Blíží se konec "nejhoršího dealu". Trump útočí na jadernou dohodu s Íránem, Evropa je ostře proti

Daniel Anýž Daniel Anýž
9. 10. 2017 12:09
Prezident USA Donald Trump podle amerických médií tento týden vyhlásí, že Írán neplní podmínky jaderné dohody, uzavřené v roce 2015 jeho předchůdcem Barackem Obamou. Neznamená to sice, že Spojené státy od klíčové mírové úmluvy s Teheránem okamžitě odstoupí, ale může to být první krok v tomto směru. Trump už několikrát naznačil, že hodlá tento "nejhorší deal" zrušit. To vyvolává ostrý nesouhlas evropských států. Podle Německa je zachování dohody otázkou "vysoké priority národní bezpečnosti".
Donald Trump a Donald Tusk.
Donald Trump a Donald Tusk. | Foto: Reuters

Washington - Americký prezident Donald Trump obklopen v Bílém domě svým bezpečnostním týmem a vojenskými veliteli pronesl minulý čtvrtek tajemnou větu: "Víte, co tohle znamená? Možná je to klid před bouří."

Americká média okamžitě dala tato slova do souvislosti s Íránem

Teherán podle Trumpa nedodržuje podmínky dohody o kontrole svého jaderného programu uzavřené před dvěma lety za jeho předchůdce Baracka Obamy.

Dohodu z července 2015 s Teheránem uzavřeli (v takzvaném formátu 5+1) vedle USA všichni další stálí členové Rady bezpečnosti OSN - Británie, Francie, Čína a Rusko.

K nim se přidalo i Německo.

Konec této verze mírové dohody, označované za průlomovou, se ale podle amerických médií nezadržitelně blíží. 

Donald Trump to podle listu Washington Post oznámí tento čtvrtek v projevu, věnovaném širší americké politice vůči Íránu. 

Litera versus duch dohody

Trump jadernou dohodu s Íránem tvrdě kritizoval už jako prezidentský kandidát. Názor nezměnil ani po nástupu do Bílého domu.

Kromě jiného ji nazval "nejhorším dealem, který kdy USA uzavřely".

V rámci opatření, které si v době schvalování dohody prosadil americký Kongres, musí prezident USA každých 90 dnů potvrdit, že Írán "plní" znění smlouvy.

Trump to od svého nástupu do úřadu už dvakrát udělal. Při druhé příležitosti však avizoval, že to bylo naposledy.

A teď své předsevzetí vyplní.

Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEC) přitom Írán podmínky dohody dodržuje.

Trump ale tvrdí, že země porušuje "ducha dohody".

Upozorňuje na íránské raketové testy, na podporu militantních a teroristických skupin na Blízkém východě i na jeho intervenci v syrské válce na podporu režimu Bašára Asada

Míč na straně Kongresu

Trumpovo rozhodnutí nepodepsat souhlas s íránským dodržováním dohody přitom ale neznamená, že by USA dohodu okamžitě jednostranně vypověděly.

Americký Kongres bude mít 60 dní na to, aby rozhodl, zda na Írán znovu uvalí sankce, které byly po uzavření dohody uvolněny.

Pokud by se tak stalo, znamenalo by to s největší pravděpodobností, že Írán zareaguje stejně. Pak by dohoda byla mrtvá.

Ale to je zatím jen jeden z možných scénářů.

Už teď je zcela zřejmé, že Trumpův postoj proti němu staví evropské partnery Spojených států. Spor o dohodu může vést k hlubokému transatlantickému rozkolu mezi USA a Evropskou unií.

To už ostatně naznačila vyjádření diplomatů.

"Další americký postup v této otázce bude mít důsledky pro věrohodnost chování USA v jiných situacích, jako je například situace se Severní Koreou," řekl David O'Sullivan, velvyslanec EU ve Washingtonu, minulý týden na debatě tamního think-tanku Atlantic Council.

Pro Německo, jak prohlásil jeho velvyslanec v USA Peter Wittig, je zachování dohody s Íránem věcí "vysoké priority národní bezpečnosti".

Francouzský velvyslanec v USA Gérard Araud pak upozornil, že případný  krach dohody s Íránem by poškodil evropské výrobce a banky, kteří po uvolnění sankcí začali v Íránu znovu podnikat a investovat.

