Damašek - Syrský prezident Bašár Asad po telefonu ujistil generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna, že armádní represe vůči demonstrujícím civilistům ve středu skončily, z tábora opozice ale chodí zprávy, že šlo jen o plané prohlášení.

Ve středu přišlo o život dalších deset lidí a vyšetřovatelé Rady bezpečnosti OSN vyslovili podezření, že se syrská armáda na vlastním obyvatelstvu dopouští zločinů proti lidskosti.

Opoziční verzi jednoznačně věří západní mocnosti, které během čtvrtka zintenzivnil tlak na Asadův režim.

Americký prezident Barack Obama poprvé přímo vyzval syrského prezidenta k odstoupení a zároveň na režim uvalil nové a tvrdé sankce. K Obamově výzvě k odstoupení se vzápětí přidaly také Francie, Británie, Německo a Nizozemsko.

Cílem sankcí je prohloubit finanční izolaci Asadova režimu a dále narušit jeho schopnost financovat násilné akce vůči Syřanům. Šéf Bílého domu proto nařídil okamžitě zmrazit všechna aktiva syrské vlády podléhající americké jurisdikci a zakázal americkým občanům podílet se na transakcích se syrskou vládou. Zakázal také dovoz syrské ropy a ropných produktů do USA a americké podnikatelské aktivity a investice v této zemi.

Ze zprávy, kterou zveřejnila OSN, vyplývá, že Syrští vojáci stříleli na neozbrojené účastníky protirežimních demonstrací často z blízkosti a bez varování. Zabili údajně na 1900 lidí.

"Opakovaně se porušovala lidská práva, byly tam útoky na civilisty, které se rovnají zločinům proti lidskosti," uvádí zpráva. Její součástí je seznam 50 osob, které se na zločinech podílely. Je mezi nimi několik různě vysoko postavených členů vlády. Zpráva doporučuje Radě bezpečnosti OSN předat zločiny k řešení Mezinárodnímu trestnímu soudu.

Vyšetřovatelé nedostali k cestě do Sýrie povolení a svou zprávu tak museli sestavit na základě rozhovorů s oběťmi a svědky.

Od března, kdy povstání proti autoritářskému režimu začalo, zemřely odhadem dva tisíce Syřanů, převážně civilistů. Tisíce dalších skončily za mřížemi.

Sám Asad před týdnem přiznal, že se vláda na začátku protestů dopustila chyb, které prý ale postupně napravuje. On sám ale odstoupit nehodlal, a to navzdory tlaku Západu.

Představitelé opozice zatím nevolají po vojenském zásahu, chtějí ale, aby svět bojkotoval syrský export ropy a zemního plynu.

Bývalý šéf francouzského letectva Jean Rannou dokonce naznačil, že letecký útok NATO na klíčové pozice syrské armády by mohl být proveden rychle a účinně, ale podle něj by takový krok mohl situaci v Sýrii ještě zhoršit.