Washington - Pentagon už identifikoval všechny čtyři příslušníky americké námořní pěchoty, kteří na videu, jež se objevilo na YouTube a dalších webových stránkách, zjevně močí na padlé příslušníky hnutí Tálibán.
Námořní vyšetřovací služba jméno žádného ze zmíněných čtyř vojáků neuvedla, dva z nich však podle amerických médií již vyslechla.
Afghánský prezident Hamíd Karzáí odsoudil jejich čin jako "nelidský" a vyzval Pentagon, aby incident okamžitě vyšetřil a viníky nemilosrdně potrestal.
Tálibán nejprve na video zareagoval neobvykle smírně, když jeho mluvčí Zabihulláh Mudžahíd prohlásil, že se na snaze zahájit rozhovory mezi Tálibánem, afghánskou vládou a mezinárodním společenstvím vedeným USA nic nemění.
Tálibové pak ale vydali další prohlášení, v němž už nemluvili o jednání, jen zdůrazňovali brutalitu čtyř nafilmovaných příslušníků americké námořní pěchoty.
Video vyvolalo pobouření na celém světě, a především v muslimských zemích, kde je označováno podle nechvalně známé irácké věznice, v níž americká vojenská ostraha ponižovala a mučila vězně, za "druhý Abú Ghrajb".
Washington se snaží hasit požár
Americký ministr obrany Leon Panetta hned ve čtvrtek telefonoval afghánskému prezidentovi Karzáímu a odsoudil počínání vojáků natočených na inkriminovaném videu s tím, že je "politováníhodné".
Sdělil také Karzáímu, že už nařídil vyšetřování tohoto incidentu. Podle agentury Reuters však zatím odmítl potvrdit autenticitu videa.
Americká armáda ale již identifikovala dva ze čtyř vojáků na něm zachycených a námořní pěchota je přesvědčena, že záběry nejsou podvržené.
Tento závěr podporuje i reakce celé řady vysokých amerických představitelů včetně americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové, která nad videem vyjádřila "naprosté zděšení".
Vše nasvědčuje tomu, že čtyři vojáci na něm zachycení sloužili od března do září minulého roku v afghánské provincii Hílmand a někdy v této době byly také pořízeny záběry toho, jak znesvěcují těla mrtvých tálibů.
Hílmand je strategickou základnou Tálibánu a centrem obchodu s opiem, z jehož výnosu radikální povstalecké hnutí financuje svou bojovou činnost.
Co bude s mírovými rozhovory?
Pro Washington nemohla tato záležitost přijít v nevhodnější dobu. Obamova administrativa se usilovně snaží udržet na své straně prezidenta Karzáího, kterému se nelíbí její plány na přímé rozhovory s Tálibánem.
Do Afghánistánu se proto chystá příští týden zvláštní Obamův vyslanec Marc Grossman, který má jednat s Karzáím právě o rozhovorech s Tálibánem.
USA chtějí, aby si radikální hnutí otevřelo oficiální kancelář v Kataru, což by umožnilo Washingtonu jednat přímo s jeho představiteli.
Američané doufají, že Tálibán by mohl výměnou za příslib podílu na vládě v Afghánistánu ukončit své válečné tažení. Afghánský prezident má ale k tomuto plánu velké výhrady, protože se obává, že se tím ocitne na vedlejší koleji.
Grossman proto příští týden potřebuje Karzáího přesvědčit, aby odsouhlasil plán Washingtonu, a umožnil tak zahájit kroky k navázání důvěry mezi Tálibánem a americkou administrativou, jež jsou podmínkou k zahájení rozhovorů.
Tím prvním by měl být přesun pěti tálibů, vězněných na Guantánamu, do Kataru, kde by nad nimi převzala dohled místní vláda. Skutečnost, že video s americkými vojáky popudilo Karzáího i Tálibán, ale Grossmanovu misi zkomplikuje.
