozsudku smrti, který nad nimi vynesl soud v Kataru za špionáž pro Izrael. Oznámil to mluvčí indické vlády. Odsouzení muži jsou námořní důstojníci, podrobnosti o jejich odsouzení nejsou známé. Katar nyní vystupuje jako prostředník při jednání mezi Izraelem a Hamásem o propouštění izraelských rukojmích v Pásmu Gazy
Indická televize NDTV napsala, že muži odsouzení v Kataru k trestu smrti jsou bývalými členy indického vojenského námořnictva. Byli zatčeni v srpnu loňského roku. "Verdikt nás hluboce šokoval," uvedla indická vláda s tím, že zkoumá veškeré právní možnosti v případu.Podle televize NDTV jsou mezi zatčenými důstojníci, kteří dříve veleli velkým indickým válečným lodím. V Kataru spolupracovali se soukromou firmou, která poskytovala služby armádě.
Izraelské plavidlo hlídkuje u pláže, přes kterou se 7.října část teroristů z Hamásu dostala do Izraele.
Dům v Tel Avivu, zasažený v pátek raketou Hamásu.
Tři lidé utrpěli zranění, když obytnou budovu v Tel Avivu zasáhla raketa, píše izraelský deník Haarec. K útoku se přihlásil Hamás.
USA klasifikují Hamás jako teroristickou organizaci a militantní hnutí ovládající Pásmo Gazy bylo tudíž už dříve předmětem tvrdého sankčního režimu, napsal dříve list The New York Times. Americké sankce mohou zmrazit majetky osob či společností a odstřihnout je od západního finančního systému.
Nejnovější postihy se týkají dalších aktiv v investičním portfoliu Hamásu a osob, které společnostem spřízněným s Hamásem usnadňují vyhýbání se sankcím. Americká vláda se již delší dobu domnívá, že radikální hnutí skrytě kontroluje portfolio aktiv v objemu miliard dolarů. Vzhledem k již existujícím sankcím se Washington čím dál víc zaměřuje právě na tento aspekt působení palestinské skupiny, uvedl americký deník.
Spojené státy oznámily nové sankce vůči Hamásu. Cílí na jeho finanční síť i proti subjektům v Íránu a členům íránských revolučních gard. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na americké ministerstvo financí.
Kreml odmítá kritiku za to, že ve čtvrtek přijela do Moskvy delegace Hamásu. "Považujeme za důležité jednat se všemi stranami konfliktu," řekl Dmitrij Peskov, mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. Izrael návštěvu Hamásu v Moskvě odsoudil. Delegace jednala na ruském ministerstvu zahraničí, s Putinem se podle ruských médií nesetkala.
Lékařský tým a deset kamionů s humanitární pomocí vjely přes hraniční přechod Rafáh z Egypta do Pásma Gazy.
Katar odsoudil osm Indů k trestu smrti za špionáž pro Izrael. Podle deníku Financial Times se jedná o muže, kteří pracovali pro katarské námořnictvo.
Egyptská armáda oznámila, že v letovisku Taba útočil dron neznámého původu. Exploze zranily šest lidí.
Izrael aktualizoval počet rukojmích držených Hamásem od 7. října v Pásmu Gazy, na 229.
Cestovní kancelář Čedok během pátku evakuuje zhruba 500 českých turistů z egyptského letoviska Taba u Rudého moře, kde v noci raketa zasáhla zdravotnické zařízení. ČTK to sdělil mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.
Podle průzkumu veřejného mínění, zveřejněného deníkem Maariv, chce 49 procent Izraelců zatím počkat s pozemní invazí do Gazy. Podporuje jí 29 procent dotázaných. 22 procent odpovědělo, že neví.
Demonstrace na podporu Palestinců v New Yorku.
Americká armáda provedla údery na dvě zařízení ve východní Sýrii, která využívají íránské revoluční gardy a na ně napojené skupiny. Podle Pentagonu šlo o reakci Spojených států na řadu útoků proti americkým silám v Iráku a Sýrii. Podle Washingtonu jsou údery v Sýrii oddělené od současné války mezi Izraelem a Hamásem. USA nemají v úmyslu se přímo zapojit do tohoto konfliktu, uvedl mluvčí amerického ministra obrany.
Teroristé byli sami překvapeni, že se jim podařilo odvléci tolik rukojmích. V tunelech pod Gazou je Izrael hluchý a slepý.
Souhrn nejdůležitějších událostí
Raketa zasáhla zdravotnické zařízení v egyptském města Taba.
Izraelci v noci provedli již třetí omezený pozemní výpad do Pásma Gazy. Po operaci se stáhli.
Delegace v Hamásu na jednání v Moskvě uvedla, že padesát izraelských rukojmích v Gaze zemřelo.
Jak by mohla vypadat izraelská pozemní operace v Pásmu Gazy.
V izraelském městě Rahat, které leží asi 20 kilometrů od hranice s palestinským Pásmem Gazy v Negevské poušti, společně Židé a Arabové shromažďují pomoc pro rodiny postižené útokem islamistického radikálního hnutí Hamás. Nikdo nás nerozdělí, jsme pokrevní bratři, říká ředitel kulturního centra v Rahatu. A nejsou to jen planá hesla, ale realita, kterou obyvatelé tohoto města zažívají každý den, napsal server izraelské televize i24.
Izraelské síly v noci potřetí za uplynulých 24 hodin vnikly do Pásma Gazy a zaútočily na pozice Hamásu, píše s odkazem na komuniké armády list Haarec.
Výbuch v Tabě podle Reuters poukazuje na riziko, kterému čelí Egypt a další země v regionu v souvislosti se současnou válkou Izraele s Hamásem. Egypt se aktivně zapojil do vyjednávání o přístupu Palestinců k humanitární pomoci, snaží se zajistit propuštění rukojmích unesených z Izraele Hamásem a zasazuje se o příměří, píše agentura.
Svědek z Taby, která leží asi 220 kilometrů od Pásma Gazy, podle Reuters popsal, že slyšel výbuch a viděl stoupat hustý dým a prach. Egyptská média uvedla, že raketa zasáhla zdravotnické zařízení a budovu správy nemocnice v Tabě. Agentura Reuters poznamenala, že nemohla tyto informace potvrdit.
Izraelská armáda uvedla, že si je vědoma bezpečnostního incidentu v regionu, bližší informace neposkytla s tím, že incident se odehrál za hranicemi země.
Raketa zasáhla zdravotnické zařízení v egyptském letovisku Taba u Rudého moře nedaleko hranic s Izraelem a zranila šest lidí, informovala v noci na dnešek agentura Reuters s odvoláním na egyptská média. Podle nich výbuch ve městě souvisel s boji mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás.
Na satelitních snímcích je patrná destrukce některých částí severu palestinského Pásma Gazy, které bombarduje izraelská armáda po krvavém útoku radikálního islamistického hnutí Hamás na Izrael ze 7. října vedeném právě z Gazy. Informovala o tom agentura AP, která zveřejnila srovnávací fotografie pořízené společností Maxar Technologies před a po některých vzdušných úderech Izraele na oblast obývanou více než dvěma miliony obyvatel.
Ve vyjednávání o propuštění rukojmích zadržovaných palestinským radikálním hnutím Hamás v Pásmu Gazy došlo v posledních dnech ke značnému pokroku, uvedl deník Haarec s odkazem na zdroje blízké vyjednávání, jehož prostředníkem je Katar. Rodiny unesených a pohřešovaných dnes v Izraeli naopak ve společném prohlášení kritizovaly nečinnost vlády a absenci komunikace ze strany válečného kabinetu, napsala agentura AFP.
Spojené státy vyšlou na Blízký východ až 900 vojáků, kteří budou mít za úkol podpořit ochranu amerického vojenského personálu v regionu, do Izraele USA jednotky neposílají, oznámil dnes mluvčí Pentagonu Pat Ryder. Někteří už se na místě nacházejí, další dorazí v blízké budoucnosti. Američtí vojáci a jejich partneři v Iráku a Sýrii se za poslední týden stali cílem nejméně 16 raketových nebo dronových útoků ze strany skupin blízkých Íránu, oznámil Pentagon.
Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie dnes na summitu podpořili právo Izraele na sebeobranu a vyzvali k rychlému a bezpečnému přístupu humanitární pomoci k těm, kteří ji potřebují, mimo jiné prostřednictvím humanitárních koridorů a přestávek pro humanitární účely. Vyplývá to z textu společných závěrů, na kterém se státníci v Bruselu po několika hodinách jednání shodli. Shodu potvrdila mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela.
Ruské ministerstvo zahraničí kromě toho uvedlo, že při dnešních jednáních dala ruská strana najevo podporu vytvoření palestinského státu "v hranicích z roku 1967" a s hlavním městem ve východním Jeruzalémě. V roce 1967 během šestidenní války Izrael obsadil Pásmo Gazy, Západní břeh Jordánu a východní Jeruzalém.
Delegaci vedl jeden z čelných představitelů Hamásu Músá abú Marzúk, sdělila Moskva. Za ruskou stranu s Palestinci jednal náměstek ministra zahraničí Michail Bogdanov, uvedlo podle webu BBC News hnutí Hamás na sociální síti Telegram. Moskva informaci o tom, kdo se s představiteli hnutí setkal, neupřesnila.
Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že s představiteli hnutí Hamás hovořilo o propuštění rukojmích držených radikály v Pásmu Gazy i o evakuaci Rusů a dalších cizinců z této oblasti.
Izraelská armáda tvrdí, že dnes v Pásmu Gazy při leteckém útoku zabila tři vysoce postavené členy radikálního palestinského hnutí Hamás, kteří patřili k elitní jednotce Darádž-Tuffá, jež připravovala útok ze 7. října na jih Izraele. Při něm podle izraelských zdrojů zemřelo nejméně 1400 Izraelců.
Bojovníci radikálního palestinského hnutí Hamás, které ovládá Pásmo Gazy, od začátku nynější války odpálili proti Izraeli asi 8000 raket. Dnes to podle agentury DPA řekla mluvčí izraelské vlády. Izraelská armáda naposledy informovala, že šlo přibližně o 7000 raket, z toho nejméně 550 dopadlo ještě v Pásmu Gazy.
V New Yorku dnes projevy izraelského a palestinského velvyslance začalo mimořádné Valné shromáždění OSN, které se věnuje válce mezi radikálním palestinským hnutím Hamás a Izraelem. O slovo se přihlásilo více než 100 řečníků a zasedání by se podle agentury DPA mohlo protáhnout až do pátku.
Na jihu Libanonu se v několikakilometrové oblasti šíří lesní požáry. Rozhořely se kvůli střelbě u hranic s Izraelem a s jejich likvidací libanonským hasičům pomáhají příslušníci mírové mise UNIFIL Organizace spojených národů. Dnes o tom informuje agentura Reuters.
Návštěva Hamásu nebyla dopředu ohlášená, podotkl ruský informační portál Meduza. Rusko na rozdíl od mnoha jiných států světa dlouhodobě udržuje s Hamásem kontakty, připomněla také Meduza. Návštěvy členů Hamásu v Moskvě rovněž nejsou výjimkou
Katarská televizní stanice Al-Džazíra uvedla, že šéf její kanceláře v Pásmu Gazy Vaíl Dahdú přišel ve středu při izraelském náletu o manželku, syna, dceru a vnuka. Podle zpravodajské organizace výbuch zasáhl dům v uprchlickém táboře Nusajrát v centrální části Pásma Gazy.
Pohřeb Silvie Mirenské, zastřelené Hamásem v kibucu poblíž Pásma Gazy 7. října.
Do Moskvy dorazili zástupci hnutí Hamás, uvedla mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Delegaci vede Músá abú Marzúk, jeden z čelných představitelů.
