V létě roku 1975 se k Marsu vydala dvojice sond Viking, aby již v následujícím roce poslala na Zemi první snímky "rudé planety".
Stalo se tak 20. července 1976 pouhých 25 vteřin po dosednutí sondy na Mars.
Kromě povrchu "rudé planety" pořídily sondy Viking také fotografie dvou měsíců planety Mars (Phobos, Démos) a odebraly vzorky půdy, které měly napovědět, zda je na Marsu přítomen život.
V obou místech přistání však testy přítomnost života vyloučily. První hypotézou amerických vědců tak bylo, že "Mars je chladná planeta bez života".
Sondy plné přístrojů
Každá ze sond Viking se skládala ze dvou částí - orbitální a přistávací.
V přistávacím modulu byly přístroje zjišťující chemické složení povrchu a atmosféry, seismograf nebo magnetometr. Jejich prostřednictvím bylo také možné sledovat teplotu, tlak, směr a rychlost větru.
Sonda Viking 1 fungovala do 13.11.1982, kdy byl ze Země odeslán chybný povel a se sondou bylo ztraceno spojení.
Při přistání Vikigu 2 zase radar chybně interpretoval skálu v místě přistání. Sonda přistála jednou nohou na skále a mírně se naklonila.
Infobox
Viking 1
start: 20. 8. 1975
konec činnosti: 13.11.1982
hmotnost (Orbiter): 883 kg
hmotnost (Lander): 590 kg
přistání - Mars: 20. 7. 1976
Viking 2
start: 19.9.1975
konec činnosti: 11.4.1980
hmotnost (Orbiter): 883 kg
hmotnost (Lander): 590 kg
přistání - Mars: 3. 9. 1976
PŘEČTĚTE SI:
- Mars se přiblížil Zemi
- Život na Marsu může být pod povrchem
- Život na Marsu? Krátce a z počátku
Přesto sonda pracovala na povrchu celých 1281 dní (do 11.4.1980) a poté byla pro nedostatek energie v bateriích vypnuta.
Život tu byl, ale dávno
Od té doby vyslala přední vesmírná střediska světa na Mars řadu dalších sond.
V poslední komplexní studii o Marsu využil francouzský profesor Jean-Pierre Bibring poznatků sondy Evropské vesmírné agentury Mars Express, amerických družic i dvou vesmírných vozítek, která zkoumají Mars právě v této chvíli.
Z vědeckých závěrů vyplývá, že pokud na Marsu existovalo v minulosti prostředí příznivé životu, bylo to v období prvních několika set milionů let existence planety.
Před 3,5 miliardami let se totiž Mars změnil v chladnou a vyprahlou krajinu, kterou známe dnes.
Přestože připouštějí existenci života, vědci zároveň uznávají, že není zcela jisté, že voda a s ní související příznivé prostředí na planetě skutečně byla.
Existuje totiž možnost, že zkoumané vzorky nerostů se přeměnily teprve pod povrchem a planeta byla vždy mrazivá.
