Zatím nejpřísnější americkou legislativu podepsala minulý týden alabamská guvernérka Kay Iveyová - interrupci povoluje pouze v případě ohrožení života matky a za porušení zákona hrozí lékaři trest až 99 let za mřížemi.
Některá média ale varují, že tento zákaz povede k "rozsáhlému experimentu v oblasti veřejného zdraví", jak píše například americký magazín Wired. "Státy s největším omezením přístupu k potratům jsou zároveň státy s nejvyšší mírou mateřské a kojenecké úmrtnosti," dodává.
Přístup k interrupcím totiž souvisí s dostupností všech druhů předporodní a poporodní péče a ovlivňuje hlavně chudší nebo méně vzdělané vrstvy. "Důkazy z historie naznačují hypotézu: více žen a dětí bude nemocných či chudých nebo zemřou," píše Wired.
A přichází právě s příkladem komunistického Rumunska v druhé polovině minulého století, kdy zemi pevnou rukou vládl Nicolae Ceaușescu.
Ve snaze podpořit porodnost Ceaușescu v roce 1966 zakázal potraty i antikoncepci a nechal značně ztížit rozvody. Ženy dokonce podstupovaly v práci lékařské prohlídky pánve.
Matky s pěti a více dětmi měly přístup ke značným benefitům, ty s dvojnásobným počtem potomků se zařadily mezi "hrdinky" státu. Během krátké doby začala porodnost skutečně růst. Z 1,9 dítěte na jednu rumunskou ženu v roce 1966 vzrostlo číslo už o rok později na 3,7.
Nelegální potraty zvýšily úmrtnost matek
Jenže Ceaușescův dekret číslo 770 vedl k neočekávaným potížím. Ženy začaly hledat jiné cesty, jak se vyhnout nechtěnému potomkovi, a často se uchylovaly k nebezpečným nelegálním lékařským zákrokům.
Počty těch, které zemřely kvůli komplikacím při pokusu o provedení nelegálního potratu, v Rumunsku stouply na desetinásobek evropského průměru. Podle odhadů takto během dvou desetiletí (do pádu režimu v roce 1989) zemřelo přes 10 tisíc Rumunek.
Toto číslo přitom reálně mohlo být mnohem vyšší, protože pokažená interrupce nebylo něco, čím by se rodina matky nebo ten, kdo ji prováděl, chlubil. "Někdy nemohla žena svěřit to, že chce jít na potrat, ani svému manželovi nebo nejlepší kamarádce. Ohrozilo by je to," řekla serveru Foreign Policy Irina Illiseová z rumunské feministické skupiny Front Association.
Na 100 tisíc narozených dětí v Rumunsku tehdy navíc umíralo 150 žen. Ať už šlo o problémy během těhotenství, při porodu nebo následkem šestinedělí.
Pro srovnání: ve Spojených státech, které nyní zažívají vlnu zákazu potratů, byla před čtyřmi roky úmrtnost 26 žen na 100 tisíc porodů. A i to je mezi západními zeměmi nejvyšší číslo. V České republice mezi lety 2010 až 2014 zemřely tři ženy na 100 tisíc porodů.
Porodnost začala opět klesat
Ani zamýšlená stoupající porodnost neměla dlouhého trvání, už v 70. letech začala opět klesat. "Uzákonit nelegálnost potratu nevede k tomu, že ženy mají více dětí," tvrdí dnes rumunská profesorka historie Marie Bucurová, která trvale žije v USA.
Její matka přitom tehdy ještě v Bukurešti dvakrát neúspěšně usilovala o potrat.
Skutečností je, že v roce 1966 v Rumunsku podle sčítání obyvatel žilo přes 19 milionů lidí. O deset let později to bylo už 21,5 milionu a v roce 1992 pak 22,8 milionu. Populace tedy narostla, jenže počet dětí na jednu ženu už tolik ne. Po "baby boomu" po schválení Ceaușescova dekretu začal opět klesat. V roce 1970 spadl na 2,89 dítěte na rumunskou matku a na konci Ceaușescova režimu byl ještě níže, na 2,2.
Nejhůře na tom za Ceaușesca byly, co se týče důsledků zákazu potratů, nejchudší vrstvy. Zaopatřené ženy měly totiž větší šanci podplatit lepšího lékaře nebo si nelegálně opatřit antikoncepci v zahraničí, třeba v Německu.
"Zákaz této procedury (interrupce, pozn. red.) byl disproporčně nejvíce pociťován ženami s nízkými příjmy a znevýhodněnými skupinami. Ti, co ve Spojených státech obhajují právo na potrat, se obávají, že by k tomu mohlo dojít i v Alabamě, pokud začne platit tamní zákon," vysvětluje analýza serveru Foreign Policy.
Další problém, který v Rumunsku vyvolal zákaz potratů, byly přeplněné sirotčince. Skončily v nich stovky tisíc "nechtěných" dětí, o kterých však Bukurešť nemluvila.
Během revolučního roku 1989 jich bylo v absolutně nevyhovujících podmínkách komunistických ústavů nalezeno okolo 170 tisíc. Mnohé z nich byly podvyživené nebo týrané.
Mezi prvními zákony, které přijala přechodná rumunská vláda v roce 1989 po Ceaușescově pádu, bylo zrušení zákazu potratů.
Přísnější než v Rumunsku
Nový alabamský zákon je v určitých ohledech dokonce ještě přísnější než ten rumunský z 60. let. Na rozdíl od něj nepovažuje početí formou znásilnění nebo incestu za důvod k povolení potratu. Bukurešť nicméně zákaz potratů doplnila i zákazem antikoncepce.
Tak daleko současné Spojené státy nedošly, i když v některých ohledech mohou mít nepatrně našlápnuto. Federální soud například letos v lednu zrušil rozhodnutí Trumpovy administrativy z roku 2017, které zaměstnavatelům umožňovalo na základě náboženského přesvědčení vyjmout antikoncepci z poskytovaného pojištění.