Delegace Hamásu přijede na návštěvu Moskvy, oznámila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.
Hamás vypálil rakety z Gazy na Tel Aviv.
Český premiér Petr Fiala podle informací Aktuálně.cz připustil, ze bude za Českou republiku v Bruselu souhlasit s humanitárními pauzami v Gaze, aby se k tamním obyvatelům dostala voda, potraviny a další pomoc. Fiala to řekl před odletem na summit EU. Humanitární přestávky znamenají časově a místně omezené zastavení operace izraelské armády v Gaze. S touto možnosti dosud Česká republika a Rakousko nesouhlasily.
Představitel Hamásu v Libanonu Sálih Arúrí prohlásil, že boje ještě nezačaly a že Hamás stále jedná s Hizballáhem o společném postupu. Arúrí se ve středu sešel v Bejrútu s lídrem Hizballáhu Hasanem Nasralláhem.
Obnovení bezpečnosti v jižní oblasti Izraele zpustošené přeshraničním útokem Hamásu potrvá roky. Řekl to Benny Ganc, který je členem válečného kabinetu. "Čekají nás těžké časy," uvedl bývalý ministr obrany a lídr opozice, který se po útoku Hamásu 7. října dohodl s premiérem Benjaminem Netanjahuem na vytvoření společné vlády široké koalice.
Souhrn nejdůležitějších událostí
Izraelské tanky v noci vjely na sever Pásma Gazy, ale po operaci se stáhly zpět.
Izrael jedná o propuštění rukojmích z Pásma Gazy, dokud nezačne pozemní invaze. Napsal to deník Haarec.
Rusko a Čína vetovaly v Radě bezpečnosti OSN rezoluci, která obsahovala formulaci o právu Izraele na sebeobranu.
Sbírání těl po izraelském útoku na Chán Júnis v Pásmu Gazy.
Japonsko vyzvalo Izrael k "humanitární pauze" při bombardování Pásma Gazy. Stejně se již ve středu vyslovila Austrálie.
"Probíhají intenzivní jednání o propuštění izraelských rukojmích z Pásma Gazy před tím, než začne pozemní invaze," napsal obvykle dobře informovaný izraelský deník Haarec.
Úroveň hrozby islamistického terorismu zůstala v minulém roce nízká, uvedla ve výroční zprávě Bezpečnostní informační služba (BIS). Mezi uprchlíky z Ukrajiny neodhalila kontrarozvědka žádného islamistického radikála. Teroristické organizace Islámský stát a Al-Káida podle BIS loni měly nadále zájem útočit v Evropě, ale postrádaly pro to příslušné kapacity. V ČR zůstala úroveň hrozby islamistického terorismu nízká, konstatovala BIS. Česká muslimská komunita si zachovala umírněný charakter, riziko její radikalizace zůstalo nízké.
Operace se uskutečnila na severu Pásma Gazy. Armáda uvedla, že při ní zasáhla řadu teroristů, jejich infrastrukturu a odpaliště protitankových řízených střel. Na síti X zveřejnila video, na kterém je vidět noční přejezd obrněných vozidel a tanků přes hranici a následně i palba. Armáda uvedla, že vojska po dokončení mise Pásmo Gazy opustila.
Izraelská armáda v noci na dnešek uskutečnila poměrně rozsáhlý pozemní zásah v Pásmu Gazy, při němž útočila na pozice palestinského radikálního hnutí Hamás, uvedla agentura Reuters s odvoláním izraelský vojenský rozhlas. Příliš podrobností o vojenské akci zatím není známo, podle rozhlasu byla ale větší než předchozí pozemní operace v Gaze během současné války.
Přibližně 200 rukojmích, kterých se při svém útoku ze začátku října zmocnilo radikální palestinské hnutí Hamás, potřebuje akutní lékařskou péči. Měli by být neprodleně propuštěni, uvedla dnes Světová zdravotnická organizace (WHO).
Sněmovna reprezentantů, která byla tři týdny bez předsedy a prakticky nefungovala, na svém prvním zasedání po zvolení nového lídra Mikea Johnsona odsouhlasila rezoluci na podporu Izraele. Pro se podle televize CNN vyslovilo 412 zákonodárců, proti jich bylo deset, devět z nich z demokratického tábora. Rezoluce mimo jiné požaduje, aby Hamás okamžitě přestal s útoky a propustil všechny rukojmí.
Rusko a Čína vetovaly americký návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která měla vyzvat k přerušení konfliktu mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás a umožnění humanitární pomoci.
Americký text mimo jiné zdůrazňoval právo Izraele na sebeobranu. Neuspěl ani konkurenční ruský návrh, který prosazoval širší variantu příměří, uvedly dnes agentury Reuters a DPA.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Český premiér Petr Fiala bude usilovat o to, aby summit EU potvrdil jednoznačnou podporu Izraeli a jeho právo na sebeobranu. Uvedl to po jednání se svým protějškem Benjaminem Netanjahuem v Tel Avivu.
- Česká republika je díky svému silnému obrannému průmyslu připravena poskytnout Izraeli pomoc, řekl také premiér Petr Fiala.
- Rusko a Čína vetovaly americký návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která měla vyzvat k přerušení konfliktu mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás a umožnění humanitární pomoci. Americký text mimo jiné zdůrazňoval právo Izraele na sebeobranu. Neuspěl ani konkurenční ruský návrh, který prosazoval širší variantu příměří, uvedly dnes agentury Reuters a DPA.
- Více než polovina ze dvou stovek rukojmích, která 7. října palestinské hnutí Hamás uneslo z Izraele do Pásma Gazy, jsou cizinci, uvedla izraelská vláda.
Židovští osadníci napadli palestinskou vesnici na okupovaném Západním břehu Jordánu, zapalovali vozidla a útočili na farmáře. S odvoláním na izraelskou nevládní organizaci na ochranu lidských práv Ješ Din to dnes uvedl deník The Times of Israel (ToI). Organizace Ješ Din je dlouhodobě kritická k vládě izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.
Americký prezident Joe Biden dnes zopakoval, že Izrael má po krvavém útoku radikálního palestinského hnutí Hamás nejen právo, ale i "odpovědnost" se bránit. Musí však podle něj udělat "vše, co je v jeho silách, aby ušetřil civilisty". Informovaly o tom tiskové agentury.
Více než polovina ze dvou stovek rukojmích, která 7. října palestinské hnutí Hamás uneslo z Izraele do Pásma Gazy, jsou cizinci. Někteří z nich mají dvojí občanství, včetně izraelského. Podle agentury Reuters o tom dnes informovala izraelská vláda.
Podle aktualizovaných údajů izraelské vlády má 138 unesených zahraniční pas, a to celkem 25 zemí. Mezi rukojmími je například 54 Thajců, 15 Argentinců, 12 Němců, 12 Američanů, šest Francouzů a šest Rusů. Mnozí z unesených mají dvojí občanství, včetně izraelského. Mezi rukojmími je i jeden občan Číny, jeden ze Srí Lanky, dva lidé z Tanzanie a dva z Filipín.
Český premiér Petr Fiala bude usilovat o to, aby summit Evropské unie tento týden potvrdil jednoznačnou podporu Izraeli a jeho právo na sebeobranu. Uvedl to na sociální síti X po dnešním jednání se svým protějškem Benjaminem Netanjahuem v Tel Avivu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes v projevu k obyvatelům své země řekl, že po skončení války s palestinským hnutím Hamás budou muset všichni, včetně něho, skládat účty k útoku Hamásu na Izrael ze 7. října.
"Každý bude muset dávat odpovědi k tomu útoku, včetně mě, ale až po válce," řekl Netanjahu podle deníku Haarec. "Eliminovali jsme tisíce teroristů, a to je teprve začátek," uvedl také izraelský premiér s odkazem na členy hnutí Hamás a dalších džihádistických skupin působících v Pásmu Gazy. "Připravujeme se na pozemní operaci. Nebudu říkat detaily," dodal.
Masivní pozemní operace by podle Macrona "nebyla v souladu s ohledem na civilisty, s mezinárodním humanitárním právem ani s pravidly války". Zároveň zopakoval, že Izrael má právo se bránit. Vyloučil také, že by Francie do Gazy poslala své vojáky, ačkoliv uvedl, že "boj proti terorismu by neměl být záležitostí jednoho státu".
Do Egypta dnes dorazil letoun britské armády s 21 tunami humanitární pomoci pro obyvatele palestinského Pásma Gazy. Informoval o tom server BBC s odkazem na britského ministra zahraničí Jamese Cleverlyho.
Ve čtvrtek by měl v Egyptě přistát také první letoun s francouzskými dodávkami zdravotnického materiálu pro zraněné v Pásmu Gazy, oznámil dnes francouzský prezident Emmanuel Macron po jednání v Káhiře se svým tamním protějškem Abdal Fattáhem Sísím.
Stovky lidí přišly dnes v podvečer podle odhadu zpravodajky ČTK před budovu českého ministerstva zahraničí v Praze vyjádřit nesouhlas s odvetnými kroky v Pásmu Gazy, ke kterým přistoupil Izrael po útocích palestinského radikálního hnutí Hamás.
Organizátoři akce z občanské iniciativy Ne naším jménem! v projevech odsoudili podle nich kolektivní mstu na Palestincích v Gaze a také českou podporu Izraeli.
Kromě propalestinsky naladěných účastníků přišla na demonstraci před ministerstvo také asi desetičlenná skupina lidí s izraelskými vlajkami. Na pořádek dohlížela policie.
Masivní izraelská pozemní operace do Pásma Gazy by byla chybou, protože by ohrozila civilisty, aniž by přispěla k trvalé ochraně Izraele, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron.
Fiala dnes řekl, že prakticky každého člověka, s kterým se v zemi setkal, útok nějak přímo či nepřímo zasáhl. "Ta brutalita, to, co Hamás dělal civilním obyvatelům, dětem, ženám, je šílené. Bylo mimořádně působivé vidět to tady na místě. Mělo by nás to vést všechny k tomu, abychom si uvědomili, za jaké hodnoty Izrael bojuje a jakému nebezpečí se brání," uvedl.
Fiala řekl, že s premiérem Benjaminem Netanjahuem hovořil mimo jiné o konkrétních formách pomoci v dalších týdnech.
"ČR už poslala některé komponenty pro balistickou ochranu jednotlivých osob, jsme připraveni pomoci i dalšími věcmi, které nám umožňuje silný obranný průmysl, který ČR má," uvedl Fiala. Na doplňující dotaz řekl, že Izrael o pomoc má zájem, podrobnosti však uvést nechtěl.
Česká republika je díky svému silnému obrannému průmyslu připravená poskytnout Izraeli pomoc, řekl dnes při návštěvě Izraele premiér Petr Fiala (ODS). Izrael má podle něj o určitou formu pomoci zájem, podrobnosti ale sdělovat nechtěl. Země podle něj oceňuje dlouhodobou historickou i současnou podporu České republiky.
Po dnešním setkání s lidmi zasaženými přímo či nepřímo nedávným útokem palestinského radikálního hnutí Hamás Fiala uvedl, že ČR dlouhodobě stojí na správné straně.
Izrael souhlasil s dočasným odkladem své pozemní ofenzivy do Pásma Gazy, aby Spojené státy v mezičase stihly posílit protivzdušnou obranu v regionu. S odvoláním na nejmenované americké a izraelské činitele to dnes uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ).
Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval k neprodlenému dopravení humanitární pomoci do Pásma Gazy. Dodal, že francouzská loď přiveze pomoc pro nemocnice v Gaze.
Rodina a známí se loučí s Lianne Šarabiovou a jejími dvěma dcerami. Všechny tři ženy zahynuly při útoku Hamásu 7. října.
