reklama
 
 

Na vyhoštění čeká 200 tisíc migrantů. Vezměte si je zpět, nebo vás potrestáme, varuje Merkelová

29. 3. 2018
Vyhošťování migrantů z Německa se nedaří i proto, že mateřské země své občany odmítají přijímat zpět.

Berlín - Letadlo, které v úterý nad ránem přistálo v afghánském Kábulu, vezlo Afghánce vyhoštěné z Německa, kde požádali o azyl. Neuspěli a úřady je poslaly zpět do jejich vlasti. Migranty z řady jiných států se ale Němcům vyhošťovat nedaří. Nová vláda kancléřky Angely Merkelové to chce výrazně zlepšit.

V Německu žije zhruba 200 tisíc lidí, kteří by měli zemi opustit. Za loňský rok ale úřady zvládly poslat zpět jen o něco víc než desetinu z nich. Jedním z hlavních důvodů, proč se vyhošťování nedaří, je fakt, že mateřské země své občany odmítají přijímat zpět. Ze statistik ministerstva vnitra vyplývá, že celkem 65 tisíc migrantů například stále žije v Německu proto, že jim jejich státy odmítly vystavit doklady. Bez toho je podle pravidel Němci vyhostit nemůžou.

"Počet lidí, kteří kvůli chybějícím dokladům zůstávají v Německu, během roku 2017 rostl," cituje ze zprávy ministerstva vnitra týdeník Die Zeit. Nejvíc takových osob, skoro šest tisíc, je z Indie. Následují země jako Pákistán, Rusko nebo Turecko. Například Indie vyřizuje německé žádosti o vystavení dokladů neúspěšným migrantům "velmi pomalu či vůbec", stěžuje si ministerstvo vnitra.

V Německu se po zářijových volbách dostala opět k moci stávající vláda velké koalice konzervativního bloku CDU/CSU kancléřky Merkelové a sociálních demokratů (SPD). Zrychlení vyhošťování neúspěšných žadatelů o azyl je pro ni jednou z hlavních priorit.

"Ti, kteří mají povinnost odjet, musí naši zemi opustit. Zásadně důležité jsou dobrovolné návraty a důsledné vyhošťování," stojí v koaliční smlouvě uzavřené mezi CDU/CSU a SPD.

Něco za něco

Nástrojem na to, jak by se mělo vyhošťování migrantů zrychlit, je uzavření smluv se zeměmi, odkud běženci nejčastěji pochází. Takovou smlouvu mají Německo nebo například Itálie třeba s africkou Nigérií. Navracení migrantů do tohoto státu je tak výrazně jednodušší než v řadě jiných případů.

O sjednání podobných smluv se země EU snaží i s dalšími státy, odkud žadatelé o azyl často přicházejí. Jde hlavně o státy subsaharské Afriky, tedy země, které leží na jih od pouště Sahara. V případě, že by své občany nechtěly přijímat zpět, hrozí jim země EU omezením rozvojové pomoci nebo zastavením vydávání víz ke krátkodobým cestám do Evropy.

EU těmto státům naopak nabízí zvýšení pomoci v případě, že začnou na boji s migrací spolupracovat. Takový postup se zhruba před deseti lety osvědčil Španělsku, které tehdy čelilo migrační vlně z některých afrických zemí na své Kanárské ostrovy. Po pár měsících proud migrantů ustal poté, co se Španělsko domluvilo se státy jako Senegal nebo Mauretánie.

Proti vyhošťování žadatelů o azyl do zemí, jako je Nigérie nebo Afghánistán, ale protestují různé humanitární organizace i část politiků. Podle nich tyto státy nejsou bezpečné, a není tak možné do nich neúspěšné migranty vracet.

Úřady v Německu nebo v Itálii ovšem namítají, že násilí zmítá jen částmi Nigérie i Afghánistánu a v obou zemích existují oblasti, kde můžou lidé žít bez strachu z násilností. Lidem, kteří skutečně prchají před válkou nebo jinými podobnými hrozbami, země EU včetně Česka dál azyl nebo jinou formu ochrany poskytují.

Video: Měli jsme proti uprchlíkům použít vodní děla? bránila se Merkelová

Jediný duel před televizními kamerami podstoupila před německými volbami kancléřka Angela Merkelová s lídrem sociálních demokratů Martinem Schulzem. | Video: Reuters |  00:54

autor: Ondřej Houska | 29. 3. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama