"Spojené státy jsou rozhodnuty podpořit kubánský lid během přechodu od represivního režimu Fidela Castra ke svobodě a pravé demokracii," potvrdil George Bush.
O založení Komise pro pomoc svobodné Kubě, která za zřízením nového fondu stojí, rozhodl v roce 2003 sám americký prezident a do jejího čela postavil ministryni zahraničí Condoleezzu Riceovou.
Washington musí být na změnu připraven
Zpráva Komise, která byla zveřejněna minulý týden, upozorňuje na to, že bez pomoci zvenčí se "přechodná vláda" na Kubě směrem k demokracii neposune. "V okamžiku, kdy ji kubánská vláda požádá o pomoc, musí být americká vláda připravena," píše se ve zprávě.
Infobox
PŘEČTĚTE SI:
- Fidel Castro svolal pochod proti USA
- Demonstrace? Kuba je nám blízká - rozhovor s diplomatem Alexandrem Vondrou
- Castro: Konto v zahraničí? Rezignuju
- Latinská Amerika má revolucionářský pakt
Podle mínění expertů na kubánsko-americké vztahy musí být americká vláda připravena do dvou týdnů od Castrova úmrtí či jeho odstoupení z čela ostrovního státu poskytnout potřebnou technickou pomoc.
Američtí právníci zajistí demokratické volby, Washington poskytne potřebnou pomoc soudům i policii a ekonomičtí experti nastartují reformy.
Počítalo se také se zřízením speciálního fondu na podporu občanské společnosti, do kterého by během dvou let mělo natéct až 80 milionů dolarů. Prezidentským rozhodnutím se ale fond naplnil již nyní.
Zapomínat by se nemělo ani na demokratizační programy, jejichž cena by se mohla vyšplhat na 20 milionů ročně.
Součástí amerického plánu na demokratizaci je žádost o osvobození všech politických vězňů, uspořádání demokratických voleb a zajištění svobody tisku.
Svoboda se na Kubu bude vracet pomalu
Expert na kubánsko-americké vztahy Philip Peters přesto varuje před zdlouhavým procesem.
"Normalizace vztahů mezi Spojenými státy a Kubou zabere nějaký čas. Přes rozsáhlé plánování je více než pravděpodobné, že po odchodu Fidela Castra se dočkáme socialistické vlády, která se teprve bude rozhodovat zda, kam a jak rychle se posunout," napsal Peters. "Washington se bude muset rozhodnout, jak svého vlivu využije. Po desetiletích komunikační blokády to nebude lehký úkol," dodal.
Spojené státy a Kuba nemají formální diplomatické vztahy a napětí mezi oběma zeměmi nepolevuje. Začátkem června přerušila kubánská vláda dodávku elektrické energie americké ambasádě v Havaně s tím, že Washington provokuje a snaží se rozvrátit zemi zevnitř.
Americká vláda zase zpřísnila čtyřicetileté embargo, rozšířila vysílání amerického Radia Marti na Kubě a omezila peněžní toky mezi USA a Kubou.
Fidel Castro je u moci o roku 1959, a přestože již oslavil své osmdesáté narozeniny, odstoupit se nechystá. Za pravděpodobného nástupce je považován jeho bratr Raúl.
