Izraelská armáda potvrdila evakuaci Rafáhu. Operace je nutná, oznámil ministr obrany
Souhrn nejdůležitějšího dění:
- Izraelská armáda zahájila evakuaci části Rafáhu před dlouho chystanou ofenzivou v této oblasti, informovala izraelská média.
- Vojenská operace v Rafáhu je nutná, neboť hnutí Hamás odmítá zprostředkované návrhy na příměří v Pásmu Gazy, uvedl izraelský ministr obrany Joav Galant.
- Izraelská armáda v neděli oznámila, že po ostřelování uzavírá hraniční přechod Kerem Šalom, určený pro humanitární pomoc z Izraele do Pásma Gazy.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
tento online přenos k dění na Blízkém východě končí. Dění ale sledujeme dál zde.
Izraelská armáda potvrdila, že začala vyzývat k evakuaci civilisty ve východní části Rafáhu v rámci operace "omezeného rozsahu", jejímž cílem je rozbít hnutí Hamás.
Vojenská operace v Rafáhu je nutná, neboť hnutí Hamás odmítá zprostředkované návrhy na příměří v Pásmu Gazy, řekl izraelský ministr obrany Joav Galant.
Izraelská armáda dnes ráno zahájila evakuaci části Rafáhu na jihu Pásma Gazy před dlouho chystanou ofenzivou v této oblasti. Informovaly o tom deník Haarec a server The Times of Israel. Podle nich izraelská armáda vyzývá k evakuaci civilisty ve východní části Rafáhu. Armáda ale tuto informaci zatím oficiálně nepotvrdila.
Podle ToI armáda vybízí civilisty, aby se přesunuli do "humanitární zóny" na pobřeží a do oblastí nedalekého Chán Júnisu. Deník Haarec uvedl, že detaily evakuace mají k dispozici mezinárodní a palestinské humanitární organizace.
Izrael opět zakázal šéfovi úřadu OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA Philippu Lazzarinimu vstup do Pásma Gazy. Lazzarini to uvedl na sociální síti X. Izraelské úřady, se kterými UNRWA opakovaně vede spory, se k tomu nevyjádřily.
Šéf CIA Burns odcestoval z Egypta do Kataru na schůzku s tamním premiérem, jejímž cílem je vyvinout tlak na Hamás a Izrael, aby dál jednaly o příměří.
Izraelská policie po vládním zákazu Al-Džazíry podnikla razii v jeruzalémském hotelovém pokoji, který tato stanice používá jako svou kancelář.
Izraelská armáda v neděli oznámila, že po ostřelování uzavírá hraniční přechod Kerem Šalom, určený pro humanitární pomoc z Izraele do Pásma Gazy. K raketovému útoku se přihlásilo radikální palestinské hnutí Hamás, se kterým Izrael již sedm měsíců válčí. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na místní média, podle kterých blíže neupřesněný počet Izraelců přišel o život.
Izraelská armáda uvedla, že z Rafáhu na jihu Pásma Gazy bylo vypáleno deset raket směrem k přechodu, který je podle ní nyní uzavřen pro nákladní automobily s humanitární pomocí směřující na palestinské území. Hamás, který se k útoku přihlásil, tvrdí, že jeho cílem byla izraelská armádní základna.
Izraelská vláda jednomyslně schválila ukončení činnosti katarské televize Al-Džazíra v zemi. Zatím není jasné, kdy vstoupí zákaz v platnost.
Delegace palestinského hnutí Hamás přijela do Egypta na jednání o příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích. Rozhovory zprostředkované Egyptem a Katarem v posledních dnech nabraly na intenzitě a podle egyptské státní televize AlQahera News přinesly "významný pokrok". AlQahera News s odvoláním na nejmenovaný zdroj uvedla, že egyptští vyjednávači dospěli "ke konsenzuálnímu stanovisku ve většině sporných bodů". Na zprostředkování rozhovorů se podílejí také zástupci Kataru.
Podle informací z pátku poslední návrh vyzývá ke klidu zbraní, který by trval 40 dní a během něhož by Hamás propustil 33 z izraelských rukojmích. Následně by byla možnost jednat o dlouhodobém příměří.
Jeden z lidí, o nichž se izraelské úřady domnívaly, že je mezi rukojmími drženými Hamásem, byl prohlášen za mrtvého poté, co se jeho ostatky našly v Izraeli. Podle britské BBC to potvrdila izraelská armáda.
Armáda uvedla, že ostatky Eljakima Libmana se podařilo identifikovat na základě "důkladného komplexního vyšetřování", které vedly ozbrojené síly, policie a národní ústav forenzní medicíny. Izraelská média informovala, že byl pohřben zároveň s jinou obětí masakru na festivalu Nova poblíž kibusu Reim. Třiadvacetiletý Libman tam pracoval jako člen ochrany.
Delegace palestinského hnutí Hamás přijela do Egypta na zprostředkovaná jednání o příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích, informovala v sobotu egyptská média.
Egyptská státní televize AlQahera News s odvoláním na nejmenovaný zdroj uvedla, že jednání mezi Hamásem a Izraelem přinesla "významný pokrok" a že egyptští vyjednávači dospěli "ke konsenzuálnímu stanovisku ve většině sporných bodů".
Podle informací z pátku poslední návrh vyzývá ke klidu zbraní, který by trval 40 dní a během něhož by Hamás propustil 33 z izraelských rukojmích. Následně by byla možnost jednat o dlouhodobém příměří. V další fázi, která by zahrnovala nejméně šestitýdenní klid zbraní, by se Hamás s Izraelem měl dohodnout na propuštění větší skupiny rukojmích a dalším příměří, které by mohlo trvat až rok.
Desítky zákonodárců z Demokratické strany amerického prezidenta Joa Bidena dali šéfovi Bílého domu najevo, že se domnívají, že existuje dostatek důkazů o tom, Izrael omezením dodávek do palestinského Pásma Gazy porušuje americké zákony. Informovala o tom agentura Reuters.
V dopisu, který podepsalo 86 členů Sněmovny reprezentantů za demokraty, se píše, že omezení dodávek pomoci do Gazy vyvolává otázky, zda Izrael dodržuje americký zákon o zahraniční pomoci. Příjemci vojenské pomoci financované Spojenými státy musí dodržovat humanitární právo a umožňovat dodávky americké pomoci.
Izraelský útok na Rafáh na jihu Pásma Gazy by podle šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena způsobil nepřijatelné škody, napsaly agentury. Ve městě se tísní okolo 1,5 milionu lidí přesídlených z jiných části palestinského území a podle Spojených států Izrael nepředložil plán na jejich ochranu při zamýšlené ofenzivě.
"Bez takového plánu nemůžeme podpořit velkou vojenskou operaci proti Rafáhu, protože škody by šly nad rámec toho, co je přijatelné," řekl Blinken v pátek pozdě večer při vystoupení v McCainově institutu v Arizoně.
Izrael po rozhodnutí turecké vlády zastavit vzájemné obchodování začne hledat nové zahraniční dodavatele. Volba by mohla padnout na spřátelené země, jako jsou Německo, Česko, Británie, Řecko či Maďarsko, píše server Ynet. Turecký export do Izraele činil loni přes pět miliard dolarů (120 miliard korun).
Izrael dal palestinskému radikálnímu hnutí Hamás týden na to, aby přijal dohodu o příměří a propuštění rukojmích. Pokud tak neučiní, zahájí izraelská armáda pozemní operaci v Rafáhu na jihu Pásma Gazy. S odvoláním na nejmenované egyptské představitele to dnes napsal americký list The Wall Street Journal (WSJ).
Írán propustil posádku lodi plující pod portugalskou vlajkou, kterou zadržel bezmála před třemi týdny v Ománském zálivu a spojuje s Izraelem, samotné plavidlo však má nadále pod kontrolou. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na íránského ministra zahraničí.
Souhrn nejdůležitějšího dění:
- Palestinské hnutí Hamás ve čtvrtek v reakci na poslední návrh dohody o příměří s Izraelem uvedlo, že co nejdříve vyšle do Káhiry delegaci, která bude pokračovat v jednáních.
- Turecko zcela zastavilo obchod s Izraelem. Ankara tím dává najevo nesouhlas s počínáním Izraele v Pásmu Gazy.
- Při izraelském vzdušném úderu byla ve čtvrtek večer zasažena budova syrských bezpečnostních sil na předměstí Damašku.
Při izraelském vzdušném úderu byla ve čtvrtek večer zasažena budova syrských bezpečnostních sil na předměstí Damašku, sdělil agentuře Reuters bezpečnostní zdroj z aliance podporující syrskou vládu. Podle syrských státních médií úder zranil osm vojáků, doplnila agentura.
Spojené státy ve čtvrtek vyzvaly Izrael a Hamás, aby zajistily, že se pomoc určená palestinským civilistům v Pásmu Gazy skutečně dostane tam, kam má. Děje se tak poté, co na konvoj s pomocí nejprve zaútočili izraelští osadníci, načež ji odklonili palestinští ozbrojenci.
Britský policista se dnes přiznal k porušení zákona o terorismu, když na komunikační platformě WhatsApp vyjádřil podporu palestinskému hnutí Hamás. To považuje Británie za teroristickou organizaci a je v ostrovní zemi zakázané. Strážmistr Mohammed Adil z hrabství Západní Yorkshire na severu Anglie prostřednictvím aplikace WhatsApp sdílel dva obrázky podporující Hamás, a to jen tři týdny poté, co ozbrojenci Hamásu společně s dalšími radikálními skupinami 7. října vpadli na jih Izraele a pozabíjeli tam na 1200 lidí a dalších 250 unesli.
Severoatlantickou alianci znepokojují nedávné škodlivé aktivity na území členských států bloku, které vyvíjí Rusko v rámci svých hybridních aktivit. Uvádí se to v prohlášení, které aliance dnes vydala. Text zmiňuje Česko, Estonsko, Německo, Lotyšsko, Litvu, Polsko a Británii. Ruské jednání neodradí spojence od další podpory Ukrajiny, píše se v dokumentu.
Turecko zcela zastavilo obchod s Izraelem. Agentuře Bloomberg to řekli dva nejmenovaní turečtí představitelé seznámení s touto záležitostí. Ankara tím dává najevo nesouhlas s počínáním Izraele v Pásmu Gazy, které ostře kritizuje turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. V dubnu turecké úřady ze stejného důvodu částečně omezily export do Izraele. Nové opatření se podle agentury Bloomberg týká i dovozu.
Palestinské hnutí Hamás dnes v reakci na poslední návrh dohody o příměří s Izraelem uvedlo, že co nejdříve vyšle do Káhiry delegaci, která bude pokračovat v jednáních. Vůdce politického křídla Hamásu Ismáíl Haníja řekl, že uskupení návrh studuje v "pozitivním duchu", přestože podle dřívějších prohlášení se na něj dívalo spíše "negativně". V prohlášení podle agentury AP nebylo uvedeno, kdy delegace odcestuje.
Americký prezident Joe Biden dnes v reakci na propalestinské protesty na amerických univerzitách uvedl, že je třeba zachovat svobodu slova a zároveň dodržovat zákony. Poznamenal, že právo na pokojný protest je chráněné, což ale neznamená, že protest může být násilný. Šéf Bílého domu zdůraznil, že v univerzitních kampusech a v celých Spojených státech není místo pro nenávistné projevy, včetně antisemitismu, islamofobie a rasismu. Rovněž uvedl, že propalestinské protesty na univerzitách ho nepřiměly změnit politiku vůči Blízkému východu a že nechce protesty potlačit pomocí národní gardy.
Celkové náklady na obnovu Pásma Gazy, palestinského území zpustošeného téměř sedm měsíců trvající válkou mezi Izraelem a hnutím Hamás, dosáhnou vzhledem k nebývalému rozsahu zkázy 30 až 40 miliard dolarů (702 až 936 miliard Kč). Rekonstrukce zřícených budov se přitom může protáhnout až do příštího století, pokud bude probíhat podobným tempem jako při minulých konfliktech. Podle tiskových agentur to dnes uvedl Rozvojový program OSN (UNDP).
Izraelská Národní bezpečnostní rada vyzvala Izraelce, aby přehodnotili své plány vydat se do švédského Malmö, kde se budou příští týden konat finálová vystoupení písňové soutěže Eurovize. Informuje o tom server The Times of Israel. Město na jihu Švédska je podle izraelské vlády "centrem protiizraelských protestů" kvůli pokračující válce v Pásmu Gazy. Izrael se Eurovize účastní od roku 1973, letos ho bude zastupovat zpěvačka Eden Golanová, která kvůli své bezpečnosti již jednala se zástupci izraelské bezpečnostní služby Šin Bet.
Další snímek z losangelské univerzity.
Stovky policistů protestní tábor na Kalifornské univerzitě v Los Angeles obklíčily už ve středu vpodvečer a několikrát demonstranty vyzvaly, aby odešli. Na místě však v noci zůstávaly stovky lidí, mnozí s helmami a respirátory či jinak zahalenými obličeji a také s improvizovanými štíty. Na policisty pokřikovali "nebojíme se vás" nebo "všichni policajti jsou hajzlové".
Policisté začali v noci na dnešek odstraňovat barikády kolem propalestinského tábora na Kalifornské univerzitě v Los Angeles a zatýkat tam pobývající demonstranty, informují americká média. Zásahu předcházela několikahodinová konfrontace, při níž lidé navzdory výzvám policie odmítali místo opustit. Razie představuje nejnovější z desítek policejních zásahů proti studentským protestům v USA spojeným s válkou v Pásmu Gazy.
Policie do stanového městečka vtrhla kolem 03:00 místního času (12:00 SELČ), uvádí studentský list Daily Briun, který o vývoji na místě informuje prakticky minutu po minutě. Podle něj se v kampusu rozléhaly hlasité zvuky, pravděpodobně od zábleskových granátů. Jiný reportér na místě mluvil o odpálení desítek "omračujících zařízení".
V Pásmu Gazy ozbrojenci podle izraelských úřadů dál zadržují 129 rukojmích, nejméně tři desítky z nich však už zřejmě v zajetí zemřely.
Ve válce v Pásmu Gazy zahynulo od loňského října v důsledku bojů bezmála 34 600 Palestinců a dalších více než 77 800 utrpělo zranění. Informovaly o tom dnes místní úřady ovládané palestinským hnutím Hamás.
Souhrn nejdůležitějšího dění:
- Izrael ve středu znovu otevřel hraniční přechod Erez na severním okraji Pásma Gazy a umožnil přes něj průjezd kamionů s humanitární pomocí.
- Kolumbie oznámila, že ve čtvrtek přeruší diplomatické vztahy s Izraelem kvůli jeho akcím v Pásmu Gazy.
- Palestinské radikální hnutí Hamás oznámilo, že se dívá negativně na nejnovější návrh dohody o příměří s Izraelem, vyjednávání ale pokračuje.
Palestinské radikální hnutí Hamás se dívá negativně na nejnovější návrh dohody o příměří s Izraelem, vyjednávání ale pokračuje. S odvoláním na vyjádření Hamásu pro média o tom dnes informuje server listu The Times of Israel.
"Náš postoj k aktuálnímu návrhu dohody je negativní," řekl nejprve čelný představitel Hamásu Usáma Hamdán televizi Al-Manár, která je napojena na libanonské radikální hnutí Hizballáh. Podobně se později vyjádřila také tisková služba Hamásu. "Negativní stanovisko neznamená, že jednání byla zastavena," upozornilo hnutí.
Rozhodnutí Kolumbie přerušit diplomatické styky s Izraelem je odměna pro radikální hnutí Hamás, uvedl šéf izraelské diplomacie Kac. "Kolumbijský prezident slíbil, že odmění vrahy a násilníky z Hamásu, a dnes svůj slib splnil," napsal Kac na sociální síti X.
