Mnichov, Praha - Bude chtít Obamova vláda pokračovat v budování protiraketové obrany v Česku a Polsku?
Jednu z nejdůležitějších otázek bezpečnostního summitu v Mnichově zodpověděl americký viceprezident Joe Biden takto: Ano, podmínečně.
A podmínku formuloval Biden takto: "Budeme pokračovat ve vývoji protiraketové obrany jako protiváhy rostoucí íránské kapacitě za předpokladu, že tato technologie bude účinná a bude odpovídat vynaloženým nákladům."
Biden řekl, že Američané budou jednat i s Ruskem, nehodlají však ve všem souhlasit ani uznávat sféru vlivu.
Ruský vicepremiér Sergej Ivanov Bidenova slova přivítal, když jeho projev označil za velmi pozitivní. Po osobním setkání s Bidenem uvedl, že USA daly jasně najevo, že stojí o dialog s Ruskem, a Moskva je k němu připravena.
Pokud jde o protiraketovou obranu, nechal se Ivanov slyšet, že obě země budou riziko raketového útoku posuzovat společně. "Netvrdíme, že tato hrozba neexistuje. Otázkou je, jak na ni budeme reagovat," řekl v Mnichově Ivanov.
Češi to chápou
Co řekl Biden:
O PŘÍSTUPU USA:
- "Jelikož Amerika bude opět klást důraz na diplomacii, rozvoj, demokracii a ochranu naší planety, budeme žádat od našich spojenců, aby znovu zvážili své vlastní postupy, včetně ochoty použít sílu, když všechny ostatní prostředky selhaly."
O RADARU:
- "Budeme pokračovat ve vývoji protiraketové obrany jako protiváhy rostoucí íránské kapacitě za předpokladu, že tato technologie bude účinná a bude odpovídat vynaloženým nákladům. Budeme o tom hovořit s našimi spojenci v NATO i s Ruskem."
O RUSKU:
- "Nebudeme souhlasit s Ruskem ve všem. Například USA neuznají Abcházii a Jižní Osetii....Ale i když se USA a Rusko neshodnou, mohou přesto spolupracovat v těch oblastech, kde jsou jejich zájmy společné, a těchto oblastí je mnoho."
O ÍRÁNU:
- "Budeme ochotni hovořit s Íránem a dáme mu jasně na výběr: buď budete pokračovat v nastoupeném kursu a vysloužíte si nátlak a izolaci, nebo opustíte váš ilegální jaderný program a přestanete podporovat terorismus, a bude to významně odměněno."
O BLÍZKÉM VÝCHODĚ:
- "Budeme se snažit porazit extremisty, kteří prodlužují ten konflikt (izraelsko-palestinský). A vycházejíce z pozitivních prvků arabské mírové iniciativy, předložené Saúdskou Arábií, se budeme snažit o budování míru mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy."
Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který se summitu účastní, komentoval Bidenův projev slovy, že postoj Američanů - to že dbají na efektivnost zamýšleného protiraketového systému - chápe.
Ministr, který bude příští týden jednat v USA s tamní ministryní zahraničí Hillary Clintonovou, zároveň uvedl, že USA chtějí "nastavit trošku lepší atmosféru" ve vztahu k Rusku.
O něm se mluvilo dnes na summitu několikrát.
Například další český zástupce na summitu, ministr pro evropské záležitosti Alexandr Vondra, už před Bidenem připustil, že Moskva by se mohla zapojit do plánů protiraketové obrany v Evropě.
"Rusko by mělo být přizváno k této spolupráci, ale nesmí tu mít právo veta," prohlásil podle ČTK Vondra k zapojení Moskvy do plánování protiraketové obrany. Zároveň se vyslovil pro to, aby byl systém, který zamýšlejí Američané v Polsku a Česku, budován jako součást bezpečnostní architektury Severoatlantické aliance.
Předseda ČSSD Jiří Paroubek v České televizi řekl, že ani Bidenova slova nic nemění na tom, že jeho strana radar na českém území odmítá.
Spolupráce ano, ale bez hlavního slova
Podporu našel Vondra i u generálního tajemníka NATO Jaapa de Hoop Scheffera.
Podle Scheffera je pak právě nyní vhodná příležitost k budování "praktických" vztahů mezi Moskvou a NATO, které budou založeny na důvěře.
"Domnívám se, že transatlantická spolupráce na projektu raketové obrany, jež by zahrnovala Rusko, je uskutečnitelná, a myslím, že by dvojnásob donutila přemýšlet ty, kteří by mohli chtít ohrozit Evropu raketami," prohlásil podle agentury generální tajemník NATO.
Zapojení Moskvy chce i Německo a Francie
Z USA i Evropy stále silněji zaznívají úvahy, že na plánování protiraketové obrany by se mělo podílet i Rusko, které se jednostranností projektu exprezidenta George Bushe cítilo být dotčeno.
Podle Moskvy je totiž systém namířen proti ní, ne proti údajnému nebezpečí ze strany Íránu nebo Severní Koreje.
Pro zapojení Ruska do evropské bezpečnostní architektury se v Mnichově vyslovila například německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Ten prohlásil, že dnešní Rusko nepředstavuje hrozbu pro NATO a EU.
