Největší hrozba, nebo starý přítel. Jak nový americký prezident změní vztahy s Čínou

Jana Václavíková Jana Václavíková
16. 8. 2024 17:30
Výsledky amerických listopadových prezidentských voleb neovlivní jenom obyvatele Spojených států, ale i budoucnost vztahů s druhou největší ekonomikou na světě - s Čínou - a následně i celosvětový trh. Peking proto boj o Bílý dům pečlivě sleduje a oba hlavní kandidáti na prezidenta USA začínají naznačovat, jak by vzájemné vztahy mohly v případě jejich zvolení vypadat.
Viceprezidentka USA Kamala Harrisová se v roce 2022 setkala s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
Viceprezidentka USA Kamala Harrisová se v roce 2022 setkala s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. | Foto: The White House/Handout via REUTERS

Poslední dva američtí prezidenti měli k Číně podobný postoj, lišili se ale ve způsobu, jakým ho prezentovali. Donald Trump, který se stal prezidentem v roce 2017, sváděl problémy své země na Čínu, nevyhýbal se protičínské rétorice a zavedl tvrdé ekonomické kroky. To vedlo k ochlazení vztahů.

Jeho nástupce a současný prezident Joe Biden v mnohém na republikána Trumpa navázal, například ponechal nebo i rozšířil některá ekonomická opatření. Situaci se ale pokoušel uklidňovat a vzájemné vztahy, které americký ministr zahraničí Antony Blinken označuje za nejpodstatnější pro USA, narovnávat. 

Současná viceprezidentka a kandidátka na prezidentku za demokraty Kamala Harrisová se dosud příliš ke vztahům s Čínou nevyjadřovala. Analytici ale předpokládají, že by měla navázat na Bidena. Už v uplynulých letech se zaměřovala na posilování vztahů USA se zeměmi Indopacifiku. Filipínám, jejichž lodě se ve sporných vodách Jihočínského moře stále častěji dostávají do potyček s čínskými plavidly, dokonce slíbila finanční pomoc a postup Pekingu v oblasti kritizovala, píše americký deník Wall Street Journal

Ještě jako senátorka hlasovala pro dodržování lidských práv v Číně nebo proti čínským kybernetickým krádežím. Když se v roce 2022 poprvé a dosud jedinkrát potkala s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, mluvila o nutnosti posílení otevřené komunikace. 

Čínská agenda by po jejím zvolení ale pravděpodobně přešla na jejího viceprezidenta Tima Walze, který má s asijskou zemí dlouholeté zkušenosti. 

Walz mluví čínsky a připomíná Tchien-an-men

Bývalý učitel se po dokončení vysoké školy vydal na roční stáž do Číny, konkrétně do jihočínské provincie Kuang-tung. Zde na prestižní střední škole učil angličtinu, americkou historii a literaturu. Časopis Foreign Policy uvádí, že to však neznamená, že by byl na Čínu měkký.

Do země Walz přijel v září 1989, jen pár měsíců poté, co čínská armáda rozehnala demonstraci na náměstí Nebeského klidu, známého také jako Tchien-an-men. O počtu mrtvých se stále vedou dohady, ale mluví se o tisících lidí, kteří při poklidném protestu žádajícím demokratické reformy přišli o život. Walz se dle svých slov chtěl "ujistit, že příběh (potlačení demonstrace) bude vyprávěn". Dodal, že si přál, aby Číňané věděli, že "tam s nimi stojíme", cituje ho newsletter China Talk

Na páté výročí událostí na náměstí Nebeského klidu, 4. června 1994, se Walz oženil s Gwen Whippleovou. "Chtěl mít datum, které si bude vždy pamatovat," zdůvodnila to tehdy novomanželka. Společně pak založili organizaci, která posílala středoškoláky na letní pobyt do Číny. Až do roku 2003 je tam Walz a Whippleová doprovázeli. 

"Pokud by měli správné vedení, tak neexistují limity toho, čeho mohou dosáhnout. Jsou to milí, štědří a schopní lidé," uvedl v roce 1990 Walz o čínské populaci. Už jako politik se o mnoho let později setkal s dalajlámou, duchovním vůdcem Tibetu, který kvůli čínské okupaci žije už od konce 50. let v indickém exilu. Politické vztahy s ním pokládá Peking za citlivé. 

Walz mluví kantonsky, dialektem čínštiny používaném na jihu země, a po svém prvním pobytu po zemi několik měsíců cestoval. Lidé na čínské sociální síti Weibo o něm proto mluví jako o starém příteli, který má reálný pohled na zemi a může prohlubovat vzájemné vztahy, cituje je britská stanice BBC. O Harrisové tam nejčastěji hovoří jako o "ženském Obamovi". 

Vance je na Čínu ještě tvrdší než Trump

Donald Trump naskočil opět na stejnou rétoriku, kterou si držel už před lety, a znovu mluví o tarifech, které by chtěl uvalit na čínské zboží - rád by, aby dosáhly 50 procent. "Tarify dělají dvě věci. Ekonomicky jsou fenomenální… a páni, jsou dobré pro vyjednávání," řekl v rozhovoru pro agenturu Bloomberg.

Jím vybraný kandidát na viceprezidenta J. D. Vance má k Číně podobný přístup, republikánský stratég Alex Conant o něm dokonce mluví jako o "neustálém kritikovi Číny". Podle stanice CNN padla volba na Vance právě proto, že Trump chce nastavit tvrdý postoj vůči Pekingu. 

USA je "zaplavena levným čínským zbožím, levnou pracovní silou ze zahraničí a v následujících desetiletích i smrtícím čínským fentanylem," řekl Vance na svém prvním veřejném vystoupení poté, co si ho Trump k sobě vybral. "Znovu postavíme továrny… Společně ochráníme platy amerických pracovníků a zastavíme čínskou komunistickou stranu, aby nestavěla svou střední třídu na zádech amerických občanů," cituje z jeho proslovu stanice CNN. 

O Číně zároveň mluví jako o "největší hrozbě" pro USA. I proto chce co nejdřív ukončit válku na Ukrajině, aby se mohla vláda zaměřit na "skutečný problém, kterým je Čína," cituje ho Bloomberg

"Od doby, kdy usiloval o post v Senátu, přijal a rozvinul si kritické a agresivní myšlení vůči Číně," hodnotí pro server Politico Greta Peischová, která byla v Úřadu obchodního zástupce Spojených států. Vance by tak mohl být "v otázce obchodu ještě tvrdší, než kdy byl Trump - myslím, že to je jasný signál toho, že tarify přichází," doplňuje Peter Harrell, který se v Bidenově administrativě zabýval mezinárodní ekonomikou. 

Video: "Průzkumy teď nejsou relevantní." Expert na USA naznačil, co rozhodne volby (26. 7. 2024)

Spotlight Aktuálně.cz - Michael Durčák | Video: Tým Spotlight
 

Právě se děje

Další zprávy