Kyjev - Ukrajinský parlament ve čtvrtek po dlouhých diskusích schválil takzvaný zákon o reintegraci Donbasu, který stanoví podmínky pro zajištění státní svrchovanosti nad územím ovládaným proruskými separatisty.
Zákon, který označuje Rusko za agresora a okupační mocnost, vstoupí v platnost po podpisu prezidenta Petra Porošenka. Ten ho loni v říjnu sám navrhl.
Pro zákon zvedlo ruku 280 ze 351 přítomných poslanců. Podpořili ho zejména zastupitelé z vládní strany Blok Petra Porošenka, proti zákonné normě byli někteří nacionalističtí poslanci nebo naopak zastupitelé z proruského Opozičního bloku.
Nový zákon dává prezidentovi pravomoc vyhlásit v zemi válečný stav a armádě umožňuje kdykoli a na jakoukoli dobu nasadit ozbrojené jednotky.
Mění také strukturu velení sil zapojených do bojových operací. Proti "ruské agresi" má vzniknout sjednocený operativní štáb ozbrojených sil místo štábu protiteroristické operace, který podléhal tajné službě SBU.
Odražení nepřátelské agrese
Jeho základním cílem je podle Kyjeva vytvořit právní základ pro odražení "nepřátelské agrese" v Luhanské a Doněcké oblasti a obnovit svrchovanost na celém území státu v jeho mezinárodně uznaných hranicích. Veškeré právní akty "lidových republik" v Donbasu vyhlašuje zákon za neplatné, odpovědnost za morální a materiální škody způsobené válkou přičítá Rusku.
Podle kritiků Ukrajina tímto zákonem ztratí charakter unitárního státu a přijde o plnou kontrolu nad Donbasem, Porošenkův zákon se prý také příliš opírá o minské dohody, s jejichž obsahem část ukrajinských nacionalistů nesouhlasí. Krymu se podle ukrajinských médií zákon netýká.
Návrh v parlamentu vyvolal bouřlivé diskuse, podle agentury Unian bylo předloženo téměř 700 návrhů na změnu jeho textu. Prezident Porošenko dnes jeho schválení na Twitteru komentoval slovy, že Ukrajina bude "dál razit cestu reintegraci okupovaných území politicky a diplomaticky". Zákon je podle hlavy státu "klíčovým signálem" nejen pro Donbas, ale i pro anektovaný Krym.
Kreml dal už loni po předložení prezidentského návrhu najevo, že s označením Ruska za agresora zásadně nesouhlasí a považuje tyto formulace za nepřijatelné. Právní norma podle kremelského mluvčího Dmitrije Peskova odporuje minským mírovým dohodám, za jejichž garanta se Rusko považuje.