Kolumbie oznámila, že ve čtvrtek přeruší diplomatické vztahy s Izraelem kvůli jeho akcím v Pásmu Gazy. Kolumbijský prezident Gustavo Petro zároveň označil vrcholné izraelské představitele za "genocidní". Petro již v minulosti ostře kritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a požádal, aby se Kolumbie připojila k soudnímu podnětu, který podala Jihoafrická republika u Mezinárodního soudního dvora kvůli genocidě, které se podle ní dopouští Izrael v Pásmu Gazy.
Izrael ve středu znovu otevřel hraniční přechod Erez na severním okraji Pásma Gazy a umožnil přes něj průjezd kamionů s humanitární pomocí, píše Reuters. Izraelské úřady krok učinily v návaznosti na požadavky Spojených států, aby se více zasadily o řešení rostoucí humanitární krize na palestinském území. Znovuotevření přechodu Erez již několik měsíců žádaly mezinárodní humanitární organizace, aby se zmírnil hlad, který je považován za jeden z nejzávažnějších problémů stovek tisíc civilistů v severní části Pásma Gazy.
Izraelská vláda otevřela přechod v den návštěvy amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena, který se setkal s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a vyzval k větším dodávkám humanitární pomoci na území pásma.
Přechod Erez, který slouží především pro pěší dopravu, zůstal uzavřen od 7. října, kdy byl zničen během útoků radikálního palestinského hnutí Hamás, které vyvolaly válku.
Newyorská policie zadržela 300 lidí na propalestinských demonstracích v areálech Kolumbijské univerzity a City College, oznámil newyorský starosta.
Vyjednávači - Egypt, Katar a Spojené státy - stále čekají na reakci Hamásu na nejnovější verzi návrhu dohody o příměří, které by zastavilo izraelskou ofenzivu v Pásmu Gazy a umožnilo propuštění rukojmích, zadržovaných Hamásem od teroristického útoku tohoto hnutí na izraelské území 7. října, výměnou za palestinské vězně.
Spojené státy jsou odhodlány co nejrychleji dosáhnout příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Podle agentury AP to dnes na úvod jednání s izraelskými představiteli prohlásil v Tel Avivu americký ministr zahraničí Antony Blinken.
"I v těchto těžkých časech jsme odhodláni dosáhnout příměří, které zajistí návrat rukojmích domů. Jediný důvod, proč toho ještě nebylo dosaženo, je Hamás," řekl Blinken na schůzce s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken po dnešní návštěvě Jordánska odcestoval večer do Izraele, kde bude ve středu dopoledne jednat s prezidentem Jicchakem Herzogem a premiérem Netanjahuem.
Tamní vládě předloží seznam věcí, které je nutné udělat pro zlepšení humanitární situace v Pásmu Gazy, řekl dnes šéf americké diplomacie. Na tomto palestinském území bojuje od října izraelská armáda proti palestinskému hnutí Hamás, což vedlo k tragické humanitární situaci pro tamní civilisty. Podle palestinských úřadů kontrolovaných Hamásem kvůli bojům zemřelo přes 34 000 lidí.
Mluvčí americké diplomacie Vedant Patel uvedl, že USA zatím od Izraele neviděly věrohodné plány operace v Rafáhu, které by řešily americké obavy.
Newyorská Kolumbijská univerzita dnes oznámila omezení přístupu na svůj kampus na severu Manhattanu poté, co tam eskalovaly studentské protesty proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy. Desítky lidí v noci obsadily jednu ze školních budov ve snaze vynutit si přerušení veškerých finančních vazeb na Izrael. Akce přišla krátce poté, co škola začala s podmíněným vylučováním studentů, kteří do pondělního ultimáta neopustili protestní stanové městečko uprostřed areálu.
Soudci Mezinárodního soudního dvora dnes rozhodli, že nevydají předběžné opatření vyzývající k zastavení vývozu německých zbraní do Izraele. Informovala o tom agentura Reuters, podle které ale soudní orgán OSN vyjádřil hluboké znepokojení nad podmínkami v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda od loňského října provádí rozsáhlé vojenské operace v reakci na teroristický útok radikálního palestinského hnutí Hamás. Německo dnešní rozhodnutí uvítalo.
Izraelská vláda stále nedostala odpověď Hamásu na svou poslední nabídku na dohodu o příměří v Pásmu Gazy výměnou za propuštění izraelských rukojmích. Podle zdroje agentury AFP před rozhodnutím ohledně zahájení pozemní invaze do Rafáhu vyčká do středečního večera.
Prokurátoři Mezinárodního trestního soudu hovořili se zaměstnanci dvou největších nemocnic v Pásmu Gazy. S odvoláním na dva nejmenované zdroje to dnes napsala agentura Reuters. Podle ní jde o první potvrzení toho, že soud komunikuje se zdravotníky v Pásmu Gazy ve snaze zjistit, zda tam byly spáchány válečné zločiny.
Pozemní jednotky izraelské armády vstoupí do Rafáhu, aby zničily zbývající jednotky Hamásu, bez ohledu na to, zda se Izraeli podaří uzavřít s hnutím dohodu o příměří a výměně rukojmích, či nikoli. Prohlásil to dnes podle zahraničních agentur izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
"Představa, že válku ukončíme dříve, než dosáhneme všech svých cílů, nepřichází v úvahu," uvedl premiér podle zprávy, kterou vydal jeho úřad. "Vstoupíme do Rafáhu a zlikvidujeme tamní prapory Hamásu - s dohodou, nebo bez ní, abychom dosáhli úplného vítězství," prohlásil Netanjahu.
Skupina amerických i zahraničních právníků včetně nejméně dvaceti, kteří pracují pro americkou vládu, žádají prezidenta Joea Bidena, aby zastavil vojenskou podporu Izraele. Židovský stát si podle nich v Pásmu Gazy počíná v rozporu s americkým i mezinárodním právem. O výzvě v pondělí informoval server Politico.
Palestinská hnutí Hamás a Fatah se před několika dny sešla k jednání v Pekingu a projevila politickou vůli dosáhnout usmíření prostřednictvím dialogu. Podle agentury Reuters to dnes uvedlo čínské ministerstvo zahraničí.
Souhrn nejdůležitějšího dění:
- Pokud Izrael neuzavře dohodu s hnutím Hamás o propuštění rukojmích, do tří dnů spustí invazi do Rafáhu. Informovala o tom izraelská média.
- Tisíce lidí v Tel Avivu v pondělí demonstrovaly za dohodu izraelské vlády s Hamásem o příměří v Gaze a propuštění rukojmích.
- Americký ministr zahraničí Antony Blinken v pondělí jednal s korunním princem Saúdské Arábie Muhammadem bin Salmánem o situaci v Gaze. Zdůraznil, že je třeba navýšit objem humanitární pomoci a dosáhnout dohody o okamžitém příměří a propuštění zajatců.
Zpravodajský web Ynet bez uvedení zdroje napsal, že izraelské tanky jsou sešikovány na hranici mezi Izraelem a Gazou v blízkosti Rafáhu a čekají pouze na pokyn k zahájení pozemní ofenzivy. Tu izraelská vláda považuje za poslední nezbytný krok k vymýcení Hamásu z Gazy, což je jedním z jejích hlavních válečných cílů.
Mezinárodní společenství v čele s USA ale varuje před humanitární katastrofou a hrozbou vysokých civilních ztrát. V Rafáhu se před boji v severnějších oblastech skrývá více než milion uprchlíků.
Šéf izraelské armády Herci Halevi v pondělí schválil definitivní plány vojenské operace v Rafáhu na jihu Pásma Gazy spolu se zřízením uprchlických táborů v jeho střední části. Informoval o tom dnes server The Times of Israel s odkazem na zprávu zpravodajského webu Ynet. Ta tvrdí, že nebude-li do 48 až 72 hodin uzavřena s palestinským hnutím Hamás dohoda o propuštění rukojmích výměnou za dočasný klid zbraní, bude operace zahájena.
Tisíce lidí v pondělí večer demonstrovaly v Tel Avivu za dohodu izraelské vlády s palestinským hnutím Hamás o příměří v Gaze a o propuštění rukojmích držených Hamásem. Několik demonstrujících se střetlo s policií, která proti nim použila vodní děla. Někteří účastníci protestu obvinili policii z nepřiměřeného zásahu, informoval dnes server The Times of Israel.
Americký prezident Joe Biden v pondělí večer telefonicky hovořil s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím a katarským emírem Tamimem bin Hamadem Sáním o aktuálním vyjednávání příměří v Pásmu Gazy probíhajícím v Káhiře. Zástupci palestinského hnutí Hamás vyjednávání v pondělí večer opustili a vrátí se s písemnou odpovědí na nejnovější návrh Izraele, napsaly agentury Reuters a AFP.
Blinken podle americké diplomacie při setkání zdůraznil, že je třeba navýšit objem humanitární pomoci do Pásma Gazy a dosáhnout dohody, která by vedla k okamžitému příměří a propuštění rukojmích, které při říjnovém teroristickém útoku na Izrael unesli ozbrojenci z palestinského hnutí Hamás a jejich spojenci. Ministr zároveň zdůraznil, že se konflikt v Pásmu Gazy nesmí rozšířit do zbytku regionu.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes v Rijádu jednal s korunním princem Saúdské Arábie Muhammadem bin Salmánem o situaci v Pásmu Gazy a o tom, jak zmírnit napětí v blízkovýchodním regionu. V prohlášení o tom informovalo americké ministerstvo zahraničí.
Pět jednotek izraelské armády se podle americké diplomacie dopustilo porušování lidských práv před začátkem války v Pásmu Gazy, píše agentura Reuters.
Kolumbijská univerzita dala studentům protestujícím proti válce v Gaze ultimátum, musí opustit tábor, nebo budou podmínečně vyloučeni, píše AP.
Česko s Německem sdílí pohled na válku Ruska proti Ukrajině či bezpečnostní situaci v Izraeli a Pásmu Gazy, řekl po jednání se svým německým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem prezident Petr Pavel.
Vybudování provizorního mola pro námořní přepravu humanitární pomoci do Pásma Gazy bude stát Spojené státy 320 milionů dolarů (asi 7,5 miliardy korun). Píše to dnes na základě svých zdrojů agentura Reuters. Do budování nové infrastruktury by se mohlo podle materiálů Pentagonu zapojit na 1000 lidí, a to hlavně příslušníci amerického námořnictva a armády. Někteří politici však budování mola kritizují.
Obyvatele Pásma Gazy každý den čelí obavám z bombardování a mají problém sehnat jídlo. Kromě toho je ale ohrožují také tisíce tun odpadků, které se tam hromadí kvůli kolapsu základních služeb a ve vedru se rozkládají. Uvedla to dnes agentura AFP. "Odpad se stále hromadí a tekoucí voda je vzácná," varoval minulý týden úřad OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA. Světová zdravotnická organizace (WHO) už v lednu varovala před skokovým nárůstem infekčních nemocí, jako je hepatitida A, kvůli nehygienickým podmínkám v Pásmu Gazy.
Izraelské bombardování tří domů ve městě Rafáh na jihu Pásma Gazy zabilo nejméně 25 Palestinců a mnohé další zranilo, informovali dnes podle agentury Reuters místní zdravotníci. Palestinské úřady hlásily také vzdušné údery na dva domy ve městě Gaza na severu pásma, po nichž zůstali nejméně čtyři mrtví a několik zraněných.
Obyvatele Pásma Gazy, kde od loňského října Izrael vede válku proti palestinskému hnutí Hamás, každý den čelí obavám z bombardování a mají problém sehnat jídlo. Kromě toho je ale ohrožují také tisíce tun odpadků, které se tam hromadí kvůli kolapsu základních služeb a ve vedru se rozkládají. Informovala o tom dnes agentura AFP.
"Odpad se stále hromadí a tekoucí voda je vzácná," varoval minulý týden úřad OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA. Světová zdravotnická organizace (WHO) už v lednu varovala před skokovým nárůstem infekčních nemocí, jako je hepatitida A, kvůli nehygienickým podmínkám v Pásmu Gazy.
Některé země Evropské unie by mohly uznat samostatný palestinský stát do konce května. Dnes to podle agentury Reuters řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. V uplynulých měsících dali najevo, že tento krok zvažují lídři Španělska, Irska, Malty či Slovinska. V EU palestinský stát uznává od roku 2014 Švédsko a některé další státy, které tak učinily ještě před vstupem do bloku.
Na nádvoří prestižní pařížské univerzity Sorbonny dnes asi 50 studentů hlasitě demonstrovalo na podporu Palestinců. Uprostřed historických budov postavili asi deset stanů, rozvinuli velkou palestinskou vlajku a žádali okamžité ukončení bojů v Pásmu Gazy, píše agentura Reuters. Protest zhruba po dvou hodinách ukončila policie, uvedla AFP.
Palestinské hnutí Hamás má na stole návrh dohody o příměří v Pásmu Gazy výměnou za propuštění izraelských rukojmích, jenž je mimořádně velkorysý, řekl dnes na návštěvě Rijádu americký ministr zahraničí Antony Blinken. Vyjádřil naději, že Hamás učiní správné rozhodnutí a návrh přijme. Podle britského ministra zahraničí Davida Camerona návrh počítá se 40 dny příměří a propuštěním až několika tisíc palestinských vězňů zadržovaných v Izraeli výměnou za rukojmí unesené do Pásma Gazy. Informuje o tom agentura Reuters.
V Pásmu Gazy od začátku bojů loni v říjnu zahynulo nejméně 34 488 Palestinců, z toho 34 za poslední den, uvedly tamní úřady ovládané hnutím Hamás.
Souhrn nejdůležitějšího dění:
Americký prezident Joe Biden hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a zopakoval svůj tvrdý postoj proti izraelským plánům na invazi do nejjižnějšího města Pásma Gazy Rafáhu.
V pondělí přijíždí do Saúdské Arábie americký ministr zahraničí Antony Blinken, aby se pokusil obnovit jednání o příměří a propuštění rukojmích.
Hamás po přezkoumání posledního izraelského návrhu příměří uvedl, že nemá žádné "zásadní problémy" a k další vyjednávání vidí pozitivně. Jednání budou v pondělí pokračovat v Káhiře.
Izraelské bombardování tří domů ve městě Rafáh na jihu Pásma Gazy zabilo nejméně 13 lidí a zranilo mnohé další, informovali podle agentury Reuters místní zdravotníci. Palestinské zdroje hlásily také vzdušné údery na dva domy ve městě Gaza na severu Pásma, po nichž zůstalo několik mrtvých a zraněných.
Reuters ve své zprávě žádné podrobnosti o zabitých neuvedl. Podle televize Al-Džazíra palestinská média hlásila, že mezi mrtvými byly ženy a děti. Izraelská armáda se k incidentům ihned nevyjádřila.
Delegace palestinského islamistického hnutí Hamás dnes podle informací agentury Reuters přicestuje do Káhiry na rozhovory o příměří v Pásmu Gazy. Návštěva přichází ve chvíli sílících obav z očekávané izraelské invaze do města Rafáh na jihu Pásma Gazy u hranice s Egyptem.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken podle izraelského serveru Ynet příští středu navštíví izraelský kibuc Beeri, na který loni 7. října zaútočili teroristé z palestinské skupiny Hamás. Podle severu bude Blinken zatím nejvýše postaveným americkým představitelem, který Beeri navštíví. Přeživší obyvatelé kibucu nyní žijí ve vládou poskytnutém ubytování, jejich návrat do Beeri je očekáván až v příštím roce.
Blinken kibuc Beeri, kde palestinští ozbrojenci povraždili desítky obyvatel a řadu dalších unesli do Pásma Gazy, navštíví po příletu ze Saúdské Arábie. Podle Ynetu budou šéfa americké diplomacie při návštěvě kibucu doprovázet izraelský ministr obrany Joav Galant a ministr zahraničí Jisrael Kac.
Izraelská armáda za poslední den pomocí letadel a dronů zasáhla v Pásmu Gazy desítky cílů spojených s palestinským islamistickým hnutím Hamás. Uvedl to dnes list The Times of Israel s odvoláním na informace od armády.
Francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné dnes představí libanonským činitelům návrhy, jejichž cílem je odvrátit válku mezi libanonským hnutím Hizballáh a Izraelem a zmírnit napětí v regionu. Ministr to podle agentury Reuters řekl po návštěvě mírových sil OSN v jižním Libanonu.
Ministr zahraničí USA bude v pondělí a v úterý v Saúdské Arábii jednat o tom, jak docílit příměří v Pásmu Gazy a o propuštění rukojmích, píše Reuters.
Izrael by mohl vpád do Rafáhu odložit, pokud bude uzavřena dohoda o propuštění rukojmích zadržovaných Hamásem, uvedl šéf izraelské diplomacie.
Palestinské hnutí Hamás dnes obdrželo oficiální odpověď Izraele na svůj postoj týkající se ukončení války v Pásmu Gazy. Nyní ji prostuduje a poté předá svou reakci, uvedl podle agentury Reuters v prohlášení představitel hnutí Chalíl Hajja.
"Dnes Hamás dostal oficiální odpověď od sionistických okupantů na svůj postoj, který byl sdělen egyptským a katarským vyjednávačům 13. dubna. Hnutí tuto odpověď prostuduje a následně předá svou reakci," píše se v prohlášení.
Palestinské hnutí Hamás dnes zveřejnilo video zachycující dva z rukojmích, které uneslo při teroristickém útoku na Izrael 7. října loňského roku. Podle zpravodajského webu The Times of Israel (ToI) jde o 46letého Izraelce Omriho Mirana a 64letého Američana Keitha Siegela.
Sestříhané video je dlouhé zhruba tři minuty. Oba muži se v něm představili a uvedli, že doufají v dohodu o propuštění rukojmích, díky níž by se mohli vrátit domů. Kdy byly záběry pořízeny, není zcela jasné. Miran však uvedl, že v zajetí strávil 202 dní a Siegel zmínil židovský svátek pesach, což naznačuje, že video bylo natočeno nedávno.
Izraelská ofenziva v Pásmu Gazy si od loňského října vyžádala nejméně 34 388 mrtvých a 77 437 zraněných z řad Palestinců, uvedly palestinské úřady.
Studenti Kolumbijské univerzity v New Yorku, kteří zahájili celoamerickou vlnu propalestinských univerzitních protestů, v pátek uvedli, že se jednání s vedením školy dostalo do slepé uličky. Studenti jsou rozhodnuti tábořit v kampusu, dokud jejich požadavky nebudou splněny, informovala dnes agentura AP.
Palestinské hnutí Hamás uvedlo, že obdrželo oficiální reakci Izraele na svůj postoj týkající se ukončení války v Pásmu Gazy. Prostuduje ji a odpoví.
Mluvčí Húsíů Jahjá Saría uvedl, že loď, kterou jemenští povstalci zasáhli, plula pod panamskou vlajkou a má britského majitele. Podle firmy Ambrey byla ale loď nedávno prodána a její současný vlastník sídlí na Seychelách. Plavidlo je zapojeno do obchodování s Ruskem a mířilo z ruského Primorsku do Indie, uvedla firma Ambrey.
Jemenští povstalci Húsíové oznámili, že svými střelami zasáhli ropný tanker Andromeda Star v Rudém moři. Podle britské námořní bezpečnostní agentury Ambrey majitel lodi potvrdil, že bylo plavidlo poškozeno, informovala agentura Reuters. Húsíové u jemenského pobřeží, které z velké části kontrolují, útočí na nákladní lodě od listopadu. Chtějí tím podle svých slov vyjádřit podporu palestinskému radikálnímu hnutí Hamás v jeho bojích proti Izraeli, které se rozhořely po říjnovém teroristickém útoku Hamásu na jižní Izrael.
Izrael při vzdušném úderu v oblasti Bikáa na východě Libanonu zabil vysoce postaveného člena libanonské militantní skupiny, která se podílí na ostřelování severního Izraele přes jižní libanonskou hranici. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na prohlášení izraelské armády a libanonský bezpečnostní zdroj.
Spojené státy neuvalí zamýšlené sankce proti izraelským vojenským a policejním jednotkám, které se údajně dopouštěly porušování lidských práv vůči Palestincům na okupovaných územích, informovala na svém webu stanice ABC News. Jedná se zejména o prapor Necah Jehuda, určený výlučně pro muže z řad ultraortodoxních židů.
V Káhiře se o víkendu setkají šéfové zpravodajských služeb Izraele, USA, Egypta a katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání. Pokusí se najít cestu k uzavření dohody mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás poté, co se rozhovory už řadu týdnů výrazně neposunuly. S odvoláním na dva zdroje přímo obeznámené s jednáním o tom informoval Barak Ravid, novinář píšící mimo jiné pro server Axios a stanici CNN.
Do Izraele dnes přicestovala egyptská delegace ve snaze obnovit jednání o ukončení války v Pásmu Gazy a propuštění zbývajících izraelských rukojmích, které zadržuje palestinské hnutí Hamás od 7. října. Informovala o tom agentura Reuters. Podle agentury AP delegaci vede šéf egyptské tajné služby Abbás Kamel, který chce se svými izraelskými protějšky jednat o "nové vizi" dlouhodobého příměří v Gaze. Izrael vede proti Hamásu válku v odvetě za jeho říjnový teroristický útok.
Studenti dnes zablokovali vstup do budovy pařížské prestižní univerzity Sciences Po a požadovali po vedení instituce, aby odsoudila vojenské akce Izraele při aktuální ofenzivě v Pásmu Gazy. Informuje o tom agentura Reuters. Studenti skandovali na podporu Palestinců a v oknech a nad vchodem do budovy vyvěsili palestinské vlajky. Několik z nich mělo na hlavě černobílý šátek, který se stal symbolem solidarity s Palestinci. "Když vidíme, co se děje ve Spojených státech a nyní i v Austrálii, opravdu doufáme, že se to chytne i tady ve Francii. Akademický svět má sehrát svou roli," řekl 22letý Hišám, student magisterského oboru lidských práv a humanitárních studií na Institutu politických studií. Studenti podle něj požadují, aby pařížský Institut politických studií odsoudil kroky Izraele.
Třiapadesát procent Američanů má jen malou či žádnou důvěru v politiku izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, ukazuje dubnový průzkum veřejného mínění provedený střediskem Pew Research Center.
Kolumbijská univerzita v New Yorku odložila ultimátum, podle něhož měli protestující propalestinští studenti do dnešní půlnoci vyklidit kampus. Univerzita sdělila, že vyjednávání se studenty přineslo pokroky.
Bývalý americký prezident Donald Trump kritizoval podle tiskových agentur propalestinské demonstrace na amerických univerzitách. Tvrdil mimo jiné, že smutně proslulé shromáždění krajní pravice v Charlottesville v roce 2017 bylo "nic" oproti "úrovni nenávisti" při nynějších událostech.
Americká armáda zahájila u města Gaza stavbu provizorního mola, které má usnadnit dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy po moři. Podle agentury AFP o tom dnes informoval Pentagon. O stavbě amerického mola se hovoří od první poloviny března a podle původních plánů mělo být hotovo do 1. května.
Izraelští vyjednavači se v pátek setkají s delegací egyptských prostředníků, která přicestuje do Izraele, aby obnovili zprostředkovaná jednání mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás o dohodě o příměří ve válce v Pásmu Gazy a o propuštění izraelských rukojmích. Podle vysoce postavených izraelských představitelů to dnes schválil válečný kabinet, uvedl list Haarec na svém webu. Rozhovory několik posledních týdnů váznou.
Do Egypta uteklo z Pásma Gazy od loňského 7. října, kdy tam vypukla válka Izraele s hnutím Hamás, 80 tisíc až 100 tisíc Palestinců. Agentuře AFP to dnes řekl palestinský velvyslanec v Káhiře Dijáb Allúh. Egypt odmítá přijmout větší počet palestinských uprchlíků z Gazy, což dnes znovu zopakoval jeho prezident Abdal Fattáh Sísí, který to zdůvodnil národní bezpečností, ale také obavami, že větší vysídlení z Pásma Gazy by ohrozilo dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu.
Spojené státy a dalších 17 zemí dnes vydaly společnou výzvu adresovanou palestinskému hnutí Hamás s požadavkem, aby toto hnutí propuštěním všech rukojmích otevřelo cestu k ukončení krize v Pásmu Gazy. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na vysoce postaveného amerického představitele. Hamás reagoval prohlášením, že se mezinárodnímu tlaku nemíní podvolit a že jeho podmínkou pro propuštění dosud zadržovaných osob zůstává trvalé stažení izraelských sil z palestinského území.
Při bombardování Pásma Gazy v noci na dnešek zemřel zaměstnanec belgické rozvojové agentury Enabel Abdalláh Nabhan a jeho sedmiletý syn. Při stejném útoku byla vážně zraněna také jeho manželka a zemřeli tři další členové jeho rodiny. Bombardování odsoudila belgická ministryně zahraničí Hadja Lahbibová a předvolala si kvůli němu izraelskou velvyslankyni v Belgii Idit Rosenzweigovou-Abuovou, informuje agentura AFP.
Z Turecka se chystá vyplout humanitární flotila, která chce dostat asi pět tun potravin přes moře rovnou do Pásma Gazy bez ohledu na to, zda to Izrael povolí. Část z pěti stovek dobrovolníků ze čtyř desítek zemí, kteří se flotily hodlají zúčastnit, nyní v Istanbulu absolvuje kurz, který je má připravit na očekávanou konfrontaci s izraelskými vojáky. Napsal dnes španělský deník El País, podle něhož by flotila mohla vyplout během několika dní, možná už v pátek.
Podle zpravodajského webu The Times of Israel nyní na vojenském velitelství v Tel Avivu zasedá izraelský válečný kabinet, aby projednal očekávanou izraelskou invazi na města Rafáh na jihu oblasti.
Od začátku bojů loni v říjnu bylo v Pásmu Gazy zabito 34 305 Palestinců, uvedly dnes úřady kontrolované palestinským hnutím Hamás, píše agentura AFP. Je to o 43 lidí více, než kolik uváděla středeční bilance. Zraněných je 77 293 lidí. Izrael uvedl, že za poslední den provedl přes 30 útoků na Pásmo Gazy ze vzduchu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu odsoudil propalestinské protesty na univerzitách ve Spojených státech jako "strašné" a prohlásil, že demonstrace "musí být zastaveny", neboť studenty označil za antisemity.
Souhrn nejdůležitějšího dění:
- Izrael se zřejmě chystá vyslat vojáky do nejjižnějšího města v Pásmu Gazy Rafáhu, posledního útočiště, kde zatím neprobíhaly pozemní boje.
- Hamás zveřejnil video, na němž je vidět živý izraelsko-americký občan držený v Gaze jako rukojmí a říká, že zajatci žijí "v pekle".
- Jeden z vrcholných politických představitelů Hamásu řekl, že militantní skupina je ochotna přistoupit na pětileté nebo delší příměří s Izraelem a že složí zbraně a přemění se na politickou stranu, pokud bude vytvořen nezávislý palestinský stát v hranicích z doby před rokem 1967.
- Izraelský ministr obrany Joav Gallant prohlásil, že od 7. října 2023 izraelské vojenské údery zabily polovinu velitelů Hizballáhu v jižním Libanonu.
Hamás zveřejnil video, na němž je vidět živý izraelsko-americký občan držený v Gaze jako rukojmí a říká, že zajatci žijí "v pekle". Identifikuje se jako třiadvacetiletý Herš Goldberg-Polin, jeden z rukojmích unesených z hudebního festivalu Nova v jižním Izraeli během útoku Hamásu 7. října. Na videu je vidět, že mu chybí ruka. Jeho rodiče v prohlášení uvedli, že se jim "ulevilo, že ho vidí živého", ale obávají se o jeho zdraví.
Palestinské hnutí Hamás složí zbraně a změní se v běžnou politickou stranu, pokud vznikne palestinský stát v hranicích před rokem 1967. V rozhovoru, který dnes zveřejnila agentura AP, to řekl představitel tohoto hnutí Chalíl Hajja. Hnutí Hamás však ve svém politickém programu takzvané dvoustátní řešení i samotnou existenci Izraele odmítá.
Izraelská armáda dnes zasáhla okolo 40 vojenských cílů na jihu Libanonu, kde se v posledních dnech stupňují intenzivní boje. Ozbrojené libanonské hnutí Hizballáh dnes naopak vypálilo desítky raket na izraelskou příhraniční vesnici, informuje agentura Reuters.
Vojenské výdaje Izraele, které jsou druhé největší v regionu po Saúdské Arábii, loni vzrostly o 24 procent, ukazují nová data.
Blízký východ se po útocích Íránu proti Izraeli ocitl na kraji propasti, uvedl na úvod třetího dne plenárního jednání europarlamentu ve Štrasburku šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Zdá se podle něj ale, že vzájemné údery mezi íránskými a izraelskými silami zatím ani jedna ze stran nevyužila jako odrazový můstek k eskalaci, a proto je třeba diplomatické úsilí, které povede k uklidnění situace.
Izrael se velmi brzy chystá vyslat své vojáky do města Rafáh na jihu Pásma Gazy, kde se podle něj nachází poslední bašta radikálního palestinského hnutí Hamás, proti němuž vede od loňského října válku. Píší o tom izraelská média, podle nichž byly zahájeny přípravy k evakuaci civilistů z Rafáhu.
Ve stejný den, kdy Írán provedl svůj první přímý útok na Izrael, nařídil policistům v několika íránských městech zatýkat ženy, které porušují přísná islámská pravidla oblékání, píše agentura Reuters.
Boje v Gaze dnes pokračují 200. dnem. Následkem bojů mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás zahynulo v Pásmu Gazy 34 183 Palestinců a 77 143 utrpělo zranění, uvádí úřady ovládané Hamásem ve svém pravidelném hlášení na síti Telegram.
K deseti měsícům podmíněně byl v pondělí odsouzen muž, který v pátek vstoupil do budovy íránského konzulátu v Paříži ve vestě s atrapami výbušnin a vyhrožoval, že se odpálí, aby se pomstil vládě v Teheránu. Oznámila to agentura AFP. Jednašedesátiletý muž íránského původu, který dlouhodobě žije ve Francii, nakonec po vyjednávání konzulát opustil a vzdal se policii.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken v pondělí večer odmítl podezření, že by Washington mohl používat "dvojí metr" při uplatňování amerických zákonů, pokud jde o obvinění z možného porušování lidských práv izraelskou armádou v Pásmu Gazy. Šéf americké diplomacie současně ujistil, že podobná obvinění jsou prověřována.
V atmosféře polevujícího napětí mezi Izraelem a Íránem se izraelská armáda připravuje na evakuaci palestinských civilistů z Rafáhu před plánovanou pozemní vojenskou ofenzivou do tohoto nejjižnějšího města v Pásmu Gazy. S odvoláním na izraelské a egyptské představitele o tom píše deník The Wall Street Journal.
Výhrůžky atrapami výbušnin na íránském konzulátu v Paříži má na svědomí íránský odpůrce režimu v Teheránu, který dlouhodobě žije v Paříži. K činu, který v pátek ve Francii vyvolal značnou paniku, ho přiměla zpráva o popravě jeho bratrance v Íránu a o zadržení jeho sestry, napsala dnes agentura AFP.
Ministři zahraničí členských států EU dnes dosáhli politické shody na rozšíření sankcí vůči Íránu po jeho útoku proti Izraeli. Po jednání v Lucemburku to oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Současný sankční režim, který se týká dodávek dronů, by měl být rozšířen i na rakety. Další detaily nyní dojednají unijní diplomaté na pracovní úrovni.
Izraelské úřady neposkytly důkazy ohledně svých tvrzení, že stovky zaměstnanců úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) jsou členy teroristických organizací, jako je hnutí Hamás či Palestinský islámský džihád. Podle deníku The Guardian to stojí ve zprávě vyšetřovací komise, kterou vedla někdejší francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová. Ta oficiálně představí závěry komise během dnešního dne.
Těla 210 Palestinců vyzvedli od pátku pracovníci úřadu civilní obrany v Pásmu Gazy z improvizovaného pohřebiště v areálu nemocnice Násir ve městě Chán Júnis na jihu oblasti, informuje agentura AP. V Pásmu Gazy od začátku izraelské operace loni v říjnu zemřelo nejméně 34 151 Palestinců a 77 084 jich bylo zraněno, uvedly dnes tamní úřady.
Šéf zpravodajské služby izraelské armády Aharon Haliva dnes podal rezignaci. S odkazem na prohlášení armády to uvedly agentury AP a AFP. Haliva už krátce po teroristickém útoku ze 7. října přijal odpovědnost za to, že mu nedokázal zabránit. V rezignačním dopise nyní uvedl, že zpravodajská jednotka nesplnila úkol, který jí byl svěřen. Vedení armády rezignaci přijalo, z funkce Haliva odejde, až bude jmenován jeho nástupce. Po 38 letech služby opustí i armádu.
Šéf zpravodajské služby izraelské armády Aharon Haliva dnes podal rezignaci. S odkazem na prohlášení armády to uvedly agentury AP a AFP. Haliva už krátce po teroristickém útoku ze 7. října přijal odpovědnost za to, že mu nedokázal zabránit. Podle agentury AP je prvním vysokým představitelem, který odchází kvůli selhání izraelských služeb a úřadů v souvislosti s loňským útokem ozbrojenců z hnutí Hamás. Ti na jihu Izraele pozabíjeli na 1200 lidí, stovky dalších odvlekli do Pásma Gazy.
"Musíme vystoupit proti alarmujícímu růstu antisemitismu na našich školách, v komunitách i na internetu," zdůraznil také ve svém poselství americký prezident Biden. Podle něj byli Američané v uplynulých dnech svědky útoků a výzev k násilí proti Židům. "Tento jasný antisemitismus je odsouzeníhodný a nebezpečný ať už v univerzitních areálech, nebo kdekoliv jinde v zemi," uvedl prezident.
Americký prezident Joe Biden varoval v poselství, které zveřejnil v předvečer židovského svátku Pesach, před alarmujícím nárůstem antisemitismu na školách a univerzitách. Píše to dnes agentura AFP. V uplynulých týdnech studenti na amerických univerzitách vyzývali k přerušení spolupráce s Izraelem kvůli válce v Pásmu Gazy.
Z iráckého města Zumár bylo v neděli večer na americkou základnu v severovýchodní Sýrii odpáleno nejméně pět raket, napsala agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované irácké bezpečnostní zdroje. Podle nejmenovaného amerického představitele nezpůsobil úder mezi americkými vojáky žádné oběti. Incident se také odehrál den po návratu iráckého premiéra Muhammada Súdáního z USA, kde se setkal s americkým prezidentem Joem Bidenem.
Irácká šíitská milice Katáib Hizballáh dnes oznámila, že se rozhodla obnovit útoky na americké síly, jelikož po Súdáního návštěvě USA nevidí posun v jednáních o odchodu amerických vojáků z Iráku.
Íránem podporované libanonské šíitské hnutí Hizballáh uvedlo, že nad jižním Libanonem sestřelilo izraelský dron, který tam byl vyslán na bojovou misi. Informuje o tom agentura Reuters.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že bude tvrdě bojovat proti uvalení sankcí na kteroukoli jednotku izraelské armády. Uvedl to podle agentury Reuters po zprávách médií, že se Spojené státy chystají takové opatření přijmout proti jednomu izraelskému praporu za údajné porušování lidských práv. Premiér současně přislíbil, že Izrael v příštích dnech zvýší vojenský a politický tlak na palestinské hnutí Hamás, proti němuž vede válku v Pásmy Gazy v odvetě za říjnový teroristický útok.
Počet palestinských obětí války v Pásmu Gazy přesáhl 34 000 a dalších 76 900 Palestinců v ní bylo zraněno. Informovaly o tom dnes podle agentury AFP místní úřady ovládané palestinským hnutím Hamás. Tyto údaje nelze nezávisle ověřit, ale podle mnoha expertů víceméně odpovídají skutečnosti. Mnohé z obětí izraelského bombardování jsou také stále pod troskami domů.
Politické vedení palestinského hnutí Hamás zvažuje, že svou základnu přesune z Kataru, kde dlouhodobě pobývá jeho lídr Ismáíl Haníja. Napsal to v noci na dnešek americký deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na svůj arabský zdroj. Podle WSJ by takový krok ještě zhoršil možnost dohody o příměří mezi Hamásem a Izraelem, kterou mezi nimi zprostředkovává mimo jiné právě Katar. Nepřímé rozhovory mezi Izraelem a Hamásem, na nichž se kromě Kataru podílí i Egypt či Spojené státy, už nějakou dobu stagnují a přesunem politického vedení Hamásu z Kataru by se podle WSJ mohly úplně zastavit. Katar totiž dlouhodobě hraje klíčovou roli při vyjednávání s tímto palestinským radikálně islamistickým hnutím.
Dnešní připomínku 81. výročí vypuknutí povstání v židovském ghettu ve Varšavě, kterou za druhé světové války okupovalo nacistické Německo, poznamenal incident. Když se izraelský velvyslanec Jakov Livne chystal položit květiny k památníku, u pomníku se objevil muž s palestinskou vlajkou. Dva další muži se mu vlajku snažili vytrhnout. Následovala potyčka, na místě zasahovala policie, uvedl list Gazeta Wyborcza na svém webu.
"Policisté, kteří byli na místě, zasáhli proti muži (s vlajkou)," potvrdil policejní mluvčí Jakub Pacyniak. Dotyčný muž podle něj hovořil polsky. Policisté o incidentu sepsali protokol, ale organizátoři slavnosti nepodali žádné oficiální oznámení. "Ten pán chtěl cosi předvést, ale naštěstí policie velice rychle zareagovala a ta situace se dál nevyvíjela. Hodně lidí si ani neuvědomilo, že se něco stalo," řekla deníku Magdalena Borkowská z židovského spolku. Sama neví, zda a jak spolek bude reagovat, nejprve si to musí prodiskutovat.
Íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján uvedl, že drony, které podle zdrojů Izrael vyslal v noci na dnešek na město Isfahán, nezpůsobily žádné škody ani oběti. Podle agentury Reuters to řekl zástupcům muslimských zemí v New Yorku. Teherán naznačil, že neplánuje odvetu a Izrael se k incidentu oficiálně veřejně nevyjádřil. "Mediální příznivci sionistického režimu se v zoufalé snaze snažili ze své porážky udělat vítězství, zatímco sestřelené minidrony nezpůsobily žádné škody ani oběti," uvedl šéf íránské diplomacie podle Reuters.
Policie ve Francii kvůli omlouvání terorismu předvolala k výslechu kontroverzní francouzsko-palestinskou aktivistku Rimu Hassanovou, která kandiduje ve volbách do Evropského parlamentu na sedmém místě kandidátní listiny krajně levicové opoziční strany Nepodrobená Francie. S odkazem na prohlášení strany o tom dnes informovala agentura AFP.
Sněmovna reprezentantů se přiblížila ke schválení pomoci pro Ukrajinu, Izrael a Tchaj-wan. Hlasování o pomoci se čeká v sobotu, píše AP.
Následkem války v Gaze zahynulo od října 34 012 Palestinců, na 76 833 utrpělo zranění, oznámily úřady ovládané Hamásem. Údaje nelze nezávisle ověřit.
Bezprecedentní víkendový dronový a raketový útok Íránu na Izrael a následná páteční odveta židovského státu vyvolaly otázku, jak by dopadl přímý střet těchto dvou blízkovýchodních protivníků. Deník Aktuálně.cz sílu obou znepřátelených zemí porovnal.
Na íránském konzulátu v Paříži dnes vyhrožoval muž, že se vyhodí do povětří, nakonec ale sám vyšel z budovy a policie jej zadržela. Zásahová jednotka ho prohledala a žádné výbušniny u něj nenašla. Policie teď prohledává konzulát kvůli případným výbušninám, uvedla stanice BFM TV.
Policie teď zjišťuje identitu zadrženého, zkoumá i vozidlo, kterým přijel. Komentátoři stanice BFM TV upozorňují, že pro vyšetřování uvnitř konzulátu bude potřeba souhlas Íránu. Vztahy mezi Teheránem a Paříží poznamenal osud čtyř Francouzů, které Írán zadržuje, dodala BFM TV.
Jeden ze svědků podle AFP na místě viděl muže, který u sebe měl "granát, nebo výbušnou vestu". Konzulát podle francouzských úřadů požádal policii o zásah.
Co muže k výhrůžkám vedlo, zatím není jasné.
Muž v budově íránského konzulátu vyhrožuje, že se vyhodí do povětří. Policie je na místě, lidé se mají oblasti vyhýbat. S odvoláním na francouzskou rozhlasovou stanici Europe 1 o tom informuje agentura Reuters. Agentura AFP píše, že zásah speciálních jednotek může přijít každou chvíli. Okolí diplomatické mise policie uzavřela.
Francouzská policie zasahuje před budovou konzulárního oddělení íránského velvyslanectví v Paříži. Uvnitř je podle policejního hlášení muž, který vyhrožuje, že odpálí výbušniny na svém těle.
Ministři zahraničí skupiny G7 budou nadále usilovat o to, aby zabránili další eskalaci konfliktu mezi Izraelem a Íránem, a k témuž vyzvali obě znepřátelené země. Šéfové diplomacií sedmi průmyslově nejvyspělejších států světa to dnes podle tiskových agentur uvedli v závěrečném komuniké po skončení třídenního summitu a po zprávách o nočním dronovém útoku Izraele na Írán.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell přišel s návrhem na uvalení sankcí proti izraelským extremistickým osadníkům už loni v prosinci. Proti sankcím se ale podle bruselského serveru Politico stavěla Česká republika a Maďarsko. Český ministr zahraničí Jan Lipavský v únoru uvedl, že Praha uvalení sankcí neblokuje, ale vadí jí jejich spojování s postihy vůči Hamásu.
Nakonec sedmadvacítka sankce vůči palestinské radikální organizaci, která stála za teroristickými útoky na Izrael z loňského října, a izraelským osadníkům přijala odděleně.
"Snižování napětí v regionu je na pořadu dne v blízké budoucnosti. Budeme o tom jednat se všemi našimi přáteli a spojenci," sdělil dnes novinářům německý kancléř Olaf Scholz.
Evropská unie dnes poprvé uvalila sankce na radikální izraelské osadníky kvůli jejich útokům na Palestince na okupovaném Západním břehu. S odvoláním na diplomaty o tom informuje agentura DPA, podle níž členské státy sankce schválily v písemném řízení. Palestinci chtějí, aby Západní břeh byl součástí jejich budoucího státu. Izrael ho ale v rozporu s mezinárodním právem okupuje a část izraelských osadníků požaduje ještě rychlejší výstavbu židovských osad na tomto území.
Izrael podle syrské armády v době nočního odvetného útoku na základnu ve středním Íránu udeřil rovněž na pozice protivzdušné obrany na jihu Sýrie. Syrskou armádu citují stanice Al-Džazíra a agentura Reuters, izraelský úder podle nich způsobil materiální škody. Nevládní Syrská organizace pro lidská práva hovořila o zničeném vojenském radaru, který se nacházel asi 1500 kilometrů západně od Isfahánu, středoíránského města, kde se v noci na dnešek ozvaly exploze.
České ministerstvo zahraničí doporučuje českým občanům v Izraeli dbát zvýšené opatrnosti. Důvodem je možné zhoršení bezpečnostní situace po útoku na íránskou základnu.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- List The New York Times tvrdí, že izraelský útok na Írán v pátek brzy ráno zasáhl leteckou základnu poblíž středoíránského města Isfahán. Ani jedna ze stran to ale zatím nepotvrdila.
- Zdroj agentury Reuters řekl, že Írán bezprostředně nechystá za noční incident odvetu, neboť se nepotvrdil jeho zahraniční původ.
- Spojené státy ve čtvrtek svým vetem v Radě bezpečnosti zablokovaly palestinskou žádost o plné členství v OSN.
Newyorská policie ve čtvrtek zatkla více než 100 studentů, kteří se o den dříve utábořili uprostřed areálu Kolumbijské univerzity ve snaze vyjádřit podporu Palestincům v době války v Pásmu Gazy. Zásah schválilo vedení univerzity, které účastníkům protestu přerušilo studium. Podle deníku The New York Times se tím odklonilo od dosavadního přístupu instituce k protestům.
Izrael má právo bránit se, a to i mimo své hranice. Dnes to agentuře DPA na okraj politicko-ekonomické konference v bavorském Gmundu am Tegernsee řekl předák německé konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz. Reagoval tak na zprávy o nočních úderech na íránském území, které jsou spojovány s Izraelem. Unie CDU/CSU, která je největším opozičním uskupením v německém parlamentu a podle průzkumů také největší politickou silou v Německu, chce podle Merze téma Íránu zařadit na program jednání Spolkového sněmu.
Ve většině oficiálních komentářů a zpráv íránských médií v souvislosti s incidenty nepadla o Izraeli zmínka a íránští analytici a experti ve vysílání státní televize zjevně bagatelizovali rozsah útoku. Jeden z nich řekl, že protivzdušná obrana v Isfahánu sestřelila miniaturní bezpilotní letouny, které vyslali "infiltrátoři z území Íránu".
Politické vedení Izraele i jeho armáda dnes ráno k útoku mlčely. Krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir zveřejnil jednoslovný příspěvek na síti X v hebrejštině, v němž uvedl: "Chabé!"
Zdroj agentury Reuters řekl, že Írán bezprostředně nechystá za noční incident odvetu, neboť se nepotvrdil jeho zahraniční původ.
"Zahraniční zdroj incidentu nebyl potvrzen. Žádný útok zvenčí jsme nezaznamenali a diskuse se přiklání spíše k infiltraci než k útoku," řekl Reuters vysoce postavený íránský představitel pod podmínkou zachování anonymity.
Diplomaté a ministři Francie, Itálie a Británie dnes opět vyzvali ke snížení napětí na Blízkém východě po zprávách o nočních, patrně izraelských úderech na íránském území a o ranním útoku na pozice protivzdušné obrany v Sýrii. Izrael se k útoku zatím oficiálně nepřihlásil a íránská strana oficiálně nepřiznala škody. Opakované izraelské údery mimo území židovského státu dnes podle agentury AFP odsoudilo ománské ministerstvo zahraničí.
Žádné oficiální zprávy o škodách po dnešním útoku zatím nejsou. Íránští představitelé tvrdí, že k Íránu nebyly vyslány žádné střely. Televize Fox News s odvoláním na vojenský zdroj sdělila, že šlo o "omezený útok", na němž se nepodílely USA, i když o něm byly dopředu informovány.
Podle listu The New York Times který se odvolává na informace od dvojice izraelských a trojice íránských činitelů, šlo dnes ráno o útok malými drony, které možná startovaly z území Íránu. Další skupina malých dronů byla podle íránských činitelů sestřelena v oblasti města Tabríz na severozápadě země.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Izraelský útok na Írán v pátek brzy ráno podle listu The New York Times zasáhl leteckou základnu poblíž středoíránského města Isfahán.
- S ohledem na aktuální hrozby ze strany Izraele by Írán mohl přehodnotit svou jadernou doktrínu. S odkazem na vysoce postaveného íránského činitele odpovědného za jadernou bezpečnost to uvedla agentura Reuters.
- Spojené státy ve čtvrtek svým vetem v Radě bezpečnosti zablokovaly palestinskou žádost o plné členství v OSN.
Izraelský útok na Írán dnes brzy ráno podle listu The New York Times zasáhl leteckou základnu poblíž středoíránského města Isfahán. Případný rozsah škod zatím není znám. Blízkovýchodní země v některých oblastech dočasně pozastavily provoz letišť. Írán podle deníku hlásí drony také z oblasti města Tabríz.
Po zprávě o izraelském útoku na Írán zdražují tradiční aktiva jako zlato, ropa, jen a švýcarský frank. Oslabují asijské akcie a bitcoin.
Ve středoíránské provincii Isfahán se dnes ráno ozvaly exploze, podle íránských médií se jednalo o práci protivzdušné obrany. Írán pozastavil v některých částech země letištní provoz, uvedla stanice CNN. Americká média s odvoláním na nejmenované americké představitele uvedla, že na zemi zaútočil Izrael. To zatím ani jedna ze stran nepotvrdila.
Žádné zprávy o škodách zatím nejsou. Íránští představitelé podle agentury Reuters uvedli, že situace je normální, k Íránu nebyly vyslány žádné střely. Četná jaderná zařízení v zemi jsou podle zdrojů íránských médií v bezpečí.
Palestinská samospráva dnes americké veto označila za "nespravedlivé, neetické a neoprávněné". Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac rozhodnutí Spojených států přivítal. "Ostudný návrh byl zamítnut. Terorismus nebude odměněn," uvedl šéf izraelské diplomacie.
Spojené státy ve čtvrtek svým vetem v Radě bezpečnosti zablokovaly palestinskou žádost o plné členství v OSN, informuje agentura Reuters. Podle USA by nezávislý palestinský stát měl být ustaven skrze přímá jednání mezi Izraelem a palestinskou samosprávou, nikoliv prostřednictvím OSN. Británie a Švýcarsko se hlasování zdržely a zbývajících 12 členů Rady bezpečnosti návrh podpořilo. Palestina krok Washingtonu dle očekávání odsoudila, Izrael ho naopak ocenil.
Americké veto se vztahuje k návrhu rezoluce, jenž doporučoval 193člennému Valnému shromáždění "přijmout Stát Palestina jako člena Organizace spojených národů".
Společnost Google propustila 28 zaměstnanců, kteří se zúčastnili protestů proti smlouvě, již technologický gigant uzavřel s izraelskou vládou. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC. Google uzavřel spolu s Amazonem společnou smlouvu v hodnotě 1,2 miliardy dolarů (28,4 milionu korun) nazvanou Projekt Nimbus, která izraelské vládě a armádě poskytuje infrastrukturu pro cloudové služby a umělou inteligenci.
Zpěvačka Eden Golanová, která bude v květnu na písňové soutěži Eurovize ve Švédsku reprezentovat Izrael, se nedávno setkala se zástupci izraelské bezpečnostní služby Šin Bet, kteří jí doporučili, aby mimo soutěž a oficiální akce spolu se svým týmem neopouštěla hotelový pokoj, napsal dnes zpravodajský server The Times of Israel s odvoláním na zprávy dalších izraelských médií. Eurovize, která se označuje za nepolitickou hudební událost, se letos uskuteční 7. až 11. května ve švédském městě Malmö. Ve středu město oznámilo, že během soutěže posílí bezpečnostní opatření, neboť se očekávají protesty proti účasti Izraele kvůli jeho pokračující ofenzivě v Pásmu Gazy.
"Chybná kalkulace, nedorozumění či omyl by mohly vést k nemyslitelnému, totálnímu regionálnímu konfliktu, který by byl zničující pro všechny zúčastněné i pro zbytek světa," řekl Guterres a znovu odsoudil bezprecedentní íránský útok proti Izraeli z minulého víkendu. "Tento okamžik maximálního nebezpečí musí být okamžikem maximální zdrženlivosti. Je nejvyšší čas ukončit krvavý cyklus odvetných opatřením," prohlásil Guterres. "Máme společnou odpovědnost čelit těmto rizikům a odvrátit region od propasti. Začněme Gazou," dodal.
Blízký východ se nachází na pokraji propasti. Hrozí, že celý region zachvátí totální konflikt. Podle agentury AFP před tím dnes na úvod rozpravy Rady bezpečnosti OSN varoval generální tajemník světové organizace António Guterres, podle kterého je v tuto chvíli nutná maximální zdrženlivost všech aktérů. Zároveň odsoudil izraelskou vojenskou operaci v Pásmu Gazy, vyzval k okamžitému příměří mezi Izraelem a radikálním hnutím Hamás, k neomezenému přístupu humanitární pomoci a k propuštění všech rukojmích držených na palestinském území.
Americké válečné lodě vypustily o víkendu střelu Standard Missile 3 (SM-3), aby bránily Izrael před bezprecedentním íránským útokem.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- S ohledem na aktuální hrozby ze strany Izraele by Írán mohl přehodnotit svou jadernou doktrínu. S odkazem na vysoce postaveného íránského činitele odpovědného za jadernou bezpečnost to uvedla agentura Reuters.
- USA a Británie rozšířily protiíránské sankce v reakci na víkendový vzdušný útok Teheránu na Izrael.
- Při dronovém útoku libanonského šíitského hnutí Hizballáh na severní Izrael bylo zraněno 18 lidí.
Spojené státy a Británie dnes rozšířily protiíránské sankce v reakci na víkendový vzdušný útok Teheránu na Izrael. Americké ministerstvo financí novými postihy míří na 16 jednotlivců a dva subjekty napojené na výrobu dronů, které byly při útoku použité. Londýn cílí na několik vojenských organizací a osob s vazbami na výrobu bezpilotních letounů i raket, napsala agentura AP.
"Před necelým týdnem Írán spustil proti Izraeli jeden z největších útoků raketami a drony, jaký kdy svět viděl… Dnes Írán ženeme k odpovědnosti. Uvalujeme na Írán nové sankce a exportní omezení," uvedl v doprovodném prohlášení americký prezident Joe Biden.
S ohledem na aktuální hrozby ze strany Izraele by Írán mohl přehodnotit svou jadernou doktrínu. S odkazem na slova vysoce postaveného íránského činitele odpovědného za jadernou bezpečnost o tom dnes informovala agentura Reuters, podle níž takový výrok zřejmě přiživí obavy z jaderného programu Íránu. O něm přitom Teherán opakovaně tvrdí, že sleduje pouze mírové cíle.
Válka v Pásmu Gazy, která začala loni 7. října teroristickým útokem Hamásu na Izrael, si vyžádala už nejméně 33 970 obětí z řad Palestinců, uvedly dnes podle agentury AFP tamní úřady ovládané Hamásem. Tento údaj zahrnuje i bojovníky Hamásu, většina obětí jsou ale civilisté. Ve válce v Gaze zemřelo dosud také 259 izraelských vojáků.
Vítězným snímkem letošního ročního fotografické soutěže World Press Photo se stal snímek truchlící Palestinky, která drží v náručí tělo své mrtvé pětileté neteře zabalené do bílé látky. Fotograf agentury Reuters Muhammad Sálim ho pořídil 17. října 2023 v nemocnici ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy, kde rodiny hledaly své příbuzné, kteří zahynuli při izraelském bombardování palestinské enklávy.
Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) obvinil izraelské bezpečnostní složky, že mučily jeho zaměstnance, aby se přiznali k vazbám na palestinské hnutí Hamás. Informoval o tom v noci na dnešek izraelský deník Haarec. Izrael před dvěma měsíci oznámil, že nejméně 30 zaměstnanců UNRWA se podílelo na teroristickém útoku Hamásu na Izrael ze 7. října, a některé země v reakci na to tomuto úřadu OSN zastavily financování; část z nich ho ale už obnovila.
Při přeshraničním dronovém útoku libanonského šíitského hnutí Hizballáh na severní Izrael bylo dnes zraněno 18 lidí, stav jednoho z nich je kritický. S odvoláním na místní nemocnici o tom informoval zpravodajský web The Times of Israel. Izraelská armáda později uvedla, že mezi zraněnými je 14 vojáků.
Jako když se Top Gun střetne se Star Wars, popisuje izraelský stíhací pilot v záloze svůj čerstvý zážitek, když v noci na neděli sestřeloval íránské rakety a odpoledne už opět seděl ve své kanceláři. S rezervistou, který se představil jen jako "major G" a který obranu své vlasti před salvou více než 300 střel a dronů označil za nejsložitější misi svého života, hovořil britský deník The Telegraph.
"Bylo to opravdu něco jiného, když kolem vás létaly stovky těch bezpilotních letounů a raket, asi jako když se Top Gun potká s Hvězdnými válkami… všude nekonečné množství výbuchů a zásahů," popisuje major G. "Byla to nejkomplikovanější mise, jakou jsem za dvacet let u letectva absolvoval. Věděl jsem, že když nějaký cíl mineme, může vybouchnout v Izraeli."
Připomíná listopadovou reportáž Aktuálně.cz z izraelsko-libanonské hranice.
Při dronovém útoku libanonského šíitského hnutí Hizballáh na severní Izrael bylo zraněno 18 lidí.
Pojišťovny neposkytují cestovní pojištění turistům, kteří chtějí nyní navštívit Írán, území Palestinské samosprávy či některé oblasti Izraele. Vyplývá to z vyjádření tuzemských pojišťoven. Ty se řídí aktuálními doporučeními ministerstva zahraničí věcí, které vyjmenovává rizikové oblasti.
Írán je připraven čelit jakémukoli izraelskému útoku a jeho letectvo je nachystáno k akci. Prohlásili to dnes íránský prezident Ebráhím Raísí a velitel leteckých sil na vojenské přehlídce, kterou Írán mimo jiné oslavil rozsáhlý víkendový dronový a raketový útok proti Izraeli, jejž označuje za úspěch. Informují o tom agentury i izraelská média.
Írán je připraven čelit každému izraelskému útoku, jeho letectvo je nachystáno k akci, uvedli íránští představitelé na vojenské přehlídce u Teheránu.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Írán v noci na neděli při bezprecedentním útoku bombardoval Izrael stovkami raket a sebevražedných dronů. Jde o odvetu za zabití generála Revolučních gard.
- Americká vláda a vedení zpravodajských služeb má za to, že Izrael na íránský útok odpoví, ale půjde o omezenou operaci. Uvedla to s odvoláním na své zdroje televize NBC.
- USA v souvislosti s útokem uvalí na Írán nové sankce. Cílit mají mimo jiné na výrobu raket a dronů, uvedl podle agentur poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan.
Spojené státy uvalí nové sankce na Írán po jeho víkendovém útoku proti Izraeli. Cílit mají mimo jiné na výrobu raket a dronů, uvedl podle agentur poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Očekává, že se spojenci budou krok USA brzy následovat.
Britský premiér Rishi Sunak svému izraelskému protějšku Benjaminu Netanjahuovi řekl, že zvýšení napětí na Blízkém východě není v ničím zájmu. "Nastal okamžik, kdy by měly převážit chladné hlavy," citovala Sunaka jeho kancelář. Do Izraele na jednodenní návštěvu ve středu zamířil britský ministr zahraničí David Cameron.
Írán nemá zájem na zesilování napětí v regionu, řekl íránský prezident Ebráhím Raísí po telefonu Vladimiru Putinovi, uvedl Kreml.
Izraelská ekonomika oslabila kvůli dopadům války s palestinským hnutím Hamás o něco více, než se čekalo. V loňském čtvrtém čtvrtletí odepsala v přepočtu na celý rok 21 procent. Ve svém zpřesněném odhadu to uvedl izraelský statistický úřad
Írán tvrdě odpoví na jakoukoli akci namířenou proti jeho zájmům, řekl prezident Ebráhím Raísí.
Americká vláda a vedení zpravodajských služeb má za to, že Izrael na íránský víkendový útok odpoví, ale půjde o omezenou operaci. Uvedla to s odvoláním na své zdroje televize NBC.
Íránský propagandistický billboard s raketami na ulici v Teheránu.
Írán je schopen zvládnout situaci na Blízkém východě, ušetřit region dalšího chaosu a zároveň si zachovat suverenitu a důstojnost, uvedl dnes čínský ministr zahraničí Wang I po telefonátu se svým íránským protějškem Hosejnem Amírabdolláhjánem. Peking také odsoudil útok na íránský konzulát v Damašku z 1. dubna, při němž zahynulo sedm příslušníků íránských revolučních gard. Podle agentur Reuters a AFP o telefonátu informovala agentura Nová Čína.
Palestinci v troskách nemocnice Šífa v Pásmu Gazy dva týdny po odchodu izraelských jednotek nacházejí další mrtvé. Jen za pondělí se našlo 15 těl, řekli reportérům stanice CNN představitelé palestinských úřadů. Stanice al-Džazíra informuje o nálezu deseti těl v masovém hrobě.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi v pondělí uvedl, že je znepokojen možným útokem Izraele na íránská jaderná zařízení a vyzval ke zdrženlivosti. Jeho agentura navzdory rostoucímu napětí po víkendovém íránském raketovém útoku na Izrael dnes hodlá pokračovat v inspekci íránských zařízení, napsala agentura Reuters.
Propalestinská demonstrace dnes zablokovala přístup na tři terminály mezinárodního letiště v Chicagu, které patří k nejvytíženějším v zemi. Se stejnou motivací skupina velmi pomalu jedoucích motoristů zablokovala most Golden Gate v San Francisku a způsobila tak 27 kilometrů dlouhou kolonu, uvedla agentura AP.
Izraelští osadníci dnes zabili dva Palestince na okupovaném Západním břehu Jordánu. Agentuře Reuters to řekl starosta vesnice Chirbit at-Tauíl ležící zhruba 150 kilometrů od Nábulusu. "Asi 50 osadníků, z nichž velká část byla ozbrojena, zaútočilo na obyvatele vesnice Chirbit at-Tauíl východně od Akraby v provincii Nábulus. Zahájili palbu na mládež, což vedlo ke smrti dvou mladých lidí a zranění dalších," uvedl starosta.
Izrael se podle řady médií kvůli íránskému útoku rozhodl odložit očekávaný vojenský vpád do města Rafáh na jihu Pásma Gazy. Televize CNN s odvoláním na dva nejmenované izraelské zdroje uvedla, že izraelská armáda měla původně v plánu dnes civilní obyvatelstvo Rafáhu vyzvat k evakuaci. Izraelská stanice Kan v neděli večer přišla s obdobnou zprávou, ale Netanjahuova strana Likud tvrzení o odkladu vstupu armády do Rafáhu odmítla.
O možnostech izraelské reakce podle zpravodajského serveru The Times of Israel dnes jednal izraelský válečný kabinet. Stanice Channel 12 uvedla, že se hovořilo o několika variantách, přičemž ve všech případech šlo o "bolestivý" protiúder vůči Íránu, který by však nezažehl válku. Cílem kabinetu podle stanice bylo zvolit reakci, kterou nezablokují Spojené státy.
Palestinské radikální hnutí Hamás je překážkou příměří v Pásmu Gazy. Izrael se v nynějších rozhovorech o výměně rukojmí a klidu zbraní ale posunul významným způsobem vpřed a předložil rozumný návrh. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller. Spojené státy podle něj o dohodu stále usilují. "Na stole je dohoda, která by dosáhla většiny toho, co Hamás tvrdí, že chce dosáhnout, a oni tuto dohodu nepřijali," řekl Miller. "Podstatné je, že ji odmítli, a pokud by ji přijali, umožnilo by to okamžité příměří v Gaze v délce nejméně šesti týdnů, což by prospělo palestinskému lidu, o němž tvrdí, že jej zastupuje. Umožnilo by nám to také pokračovat ve zlepšování dodávek humanitární pomoci," dodal Miller.
Izrael odpoví na víkendový útok, který na něj podnikl Írán, uvedl dnes podle Reuters náčelník generálního štábu izraelské armády Herci Halevi.
Zpravodajský web ABC News dnes s odkazem na dva nejmenované americké představitele uvedl, že při odpalu nebo za letu před zasažením cíle selhala nejméně polovina z balistických raket vyslaných Íránem. Vysoce postavený americký činitel ABC News sdělil, že těchto raket bylo celkem 115 až 135, takže sestřelit bylo nutné jen polovinu.
Francouzské a belgické ministerstvo zahraničí si předvolaly íránské velvyslance kvůli víkendovému útoku Íránu proti Izraeli, píše Reuters.
Úspěšné odražení mohutné salvy dronů a raket, které Írán o víkendu vyslal na Izrael, probíhalo v plné koordinaci s Pentagonem, který měl v řídícím středisku izraelského systému protivzdušné balistické obrany Arrow svého styčného důstojníka. Píše o tom agentura Reuters s odvoláním na vysoce postaveného izraelského představitele.
Izraelská odpověď na víkendový dronový a raketový útok Íránu by mohla přijít již dnes, napsal list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké a další západní činitele. Podle zpravodajského serveru The Times of Israel (ToI) skončilo dnešní zasedání izraelského válečného kabinetu, na němž se projednávaly možnosti izraelské reakce. Podle stanice Channel 12 se hovořilo o několika variantách, přičemž ve všech případech šlo o "bolestivý" protiúder vůči Íránu, který by však nezažehl válku. Cílem kabinetu podle stanice bylo zvolit reakci, kterou nezablokují Spojené státy.
Některé evropské letecké společnosti zatím ponechaly v platnosti pozastavení letů do a z Tel Avivu, k němuž přistoupily kvůli sobotnímu útoku Íránu na Izrael. Například nizozemské aerolinky KLM dnes podle agentury Reuters oznámily, že zrušily všechny lety do a z Tel Avivu do úterka. Britský nízkonákladový dopravce EasyJet dnes uvedl, že do Tel Avivu a zpět nebude létat až do 21. dubna. Podle stránek Ben Gurionova mezinárodního letiště u Tel Avivu byly dnes zrušeny přílety i dalších zahraničních společností.
Souhrn víkendového dění.
Redaktorka zahraniční rubriky @dperlinova shrnuje víkendový útok Íránu na Izrael.
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) April 15, 2024
🔴 Dramatické dění na Blízkém východě sledujeme v online 👉🏻 https://t.co/rsXdU1s1sc pic.twitter.com/SkHypkPLZv
Přední izraelský expert Raz Zimmt v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že židovský stát nějakým způsobem musí odpovědět na víkendový íránský útok, protože šlo o bezprecedentní úder, který nemůže zůstat nepotrestán. Neznamená to ale podle něj, že Írán zasype raketami.
Izraelský opoziční lídr Jair Lapid dnes opět kritizoval premiéra Benjamina Nentjahua, jeho vládu označil za existenční hrozbu pro Izrael, informoval server The Times of Israel. Necelé dva dny po bezprecedentním íránském útoku na Izrael Lapid též řekl, že Netanjahuova vláda zcela připravila Izrael o jeho odstrašovací sílu.
Západní spojenci Izraele by měli ocenit zdrženlivost, kterou Írán projevoval v posledních měsících vůči židovskému státu, prohlásilo íránské ministerstvo zahraničí. "Místo obviňování Íránu by (západní) země měly obviňovat samy sebe a zodpovídat se vlastnímu veřejnému mínění za opatření, která přijaly proti… válečným zločinům, které Izrael spáchal" ve válce proti palestinskému hnutí Hamás v Pásmu Gazy, prohlásil mluvčí íránského ministerstva zahraničí Násir Kanání. Dodal, že Západ by měl "ocenit zdrženlivost Íránu v posledních měsících".
V Pásmu Gazy zemřelo od října téměř 34 tisíc Palestinců kvůli válce, kterou tam v odvetě za teroristický útok Hamásu vede s tímto hnutím Izrael. Informovaly o tom dnes podle AFP tamní úřady ovládané Hamásem. Počty nelze nezávisle ověřit a část z nich tvoří bojovníci Hamásu, většina z obětí jsou ale civilisté, z velké části ženy a děti. Někteří zemřeli i kvůli nedostatku potravin a léků, z něhož humanitární organizace, úřady OSN a řada zemí obviňují Izrael.
Republikánský předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson avizoval na tento týden nové hlasování o podpoře pro Izrael ve světle víkendového íránského útoku. Neuvedl však, zda chce současně uvolnit dodatečné prostředky na pomoc Ukrajině, jak to před více než dvěma měsíci učinil americký Senát. Demokraté v čele s prezidentem Joem Bidenem dál trvají na schválení celého balíku.
Rusko je mimořádně znepokojeno eskalací napětí na Blízkém východě a vyzývá všechny země v regionu ke zdrženlivosti, uvedl dnes podle ruské státní agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Reagoval tak na sobotní vzdušný útok Íránu proti Izraeli. Rusko, které už přes dva roky vede rozsáhlou vojenskou agresi proti Ukrajině, je v případě situace na Blízkém východě podle Peskova "výhradně pro politické a diplomatické" urovnání.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal na dnešek na 13:00 SELČ další zasedání svého válečného kabinetu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na zdroj z izraelské vlády. Válečný kabinet je užší vládní orgán, jejž ostatní ministři zplnomocnili rozhodnout o případné reakci na rozsáhlý víkendový dronový a raketový útok Íránu proti Izraeli.
Německý kancléř Olaf Scholz dále uvedl, že Izrael by měl spatřovat vítězství v úspěšné obraně proti víkendovým íránským vzdušným úderům, ale neměl by svoji reakci dále stupňovat. Obdobně se vyjádřili i francouzský prezident Emmanuel Macron a britský ministr zahraničí David Cameron.
Izrael by podle šéfky německé diplomacie Annaleny Baerbockové měl vidět vítězství v úspěšné obraně proti íránskému útoku a potvrdit jej diplomatickou cestou, napsala agentura Reuters. Německý kancléř Olaf Scholz Izrael vyzval, aby přispěl ke snížení napětí. Írán pak varoval před dalším útokem.
Francie a Británie uznávají právo Izraele na sebeobranu, židovský stát by však podle nich neměl svou reakci vůči Íránu vystupňovat, aby nedošlo k dalšímu rozšíření konfliktu na Blízkém východě. Podle agentury Reuters to dnes ve svých oddělených prohlášeních uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a britský ministr zahraničí David Cameron. Jak Francie, tak Británie se v noci ze soboty na neděli vojensky podílely na obraně Izraele proti rozsáhlému íránskému vzdušnému úderu.
Izraelští činitelé provádějící kontroly na hranicích Pásma Gazy od začátku války alespoň jednou zablokovali dodávky desítek různých položek od léků přes spacáky po čokoládové croissanty. Zjistil to deník The Washington Post (WP), který se na restrikce ptal 25 zdrojů včetně humanitárních organizací a států posílajících pomoc. Odpovědi svědčí o nepředvídatelném systému a pomalém tempu inspekcí.
Tři američtí představitelé pro list Wall Street Journal uvedli, že zhruba 50 procent balistických raket vypálených Íránem se nepodařilo odpálit nebo se zřítilo před dosažením cíle. Američtí představitelé uvedli, že Írán vypustil 115 až 130 balistických raket, které byly zaměřeny na Izrael. Když byli požádáni o bližší informace o úderech, připustili, že úspěšně byla sestřelena asi polovina raket. Zbytek íránských střel selhal při letu a nedosáhl svých cílů.
"Tolik k vychvalovanému íránskému balistickému raketovému potenciálu," řekl jeden americký představitel.
Francie a Británie se obávají eskalace na Blízkém východě. Izrael má právo obrany, ale neměl by reakci vůči Íránu stupňovat, řekli Macron i Cameron.
Americký prezident Joe Biden a šéf americké diplomacie Antony Blinken v noci na dnešek telefonicky hovořili o íránském útoku na Izrael s představiteli blízkovýchodních zemí včetně Jordánska, Saúdské Arábie či Egypta. Regionální velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM dnes uvedlo, že o víkendu zneškodnilo více než 80 dronů a nejméně šest balistických raket vypálených k Izraeli z Íránu a Jemenu.
Íránský útok na Izrael dostal Blízký východ na pokraj katastrofy, lidé v regionu čelí skutečné hrozbě ničivého konfliktu, řekl na jednání Rady bezpečnosti OSN generální tajemník světové organizace António Guterres. On i další diplomaté volali po zdrženlivosti, zatímco izraelský představitel nevyloučil odvetu a s íránským velvyslancem si vyměnil obvinění z terorismu.
Hizballáh poblahopřál Teheránu k bezprecedentnímu útoku na Izrael, cílil podle něj na nespravedlivého a agresivního nepřítele, napsala CNN.
Odpoledne se v Izraeli sešel válečný kabinet, kde společně rozhodují izraelský premiér Benjamin Netanjahu, jeho ministr obrany Joav Galant a Benny Ganc, který byl před vypuknutím války v Pásmu Gazy jednou z tváří izraelské opozice. Jednání se podle médií účastnili také náčelník generálního štábu Herzi Halevi nebo jeho předchůdce Gadi Eisenkot.
Po několika hodinách byla schůzka přerušena bez konečného rozhodnutí a v blízké budoucnosti se čeká pokračování diskuse, uvádějí izraelská média. Televize CNN s odvoláním na nejmenovaného izraelského činitele informovala, že kabinet pověřil armádu, aby připravila dodatečné scénáře izraelské odpovědi.
Podle zpravodajského webu The Times of Israel přišla některá hebrejská média s informací, že Ganc a Eisenkot chtěli spustit odvetný úder už v noci na dnešek, když ještě íránský útok probíhal. Myšlenka okamžité odpovědi ale byla rychle zavržena.
Nejmenovaný americký činitel dnes podle agentury Reuters připustil, že USA byly s Íránem v kontaktu prostřednictvím Švýcarska, ale popřel, že by od Teheránu obdržely nějaké varování.
"Žádné upozornění nedali," citovala tohoto činitele agentura Reuters. "Je očividné, že jejich záměrem bylo ničit a působit oběti," uvedl také. Připustil přitom, že USA a Írán "měly několik přímých komunikačních výměn přes švýcarský kanál".
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- Írán v noci na neděli při bezprecedentním útoku bombardoval Izrael stovkami raket a sebevražedných dronů. Jde o odvetu za zabití generála Revolučních gard.
- Izraelským stíhačkám a protivzdušné obraně se podařilo 99 procent dronů a raket sestřelit. Židovskému státu pomohly také Spojené státy nebo Velká Británie.
Izrael slíbil, že na útok odpoví. V neděli jednal několik hodin válečný kabinet, na postupu se však zatím neshodl.
Izraelský válečný kabinet dnes několik hodin jednal o reakci na noční íránský dronový a raketový útok na Izrael, na postupu se však zatím neshodl, uvádějí s odvoláním na své zdroje izraelská i zahraniční média. Podle agentury Reuters se členové kabinetu přiklánějí k odvetě, na jejím rozsahu a načasování však shoda není.
Izraelská armáda se chystá povolat do operačních misí v Pásmu Gazy dvě záložní brigády. Podle izraelského tisku armáda oznámila, že jí to pomůže v dalším zajišťování bezpečnosti Izraele.
"Jejich povolání umožní pokračovat ve snaze dál bránit Stát Izrael, zajistit připravenost a zaručit bezpečnost jeho obyvatel," uvedla podle deníku The Times of Israel armáda ve stručném prohlášení. Brigáda v izraelské armádě čítá několik tisíc vojáků, uvedla dříve CNN, podle blízkovýchodního serveru al-Monitor je to 3000 až 7000 vojáků.
Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc, který je zároveň rivalem premiéra Benjamina Netanjahua, chce kvůli bezprecedentnímu íránskému útoku vytvořit "regionální koalici" proti Íránu. Podobně se dnes vyjádřil ministr obrany Joav Galant, zatímco se čekalo na zprávy o dalších krocích Izraele. Ty by mohly přijít po avizovaném jednání válečného kabinetu.
Deník The New York Times krátce po 17:00 SELČ napsal, že toto jednání začalo, přičemž se odvolával na Gancova mluvčího. Původně bylo zasedání ohlášené na 14:30 SELČ. Členy válečného kabinetu jsou Netanjahu, Galant a Ganc, jako pozorovatelé v něm zasedají bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot a ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer.
"Tato událost není u konce… Tváří v tvář íránské hrozbě vybudujeme regionální koalici a vybereme si od Íránu daň, a to způsobem a ve chvíli, jaké nám budou vyhovovat," uvedl v dnešním prohlášení Ganc, který byl před vypuknutím války v Pásmu Gazy jednou z tváří izraelské opozice.
Ministr obrany Galant ve vlastním stanovisku uvedl, že Izrael má příležitost vytvořit "strategickou alianci proti této vážné íránské hrozbě".
Od blízkovýchodních zemí ihned nepřišlo oficiální potvrzení, že by varování z Teheránu dostaly. Agentura Reuters ovšem citovala nejmenovaný zdroj z tureckých diplomatických kruhů, podle kterého Írán na útok proti Izraeli upozornil Ankaru předem.
Íránský šéf diplomacie Hosejn Amírabdolláhján řekl, že íránská vláda informovala také Washington o plánu provést "omezenou, minimální" operaci s cílem "potrestat izraelský režim". Podle zmíněného zdroje Reuters byla Ankara prostředníkem v komunikaci USA a Íránu, přičemž Američané vzkázali, že íránská operace musí zůstat "v jistých mezích".
Spojené státy se nebudou účastnit případné protiofenzivy Izraele proti Íránu. Americký prezident Joe Biden to dnes řekl izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, informuje agentura Reuters.
Mluvčí americké Rady pro národní bezpečnost John Kirby v televizi ABC uvedl, že USA budou i nadále podporovat obranu Izraele, nepůjdou ale do války s Íránem.
Íránský útok na Izrael byl projevem sebeobrany, uvádí podle agentur syrská vláda. Teherán reagoval na úder na íránský konzulát v Damašku.
Francie svým občanům doporučila, aby dočasně opustili Írán kvůli riziku eskalace konfliktu. Nizozemsko varuje před cestami do Izraele.
"S ohledem na nový stupeň, který Írán dnes v noci překročil, a s ohledem na riziko vojenské eskalace francouzské velvyslanectví doporučuje, aby francouzští státní příslušníci v Íránu, kteří tak mohou učinit, dočasně opustili zemi v závislosti na obnovení mezinárodní letecké dopravy. Při cestování dbejte zvýšené opatrnosti, vyhýbejte se všem shromážděním a informujte se o aktuální situaci," doporučuje francouzské ministerstvo zahraničí.
Partneři Íránu dostali tři dny před nočním útokem na Izrael informaci, že Teherán chystá kroky proti židovskému státu, uvedl dnes íránský šéf diplomacie Hosejn Amírabdolláhján. Podle televize CNN přitom neupřesnil, které země či skupiny takové upozornění dostaly, a okolní státy tuto informaci ihned nepotvrdily.
"Asi 72 hodin před našimi operacemi jsme informovali naše přátele a sousedy v regionu, že odpověď Íránu proti Izraeli je jistá, legitimní a neodvolatelná," prohlásil Amírabdolláhján. "Považujeme bezpečnost našich sousedů a regionu za bezpečnost Íránské islámské republiky," uvedl.
Íránem podporovaní šíitští povstalci Húsíové, kteří ovládají velkou část západního Jemenu, stupňují své útoky proti lodní dopravě na klíčové obchodní trase v oblasti Rudého moře. Noční íránský útok na Izrael mluvčí Húsíů označil za legitimní čin a dodal, že také sami povstalci jsou v přímé konfrontaci s Izraelem.
Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan dnes volal svému íránskému protějšku Hosejnu Amíraabdolláhjánovi a sdělil mu, že Ankara "si nepřeje eskalaci v regionu", řekl AFP diplomatický zdroj. Íránec podle tohoto zdroje v telefonátu prohlásil, že íránská "odvetná operace" proti Izraeli skončila a Teherán nezahájí novou operaci, pokud nebude napaden.
Írán tři dny před útokem oznámil sousedním zemím, že chystá operaci proti Izraeli, uvedl íránský šéf diplomacie. Neupřesnil, kdo upozornění dostal.
Irácký prezident Abdal Latíf Rašíd dnes vyzval ke snížení napětí na celém Blízkém východě. Informovala o tom agentura AFP, podle které rovněž varoval před rozšířením konfliktu poté, co Írán v noci na dnešek podnikl bezprecedentní dronový a raketový útok na Izrael.
S odkazem na "poslední vývoj v regionu a jeho důsledky" Rašíd ve svém prohlášení rovněž zdůraznil "nutnost zastavit agresi proti Pásmu Gazy a najít řešení palestinské otázky, vzhledem k tomu, že se jedná o zásadní prvek stability regionu".
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na úterý svolal mimořádnou schůzku ministrů zahraničí zemí Evropské unie. Jednat se bude o íránských útocích proti Izraeli, uvedl na sociální síti X Borrell, podle nějž cílem unie je přispět ke snížení napětí a zvýšení bezpečnosti v regionu.
Írán v sobotu vůbec poprvé zahájil útok proti Izraeli vedený přímo z íránského území. Podle Teheránu jde o odvetu za nedávný úder proti íránskému konzulátu v Damašku připisovaný Izraeli. Izraelská armáda uvedla, že Írán za uplynulou noc proti Izraeli vyslal přes 300 dronů a raket, z nichž bylo 99 procent sestřeleno.
Following the Iranian attacks against Israel, I have called an extraordinary VTC meeting of EU Foreign Affairs ministers, on Tuesday.
— Josep Borrell Fontelles (@JosepBorrellF) April 14, 2024
Our objective is to contribute to de-escalation and security of the region.
Tématem rozhovorů s americkou stranou bude i poslední vývoj na Blízkém východě a útok Íránu na Izrael, řekl před odletem do USA premiér Fiala (ODS).
Papež František varoval před spirálou násilí na Blízkém východě.
Íránské ministerstvo zahraničí si dnes předvolalo velvyslance Británie, Francie a Německa, aby se dotázalo na postoj těchto zemí k úderům Teheránu na Izrael. S odkazem na íránská státní média to uvedla agentura AFP. Tato trojice evropských států, stejně jako řada dalších, odsoudila dronový a raketový útok na Izrael, který Írán podnikl v noci na dnešek a který Teherán označuje za odvetu za nedávné bombardování íránského konzulátu v Damašku připisované Tel Avivu.
Tři evropští diplomaté "byli předvoláni na ministerstvo v návaznosti na nezodpovědné postoje některých představitelů těchto zemí ohledně íránské reakce na sérii akcí sionistického režimu proti občanům a zájmům naší země", uvedla íránská diplomacie v prohlášení zveřejněném státní tiskovou agenturou IRNA.
Íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján dnes uvedl, že Írán nemá v úmyslu prodlužovat své "obranné operace", ale nebude váhat chránit své legitimní zájmy proti jakékoli nové agresi. Teherán podle něj informoval USA, že jeho útoky proti Izraeli budou "omezené" a v rámci sebeobrany.
Očekává se, že skupina G7, která sdružuje hospodářsky nejvyspělejší země světa a mezi jejímiž členy jsou Francie, Německo a Británie, bude ještě dnes jednat o útoku Íránu prostřednictvím videohovoru.
V Pásmu Gazy bylo podle Hamásu od října zabito 33 729 Palestinců.
Izraelský ministr obrany Jo'av Gallant sdělil, že konfrontace mezi jeho zemí a Íránem ještě není u konce a že Izrael "musí být připraven na všechny scénáře". Dále vzkázal občanům, aby zůstali ve střehu a dbali pokynů.
Izrael zřejmě zničil budovu v Libanonu, píše americká CNN. Zasažený objekt se nachází ve městě Nabi Chit severovýchodně od hlavního města Bejrútu. Napětí mezi sousedy Libanonem a Izraelem od začátku konfliktu na Blízkém východě vzrostlo. Libanonská Íránem podporovaná militantní skupina Hizballáh opakovaně vyjádřila svou podporu lidem v Gaze.
Útok Íránu na Izrael podle prezidenta Petra Pavla nebezpečně eskaluje konflikt v regionu. Na síti X uvedl, že ČR je v kontaktu s partnery ve snaze bezpečnostní situaci zklidnit.
"Jednoznačně odsuzuji přímý útok Íránu na Izrael. Přestože se Izraeli a spojencům dnes v noci podařilo naprostou většinu smrtonosných íránských dronů a raket úspěšně zneškodnit, jde o krok, který nebezpečně eskaluje konflikt v regionu. Zůstáváme v průběžném kontaktu s našimi partnery ve snaze bezpečnostní situaci zklidnit," uvedl prezident.
Jednoznačně odsuzuji přímý útok Íránu na Izrael. Přestože se Izraeli a spojencům dnes v noci podařilo naprostou většinu smrtonosných íránských dronů a raket úspěšně zneškodnit, jde o krok, který nebezpečně eskaluje konflikt v regionu. Zůstáváme v průběžném kontaktu s našimi…
— Petr Pavel (@prezidentpavel) April 14, 2024
K podpoře Izraele, který v noci čelil rozsáhlému vzdušnému útoku ze strany Íránu, se dnes připojují další čeští politici. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která útok označila za zákeřný a barbarský, připomněla, že Írán podporuje Rusko ve válce s Ukrajinou a teroristické skupiny, které útočí na obchodní lodě v Rudém moři. Někteří politici míní, že stejnou podporu, jakou má nyní Izrael, by si zasloužila i Ukrajina, která už přes dva roky čelí ruské invazi.
"Jde o velmi nebezpečnou eskalaci blízkovýchodního konfliktu ze strany režimu, který zároveň podporuje Rusko ve vraždění Ukrajinců a podporuje mj. také teroristické skupiny v útocích proti svobodnému světovému obchodu v Rudém moři. Nyní se Írán dopouští dalšího ohavného činu, který může ohrozit celý svět," uvedla Černochová.
Odsuzuji zákeřný a barbarský noční útok Íránu na Izrael. Jde o velmi nebezpečnou eskalaci blízkovýchodního konfliktu ze strany režimu, který zároveň podporuje Rusko ve vraždění Ukrajinců a podporuje mj. také teroristické skupiny v útocích proti svobodnému světovému obchodu v…
— Jana Černochová (@jana_cernochova) April 14, 2024
Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua podle agentury Reuters oznámil, že palestinské hnutí Hamás odmítlo návrh dohody o rukojmích, které zadržuje v Pásmu Gazy po svém loňském útoku na jižní Izrael. Dokument předložili zprostředkovatelé vyjednávání mezi Izraelci a Hamásem. Netanjahuův úřad zároveň uvedl, že Izrael se nadále bude ze všech sil snažit o dosažení cílů nynější války v Gaze. Tím je podle dřívějších izraelských vyjádření likvidace Hamásu. Nejmenovaný představitel Hamásu podle agentury AP uvedl, že hnutí chce jasný písemný závazek, že se Izrael stáhne z Pásma Gazy. Hamás se také pochvalně vyjádřil o íránském útoku na Izrael.
Izraelské prohlášení o plném nasazení ve válce s Hamásem přichází bezprostředně poté, co izraelská armáda v noci na dnešek čelila bezprecedentnímu dronovému a raketovému útoku ze strany Íránu.
Izraeli by v této chvíli nejvíce pomohlo, kdyby americká Sněmovna reprezentantů schválila balík pomoci v celkovém objemu 95 miliard dolarů (asi 2,3 bilionu Kč) zahrnující peníze pro Tel Aviv či Kyjev. Podle listu The Guardian to uvedl lídr demokratické většiny v Senátu Chuck Schumer po bezprecedentním nočním útoku Íránu na izraelské území.
Podle deníku stále více představitelů amerického Kongresu vyzývá k odsouhlasení balíku, který v únoru schválil Senát USA, ale republikánské vedení Sněmovny reprezentantů jej odmítá předložit k hlasování. Návrh se týká čistě zahraniční pomoci a kromě financí pro Izrael zahrnuje také více než 60 miliard dolarů (asi 1,4 bilionu Kč) pro Ukrajinu čelící ruské agresi, dále peníze pro spojence USA v jihovýchodní Asii a na humanitární pomoc pro Pásmo Gazy.
Předseda sněmovny Mike Johnson na konci března nastínil některé podmínky pro schválení balíku, včetně zvrácení nedávného rozhodnutí americké vlády pozastavit schvalování nových terminálů na vývoz zkapalněného zemního plynu. Administrativa prezidenta Joea Bidena ovšem takový postup odmítla, informovala dříve agentura Bloomberg.
Za neospravedlnitelný označil noční letecký útok Íránu na Izrael místopředseda opozičního hnutí ANO a dolní parlamentní komory Karel Havlíček. Izrael má podle něj právo se bránit všemi prostředky. Podporu Izraeli už v noci vyjádřili někteří čeští politici včetně premiéra a předsedy ODS Petra Fialy, dnes se připojila například předsedkyně Poslanecké sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
"Další neospravedlnitelný útok na Izrael ukázal, že země je v trvalém ohrožení. Nikdo si nepřeje eskalaci konfliktu, ale Izrael má právo bránit se všemi prostředky," uvedl Havlíček. Cílem teroristických organizací v regionu podle něj není dialog, ale vymazání Izraele z mapy Blízkého východu.
Podobně se vyjádřila také Pekarová Adamová. "Jako spojenec a přítel stojíme pevně za Izraelem a jeho právem se bránit," napsala na síti X. A ve stejném duchu hovoří i její stranický kolega a místopředseda Senátu Tomáš Czernin. "Myslím na naše přátele z Izraele. Česká republika za Vaší zemí stojí a bude tomu tak i nadále," uvedl na síti X.
Jako spojenec a přítel stojíme pevně za Izraelem a jeho právem se bránit.
— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) April 14, 2024
🇨🇿🤝🇮🇱
Írán varoval Izrael, aby se neuchyloval k odvetě, a pohrozil mu v takovém případě ještě větším útokem, než jaký provedl za uplynulou noc. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na íránské představitele.
"Pokud Izrael podnikne odvetný útok proti Íránu, naše odpověď bude mnohem větší než vojenská akce z uplynulé noci," uvedl náčelník generálního štábu íránské armády Mohammad Bagherí ve státní televizi. Dodal, že Teherán varoval Washington, že jakákoli podpora izraelské odvety bude mít za následek údery na americké základny.
Šéf revolučních gard Hosejn Salámí rovněž varoval, že Teherán podnikne odvetné kroky proti jakémukoli izraelskému útoku na íránské zájmy, představitele nebo občany.
Íránské vojenské vedení hodnotí bezprecedentní útok na Izrael jako úspěšný. "Důvodem této operace bylo překročení červené linie ze strany sionistického režimu, což pro nás bylo nepřijatelné," uvedl Bagherí.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu učinil od začátku íránského útoku první veřejné prohlášení na sociální sítí X. Napsal jej v hebrejštině a směřoval jej k izraelskému lidu s tím, že "společně zvítězí".
יירטנו. בלמנו.
— Benjamin Netanyahu - בנימין נתניהו (@netanyahu) April 14, 2024
יחד ננצח 🇮🇱
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ostře odsoudila íránský útok na Izrael. Írán a jeho spojence vyzvala, aby takové akce okamžitě zastavili. Podle předsedkyně Evropského parlamentu Roberty Metsolaové představují bezprecedentní útoky dronů a raket na Izrael obrovskou eskalaci napětí.
"Důrazně odsuzuji nehorázný a neospravedlnitelný íránský útok na Izrael a vyzývám Írán a jeho zástupce, aby tyto útoky okamžitě zastavili," napsala na sociální síti X šéfka Evropské komise. "Všichni aktéři se nyní musí zdržet další eskalace a pracovat na obnovení stability v regionu," dodala.
Metsolaová vyjádřila obavy ze "zažehnutí dalšího chaosu na Blízkém východě". "EU útok co nejdůrazněji odsuzuje a bude nadále usilovat o zmírnění eskalace a zastavení toho, aby situace přerostla v další krveprolití," uvedla rovněž na sociální síti.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na dění v regionu reagoval již v noci. Útoky rovněž jednoznačně odsoudil a označil za nepřijatelné. Jedná se podle něj o bezprecedentní zostření situace a hrozbu pro bezpečnost regionu.
Francie je mezi zeměmi, které se podílely na obraně proti nočnímu íránskému útoku na Izrael. Podle agentury Reuters to dnes uvedl izraelský armádní mluvčí Daniel Hagari. Média v noci upozorňovala také na zapojení amerických, britských a jordánských letadel do likvidace íránských dronů a raket.
"Francie má velmi dobrou techniku, stíhačky, radar - a vím, že se podílela na hlídání vzdušného prostoru," řekl Hagari. Dodal, že nemá přesné informace o tom, zda francouzské letouny sestřelily některou z raket odpálených Íránem.
Americký prezident Joe Biden dříve řekl, že Írán na izraelském území nezasáhl žádný cenný cíl díky společnému úsilí Izraele, Spojených států a dalších zemí. Americké a britské válečné letouny se podílely na sestřelení některých dronů směřujících do Izraele nad irácko-syrskou pohraniční oblastí, uvedla izraelská stanice Channel 12.
Jordánsko, které leží mezi Íránem a Izraelem, připravilo protivzdušnou obranu k zachycení jakýchkoli dronů nebo střel, které by narušily jeho území, řekly Reuters dva regionální bezpečnostní zdroje.
Žádní Češi za uplynulou noc, kdy Izrael čelil bezprecedentnímu dronovému a raketovému útoku ze strany Íránu, nevyhledali pomoc českého velvyslanectví, sdělila česká velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová.
Nyní se podle ní čeští občané na zastupitelský úřad obracejí s dotazy, zda již funguje letiště nebo zda poletí jejich spoj. V zemi podle velvyslankyně aktuálně panuje klid.
Mluvčí izraelské armády podle agentury Reuters oznámil, že do obrany židovského státu se zapojila i Francie.
Izraelská stíhačka F-35 vracející se z mise, při které sestřelila íránské drony a rakety.
Israeli F-35 landing at the Nevatim base after participating in the effort to thwart #Iran's attack against Israel overnight pic.twitter.com/VPiEna5OR8
— Michael A. Horowitz (@michaelh992) April 14, 2024
Izraelský ministr obrany Yoav Gallant uvedl, že s armádními špičkami dokončil operační hodnocení situace.
"Společně se Spojenými státy a dalšími partnery se nám podařilo ubránit území Státu Izrael. Byly způsobeny jen velmi malé škody - to je výsledek působivých operací naší armády," řekl a dodal, že jeho země stále musí zůstat ve střehu.
Jordánsko znovu otevřelo svůj vzdušný prostor, informuje agentura Reuters s odvoláním na státní televizi.
"Co nejdůrazněji odsuzuji íránské útoky a znovu potvrzuji americký pevný závazek k bezpečnosti Izraele."
Prohlášení amerického prezidenta Joe Biden k íránskému napadení Izraele:
I condemn Iran's attacks in the strongest possible terms and reaffirm America’s ironclad commitment to the security of Israel.
— President Biden (@POTUS) April 14, 2024
My full statement on Iran’s attacks against Israel: pic.twitter.com/EuPJZoGw6w
Čína po íránském dronovém a raketovém útoku na Izrael vyzvala ke klidu a zdrženlivosti, uvedlo ministerstvo zahraničí v Pekingu. Podle čínské diplomacie jde o rozšíření konfliktu v Pásmu Gazy.
"Čína vyzývá dotyčné strany, aby zachovaly klid a zdrženlivost s cílem zabránit další eskalaci napětí," uvedlo čínské ministerstvo zahraničí. Současnou situaci považuje za "rozšíření konfliktu v Gaze" a uhašení tohoto konfliktu je hlavní prioritu.
Izrael vede válku proti teroristickému hnutí Hamás ovládajícímu Pásmo Gazy v reakci na útoky bojovníků palestinské skupiny na izraelském území z loňského 7. října.
Více než stovka íránských dronů, které mířily na Izrael, už byla zasažena mimo vzdušný prostor země, uvedl podle serveru The Times of Israel nejmenovaný izraelský bezpečnostní představitel. Některé z těchto strojů byly sestřeleny Británií a Spojenými státy, dodal.
Americký prezident Joe Biden se svým národním bezpečnostním týmem řeší íránský útok na Izrael.
I just met with my national security team for an update on Iran’s attacks against Israel. Our commitment to Israel’s security against threats from Iran and its proxies is ironclad. pic.twitter.com/kbywnsvmAx
— President Biden (@POTUS) April 13, 2024
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- Írán v noci na neděli při bezprecedentním útoku bombardoval Izrael stovkami raket a sebevražedných dronů. Jde o odvetu za zabití generála Revolučních gard.
- Izraelským stíhačkám a protivzdušné obraně se podařilo 99 procent dronů a raket sestřelit. Židovskému státu pomohly také Spojené státy nebo Velká Británie.
- Jedná se o první útok vedený proti Izraeli přímo z íránského území. Mezi oběma zeměmi dlouhodobě panuje nepřátelství.
- Izrael označila noční úspěšnou obranu za významný strategický úspěch. Premiér Benjamin Netanjahu už dříve řekl, že jeho země na útok Íránu odpoví.
Stíhačky jordánských ozbrojených sil zlikvidovaly řadu dronů, kterými v noci na dnešek zaútočil Írán na cíle v Izraeli. Agentuře Reuters to řekly dva regionální bezpečnostní zdroje. Další zdroje místních i západních médií zmiňují, že na sestřelech dronů se podílely také Spojené státy a Británie.
Americké stíhačky zlikvidovaly velký počet dronů nad jižní Sýrií v blízkosti jordánské hranice, uvedla agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Podobnou informaci přinesla také agentura AP.
Informace o americkém zapojení do obrany Izraele přišly jen krátce poté, co íránská mise při OSN na sociálních sítích uvedla, že USA se "musí držet stranou" konfliktu mezi Teheránem a "darebným izraelským režimem".
V Jordánsku samotném zasáhly tamní vzdušné síly proti "tuctům dronů", které mířily směrem k Jeruzalému, kde už zní sirény a pracuje protivzdušná obrana. Další drony byly sestřeleny v blízkosti irácko-syrské hranice, uvedl Reuters.
Na mimořádném zasedání se dnes kvůli íránskému útoku na Izrael sejde Rada bezpečnosti OSN. Podle deníku The New York Times to uvedlo zastoupení Malty, která radě v současnosti předsedá.
O svolání schůzky požádal izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan. Na sociální síti X napsal, že "íránský útok je závažnou hrozbou pro celosvětový mír a bezpečnost a očekávám, že Rada použije všechny nástroje k tomu, aby podnikla proti Íránu konkrétní kroky".
Podle diplomatických zdrojů agentury Reuters by se zasedání mohlo konat v 16:00 místního času (22:00 SELČ).
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes nad ránem mluvil s americkým prezidentem Joem Bidenem o íránském útoku na Izrael, uvedla Netanjahuova kancelář podle agentury Reuters. Předtím o nich jednal izraelský válečný a bezpečnostní kabinet.
Izraelská i světová média zmiňují jen malé způsobené škody, většinu útočících dronů a střel se podařilo zlikvidovat, řadu ještě mimo izraelský vzdušný prostor. Jak v prohlášení připustil mluvčí izraelské armády Daniel Hagari, měl Izrael v této věci "určitou podporu" svých spojenců. To nad ránem potvrdil také Bílý dům v prohlášení po telefonickém rozhovoru mezi prezidentem Joem Bidenem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.
"Pomohli jsme Izraeli sestřelit skoro všechny přilétající drony a střely," uvedl podle tohoto zdroje Biden. Média v noci upozorňovala také na zapojení britských a jordánských letadel.
Americký Institut pro studium války si podle listu The Times of Israel (ToI) všiml, že noční íránský útok měl společné rysy s tím, jakým způsobem nyní Rusko při své agresi na Ukrajině používá drony a střely. "Rusko na Ukrajině experimentovalo s kombinacemi balistických střel a střel s plochou dráhou letu společně s íránskými drony," podotkl institut.
Podle izraelských činitelů, na které se odvolává list The New York Times, byla většina dronů a raket vypuštěna přímo z íránského území, i když malý počet startoval také z Iráku a z Jemenu. Šlo o první útok vedený proti Izraeli přímo z íránského území. Mezi oběma zeměmi dlouhodobě panuje nepřátelství.
Írán za uplynulou noc proti Izraeli vyslal přes 300 dronů a raket, uvedla izraelská armáda s tím, že 99 procent z nich bylo sestřeleno. Šlo podle ní o významný strategický úspěch. Armádní mluvčí Daniel Hagari řekl, že "funkčnost armády zůstala plně zachována" a že velení diskutuje o tom, jaké možnosti má dál.
Britské ministerstvo obrany v nočním prohlášení pro média napsalo, že královské letectvo přesunulo do oblasti dodatečné stíhačky a tankovací letadla v rámci existující operace proti teroristické organizaci Islámský stát v Iráku a Sýrii. "Britská stíhací letadla navíc podle potřeby zasáhnou proti vzdušným útokům v dosahu našich existujících misí," poznamenalo britské ministerstvo.
Stíhačky Jordánska zlikvidovaly řadu dronů, kterými v noci na neděli zaútočil Írán na cíle v Izraeli. Na sestřelech dronů se podílely také Spojené státy a Británie. Americké stíhačky zlikvidovaly velký počet dronů nad jižní Sýrií v blízkosti jordánské hranice.
Informace o americkém zapojení do obrany Izraele přišly jen krátce poté, co íránská mise při OSN na sociálních sítích uvedla, že USA se "musí držet stranou" konfliktu mezi Teheránem a "darebným izraelským režimem". V Jordánsku samotném zasáhly tamní vzdušné síly proti "tuctům dronů", které mířily směrem k Jeruzalému, kde už zní sirény a pracuje protivzdušná obrana. Další drony byly sestřeleny v blízkosti irácko-syrské hranice.
O něco dříve íránská polooficiální agentura Fars uvedla, že Teherán bedlivě sleduje postoj Jordánska, které by se mohlo stát "dalším cílem v případě jakéhokoliv (proizraelského) kroku".
Zatím první hlášenou obětí íránského útoku je desetiletý beduínský chlapec pocházející z oblasti města Arad v Negevské poušti. Podle záchranné zdravotnické služby utrpěl těžké zranění.
Španělský premiér Pedro Sanchéz uvedl, že je vývojem hluboce znepokojen, jeho nizozemský kolega Mark Rutte také vyzval k tomu, aby napětí v regionu dále nezesilovalo. Útok odsoudilo Dánsko, norský ministr zahraniční Espen Barth Eide útok označil za nelegální a podotkl, že jen dál zhoršuje už tak velmi napjatou situaci. Všechny strany by se podle něj měly chovat s maximální zdrženlivostí. Šéf francouzské diplomacie Stéphane Séjourné uvedl, že útok posouvá destabilizační aktivity Íránu na novou úroveň.
EU jednoznačně odsoudila íránský útok na Izrael, označila jej za nepřijatelný. Na sociální síti to v noci uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Jedná se podle něj o bezprecedentní zostření situace a hrozbu pro bezpečnost regionu. Předseda Evropské rady Charles Michel Borrella doplnil slovy, že je třeba zabránit zhoršení bezpečnostní situace. "Je třeba se vyvarovat dalšího krveprolití. Společně s partnery budeme situaci bedlivě sledovat," dodal Michel.
Zásadní odsouzení útoku přišlo také z Londýna, kde premiér Rishi Sunak uvedl, že Británie se postaví za bezpečnost Izraele i svých regionálních partnerů.
"Slyším více detonací, které znějí jako záchyt (protivzdušnou obranou). Neslyším, že by něco zasáhlo cíle na zemi," uvedl zpravodaj americké televize CNN v Jeruzalémě.
Izraelská zdravotnická záchranná služba informovala, že zatím nemá informace o tom, že by se v důsledku íránského dronového útoku někomu něco stalo.
Bezpečnostní činitel Izraele řekl médiím, že mimo vzdušný prostor země bylo zasaženo přes sto íránských dronů. Část prý sestřelily USA a Británie.
V Jeruzalémě se dnes rozezněly sirény varující před vzdušným útokem a nad městem je slyšet výbuchy. Podle místních médií začaly pracovat systémy protivzdušné obrany, sestřelují drony, které nad izraelské území vyslal Írán.
Varovné sirény se rozezněly také v řadě míst na jihu Izraele, včetně měst Beeršeba nebo Nevatim.
Ministerstvo zahraničí vyzvalo Čechy v Izraeli v souvislosti s útokem z Íránu k maximální opatrnosti a zvažuje zpřísnění cestovatelských doporučení. Mluvčí české diplomacie Daniel Drake řekl, že 84 českým občanům v Izraeli registrovaným v cestovatelském systému Drozd v tomto smyslu poslalo zprávy.
Již v pátek ministerstvo vydalo varování před cestami do Íránu a vyzvalo české občany, kteří v zemi pobývají, k opuštění země. Důvodem jsou podle MZV aktuální specifická bezpečnostní rizika pro občany EU v Íránu v kontextu současné vnitřní i mezinárodní politické situace. V systému Drozd je registrováno také 36 lidí v Íránu, 66 v Libanonu, 31 v Jordánsku.
Írán podle státní agentury IRNA odpálil první sérii balistických raket proti Izraeli. Íránská armáda útok nazvala "operace Skutečný slib", píše BBC.
Pevně stojíme za Izraelem a jeho právem se bránit, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v reakci na íránský útok na Izrael, který začal v sobotu pozdě večer. Ministerstvo zahraničí "důrazně odsuzuje destabilizující chování Íránu a jeho zástupců, kteří rozhodli o útoku na izraelské území".
"Znovu připomínáme právo Izraele na sebeobranu. Íránské dlouhodobé agresivní chování brání blízkovýchodnímu regionu žít v míru a bezpečí," uvedla česká diplomacie na síti X. Podporu Izraeli vyjádřili i někteří další čeští politici.
CNN připomíná, že před tím, než Írán vypustil desítky dronů směrem k Izraeli, uvedl prezident Joe Biden, že USA pomohou svého spojence bránit. "Jsme oddáni obraně Izraele," řekl z Bílého domu. "Podpoříme Izrael. Pomůžeme bránit Izrael a Írán neuspěje." USA mají jednotky v Iráku a Sýrii, které by mohly potenciálně zachytit drony směřující k Izraeli, v závislosti na místě jejich vypuštění. Americké námořní síly v Rudém moři dříve zachytili dlouhodobé rakety vypuštěné Husíjskými kmeny z Jemenu směrem k Izraeli.
Ministerstvo zahraničí vyzvalo Čechy v Izraeli v souvislosti s útokem z Íránu k nejvyšší opatrnosti, zvažuje zpřísnění cestovatelských opatření.
Izraelské úřady vyzývají občany Izraele, aby nepropadali panice a byli opatrní. Školy, univerzity a tábory budou uzavřeny a platí zákaz shromažďování více než jednoho tisíce lidí. Server CNN informuje, že Libanon oznámil, že uzavře svůj vzdušný prostor.
Izrael odhaduje, že na jeho území právě míří více než sto dronů. Na vojenskou základnu Kirya v Tel Avivu byla svolána válečná vláda Izraele. Izraelská armáda varovala, že po útoku dronů může přijít další vlna zahrnující i rakety.
Íránské revoluční gardy prostřednictvím státních médií oznámily, že vyslaly desítky dronů a raket na cíle v Izraeli. Elitní útvar íránských ozbrojených sil dodal, že útok reaguje na "zločiny" Izraele včetně nedávného útoku na íránský konzulát v Damašku.
USA podpoří snahu Izraele bránit se útokům, uvedl Bílý dům. Izraelská armáda uvedla, že se s USA snaží zastavit vyslané drony.
Přílet íránských dronů k Izraeli se očekává kolem 2:00 místního času (1:00 SELČ). Izrael ohlásil uzavření vzdušného prostoru.
Vývoj znamená další eskalaci konfliktů na Blízkém východě po více než šesti měsících války mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Teherán reaguje na útok na svůj konzulát v Damašku, který zabil několik představitelů íránských revolučních gard. Izrael se k útoku nepřihlásil, předpokládá se ale, že je za něj zodpovědný.
Židovský stát se v posledních dnech na možnost přímého íránského útoku připravoval, v sobotu jeho armáda oznámila, že je v plné pohotovosti. Po startu íránských dronů uvedla, že izraelská protivzdušná obrana situaci monitoruje a je připravena letouny zneškodnit a že v ohrožených oblastech by se případně rozezněly sirény.
Před zprávou o útoku se objevily neoficiální informace, že Íránci se pokusí zasáhnout vojenské cíle. Ve vysílání televize Channel 12 uvedl bývalý šéf izraelské vojenské rozvědky Amos Jadlin, že každý dron nese 20 kilogramů výbušnin.
V prohlášení k občanům Izraele Netanjahu uvedl: "Občané Izraele, v posledních letech, a ještě více v posledních týdnech, se Izrael připravuje na možnost přímého útoku ze strany Íránu. Naše obranné systémy jsou nasazeny, jsme připraveni na jakýkoli scénář, jak v obraně, tak v útoku. Stát Izrael je silný, Izraelské obranné síly jsou silné, veřejnost je silná.
Oceňujeme podporu Spojených států, které stojí po boku Izraele, stejně jako podporu Velké Británie, Francie a mnoha dalších zemí. Stanovil jsem jasný princip: Když nás někdo zasáhne, zasáhneme my jeho.
Budeme se bránit před jakýmkoli ohrožením a uděláme to s klidem a odhodláním. Vím, že i vy, občané Izraele, zůstáváte klidní. Vyzývám vás, abyste poslouchali pokyny Ústředního domácího velitelství. Společně obstojíme a s Boží pomocí - vše společně zvládneme."
Izraelská armáda v sobotu oznámila pro celý Izrael dvoudenní uzavírku škol a zákaz shromáždění s účastí nad 1000 lidí, čas chtěla využít k připravě na íránský útok.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v prohlášení uvedl, že Izrael se na přímý útok Íránu připravoval a že jakýkoli úder nenechá bez odvety. "Stanovil jsem jasný princip: Když nás někdo zasáhne, zasáhneme my jeho," citoval zpravodajský web The Times of Israel z videa zveřejněného premiérem.
Írán vyslal na Izrael bezpilotní letouny poté, co sliboval odvetu za útok na íránský konzulát v Damašku připisovaný židovskému státu. Informovala o tom podle agentury Reuters izraelská armáda. Podle dalších médií Teherán zaútočil desítkami dronů, které by mohly letět hodiny.
Írán vyslal desítky dronů na Izrael, uvádí několik médií s odvoláním na své zdroje. Netanjahu řekl, že jakýkoli útok nezůstane bez odvety.
Právě se děje
"Nedůstojné, pod Rafovu úroveň." Toni Nadal cupuje pořadatele za odbytou rozlučku
Krize Schengenu. Podívejte se, kde všude vás můžou na hranicích kontrolovat
Bezpečnostní sbory demonstrovaly za vyšší platy. Rakušan s nimi diskutoval v davu
Vraky aut se prodávaly od 1500 korun. O Kiu Ceed se bojovalo víc než o Audi A8
Rusko vypustilo satana mezi raketami. Poprvé v dějinách někdo použil takovou zbraň
Zarputilý nacistický viceadmirál se vzdal českému generálovi. A válka skončila
Plánované pozemní operaci izraelské armády v Rafáhu na jihu Pásma Gazy mohou zabránit pouze Spojené státy. Uvedl to dnes podle agentury Reuters předseda palestinské samosprávy na okupovaném Západním břehu Jordánu Mahmúd Abbás. Dodal, že útok na Rafáh očekává v nejbližších dnech.