Washington - Čína se stala globální hospodářskou velmocí a vybudovala také prvotřídní špionážní sítě, které tvrdě konkurují CIA.
Americký Kongres dostal na začátku listopadu zprávu od Národního úřadu pro kontrašpionáž (ONCE), který zcela otevřeně označil „čínské aktéry za nejaktivnější a nejhouževnatější pachatele ekonomické špionáže".
ONCE se zabýval obdobím za poslední dva roky a na vypracování jeho studie se podílelo čtrnáct amerických tajných služeb.
V této zprávě je zmíněno jako hrozba také Rusko. To ale již dnes hraje ve srovnání s Čínou v amerických úvahách jen druhořadou roli.
Na konci listopadu američtí představitelé podle listu The Wall Street Journal znovu varovali své čínské protějšky před negativními dopady, které by mohla čínská hospodářská špionáž mít na vzájemné vztahy.
Američanům dělá především starosti čínská výzvědná činnost v kyberprostoru. Jejich tajné služby lokalizovaly řadu čínských skupin odpovědných za kyberšpionáž proti USA.
Washington tvrdí, že zhruba dvanáct z nich má pod svými křídly Čínská lidová armáda. Šest dalších působí nezávisle na ní a je napojeno na různé organizace, většinou univerzity.
U několika dalších není zatím jasné, kdo je přesně řídí.
Američané postoupili
Čína se proti zprávě ONCE ostře ohradila a zopakovala tezi, že „online útoky jsou anonymní" a že i ona je obětí hackerů.
Americká Národní bezpečnostní agentura (NSA) a další tajné služby USA ale v poslední době udělaly velký pokrok ve schopnosti vystopovat původce kyberútoků.
Jejich experti kombinují elektronickou a klasickou špionáž s metodami forenzní kybernetiky.
V minulosti neschopnost lokalizovat příslušného kyberšpiona omezovala možnosti USA reagovat na online útoky, protože je těžké provádět odvetná opatření, jestliže nelze nalézt konkrétního protivníka.
Nyní však NSA již umí v mnohých případech určit konkrétní jedince, kteří pracují ve špionážních skupinách řízených Číňany. Čínská vláda podle amerických tajných služeb stojí za kyberútoky na mnohé americké federální instituce i na velké zbrojařské koncerny.
Sem patří například letošní napadení počítačových sítí firmy Lockheed Martin, která mimo jiné vyvíjí nový supermoderní stíhací bombardér pro Pentagon.
Někteří američtí představitelé si nicméně zatím nepřejí zásadní roztržku s Čínou, mimo jiné proto, že Peking je nyní největším věřitelem Washingtonu.
Dohánění času
USA stále platí za setrvačnost svého myšlení, neboť i po pádu železné opony dlouho považovaly za největšího soupeře v oblasti špionáže Rusko.
Jen málo agentů v CIA a FBI se specializovalo na Čínu, což čínským agentům umožnilo dostávat se po dlouhou dobu téměř nepozorovaně i k těm nejtajnějším americkým technologiím.
Čína například v devadesátých letech získala supertajné informace o technologii výroby malé jaderné hlavice W-88, kterou jsou vyzbrojeny rakety na amerických ponorkách Trident.
FBI, pověřené vyšetřením úniku těchto strategických informací, se však nikdy nepodařilo odhalit, kdo za ním stál, a to navzdory skutečnosti, že se touto věcí pod jejím vedením zabývalo čtyři roky 300 lidí z 11 federálních agentur.
Čína dokonce infiltrovala i samotnou FBI. V roce 2003 se ukázalo, že jeho dlouholetá informátorka Katrina Leung je dvojí agent a pracuje pro Peking.
Americkým tajným službám navíc silně stěžuje situaci skutečnost, že každý rok studuje nebo pracuje na amerických univerzitách nejméně 100 000 Číňanů, kteří mají mnohdy přístup k velmi důležitým informacím z průmyslové a ekonomické oblasti.
