Datové centrum za stovky milionů dolarů střeží muži se zbraněmi a zaměstnanci v něm pracují 12 hodin denně. Střídají se po patnácti dnech, aby udrželi důl na těžbu kryptoměny v nepřetržitém provozu, píše server BBC.

Kryptoměna vzniká tak, že počítač řeší komplikované matematické algoritmy a za vyřešení obdrží jeho majitel odměnu v podobě určitého množství té či oné kryptoměny. Tento proces se nazývá těžba. Provází ji velká spotřeba energie. Jeden počítač na těžbu kryptoměny spotřebuje podle BBC šestkrát více elektřiny než standardně pracující počítač.

Těžaře do Kazachstánu nalákala právě uměle udržovaná nízká cena elektřiny a zákaz těžby v sousední Číně. Rychlý růst těžby ale vytváří tlak na výrobu elektřiny, která je v této středoasijské zemi do značné míry závislá na uhelných elektrárnách. Ty se výrazně podílejí na produkci CO2. Kvůli vysoké poptávce po elektřině těžaři opakovaně čelí výpadkům proudu.

Začátkem letošního ledna se navíc zdejší doly na kryptoměny nemohly pět dní připojit k internetu kvůli celonárodním protestům, které vláda krvavě potlačila. Způsobilo to zpomalení transakcí s kryptoměnami po celém světě, píše BBC. Vláda nyní uvažuje o vyšším zdanění a regulaci těžby kryptoměn. Někteří velcí těžaři podle agentury Reuters už zvažují odchod z této středoasijské země.