Epizoda s názvem Band in China (Kapela v Číně) měla premiéru den po velkolepých oslavách 70. výročí založení Čínské lidové republiky. Americký komediální seriál však toto výročí oslavil po svém.
V uvedené epizodě skupina školáků založí metalovou kapelu. Vzápětí se jim ozve agent, který jim nabídne, že je bude zastupovat. Má to ale jeden háček - všechno, co udělají, od písniček až po dokument o nich, musí přejít přes všudypřítomné čínské cenzory. Bez jejich svolení totiž kapela neprorazí na velkém čínském trhu.
Epizoda dále zmiňuje zavírání politických vězňů v Číně, tresty smrti, odebírání orgánů nebo medvídka Pú, který byl v zemi zakázán poté, co k němu lidé na sociálních sítích přirovnávali prezidenta Si Ťin-pchinga.
Čínské videoportály okamžitě stáhly ze svých stránek celý seriál. Podle britské stanice BBC se pak na internetu objevila řada kritických článků, podle kterých má například Městečko South Park škodlivý vliv na teenagery.
Případ s americkým komediálním seriálem ale zdaleka není jediný a podobné čínské zásahy jsou pro zahraniční produkci často klíčové. Stejně tak snaha vyhnout se jim.
Čínský trh s obrovským množstvím potenciálních diváků je pro hollywoodské filmy extrémně důležitý, píše americký ekonomický server Business Insider. Jen filmem Avengers: Endgame z letošního jara vydělalo studio Disney v Číně 614 milionů dolarů, v přepočtu přes 14 miliard korun. Pro srovnání: ve Spojených státech film vydělal 850 milionů dolarů.
Připravte se udělat změny
Vidina vysokých tržeb je také důvodem, proč někteří zahraniční producenti předem škrtají "nevhodné" scény ze svých filmů a konzultují scénáře. Stránky konference pro filmové profesionály American Film Market uveřejnily v roce 2016 článek, který má producentům a režisérům přiblížit, jak dostat své filmy na čínský trh.
V části, která se věnuje cenzuře, píší rady jako: "Klíčem je znát jejich současná pravidla." Anebo rovnou: "Poskytněte název filmu a jeho námět Státnímu úřadu pro tisk, vydavatelství, rádio, film a televizi v Pekingu. […] Poslouchejte jejich návrhy a připravte se udělat jimi navrhované změny."
Americký deník The New York Times popisuje například problémy sci-fi filmu Pixely z roku 2015. Jeho tvůrcům tehdy přišel e-mail od vedení firmy Sony Pictures, který kritizoval jednu ze scén: "Pokud se jedná o globální fenomén, tak vypálení díry do Velké čínské zdi nemusí být problém. Ve skutečnosti to ale není nutné dělat, protože to nebude ku prospěchu distribuce v Číně."
Další připomínka se týkala scény, při které měla příšera zničit město Šanghaj. Obě "rady" americké distribuční společnosti se nakonec do filmu promítly.
Omezení na čínském trhu se vyhnuli i producenti filmu Doctor Strange z roku 2016, kdy původně tibetského mnicha nahradili keltskou mniškou. Herec Tom Cruise ve filmu Top Gun: Maverick, který vstoupí do kin v příštím roce, zase přišel o tchajwanskou vlajku, jež měla zdobit jeho bundu.
Tibet a Tchaj-wan jsou pro pekingskou vládu citlivá témata. Tchaj-wan považuje za své území, ač ostrov má už desítky let vlastní vládu a spojení s Čínou odmítá, a Tibet je domovem duchovního vůdce dalajlamy, který veřejně vystupuje proti okupaci území komunistickou vládou.
A pak je tu snímek Rudý úsvit: Nová krev z roku 2012. Jeho tvůrci museli vynaložit milion dolarů na úpravy už natočeného materiálu. V remaku filmu z 80. let měla čínská armáda napadnout americké město. Poté co se tato informace dostala na veřejnost a vzbudila kritiku státních čínských médií, byla čínská armáda vyměněna za vojáky KLDR.
Cílem cenzorů bylo ukázat Čínu v pozitivním světle, píše list New York Times. "Máme ohromný trh, který s vámi chceme sdílet," řekl prý hollywoodským producentům Čang Sün, bývalý šéf čínské státní filmové produkce. "Chceme filmy, které se skutečně zajímají o čínskou kulturu, nechceme jen jeden nebo dva záběry. Chceme vidět Čínu v pozitivním světle," cituje ho stejný zdroj.
Cenzura se však neomezuje jen na zahraniční filmy. Jen od začátku roku zrušili cenzoři šest premiér čínských snímků. Ačkoliv pravé důvody neuvedli, pozorovatelé se domnívají, že v jednom případě například vadilo vyobrazení vojáka opoziční strany Kuomintang, která po občanské válce prchla na Tchaj-wan.
"Cokoliv, co zobrazuje dějiny komunistické strany nebo cokoliv kontroverzního, hlavně z čínské minulosti, nezíská povolení k promítání v čínských kinech," řekl serveru Business Insider profesor z americké Univerzity Jižní Karolíny Stanley Rosen.
(Ne)omluva tvůrců Městečka South Park
Cenzura Městečka South Park přichází ve stejnou dobu, kdy byly z čínských stanic staženy zápasy americké basketbalové ligy NBA poté, co generální manažer jednoho z týmů vyjádřil na svém osobním twitterovém účtu podporu hongkongským demonstrantům. Ti v posledních měsících protestují kvůli sílícímu tlaku ze strany Číny.
Ačkoliv se manažer za vyjádření omluvil, NBA přišla o čínské diváky.
Southpark has written their official apology to China and it is everything you dreamed it would be. pic.twitter.com/gBmHpKpT0v
— The Red-Headed Libertarian™️ (@TRHLofficial) October 7, 2019
Stejně tak se "omluvili" i tvůrci komediálního seriálu Trey Parker a Matt Stone. Jejich vyjádření se ale v mnohém lišilo. "Stejně jako NBA i my vítáme čínské cenzory do našich domovů a do našich srdcí. Také milujeme peníze víc než svobodu a demokracii," napsali sarkasticky na Twitteru.
Stejnou filozofii sdílejí i dětští hrdinové z jejich seriálu. "Žijeme v době, kdy jediné filmy, které americké děti uvidí, jsou ty, které jsou schváleny Čínou," zazní ve zmíněné epizodě.
