Kábul - V roce 2001 byl Afghánistán hlavní frontou války proti teroru. O dva roky později jej vystřídal Irák. To už ale dávno neplatí. Proti Al-Káidě a Talibanu bojuje Washington dnes hlavně v Hindúkuši.
Z Iráku se Američané stahují a přesunují se do afghánských hor. Tam naopak odcházejí bojovat s USA a jejich spojenci islamisté z Blízkého a Středního východu. Také díky jejich podpoře kontroluje nyní fundamentalistické hnutí Taliban většinu afghánského venkova.
Svůj kontingent v Afghánistánu začala vláda ve Washingtonu posilovat již loni. Tento týden dosáhl počet amerických vojáků v zemi 94 tisíc. To je o dva tisíce více, než kolik jich je nyní na iráckém území.
"Pokud Taliban získal politickou kontrolu nad důležitými částmi země, jediné, co můžeme dělat, je navýšit zde svou vojenskou přítomnost," řekl deníku The New York Times analytik Steven Biddle z newyorské Rady pro zahraniční vztahy (CFR), zabývající se krizovými oblastmi ve světě.
Vojenskou silou se ale odpor talibanců sotva podaří zlomit. Afghánský prezident Hamíd Karzáí se proto bude na tradiční džirze, rokování kmenových stařešinů, svolaném na příští dny do Kábulu snažit hledat cestu k umírněným představitelům Talibanu.
Jarní ofenziva
Zatímco iráckého diktátora Saddáma Husajna dopadli Američané v prosinci 2003, po vůdci teroristické sítě Al-Káida Usámu bin Ládinovi marně pátrají na afghánsko-pákistánském pomezí už devět let.
Podle všeho se v jeho blízkosti stále pohybuje jednooký vůdce Talibanu mula Umar.
Přesně před týdnem zaútočili talibanci přímo v Kábulu. Zabili dvanáct afghánských civilistů a šest příslušníků jednotek NATO. O den později se cílem jejich útoku stala vojenská základna aliance u Bagrámu, jedna z největších v zemi.
Zahájili tím zřejmě svou tradiční jarní ofenzivu. Může být ještě intenzivnější než ta před rokem.
Zatímco v roce 2003 zahynulo v Afghánistánu třicet Američanů, loni počet amerických mrtvých v zemi přesáhl tři stovky, jednou tolik než kolik činily ztráty USA v Iráku.
"Chtějí ukázat, že jsou čím dál silnější a že jsou i v malých skupinkách schopni podnikat útoky na alianční síly v Kábulu," citovala agentura Reuters generála Núra Háka Ulúmího, někdejšího guvernéra jihoafghánského Kandaháru.
Nová afghánská armáda
Odpovědnost za situaci v Kábulu a jeho okolí převzala již loni nová afghánská armáda. Ta je však na rozdíl od té irácké stále příliš slabá, než aby mohla své pole působnosti postupně rozšířit i do dalších oblastí země.
V současnosti čítá něco přes sto tisíc vojáků. Bez podpory jednotek NATO se tak Karzáí zatím neobejde.
Zatímco se ale v Iráku mohl Washington opřít o šíitské spojence, v Afghánistánu si jich mnoho nezískal. Většina místních kmenových vůdců se stále přiklání spíše k Talibanu.
Již loni bylo více Američanů zabito v horách afghánské části Hindúkuše než v irácské nížině mezi Eufratem a Tigrisem. Osmnáctého května letošního roku počet amerických padlých v Afghánistánu překročil tisícovku.
Se stažením ze země proto musí počkat i spojenci USA, ačkoliv veřejnost v Británii, Francii i Německu po takovémto kroku volá již dávno.
"Předem stanovený harmonogram odsunu z Afghánistánu neexistuje, musíme se teprve rozhodnout, jaká bude naše strategie v následujících měsících a letech," musel v pátek po jednání s Karzáím uznat nový britský ministr zahraničí Liam Fox. Británie má v Afghánistánu 9500 mužů.
Se stažením svého kontingentu o síle 455 mužů nemůže zatím počítat ani ČR.
První fronta války proti teroru bude zlikvidována příští rok, kdy z Iráku odejde poslední americký voják, konec té druhé je zatím v nedohlednu.
