Kongu hrozí sankce za porušování embarga na dovoz zbraní. Analytici a diplomaté se však domnívají, že spíše než lhůty a vyhrožování by pomohl zásah Konžské armády. Přítomnost rwandských povstalců už desítky let ohrožuje zemi.

Patnácti lidem porušujícím embargo, které mělo ukončit pětiletý konflikt, při němž zahynuly čtyři miliony lidí, nařídila v úterý Rada bezpečnosti OSN zákaz pohybu a zablokovala příjmy. Většina z nich pobývá ve východních lesích Konga nebo na území Rwandy a Ugandy.

Už 30. září vypršela lhůta, během níž měli cizí povstalci operující na území Konga odejít, jinak budou čelit "vážným následkům". Kongo, Rwanda a Uganda se na lhůtě dohodly během schůzky zprostředkované Spojenými státy. Současná situace ukazuje, že hrozba sankcí je na pořadu dne. Kinshasa nevyhověla žádosti svých sousedů a nedopadla povstalce pobývající na východě. Konžská armáda zůstává dezorganizovaná, špatně vyzbrojená a bez jasných pokynů k akci proti povstalcům.

"Stanovujeme sankce a lhůty, ale nemáme, čím je podepřít. Neexistuje žádná politická vůle ani vojenská kapacita k zásahu," řekl agentuře Reuters západní diplomat. Mise OSN na území Konga patří se svými 17 tisíci muži k jedné z nejrozsáhlejších na světě. Pro zemi velikosti západní Evropy, kde se i dva a půl roku po oficiálním ukončení války potulují ozbrojenci, je přesto malá. Operace, které míroví dozorčí OSN spustili proti rwandským povstalcům, musí čelit byrokratickým omezením. Chybí jim mandát k násilnému odzbrojení rebelů, kteří stále operují v hustých lesích a na strmých východních svazích.