Ankara - Po nedělních komunálních volbách v Turecku jasně vede islámsky orientovaná Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) premiéra Recepa Tayyipa Erdogana se ziskem až 48 procent hlasů. Informovala o tom podle serveru BBC turecká média po sečtení zhruba čtvrtiny hlasů.
Volby se považují za test premiérovy popularity. Erdogan již dříve prohlásil, že hodlá odstoupit, pokud jeho strana nezvítězí. Erdoganův kabinet řeší množství skandálů, jedním z nich je korupční aféra, do které byli údajně zapleteni někteří ministři. Kritiku si turecký premiér vysloužil i za zablokování komunikační sítě Twitter a portálu YouTube.
AKP se dostala k moci v roce 2002. Od té doby neprohrála jediné volby. V komunálních volbách v roce 2009 získala 39 procent hlasů a letos chtěla obdržet alespoň stejné množství. Hlavní opoziční uskupení, Lidová republikánská strana (CHP), popisuje Erdogana jako zkorumpovaného diktátora, který je odhodlán udržet se všemi prostředky u moci.
Rostoucí napětí
Napětí v Turecku v posledních dnech před volbami narůstalo. Při střetech, které nedělní volby doprovázely, zemřelo podle agentury Reuters na jihovýchodě země osm lidí.
Erdogan tvrdí, že obvinění z korupce je spiknutím organizovaným jeho ideologickým protivníkem, umírněným islámským duchovním Fethullahem Gülenem, který žije ve Spojených státech. V souvislosti s policejním vyšetřováním proto začal tvrdě bojovat s justicí, kterou viní z předpojatosti, a v rámci tohoto boje dal propustit či přemístit několik tisíc policistů, státních zástupců a soudců. Vláda si také zajistila větší vliv nad Nejvyšší radou soudců a prokurátorů (HSYK), která patří k nejvyšším justičním orgánům v zemi.
Internet? Nelegální obsah
Kontroverze vzbudily i vládní zásahy na internetu. Minulý týden zablokovaly turecké úřady sociální síť Twitter, a i když soud ve středu nařídil blokádu ukončit, tak vláda v kontroverzních zásazích pokračovala. Ve čtvrtek vydala příkaz k zablokování videoportálu YouTube a odebrala celostátní licenci televizní stanici Kanaltürk, která je k premiérovi kritická.
Erdogan boj s internetovými platformami zdůvodňuje tím, že zveřejňují nelegální obsah. V případě Twitteru šlo o odposlechy údajně usvědčující z korupce osoby blízké vládě. V případě YouTube o údajnou nahrávku ze setkání vysokých vládních představitelů, kteří debatovali o případném vojenském zásahu v Sýrii. Kabinet však dlouhodobě kritizuje také fakt, že lidé využívají sociální sítě ke svolávání protivládních protestů.
