Kodaň - Delegáti kodaňského klimatického summitu v sobotu před polednem konečně světu ohlásili: odhlasovali jsme společný postup.
Ještě pár hodin předtím nebylo jasné, jaký osud návrh velkých zemí zaštítěný USA vlastně čeká. Skupina zemí totiž dohodu odmítala vzít na vědomí.
Až dopoledne generální tajemník Pan Ki-Mun předstoupil před novináře a prohlásil: "Konečně, dohodli jsme se."
Taktická záchrana prohry
Organizátoři globální konference se ovšem nakonec vyhnuli neúspěchu politickým tahem - dohoda velkých zemí o boji proti globálnímu oteplování byla pouze "vzata na vědomí".
Podle analytiků taková formulace potvrzuje platnost dokumentu, a zároveň umožnila OSN obejít nesouhlas několika zemí, které návrh týmu Baracka Obamy odmítaly podpořit.
A navíc - deklarace prošla jen ve velmi obecném znění.
Pravidla světové organizace stanoví, že podobné globální dohody mají být přijaty po všeobecné shodě. Tím, že dokument je pouze "vzat na vědomí" tak nyní součástí závěrečného rozhodnutí bude muset být i list zemí, které jsou proti.
Do doby, než se podaří dokument přetvořit v "právně závaznou mezinárodní smlouvu", každopádně kodaňský materiál nelze brát jako listinu OSN svazující všechny státy mezinárodního společenství.
Výčet, které ze 193 účastnických států návrh velmocí podpořily a které ne, zatím nebyl zveřejněn. Proti cestě, jakou velké země dokument protlačily, se už veřejně postavily například Súdán, Nikaragua nebo Venezuela.
Slabé a bez váhy
"Je to rozhodně zklamání, je to slabé, ten text nemá žádnou váhu," řekl ČTK člen české delegace Pavel Zámyslický, ředitel odboru klimatu ministerstva životního prostředí. "Teď se najde spousta zemí, které budou tvrdit, že to není jejich text, že s tím nemají nic společného," dodal s tím, že už v sobotu ráno se podle něj při diskusi o textu dohody odehrávaly nepříjemné scény.
Dohoda z Kodaně:
- Chce udržet nárůst globálních teplot na 2° Celsia.
- Není právně závazná, emisní škrty jsou tak dobrovolné. Termín, kdy se mají stát závaznými, v dohodě chybí.
- Nesouhlasí s ní všechny země OSN.
- Bohaté země budou chudým zaplatit do roku 2012 30 miliard dolarů, poté to má být 100 miliard ročně.
- Emisní škrty budou pod mezinárodním monitoringem.
- Podpořila program OSN zvaný REDD, který je určen na boj proti odlesňování. Bohatí si tak budou moci kupovat emisní povolenky od chudých, kteří za to omezí kácení dřevin.
Podobně se vyjádřili i zástupci českých ekologických organizací přítomných v Kodani.
"Spousta slov a minimum činů," prohlásil Jan Rovenský z Greenpeace. "Politici se v Kodani nedokázali dohodnout dokonce ani na tom, že se příště závazně dohodnou. Dnes přijatý text není ani závazný, ani kvalitní, ani férový."
Podle Greenpeace, Centra pro dopravu a energetiku a Hnutí Duha je tak nutné pokračovat v dalších jednáních už v lednu. Po Evropské unii pak ekologové požadují jasné vyjádření, zda se zaváže ke dvaceti či třicetiprocentním škrtům do roku 2020 (oproti roku 1990).
Česko by údajně mělo - vzhledem ke snadnějším škrtům kvůli pádu průmyslu na počátku devadesátých let - snížit emise o 40 procent.
Centrum pro dopravu a energetiku, Hnutí DUHA a Greenpeace budou hlavně prosazovat, aby vláda do kodaňské dohody vložila závazek, že Česká republika mezi roky 1990 a 2020 sníží exhalace o 40 procent," stojí v tiskové zprávě ekologů. "Návrh Politiky ochrany klimatu, který sestavilo ministerstvo životního prostředí, spočetl, že je možné toho dosáhnout s nízkými náklady."
Zklamání a protesty
Nevládní organizace i řada menších zemí výsledek kodaňského snažení odmítly už v pátek v noci, zejména proto, že ve stručném dokumentu chybí jasné cíle pro snižování emisí.
Bolivie či Venezuela navíc hlasitě protestovali proti tomu, že i takto vágní deklarace se neprojednávala v plénu, jak určují pravidla OSN, ale na separátních schůzkách za zavřenými dveřmi. Tam se probíraly zásadní body, například i příslib vytvoření zvláštního fondu a mnohamiliardových příspěvků pro rozvojové státy, bojující s klimatickými změnami.
Výsledné komuniké bez právní vymahatelnosti prohlašuje, že mocnosti chtějí míru globálního oteplování udržet do hranice dvou stupňů Celsia ve srovnání s předindustriální érou. Vedle hlavních zastánců textu - Spojených států s ním souhlasí i Evropská unie a velké rostoucí ekonomiky: Čína, Indie či Brazílie.
Změnami klimatu postižené země - například ostrovní Tuvalu - chtěly limit o půl stupně nižší. Reálně jim totiž hrozí, že s dalším oteplováním jejich půda navždy ztratí zemědělskou hodnotu nebo dokonce zmizí v oceánu.
Šéf OSN Pan Ki-Mun v sobotu prohlásil, že je přesvědčen, že "kodaňský začátek" se povede přetavit v reálnou a závaznou dohodu v příštím roce, kdy je v plánu další konference v Mexiku.