Český premiér Petr Fiala bude usilovat o to, aby summit EU potvrdil jednoznačnou podporu Izraeli a jeho právo na sebeobranu. Uvedl to po jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.
Sirény varující před raketovým útokem se rozezněly v jihoizraelském přístavu Aškelon.
Vůdce Íránem podporovaného libanonského šíitského radikálního hnutí Hizballáh Hasan Nasralláh se v Bejrútu sešel s lídry Palestinského islámského džihádu Zijádem Nachalou a zástupcem šéfa Hamásu Sálihem Arúrím.
Izrael zřejmě na bojišti používá metodu rušení GPS signálu, která poskytuje falešná data o poloze, a znemožňuje tak navigaci. Napsal o tom server Politico s odkazem na zjištění vědců z Texaské univerzity v Austinu. Ti tvrdí, že důkazem o tak zvaném spoofingu jsou podezřelá data o pohybu komerčních letů nad oblastí Středomoří. Podle serveru tato taktika může sloužit ke zmatení moderních naváděných raket používaných například hnutím Hizballáh, zároveň ale představuje riziko pro leteckou dopravu.
Fiala bude usilovat o to, aby summit Evropské unie tento týden potvrdil jednoznačnou podporu Izraeli a jeho právo na sebeobranu. Uvedl to na sociální síti X po jednání se svým protějškem Benjaminem Netanjahuem v Tel Avivu.
"Přijel jsem v této nesmírně složité době vyjádřit naši jednoznačnou solidaritu s Izraelem, 7. říjen byl pro Izrael a židovský národ nejtragičtějším za desítky let. Teroristické útoky Hamásu jsou nevýslovně brutální a Izrael má plné právo na obranu," uvedl na sociální síti X Fiala u příležitosti návštěvy Izraele.
Právě jsme přistáli v Tel Avivu. 🇮🇱
— Petr Fiala (@P_Fiala) October 25, 2023
Přijel jsem v této nesmírně složité době vyjádřit naši jednoznačnou solidaritu s Izraelem. 7. říjen byl pro Izrael a židovský národ nejtragičtějším za desítky let, teroristické útoky Hamásu jsou nevýslovně brutální a Izrael má plné právo na… pic.twitter.com/JbdDyfink5
Zhruba 800 uprchlíků z jižního Izraele našlo po nedávném teroristickém útoku palestinských radikálů azyl v hotelu Kfar Maccabiah, nacházejícím se ve městě Ramat Gan v telavivské oblasti.
Kapacita hotelu byla po začátku války navýšena, v komplexu navíc vzniklo stanové městečko, které ubytuje dalších zhruba 200 uprchlíků, tentokrát ze severní části země. První z nich se do městečka dostanou už ve čtvrtek. Českým novinářům to řekl Amir Gissin, výkonný ředitel mezinárodní židovské sportovní organizace Maccabi World Union, která komplex vlastní.
Při izraelském bombardování Pásma Gazy od 7. října zahynulo nejméně 6546 lidí, včetně 2704 dětí, a dalších 17 439 lidí bylo zraněno. Podle agentury Reuters to dnes oznámilo ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy, kde vládne radikální hnutí Hamás.
Zeť bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa dnes prohlásil, že normalizační dohody, které jménem Spojených států pomáhal zprostředkovat mezi Izraelem a arabskými zeměmi, jsou teď "důležitější než kdy jindy". Podle agentury Reuters to Jared Kushner uvedl na investorském fóru v Rijádu, kde předtím šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová uvedla, že válečný konflikt mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy už má negativní dopady na ekonomiky sousedních zemí.
Jordánský král Abadalláh II. vyzval francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby apeloval na Izrael s cílem ukončit válku v Pásmu Gazy. Ukončení konfliktu král označil za naprosto nezbytné a řekl, že v opačném případě hrozí "exploze" v regionu.
Hamás odpálil raketu na izraelské letovisko Eilat u Rudého moře.
Premiér Petr Fiala společně s rakouským kancléřem Karlem Nehammerem přiletěli do Izraele, který vede válku proti Hamásu, ovládajícímu Pásmo Gazy. Fiala bude jednat s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a s prezidentem Jicchakem Herzogem. Setká se také s rodinou česko-izraelské oběti teroristického útoku Hamásu Orana Elfasiho. Český vládní speciál odstartoval ráno z Prahy, do Izraele letěl se zastávkou ve Vídni, kde přistoupil Nehammer.
Ve vyjednávání o rukojmích, které unesl Hamás, bylo dosaženo určitého pokroku, řekl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání. Doufá, že v této otázce brzy nastane průlom. Katar udržuje kontakty s Hamásem a působí ve vyjednávání jako prostředník.
Na severu Izraele se rozezněly sirény, varující před raketovým útokem.
Turecký prezident Recep Erdogan v další části svého projevu vyzval k okamžitému příměří mezi Izraelem a Palestinci. Vyzval k ukončení izraelského bombardování a řekl, že "útoky na Izrael musí přestat také".
Hamás je osvobozenecké hnutí, které brání svoji zemi. Prohlásil to ve svém projevu turecký prezident Recep Erdogan.
Izraelský historik Juval Noach Harari podepsal prohlášení odsuzující "lhostejnost" některých amerických a evropských liberálů vůči zvěrstvům radikálního hnutí Hamás. Akademik, který se proslavil mezinárodním bestsellerem o historii lidstva s názvem Sapiens: Stručné dějiny lidstva, také v rozhovoru s listem The Guardian obvinil některé liberály z "extrémní morální necitlivosti" a zrady levicové politiky.
Sedmačtyřicetiletý historik deníku řekl, že musel zasáhnout poté, co hovořil s mírovými aktivisty ve vlastní zemi. Ti podle něj byli "zcela zdrceni" a cítili se "opuštěni a zrazeni údajnými spojenci v mírovém úsilí" poté, co někteří světoví akademici, umělci a intelektuálové podepsali dopisy, v nichž odsuzovali krutosti v Gaze, ale výslovně neodsoudili útok Hamásu na Izrael.
Izraelské úřady zatím identifikovaly 1106 obětí útoků Hamásu ze 7. října. Celkem zahynulo přes 1400 Izraelců.
Pohřeb v Pásmu Gazy po izraelském útoku.
Demonstrace na podporu Palestinců v jordánském Ammánu.
Katar se snaží zprostředkovat a vyjednat propuštění izraelských rukojmích z Pásma Gazy. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na své izraelské zdroje.
Válka mezi Izraelem a Hamásem už má negativní dopad na ekonomiky sousedních zemí a může zhoršit globální hospodářské vyhlídky, varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu.
Izraelský ministr financí Becalel Smotrič uvedl, že každý den války s Hamásem od útoků 7. října stojí Izrael zhruba miliardu šekelů (zhruba 5,7 miliardy korun).
Papež František vyzval k propuštění izraelských rukojmích a ke vpuštění humanitární pomoci do Pásma Gazy.
Chán Júnis v Pásmu Gazy po izraelském útoku.
Souhrn nejdůležitějších událostí
Izraelský velvyslanec při OSN vyzval generálního tajemníka organizace Antónia Guterrese, aby odstoupil z funkce.
Skupina ozbrojených členů Hamásu znovu pronikla z Pásma Gazy na jih Izraele.
Izraelská armáda tvrdí, že Írán pomáhá Hamásu sdílením zpravodajských informací.
Izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan vyzval generálního tajemníka této světové organizace Antónia Guterrese, aby okamžitě odstoupil z funkce. Vystupňoval tak izraelskou kritiku za Guterresova úterní slova, že útok Hamásu na Izrael "nevznikl ve vakuu" a že Palestinci trpěli 56 let "dusivou okupací".
Izrael pozastavil vydávání víz představitelům OSN. Reaguje tím na výroky generálního tajemníka Antónia Guterrese, uvedl izraelský velvyslanec při OSN.
Izrael v noci na dnešek pokračoval v náletech na Pásmo Gazy. Zasáhl také na okupovaném Západním břehu, kde zemřeli tři Palestinci.
Na Izrael, který Pásmo Gazy, z něhož Hamás útočil, masově bombarduje, apeloval ve vyjádření na serveru Medium také bývalý americký prezident Barack Obama, jenž taktéž tvrdě zkritizoval "hrozivý útok" Hamásu.
"Při bombardování Gazy již zahynuly tisíce Palestinců, mezi nimi mnoho dětí. Statisíce lidí byly vyhnány ze svých domovů. Rozhodnutí izraelské vlády odříznout zajaté civilní obyvatelstvo od potravin, vody a elektřiny hrozí nejen zhoršením narůstající humanitární krize, ale mohlo by dále zatvrdit postoje Palestinců na celé generace, oslabit celosvětovou podporu Izraele," je přesvědčen Obama.
Izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan vyzval generálního tajemníka světové organizace Antónia Guterrese, aby okamžitě odstoupil z funkce, a dále tak vystupňoval izraelskou kritiku za Guterresova úterní slova o tom, že útok Hamásu na Izrael "nevznikl ve vakuu" a že Palestinci trpěli 56 let "dusivou okupací".
Skupině ozbrojenců Hamásu se z Pásma Gazy podařilo proniknout do jižního Izraele, kde je ale zlikvidovala izraelská armáda. Informuje o tom server CNN s odvoláním na izraelskou armádu, podle níž se radikálové do Izraele dostali tunelem pod mořem.
Ze dvou desítek nákladních aut, která dnes měla dopravit další humanitární pomoc do Pásma Gazy, jich bylo vpuštěno jen osm, informoval večer palestinský Červený půlměsíc. Pět přivezlo vodu, dva potraviny a jeden léky. Dodávky v takovém denním množství jsou ale nedostatečné, a proto mnozí, včetně Světové zdravotnické organizace (WHO) volají po okamžitém humanitárním příměří.
Biden a bin Salmán se shodli, že budou vyvíjet širší diplomatické úsilí ve snaze "udržet stabilitu v celém regionu a zabránit rozšíření konfliktu", uvedl Bílý dům s tím, že v nadcházejícím období budou oba státníci nadále úzce spolupracovat přímo i prostřednictvím svých týmů. Americký prezident i saúdskoarabský vládce přivítali dodávky humanitární pomoci z Egypta do Pásma Gazy a současně připustili, že je třeba udělat mnohem více, aby si civilisté v Gaze udrželi přístup k jídlu, vodě a lékařské pomoci.
Oba také uvítali pokračující úsilí o propuštění rukojmích, které Hamás zajal během krvavého vpádu ozbrojenců do jižního Izraele 7. října, a vyzvali k jejich okamžitému propuštění, dodal Bílý dům.
Biden a bin Salmán se shodli, že budou vyvíjet širší diplomatické úsilí ve snaze "udržet stabilitu v celém regionu a zabránit rozšíření konfliktu", uvedl Bílý dům s tím, že v nadcházejícím období budou oba státníci nadále úzce spolupracovat přímo i prostřednictvím svých týmů. Americký prezident i saúdskoarabský vládce přivítali dodávky humanitární pomoci z Egypta do Pásma Gazy a současně připustili, že je třeba udělat mnohem více, aby si civilisté v Gaze udrželi přístup k jídlu, vodě a lékařské pomoci.
Oba také uvítali pokračující úsilí o propuštění rukojmích, které Hamás zajal během krvavého vpádu ozbrojenců do jižního Izraele 7. října, a vyzvali k jejich okamžitému propuštění, dodal Bílý dům.
Americký prezident Joe Biden dnes telefonicky hovořil se saúdskoarabským korunním princem Muhammadem bin Salmánem, přičemž hlavním tématem jejich rozhovoru byla válka mezi Izraelem a radikální palestinskou skupinou Hamás. S odkazem na prohlášení Bílého domu o tom informovala agentura Reuters.
