Bratislava - Dohoda dvou největších slovenských stran na tom, že nejpozději v pátek ráno schválí posílení pravomoci Evropského fondu finanční stability (EFSF), uklidnila světová média.
Ještě v úterý přitom přední deníky a zpravodajské servery bily na poplach a varovaly před bezprostřední hrozbou pro celou eurozónu.
Některé sdělovací prostředky šly ještě dál. Například zpravodajský server The Australian napsal, že "osud světové ekonomiky závisí na maličkaté zemi". Její jméno se v titulku neobjevilo.
O dva dny později už ale noviny nepíší o katastrofě, nýbrž o chvíli pozornosti, kterou si titěrné Slovensko díky hlasování užilo. Shodují se také, že od něj nebylo hezké, že si jako rukojmí přibralo 320 milionů lidí platících eurem.
Vesměs ale zahraniční novináři píší, že se po několikahodinovém napínání eurozóny a finančních trhů vše v dobré obrátilo. Předseda nejsilnější opoziční strany Smer-SD Robert Fico ujistil, že hned po schválení ústavního zákona o předčasných volbách, které se mají konat 10. března, poslanci projednají EFSF. A jelikož se podařilo dosáhnout kompromisní dohody, půjde prý jen o formalitu.
Návrh na změnu ústavy už vláda podle očekávání schválila a poslala do parlamentu.
Některá média, včetně agentury Reuters, si všímají, že na Slovensku nešlo o to, zda bude záchranný fond schválen, ale o to, zda se Ficovi podaří využít této jedinečné příležitosti ke svržení křehké koalice Ivety Radičové.
Premiérka zase věděla, že pád její vlády stejně hrozí, a tak bylo příhodné vyzkoušet její soudržnost a případně padnout "pro dobrou věc" - voliči jí za to při předčasných volbách možná odmění.
Starý kontinent je těžkopádný
Americký deník The New York Times nicméně upozorňuje na stále výraznější kontrast mezi pomalým rozhodováním Evropské unie a rtuťovitými změnami nálad i cen na trzích. Jinými slovy: podle NYT není Evropa s to reagovat dostatečně pružně na stav světové ekonomiky.
"Slovenská situace jen ukazuje, jak je problematické se sjednotit, aby bylo možné čelit krizi," cituje zase ČTK ekonoma Howarda Archer ze společnosti IHS Global Insight. Původní slovenské odmítnutí fondu je podle něj příznačným problémem toho, jak dosáhnout koordinovaného a souhlasného řešení.
Reuters dále konstatuje, že Slovensko se na ekonomické síle eurozóny podílí jedním procentem, ale o jeho osudu rozhoduje stoprocentně.
Unii zatopila strana s 300 členy
"Jakmile se usadil prach po slovenském odmítnutí záchranného plánu eura, začali politici z celé Evropy přemýšlet nad tím, jak mohla malá politická strana jen s 22 poslanci a pouze 300 členy udělat takovou čáru přes rozpočet," přidává se britský The Guardian.
Po příčině současného stavu, kdy je stabilita světových trhů závislá na tom, jestli si v Bratislavě plácnou Radičová s Ficem a odsouhlasí podání další transfúze krvácející evropské ekonomice, už se světová média nepídí. Smířila se s faktem, že Slovensko sice zazlobilo, ale nakonec se umoudřilo a než, aby to všem zkazilo, nechalo raději padnout vládu.
Jak ale uzavírá deník The Washington Post, schválení EFSF není spásou a problém předlužené Evropy nevyřeší. Brzy budou třeba další peníze a další změny v pravidlech záchranného fondu. Tentokrát by se ale mohly vzepřít i další země, a problém by se tak opakoval, jen by byl mnohem vážnější.
"Ačkoli se ze slovenského NE do konce týdne stane ANO, myslím si, že to povzbudí další státy, které již vyjádřily výhrady k nedostatečným kontrolám garancí, jež nabídly. Nizozemsko, Finsko, Německo a částečně i Rakousko budou příště mnohem hlasitější," uvedl podle ČTK Raoul Ruparel z institutu Open Europe.
