Atény - Úsporná opatření, k nimž donutily řeckou vládu premiéra Lucase Papadimose okolnosti i tlak Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu, mohou být již za několik týdnů jen cárem papíru.
V Řecku se budou nejpozději v dubnu konat předčasné volby a k moci se může dostat zcela nová vládní garnitura. Země také může vyhlásit bankrot, k němuž ostatně už dlouho směřuje.
Naprostá většina Řeků totiž zásadně odmítá škrty Papadimosova kabinetu a požaduje jediné: státní dluh by měl být upsán beze zbytku a zemi by měl být umožněn nový začátek. V sílu úsporných opatření a umazávání starých dluhů pomocí nového zadlužení už nikdo z nich nevěří.
Podle průzkumů veřejného mínění si většina respondentů přeje předčasné volby co nejdříve. Řada z nich přitom preferuje extrémní síly na levici a na pravici.
"Zástupci tří politických stran (vyjednávajících s EU a MMF) nemají žádný mandát, aby svými podpisy stvrdili záhubu země," řekl listu Athen News předseda poslaneckého klubu Koalice radikální levice (SYRIZA) Alexis Tsipras. "Jediným řešením je demise vlády a okamžité volby, a to již v únoru."
Stejného názoru je i vedení Komunistické strany Řecka (KKE). Ta se od Tsiprasovy formace liší snad jen v tom, že vedle kompletního odpuštění řeckého dluhu požaduje navíc, aby země vystoupila z eurozóny.
Zlatý úsvit
Obě strany mají v průzkumech shodně podporu přibližně dvanácti procent voličů. Ve volbách v roce 2009 přitom komunisté získali 7,5 procent a SYRIZA 4,6 procent hlasů.
Strmě padá popularita Panhelénského socialistického hnutí (PASOK), které je nyní rovněž na dvanácti procentech, zatímco před třemi roky získalo hlasy 43,9 procent těch, kdo šli volit.
Dvanáct procent má i liberální Demokratická levice (DIMAR) vedená dnes zřejmě nejpopulárnějším politikem v zemi, právníkem Fotisem Kuvelisem.
V poslední době ztrácí ovšem také pravicová Nová demokracie (ND) Antonise Samarase, ačkoliv má stále podporu 28 procent voličů. Její hlasy přebírá Lidová ortodoxní výzva (LAOS) s šesti a neonacistický Zlatý úsvit (Hryzi Avgi) se třemi procenty.
Do parlamentu by se při překročení tříprocentní hranice dostali ještě Zelení (OP) a Demokratická aliance (DISY), jež se odštěpila od Nové demokracie.
Jako na kolovrátku
PASOK si znepřátelil voliče sérií úsporných opatření přijatých v uplynulých dvou letech, Nové demokracii je zase vyčítáno, že zatajovala skutečnou výši řeckého dluhu, když byla u moci v letech 2004-2009.
Důvěru Řeků rychle ztratil také Papadimos. V listopadu loňského roku, kdy byl pověřen vedením nového kabinetu, v něm přitom všichni viděli spasitele, jenž zemi vyvede z dluhů.
Papadimos ale pokračoval jen v předchozí praxi socialistické vlády premiéra Jorgose Papandrea. Ten nechával v parlamentu schvalovat jeden úsporný balíček za druhým a s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem jako na kolovrátku uzavíral nové a nové dohody o poskytnutí dalších tranší z úvěru ve výši 110 miliard eur.
Papandreu se s EU dohodl na dalším úvěru o objemu 130 miliard eur. Jeho první tranše má Řecko nyní zachránit před insolvencí, jež hrozí již v půli března, kdy má země splatit 14,5 miliardy eur starých dluhů.
Už teď je ale zřejmé, že nový úvěr bude muset být navýšen o dalších patnáct miliard. Aténám se totiž nepodařilo shromáždit ani desetinu z padesáti miliard eur, jež si slibovala od privatizace státních podniků.
Čím dál více expertů je proto toho názoru, že Řecko má vzdát marné pokusy vybřednout z dluhů, které se vyšplhaly na 159 procent hrubého domácího produktu země (cca 350 miliard eur) a letos nabobtnají o dalších 15-20 miliard, a přijmout "jediné čestné řešení". Totiž vyhlásit bankrot.
