Washington - Tajná komise vysokých představitelů americké vlády sestavuje seznam militantních islamistů a teroristů, kteří mají být zabiti nebo zajati a vsazeni do vězení.
O rozhodnutích nebo akcích tajného výboru se ale nevedou žádné veřejné záznamy a také neexistuje žádný americký zákon, který by opravňoval ke vzniku takové instituce, ani pravidla, podle kterých by se měla řídit. Upozornila na to agentura Reuters.
Utajovaná komise stála podle agentury Reuters mimo jiné za rozhodnutím přidat na zmíněný seznam i Anvára al-Avlakího, militantního islamistického kazatele, který se narodil v USA, ale měl podle amerických tajných služeb úzké vazby na Al-Káidu, hlavně na její jemenskou odnož.
Al-Avlakí byl na konci září zabit v Jemenu, kam utekl, a to při útoku nepilotovaného amerického letounu, který na něj poslala CIA.
Podle agenturních zpráv je to zřejmě vůbec první případ, kdy byl nějaký americký občan vystopován a popraven na základě informací tajných služeb a s prezidentovým souhlasem, aniž by měl možnost hájit se u soudu.
Bílý dům odmítá k al-Avlakího smrti nebo k existenci zmíněné tajné komise podat jakékoli informace.
Obamova administrativa prezentuje likvidaci al-Avlakího jako další velkou demonstraci nemilosrdného postupu prezidenta Baracka Obamy proti islámským militantům ohrožujícím Spojené státy. Tou první bylo zabití Usámy bin Ládina na jaře v Pákistánu.
Kolik Američanů je na seznamu?
Podle některých zdrojů byl al-Avlakí zatím jediným Američanem, kterého tajná komise dala na seznam osob určených k likvidaci. Podle jiných jsou na něm možná už tři nebo čtyři další.
Proces vybírání potenciálních cílů je každopádně velmi neprůhledný. Začíná údajně na úrovni středních článků Obamovy Rady pro otázky národní bezpečnosti, která na této věci spolupracuje s tajnými službami.
Rada pak předá svá doporučení komisi složené ze členů Obamova kabinetu a šéfů tajných služeb ke schválení. Personální složení tohoto panelu se ale může měnit, a to v závislosti "na povaze řešeného problému".
Pokud je rozhodnuto o zásahu proti nějakému americkému občanovi, má o něm být informován prezident Obama. Jestliže má námitky, k akci se nepřistoupí.
Je-li na seznam lidí určených k likvidaci přidáván nějaký zahraniční radikál, rozhodují o tom pouze americké tajné služby a nepotřebují souhlas zmíněné tajné komise.
Pokrytec Obama
Tento neprůhledný - a podle liberálů neústavní - proces má ironicky kořeny v Bushově administrativě. Prezident George W. Bush šest dní po 11. září 2001 podepsal výnos, kterým povolil CIA pronásledovat teroristy po celém světě.
Oprávnění udělat takový krok vyvozoval z toho, že je vrchním velitelem ozbrojených sil a vede zemi do války proti Al-Káidě. V rozkazu nečinil žádný rozdíl mezi občany USA a cizích zemí.
Liberálové teď obviňují Obamu, že postupuje stejně jako George W. Bush a nechává si vypracovávat tajné právní rozbory od ministerstva spravedlnosti, na základě kterých pak exekutiva provádí nejrůznější tvrdé zásahy.
Likvidaci al-Avlakího střelou z nepilotovaného letounu vyslaného CIA označují za vraždu, protože rozsudek smrti nad militantním kazatelem nevynesl soud, ale někdo v zákulisí Obamovy administrativy.
Upozorňují, že administrativa by nemohla bez soudního povolení al-Avlakímu ani odposlouchávat telefony, ale přitom ho může dát s Obamovým souhlasem zabít.
Republikáni tak označují prezidenta za pokrytce, který kritizoval Bushe za věznění lidí podezřelých z terorismu bez řádného soudního procesu, aby je nyní sám - bez řádného soudního procesu - dával rovnou zabíjet.