"Chtěl bych naše americké přátele upozornit, že když jsme začali uplatňovat původní sankce, Spojené státy s Íránem v zásadě vůbec neobchodovaly, " dodal velvyslance Araud.

Přímo z Evropy se minulý pátek už ozvala kancelář šéfky diplomacie EU Federiky Mogheriniové.

Její mluvčí vzkázala, že by měly dohodu s Íránem respektovat všechny zúčastněné strany a žádné nové jednání, jež by měnilo podmínky smlouvy, nepřichází v úvahu.

Rozpory v Bílém domě

Podle amerických médiích je ale právě dojednání nových podmínek skutečným cílem, o který prezidentu Trumpovi nyní jde.

Hrozba možného obnovení amerických sankcí vůči Íránu by podle tohoto kalkulu, který sdílejí i odpůrci současné dohody v Kongresu, měla Teherán přimět k novým jednáním.

Írán však takovou možnost, kromě jiného ústy prezidenta Hasana Rúháního, opakovaně vyloučil.

Názor na dohodu s Íránem není jednotný ani uvnitř Trumpova bezpečnostního týmu. Americký ministr obrany James Mattis k ní má podobně jako prezident vážné výhrady.

Na rozdíl od Trumpa si ale myslí, jak uvedl minulé úterý v Senátu, že v americkém bezpečnostním zájmu je, aby dohoda zůstala v platnosti.

V tomto smyslu se vyjádřil také náčelník generálního štábu Joseph F. Dunford a rovněž ministr zahraničí Rex Tillerson.

Donald Trump ale patrně už ani nemůže uhnout za své pozice, kdy dohodu před celým světem tvrdě napadal.

Konec hanebného "dealu"?

"Pro USA je dohoda zahanbující," prohlásil na konci září ve svém projevu k Valnému shromáždění OSN.

Podle Trumpa nelze vyjmout íránský jaderný program jako nějakou samostatnou položku ze širšího problému, který pro zájmy USA představuje Írán.

Nepřijatelný je jak podle něho také termín vypršení dohody v roce 2025. Což prý znamená, že Írán by se pak mohl beztrestně vrátit k vojenskému jadernému programu.

Tyto argumenty navazují na kritiku, která se v USA zvedla mezi konzervativními republikány a na ně navázanými analytiky a komentátory už v letech 2014 a 2015, kdy Barack Obama dohodu dojednával.

Ze strany obhájců dohody pak ovšem také znějí - tehdy i dnes - stejné argumenty.

Smlouva podle nich zcela záměrně řeší jen íránský jaderný program, neboť celou politiku Teheránu na Blízkém východě by nikdy žádnou smlouvou ošetřit nešlo.

A za druhé, dohoda dosáhla maxima možného. Další sankce a nátlak, což propagovali kritici současné smlouvy, by nevedly k lepšímu výsledku. Ale naopak k tomu, že Teherán by se zatvrdil a přestal jednat.

Trump: Pokud nebudeme mít jinou možnost, zničíme Severní Koreu | Video: The White House
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 10 minutami

Seznam zakázaných anabolik se rozroste o 53 nových látek. Počítá s tím návrh, který v pondělí projedná vláda

Nově budou na seznamu například buserelin, deslorelin a gonadorelin, které jsou součástí registrovaných veterinárních léčivých přípravků. Změna reaguje na nové látky s anabolickým a jiným hormonálním účinkem, které odhalují policisté a celníci. Jejím cílem je zabránit jak nabídce, tak i zneužívání těchto preparátů. 

Nové látky s anabolickým nebo jiným hormonálním účinkem zneužívají podle předkladatelů návrhu nejen profesionální, ale i amatérští sportovci a další veřejnost. "Výroba těchto látek probíhá nelegálně bez kontroly státních orgánů, čímž je významně zvýšeno riziko ohrožení zdraví jejich uživatelů, a to zejména z dlouhodobého hlediska," uvedlo ministerstvo spravedlnosti. Připomnělo, že dopingové látky mohou mít vedlejší účinky, které se nemusí projevit hned, ale až o několik let později.

Výroba, přechovávání, nabízení, prodej či poskytnutí anabolik obsažených v příslušném nařízení vlády je trestným činem, za který hrozí v základní sazbě až roční vězení. Při spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech nebo při způsobení těžké újmy na zdraví nejméně dvou lidí lze pachateli uložit až 12 let odnětí svobody.