Mluvčí Pentagonu Ryder dnes také reagoval na zprávy amerických médií o tom, že USA doporučují Izraeli, aby odložil pozemní invazi do Pásma Gazy, aby USA měly čas se připravit na možné útoky na americké zájmy na Blízkém východě.
"Kdy a jak Izrael provede své operace záleží na jeho rozhodnutí. My se nyní snažíme pochopit, jaké jsou jeho (vojenské) potřeby a předáváme zkušenosti z bojů v zastavěných oblastech. Současně se snažíme zdůraznit, že je důležité omezovat civilní oběti," řekl Ryder. Uvedl také, že americký ministr obrany Lloyd Austin je se svým izraelským protějškem v kontaktu "téměř na denní bázi".
"Spojené státy nevyhledávají konflikt s Íránem. Nechceme, aby se tento konflikt rozšířil. Ale pokud Írán nebo jeho zástupné skupiny zaútočí na americký personál, buďte si jistí, že své lidi budeme bránit rychle a rozhodně," řekl dnes také americký ministr zahraničí Antony Blinken na jednání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku.
Americké jednotky a jejich partneři byli za poslední týden v Sýrii a Iráku cílem nejméně 13 raketových a dronových útoků ze strany skupin blízkých Íránu, řekl mluvčí Pentagonu Pat Ryder. Situace v regionu se zostřila poté, co Izrael začal s rozsáhlým bombardováním palestinského Pásma Gazy v reakci na krvavý útok tamního islamistického hnutí Hamás na jižní Izrael
Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) na sociální síti X upozornil, že kvůli nedostatku paliva hrozí, že ve středu večer zastaví v Gaze činnost. "UNRWA dojde palivo zítra (ve středu) večer, což nás přinutí k zastavení práce i dodávek humanitární pomoci lidem v nouzi," uvedl úřad.
Šéf Palestinské autonomie Abbás po schůzce s Macronem vyzval k okamžitému ukončení izraelské "agrese" v Gaze a k ochraně palestinských civilistů. "Vyzýváme Vás, prezidente Macrone, zastavte tuto agresi," řekl Abbás před novináři. Šéf Palestinské autonomie odsoudil izraelské bombardování Pásma Gazy, které podle něj "barbarským způsobem zabíjí nevinné civilisty".
Ze dvou desítek nákladních aut, která dnes měla dopravit humanitární pomoc do Pásma Gazy, tam nepřijelo žádné. Podle agentury Reuters to řekla mluvčí OSN. "Doufáme, že ten materiál bude moci vjet do Gazy ve středu," uvedla Eri Kaneková. Americký prezident Joe Biden dnes novinářům řekl, že humanitární pomoc do Gazy nepřichází "tak rychle, jak je to potřeba".
Útok palestinského hnutí Hamás byl traumatizující pro Izrael, ale také to byla katastrofa pro Palestince, prohlásil dnes francouzský prezident Emmanuel Macron po setkání se šéfem Palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem v Ramállahu na okupovaném Západním břehu. Macron, který dnes jednal i s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, rovněž uvedl, že nic nemůže ospravedlnit utrpení civilistů v Pásmu Gazy. "Hamás nereprezentuje palestinský lid," řekl Macron novinářům po boku s Abbásem v Ramalláhu. "Palestinský život stojí za život francouzský, který stojí za život izraelský," prohlásil také Macron podle agentury AFP.
USA budou spolupracovat s Čínou, aby se konflikt z Izraele nerozšířil. Na útok Íránu nebo jeho spojenců by reagovaly rozhodně, řekl Blinken na RB OSN.
Některá izraelská média kritizují organizátory dnešní tiskové konference s jednou z žen, které v pondělí propustilo palestinské hnutí Hamás po více než dvou týdnech, kdy je drželo jako rukojmí s dalšími dvěma stovkami lidí. Pětaosmdesátiletá Jocheved Lifšicová totiž před novináři také řekla, že se Hamás o rukojmí dobře staral, a kritizovala izraelskou vládu, že nedokázala útoku stovek ozbrojenců na Izrael ze 7. října zabránit.
Izraelský velvyslanec při OSN kritizoval Guterrese za výroky o životě Palestinců pod izraelskou okupací, podle něj šéf OSN ospravedlňuje terorismus.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes řekl, že je hluboce znepokojený jasným porušováním mezinárodního humanitárního práva v Pásmu Gazy.
"V zásadním okamžiku jako je tento, je klíčové, aby bylo jasno ve věci principů - počínaje základním principem, jakým je nutnost brát ohled na civilisty a chránit je," cituje agentura Reuters Guterrese, který vystoupil na dnešním jednání Rady bezpečnosti OSN k situaci v Pásmu Gazy.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- Český premiér Petr Fiala společně s rakouským kancléřem Karlem Nehammerem navštíví ve středu Izrael.
- Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý v Izraeli vyzval k rozšíření koalice proti Islámskému státu, podle něj by měla bojovat i s Hamásem.
- Izrael nebude odkládat pozemní ofenzivu do Pásma Gazy kvůli rukojmím, kterých se zmocnili členové radikálního hnutí Hamás, uvedl izraelský ministr energetiky Jisrael Kac.
- Izraelská armáda za poslední den podnikla útoky na více než 400 cílů hnutí Hamás v Gaze. Tvrdí také, že při úderech zabila několik polních velitelů i "teroristických operativců" Hamásu.
- Do Gazy vjelo od soboty z Egypta 54 kamionů s humanitární pomocí.
Podle zjištění Aktuálně.cz přijal Černínský palác palestinského velvyslance v Praze Chálida al-Atraše.
Z českých politiků již do Izraele po útocích Hamásu zavítal ministr zahraničí Jan Lipavský. Byl vůbec prvním zahraničním státníkem, který tak učinil.
Mluvčí české vlády Václav Smolka potvrdil, že premiér Petr Fiala (ODS) ve středu navštíví Izrael. Jednat bude se svým protějškem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Jicchakem Herzogem. Cílem setkání bude podpora Izraele včetně koordinace v kontextu Evropské rady, která zasedá od čtvrtka v Bruselu. Společně s Fialou letí do Izraele rakouský kancléř Karl Nehammer.
Český premiér Petr Fiala by ve středu měl společně s rakouským kancléřem Karlem Nehammerem letět do Izraele. Uvedla to dnes rakouská agentura APA s odvoláním na úřad kancléře. Cílem cesty je podle rakouské agentury "ukázat solidaritu s izraelským lidem".
Vláda Spojených států pracuje na plánu evakuace statisíců svých občanů z Blízkého východu pro případ, že by si to vyžádalo rozšíření války mezi Izraelem a Hamásem do jiných částí regionu. Deníku The Washington Post to řekla čtveřice činitelů obeznámených s americkými úvahami.
Celkový počet obětí izraelského ostřelování Pásma Gazy stoupl na nejméně 5791, z toho 2360 dětí. Uvedla to dnes agentura Reuters s odkazem na palestinské ministerstvo zdravotnictví ovládané radikálním hnutím Hamás, podle kterého jen za posledních 24 hodin zahynulo 704 Palestinců. Podobná prohlášení stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
Jocheved Lifšicová, kterou v pondělí večer propustil ze zajetí Hamás, dále uvedla, že ji ozbrojenci 7. října při převozu do Pásma Gazy zbili holemi. Dodala, že během dvoutýdenního zajetí na palestinském území s ní ale zacházeli dobře. Křehce vypadající Lifšicová, sedící na invalidním vozíku, řekla novinářům, že jí během jejího nedobrovolného pobytu v síti tunelů v Pásmu Gazy navštívil lékař a že bylo postaráno o všechny její potřeby.
Válečný konflikt nepříznivě ovlivnil až 80 procent společností z odvětví vyspělých technologií působících v Izraeli. Největší problémy mají kvůli odvodům do záloh s nedostatkem pracovníků, ale také se získáváním finančních prostředků. Podle serveru Ynetnews to vyplývá z průzkumu Izraelského úřadu pro inovace a institutu SNPI provedeného mezi 500 společnostmi z odvětví vyspělých technologií.
Francouzský prezident Emmanuel Macron při své dnešní návštěvě Izraele navrhl, aby současná koalice proti takzvanému Islámskému státu v Sýrii a Iráku rozšířila působnost i na boj proti Hamásu.
Pětaosmdesátiletá Jocheved Lifšicová, kterou v pondělí večer propustilo ze zajetí palestinské islamistické hnutí Hamás, se zdá být v pořádku, působí velmi bystře a je ochotná předávat informace, které by mohly vést k osvobození dalších lidí. Stanici BBC to řekla její dcera Šarone Lifšicová, která se se svou matkou shledala v izraelské nemocnici.
Společně s Lifšicovou Hamás propustil i devětasedmdesátiletou Nurit Cooperovou, stále ale drží dalších zhruba200 zajatců. Obě ženy byly 7. října uneseny z kibucu Nir Oz a jejich manželé jsou stále v Pásmu Gazy.
"Prvním cílem, který bychom dnes měli mít, je propuštění všech rukojmích bez rozdílu," uvedl Macron po jednání s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem.
S odkazem na Hamás Macron uvedl, že je "naší povinností bojovat proti těmto teroristickým skupinám", ale také zabránit rozšiřování konfliktu. Macron se chce snažit o dojednání humanitárního příměří a otevření politické perspektivy řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Zopakoval, že podporuje dvoustátní řešení, tedy vytvoření nezávislého palestinského státu po boku Izraele.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- Izrael nebude odkládat pozemní ofenzivu do Pásma Gazy kvůli rukojmím, kterých se zmocnili členové radikálního hnutí Hamás, uvedl izraelský ministr energetiky Jisrael Kac.
- Izraelská armáda za poslední den podnikla útoky na více než 400 cílů hnutí Hamás v Gaze. Tvrdí také, že při úderech zabila několik polních velitelů i "teroristických operativců" Hamásu.
- Do Gazy vjelo od soboty z Egypta 54 kamionů s humanitární pomocí.
- Dalším státníkem, který vyrazil do Izraele, je francouzský prezident Emmanuel Macron. Francie chce zemi vyjádřit podporu.
- Český ministr zahraničí Jan Lipavský uvedl, že mezinárodní společenství i Evropská unie by měly přijít s vizí toho, jak má být do budoucna Gaza spravovaná.
"Hamás si přeje, abychom řešili unesené a aby naše armáda nevstoupila do Gazy a nezlikvidovala jeho infrastrukturu. To se nestane, děláme ale vše, co je v našich silách, abychom je přivedli zpět domů," dodal Kac v rozhovoru pro The Bild.
Izrael nebude odkládat pozemní ofenzivu do Pásma Gazy kvůli rukojmím, kterých se zmocnili členové radikálního hnutí Hamás. V rozhovoru s německým bulvárním deníkem Bild to řekl izraelský ministr energetiky Jisrael Kac.
Izrael podle Kace dělá vše pro to, aby dosáhl propuštění zadržovaných. "Nemůže to však zabránit našim akcím, včetně pozemní ofenzivy, pokud se pro ni rozhodneme, protože to je to, co Hamás chce," řekl Kac, který by se měl od ledna příštího roku stát izraelským ministrem zahraničí.
"Myslím, že teď je na mezinárodním společenství, možná i na Evropské unii, abychom přišli s nějakou vizí toho, jak vlastně má být do budoucna Pásmo Gazy spravované," řekl Lipavský v rozhovoru s ČTK.
"Představa, že mezi dvěma miliony obyvatel Pásma Gazy najdeme příslušníky Hamásu a nějakým způsobem se té teroristické organizace zbavíme, tak to je opravdu hledání jehly v kupce sena," dodal český ministr zahraničí. Zdůraznil, že nyní je klíčové se ptát, co by mělo přijít potom.
Mezinárodní společenství, ale i Evropská unie by měly přijít s vizí toho, jak má být do budoucna Pásmo Gazy spravované. V rozhovoru s ČTK to uvedl český ministr zahraničí Jan Lipavský. Šéf české diplomacie se v pondělí účastnil zasedání unijních ministrů v Lucemburku, kde dění v Izraeli a v Pásmu Gazy bylo jedním z hlavních témat. Právě Lipavský byl prvním zahraničním státníkem, který Izrael navštívil nedlouho po útocích Hamásu ze 7. října.
Izraelské síly také tvrdí, že v noci na dnešek zasáhly vchod do tunelu Hamásu na pobřeží Gazy a velitelská centra.
Izraelská armáda oznámila, že za poslední den podnikla útoky na více než 400 cílů radikálního palestinského hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí také, že při úderech zabila několik polních velitelů i "teroristických operativců" Hamásu. Informoval o tom list The Times of Israel.
Francouzský prezident Emmanuel Macron přiletěl do Tel Avivu, aby vyjádřil solidaritu Francie s Izraelem po útoku Hamásu, setká se také s Netanjahuem, píše AFP.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- Izraelská armáda podle agentury Reuters uvedla, že zasáhla pozice radikální palestinské skupiny Hamás v uprchlickém táboře v Pásmu Gazy.
- Do Izraele přiletěl francouzský prezident Emmanuel Macron.
- Palestinské islamistické hnutí Hamás v pondělí večer propustilo ze zajetí dvě izraelské seniorky.
- Prezident Valného shromáždění OSN Dennis Francis svolal na čtvrtek jednání pléna.
- Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na jednání v Teheránu kritizoval kroky USA na Blízkém východě.
- Do Pásma Gazy vjelo od soboty do pondělního večera z Egypta 54 kamionů s humanitární pomocí.
Americký prezident Joe Biden v pondělním telefonátu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem zdůraznil potřebu zajistit pravidelný přísun humanitární pomoci do palestinského Pásma Gazy.
Šéf Bílého domu zároveň uvítal pondělní propuštění dvou Izraelek, které Hamás držel jako rukojmí, a zopakoval, že Hamás by měl propustit všechny zajatce. Bílý dům o tom informoval v prohlášení.
Zpravodajský web televize al-Džazíra píše, že tábor Šatí u pobřeží Středozemního moře je velmi hustě osídlený a jedná se o třetí největší tábor v Pásmu Gazy.
Izraelská armáda podle agentury Reuters uvedla, že zasáhla pozice radikální palestinské skupiny Hamás v uprchlickém táboře v Pásmu Gazy.
Izraelský armádní mluvčí podle Reuters uvedl, že terčem úderu bylo místo v táboře Šatí, odkud Hamás plánoval útoky. Bližší podrobnosti podle agentury nesdělil.
Hamásem ovládané ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že Izrael v noci na dnešek bombardoval v Pásmu Gazy uprchlický tábor, což si vyžádalo desítky mrtvých a zraněných, píše agentura Reuters. Ta zároveň uvádí, že nebyla schopna toto tvrzení nezávisle ověřit. Izraelská armáda nařčení nekomentovala.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na jednání v Teheránu kritizoval kroky USA na Blízkém východě, které by podle něj mohly vést k eskalaci konfliktu mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás. Lavrov podle agentury AFP konkrétně zmínil vyslání dvou amerických letadlových lodí na Blízký východ.
Lavrov podle zahraničních agentur prohlásil, že čím více jednostranných "proaktivních opatření podobného typu podniká nějaký stát, tím více narůstá riziko vyostření konfliktu". Podle šéfa ruské diplomacie jsou nicméně zapotřebí okamžité kroky, které by zajistily klid zbraní, vyřešily humanitární otázky a nasměrovaly znepřátelené strany k míru založenému na principu "dvou států".
Kancelář izraelského premiéra později propuštění dvou izraelských seniorek potvrdila a uvedla, že byly předány izraelské armádě a jsou na cestě do izraelské nemocnice, kde se setkají se svými rodinami.
Podle egyptské státní tiskové agentury byly ženy propuštěny na přechodu Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Mezinárodní výbor Červeného kříže potvrdil, že dvojici vyvezl z Pásma Gazy jakožto neutrální prostředník.
Palestinské islamistické hnutí Hamás tvrdí, že propustilo ze zajetí dvě ženy, které zadržovalo jako rukojmí od útoku ze 7. října. Na internetu to podle agentur uvedl mluvčí ozbrojeného křídla skupiny Abú Ubajdá. Důvody k propuštění rukojmí byly podle něj humanitární a zdravotní.
Do palestinského Pásma Gazy vjelo od soboty z Egypta 54 kamionů s humanitární pomocí. Přechod Rafáh je otevřený teprve třetí den. Od humanitárních organizací i některých zahraničních politiků zní výzvy, aby Izrael povolil dovézt do Pásma Gazy i pohonné hmoty potřebné pro výrobu elektřiny v nemocnicích, které jsou přeplněné tisícovkami zraněných.
Izraelská vláda uspořádala uzavřenou tiskovou konferenci pro dvě stovky zahraničních novinářů, jimž ukázala necelou hodinu záběrů masakrů a mučení Izraelců členy palestinského hnutí Hamás. Šlo u události ze 7. října, kdy Hamás provedl bezprecedentní a překvapivý útok na Izrael a zabil při něm na 1400 lidí, mezi obětmi byli nejen Izraelci, ale také lidé z dalších zemí.
Kromě vražd a mučení civilistů, včetně žen a dětí, v izraelském pohraničí vypálil Hamás týž den na Izrael s Pásma Gazy několik tisíc raket. Izraelská vláda zdůvodnila tiskovou konferenci, z níž se nesměly pořizovat záznamy, pochybnostmi některých o tom, jaká zvěrstva Hamás na Izraelcích páchal.
Británie pošle do Pásma Gazy další humanitární pomoc v hodnotě 20 milionů liber (asi 566 milionů Kč). Zákonodárcům v Dolní sněmovně to dnes oznámil premiér Rishi Sunak, který palestinské civilisty označil za oběti radikálního hnutí Hamás.
Premiér se vyjádřil také k závěrům vyšetřování výbuchu v nemocnici Al-Ahlí v Pásmu Gazy minulý týden, kde zemřelo několik set Palestinců. Z incidentu se navzájem ovlivňovaly islamistické organizace v Pásmu Gazy a izraelská armáda. Britští zpravodajci podle Sunaka stejně jako jejich francouzští kolegové došli k závěru, že výbuch pravděpodobně způsobila raketa vypálená z Pásma Gazy na Izrael.
Je potřeba zajistit, aby humanitární pomoc Pásmu Gazy nebyla využita k dalším útokům proti Izraeli. Po jednání unijních ministrů zahraničí to dnes v Lucemburku řekl ministr Jan Lipavský. Jak dodal, Česko i několik dalších států na jednání opětovně zdůraznily, že stojí za Izraelem a jeho právem na sebeobranu.
Město Ejlat na jihu Izraele zvažuje, že vytvoří stanové městečko pro tisíce lidí, kteří sem přišly od začátku října po eskalaci konfliktu. Starosta města Eli Lankri uvedl, že populace města vzrostla v důsledku přílivu uprchlíků na dvojnásobek. Dosud tito lidé přebývají například v hotelových pokojích.
Americká vláda doporučuje Izraeli, aby ještě počkal s pozemním útokem na Pásmo Gazy, a poskytl tak více času na vyjednávání o propuštění rukojmích zadržených palestinskými radikály. Deníku The New York Times to sdělilo několik nejmenovaných amerických činitelů.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- Izraelský ministr obrany Joav Galant řekl, že vojenská operace v Pásmu Gazy může trvat i tři měsíce.
- Izraelská armáda v noci na pondělí provedla omezené pozemní výpady do Gazy s cílem bojovat s ozbrojenci hnutí Hamás, informoval mluvčí ozbrojených sil Daniel Hagari.
- Americká vláda doporučuje Izraeli, aby ještě počkal s pozemním útokem, a poskytl tak více času na vyjednávání o propuštění rukojmích.
- Z přechodu Rafáh do Gazy vjely od soboty celkem tři konvoje s humanitární pomocí.
- Izrael v úterý navštíví francouzský prezident Emmanuel Macron.
Pro zajištění nejnutnějších potřeb v Pásmu Gazy by byla třeba nejméně stovka kamionů denně, uvedla OSN. Před propuknutím nynějšího konfliktu přijíždělo do enklávy několik stovek kamionů za den.
Z přechodu Rafáh na hranici s Egyptem do Pásma Gazy vjel dopoledne třetí konvoj s humanitární pomocí. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na pracovníka humanitární organizace a dva bezpečnostní zdroje
Šéf německé konzervativní opozice Friedrich Merz uvedl, že podmínkou pro udělení německého občanství by mělo být uznání práva Izraele na existenci a bezpečnost. Merz to řekl v neděli ve veřejnoprávní televizi ZDF.
"Kdo to nepodepíše, nemá v Německu co pohledávat," řekl předseda Křesťanskodemokratické unie a dodal, že bezpečný Izrael je i v německém státním zájmu.
Počet obětí izraelského ostřelování Pásma Gazy přesáhl 5000. Za posledních 24 hodin tam přišlo o život 436 Palestinců, včetně 182 dětí. Bilance zraněných vzrostla na 15 273, uvedla agentura Reuters s odkazem na palestinské ministerstvo zdravotnictví řízené radikálním hnutím Hamás.
Podle mluvčího izraelské armády Daniela Hagariho se na nočních operacích "hluboko" v Pásmu Gazy podíleli členové tankových a pěchotních jednotek. "Jde o výpady, při kterých zabíjíme skupiny teroristů, které se připravují na další fázi naší války," řekl. Cílem těchto operací je také získávat informace o rukojmích, které Hamás drží. Podle Hagariho jde o 222 lidí.
Zahraniční pracovníci v Izraeli uvedli, že se po říjnovém útoku Hamásu nemohou vrátit domů ke svým rodinám. Často totiž musí zaplatit "vysoké poplatky za zprostředkování" práce v zemi, což způsobuje, že mnozí z nich mají příliš velké dluhy na to, aby mohli odejít. Napsal o tom list The Guardian.
Izraelská armáda uvedla, že v noci na dnešek provedla omezené pozemní výpady do Pásma Gazy s cílem bojovat s ozbrojenci hnutí Hamás. Informoval o tom dnes mluvčí izraelských ozbrojených sil Daniel Hagari. Dodal, že cílem nočních náletů na Pásmo Gazy byla místa, kde se bojovníci Hamásu shromažďují, aby zaútočili na izraelské vojáky před případnou širší invazí Izraele na toto území.
Reportér Aktuálně.cz Martin Novák ve svém komentáři vzpomíná, jak to vypadalo v Pásmu Gazy v devadesátých letech a na začátku nového milénia. Oblast navštívil v rámci svých cest do Izraele.
Podle českého ministra Jana Lipavského je otázkou, zda lze vyhlášení humanitárního příměří vyjednat s radikální organizací Hamás, která Pásmo ovládá.
"Gazu kontroluje teroristická organizace, která denně vysílá rakety, provedla barbarský útok na izraelském území. Takže je otázka, jak takové příměří ustavit," řekl Lipavský.
Okamžitou prioritou blízkovýchodního konfliktu je z pohledu Evropské unie doručení humanitární pomoci obyvatelům Pásma Gazy ostřelovaného Izraelem. Před dnešním jednáním ministrů zahraničí členských zemí to prohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož by věci pomohlo vyhlášení humanitárního příměří.
