Teherán - Namísto raket a bomb možná začnou mezi Íránem a Spojenými státy létat letadla.
Na sobotní americko-íránské jednání na vysoké úrovni v Ženevě vyslal prezident George Bush zkušeného diplomata, bývalého velvyslance v Moskvě Williama Burnse.
Řeč bude hlavně o zastavení íránského jaderného programu a o plánu na ekonomickou spolupráci, kterou USA a Evropská unie Íráncům nabízejí.
Šéf íránské diplomacie Manúčehr Mottakí nicméně dnes uvedl, že vyjednavači by měli uvést i témata otevření americké diplomatické zájmové sekce v Teheránu a také obnovení přímého leteckého spojení mezi oběma zeměmi.
"Po dnešním jednání mohou přijít další. Položíme na stůl svá stanoviska a můžeme dospět k dohodě," věří Mottaki.
Jednání o obou klíčových tématech bylo přerušeno na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let po islámské revoluci. Tou se v Íránu změnil režim: k moci se namísto proamerického šáha Rezy Pahlavího dostal naopak ostře protiamerický ajatolláh Chomejní.
(Článek pokračuje pod grafikou)
Přímé jednání v Ženevě je v USA považováno za změnu v postoji Bushovy administrativy. Dosud Washington odmítal s Íránci jednat, dokud nezastaví obohacování uranu, a nazýval íránský režim "největším sponzorem terorismu".
Obrat směrem k vyjednávání a diplomatickému tlaku je především výsledkem práce ministerstva zahraničí v čele s Condoleezzou Riceovou.
Její názor zvítězil nad postojem tzv. jestřábů, kterým by bylo bližší bombardování Íránu a zničení jeho jaderných zařízení silou. K tvrdému jádru patří například viceprezident Dick Cheney.
Zklamání z tábora příznivců tvrdého jednání s Íránem shrnul bývalý americký velvyslanec při OSN John Bolton.
"Je to naprostá kapitulace a rezignace na požadavek zastavení obohacování uranu," řekl Bolton.
Příznivci diplomatického řešení se domnívají, že vstřícnost Íránu a deklarovaná ochota zasednout s Američany za jednací stůl a obnovit diplomatické vztahy i letecké spojení je důkazem, že ekonomické sankce vůči Teheránu fungují.
Mnoho zahraničních firem a bank zastavilo svoje aktivity v Íránu kvůli sankcím a obavám z války. Například společnosti Total, Royal Dutch Shell, Deutsche Bank nebo japonští investoři.
Íránský režim tak hledá cestu zpět.
Sobotní jednání v Ženevě, kterého se zúčastní zástupci Íránu, USA, Evropské unie, Ruska a Číny, může být pro něj další šancí.
Možnost vojenského útoku na Írán, kterou prezident George Bush vždy odmítal vyloučit, se v tuto chvíli jeví jako málo pravděpodobná.
