Washington - Kongresmanka Gabrielle Giffordsová leží po sobotním atentátu v tucsonské nemocnici, bojuje o život a s největší pravděpodobností se již nikdy nezotaví. Průstřel hlavy je příliš vážným zraněním, aby se kdokoli mohl oddávat iluzi, že se jí vrátí plné zdraví.
Zřejmě mentálně narušený střelec Jared Lee Loughner ji postřelil poloautomatickou pistolí Glock 19 ráže devět milimetrů. Přestože měl potíže s drogami - například nebyl přijat do armády, protože vstupní text prokázal, že bere narkotika - legálně si tuto zbraň koupil v Tucsonu v jedné prodejně se střelivem.
Giffordsová, jeho oběť, jež byla považována za spíše umírněnou političku, se však loni chlubila v rozhovoru pro list The New York Times, že má pistoli Glock ráže 9 milimetrů. "A jsem pěkně dobrý střelec," dodala hrdě.
Tvrdá Arizona
Její slova odrážejí skutečnost, že zřejmě žádný masakar nepřiměje Američany, aby se vzdali práva nosit zbraň, nebo aby přistoupili na jeho radikální omezení. Právě arizonské zákony patří v této oblasti k těm nejbenevolentnějším. V Arizoně může člověk nosit od loňského roku skrytě zbraň, aniž by k tomu potřeboval jakékoli povolení.
To je dovoleno jen ve třech státech unie. Arizona také schválila zákon, který dovoluje nosit střelnou zbraň do práce, i když to zaměstnavatel zakazuje. Jedinou podmínkou je, aby ji příslušný pracovník nechal ve svém zamčeném voze.
Se střelnými zbraněmi je spojen ještě jeden problém: velké zásobníky, které pojmou mimořádně velký počet nábojů. Loughner pálil z pistole, v níž měl zásobník na třicet střel. Teprve když chtěl nasadit nový, podařilo se ho okolostojícím zneškodnit.
I tak to bylo zřejmě jen obrovské štěstí, neboť v americkém tisku se objevily zprávy, že se Loughnerovi při snaze zahájit znovu palbu zasekla zbraň. Federální vláda sice zakázala zásobníky na více než deset nábojů, ale pouze dočasně.
Tato norma v roce 2004 přestala platit, a od té doby jen šest států unie spolu s federálním distriktem Columbia omezuje prodej takovýchto zásobníků.
Veřejnost si velká omezení nepřeje
Podle průzkumu Gallupova ústavu, provedeného v říjnu loňského roku, si pouze 44 procent Američanů přálo, aby zákony ohledně prodeje zbraní byly přísnější. Masakry v Columbine v roce 1999 nebo na virginské technice před třemi lety tyto názory nijak neovlivnily.
Střelba v Tucsonu určitě postoj obyvatel USA také nezmění. Američané vždy drží za oběti tryznu, ale ústavní právo mít zbraň je pro ně nedotknutelné. Těžké incidenty, jako jen ten v Arizoně, mají obvykle opačný efekt. Ještě více amerických občanů se rozhodne koupit si zbraň.
Mnoho lidí si myslí, že střelba před tucsonským supermarketem by měla méně obětí, kdyby více zúčastněných mělo u sebe zbraň. Podle stanice BBC přinejmenším jeden kongresman vyhlásil, že bude od této chvíle chodit neustále ozbrojen.
Již déle připravované zákony, které by opět omezily přístup k velkým zásobníkům, nemají naději na schválení, protože Sněmovnu reprezentantů nyní ovládají republikáni.
Proti každé snaze ztížit přístup ke střelným zbraním se navíc staví Národní střelecká asociace, nesmírně mocná lobby stoupenců a výrobců zbraní, která vždy každý takový pokus zvrátí.