Vůdce Hamásu Ismáíl Haníja a íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján podle agentury Reuters hovořili po telefonu o tom, jak zastavit izraelské "brutální zločiny".
Izraelská armáda uvedla, že za poslední den provedla 320 útoků na cíle v Pásmu Gazy a podnikla také čtyři údery proti buňkám Hizballáhu v Libanonu.
Očekává se, že Izrael brzy zahájí také rozsáhlou pozemní operaci v Gaze. Ministr obrany Joav Galant uvedl, že izraelská vojenská kampaň zde "může trvat měsíc, dva nebo tři". Měla by to ale podle něj být poslední taková operace v oblasti, "z toho prostého důvodu, že po ní už Hamás nebude existovat".
Izrael také znovu zaútočil na pozice ozbrojenců Hizballáhu v Libanonu. Izraelská armáda se tam podle svého prohlášení zaměřila na pozice radikálů, kteří se chystali útočit na Izrael raketami a protitankovými střelami.
Izrael v noci na pondělí podnikl další vlnu náletů na desítky cílů radikálního palestinského hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Zpravodaj televize CNN uvedl, že jde o nejsilnější bombardování severu Gazy, které za poslední dva týdny viděl.
Zástupce generálního tajemníka OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí Martin Griffiths zprávu o 14 kamionech potvrdil. "Další malý záblesk naděje pro miliony lidí, kteří zoufale potřebují humanitární pomoc. Potřebují však více, mnohem více," uvedl na síti X.
Do Pásma Gazy v neděli vjelo z Egypta 14 nákladních vozů s humanitární pomocí, uvedl Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA).
Americký prezident Joe Biden v neděli telefonicky hovořil s čelními představiteli Kanady, Francie, Británie, Německa a Itálie o válce mezi Izraelem a islamistickým radikálním hnutím Hamás. Informovaly o tom světové agentury s odvoláním na Bílý dům. Agentura Reuters předtím napsala, že si Biden zvlášť také volal s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a papežem Františkem. Zatím není jasné, proč Bidenův hovor se západními představiteli nezahrnoval Japonsko, podotkl Reuters a upozornil, že jinak prezident hovořil s představiteli zemí, které tvoří skupinu ekonomicky vyspělých zemí G7.
Izraelský voják zahynul v neděli při razii izraelské armády v Pásmu Gazy, kontrolovaném palestinským radikálním hnutím Hamás, když ho zasáhla protitanková střela. Další tři izraelští vojáci utrpěli zranění, informovala agentura Reuters s odvoláním na izraelskou armádu. Izraelští vojáci provádějí přeshraniční razie, které jsou podle armády zaměřeny na vyčištění oblasti a shromažďování informací o pohřešovaných lidech a rukojmích, které Hamás v enklávě zadržuje. Podle izraelských úřadů je v Pásmu Gazy drženo jako rukojmí 212 lidí, které Hamás unesl při krvavém útoku na izraelské území 7. října.
V Berlíně a Londýně se v neděli sešly tisíce lidí na shromážděních proti antisemitismu a na podporu Izraele, zatímco ve světě pokračovaly demonstrace na podporu Palestinců v Pásmu Gazy. Napsala to agentura AP, podle níž solidaritu s Palestinci vyjádřily stovky lidí v bosenském hlavním městě Sarajevu nebo v malajsijské metropoli Kuala Lumpur. Tisíce lidí požadujících ukončení izraelské úderů v Gaze se sešly v Paříži, napsala agentura AFP. "Je nesnesitelné, že Židé dnes opět žijí ve strachu - a to právě v naší zemi. Každý jednotlivý útok mě naplňuje hanbou a hněvem," řekl německý prezident Frank-Walter Steinmeier lidem, kteří se shromáždili u Braniborské brány.
Americký ministr obrany Lloyd Austin dnes prohlásil, že Spojené státy by se nerozpakovaly zasáhnout, pokud by nějaká organizace či země chtěla rozšířit konflikt mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás. Informovala o tom agentura AFP. "Existují obavy z výrazného stupňování útoků na naše vojáky a občany po celém (blízkovýchodním) regionu," řekl šéf Pentagonu v pořadu americké televize ABC This Week. "Těm, kdo by se pokoušeli konflikt rozšířit… radíme, aby to nedělali. Máme právo se bránit a nebudeme se rozpakovat podle toho jednat," dodal.
Izraelská armáda uvedla, že výstřel z jejího tanku v neděli omylem zasáhl egyptskou pozici poblíž hranice Egypta s palestinským Pásmem Gazy a s Izraelem. Informovala o tom agentura Reuters. Mluvčí egyptské armády řekl, že členové pohraniční stráže utrpěli lehká zranění, když je zasáhly střepiny granátu vypáleného z izraelského tanku. "Izraelský armádní tank omylem zasáhl egyptskou pozici poblíž hranice v sektoru Kerem Šalom," napsala izraelská armáda v prohlášení. Vyjádřila politování a uvedla, že incident je předmětem vyšetřování.
Izrael v 16. den války proti radikálnímu palestinskému hnutí Hamás zintenzivnil údery na Pásmo Gazy a znovu vyzval obyvatele severních částí tohoto území, aby se přesunuli na jih. Podle místních úřadů při izraelském bombardování za posledních 24 hodin zahynulo 266 Palestinců, čímž celkový počet mrtvých překonal hranici 4600. Humanitární situace v Pásmu Gazy se podle mezinárodních organizací stále horší, například nemocnice zoufale potřebují palivo do generátorů, aby se mohly postarat o raněné. Izraelská armáda, která intenzivně ostřeluje Pásmo Gazy, dnes pomocí letáků vzkázala obyvatelům na severu, ať se přesunou na jih, jinak mohou být považováni za komplice Hamásu. Její mluvčí sdělil, že jednotky se nadále připravují na další fázi bojů, která bude podle serveru The Times of Israel spočívat v právě pozemním útoku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli varoval libanonské šíitské hnutí Hizballáh před otevřením druhé válečné fronty s Izraelem. Takový krok by podle něj způsobil izraelské protiúdery "nepředstavitelných" rozměrů, které by způsobily "devastaci" Libanonu, uvedla agentura Reuters. Izraelské ministerstvo obrany dříve oznámilo, že má v plánu evakuovat dalších 14 obcí v blízkosti libanonské hranice. K dalším evakuacím přistoupí právě v souvislosti s opakovanými raketovými a dělostřeleckými útoky Hizballáhu a spřátelených palestinských frakcí v posledních dvou týdnech. "Nemohu vám nyní říci, zda se Hizballáh rozhodne plně vstoupit do války v Gaze. Pokud tak ale učiní, povede to ke zničení Libanonu. Udělá svou životní chybu. Zasáhneme ho silou, kterou si ani nedokáže představit, a dopad na něj i Libanon bude zničující," řekl Netanjahu.
Situace na Blízkém východě se může "vymknout kontrole", pokud Izrael a Spojené státy "okamžitě neukončí zločiny proti lidskosti a genocidu v Pásmu Gazy". Podle agentury AFP to dnes prohlásil íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhjá.
"Region je nyní jako sud střelného prachu. Chtěl bych varovat Spojené státy a loutkový izraelský režim, že pokud okamžitě neukončí zločiny proti lidskosti a genocidu v Gaze, je kdykoli možné cokoli a region by se stal nekontrolovatelným," prohlásil Amírabdolláhján během setkání s jihoafrickou ministryní zahraničí Naledi Pandorovou v Teheránu.
Přes hraniční přechod Rafáh mezi Egyptem a Pásmem Gazy dnes začal přejíždět druhý konvoj s humanitární pomocí. Je v němž 17 kamionů, informovala agentura AFP. První konvoj byl do Gazy vpuštěn v sobotu. Pásmo Gazy je terčem odvetného izraelského bombardování a blokády po brutálním útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října.
Palestinské hnutí Hamás tvrdí, že izraelské údery na Pásmo Gazy jsou v posledních hodinách intenzivnější, píše agentura AFP. Celková bilance obětí od soboty vzrostla na 4651 mrtvých, z čehož 40 procent tvoří děti, a více než 14.245 zraněných, z nichž 70 procent jsou ženy a děti, uvedlo palestinské ministerstvo zdravotnictví.
V současnosti neexistují poznatky, že by se muslimská komunita v České republice radikalizovala. V dnešních Otázkách Václava Moravce České televize to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v souvislosti s napětím v Pásmu Gazy po teroristickém útoku palestinského radikálního hnutí Hamás na Izrael ze začátku října. Kdyby byl na propalestinských shromážděních jakkoli podporován terorismus, policie by podle Rakušana zasáhla.
"V téhle chvíli nemáme žádné indicie o tom, že by v muslimské komunitě v Česku docházelo k radikalizaci," uvedl Rakušan. Tuzemská muslimská komunita není podle něho příliš početná a shromáždění na podporu Palestiny nejsou na rozdíl například od Berlína a Paříže primárně muslimskými akcemi.
Server The Times of Israel s odkazem na diplomatický zdroj informoval o tom, že americká vláda i vlády některých evropských zemí, jejichž občané byli Hamásem uneseni, tlačí na Izrael, aby kvůli rukojmím, které ozbrojenci v pásmu drží, pozemní invazi do Gazy odložil. V sobotu večer byl na svůj postoj znovu dotázán i americký prezident Joe Biden, který řekl jen, že s Izraelci mluví. Ti dnes potvrdili, že v Pásmu Gazy je drženo 212 lidí jako rukojmí, v sobotu měli informace o 210 unesených.
Palestinské hnutí Hamás tvrdí, že izraelské údery na Pásmo Gazy jsou v posledních hodinách intenzivnější, píše agentura AFP. Podle údajů úřadů v Pásmu Gazy, které kontroluje toto hnutí, během noci zemřelo kvůli izraelským úderům 55 lidí a bylo zničeno přes 30 domů.
Palestinské ministerstvo zdravotnictví doplnilo, že při izraelských vojenských úderech na okupovaném Západním břehu Jordánu dnes v noci zahynulo pět lidí
Izrael má v plánu evakuovat dalších 14 obcí v blízkosti libanonské hranice, uvedla dnes agentura Reuters s odkazem na společné prohlášení ministerstva obrany a armády. K dalším evakuacím přistoupí v souvislosti s opakovanými raketovými a dělostřeleckými útoky libanonského šíitského hnutí Hizballáh a spřátelených palestinských frakcí v posledních dvou týdnech.
Obce uvedené v prohlášení, které schválil ministr obrany Joav Galant, leží v blízkosti Libanonu a Sýrie. Podle ministerského Národního úřadu pro řešení mimořádných událostí (NEMA) budou obyvatelé odvezeni do státem financovaných penzionů.
Minulý týden Izrael zahájil evakuaci 28 obcí, které se nacházejí dva kilometry od hranice, a také města Kirjat Šmona, která má zhruba 23 tisíc obyvatel.
Izraelské ostřelování vyřadilo z provozu letiště v syrském Damašku a Halabu (Aleppo). Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na syrská státní média. Server listu The Times of Israel zatím informoval o tom, že Izrael varoval Libanon před rizikem války, do které ho podle něj táhne Hizballáh.
Podrobnosti o izraelských útocích na dvojici letišť zatím nejsou známé. Izrael ale údery proti těmto leteckým přístavům v poslední době podniká opakovaně.
Dalšího ze svých sousedů - Libanon - zase Izrael prostřednictvím své armády varoval, že sílící útoky radikálů z Hizballáhu s sebou nesou riziko, že tuto blízkovýchodní zemi zatáhnou do války. "Hizballáh hraje velmi, velmi nebezpečnou hru. Vyhrocují situaci. Každý den vidíme více a více útoků," uvedlo izraelské vojsko. Libanon by podle něj válkou mohl jen ztratit.