Stávající seznam zakázaných anabolik nabyl stejně jako trestní zákoník účinnosti 1. ledna 2010 a od té doby na něj žádné nové látky nepřibyly. "Naopak na trhu s látkami s hormonálním účinkem dochází k velmi rychlému a neustálému vývoji," upozornilo ministerstvo.

Seznam nových látek ministerstvo konzultovalo s policií, celníky a Antidopingovým výborem ČR. Vychází také ze seznamu, který vede Světová antidopingová agentura (WADA). "Tyto látky nemají využití v chemickém, farmaceutickém či jiném průmyslu. Jejich případné využití pro výzkumné, vědecké či velmi omezené terapeutické účely bude umožněno pouze v konkrétně stanovených případech," uzavřel úřad. 

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Na letišti v Mošnově na Novojičínsku začaly Dny NATO, v okolí se tvoří kolony

Společným seskokem českých a polských parašutistů s vlajkami v sobotu na letišti v Mošnově na Novojičínsku začaly dvoudenní Dny NATO a Dny Vzdušných sil Armády ČR. Po oba dny je v osmihodinovém programu připraveno mnoho dynamických ukázek na zemi i ve vzduchu. Kromě toho mohou lidé vidět na zemi řadu atraktivních strojů, mezi nimi poprvé víceúčelový letoun F-35 Lightning II nebo bezpilotní letoun MQ-9 Reaper.

V okolí letiště se i letos tvoří kolony aut, vzhledem k omezené kapacitě akce ale nejsou tak dlouhé jako v jiných letech. Operátor speciální policejní linky Michal Tichý řekl ČTK, že kolony ze všech stran dosahují maximálně tří kilometrů.

Dny NATO jsou největší bezpečnostní přehlídkou v Evropě. Na akci se představují armádní, bezpečnostní a záchranářské jednotky ze 17 zemí. Speciální partnerskou zemí je letos Švédsko.

Vstup na dvoudenní akci, která se koná nedaleko Ostravy, je zdarma. V minulosti ji navštěvovalo i přes 200 tisíc lidí, mnoho i ze zahraničí, zejména z Polska a Slovenska. Loni musely být Dny NATO kvůli koronavirové pandemii bez diváků v místě akce, lidé mohli program sledovat v televizi a na internetu. Letos je počet diváků omezený maximálně na 40 tisíc každý den.

Kvůli kontrole počtu lidí si letos návštěvníci poprvé museli předem pořídit vstupenky. Jsou sice nadále zdarma, ale lidé zaplatili 15 korun jako servisní poplatek. Musí rovněž mít potvrzení o bezinfekčnosti, tedy očkování proti covidu-19, prodělání nemoci nebo negativním testu.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Autobus srazil v Ratiboři na Vsetínsku chodce, muž střet nepřežil

Linkový autobus srazil v pátek večer v Ratiboři na Vsetínsku chodce. Sedmačtyřicetiletý muž střet nepřežil. Okolnosti nehody zjišťují kriminalisté a dopravní policisté, sdělila dnes policejní mluvčí Simona Kyšnerová.

Tragická nehoda se stala po 18:00. "Zemřel při ní sedmačtyřicetiletý muž. Ten z prozatím přesně nezjištěných příčin vstoupil bezprostředně do jízdní dráhy linkového autobusu, který jel ve směru od Hošťálkové. Třicetiletý řidič autobusu, i přes veškerou snahu, již nedokázal střetu zabránit," uvedla mluvčí.

Chodec podle ní při nehodě utrpěl závažná zranění. "Na místo jako první dorazili policisté z Jablůnky, kteří společně se svědky události prováděli do příjezdu záchranářů resuscitaci. Muž bohužel svým zraněním na místě podlehl. U řidiče autobusu jsme provedli dechovou zkoušku na alkohol. Byla negativní," uvedla Kyšnerová.

Přesné okolnosti tragické nehody podle ní nadále zjišťují vsetínští kriminalisté společně s dopravními policisty. "Po dobu vyšetřování nehody byl provoz na komunikaci částečně omezen a doprava byla řízena kyvadlově," doplnila mluvčí.

Podle dostupných údajů je chodec dvacátou obětí letošních dopravních nehod ve Zlínském kraji. Za loňský rok zemřelo na silnicích v regionu při nehodách 23 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy