Kyjev – Na španělském pobřeží Costa del Sol vlastní luxusní vily jen opravdová smetánka. Hvězdy Hollywoodu, bohatí sportovci, podnikatelé.
Podle nejnovějšího vyšetřování Rádia Svoboda a ukrajinského investigativního pořadu Schemi k nim v utajení patří i prezident země, která vyhlásila nelítostný boj korupci. Ukrajinský prezident Petro Porošenko.
Ten patřil už před nástupem do funkce v roce 2014 k úspěšným podnikatelům. Loni časopis Forbes jeho majetek odhadl na 858 milionů dolarů a zařadil ho na šesté místo v žebříčku nejbohatších Ukrajinců. Porošenko slíbil, že své podíly ve firmách buď prodá, nebo převede do svěřeneckého fondu, vedeného najatými manažery. Své kroky ale – s odkazem na problémy s prodejem – neustále oddaluje.
V majetkové deklaraci, kterou museli ukrajinští politici a státní úředníci poprvé zveřejnit koncem letošního října, přiznal Porošenko podíl ve 104 firmách, zaregistrovaných v deseti zemích, stejně jako roční příjem kolem 2,4 milionu dolarů. Vila ve Španělsku by tedy nebyla takovým překvapením. Pokud by v jeho letošním majetkovém přiznání nechyběla.
Jezdí sem na dva dny
Podle zjištění investigativního pořadu Schemi si ji Porošenko pořídil v roce 2008 přes ve Španělsku zaregistrovanou firmu Feruvita S.L. Cena dvoupatrové budovy na pozemku o rozloze 1254 metrů čtverečních se podle dokumentů pohybuje kolem čtyř milionů eur (v přepočtu přes 108 milionů korun).
"Ano, přijíždí sem tak na dva dny a pak zase odjíždí," potvrdil reportérům Porošenkovu přítomnost muž, jehož pozemek k domu přiléhá. "Odpočívá tady den, dva, pak zase jede. Týden nebo měsíc tady není, to ne," dodal prezidentův španělský soused.
Server Ukrajinska pravda letos v březnu zveřejnil fotografii, na které Porošenko nakupuje ve španělské lékárně a odjíždí pak pryč v bílém porsche. Server taky poprvé pustil do oběhu snímky, které naznačovaly, že Porošenko vlastní ve Španělsku vilu, o které nechce mluvit.
Není to jeho, je to jeho firmy
Prezidentovo tiskové oddělení tvrdí, že vila nepatří jemu, ale jeho společnostem. Proto ji prezident do své nedávné majetkové deklarace zapsat nemusel.
"Podniky, ve kterých má Petro Porošenko podíl, samy vlastní majetky. Jde o továrny, obchody, sklady, administrativní budovy a také domy. To všechno se objevilo v prezidentově majetkové deklaraci, přesně podle znění zákona ´O prevenci korupce´," píše se v prohlášení prezidentské kanceláře.
Řada ukrajinských zákonodárců a protikorupčních aktivistů s tím ale nesouhlasí a označuje to za obcházení nově schváleného zákona.
"Podle mého názoru se jedná o jednoznačné porušení zákona ze strany ukrajinského prezidenta, který nezmínil svoji španělskou vilu ve své majetkové deklaraci. Vysvětlení, že se nejedná o jeho vilu, ale majetek jeho společnosti, je zavádějící," řekl Rádiu Svoboda jeden z autorů protikorupčního zákona, poslanec Jehor Sobolev.
Změny jen pod tlakem
Právě Sobolev a jeho kolegové se stali s vydatnou pomocí západních donátorů hlavními postavami protikorupčního tažení na Ukrajině.
Jedna z nejzkorumpovanějších zemí Evropy díky nim prožila v posledních letech řadu pozitivních změn. Radikálně proměnila systém nákupů pro státní správu, politiky a státní úředníky přinutila zveřejnit majetková přiznání, připravila privatizaci státních podniků a vytvořila Národní protikorupční úřad i řadu dalších vyšetřovacích orgánů.
Novináři i protikorupční aktivisté ale připomínají, že ukrajinští politici se korupčních praktik vzdávají jen velmi pomalu. A pod obrovským tlakem zvenčí.
Řada proevropských reformátorů na Ukrajině navíc v poslední době na své funkce rezignovala. Třeba ministr hospodářství Ajvaras Abromavičius, bývalý gruzínský prezident a gubernátor ukrajinské Oděské oblasti Michail Saakašvili nebo Chatija Dekanoidzeová, někdejší gruzínská politička, která až do letošního listopadu dohlížela na reformu ukrajinské policie.
Korupce jako systém vládnutí
"Slovo korupce pořád úplně nevystihuje to, co se na Ukrajině děje. Od její samostatnosti v roce 1991 nejde o to, že by rozumně fungující stát podvazovaly nezákonné korupční praktiky. Je to naopak. Právě tyto praktiky představují pravidla, kterými se řídí celý stát," říká Thomas de Waal, hlavní analytik think-tanku Carnegie Europe.
Podle odhadů ukrajinského analytika Tarase Kačky se víc než polovina ukrajinské ekonomiky pořád pohybuje v šedé zóně. Z ní kromě podnikatelů masivně profitují právě státní úředníci a na ně napojení politici. Ti poté tvoří malou skupinku extrémně bohatých lidí s luxusními vilami, drahými auty a úsporami v řádech desítek milionů dolarů.
Vily, šperky a diamanty
Víc než polovina ukrajinských poslanců přiznala v nedávno zveřejněných elektronických deklaracích úspory v hotovosti přesahující 100 000 USD (cca 2,5 milionu korun).
K nim řadu luxusních aut, drahých hodinek, šperků, diamantů a rozsáhlých pozemků v lukrativních částech ukrajinských měst. V zemi, kde se průměrný měsíční příjem pořád pohybuje kolem 200 amerických dolarů, tedy v přepočtu cca 4900 Kč.
"My tady sbíráme ponožky pro vojáky na frontě a v tomhle paralelním světě mají lidé miliony dolarů v hotovosti. Majetkové deklarace nám připomněly, jak rozsáhlá korupce ve skutečnosti je," napsala v říjnu v tweetu reagujícím na zveřejnění majetkových poměrů ukrajinských politiků známá blogerka Kateryna Kruková.
Její kolegové připomínají, že se situace i přes všechny frustrace a zklamání pomalu mění k lepšímu. Pokud by neselhávali přímo lidé, kteří o boji s korupcí nejvíc mluví. Třeba prezident Petro Porošenko.