Izrael obyvatele Pásma Gazy podle palestinských zdrojů formou letáků varoval, že pokud zůstanou v jeho severní části, mohou být považováni za komplice radikálního palestinského hnutí Hamás. Informoval o tom server BBC News, který připomíná, že Izrael zřejmě chystá v Gaze pozemní ofenzivu. Agentura Reuters zase napsala, že Spojené státy na Blízký východ pošlou další zbraně, v pohotovosti budou i další američtí vojáci.
Izrael, který Gazu bombarduje v odvetě za krvavý útok Hamásu ze 7. října, obyvatele severní části tohoto úzkého pobřežního pásu opakovaně vyzval, aby se přesunuli na jih. Dosud tak podle izraelské armády učinilo přibližně 700 tisíc lidí z odhadovaného počtu 1,1 milionu obyvatel této části Gazy.
Nyní Izrael své varování ještě zesílil. Izraelská armáda už dříve uvedla, že se vyklizením části Gazy, v níž celkem na území menším než Praha žije 2,3 milionu lidí, snaží předejít civilním obětem. Mluvčí izraelské armády v sobotu sdělil, že se jednotky i nadále připravují na další fázi bojů, která bude podle serveru The Times of Israel spočívat v právě pozemním útoku.
Izrael v noci na dnešek zaútočil na mešitu v uprchlickém tábore v Džanínu na okupovaném Západním břehu. Tvrdí, že cílil na teroristy. Zemřeli dva Palestinci a několik jich bylo zraněno, napsaly agentura Reuters a server deníku Haarec.
Izraelská armáda uvedla, že se zaměřila na "podzemní teroristickou infrastrukturu" v mešitě, kde podle ní působili teroristé z Hamásu i Islámského džihádu, kteří měli v plánu "bezprostředně" uskutečnit teroristický útok.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes telefonicky hovořil s vůdcem palestinského radikálního hnutí Hamás Ismáílem Haníjou. Erdogan Haníjovi řekl, že Ankara usiluje o dosažení příměří a dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy, a zmínil také možné léčení zraněných v Turecku, napsala agentura Reuters. "Prezident Erdogan prohlásil, že Turecko pracuje na tom, aby se humanitární pomoc dostávala do Gazy. Aby zranění mohli být léčeni v Turecku, pokud to bude potřeba, a aby bylo v regionu dosaženo co nejdříve příměří," napsala Erdoganova kancelář na twitteru.
Souhrn událostí v neděli 22. října
Izraelské ostřelování vyřadilo z provozu letiště v syrském Damašku a Halabu (Aleppo). Izrael zároveň varoval Libanon před rizikem války, do které ho podle něj táhne Hizballáh.
Obyvatele Pásma Gazy Izrael formou letáků varoval, že pokud zůstanou v jeho severní části, mohou být považováni za komplice radikálního palestinského hnutí Hamás. I tuto informaci ovšem přinesly palestinské zdroje, Izrael ji nepotvrdil.
Při izraelském ostřelování Pásma Gazy za posledních 24 hodin zemřelo 266 lidí, včetně 117 dětí, tvrdí palestinské ministerstvo zdravotnictví kontrolované radikálním hnutím Hamás.
Přes hraniční přechod Rafáh mezi Egyptem a Pásmem Gazy dnes začal přejíždět druhý konvoj s humanitární pomocí. Je v němž 17 kamionů.
- Írán varoval USA a Izrael, že se situace může vymknout kontrole, pokud zmíněné státy neukončí "zločiny proti lidskosti a genocidu v Pásmu Gazy".
Účastníci dnešní mezinárodní konference o izraelsko-palestinském konfliktu, konané v Egyptě, nevydali žádné prohlášení, které by předkládalo způsoby omezení násilí a vyhlášení příměří mezi znepřátelenými stranami. Uvedly to agentury Reuters a AP. Agentury přitom upozornily, že na schůzce chyběli zástupci stran v konfliktu, Izraele a palestinského hnutí Hamás, i vysocí američtí činitelé.
Zástupce palestinského radikálního hnutí Hamás prohlásil, že islamistické uskupení nebude diskutovat o osudu unesených a zajatých izraelských vojáků, dokud Izrael neukončí to, co Hamás nazval "agresí" v Pásmu Gazy. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
"Náš postoj s ohledem na zajatce z řad izraelské armády je jasný: souvisí s (možnou) výměnou vězňů, a nebudeme o tom diskutovat, dokud Izrael neukončí svou agresi v Gaze a proti Palestincům," uvedl dnes zástupce Hamásu v Libanonu Usáma Hamdán.
Ozbrojenci z Pásma Gazy provedli 7. října krvavý útok na Izrael, při němž zahynulo přes 1400 lidí, a řadu dalších, včetně cizinců, odvlekli na palestinské území. Izrael poté Hamásu slíbil naprosté zničení a zahájil masivní bombardování Pásma Gazy. Na palestinské území uvalil totální blokádu.
Až 100 000 lidí vyšlo do ulic Londýna demonstrovat na podporu Palestinců, uvedla metropolitní policie. Protesty jsou také v Dublinu a jinde ve světě.
Izraelské bezpilotní letouny a vojáci dnes zaútočili na ozbrojence, kteří vypálili rakety a protitankové střely směrem na severoizraelské vesnice poblíž hranice s Libanonem. Podle agentury Reuters to oznámila izraelská armáda.
Izraelské obranné síly uvedly, že z Libanonu byla vypálena protitanková řízená střela na severoizraelskou vesnici Margaliot. Izraelská armáda uvedla, že obratem provedla bezpilotní útok na skupinu, která raketu odpálila. Samostatně byla z Libanonu odpálena další raketa, uvedla armáda s tím, že vojáci odpověděli dělostřeleckou palbou.
Kamiony s humanitární pomocí, které několik dní čekaly na Sinajském poloostrově, dnes přejely přes hraniční přechod Rafáh z Egypta do Pásma Gazy. Informovaly o tom agentury s odkazem na záběry egyptské státní televize. V palestinském Pásmu Gazy, které Izrael od 7. října masivně bombarduje v odvetě za útok hnutí Hamás, se zhoršuje humanitární krize, a místní obyvatelé podle humanitárních organizací dodávky pomoci nutně potřebují. Není však jasné, jak dlouho zůstane přechod otevřen. Izrael souhlasil s tím, že dnes do Gazy vpustí 20 nákladních vozidel. Stovky držitelů zahraničních pasů tam také stále čekají, až jim bude umožněn odchod do Egypta.
Rozruch způsobil slovinský filozof Slavoj Žižek na zahájení Frankfurtského knižního veletrhu, který se tuto sobotu otevřel veřejnosti. Známý provokatér, jehož debatu s psychologem Jordanem Petersonem viděly na internetu miliony lidí, v západoněmeckém městě odsoudil útok teroristického hnutí Hamás a přiznal Izraeli právo na sebeobranu. Zároveň však převážně židovský stát tvrdě kritizoval.
Ministerstvo zdravotnictví, které je v Pásmu Gazy pod kontrolou Hamásu, uvedlo, že od začátku konfliktu zemřelo 4385 lidí, o 250 více než v pátek.
Přibližně 700 tisíc lidí uprchlo ze severní části Pásma Gazy na jih, řekl serveru The Times of Israel nejmenovaný představitel izraelské armády.
"Nikdy nepřijmeme přesun, zůstaneme na našem území," prohlásil ve svém vystoupení vůdce palestinské samosprávy Mahmúd Abbás, který kritizoval Izrael za porušování mezinárodního práva.
Podle jordánského krále Abdalláha II. se prý ukazuje, že palestinské životy mají menší hodnotu než ty izraelské a kritizoval, že Izrael se nezodpovídá za svá údajná porušení mezinárodního práva.
Na začátku summitu v Káhiře egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí kritizoval zabíjení civilistů během konfliktu i izraelskou blokádu Pásma Gazy či "nucený přesun" Palestinců na tomto území. Řešení konfliktu vidí v zaručení práv Palestincům, včetně toho na vlastní stát.
Světová zdravotnická organizace (WHO) tvrdí, že spolupracuje s Červeným půlměsícem, aby zajistila, že se do nemocnic v Gaze dostane zdravotnický materiál. Vozidla s těmito zásobami jsou podle ní v Egyptě a směřují na přechod Rafáh. Jeden z představitelů OSN uvedl, že dalšímu konvoji bude možná povolen průjezd až v pondělí. Izraelská vláda požadovala, aby před povolením dalších dodávek viděla důkaz, že se dodávek pomoci nezmocnil Hamás nebo je neodklonil.
Izraelská armáda uvedla, že humanitární pomoc do pásma Gazy bude směřovat pouze do jižních oblastí Pásma Gazy. Dříve vyzvala palestinské civilisty, aby se do těchto míst přesunuli a vyhnuli se tak bojům s Hamásem.
Příjezd prvních kamionů s humanitární pomocí do Pásma Gazy je významný krok, uvedl dnes německý kancléř Olaf Scholz. Podle OSN je ale zásadní, aby se zároveň nejednalo o poslední konvoj, který se do izolovaného palestinského území dostane, uvedla agentura AFP s odkazem na vyjádření zástupce generálního tajemníka OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí Martina Griffithse. I Británie zdůraznila, že tato "životně důležitá" pomoc nesmí být jednorázová.
V Egyptě dnes dopoledne začala mezinárodní konference o konfliktu v Izraeli a v Pásmu Gazy. Schůzky se účastní desítky představitelů především z evropských a arabských zemí, zástupci stran v konfliktu, Izraele a palestinského hnutí Hamás, však na ní chybí. Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí na jejím začátku kritizoval civilní oběti konfliktu i blokádu Pásma Gazy ze strany Izraele.
Izrael v noci na dnešek pokračoval v útocích na Pásmo Gazy a pozice ozbrojenců z Hizballáhu na jihu Libanonu. Uvedly to servery zpravodajské televize CNN a deníku Haarec. Podle různých zdrojů při úderech zemřely v Pásmu Gazy desítky lidí. Na severu Izraele u hranic s Libanonem zahynul jeden izraelský voják.
Na rozsáhlou mezinárodní konferenci o situaci v Izraeli a Pásmu Gazy v Egyptě začali dnes dopoledne přijíždět účastníci. Podle přímého přenosu na webu kanceláře egyptského prezidenta do místa konání přijel vůdce palestinské samosprávy Mahmúd Abbás, generální tajemník OSN António Guterres či španělský premiér Pedro Sánchez. Neočekává se přítomnost zástupců Izraele, USA ani palestinského hnutí Hamás.
Izrael kontroluje rybolov a kvůli ochraně hranice i stále hustšímu osídlení nemohou lidé plně využívat svá pole a nejsou tak schopni vypěstovat dostatek potravin nebo potravu ulovit. Naprostá většina obyvatel je proto závislá na humanitární pomoci.
Konvoj humanitární pomocí, který dnes vyjel z Egypta je "kapkou v moři" v množství pomoci, které je v Pásmu Gazy potřeba, řekla BBC Juliette Toumaová, která pracuje pro Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA). Civilisté v Gaze podle ní potřebují "nepřetržitý přístup k humanitární pomoci včetně paliva pro vodní čerpadla," dodala. Izrael odmítl povolit dovoz pohonných hmot, které jsou však nezbytné, protože na některých místech zcela došla voda. Také nemocnice, které ošetřují obrovské množství zraněných lidí, potřebují palivo do generátorů.
