Ústavní soud před třemi lety zrušil možnost podstoupit potrat v případě, kdy plod trpí těžkou a nevyléčitelnou nemocí nebo je vážně poškozený. Více než 90 procent potratů lékaři prováděli právě z tohoto důvodu. Ženy mohou v současnosti tento zákrok podstoupit jedině tehdy, pokud těhotenství ohrožuje jejich zdraví nebo život, nebo pokud žena otěhotní v důsledku znásilnění nebo incestu. V druhém případě je to možné jen do 12. týdne těhotenství.
Osmatřicetiletá žena s iniciály M. L. byla na potrat objednaná v jedné z varšavských nemocnic, ale zákrok byl zrušen kvůli tomu, že zrovna vešly v platnost změny předpisů zavedené v důsledku nálezu ústavního soudu. Vzhledem k tomu, že nemohla potrat podstoupit v Polsku, nechala si ho udělat na soukromé klinice v zahraničí.
Podle Evropského soudu pro lidská práva bylo porušeno její právo na soukromí a na rodinný život. Štrasburský tribunál podotknul, že okolnosti, za jakých M. L. umělé přerušení těhotenství absolvovala, na ni musely mít výrazný psychický dopad. Soud uvedl, že zákrok pro ženu znamenal značné výdaje a kvůli cestě do zahraničí jí nemohla poskytnout podporu rodina.
Polsko má podle čtvrtečního rozsudku M. L. vyplatit odškodnění ve výši asi 16 tisíc eur (přes 390 tisíc korun).
Evropský soud pro lidská práva zároveň označil za nepřípustný případ týkající se 927 žen z Polska v reprodukčním věku, které tvrdily, že jejich práva by potenciálně mohla být porušena, protože podle platných předpisů musejí plod donosit i v případě, že by byl poškozen.
Současné složení polského ústavního soudu ovlivnili politici národněkonzervativní strany Právo a spravedlnost, která začátkem tohoto týdne po osmi letech u kormidla moci skončila. Vystřídala ji proevropská koalice. Šéf nové vlády Donald Tusk slíbil, že co do možnosti podstoupit potrat "ženy pocítí výrazné zlepšení".
