Zelenskyj, který stejně jako miliony jiných Ukrajinců považuje za svou mateřštinu ruštinu, podle listu Ukrajinska pravda slíbil, že po nástupu do funkce pečlivě posoudí, zda zákon respektuje práva všech občanů. Ujistil, že ukrajinština "byla, je a bude" jediným státním jazykem v zemi, ale otázkou jsou uplatňované metody. Stát má podle něj pomáhat rozvoji ukrajinštiny stimuly, a ne zákazy, tresty a byrokracií.
Jazykový zákon, který znalost ukrajinštiny ukládá každému občanovi země, projednával parlament od loňského října. Plynně ovládat ukrajinštinu musí úřední osoby, například poslanci, diplomaté, soudci, učitelé nebo lékaři státních zdravotnických zařízení. Povinné je užívání ukrajinštiny v armádě, policii a soudech, stejně jako na školách všech stupňů.
Všechna veřejná sdělení, tedy vyhlášky, značky, vývěsky či nápisy musí být v ukrajinštině.
Zákon stanoví, že média publikují texty v ukrajinštině, možná je vícejazyčná verze, ale jedním z jazyků musí být ukrajinština. Jazyková nařízení se nevztahují na církevní obřady a na běžnou komunikaci mezi lidmi. Prohřešky se mají trestat pokutou, za opovrhování jazykem nebo jeho ponižování je přípustné i vězení. Zákon zřizuje funkci zmocněnce pro ochranu státního jazyka jmenovaného vládou.
Projednávání jednotlivých paragrafů vyvolalo v parlamentu bouřlivé diskuse, podle kyjevských médií poslanci projednali přes 2500 dodatků. Hlasování bylo emotivní, poslancům promítli film, v němž k přijetí zákona vyzývali spisovatelé, básníci, vědci, herci a duchovní. Podpořit zákon přišel pravoslavný patriarcha Filaret nebo bývalý prozápadní prezident Viktor Juščenko.
Někteří poslanci se na schůzi dostavili v ukrajinských krojích, venku na demonstraci podpořili návrh zákona národně orientovaní aktivisté.
Opozice a ruskojazyčné ukrajinské spolky označují zákon za diskriminační. Norma vyvolává protesty a námitky i v zahraničí. Rusko si stěžovalo u evropských organizací, protesty Moskva zaslala dokonce i do sídla Evropské unie a NATO. Spor se rozhořel i mezi Kyjevem a Budapeští, poškozena novým zákonem se totiž cítí také maďarská menšina, k níž se v Zakarpatí hlásí zhruba 150 tisíc lidí. Jejich předáci si stěžují na jazykovou a kulturní diskriminaci ze strany ukrajinských úřadů.
Mnoho Ukrajinců běžně ovládá oba nejužívanější jazyky, hovoří ukrajinsky i rusky. Ruštinu na Ukrajině označuje za svůj rodný jazyk asi třetina populace. Kolem 70 procent ukrajinských médií používá ruský jazyk. Podle některých komentářů je zákon odrazem rusko-ukrajinského konfliktu na východě země, ale i napjatých vztahů mezi ukrajinskými úřady a maďarskou menšinou v Zakarpatské oblasti.