"Rád bych zdůraznil, že od vypuknutí války 7. října UNRWA pravidelně poskytovala všem zúčastněným stranám geolokaci veškeré své infrastruktury v pásmu Gazy. Přesto bylo dosud zasaženo nejméně 35 budov, některé z nich přímými údery," uvedl šéf úřadu Philippe Lazzarini. Dodal, že zařízení jeho úřadu "jsou nyní přeplněná", protože se do nich uchýlilo půl milionu lidí.
Od rána byly na egyptské straně přechodu připravovány nákladní vozy a na místě byl nachystaný pohraniční personál. Egyptská státní televize poté ukázala několik nákladních automobilů projíždějících obrovskými vraty hraničního přechodu.
Na summit v Káhiře pořádaný egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem Sísím už přicestoval irácký premiér Muhammad Súdání a účastnit se jí mají desítky představitelů především arabských a evropských zemí.
Kamiony s humanitární pomocí začaly přejíždět přes hraniční přechod Rafáh z Egypta do Pásma Gazy, uvádí tiskové agentury s odkazem na egyptská média.
Od začátku války mezi Izraelem a radikálním hnutím Hamás bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně 17 zaměstnanců Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA), oznámil jeho šéf Philippe Lazzarini.
"Dosud bylo potvrzeno našich 17 mrtvých kolegů v této brutální válce. Skutečný počet bude bohužel pravděpodobně vyšší," napsal Lazzarini v prohlášení.
Izrael zahájil intenzivní bombardování Pásma Gazy po bezprecedentním útoku Hamásu ze 7. října, při němž bylo v Izraeli zabito 1400 lidí a dalších zhruba 200 zajato. Izraelské nálety si od té doby vyžádaly více než 4100 obětí. Dalších 13 tisíc lidí při nich utrpělo zranění, uvádějí palestinské úřady.
Na summit do Káhiry o konfliktu mezi Izraelem a Palestinci přiletěl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, píše Reuters. Jeho účast nebyla předem oznámena.
Od začátku války mezi Izraelem a Hamásem bylo v Pásmu Gazy zabito 17 zaměstnanců Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA).
Tisíce lidí se dnes zúčastnily pochodu na podporu Palestinců v Pásmu Gazy, který se konal v největším australském městě Sydney. Akce byla povolena až na poslední chvíli, protože někteří protestující na předchozím shromáždění skandovali protižidovská hesla. Informovala o tom agentura Reuters.
V Sydney se pochodu zúčastnilo asi 15 tisíc osob, uvedla lidskoprávní organizace Palestine Action Group. Demonstranti skandovali "Palestina nikdy nezemře" a mávali palestinskými vlajkami. Na akci, kvůli které muselo být pro dopravu uzavřeno několik ulic, hlídkovala policie včetně strážníků na koních a vrtulníků. Policie uvedla, že nikoho nezatkla. Mluvčí organizace Amal Naserová uvedla, že pochod byl pokojný.
Server listu The Times of Israel informoval, že americká vláda i vlády některých evropských zemí, jejichž občané byli uneseni, skutečně tlačí na Izrael, aby kvůli rukojmím odložil pozemní invazi do Gazy. Obávají se, že invaze na dohlednou dobu zmaří snahy o propuštění dalších rukojmích, řekl listu vysoce postavený diplomatický činitel.
Izrael v noci na dnešek pokračoval v útocích na Pásmo Gazy a pozice ozbrojenců z Hizballáhu na jihu Libanonu. V Gaze zemřelo nejméně 29 lidí. Uvedly to servery zpravodajské televize CNN a deníku Haarec.
Americký prezident Joe Biden špatně slyšel otázku novinářů týkající se Izraele a rukojmích, které drží radikální palestinské hnutí Hamás, a proto z jeho odpovědi vyznělo, že by byl pro odložení izraelské pozemní operace do Pásma Gazy. S odvoláním na prohlášení Bílého domu o tom dnes informuje agentura Reuters. V pátek Hamás propustil první dvě Američanky - matku s dcerou, dalších asi 200 rukojmích ale palestinští ozbrojenci stále drží.
Izraelská vojenská kampaň v Gaze s krycím názvem "Operace železné meče" bude svou zuřivostí nesrovnatelná s akcemi, které židovský stát na tomto území uskutečnil v minulosti. Pro agenturu Reuters se na tom pod podmínkou anonymity shodlo osm regionálních a západních představitelů.
Explozi v nemocnici v Pásmu Gazy nezpůsobila izraelská, ale pravděpodobně chybně odpálená palestinská raketa, uvedla francouzská vojenská rozvědka.
Systém protiraketové obrany Iron Dome v izraleském Aškelonu ničí rakety vypálené z pásma Gazy.
Propuštění dvou Američanek je podle agentury Reuters výsledkem katarského vyjednávání; Katar umožňuje radikálním islamistickým skupinám jako Hamás nebo Tálibán mít ve svém hlavním městě Dauhá jedno ze sídel, což mu umožňuje udržovat s nimi dobré vztahy a v krizích fungovat jako prostředník při diplomatických jednáních, podotýká magazín The Atlantic. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí podle Reuters uvedl, že jeho úřad "mnoho dní jednal se všemi stranami", a že doufá v "propuštění všech civilních rukojmí všech národností". Jednání podle něj budou pokračovat.
Hnutí Hamás z Pásma Gazy propustilo dvě americká rukojmí - matku s dcerou, které drželo od krvavého útoku na Izrael 7. října. Podle agentury Reuters to dnes oznámilo ozbrojené křídlo Hamásu a informaci později potvrdila Izraelská veřejnoprávní stanice Kan. Není jasné, do jaké země byly Američanky propuštěné. Reuters uvádí, že ženy jsou nyní v péči Mezinárodního výboru Červeného kříže. Propuštěnými jsou podle serveru Times of Israel Judith Raananová a její 18letá dcera Natalie původem z Evanstonu nedaleko Chicaga v Illinois. Do Izraele přijely oslavit 85. narozeniny svého příbuzného a židovský svátek Simchat Tóra. Hamás je zajal v kibucu Nahal Oz asi kilometr a půl od hranice Pásma Gazy.
Hamas releases two hostages, American mother and daughter Judith and Natalie Raanan https://t.co/QhihgiwQFU . Click to read ⬇️
— The Times of Israel (@TimesofIsrael) October 20, 2023
Izraelské útoky na Pásmo Gazy hraničí s genocidou a nepřinesou bezpečnost. Uvedl to dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který Izrael vyzval, aby své údery zastavil. Mezinárodní společenství zároveň vybídl, aby usilovalo o dosažení humanitárního zastavení bojů, píše agentura AP. Erdogan se snažil v uplynulých měsících zlepšit své vztahy s Izraelem. Po začátku útoků na Pásmo Gazy ve svých výrocích však výrazně přitvrdil.
Britský premiér Rishi Sunak dnes při setkání s vůdcem palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem zdůraznil, že je potřeba, aby byl povolen příjezd humanitární pomoci do Pásma Gazy. Informovala o tom agentura Reuters, podle které se předseda britské vlády v Káhiře setkal i s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím. Všichni tři se shodli, že je nutné, aby Izrael i radikální palestinské hnutí Hamás přijaly opatření na ochranu civilistů.
Jedním z cílů izraelské vojenské kampaně v Pásmu Gazy je ukončit odpovědnost Izraele za toto palestinské území a vytvořit v něm nový bezpečnostní režim. Uvedla to dnes agentura Reuters s odkazem na prohlášení izraelského ministra obrany Joava Galanta.
"Izrael se nebude podílet na řešení, pokud jde o poskytnutí práce (Gazanům). Přestřihli jsme pupeční šňůru," řekl listu The Financial Times (FT) nejmenovaný izraelský představitel. Dodal, že přechody z Pásma Gazy do Izraele, které fungovaly před válkou, nebudou znovu otevřeny, a dodal: "S tím je konec."
Příslušníci Hamásu s sebou vzali asi 200 rukojmích, z toho podle BBC dvacet dětí a nejméně deset lidí starších 60 let. Mezi unesenými dětmi je nejmladšímu devět měsíců, třem jsou tři roky a jedné dívce čtyři roky.
Rodiny rukojmích držených hnutím Hamás v Pásmu Gazy dnes před Telavivským muzeem umění v centru města prostřely stůl se 203 volnými židlemi, píše web stanice BBC. Jde o připomínku prázdných židlí v izraelských domácnostech, kde rodiny usedají k večeři v předvečer svátku šabat. Stejnou pietní instalaci připravila židovská komunita v Římě.
Ve městě Gaze byl v noci na dnešek při ostřelování zničen pravoslavný kostel, v němž se před izraelským bombardováním Pásma Gazy zřejmě skrýval dosud nejasný počet Palestinců. Pravoslavný jeruzalémský patriarchát útok odsoudil, ale neuvedl, kolik obětí si vyžádal, informovala televize CNN. Podle Hamásu při zásahu kostela zemřelo 18 palestinských křesťanů a skrývalo se v něm nejméně 500 křesťanů a muslimů. Izraelská armáda oznámila, že zprávy ověřuje.
V Jordánsku, Egyptě, Iráku a Tunisku dnes opět protestovaly desítky tisíc lidí proti izraelskému bombardování Pásma Gazy, informovala agentura AFP.
Ceny ropy se dál zvyšují, přetrvávají obavy z eskalace konfliktu mezi Hamásem a Izraelem. Brent si připisuje téměř jedno procento a je nad 93 dolary.
Jedním z cílů izraelských operací v Pásmu Gazy je ukončit odpovědnost Izraele za toto území a vytvořit zde nový bezpečnostní režim, uvedl izraelský ministr obrany Joav Galant.
Ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo Čechy v Libanonu, aby urychleně opustili zemi. V případě další eskalace není možné zaručit fungování letiště v Bejrútu, uvedlo.
Zbrojařská společnost STV Group brzy dodá do Izraele 3000 plátů do balistických vest. Česká ministerstva již udělila licenci na jejich vývoz.
Izraelská armáda oznámila, že letectvo zaútočilo na skupinu ozbrojenců Hizballáhu na libanonsko-izraelské hranici.
Hamás tvrdí, že Izraelci zasáhli při bombardování pravoslavný kostel v Gaze.
Jak se žije v Pásmu Gazy?
Kdykoliv Hizballáh vypálí z Libanonu přes hranici k nám, odpovíme stejně. Uvedl to v Tel Avivu mluvčí izraelské armády.
Generální tajemník OSN António Guterres přicestoval k přechodu Rafáh mezi Egyptem a Pásmem Gazy, vyzval k okamžité humanitární pomoci. Informuje o tom agentura AFP. Humanitární pomoc vykládají letouny na letišti Aríš v Egyptě.
Osmdesát procent Izraelců si myslí, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu by měl přijmout zodpovědnost za selhání vlády, tajných služeb a bezpečnostních složek, které podle nich přispělo k překvapivému a bezprecedentnímu útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října. Vyplývá to z průzkumu deníku Maariv, o němž informoval server The Times of Israel.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, vítáme vás u nového online přenosu k dění v Izraeli. Starší informace najdete zde.
Právě se děje
Útok raketami přímo na Zelenského. Analytik popsal, co mají Rusové "v záloze"
Opilí vojáci obsadili vlak a vytáhli na Prahu. Zastavila je nejmocnější zbraň, pivo
Kupka sena? Ne, sauna. Stavení na Čertově břemeni má "potírnu" skrytou v suché trávě
Nečasova bodová série v NHL skončila. Carolina přesto slaví vítězství
Spěch, mlha a tajemné zelené světlo u vagónu. Nejpodivnější tragédie české železnice
Putin nemůže couvnout, ale staří lidé umírají. Historik popsal, jaká je cesta k míru
