Pochod vyrazil od Hyde Parku směrem k americké ambasádě ve Vauxhallu na jih od Temže. Vyvolal kritiku mezi některými politiky, včetně britského premiéra Rishiho Sunaka, protože připadl na den, kdy si Británie připomíná ukončení první světové války. Sunak označil rozhodnutí uskutečnit pochod v tento významný den za neuctivé a řada politiků žádala jeho zrušení.

Pochod za Palestinu je již čtvrtým pochodem, který se v britském hlavním městě koná od útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael 7. října a je zatím největší.

Policie nasadila téměř 2000 policistů a slíbila potlačit případné nepokoje, které by mohly způsobit účastníci pochodu nebo jeho odpůrci.

Ještě před začátkem pochodu byly hlášené střety mezi policií a britskými nacionalisty. Zhruba 1,5 kilometru od startu pochodu se v ulicích sešlo asi 1000 lidí, kteří sledovali vzpomínkové akce u památníku připomínajícího britské oběti obou světových válek. Bylo mezi nimi i několik krajně pravicových odpůrců pochodu, kteří skandovali hesla jako "Chceme zpátky svoji zemi". Televizní záběry ukázaly několik drobných potyček mezi policií a pravicovými demonstranty blízko památníku.

Západní vlády, včetně britské, vyjádřily Izraeli v souvislosti s útoky Hamásu silnou podporu a sympatie. Izraelská odvetná akce však vyvolala i hněv a v Londýně se každý týden konají protesty požadující příměří.

Organizátoři pochodu z Palestine Solidarity Campaign (PSC) slíbili, že pochod se vyhne válečnému památníku a skončí u amerického velvyslanectví. Kolem míst spojených s pietními akcemi byla vyhlášena zakázaná zóna a u památníku je od čtvrtka 24hodinová policejní stráž.

Předchozí pochody PSC byly většinou pokojné. Stovky lidí však při nich byly zatčeny za přestupky, včetně projevů podpory Hamásu, který je Británii zakázaný jako teroristická organizace, nebo za transparenty s urážlivými hesly.