Putin podle CNN vydává rozkazy a instrukce týkající se přímo bojových operací, což je nezvyklé. Politici obvykle takovým způsobem do pravomocí armádních velitelů nesahají.
Ruský prezident před vstupem do politiky pracoval v sovětské tajné službě KGB a pak v její nástupkyni Federální a bezpečnostní službě (FSB), žádné bojové zkušenosti z nasazení v armádě ale nemá. Podobně je na tom i ministr obrany Sergej Šojgu, který - ačkoliv užívá generálskou hodnost - ani nestudoval žádnou vojenskou školu.
Potvrzují se tak domněnky, které kolovaly již v květnu. Tehdy obvykle dobře informovaný britský deník The Times zveřejnil názory jednoho z nejmenovaných vojenských představitelů. Podle něj má britská armádní rozvědka potvrzené zprávy o tom, že se přímo ruský prezident Vladimir Putin zapojuje do rozhodování, které přísluší spíše nižším důstojníkům.
"Činí taktická rozhodnutí, které by za normálních okolností přijímal důstojník, který velí zhruba 700 vojáků," citovaly The Times britský armádní zdroj. Sedm stovek vojáků odpovídá zhruba velikosti jednoho praporu ruské armády.
"Pokud je to pravda - a já doufám, že ano -, ukazovalo by to na velké zoufalství. Bylo by skvělé, kdyby Putin osobně velel místo důstojníků, podobně jako to dělal Adolf Hitler," řekl k tomu v rozhovoru pro Aktuálně.cz bývalý velitel amerických pozemních sil v Evropě generál Ben Hodges.
Rozkazy z Moskvy
O Putinově nespokojenosti s rozhodováním důstojníků svědčí také fakt, že na svém místě velitele takzvané "speciální vojenské operace" vydržel jen krátce generál Alexandr Dvornikov.
Prezident ho jmenoval do čela ruských sil na Ukrajině v polovině dubna po neúspěšném začátku invaze a porážce u Kyjeva. Dvornikov měl reputaci z války v Sýrii, že používá taktiku spálené země a v boji neváhá ostřelovat obytné čtvrti měst a veškerou infrastrukturu. Proto se mu přezdívalo syrský řezník. Na konci června ale v tichosti skončil, podle nepotvrzených zpráv ho Putin nahradil generálplukovníkem Gennadijem Židkem.
Z nových odposlechů podle CNN vyplynulo, že ruští důstojníci na Ukrajině se mezi sebou hádají o to, jakou strategii zvolit proti Ukrajincům, kteří v září úspěšnou protiofenzivou vyhnali ruské vojáky z Charkovské oblasti. "Odposlechnutí důstojníci si v rozhovorech stěžují na rozhodnutí a rozkazy, které přicházejí z Moskvy," uvedla televize.
Zákaz ustupovat
Ruská armáda v posledních týdnech nebyla schopna na žádném úseku fronty postoupit. Ztratila nejen území na severu v Charkovské oblasti, ale Ukrajinci pomalu postupují také na jihu směrem k okupovanému Chersonu. "Je pravděpodobné, že ukrajinské síly v následujících týdnech získají západní část Chersonské oblasti, pokud budou v ofenzivě pokračovat a nepřestanou útočit na ruské zásobovací konvoje," uvádějí k tomu experti z amerického Institutu pro studium války.
Map showing the situation in Ukraine, as of September 23 at 0800 GMT #AFPgraphics @AFP pic.twitter.com/yob91XN11J
— AFP News Agency (@AFP) September 23, 2022
Podle nich ruské dělostřelectvo sice také nadále ostřeluje město Bachmut na východě Ukrajiny, ale tyto útoky nedávají žádný taktický smysl, protože po porážce u Charkova Rusové nemají šanci město sevřít z více směrů. Tvrdé boje pokračují o Lyman, které se ukrajinská armáda snaží dobýt zpět.
Ruský vojenský bloger vystupující na sociální síti Telegram pod jménem Rybar, která často mívá ověřené informace, také informoval o zákazu ustupovat pro ruské vojáky na východě Ukrajiny. Velitelé podle něj vydali rozkaz zůstat na pozicích, ať se děje cokoliv.