Quito - Ekvádorští voliči u volebních uren včera rozhodovali, kdo jejich zemi povede další čtyři roky. Předběžné volební výsledky naznačují, že to bude opět levicový a většinovou veřejností oblíbený prezident Rafael Correa.
Pokud se jeho vítězství už v prvním kole hlasování potvrdí, půjde o první takový triumf za posledních třicet let.
Navíc by šlo o prvního prezidenta za posledních sto let, který svůj mandát ve volbách obhájil.
K vítězství je potřeba 50 procent hlasů či 40 procent plus desetiprocentní náskok před druhým kandidátem. Tím je bývalý prezident Lucio Gutiérrez, který se počátkem 21. století dostal nakrátko k moci státním převratem. Průzkumy ukazují, že jeho by za prezidenta chtělo jen 28 procent voličů.
Třetím kandidátem je banánový magnát Álvaro Noboa, nejbohatší obyvatel Ekvádoru a vlastník v Evropě známé značky banánů Chiquita. Ten podle britské stanice BBC získal 10,4 procenta hlasů, zatímco Correovo skóre v tuto chvíli dosahuje 54 procent.
Charismatický indián a výhodné ceny ropy
Šestačtyřicetiletému vystudovanému ekonomovi s diplomem z Belgie a USA do křesla prezidenta pomohlo deklarované odhodlání "zatočit s pravicovými a nevýkonnými politiky", kteří prosazují privatizaci přírodních zdrojů, včetně ropy.
Pravicové politiky Correa také viní z krachu bankovního sektoru zkraje devadesátých let, v jehož důsledku Ekvádor opustilo přes 700 000 lidí.
"Formálně máme demokracii a nyní se musíme snažit o vybudování opravdové demokracie, což znamená spravedlivější zemi pro všechny (Ekvádorce)," cituje jeho slova britský list Guardian.
Correově štědré sociální politice v minulosti přály především výhodné ceny ropy. Mohl si tak dovolit dvojnásobně navýšit státní výdaje z 9,5 na 21 miliard dolarů (tedy z 209 miliard Kč na 462). Ty investoval do zdravotnictví, vzdělání a infrastruktury. Oblibu u těch nejchudších si zajistil zvýšením důchodů a sociálních dávek například svobodným matkám.
Tento charismatický řečník s indiánskou krví mimo jiné také odmítl těsnou spolupráci se Spojenými státy, kterou prosazovali jeho pravicoví předchůdci. Correa se tak podle svých slov snaží chránit ekvádorský trh, a zejména místní farmáře, které by smlouva o volném obchodu s USA zruinovala.
Požehnání veřejnosti bez problémů dostal i k neobnovení smlouvy o pronájmu letecké základny ve městě Manta na pobřeží Tichého oceánu i k vyhoštění dvou amerických diplomatů obviněných z údajně nepřípustného vměšování do vnitřních záležitostí země (šlo o personální otázky v Američany sponzorovaném protidrogovém tažení).
"Chávista s odporem k autoritářství"
Sice roztříštění, ale velmi hlasití opozičníci, z nichž většina z nich patří k nejbohatším mužům země, Correovi vyčítají, že svými snahami stát co nejvíce centralizovat nabourává základní demokratické principy.
"Klaníte se tyranovi, a to já nedovolím. Chci Ekvádoru vrátit jeho důstojnost," řekl agentuře Reuters opoziční kandidát Álvaro Noboa, který již čtyřikrát neúspěšně kandidoval na post prezidenta.
Někteří analytici také upozorňují na Correovu přílišnou náklonnost k venezuelskému prezidentovi Hugo Chávezovi. Mají za to, že po jeho vzoru ve svých rukou shromažďuje čím dál větší moc. Correa se však brání tím, že autoritářství mu není blízké a že "socialismus není režim, ale princip".
Pravdou zůstává, že do příchodu Correy byl Ekvádor nechvalně pověstný bouřlivou politickou scénou a rekordním počtem ústav od roku 1830 (20). V jednu chvíli se také v rozmezí pouhých deseti let u prezidentského kormidla vystřídalo deset různých politiků.
Následující čtyři roky by však v důsledku finanční krize, která několikanásobně srazila ceny ropy, nemusely být pro Rafaela Correu tak příznivé jako doposud. Příjmy z ropy klesly o celých 67 procent a budování jeho "spravedlivější" společnosti bude o to těžší.
